Hned ve dvou nejprestižnějších kategoriích 17. ročníku slavností piva v Táboře se ocitly nejúspěšnější produkty pivovaru Starobrno. Nejlepším pivem v kategorii světlý ležák byl vyhlášen znojemský Hostan Hradní, který zvítězil nad třiatřiceti konkurenty. „Starobrno upevnilo svoji pozici nejčastěji oceňované značky piva. Je to zároveň odměna za snahu o zdokonalování celého výrobního procesu a péči, kterou kvalitě piva věnujeme,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Petr Hauskrecht. (Znojemsko.cz)

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union v loňském roce vykázala podle auditovaných výsledků zisk před zdaněním více než 89 milionů korun, což je nejlepší výsledek v historii firmy. V roce 2005 hospodařila společnost se ziskem 83 milionů korun. Drinks Union sdružuje pivovary Zlatopramen a Velké Březno na Ústecku, Louny a Kutná Hora. Společnost také vyrábí lihoviny v ústecké likérce KB Likér.

„Za historicky nejlepším hospodářským výsledkem stojí především úspory v režijních nákladech a službách,“ komentoval výsledky finanční ředitel firmy Miroslav Bretšnajdr.

Loňský zisk, je vyšší oproti roku 2005 i přesto, že firma Drinks Union loni uzavřela účetnictví již po prvních třech čtvrtletích. „Důvodem je to, že společnosti, které tvoří skupinu Drinks Union, ohlásily fúzi a bylo nutné uzavřít účetnictví společnosti dříve. Fúze je formálním aktem, kterým zjednodušujeme vlastnickou strukturu firem ve skupině. Na fungování skupiny se tím nic nemění,“ řekl Bretšnajdr. Dodal, že fúze by měla být dokončena v prvním pololetí roku. (Tisková zpráva Drinks Union)

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje pivovary Zlatopramen, Březňák, Louny a Kutná Hora loni zvýšila export piva o více než šest procent na téměř čtvrt milionu hektolitrů. „ Loňský růst exportu všech našich značek na celkových 245 tisíc hektolitrů nás přiblížil na dosah k hranici čtvrt milionu hektolitrů,“ řekl manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch. Největším exportním teritoriem bylo i v loňském roce Německo.

Největší nárůst zájmu o značky piv ze skupiny Drinks Union byl v Estonsku a Švédsku, kde vzrostly prodeje téměř o tři čtvrtiny. „V obou těchto zemích jsme uspěli s naší vlajkovou lodí Zlatopramen,“ podotkl Šaroch. Zhruba o třetinu vzrostl vývoz do Španělska.

V loňském roce také Drinks Union začal poprvé v historii vyvážet do středoafrického Beninu a do Izraele. „V obou těchto zemích šlo také o vývoz značky Zlatopramen, přičemž v Beninu byl prodej podpořen rozsáhlou reklamní kampaní. Pro letošní rok očekáváme další rozvoj na těchto trzích,“ dodal manažer exportu.

Celkový výstav skupiny Drinks Union dosáhl 902 tisíce hektolitrů piva, což je meziročně přibližně o dvě procenta méně. „Na mírném snížení výstavu se podepsalo především dlouhotrvající chladné počasí na jaře a také ve druhé polovině léta. Příznivější podzim již tento trend nestačil zvrátit,“ řekl manažer domácího prodeje Jiří Čulík.

Podle předběžných údajů také prodej Zlatopramene na ruském trhu překročil 100.000 hektolitrů, kde firma pivo vyrábí licenčně. „Celkový výstav skupiny Drinks Union se započtením licenční výroby v Rusku by tak měl za loňský rok, stejně jako v roce 2005, překročit hranici milionu hektolitrů piva,“ doplnil předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovar Svijany a pivovar Rohozec z holdingu LIF, zahrnujícího celkem 15 společností, jsou prvními společnostmi, v nichž začali pracovat s novým informačním systémem Helios Green. Donedávna byl v Pivovaru Svijany a v Pivovaru Svijany Distribuce v provozu systém BSI Brau, pracující na platformě COBOL. Po akvizici společnosti Pivovar Rohozec, která měla systém zcela odlišné povahy, si management LIFu uvědomil, že bude vhodné sjednotit i systémy ostatních dceřiných společností holdingu.

Vypsal proto výběrové řízení, v němž důležitým kritériem byla stabilita a historie firmy a také dostatečná velikost vývojového týmu. Výběrové řízení vyhrál systém Helios Green. Asi nejpodstatnějším důvodem byl poměr mezi cenou systému a jeho předpokládaným výkonem. (System Online)

Developer hľadá pre osirotený Stein novú rodinu v zahraničí! Vyše stotridsaťročná tradícia varenia piva Stein takmer v centre Bratislavy sa končí. Poslední slovenskí majitelia na čele s podnikateľom Zoltánom Szitásom, ktorí pred vyše šiestimi rokmi vytiahli pivovar z konkurzu, celú firmu aj so skoro dvojhektárovým pozemkom koncom minulého roku predali.

Nie inému výrobcovi piva, ale luxemburskej developerskej spoločnosti Orco Property Group. Tá chcela fabriku s jediným cieľom. Oveľa výnosnejším, ako je produkcia piva. V lukratívnej lokalite na Blumentálskej ulici chce za zhruba tri miliardy korún postaviť nový komplex s bytmi, hotelom, kanceláriami, obchodmi a reštauráciami.

Pre tradičnú výrobu piva Stein chce Orco nájsť nového strategického investora, ktorý by ju mohol rozbehnúť na inom mieste. Ešte dva až tri roky sa bude variť v pôvodných priestoroch, a preto si zatiaľ developer necháva aj zhruba stovku zamestnancov pivovaru.

Najprv musí vybaviť zmenu územného plánu a vypracovať architektonické návrhy na nový obytný komplex. Problémy neočakáva. „Aj mesto má záujem premiestiť výrobu piva do inej lokality. Terajší technický stav Steinu je pre modernú výrobu nevyhovujúci,“ hovorí Lucia Švecová, riaditeľka dcérskej Orco Slovakia.

Prišiel ten deň

Že pivovar bude musieť ustúpiť veľkému realitnému projektu, sa dalo očakávať. Je posledný priemyselný areál v širšom centre Bratislavy. A to je pre biznismenov s bytmi či kancelárskymi priestormi veľmi zaujímavé.

Výška kúpnej ceny spoločnosti Orco je síce utajená, ale viceprezident developera Aleš Vobruba hovorí, že vzhľadom na budúci realitný potenciál si jeho firma pozemky pod pivovarom cení na 700 miliónov slovenských korún.

Okrem ceny u predchádzajúcich majiteľov Steinu iste zavážilo, že celému biznisu s pivom sa na Slovensku v posledných rokoch nedarí. Spotreba stále klesá. V roku 2002 slovenské pivovary vyrobili rekordných 4,8 milióna hektolitrov piva. Vlani to bolo už o milión menej.

Trhový koláč sa zmenšuje a pozícia Steinu je navyše sťažená tým, že patrí medzi menšie pivovary. Ešte na konci osemdesiatych rokov minulého storočia bol, s ročnou produkciou tri štvrte milióna hektolitrov, najväčší na Slovensku. Ale odvtedy zaznamenával iba poklesy.

Po nástupe trhového hospodárstva ho získali jeho manažéri a zamestnanci. No koncom roku 1999 ho doviedli do konkurzu. Pre nových majiteľov na čele so Z. Szitásom bol potom úspech, že ďalej nepadal a zostal zhruba na produkcii 150-tisíc hektolitrov ročne. Vlani toto množstvo znamenalo na slovenskom trhu, na ktorom kraľujú holandský Heineken a juhoafrický SABMiller, ani nie štvorpercentný podiel.

Nový hráč

Orco môže mať s hľadaním nového pána pre značku Stein starosti. Od ostatných malých pivovarov v rukách domácich podnikateľov sa dostatok síl na prebratie inej firmy očakávať nedá. Navyše popradský Pilsberg, bytčiansky Popper i banskobystrický Urpín majú ešte menšie trhové podiely ako Stein.

A Urpín dokonca po bývalom panovaní Pavla Čupku ešte stále spravuje konkurzný správca. Vyhniansky Steiger už síce získal silnejšieho vlastníka z cudziny – českú pivovarnícku skupinu PMS, ale bolo to len vlani, a tak sa Česi zrejme budú sústreďovať najprv na konsolidáciu Steigeru.

Pri svojich väčších finančných zdrojoch by si mohli dovoliť Stein kúpiť iba tí dvaja najsilnejší hráči. Heineken ovláda vyše 45 percent slovenského trhu s pivom a SABMiller so svojou dcérou Pivovary Topvar má podiel len o päť percent menší.

Ale ani jeden z nich neprejavuje o Stein záujem a ich vyjadrenia smerujú k tomu, že v budúcnosti chcú investovať do rozvoja tých značiek, čo na Slovensku už získali.

„Za vyše desať rokov si Heineken na Slovensku stihol vybudovať komplexné a dobre vybalancované portfólio značiek. Nemalo by pre nás zmysel kupovať ďalšiu,“ hovorí Roman Krajniak, manažér pre komunikáciu Heineken Slovensko.

To, že pivovary z tuzemského trhu neprejavujú záujem o Stein, potvrdzuje aj zástupca Orca. „S nikým z domácich pivovarov o predaji nerokujeme. No nadviazali sme kontakty so zahraničnými spoločnosťami, ktoré tu ešte nepôsobia,“ upozorňuje A. Vobruba. Bratislavská značka by sa tak mohla stať základom vstupu nového hráča.

Ten po získaní Steinu nemôže rátať s vysokým trhovým podielom. Ale zároveň s pivovarom ovládne aj jeho zaujímavú sieť zmluvných krčiem a reštaurácií v najbohatšom meste krajiny a jeho okolí. V hostincoch sa na pive zarába vždy lepšie, ako keď ho pivovar predáva len na pulty obchodov.

„Po prevzatí Steinu z konkurzu sme mali zhruba 170 hostincov a reštaurácií. Teraz je ich vyše tristo,“ hovorí predseda Predstavenstva Steinu Marián Beňo. V slabšej kondícii nájde nový majiteľ technológie pivovaru. Bývalí majitelia do ich modernizácie vložili za posledných šesť rokov len zhruba 50 miliónov korún.

Vobruba pripomína, že aj keď jeho firma v biznise s pivom pôsobiť nechce, nebude sa snažiť Stein predať čo najrýchlejšie a trebárs aj nevýhodne. „Počkáme si na slušnú ponuku. Veď je ziskový,“ hovorí. (ETrend)

Jediný pivovar ve Zlínském kraji, uherskobrodský Janáček, získal další ocenění za kvalitu své produkce. V minulých dnech obdržel Českou pivní pečeť v jihočeském Táboře za druhé místo pro tmavé desetistupňové pivo. Navíc bronzovou příčku obsadila také uherskobrodská světlá desítka. Od roku 2000 nasbírala zdejší akciová společnost v konfrontaci s ostatními domácími výrobci pěnivého moku už čtyřiadvacet ocenění. „Především umístění světlé desítky je velmi potěšující zprávou. V této kategorii totiž panuje velká konkurence,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Jaroslav Horehleď.

Sedmnáctý ročník reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře, v rámci kterých se Česká pivní pečeť uděluje, hostil letos rekordní počet pivovarů. Do soutěžního klání se jich zapojilo dvaašedesát. Odborné komise zkoumaly 259 pivních vzorků z České republiky, Slovenska, Rakouska a Itálie. Největší konkurence se sešla v kategorii světlých desetistupňových výčepních piv, do které bylo zařazeno 54 vzorků.

Slavnosti v Táboře patří k největším odborným degustacím piv v České republice. Svou úrovní a rozsahem zdatně konkurují podobným pivním konfrontacím v okolních středoevropských zemích. (MF Dnes)

Uherskobrodský Janáček je posledním pivovarem, který zbyl ve Zlínském kraji. Jeho zakladatel František Bedřich Janáček by byl spokojený. Pivovar úspěšně zvládl privatizaci a dnes sbírá jedno ocenění za druhým.

Stoprocentní kvalitu uherskobrodského piva hlídají počítače, přesto vrchní sládek Jaroslav Horehleď několikrát denně bedlivě kontroluje výrobu.

On a sedm desítek dalších zaměstnanců malého slováckého pivovaru Janáček dbají na udržení mnohaleté tradice. A mají proč.

Pivovary v Jarošově, Uherském Ostrohu, Kroměříži nebo Brumově nepřežily tvrdý konkurenční boj po roce 1989.

Janáček sází na oblibu v regionu a desetiletími prověřenou kvalitu.

Mimochodem - za poslední roky není soutěže, na které by pivovar nezískal v početné konkurenci nějaké ocenění.

Těmi letošními jsou Stříbrná pivní pečeť za tmavou desítku a bronzová pivní pečeť za světlé pivo Janáček Prima.

* Jako vrchní sládek máte velkou zodpovědnost. Už jen proto, že nadnárodní koncerny se snaží ovládnout domácí pivní trh a pohltit slabší konkurenci. Nemáte pocit marného boje?

Ten tlak je dlouhodobý, pociťujeme to už deset let. Český pivní trh je naštěstí hodně specifický. Jsem sebekritický, ale tvrdím, že produkce malých a menších pivovarů je srovnatelná, ne-li lepší ve srovnání s produkcí gigantů.

* Kolik piva ročně vyrobíte?

Loni se jednalo přesně o 74 290 hektolitrů.

* Základnou logicky zůstává Brod a region. Není to málo?

Kontakty dlouhodobě budujeme na osobních vztazích. Vsadili jsme na systém nájemních restaurací, oslovujeme jejich majitele. Převezmeme na svá bedra nájem, poté prostory pronajímáme hostinským. Řešíme s nimi i nadstandardní podmínky, které jsou srovnatelné s nabídkami pivních gigantů.

* Kam nejdál vyvážíte?

Jsme aktivní téměř na celé Moravě. Naše pivo najdete třeba na severní Moravě, v Brně, v Boskovicích, na Břeclavsku. Vyvážíme díky kořenům z minulosti i na Slovensko, nejvzdálenější restaurace čepuje naše pivo ve Zvolenu. Janáček je k dostání také v Maďarsku. Export představuje čtvrtinu naší produkce. O místním patriotismu zase svědčí fakt, že prodejna v areálu pivovaru prodá osm až devět procent celkového množství vyrobeného piva. Broďanům Janáček zkrátka chutná.

* Pivovar Janáček vznikl v roce 1894. Současnost ale vyžaduje investice, zpřísňují se výrobní normy pod tlakem Evropské unie. Máte na to?

Začátkem minulého desetiletí zasáhly řadu českých pivovarů změny, ne každý to ale ustál. Spoustě malých a středních pivovarů přeinvestování do výrobních technologií zlomilo vaz. Janáček prošel privatizací, bylo to hodně složité období. Poslední čtyři roky se nám daří, ať už jde o opravy nebo o investice. Namátkou můžu uvést výměnu parního kotle, bezobslužný provoz kotelny, opravy podlah a povrchů tanků. Jedna z loňských největších akcí se týkala úpravny vody. Hodně peněz dnes stojí tako investice do obalů, do sudů, čeká nás nová filtrace.

* Na soutěžích sklízíte jednu cenu za druhou. V čem je brodské pivo výjimečné?

Potvrzuje se, že pivní produkce menších výrobců přitahuje spotřebitele svými specifiky. Tím nechci říct, že známá piva velkých výrobců nejsou kvalitní. Nás tato ocenění těší, potvrzují správnost naší cesty. Za uplynulých šest let jsme jich nasbírali čtyřiadvacet.

* Čeští vinaři si stěžují na příliv laciných vín ze zahraničí. V supermarketech jsou zase vidět bezejmenná piva za pár korun. Co tomu říkáte?

Naštěstí je dovoz zahraničních piv minimální. Ale v tomto případě jde o klamavou záležitost. Tato piva s nic neříkajícím názvem příslušného řetězce ve skutečnosti vyrábí některé české pivovary. Tento trend je hotovým barbarstvím.

* Jaký je podle vás ideál domácího piva?

Obecně - řízné, mírně hustší a mírně plnější. Jsem přesvědčen, že co sládek, to jiný názor.

* Myslíte, že nám budou jednou všechna piva chutnat stejně?

Když přijdete na soutěž, kde je 54 vzorků desítky a vezmete je do ruky, tak vypadají všechny stejné. Je velmi obtížné zhodnotit, kdo je první, kdo je třetí nebo šestý. Piva, obzvlášť ta desetistupňová, jsou hodně vyrovnaná. Abychom si udrželi nejen „chuť“, ale také stabilitu a ziskovost, snažíme se nadále investovat do nové techniky. Výsledky ukazují, že jdeme správnou cestou. (MF Dnes)

Novým partnerem televizního pořadu „Denik Ostravaka“ je od 13. února značka Radegast. Každé úterý tak doprovodí čtení z díla populárního ostravského blogaře desetisekundový spot před a po skončení pořadu. „Denik Ostravaka“ vysílá od ledna tohoto roku stanice ČT 1 a při čtení se střídají známé osobnosti z kulturního a společenského života. Spoty Radegastu korespondují s celkovou kampaní značky, která využívá kontext „Život je hořký. Bohudík“. Cílem aktivity je zejména zdůraznění pozice značky Radegast v Ostravě a nejbližším okolí, čemuž odpovídá i využití lokálního nářečí. Spot pochází z dílny agentury Rust 2. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

S novým designem svých lahví přichází v těchto dnech pivovar Ostravar. „Jako první velká severomoravská značka opouštíme unifikované NRW láhve a začínáme naše pivo stáčet do moderního obalu,“ říká Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru Ostravar. „Zákazníci si tak budou moci koupit Ostravar v novém atraktivnějším balení.“

Pivovar načasoval obměnu svých lahví do roku, ve kterém slaví 110. výročí založení, čímž se řadí k nejstarším pivovarům u nás. Poprvé začal Ostravar své pivo stáčet do lahví už ve čtyřicátých letech minulého století. V posledních letech stáčel pivo do tzv. NRW lahví.

„NRW láhve nám neumožňovaly žádné odlišení naší značky od konkurence, proto jsme se nyní rozhodli vybrat pro Ostravar zcela nový tvar láhve“ říká Pavel Barvík, manažer značky Ostravar. „Jsme rádi, že se nyní bude obal vyznačovat stejnou kvalitou jako jeho obsah,“ dodává Barvík.

Ostravar při změně láhve spolupracoval s českými skláři z firmy Avirunion. Tato společnost patří do nadnárodního koncernu Owen-Illinois, jež se specializuje na výrobu lahví a širokohrdlých obalů pro potravinářský průmysl. Více než 50 % všech skleněných obalů z celého světa pochází právě z filiálek, resp. licenčních výrob Owen-Illinois.

Hlavní novinkou na nových lahvích je jejich tvar. Už na první pohled se nové láhve Ostravar odlišují od těch starých užším a delším hrdlem. „Tento tvar je inspirován nejnovějšími trendy v designu pivního skla,“ vysvětluje Robert Kužela. Barva láhve zůstává hnědá.

Hmotnost nové láhve je o 60 gramů nižší než hmotnost předcházejícího balení. „Na první pohled tato změna není zásadní, ale když si uvědomíte, že plně naložený kamion Ostravar bude o 1,5 tuny lehčí, zjistíte, že nová láhev Ostravar je daleko šetrnější k životnímu prostředí,“ říká Kužela.

Vedle uvedení nových lahví prošly drobnou úpravou také etikety. „Změněni jsou například i pivovarští koně, kteří nyní působí výraznějším a sebevědomějším dojmem,“ říká Barvík. Ostravar chtěl tímto krokem zdůraznit sílu své značky, která díky růstu popularity a prodaných objemů neustále posiluje svou pozici na trhu, a také příslušnost k Ostravě, která má symbol koně rovněž ve svém logu. „Na sepjetí s Ostravskem je náš pivovar patřičně hrdý,“ potvrzuje předcházející slova Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru.

Ostravar bude do nových lahví stáčet postupně všechny své druhy – světlé pivo Ostravar Originál, světlý ležák Ostravar Premium a také světlý speciál Ostravar Strong. Uvedení nových lahví na trh bude podpořeno mediální kampaní „Léty prověřená chuť v novém“ a akcemi pro spotřebitele typu „kup a dostaneš“. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

S koníky, jež coby erbovní zvířata města přijali do svého znaku, si pohráli v pivovaru v Ostravě.

K jeho letošním 110. narozeninám z nich udělali svalnatější, pravé pivovarské valachy. Ubrali i "cosi" v podbřišku.

"Koně teď působí výraznějším a sebevědomějším dojmem, což odráží sílu značky. Ti předchozí byli tak trochu vyzáblejší," řekl manažer Pavel Barvík. Poprvé je ukázali na zcela nových pivních lahvích. I ony jsou narozeninový dárek.

Koníkům však chybí to, co ti staří hrdě vystavovali. Totiž "výstupek" v místě, kde živá zvířata mají pohlavní orgány. Že by Ostravou cloumala přehnaná cudnost?

"Byla to jen část nohy a vynechali ji," uvedl pouze Metoděj Novák, mediální zástupce Ostravaru. (Blesk)

Vedení Pivovaru Litovel letos očekává meziroční nárůst exportu zhruba o šest procent. Loni závod z Olomoucka vyvezl na zahraniční trhy 18 552 hektolitrů piva. Pivovar bude letos poprvé vyvážet do Irska.

Pivovar by měl podle ředitele Miroslava Koutka navýšit vývoz zejména do Velké Británie, Švédska a Itálie. Na nový exportní trh do Irska budeme dodávat díky zájmu místního importéra, který nás oslovil. Loni jsme do Irska poslali první testovací dodávku a podle importéra je naše pivo pro místní zajímavé, uvedl ředitel pivovaru.

Na irském trhu letos skončí podle jeho hrubých odhadů 1000 až 2000 hektolitrů litovelského piva. Vedení pivovaru očekává, že dodávky do Irska budou mít dlouhodobější charakter. (Olomoucký deník)

Zlatou a stříbrnou medaili získal litovelský pivovar na jedné z největších domácích anonymních degustačních soutěží v jihočeském Táboře.

Nejlahodnějším nealkoholickým pivem je podle profesionálních degustátorů Litovel Free. Právě za něj získali litovelští pivovarníci prestižní titul a známku Česká pivní pečeť. Stříbrnou pivní pečetí byl oceněn světlý ležák Litovel Premium.

České pivní pečetě udělovala komise složená z odborníků v pivovarnictví, především sládků, kteří mají degustační zkoušky. Ti posuzovali zejména čirost, vůni, chuť, hořkost, říz a pěnu. Na již 17. ročník soutěže přihlásilo 64 pivovarů celkem 273 druhů piv. „Další z medailí jsou pro nás potvrzením úspěchů, kterých klasicky vařené pivo v posledních letech dosahuje,“ uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. (Právo)

Na teplé počasí si rozhodně nemůže stěžovat přerovský pivovar Zubr. Během ledna totiž prodal 16 300 hektolitrů piva, což je v meziročním srovnání o 1200 hektolitrů více. Vedení pivovaru si zvýšenou poptávku po pěnivém moku zdůvodňuje zimou s nadprůměrnými teplotami, které lákají k návštěvám restaurací. Lidé nesedí doma, ale vyrážejí ven ať už za sportem, nebo za zábavou. Gastro zařízení jsou poměrně plná a situace s poklesem návštěvnosti se nakonec zlepšila i na horách, uvádí ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Nejvýše položeným místem, kde si mohou milovníci zlatavého moku dát točeného Zubra, je známá Téryho chata v Tatrách. Ta je umístěna 2015 metrů nad mořem a pivo nahoru nosí šerpové. Místní říkají, že o to lépe pak chutná, podotýká Svoboda. Nárůst lednového prodeje se týkal hlavně exportu, i když více přerovského piva se prodalo i u nás. Na Slovensku má Zubr silnou tradici, proto sem putuje více než polovina exportu přerovského pivovaru. V loňském roce výrobce vyvezl celkem 38 850 hektolitrů piva. Dobře se prodává také nealkoholické pivo Zubr Free. Ve srovnání s loňským lednem se ho vypilo zhruba o pětinu více. Loni jeho produkce přesáhla 8500 hektolitrů a lze očekávat další nárůst. Jen letos v lednu se prodalo 560 hektolitrů, a to je o stovku více než loni. Předpokládáme, že do konce roku to bude 10 000 hektolitrů. Chtěli bychom posílit i jeho vývoz, říká ředitel Svoboda. Vedení pivovaru Zubr potvrzuje trend nárůstu konzumace nealkoholického piva. Dnes jeho objem představuje okolo tří procent z celkové produkce Zubra, která loni překročila 278 tisíc hektolitrů. Zubr Free je oblíbený nejen u řidičů, ale často se pije také při sportu, tvrdí ředitel pivovaru. (Přerovský deník)

Na 17. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2007, která se konala ve dnech 30.1. – 2. 2. 2007 v rámci Reprezentačních slavností piva v Táboře získalo naše nepasterované a nefiltorvané pivo Harrach tři krásná a prestižní ocenění v kategoriích piv z minipivovarů, a to:

Světlé pivo z minipivovaru:

- Zlatá pivní pečeť - Harrach světlý ležák

- Stříbrná pivní pečeť - Harrach special

Tmavé pivo z minipivovaru:

- Stříbrná pivní pečeť - Harrach tmavý ležák

Náš malý a takřka rodinný pivovar z Velkého Meziříčí, tak navazuje na krásné úspěchy z minulých ročníků.

Děkujeme Všem za dosavadní přízeň.

S pozdravem „Dej Bůh štěstí“ a moudrým citátem Járy Cimrmana „Lepší pivo v žaludku nežli voda na plících!“

(zdroj: Bohdan Vítek, vedoucí provozu hotelu a pivovaru)

Již pouze jedno vítězství schází, aby Speciální černé pivo Bernard 13° v počtu triumfů dohnalo Lance Armstronga, sedminásobného vítěze Tour de France. Černý speciál již pošesté v řadě triumfoval v kategorii tmavých piv v 17. ročníku degustační soutěže Česká pivní pečeť 2007, která se tradičně konala na přelomu ledna a února při Reprezentačních slavnostech piva v hotelu Palcát v Táboře.

„Je to potvrzení našeho úspěchu z Londýna z loňského léta, kdy Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek vyhrálo v nejprestižnější kategorii „Strong Lager“ v mezinárodní soutěži „International Beer Challenge ‘World’s 50 Best Beers’“, tedy v největší soutěži balených piv ve Velké Británii.“ konstatuje Ing. Stanislav Bernard a dodává: „České pivní soutěže se zúčastňujeme pravidelně, každý rok má soutěž vyšší úroveň.“

O Českou pivní pečeť, jednu z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, soutěžilo 64 pivovarů. Celkem bylo degustováno 273 vzorků, převážně českých značek piva, o kterých rozhodovalo 70 porotců. (Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec)

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard rozšiřuje svůj závod, protože chce vařit více piva. Investice za 60 milionů korun, které umožní zvýšení kapacity pro kvašení a zrání tohoto zlatavého moku, začaly v loňském roce. Dokončeny budou letos na jaře.

Výstav pivovaru pravidelně stoupá šestým rokem, dostal se však na hranici možností provozu. Loni Bernard uvařil 140.000 hektolitrů nepasterizovaného piva, o rok dříve to bylo 138.400 hektolitrů. Tržby za pivo meziročně stouply skoro o šest procent na 219 milionů korun. (iHNed)

Sládek pelhřimovského pivovaru Poutník včera zažil mezinárodní dopoledne. Všetečnými dotazy jej zahrnuli jeho francouzští kolegové, kteří přicestovali do města na návštěvu.

Těší nás, že jsme si mohli prohlédnout místo, kde se pivo pořád ještě vaří tradičním způsobem. Potkali jsme tu lidi nadšené svým povoláním, navíc neustálá modernizace dodává pivovaru důvěryhodnost, pronesl Benoit Tavenaux, ředitel pivovarnického muzea ve východofrancouzském městě Saint Nicolas de Port. Členové tamní asociace sládků jevili v Česku zájem především o menší pivovary. Svým způsobem je to pro nás vyznamenání, že si Francouzi vybrali právě náš pivovar a ne nějaký obrovský závod. Chod takového kolosu zase ale většinou řídí počítač, tam toho není moc co k vidění, konstatoval vedoucí obchodního oddělení pivovaru Poutník Jiří Vacek.

Sládci tuto domněnku potvrdili. Malé pivovary nás lákají už proto, že jejich tradice u nás dávno vymizela, přikývl Benoit, že mezi velkoprůmyslovými giganty a minipivovary zeje ve Francii prázdné místo. Pak si v pivovarském sklepení zhluboka přihnul z koštýřského džbánku plného pěnivého moku a vyloudil spokojené labužnické gesto. (Pelhřimovský deník)

Výstav v roce 2006 klesl společnosti Pivovar Broumov na Náchodsku, a to o 13 % na 37 500 hektolitrů. Důvodem byl menší odběr obchodního řetězce Tesco, kam pivovar pod značkou Novic dodává výčepní pivo. Přes pokles ale šlo o druhý největší výstav podniku za posledních 10 let, informoval jednatel pivovaru Jaroslav Nosek.

Tesco je nejvýznamnějším odběratelem pivovaru, druhým největším je řetězec Coop Ústí nad Orlicí. S dodávkami do řetězců, které nyní tvoří asi polovinu odbytu pivovaru, Broumovští začali v roce 2004. Od té doby jim výstav výrazně vzrostl. Ještě v roce 2003 pivovar dodal jen 13 500 hektolitrů.

Letos podnik čeká mírné zvýšení výstavu. Vedle vyššího prodeje řetězcům firma plánuje i růst exportu, který loni činil asi 1100 hektolitrů. Hlavními zahraničními odbytišti jsou Německo, Polsko a Rusko.

Pod vlastními značkami Opat a Převor podnik vyrábí osm druhů piv, z toho tři speciální. (Moderní obchod)

Trutnovskému pivovaru Krakonoš se loni snížil výstav piva přibližně o osm procent na 99.000 hektolitrů. Pokles podnik přičetl především špatnému počasí, které negativně ovlivnilo odbyt v turistických střediscích Krkonoš v srpnu a na konci roku. Pivovar je druhým největším v hradeckém kraji. Na prvním místě je Pivovar Náchod, který měl loni výstav 136.000 hektolitrů. Krkonoše a Podkrkonoší jsou hlavním odbytištěm trutnovského pivovaru. Podnik, jehož roční tržby činí přes 100 milionů korun, v tomto regionu prodává kolem 60 procent produkce. (iHNed)

Hols a.s., pivovar Vratislavice nad Nisou se zúčastnil i letos 17. ročníku slavností piva v Táboře o Českou pivní pečeť. Letošního ročníku se zúčastnilo rekordních 62 pivovarů nejen z České republiky, ale i ze Slovenska a Rakouska, a přihlášeno bylo 259 druhů piv do soutěže o Českou pivní pečeť. Naše výrobky pivo KONRAD jsou každoročně oceňovány pivovarskými profesionály v degustační soutěži o Českou pivní pečeť. Ani z letošního ročníku náš pivovar neodchází s prázdnou. V kategorii speciální světlé pivo získal náš KONRAD JOCKER 14 % bronzovou pivní pečeť v konkurenci 34 speciálních světlých piv. Po loňském úspěchu, kdy KONRAD JOCKER 14 % získal v Českých Budějovicích v rámci Slavností piva 2006 ocenění nejvyšší PIVO ROKU 2006, je to další ocenění kvalitní práce našeho pivovaru. (Web Hols Vratislavice)

Zatímco provozovatele zimních areálů v Jizerských horách a Krkonoších teplé počasí letošní zimy ničí, výrobcům piva nahrává. Pivovary v Libereckém kraji zaznamenaly v lednu výrazný nárůst prodeje. Zatímco Soukromý pivovar Svijany zvýšenou spotřebu uskutečnil jen v rámci českého trhu, další dva výrobci - Pivovar Hols Vratislavice a Pivovar Rohozec vděčí za růst odbytu i vývozu.

"Za leden jsme na trh dodali 16.400 hektolitrů piva, což bylo o pětinu víc než před rokem, také únor bude výrazně lepší," řekl František Horák, ředitel největšího pivovaru v Libereckém kraji - soukromého Pivovaru Svijany. Svijanští přitom pivo prodávají jen na domácím trhu. "Nemáme důvod vyvážet, zájem o naše pivo je větší, než jsme schopni uspokojit, i proto jsme zahájili práce na dalším rozšíření spilky a ležáckých sklepů," dodal Horák. Rozšíření přijde podle něj pivovar na 22 milionů korun. Ještě výrazněji - více než dvojnásobně - vzrostla v lednu produkce Pivovaru Hols Vratislavice. Pivovar za leden prodal přes 8500 hektolitrů piva. "Za nárůst vděčíme hlavně exportu," řekl Hostaš. Zhruba polovinu produkce prodal pivovar do zahraničí. Právě díky exportu do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie se loni podařilo pivovaru dosáhnout rekordního výstavu 95.000 hektolitrů piva. O polovinu vzrostl v lednu odbyt také Pivovaru Rohozec, který je z těchto tří nejmenší. Firma, která se musí vyrovnávat s konkurencí větších producentů, se rozhodla zaměřit na dobývání trhů i mimo Liberecký kraj, zejména na sousedním Ústecku. První dodávky ale loni zamířily také do sousedního Polska, Německa a na švédský trh a právě export se podle ředitele Františka Jungmanna podílel na růstu odbytu i v letošním roce. Větší zájem o pivo ale v prosinci zaznamenal například i malý pivovar v oblíbeném krkonošském středisku Harrachov. "Zájem je hlavně o lahvové pivo, v tom nám stoupl v lednu prodej na dvojnásobek," řekl majitel pivovaru a sklárny František Novosad. Větší spotřebě podle něj nahrává i rostoucí návštěvnost harrachovské sklárny. Kvůli nepříznivému počasí byla v některých lednových dnech srovnatelná s letními měsíci, kdy historickou sklárnou projde denně i více než 500 lidí. (iGenus)

Litoměřickému pivovaru se zřejmě blýská na lepší časy. Našel se totiž investor, který zde chce opět vařit pivo. Ovšem v menší míře, než tomu bylo v minulosti. Případné obnovení výroby by pak ideálním způsobem zapadalo do regenerace Tyršova náměstí a přilehlého okolí. Vedení radnice se totiž obávalo toho, aby nedošlo k rozprodání komplexu po částech a noví vlastníci nemovitostí nepřišli s podnikatelskými záměry, jež by byly v rozporu s charakterem této lokality.

"V tuto chvíli stojí vlastník objektu před podpisem smlouvy o prodeji objektu firmě, která má s pivovarnictvím dlouholeté zkušenosti. Věříme, že k podpisu opravdu dojde," uvedl starosta města Ladislav Chlupáč. Jméno firmy však prozatím odmítá prozradit.

Cílem vedení litoměřické radnice bylo napomoci tomu, aby se našel investor schopný odkoupit nejen část, ale celý výrobní komplex pivovaru, který v 90. letech podlehl obrovskému tlaku konkurence a vzhledem k neefektivitě provozu výrobu zastavil. (Radniční zpravodaj - z diskuse na Světu.piva)

Profilovou restauraci Cihelna La Familia dnes v pražském Karlíně otevřel pivovar Zlatopramen. Po profilových typech restaurací Zlatá kovadlina a Švihadlo jde o další koncept značkových restaurací ústeckého pivovaru. „Interiéry těchto restaurací, které postupně budujeme, budou věrné svému názvu. Z větší části budou ve vnitřních prostorách vystupovat cihly,“ popisuje Michal Tomev, manažer rozvoje gastro společnosti Drinks Union, do které Zlatopramen patří. Počet restaurací, které v Praze čepují piva ze skupiny Drinks Union, se již přibližuje stovce, dodal.

Ve značkové restauraci Cihelna La Familia, která se nachází přímo na Karlínském náměstí, bude pivovar točit Zlatopramen 11°, Zlatopramen 12° a Zlatopramen 11° - tmavá. „ Naší snahou je představit v našich profilových restauracích co možná nejširší sortiment značek a vyjít tak vstříc různým požadavkům návštěvníků,“ dodal Tomev.

Slavnostního otevření se zúčastnil také předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan a vrchní sládek pivovarů skupiny Drinks Union, Daniel Váša. Ten společně s majitelem restaurace Radkem Vránou restauraci stylově pokřtil korbelem čerstvě natočeného Zlatopramene 11°. „Přeji této restauraci nejen dobré jídlo, ale také dobré pivo, které je neoddělitelnou součástí příjemného prožitku z posezení v takto krásné restauraci,“ řekl Daniel Váša.

Protože se restaurace nachází v proslulé pražské čtvrti, nemohli při jejím otevření chybět známé osobnosti, které mají ke Karlínu velmi vřelý vztah. Svůj hit Karlín přišel zazpívat Ivan Hlas, na pódiu se objevil také bavič Petr Novotný, Saxana Petra Černocká, Jindra Malík či Richard Tesařík. (Tisková zpráva Drinks Union)

spojit s exkurzí ve zdejším pivovaru

Management řady českých firem s postupem let pochopil, že k propagaci jejich výrobků či aktivit mohou napomoci také exkurze, a to nejen skupin odborníků, ale i široké veřejnosti. Některé podniky šly až tak daleko, že pro návštěvníky připravily v provozech prohlídkové trasy. Před necelými třemi roky se k nim připojila i společnost Drinks Union. Ta navázala užší kontakt s vedením zdejšího státního zámku a po dohodě mu svěřila prohlídku svého Pivovaru Velké Březno. Ten je k tomu doslova předurčen, protože patří mezi historické pivovary a vyrábí pěnivý mok stále klasickým poctivým způsobem. Navíc návštěvník má možnost vidět většinu technologie na vlastní oči.

V loňském roce zámek navštívilo 12 200 návštěvníků a řada z nich si nenechala ujít možnost provedení exkurzí v pivovaru. Zhruba 20 procent návštěvníků bylo ze zahraničí, převážně Němců, ale také Rusů, Angličanů, Australanů, Američanů, Holanďanů, Švédů, Jihoafričanů, jeden host byl dokonce i z Ghany.

Oba objekty - zámek a pivovar - k sobě váže dlouhá historie a je proto ideální, aby návštěvník po prohlídce interiérů zámku mohl nasát vědomosti i z jiného soudku a případně i ochutnat místní pivo. Jak zámek, tak pivovar, mají hostům co nabídnout. Proto jsme se s kastelánem Ing. Milošem Musilem vrátili kousek do minulosti.

"Když hrabě Karel Chotek koupil v roce 1841 od Harrachů zdejší panství, získal vedle zámku i pivovar. Už tehdy se jednalo o velice lukrativní záležitost, a protože nový majitel byl velmi dobrý hospodář, přičinil se o to, aby pivovar byl neustále modernizován. Za života hraběte Karla a potom s přispěním jeho syna Antonína měl pivovar velmi slušný výstav, došlo k výraznému rozšíření pivovaru, byla postavena nová sladovna v tehdejším moderním slohu a také sklepy. Nicméně jejich další potomek, který začal s rozsáhlou přestavbou zámku šel ještě dál a v roce 1895 z pivovaru vytvořil akciovou společnost, do které přizval tři schopné podnikatele, jež svými prostředky a zkušenostmi pomohli v rozkvětu pivovaru, ale i k dostavbě zámku," vysvětluje důležité období z konce 19. století. Pivovar v tomto období měl zhruba třetinový výstav než který má dnes, ale v té době už patřil mezi největší v Čechách a pivo mělo dobrý zvuk i daleko za hranicemi. Dokonce bylo dodáváno do Britské sněmovny lordů, což v té době byl obrovský úspěch. Velkobřezenské pivo expandovalo do celého světa. Z počátku 20. století se traduje cesta tehdejšího sládka do Severní Ameriky, který sebou vezl tři vagóny piva a získával nové kontakty. V 30. letech prošel pivovar největší přestavbou, kdy zde vznikla mimo jiné nová varna a jako první v ČSR byl vybaven stáčecí linkou. Doba druhé světové války a poválečná léta jsou již jinou kapitolou. Za zmínku stojí to, že za války tamní pivo putovalo za Rommelovou armádou až do Afriky.

Současní majitelé pivovaru věří, že prohlídka pivovaru zanechá v návštěvnících dlouhou vzpomínku na pobyt a také na chuť výborného piva, ke kterému se budou chtít vrátit. " Ujali jsme se průvodcovství i když to není žádná maličkost. Přispívá to oběma stranám. Trasa je velmi pěkná. Začínáme u vlastní historie piva, která je delší než pět tisíc let, a postupně přejdeme k velkobřezenského pivovaru, který má podle nejnovějších zjištění základy už v roce 1570 a vysvětlíme základy výroby piva. Poté následuje samotná prohlídka provozů včetně sladovny, varny, sklepů, spilky a stáčírny. Na závěr se uskuteční posezení u malého občerstvení, v němž samozřejmě nechybí ochutnávka piva a nákup suvenýrů, "dodává Ing. Musil.

O spojenou prohlídku zámku a pivovaru je značný zájem turistů z tuzemska, ale téměř z celého světa. Zámek je otevřen tradičně od 1. dubna do posledního října, prohlídka pivovaru je možná po celý rok. Letos zámek zahajuje sezónu 31. března tradičním "otevíráním okenic". Mimo prohlídek interiérů a pěkného parku se v areálu uskuteční na 40 akcí. V květnu to bude např. oblíbený sraz historických vozidel O pohár hraběte Chotka a už tradiční Vinné trhy, na kterých bylo loni představeno 229 vzorků vín z ČR a zahraničí. (Ústecký deník)

Victor Cibich by se asi divil. Do pivovaru ve Velkém Březně, kterému před sto lety propůjčil svou tvář, vtrhne nefalšovaná masopustní veselice. V jeho rodných jihomoravských Hustopečích by asi nešlo o nic výjimečného, ale masopust přímo v pivovaře? Připravte si masky, dobrou náladu, ale také chuťové pohárky – bude z čeho vybírat. V sobotu 24. února od 12:00 vtrhne do pivovaru ze skupiny Drinks Union masopust se vším, co k němu patří – maškarním průvodem, živou hudbou, pivem a vepřovými hody.

„Victor Cibich by se možná divil, není to však nic neobvyklého. Masopust je tradiční českou zábavou, stejně jako Březňák je české pivo s dlouhou tradicí. Spojení piva a masopustu se proto zcela přirozeně nabízí. Jednoduše: Pivo k masopustu bezesporu patří, tak proč jej neuspořádat přímo u pramene,“ říká prokurista Drinks Union Josef Vejlupek.

Již třicet minut po poledni vyrazí maškarní průvod doprovázený Plukovní hudbou 36. pěšího pluku Hraběte Kolowrata přímo z proslulé restaurace Tivoli k pivovaru. „Po celé odpoledne bude v pivovaře otevřena hospoda, kde si lidé budou moci pochutnat na pivech značky Březňák a na vepřových hodech,“ dodal ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Zároveň láká návštěvníky, aby se k průvodu přidali i se svými maskami.

Přibližně na 13:30 je také připravena porážka masopustního čuníka. Po celé odpoledne pak budou zpřístupněny hlavní provozy pivovaru. „Až do 16:30 tak budou probíhat organizované prohlídky pivovaru s odborným výkladem,“ doplnil Jaroslav Rottenborn. Na hlavním prostranství pivovaru budou moci návštěvníci shlédnout ukázky lidových řemesel, k dobrému pivu a jídlu zahraje kapela Čupr Baby a Plukovní hudba 36. pěšího pluku Hraběte Kolowrata.

Drinks Union uspořádal jako první domácí pivovarnická skupina poprvé masopust s tradičním průvodem i zabíjačkou loni ve svém pivovaře Zlatopramen v Ústí nad Labem. „Tato akce se setkala s obrovským zájmem lidí. Dostávali jsme desítky kladných reakcí, proto jsme se v této tradici rozhodli pokračovat. Minulý víkend navštívily stovky lidí masopust, který jsme uspořádali v pivovaru Louny, jenž také patří do skupiny Drinks Union,“ uvedl Vejlupek. (Tisková zpráva Drinks Union)

Obec Velké Březno a společnost Drinks Union, která v obci vlastní pivovar Březňák, podepsali smlouvu o spolupráci. Obě strany využily nedávného křtu nového loga a etikety piva Březňák, aby stvrdily podpisem memoranda vzájemnou podporu pro letošní rok.

Memorandum přišlo v pravý čas, protože pivovar i obec počítají s větším rozvojem a zviditelněním. Velké Březno má přes 2000 obyvatel, ale brzy se rozroste a bude potřebovat dobudovat inženýrské sítě a další infrastrukturu.

"Pivovar je v obci významným podnikem a zaměstnavatelem obyvatel. Navíc je to její dominanta a reprezentant nejen v regionu, ale v celé ČR i v zahraničí. Netajím se tím, že jsme byli v minulosti v určitém sporu hlavně v provozování čistírny odpadních vod. Dnes je to zažehnáno a věřím, že se blýská na lepší časy. My se budeme snažit propagovat produkci našeho partnera na všech společenských, kulturních a sportovních akcích, které letos uspořádáme a současně převezmeme záštitu nad akcemi pořádanými společností Drinks Union, jako Den otevřených dveří v pivovaru, Masopust, Pivovarský ples a tenisový turnaj O pohár pana Cibicha", uvedl starosta obce Miroslav Moucha.

Drinks Union mimo jiné přislíbila finanční podporu společenskému životu v obci. Starosta věří, že získá od firmy podporu i při dalších akcích včetně úprav historické restaurace Tivoli, která je v majetku obce, ale provozovaná Drinks Union.

Obec Velké Březno byla v minulém i předminulém století známa daleko za hranicemi díky zdejšímu pivu a to má stále vynikající zvuk. Dnes jeho výjimečnost šíří i návštěvníci velkobřezenského zámku, mezi nimi je velká část ze zahraničí, kteří si většinou rádi rozšíří jeho prohlídku o exkurzi v pivovaru a degustaci pěnivého moku. (Ústecký deník)

Bronzovou medaili si přivezl světlý ležák Louny z nedávných Slavností piva v Táboře. Odborníci pivo Louny ohodnotili jako třetí nejlepší značku v prestižní kategorii prémiových ležáků.

O zisku Bronzové pivní pečetě rozhodla v pátek anonymní odborná komise na 17. ročníku Slavností piva v Táboře. Do letošního ročníku se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 259 vzorky piv, které soutěžily v 11 kategoriích. "Třetí místo v takovéto prestižní soutěži si ceníme. Potvrzuje to, že pivo Louny, které vaříme klasickým způsobem, patří mezi špičku mezi českými pivy," řekl ředitel a vrchní sládek Pivovaru Louny Daniel Urban.

Umístění piva Louny "na bedně" není podle zástupců pivovaru náhodný. "V loňském roce jsme masivně investovali do vylepšení technologií. Od jarních měsíců pak používáme při vaření piva Louny kvalitativně výrazně lepší zdroj vody. Používáním chmele z vlastních chmelnic také podtrhujeme hořkost piva Louny," doplnil D.Urban.

(Žatecký a Lounský deník)

Masopust v zapadlé moravské vísce? To není nic neobvyklého. Ale masopustní veselice, se vším, co k ní patří – maškarním průvodem, živou hudbou, pivem a vepřovými hody přímo v pivovaru? To je něco jiného! Chystejte si masky, dobrou náladu, ale také chuťové pohárky – bude z čeho vybírat. Pivovar Louny ze skupiny Drinks Union poprvé ve své více než stoleté historii ukáže svou masopustní tvář v sobotu 17. února od 12:00 do 17:00.

„Masopust je tradiční českou zábavou, stejně jako pivo Louny je české pivo s dlouhou tradicí. Spojení piva a masopustu se proto zcela přirozeně nabízí. Jednoduše: Pivo k masopustu bezesporu patří, tak proč jej neuspořádat přímo u pramene,“ říká prokurista Drinks Union Josef Vejlupek.

Již ve 12:00 se připomene Maškarní masopustní průvod přímo v centru Loun na Mírovém náměstí, odkud se přiblíží přímo k pivovaru. „Po celé odpoledne bude taé otevřena hospoda přímo v pivovaru, kde si lidé budou moci pochutnat na vepřových hodech,“ dodal ředitel a vrchní sládek pivovaru Daniel Urban. Přibližně na 13:30 je také připravena porážka čuníka.

Po celé odpoledne budou také zpřístupněny hlavní provozy pivovaru. „Až do 17:00 tak budou probíhat organizované prohlídky pivovaru s odborným výkladem,“ doplnil Daniel Urban. V pivovaru budou moci návštěvníci shlédnout ukázky lidových řemesel, k dobrému pivu a jídlu zahraje kapela Čupr Baby a Plukovní hudba 36. pěšího pluku Hraběte Kolowrata.

Drinks Union uspořádal jako první domácí pivovarnická skupina poprvé masopust s tradičním průvodem i zabíjačkou loni ve svém pivovaře Zlatopramen v Ústí nad Labem. „Tato akce se setkala s obrovským zájmem lidí. Dostávali jsme desítky kladných reakcí, proto jsme se v této tradici rozhodli pokračovat. Pro letošní rok budeme organizovat masopust nejen v Lounech, ale také ve Velkém Březně,“ uvedl Vejlupek. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pokud chceme v zahraničí uspět, musíme nabízet něco navíc, říká Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru Žatec. Novinkou tohoto podniku bude letos třeba tmavé pivo, které má pozitivní účinky na osteoporózu neboli řídnutí kostí. Nemoc, kterou trpí více žen než mužů a jež se projevuje častější lámavostí jednotlivých kostí.

* Kolik hektolitrů piva vyprodukuje za rok Žatecký pivovar?

Ročně se jedná zhruba o 28 tisíc hektolitrů.

* Kolik piv z tohoto množství se vám podaří prodat do zahraničí?

Je to něco okolo 15 procent, což znamená 4200 hektolitrů. Toto číslo se ale každoročně zvyšuje, daří se nám prodávat více piv jak u nás doma, tak i v zahraničí, v průměru tak o 5 procent.

* Kde všude se můžete v zahraničí setkat s vaší značkou?

Především v Anglii, Austrálii, Švédsku, USA, Itálii a Německu. V minulosti jsme také pivo dováželi do exotičtějších zemí – jako je Hongkong a Japonsko. Naposledy se nám podařilo prorazit na americký trh.

* Ve kterých částech Spojených států mohou Američané žatecké pivo ochutnat?

Prozatím ve státě Washington. V Americe funguje obchod alkoholem trochu jinak. Každý prodejce má licenci na prodej alkoholu ve státě, ve kterém působí, a možná do několika okolních. Ten, kdo začne prodávat naše pivo, má celoamerickou licenci, žatecký mok se tak může v budoucnosti dostat do více částí v Americe. Naše pivo je v porovnání s ostatními českými vývozními značkami o něco dražší, i z toho důvodu ho lidé najdou jen v restauracích či barech. To, že jsme o něco dražší, tkví především v tom, že jsme malý pivovar. Pokud se chceme prosadit, musíme nabízet něco navíc – v našem případě se jedná o výrobu piva tradiční recepturou – to tu cenu trochu zvedá.

* Chystáte se v letošním roce představit nějakou novinku?

Ve spolupráci s žateckým chmelařským institutem pracujeme v současné době na druhu tmavého piva, který by měl pozitivní účinky na osteoporózu. Chmel obsahuje určitou látku, která na tuto nemoc částečně působí. Víc bych prozatím nechtěl prozrazovat.

* Jakým způsobem se prezentujete v zahraničí, aby si prodejce vybral zrovna vaše pivo?

Určitě nám pomohlo například to, že jsme se v loňském roce zúčastnili Mezinárodního pivního festivalu, který se konal v australském Sydney. Naše pivo bylo zvoleno nejlepším pivem soutěže. A to se v přehlídce předvedlo 48 pivovarů z celého světa, včetně dvou českých. Porazili jsme takové značky, jako jsou třeba Carlsberg či Heineken.

* Jaký druh piva vyvážíte do zahraničí?

Jedná se pouze o dvanáctistupňový ležák. Vyvážíme ho ve speciálně vyrobených třetinových lahvích, v jiné podobě se do zahraničí nedostane. (MF Dnes)

Žatecký pivovar plánuje uvést na trh novou značku piva. Letos také počítá s investicemi do technologií a budov.

Několik let už vlastní pivovar v Žatci Rolf Munding z Velké Británie. Pivovaru se daří od jeho vstupu do společnosti každý rok zvyšovat výstav a pravidelně přichází na trh s novou značkou piva. Už vloni pivovar avizoval novinku v podobě piva se zdraví prospěšnými látkami. "Vloni jsme ve spolupráci s Chmelařským institutem v Žatci zkoušeli várky piva, které by díky obsaženým látkám mělo mít pozitivní vliv na některé zdravotní neduhy, které sužují zvláště pak ženy. Je důležité, abychom toto pivo dobře připravili a proto jsme si na jeho přípravu nechali dostatek času. Nedokáži nyní odhadnout, přijde-li tato novinka na trh v letošním roce nebo až v roce příštím," uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Letos počítá pivovar s investicemi do technologií.

"Především do těch částí, které mají přímý vliv na chuť a trvanlivost piva. A také do částí pivovaru, které nám umožní vyšší možnost variability v balení výrobků. Za krátkou dobu i tuzemští zákazníci budou moci zakoupit žatecké pivo v nových obalech," uvedl Radek Vincík.

Podle jeho slov kromě toho společnost v letošním roce připravuje také investice do rekonstrukce objektů v areálu pivovaru. (Žatecký a Lounský deník)

Na XVII. reprezentačních slavnostech piva v Táboře vybojoval Žatecký pivovar opět cennou trofej. Pivo Žatec Premium získalo Stříbrnou pivní pečeť v kategorii Světlý ležák. Jedná se o výrazný a opakovaný úspěch této značky, neboť degustační soutěž O zlatou pivní pečeť, která se každoročně koná v Táboře v kongresovém sálu Amber hotelu Palcát, je jednou z nejvýše ceněných odborných degustací v České republice. Letošního ročníku této prestižní soutěže se zúčastnilo 64 pivovarů, které do soutěže přihlásily celkem 268 vzorků. (Web Žatecký pivovar)

Lidé, kteří si oblíbili piva z malých rodinných pivovarů, se mohou radovat. Už letos na podzim totiž podnikatel David Ryba rozjede ve Stříbře provoz dalšího minipivovaru. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého právě malých pivovarů stále přibývá.

Nápad postavit rodinný pivovar dostal plzeňský podnikatel David Ryba nedávno. Ve Stříbře nyní buduje rodinný, hostinský minipivovar U Rybiček, který chce otevřít už letos v září. Ze začátku pivovar nabídne hostům tři druhy piv: ječmenný kvasnicový ležák, pšeničný ležák Weissbier a černý kvasnicový ležák.

Host ochutná pšeničný ležák i banánové pivo

"Budeme pro hosty připravovat i speciality jako višňové či banánové pivo, černé pivo s příchutí bylinek či pivo medové," říká David Ryba.

"Zatímco v roce 1990 byl v Česku pouze jediný minipivovar v Praze U Fleků, nyní je jich v zemi sedmapadesát," konstatuje šéf svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Rodinné pivovary vyrábějí především speciální druhy piv, jejichž obliba stále roste. Některé z nich nabízejí své pivo přímo v restauracích, které jsou součástí pivovaru, jiné je prodávají do obchodní a restaurační sítě. Důvodů, proč se lidé do tohoto podnikání pouštějí, je podle Jana Veselého několik.

"Zčásti jde o určitý sentiment obnovit třeba už dávno zapomenuté pivovary, ale především je to obchod. Lidé si rodinné pivovary oblíbili, a i když jsou jejich speciální piva o něco dražší, jsou ochotni si připlatit. Jde jim především o zážitek," míní Jan Veselý.

Dalším důvodem boomu těchto pivovarů je podle Veselého poptávka zahraničních turistů. "Statistiky hovoří o tom, že právě pivo je druhým největším českým tahákem na turisty, hned po kulturních památkách," dodává Veselý.

V Plzeňském kraji je nyní několik rodinných pivovarů. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovary v Dobřanech a v Plzni.

Vaří i pro svou restauraci

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva a utržil 150 milionů korun.

Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a Domažlicku. Za loňský rok uvařil zhruba 4,5 tisíce hektolitrů piva. Pivovar nyní vaří výčepní desítku, dvanáctistupňový ležák, čtrnáctistupňový a osmnáctistupňový speciál.

"Na trhu jsme se podle mého prosadili dobře. Letos chceme výstav zdvojnásobit. Na odbyt jde nyní nejlépe naše desítka," uvádí Jan Skala. (iDnes)

Jeden rok si nebude muset kupovat pivo Tomáš Císler z Plzně. Včera se totiž stal vítězem soutěže plzeňského pivovaru Znáte svoji plzeň?, kde hlavní cenou bylo 320 půllitrů piva Pilsner Urquell. Pivo vyhrál díky tomu, že si nejpřesněji tipnul, kolik lidí v loňském roce navštívilo Pivovarské muzeum a pivovar. Císlerův tip byl 160 938 návštěvníků. Jejich skutečný počet byl jenom 20 lidí menší.

Číslo jsme si přibližně spočítali. Při návštěvě muzea říkali, že návštěvníků je za rok okolo 500 denně. Tak jsme tam s rodinou něco napsali,ô říká vítěz. Jeho cena se odvíjí od průměrné spotřeby piva v zemi. Ta už roky kolísá kolem 160litrů na osobu a rok.

Já jsem takový průměrný pivař. Výhra mě potěšila. Za rok ji určitě vypiju, říká vítěz s tím, že popíjet bude i s manželkou. Nejpřesnější tip byl totiž z její hlavy, přiznal. Do soutěže bylo možné vstoupit od počátku roku do konce ledna. Stačilo navštívit právě pivovar a muzeum a vyplnit anketní lístek.

Pivovar akci připravil proto, že jej v zimě navštěvuje méně zahraničních turistů a také u příležitosti čerstvého zprovoznění nové stáčírny. Platilo také mimořádné zvýhodněné vstupné. Díky velkému zájmu jsme se rozhodli, že soutěž příštím roce znovu zopakujeme, uvedla za pivovar Markéta Formanová. (Plzeňský deník)

Několikrát týdně srovnávají čtyři ochutnávači Plzeňského Prazdroje kvalitu piva Pilsner Urquell, vyrobeného tradičním kvašením a zráním v dřevěných nádobách, s moderní technologií velkých nerezových tanků. Něco takového žádný z velkých konkurentů na světě nedělá.

"Pijí a měří parametry nejznámějšího českého piva vzniklého různými výrobními postupy a vychází jim to stejně," řekl poslední ze dvou sklepmistrů největšího českého pivovaru Jiří Koranda.

"Pivo vyrobené klasickou cestou mohou lidé pít jen v našich sklepích. V plzeňské restauraci Parkán ochutnají nefiltrované a nepasterizované pivo, vyrobené ale novoumetodou. V podstatě je stejné jako tohle," dodal.

Prazdroj je jediný z velkých pivovarů světa, který si tradiční, staletími osvědčenou výrobu v kádích a sudech zachoval právě proto, aby měl možnost srovnání, zda nové technologické postupy nemění chuť piva a jeho kvalitu.

To se zjišťuje ochutnávkou, ale hlavně v laboratořích. Vzorky se berou z kádí i ze sudů, jejichž obsah se degustuje každý den. Stará technologie se neobejde bez styku člověka s nápojem, kdežto v moderním procesu je tento kontakt po celou výrobní dobu zcela vyloučen.

Do spilky, kde je třináct dřevěných kádí, přijde z varny mladina, zchlazená na pět stupňů Celsia. Otevřené nádoby s objemem 27 hektolitrů se naplní až po okraj. Poté tam sklepmistři nasypou kvasnice, půl litru na jeden hektolitr.

Mok se poté musí tři dny prohrabovat speciálním dřevěným hrablem, aby kvasnice lépe pracovaly. Kvašení trvá osm až deset dnů. Pak sklepmistři kádě narazí a pivo odvedou do ležáckých sudů.

"Dva dni se vymazávají pěnou s hořkými látkami z chmele," vysvětil Koranda. V uzavřeném sudu pivo dozrává až 60 dní. Po 30 dnech už se ale sud navrtá a pivo se dává ochutnávat návštěvníkům. Teplota ve sklepě musí být trvale mezi dvěma až čtyřmi stupni. (iDnes)

Pivovarské muzeum v Plzni a pivovar Plzeňského Prazdroje jsou největšími lákadly pro turisty přijíždějící do Plzeňského kraje. Během roku 2006 tato místa navštívilo 160 916 turistů, o 3 % více než v roce 2005. Nejvíce návštěvníků je z tuzemska – 46 720 (+15 %), na druhém místě jsou Němci – 40 650. Ochutnat pivo do ležáckých sklepů a dozvědět se něco

o historii pivovarnictví přijeli ovšem i turisté z Papui Nové Guineje nebo Belize.

„Návštěvnická trasa v Plzeňském Prazdroji doznala v uplynulém roce řadu změn. Nejvýznamnější novinka přišla v závěru roku s otevřením nové stáčírny. Turisté tak nyní mohou vidět i nejmodernější plnící linku ve střední Evropě. Otevřeli jsme Halu slávy, kde návštěvníky seznamujeme s tím nejdůležitějším a nejzajímavějším z historie Plzeňského Prazdroje. Podařilo se nám zpřístupnit velkou část okruhu i pro handicapované návštěvníky. Pro další roky bychom byli rádi, kdyby se i další Češi přijeli podívat na historii a současnost našeho nejpopulárnějšího piva, které je bez nadsázky součástí české kultury,“ říká Mgr. Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje.

Co do počtu, po Češích a Němcích přijíždělo nejvíce návštěvníků z Ruska – 12 tisíc

(+37 %), Taiwanu – 10 tisíc (+13 %), Francie, Anglie, USA a Číny. V první polovině roku poznamenal návštěvnost horký červen, ve kterém se rozhodlo pro výlet do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea méně lidí než obvykle. Na druhou stranu, díky probíhajícímu mistrovství světa ve fotbale, přijeli turisté z „exotických“ zemí jako Brazílie, Argentina, Kostarika a z Afriky.

Významné osobnosti na návštěvě v Plzeňském Prazdroji

Do nejnavštěvovanějšího pivovaru v zemi zavítala v uplynulém roce také celá řada významných osobností. Mezi jinými třeba kytarový virtuos Lubomír Brabec, zpěvačka Gabriela Beňačková, režisér, herec a scénárista Ladislav Smoljak, architekt Bořek Šípek, desetibojař Roman Šebrle nebo hokejisté Martin Straka a Jaroslav Špaček. Vzácným zahraničním hostem byl slovenský prezident Ivan Gašparovič. Při otevření stáčírny si prohlédl pivovar i prezident republiky Václav Klaus. Někteří z nich napsali poselství dalším generacím, která byla před nedávnem zazděna v pivovarském sklepě jako odkaz pro budoucí pokolení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Nejen sběratelé vín se mohou chlubit exkluzivními lahvemi za tisíce i desetitisíce korun. Podobné skvosty se najdou i mezi pivy. Na výrobu exkluzivních piv vsadil malý Pivovarský dvůr Zvíkov na Písecku.

„V září se nám podařilo vyrobit historicky první várku unikátního tmavého piva, kterému jsme dali jméno Královská zlatá labuť. Snažili jsme se vytvořit takové pivo, které by se vyjímalo stejně jako portské mezi víny,“ vypráví jednatelka pivovaru Dagmar Voldřichová.

Pivo je unikátní nejen svým mahagonovým odstínem, ale také především vysokým obsahem alkoholu. Zatímco běžná piva jsou deseti nebo dvanáctistupňová, Královská zlatá labuť dosahuje šestadvaceti stupňů. „Pivo zrálo ve sklepích jeden rok. Museli jsme použít speciální typ kvasnic,“ prozrazuje Voldřichová.

Pivo láká hlavně sběratele

Tento typ piva je přitažlivý hlavně pro sběratele. Byla vyrobena jen jedna várka 150 lahví. Každá má své identifikační číslo a je prodávána spolu se dvěma skleničkami ve speciálním balení. Zákazníci si mohli vybrat libovolné číslo lahve a jsou zapsáni v kronice prodeje tohoto piva.

Cena jedné lahve Královské zlaté labutě, tisíc korun, takřka vyráží dech. Přesto je k mání už jen třicet lahví a pivovar připravuje další pokračování tohoto projektu.

„V budoucnu bychom chtěli udělat stříbrnou nebo hradní Královskou labuť. Jsme rodinný podnik a snažíme se dělat pivo srdcem, uvidíme, co nás napadne,“ říká Voldřichová. Milovníci piva, kteří mají hlouběji do kapsy, se mohou jako každý rok těšit ze Zvíkova na speciální Velikonoční ležák.

Piva ze zvíkovského pivovaru se nedají nikde koupit. Zákazníci je mohou ochutnat jedině v přilehlé restauraci. Rodinný pivovar se snaží navázat na tradici vaření piva na hradě Zvíkov.

Od rodu Švamberků, za jejichž vlády dosáhlo vaření piva na Zvíkově největšího rozmachu, jsou také odvozeny názvy speciálních kvasnicových piv.

„Tento rod měl ve znamení labuť, naše piva je mají ve svém názvu. Naším cílem je vyplnit mezeru na trhu a vařit pivo pro ty, kterým naše speciality chutnají. Proto také všechny návštěvníky restaurace bereme na prohlídku pivovaru. Chceme, aby nasáli ducha toho, co budou nasávat nahoře v restauraci,“ míní s úsměvem Voldřichová. (MF Dnes)

Do posledního místa zaplnil místní kulturní dům páteční Ples pivovaru Platan Protivín. Naše plesy mají dlouholetou tradici ještě z dob Jihočeských pivovarů. Vždy to byla záležitost protivínské sokolovny, ale o tu jsme zatím přišli, a tak jezdíme do Písku, řekla v pátek večer obchodní ředitelka protivínského pivovaru Helena Vlachová. Jak jsme se ale dozvěděli, není to zase s pořádáním pivovarského plesu až tak jednoduché. Loni byl ples v Družbě, protože kulturnímu domu vládl jako pivo budějovický Budvar. Uspořádat tu tedy ples Platanu bylo neslučitelné. S příchodem Josefa Samce jako majimatele kulturního domu se sem pivo Platan vrátilo a s ním tedy i ples. Pan Samec je naším dlouhodobým odběratelem, a tak mu tu věrnost k našemu pivu takhle vrátíme, dodala Helena Vlachová. Občané Protivína dokázali, že jsou na svoje pivo velmi hrdí. Na ples jich totiž dorazily dva plné autobusy, a když připočítáme automobily, více než dvě stovky přijely určitě. Odměnou byla nejen skvělá hudba na třech místech domu, ale také bohatá tombola a v neposlední řadě vystoupení děvčat z občanského sdružení Mažoretky Písek ve dvou vstupech. (Písecký deník)

Loňský rok byl úspěšný pro Městský pivovar Platan z Protivína na Písecku. Firma poprvé za dobu existence překročila hranici 400 tisíc hektolitrů uvařeného piva. Pokořila tak rekord z roku 1993, kdy prodala 390 tisíc hektolitrů.

„V odbytu piva se výrazně projevilo teplé a suché léto. Pro nás je také pozitivní, že máme stabilní dodávky pro Plzeňský Prazdroj a vyrábíme privátní pivo pro řetězec Lidl,“ řekl ředitel Pivovaru Ladislav Rosmüller.

Protivínský pivovar vyrábí pro plzeňskou skupinu pivo značky Klasik. Lidlu od července roku 2004 dodává výčepní osmistupňové a nealkoholické pivo a v současné době jedná o výrobě jedenáctistupňového piva. Výstav tradiční značky Platan nyní tvoří jen jednu čtvrtinu celkové produkce pivovaru.

„Myslím, že tato spolupráce byla správnou cestou, protože nám umožnila investovat do modernizace firmy. Přesto máme zájem hlavně na klasickém pivu Platan,“ dodal Rosmüller.

Vloni protivínský pivovar investoval do nákupu centrální sanitační stanice a filtrace jedenáct milionů korun, na modernizaci získal více než tři miliony z fondů Evropské unie. „Cílem bylo především snížení energetické náročnosti výroby a zvýšení kvality piva,“ uvedl Rosmüler. Další dotaci za 1,3 milionu korun získal podnik na rozvoj vzdělávání svých zaměstnanců.

Podobnou velkou investici do modernizace svého zařízení protivínský Platan letos nechystá. Pro své zákazníky připravil novinku v podobě nového balení jedenáctistupňového světlého ležáku, který dodává do obchodů také v kartonech po deseti lahvích. (MF Dnes)

Vytříbenou chuť piva ovlivňuje řada faktorů, a roli tak hraje kvalita vody stejně jako čistota v pivovaru.

Kdo jiný by měl lépe ohodnotit chuť oblíbeného piva, než sládek, který má koštování v popisu práce. Přesto i mistr tesař se utne, a tak ani on svůj výrobek zaručeně nepozná. Alespoň to přiznává zástupce sládka protivínského Platanu Miloš Musil, který včera usedl do řad porotců a hodnotil vzorky přihlášené do soutěže Slavností piva.

Kdo tvrdí, že zaručeně to své pivo pozná, tak si vymýšlí. Kvalitní piva se totiž od sebe chuťově liší jen minimálně, větší schopnost rozlišení bych spíš viděl v barvě, odůvodnil Musil. K pivu se dostal náhodou. Po vysoké škole se specializací na kvasnou chemii zašel do jihočeského pivovaru a už u piva zůstal. Zapřísáhlý pivař nejsem, můžu i dobré víno, přesto mám pivo nejraději. Vždyť mám povinnost i něco vypít v práci. Pak také na něj zajdu s kamarády.

Popíjení v práci Musilovi zřejmě nejeden pivař závidí, ale má to také své stinné stránky. Tak třeba při cestě domů pro něj neexistuje usednout byť jen na obyčejné kolo. A k závidění rozhodně není ani vypité množství.

To jsou opravdu nepatrné objemy, potvrzuje podsládek. Protivínské pivo sice z řady dalších přesně nepozná, ale rozdíl mezi pivem, které ještě neopustilo varnu, a již stočeným do lahve, registruje. Kdo ochutnal pivo přímo ve sklepě pivovaru, tedy nefiltrované, potvrdí, že je chutnější než pivo již tepelně upravené. Paster je dobrý pro udržení trvanlivosti, ale každému pivu trochu ublíží. (Táborský deník)

Pivovar Budějovický Budvar představil novou značku světlého výčepního piva Pardál. Nový produkt má konkurovat pivům typu Gambrinus, která jsou v posledních letech oblíbena především u méně náročných zákazníků.

"Hledali jsme nové obchodní příležitosti. Naším cílem bylo oslovit zákazníky, kteří doposud naše pivo nepili. Pardál je pivo výrazně hořčejší chuti, než mají naše ostatní produkty," řekl ředitel pivovaru Jiří Boček.

Pivovar bude v prvních měsících prodávat nové pivo jen na území Jihočeského kraje. Na základě obchodních výsledků se pak Pardál začne dodávat i do obchodů a restaurací v dalších částech republiky.

Náklady na vývoj nového výčepního piva zástupci Budějovického Budvaru odhadli na 30 milionů korun. Očekávají, že do konce letošního roku vyrobí 23,5 tisíce hektolitrů tohoto piva.

V obchodech bude Pardál stáčený do klasických půllitrových lahví stát okolo sedmi korun. Cena pro restaurace, kam bude dodáván v padesátilitrových sudech, je stanovena zhruba na patnáct korun.

Pardál je unikátní především tím, že na jeho vývoji spolupracovalo více než tři sta náhodně oslovených pivařů. "Lidé nám na těchto ochutnávkových akcích sdělovali své pocity. Říkali, co jim na pivu vadí, jakou by si přáli pěnu, barvu či chuť. Podle jejich připomínek jsme při vývoji nové značky postupovali," vysvětlil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Sortiment Budvaru dosud zahrnoval ležák, výčepní pivo, tmavý ležák, nealkoholické pivo a speciál Bud Super Strong. Ve vybraných restauracích je k mání i točený kroužkovaný ležák. (iDnes)

Strana také upozorňuje na to, že společnost „ve vlastnictví státu“ vykazuje mimořádně dobré hospodářské výsledky a představuje pro ČR „cenné duševní vlastnictví“.

Opoziční ČSSD se ostře postavila proti snaze vlády v blízké budoucnosti zprivatizovat pivovar Budvar. „ČSSD je přesvědčena, že Česká republika je povinna zachovat cenné duševní vlastnictví pivovaru, jehož historie sahá až do 13. století,“ uvádí strana v tiskovém prohlášení.

Strana také upozorňuje na to, že společnost „ve vlastnictví státu“ vykazuje mimořádně dobré hospodářské výsledky. Společnost v letech 1993 - 2002 zvýšila podle ČSDD čtyřnásobně hodnotu vlastního jmění na 3,2 miliardy korun. V minulém roce činil čistý zisk společnosti téměř 200 milionů korun. „V současné době zaměstnává Budvar přes 600 zaměstnanců. Jeho případná privatizace by tak rovněž mohla ohrozit zaměstnanost v jihočeském regionu,“ uvádí prohlášení.

Budějovický Budvar má po celém světě zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než stovce zemí světa. Právě kvůli ochranným známkám je podnik v dlouhodobém sporu s americkou společností Anheuser-Busch. Budvar své jméno hájí ve zhruba 40 soudních sporech a více než 70 správních řízeních před patentovými úřady po celém světě.

„Podnik už známkoprávní spory vyhrál například ve Skandinávii, Velké Británii, Řecku, Portugalsku či v severských státech, ale také v Japonsku nebo koncem minulého roku v Číně. A to je určitě zajímavý trh, který skýtá pro další rozvoj tohoto státního podniku velké možnosti. Budějovický Budvar je nejen rodinným stříbrem, nýbrž zlatem. Vládu Mirka Topolánka v tomto rozhodně nepodpoříme,“ prohlásil stínový ministr zemědělství za ČSSD Michal Hašek.

Podle ČSSD by na privatizaci Budvaru mohl mít zájem právě americký pivovar. „V případě, že by uspěl je zcela na místě otázka, zda by to nemělo pro český pivovar negativní důsledky,“ dodává prohlášení.

Vláda shání peníze, aktuálně především asi třicet miliard na plánovanou výstavbu a údržbu silnic. A jednou z možností jak tyto prostředky získat je právě prodej Budvaru.

"Značka Budvaru se cení na dvacet až třicet miliard korun. Nevidím žádný důvod, proč by stát pivovar neměl prodat. Mluvit o rodinném stříbru už ztratilo smysl," říká ministr průmyslu obchodu Martin Říman z ODS. Je jasné, že ČSSD jeho slova rozhodně nepodpoří. (iDnes)

Budějovický Budvar bude vařit "plzeňský" typ piva, tedy s vyšší hořkostí. Bude to méně prokvašená "desítka" a na trh se dostane pod novou značkou Pardál od března.

Ve stodvanáctileté historii pivovaru to je nevídaná věc. Budvarská piva se totiž dosud vyznačovala vysokým, ne tolik chmeleným prokvašením, a tedy i menší hořkostí. Tedy vlastnostmi, které budou dál charakteristické pro prémiovou značku Budweiser Budvar.

Úzkostlivě hájené tabu, které chce firma odhalit až příští týden na tiskové konferenci, padlo překvapivě na budvarském bále, kde se Pardál točil.

Podle samotných pivařů připomíná nové pivo plzeňský Gambrinus. Po hořčím pivu s příjemnou hladkou chutí je mezi spotřebiteli zájem. Proto s ním podnik přišel.

Pro znalce trhu není krok Budvaru žádné překvapení. "Budvar se tak dostane do segmentu, kde možná nejsou obrovské zisky, ale zato se hodně pije," říká Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle něho nejde značce Gambrinus konkurovat žádným typem Budvaru. Už proto, že prémiová značka Budweiser se dlouhodobě buduje jako luxusní. "Přijít pod stejným názvem s relativně levným pivem proto nelze, aby pivovar sám sebe nepoškozoval," vysvětluje Veselý.

Pardál má být cenově posazen uprostřed mezi levnými a drahými pivy a podniku má pomoci oslovit v obchodech a restauracích jinou skupinu spotřebitelů. Podobnou roli sehrává v případě plzeňské prémiové značky Pilsner Urquell právě Gambrinus.

"Konkurence? To ukáže čas. Zatím těžko předjímat. Piv plzeňského typu je na zeměkouli sedmdesát procent a v Česku téměř každé. Na konkurenci jsme zvyklí," říká mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka ale nelze nové pivo s Gambrinusem srovnávat. "Máme vlastní recepturu. To pivo je charakterově odlišné," tvrdí šéf pivovaru. Argumentuje chemickým složením a říká, že Pardál má mít o téměř polovinu vyšší hořkost než plzeňská konkurence. S vývojem nové značky začal Budvar loni v červnu. "Byla to příjemná práce. To pivo se ale muselo hodně vylaďovat. Skončili jsme s tím až na konci podzimu," říkal technolog Aleš Dvořák. Vydatně mu přitom pomáhaly i názory stovek lidí, kteří se účastnili anonymních ochutnávek.

Budějovický Budvar ale není sám, kdo letos přichází s radikálními novinkami. Ty chystá také Plzeňský Prazdroj. Na rozdíl od Budvaru nepůjde o světlé výčepní pivo, ale speciály. Jedním má být třináctistupňový polotmavý Jantar a druhým tmavý Diplomat. Tedy značky z plzeňské pivní historie.

"Český spotřebitel je sice konzervativní, ale pro mladou generaci jsou speciály zajímavým zpestřením trhu. Mají na něm určitě své místo," říká Karel Kosař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Prazdroj zatím nechtěl o podrobnostech uvedení značek na trh mluvit. "Všechno dolaďujeme. Není to jen o chtění. Pivo se musí nejen vyrobit, ale i zabalit a uvést na trh. To je potřeba dobře připravit," sdělil.

Experti přitom upozorňují, že pivní speciály zatím v Česku rostou především zásluhou malých pivovarů. Ty dokážou vařit i menší várky a lépe reagovat na potřeby trhu. (M&M)

Co bylo pro předchozí vlády tabu, to současný kabinet hodlá prolomit - poprvé po letech hovoří o privatizaci stále ještě národního podniku Budějovický Budvar. Vláda shání peníze, aktuálně především asi třicet miliard na plánovanou výstavbu a údržbu silnic.

"Značka Budvaru se cení na dvacet až třicet miliard korun. Nevidím žádný důvod, proč by stát pivovar neměl prodat. Mluvit o rodinném stříbru už ztratilo smysl," říká ministr průmyslu obchodu Martin Říman z ODS.

Má přitom oporu i u dalších členů kabinetu.

"Budvar samozřejmě nemusí být státní, s řádně připravenou privatizací nemáme žádný problém," říká i místopředseda vlády Martin Bursík, ministr životního prostředí a znovuzvolený předseda Strany zelených.

Žhavý kandidát: Anheuser

Budvar spadá pod ministerstvo zemědělství. Jeho šéf Petr Gandalovič (ODS) je obezřetný: "Teď to není na pořadu dne. Případný prodej musí být koordinován se známkoprávním sporem s koncernem Anheuser-Busch, aby se maximálně zúročila hodnota známky a místního původu." Jednoznačně však dodává: "Během mandátu této vlády to určitě bude významné téma." Stejně mluví i ministr financí za KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Problém Budvaru spočívá v jeho sporech s americkým pivovarským gigantem Anheuser-Busch. Ten se desítky let v mnoha zemích soudí o právo používat značku Budweiser. Anheuser si kvůli vyřešení sporů na Budvar už dlouho brousí zuby a stále je považován za nejdůležitějšího zájemce. Odhady hodnoty známky Budvaru už před lety hovořily o zhruba jedné miliardě dolarů, a to měl dolar ještě silnější kurs než současných 21,50 koruny.

"Je samozřejmé, že by se při privatizaci Budvar neměl dostat ani zčásti do rukou současného managementu," dodává k způsobu privatizace Říman. V první půli devadesátých let totiž politici o "české cestě" privatizace uvažovali. "Nebudu plány ministra Římana komentovat," reaguje dlouholetý ředitel Budvaru Jiří Boček. (iHNed)

Pivo s lépe držícími i umístěnými etiketami a hlavně v kartonech balených po různém množství lahví včetně reklamních předmětů nabízí nově zákazníkům Budějovický Budvar. Podnik instaloval tři nové stroje na lahvových linkách za šedesát milionů korun. Zmodernizovaná linka se poprvé naplno rozjela včera.

„Modernizace strojů je součástí dlouhodobé strategie pivovaru. Hlavním cílem je zvyšování konkurenceschopnosti a snižování nákladů,“ řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček. Budvar tímto krokem nahradil stroje staré až dvacet let.

„Pivo v kartonech nakupuji často. Je to praktičtější, protože člověk nemusí platit zálohu na přepravky. Určitě uvítám i balení, ve kterém bude méně lahví,“ míní Tomáš Průcha z Jindřichova Hradce. Nové přístroje jsou přizpůsobivější různým požadavkům. Významně se například zkrátí čas při změně druhů jednotlivých obalů. Díky moderní technologii podnik na lince ušetří dvě pracovní místa.

„Žádného zaměstnance jsme ale nemuseli propustit, došlo k přirozenému úbytku pracovníků. V tomto úseku máme v současné době dokonce podstav,“ vysvětlil mluvčí pivovaru Petr Samec.

Z obchodního hlediska je pro pivovar nejpodstatnější nový stroj pro balení kartonů. Oproti starému pracuje s dvojnásobným výkonem s rychlostí až šedesát zabalených kartonů za minutu. Nabízí také větší variabilitu v počtu lahví zabalených v jednom kartonu.

Do krabic lze zabalit i méně lahví a sklenici

Budvar zatím dodával na trh lahve balené po deseti nebo dvaceti kusech. Nový přístoj ale může balit i krabice s osmi nebo devíti lahvemi. Stroje dodala i namontovala německá firma KHS Dortmund, která je významným světovým dodavatelem lahvárenské techniky. V Budvaru již předloni instalovala dvě myčky lahví.

„Z pohledu podpory prodeje je důležité, že nové zařízení umožňuje strojní vkládání reklamních předmětů přímo do kartonů, například sklenic. Poptávka po takovém balení piva mezi zákazníky roste,“ tvrdí mluvčí pivovaru.

Výměny se dočkaly také etiketovací stroje na dvou stáčecích linkách, které umožňují nastavit přesnou polohu etikety na lahvi. Tím vylepšují jejich celkový vzhled.

Demontáž všech starých částí linek a instalování nových strojů trvala týden. Lahvové linky v Budvaru jsou pravidelně v provozu osmnáct hodin denně mimo víkendy. Budějovický Budvar vloni do modernizace investoval více než 300 milionů korun. Podnik nakoupil nové pivní přepravky a sudy, další investice směřovaly do rozvoje technologie, na úspory energií a podporu prodeje. Podobnou částku hodlá Budvar investovat i letos do vozového parku, sudů, přepravek a výpočetní techniky. (MF Dnes)

Pivovar Budějovický Budvar uvede během několika týdnů na trh nové pivo pod značkou Pardál. Nový produkt má konkurovat pivům typu Gambrinus, která jsou v posledních letech oblíbena především u méně náročných zákazníků.

„Toto nové světlé pivo bude určeno pro zcela jiné zákazníky než naše dosavadní produkty,“ řekl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Pivo by mělo mít výrazně jinou chuť a nižší cenu než ostatní budvarské produkty. Podnik si od něj slibuje především zvýšení prodeje na trhu světlých piv.

Budějovický Budvar si zakládá na tradici. Poslední novinkou bylo před třemi lety znovuuvedení tmavého ležáku. I proto se podnik rozhodl vařit nové pivo, které se tradicím vymyká, pod jinou než prémiovou značkou Budvar.

„Název produktu zatím oficiálně nezveřejníme. Je ale pravda, že máme na název Pardál nově registrovanou ochrannou známku,“ uvedl Samec. Pivovar prozatím tají i dobu oficiálního uvedení nového piva na trh. Zákazníci Pardála zřejmě ochutnají nejdříve v březnu.

Vývoj nové značky trval jeden a půl roku. Budvar jej zahájil rozsáhlými marketingovými studiemi a průzkumy trhu. Vloni v létě začal vařit první zkušební várky.

Na podzim se do rozsáhlých chuťových testů zapojilo několik set pivařů, kteří pomáhali chuť nového piva doladit.

„Lidé nám na těchto ochutnávkových akcích sdělovali především své pocity. Říkali, co jim na pivu vadí, jakou by si přáli pěnu, barvu či chuť. Podle jejich připomínek jsme při vývoji nové značky postupovali,“ vysvětlil Samec. (MF Dnes)

Královský pivovar Krušovice si pro realizaci komplexní komunikační strategie značky na trhu v letech 2007-2009 zvolil agenturu Křídla.

Agentura v těchto dnes finalizuje přípravu značkové strategie pro následující období a první výsledky spolupráce na sebe nenechají dlouho čekat. „Jsme velice rádi, že u svého nového klienta zužitkováváme naše dlouholeté zkušenosti se segmentem pivních značek“ uvedl client service director agentury David Čermák. (Strategie)

Kdy jste naposledy ochutnali nadívané křepelky, myslivecký sulc nebo bažantí stehýnka na jalovci? Pokud vás myslivecké i jiné pochoutky lákají máte možnost navštívit zítra (sobota 24.2.2007 )pivovar v Kostelci nad Černými lesy. Kulinářské speciality budete moci zapít všemi druhy piva z produkce pivovaru v Benešově, je připravena výstava s přednáškou Stanislava Musila věnovaná historii i současnosti nádražních restaurací, zahraje kapela Naši Furianti. Pravá pivovarská zábava ve stylovém prostředí připomínajícím doby Rakouska- Uherska a císaře pána začíná přesně v sedmnáct hodin.

Loňské prvenství na slavnostech piva v Táboře obhájilo tmavé kutnohorské výčepní pivo. O zisku Zlaté pivní pečetě rozhodla anonymní odborná komise. Do letošního sedmnáctého ročníku se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 259 vzorky chmelových moků, které soutěžily v jedenácti kategoriích. Obhájit vítězství v takovéto prestižní soutěži se podaří jen málokomu. O to víc mě letošní prvenství těší. Piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí. Je vidět, že naše péče slaví úspěch, spokojeně konstatoval ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík. Region mohl v Táboře reprezentovat i kácovský pivovar, ale ten se na slavnostech neprezentoval. (Kutnohorský deník)

Tradičních pivních slavností v jihočeském Táboře se účastní i nymburský pivovar. A o postřižinské pivo je obrovský zájem! U stánku s nymburským pivem je nejvíce plno. Bodejť ne, jste legendární pivovar, poznamenal jeden z návštěvníků. Nymburk představuje všechny čtyři druhy běžně nabízeného piva. Navíc se účastníme v několika kategoriích konané soutěže, řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. (Nymburský deník)

Nejhonosnější společenská akce víkendu se uskuteční v sobotu 10. února v Kulturním centru Rakovník, kde se bude konat od 20 hodin Reprezentační ples rakovnického pivovaru. Pořadatelé připravili pro jeho návštěvníky pestrý program. Uvítání příchozích se v předsálí kulturního centra ujme skupina QR Band. Chybět nebude ani předtančení. Během večera zazní i keltská hudba a přítomní zhlédnou ukázky skotských a irských tanců. Hostem plesu je populární zpěvačka Marie Rottrová. K tanci a poslechu bude vyhrávat orchestr Kampanus se svými sólisty. Chybět nebude ani tombola. Občerstvení a pivo jsou zahrnuty v ceně vstupenky, která stojí 400 korun. (MF Dnes)