Vytříbenou chuť piva ovlivňuje řada faktorů, a roli tak hraje kvalita vody stejně jako čistota v pivovaru.

Kdo jiný by měl lépe ohodnotit chuť oblíbeného piva, než sládek, který má koštování v popisu práce. Přesto i mistr tesař se utne, a tak ani on svůj výrobek zaručeně nepozná. Alespoň to přiznává zástupce sládka protivínského Platanu Miloš Musil, který včera usedl do řad porotců a hodnotil vzorky přihlášené do soutěže Slavností piva.

Kdo tvrdí, že zaručeně to své pivo pozná, tak si vymýšlí. Kvalitní piva se totiž od sebe chuťově liší jen minimálně, větší schopnost rozlišení bych spíš viděl v barvě, odůvodnil Musil. K pivu se dostal náhodou. Po vysoké škole se specializací na kvasnou chemii zašel do jihočeského pivovaru a už u piva zůstal. Zapřísáhlý pivař nejsem, můžu i dobré víno, přesto mám pivo nejraději. Vždyť mám povinnost i něco vypít v práci. Pak také na něj zajdu s kamarády.

Popíjení v práci Musilovi zřejmě nejeden pivař závidí, ale má to také své stinné stránky. Tak třeba při cestě domů pro něj neexistuje usednout byť jen na obyčejné kolo. A k závidění rozhodně není ani vypité množství.

To jsou opravdu nepatrné objemy, potvrzuje podsládek. Protivínské pivo sice z řady dalších přesně nepozná, ale rozdíl mezi pivem, které ještě neopustilo varnu, a již stočeným do lahve, registruje. Kdo ochutnal pivo přímo ve sklepě pivovaru, tedy nefiltrované, potvrdí, že je chutnější než pivo již tepelně upravené. Paster je dobrý pro udržení trvanlivosti, ale každému pivu trochu ublíží. (Táborský deník)