Středočeské pivovary slavily úspěch v soutěži Česká pivní pečeť v Táboře. Z jihu Čech si přivezly zlato, stříbro i bronz.

Letošního 17. ročníku se zúčastnil rekordní počet pivovarů – šedesát čtyři. Bylo mezi nimi i devět výrobců piv ze středních Čech. Šest zástupců mělo Slovensko, po jednom pak Rakousko a Itálie.

I když vítězství v hlavní kategorii světlých výčepních piv na slavnostech obhájil pivovar Starobrno, Středočeši nezůstali pozadu. Stříbro v této kategorii získal krušovický Mušketýr. Krušovický světlý ležák Jubilejní skončil ve své kategorii třetí.

Loňské vítězství mezi tmavými pivy si letos v degustační soutěži zopakoval Pivovar Kutná Hora s pivem Dačický.

„Je to vyznamenání pro všechny lidi ve výrobě, kteří se každý den starají o to, aby naše piva měla tu nejvyšší kvalitu,“ řekl kutnohorský sládek Jan Hejra.

„Obhájit vítězství v takovéto prestižní soutěži se podaří jen málokomu. O to víc mě letošní prvenství těší. Piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí. Je vidět, že naše péče slaví úspěch,“ pochvaloval si ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík. Podle něj nejde o náhodný úspěch. „Vavříny na různých pivních soutěžích sbíráme prakticky pravidelně,“ řekl.

Podle Siblíka si kvality nevšímají pouze odborníci, ale také spotřebitelé. „Zaznamenáváme již delší dobu plynulý nárůst zájmu o naše pivo. Stále větší část naší produkce navíc směřuje do Německa,“ dodal.

Dvě stříbrné medaile v Táboře získal Postřižinský pivovar Nymburk.

Třináctistupňové pivo Bogan získalo ve světlých speciálech druhé místo. Shodou okolností je to přesně v době, kdy si veřejnost připomíná deset let od úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, po kterém je speciál pojmenovaný.

Druhou příčku si Postřižinský pivovar připsal i za tmavý ležák, kde ho předstihl pouze Havran z vyškovského pivovaru.

„Pravidelně se účastníme čtyř soutěží během roku a dá se říct, že každoročně ocenění získáme,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že Postřižinské pivo soutěží v Českých Budějovicích, Trutnově a na Ceně českých sládků. Pivovar Nymburk v loňském roce prodal rekordní množství piva, 167 tisíc hektolitrů, což bylo o devět procent více než v roce předcházejícím.

Své vzorky na reprezentační slavnosti piva přivezly také středočeské pivovary z Rakovníka, Vysokého Chlumce, Mladé Boleslavi, Benešova, Březnice a Kácova. (MF Dnes)

Výroba v branickém pivovaru sice už skončila, v noci ale okolí budovy z přelomu 19. a 20. století ožívá čilým ruchem. Pivovary Staropramen, kterým branický objekt dosud patří, totiž demontují a stěhují využitelné technologie. Mezi nimi i velké pivní tanky.

Demontáže obřích CK tanků zaberou několik hodin. Takto jeřáb nadzvedl nádobu nad okolní střechy v pondělí kolem desáté večer. Kamion s nákladem pak areál branického pivovaru opustil po úderu půlnoci.

Výrobní technologie se stěhují do smíchovského pivovaru Staropramen, kde bude výroba piva se značkou Braník pokračovat dál.

"Přemístěny budou všechny cylindrokonické a přetlačné tanky. Instalace výrobní technologie z pivovaru Braník umožní navýšení výrobní kapacity pivovaru Staropramen," uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Michaela Trýznová.

Staropramen výrobu v Braníku ukončil, protože kapacita tamního pivovaru už nedostačovala a pivovar nebylo možné rozšiřovat kvůli jeho uzavřené poloze a statusu kulturní památky.

Branický pivovar je teď na prodej, jeho nový vlastník vzejde z veřejné soutěže. "Výběrové řízení na prodej areálu pivovaru Braník bude zahájeno 9. března," dodala Michaela Trýznová.

CO JSOU CK TANKY

Cylindrokonické tanky jsou (v případě velkých pivovarů) velkoobjemové nádoby o kapacitě několika tisíc hektolitrů vysoké až kolem dvaceti metrů. Kónické (kuželové) dno umožňuje odpouštění kvasinek.

Uzavřená nádoba umožňuje provádět hlavní kvašení a dokvášení v jedné nádobě a bez rizika kontaminace. To na jedné straně usnadňuje a zefektivňuje výrobu a zabraňuje některým nežádoucím jevům.

Na druhé straně je ale podle odpůrců této technologie výsledné pivo chuťově unifikované a postrádá výraznější chuťové charakteristiky. (iDnes)

Fotografie zde...

V branickém pivovaru se už pivo nevaří. Pivovary Staropramen zde koncem ledna ukončily výrobu. Pivo značky Braník teď vaří na Smíchově ve svém hlavním pivovaru. Kapacita provozu v Braníku už nestačila rostoucímu odbytu.

"Výstav pivovaru Braník se neustále zvyšoval, v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva," uvedl výrobní a technický ředitel Pivovarů Staropramen František Šámal.

Rostoucí výstav podle něj vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval.

Převedení výroby značky Braník na Smíchov se uskutečnilo postupně. Po oznámení záměru v únoru loňského roku začala ve smíchovském závodě půlroční testovací fáze.

Od září 2006 se Braník vařil vedle domovského pivovaru také na Smíchově a od února se už produkuje pouze tam. Po ukončení provozu bude z branického pivovaru do Staropramenu převedena i výrobní technologie.

Značka Braník, která zahrnuje Braník Světlý a Braník Ležák, je podle výrobce druhým nejprodávanějším lahvovým pivem v České republice. Tradice její výroby sahá do roku 1899.

Kvůli sloučení výrob v hlavním městě firma postupně propustí 75 zaměstnanců. Podle ředitele personálního oddělení Jana Mačejovského je pro ně připraven podpůrný program. Celkem zaměstnávají Pivovary Staropramen přes 900 lidí.

Na prodej objektu pivovaru Braník bude vypsáno výběrové řízení, sdělila mluvčí Staropramenu Michaela Trýznová.

Pivovary Staropramen, které patří do pivovarnické skupiny Inbev, mají na českém trhu asi 15procentní podíl. Jsou druhým největším výrobcem pěnivého moku po Plzeňském Prazdroji. Dosud měly v tuzemsku tři výrobní provozy - Staropramen, Braník a Ostravar. (iDnes)

Málokterý z návštěvníků metropole ví, že zatímco Kryštof Kolumbus v roce 1492 objevoval Ameriku, Pražané už sedávali a bavili se u piva. Historie některých pražských hospůdek, které fungují dodnes, je totiž neuvěřitelně dlouhá.

Hostinec funguje nepřetržitě od roku 1437

Například hostinec U Krále brabantského v Thunovské ulici na Malé Straně funguje nepřetržitě už od roku 1437. „Bylo to takové osvěžovadlo pro lidi, kteří chodili na procházky na Pražský hrad a zpět,“ potvrzuje současný provozní Jakub Marek.

Dalším z vyhlášených pražských restauračních zařízení, které se může pochlubit dlouhou historií, je i proslulý pivovar U Fleků. Přestože první písemný záznam o tomto objektu pochází z roku 1499, dá se předpokládat, že lidé se v něm scházeli už o několik desítek let dříve.

Zásadní proměnu přinesl pivovaru příchod sládka Jakuba Flekovského v roce 1762, který dal hostinci jméno. Dnes ke Flekům zavítají čeští i zahraniční hosté. Kromě posezení jim pivovar nabízí i prohlídku zdejšího muzea pivovarnictví a sladovnictví.

Mnoho pivovarů ale toto štěstí nemělo. V průběhu času zanikl například vinohradský pivovar, holešovický či branický pivovar.

Pivo značky Braník mění adresu

Poslední várku mladiny uvařil vrchní sládek v Pivovaru Braník Zdeněk Lux v polovině ledna. Kromě posledních bas opustí brány pivovaru, kde se vařilo pivo přes sto let, i výrobní zařízení. Místnosti pivovaru, který vzhledem připomíná spíš zámek než tovární provoz, kde se loni vyrobilo rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva, jsou den ode dne prázdnější. Jedinou tekutinou, která tu teče, je voda z kohoutku. A tak už to zůstane.

Pivo značky Braník mění adresu, pravý vltavský břeh za levý. Stěhuje se pod střechu jediného pivovarského koncernu v Praze - smíchovského Staropramenu. „Opuštěný zámek“ mezi železničními tratěmi, kudy uhánějí lokálky na Dobříš, je na prodej.

Areál pivovaru je kulturní památkou a veškeré stavební úpravy podléhají schválení příslušných úřadů. „Jednou z podmínek výběrového řízení je, že se v Braníku nesmí vařit pivo ani vyrábět žádné jiné nápoje,“ upozornil Lux.

Použijeme stejnou vodu, suroviny i výrobní zařízení

Pivo Braník je druhým nejprodávanějším lahvovým pivem v Česku. „Kapacita by do budoucna nestačila, bylo by potřeba rozšíření výroby, ale památkáři nedovolí porušit čelní pohled na pivovar. Nové stavby jsme mohli připojovat jen zezadu, jenže tam se na budovy tlačí skála,“ řekl sládek.

Na Smíchově se podle plánů Staropramenu zvedne výroba postupně na 2 800 000 hektolitrů piva, téměř dvojnásobek dosavadní výroby. „Na Smíchově použijeme stejnou vodu, stejné suroviny i výrobní zařízení. Pivo Braník v žádném případě neutrpí,“ je přesvědčen sládek. (MF Dnes)

Pivovary Staropramen uvádějí na trh Staropramen Nealko v plechovkovém balení. 0,33l plechovky tak doplní stávající 0,5l lahvové balení nealkoholického piva Staropramen.

„Nealkoholické pivo zaujímá v našem portfoliu významnou pozici – objemy jeho prodeje dlouhodobě rostou a lze očekávat, že tento vývoj bude pokračovat. Uvedením třetinkové plechovky piva Staropramen Nealko chceme vyjít vstříc zejména řidičům, pro které je toto balení velmi praktické,“ říká Martin Jahoda z oddělení marketingu Pivovarů Staropramen. Podíl nealkoholického piva na roční produkci společnosti činí přibližně jedno procento, což odpovídá obecně podílu nealkoholických piv na celkové produkci piva na českém trhu.

Za rostoucí popularitou nealkoholického piva stojí především jeho velmi vysoká kvalita, měnící se životní styl a také větší zodpovědnost v souvislosti se zavedenými úpravami silničního zákona. „Nealkoholické pivo je dnes již chuťově i kvalitativně srovnatelné s pivem alkoholickým. V tomto směru udělal pivovarnický průmysl za poslední období velký pokrok. Nealkoholické pivo tak dnes představuje přirozenou konkurenci jiným nealkoholickým nápojovým kategoriím,“ říká Věra Hönigová, manažerka kvality Pivovarů Staropramen.

Pivo Staropramen Nealko uvedla společnost na trh na začátku roku 2005. Vedle nealkoholického piva Staropramen nabízí společnost také nealkoholickou variantu prémiové značky Stella Artois. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Zdeněk Lux působí ve společnosti Pivovary Staropramen již od roku 1995. Během této doby zastával různé pozice v oddělení zajišťování jakosti jak v pivovaru Braník, tak v pivovaru Staropramen, a podílel se na řadě klíčových technických a technologických projektů. Od května roku 2004 pak zastával pozici vrchního sládka pivovaru Braník.

V nové pozici bude Zdeněk Lux zodpovědný za řízení výroby v pivovaru Staropramen. „V pivovarnictví pracuji dvanáct let a svůj profesní život si bez výroby piva téměř nedokáži představit. Nyní se vracím do pivovaru Staropramen, kde jsem řadu let působil a který velmi dobře znám,“ říká Zdeněk Lux.

Zdeněk Lux je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické. Je ženatý, má dvě děti. Svůj volný čas věnuje především rodině, turistice a jízdě na kole. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Není v Praze zrovna běžný úkaz, aby si pivnice byla zároveň pivovarem. Proto Praha - Pivovarský dům v Ječné ulici neměl šanci uniknout našemu hodnocení.

S lákavou vidinou půllitru lahodného nefiltrovaného "domácího" piva jsme bystře rázovali vstříc pražské raritě. A pivo nás nezklamalo...

Pivovarský dům naleznete v Ječné ulici necelých deset minut pěšky z Karlova náměstí.

Pro ty, kteří přijedou tramvají, je cílovou stanicí Štěpánská. S parkováním je to v této oblasti poněkud složitější, proto doporučujeme auto raději nechat doma.

Pokud vystojíte frontu tvořenou turisty před vchodem, dostanete se do místnosti s výčepem obložené tmavým dřevem.

Protože tato místnost je určena nekuřákům, ti z vás , kteří si k pivu rádi zapálí, budou muset přejít do zadní místnosti za chodbou s toaletami.

Místnost je poněkud méně útulná, nicméně ve stále plném Pivovarském domě budete rádi, že můžete usednout alespoň tam.

Interiér celé restaurace je vyzdoben starožitnými i novějšími pivovarskými proprietami a na první pohled výzdoba působí vkusně a domácky. Na druhý pohled bohužel zjistíte, že tu něco chybí.

A než se usadíte u svého stolu, zjistíte, že je to atmosféra a že jste se ocitli v podniku, kde se protáčejí turnusy turistů, kteří návštěvu Pivovarského domu měli patrně v programu zájezdu od svojí cestovní kanceláře.

Dlužno podotknout, že když jsme navštívili Pivovarský dům, byli jsme jedinými Čechy v celé pivnici, která zněla jen a jen bujarou ruštinou.

Jaká je nabídka?

Nabídka nápojů je orientována navýsost pivařsky.

Objevují se zde nápoje jako banánové, višňové či kávové pivo v ceně 35,- Kč za třetinku.

Pokud oslavujete, můžete si dát pivní sekt (0,5l za 60kč), a jestli jste na tvrdší, mohla by vás uspokojit třeba 50% pivovice (55,- Kč).

Z klasických piv je však v nabídce jen světlé a tmavé pivo vlastní výroby.

Nefiltrovaný a nepasterizovaný Světlý ležák za 35,-Kč byl opravdu lahodný a myslím, že představuje příjemnou změnu i pro zapřísáhlé "plzničkáře" .

Pivo si můžete objednat také do jakéhosi skleněného válce zvaného "žirafa", kam se vejde osm piv, která si můžete vlastnoručně čepovat přímo na stole.

Již poněkud méně nás zaujalo višňové pivo, které jsme zařadili do kategorie "pseudopiv" dobrých k ochutnání maximálně tak jednou za život.

K pivu jsme si z poměrně pestré nabídky malých jídel vybrali pivní sýr (45,- Kč) a klobásu na pivu (55,- Kč).

Pivní sýr byl sice dobrý, ale téměř mikroskopické množství přiložené hořčice, cibule a papriky mi vyloudilo na tváři nevěřícný úsměv.

Klobása v pivní omáčce více než cokoliv jiného připomínala lečo z konzervy a v žádném případě ji nedoporučujeme.

V plné restauraci jsme byli obslouženi relativně rychle a slečna, která roznášela pivo, byla komunikativní a chovala se mile.

Snad jenom na placení jsme museli čekat poněkud déle, než bychom očekávali. Celkový dojem z obsluhy byl však kladný.

Turistická atrakce nebo pivnice

Pivovarský dům zdaleka nedostál našim očekáváním a více než o podnik, kam byste si zašli na pivo s přáteli, se jedná o jednu z pražských turistických atrakcí.

Zdejší pivo ale rozhodně stojí za ochutnání, a pokud jste zvídavější typy, může pro vás být zajímavá také prohlídka pivovaru, kterou Pivovarský dům svým hostům nabízí. (Gurmán)

Plní do přinesených 5l soudků na počkání za cenu 1 litr = 30,- Kč za 11 ° pivo.

Pokud nemáte vlastní soudek, prodají Vám soudek prázdný s logem Valášek za 200,- Kč/ks a naplní ho.