Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Jak jsem potkal fabriku nejen na pivo

Akce, kde se dá přičichnout k dobrému pivu


verze pro tisk

Jak jsem potkal fabriku nejen na pivo

Jak jsem potkal fabriku nejen na pivo [p257]

Ano, i tak nějak by se dal parafrázovat název akce "Jak jsem potkal fabriku aneb technické památky - jejich pochopení a záchrana", jejíž první část s podtitulkem "Co jsme si zbořili" proběhla v pátek 14. 1. v "Černokosteleckém zájezdním pivováru ". Nebylo to totiž jenom o českých, moravských a slezských pivovarech a sladovnách, jejichž historii se zdejší páni Milan "Květák" Starec a Tomáš "Vodouch" Vodochodský dlouhodobě věnují, nýbrž také o cukrovarech, strojírnách, uhelných dolech a v neposlední řadě též o všemožných komínech, které tak nějak k většině těch továren patří.

Jak je zřejmé z této tiskové zprávy, smyslem celé akce je seznámit širokou veřejnost s technickými památkami a jejich významem v kontextu historickém, ekonomickém, technologickém a architektonickém se zaměřením na pivovary a památky Podlipanska. Něco takového jsem si coby milovník pivovarské historie samozřejmě nemohl nechat ujít, přihlásil jsem se tedy, vzal si dovolenou a v pátek 14. společně s několika dalšími členy našeho sběratelského klubu vyrazil směr Kostelec.

Černokostelecký zájezdní pivovár
Černokostelecký zájezdní pivovár

Začátek byl naplánován na devátou dopolední, jenže nepovedlo se, neboť prezence účastníků trvala mnohem déle, než se předpokládalo, a půlhodinovému zpoždění jsme se tak chtě nechtě neubránili. Naštěstí jsem nepatřil k těm, co dorazili na poslední chvíli a museli si tak vystát i dvacetiminutovou frontu, během čekání, než to celé začne, jsem se tudíž mohl v klidu oddávat ochutnávce zdejší pivní nabídky. Tedy ne že bych byl pití po ránu nějak nakloněn, to rozhodně ne, ale být na pivní akci bez piva by podle mě nebylo ono, tak nějak to k tomu prostě patří.

Výčep naproti kamennému náduvníku v provozu ještě nebyl, musel jsem tedy o pár kroků dále, do zdejšího hostince. Trochu jsem se obával, že to bude jenom o KBéčkových pivech, na jejichž točení se zde upsali a která už mi v poslední době nemají téměř co nabídnout, neboť tak nějak ztratila svůj regionální charakter a všechna chutnají víceméně stejně, ale mé obavy se naštěstí nepotvrdily a já si tak namísto točené limonády mohl dát skutečně pivo.

Dnešní pivní nabídka
Dnešní pivní nabídka

Mým dnešním prvním vzorkem byl vratislavický Červený král, ale že bych z něho byl nějak moc nadšen, to říci nemohu. První půlku jsem sice vypil bez problémů, ale s druhou už to bylo mnohem obtížnější a nebýt krátce nato naražené sponzorské nefiltrované kácovské 12ky, kterou jsem si to zkusil říznout, asi bych to ani nedopil. Onu sponzorskou 12ku jsem samozřejmě zkusil i samotnou a chutnala výborně, řekl bych i mnohem líp než v Praze U Klokočníka, kde si ji také občas dávám.

Pivovar Kácov, sponzor dnešní akce
Pivovar Kácov, sponzor dnešní akce

Přednášky začínají

Všichni na svých místech v jednom ze zdejších sladových humen, mohli jsme začít. Úvodní vystoupení patřilo Vodouchovi, který nás přivítal krátkým projevem, a po něm se již slova ujali zástupci Výzkumného centra průmyslového dědictví (VCPD ), konkrétně jeho někdejší ředitel PhDr. Benjamin Fragner a dále pak Ing. Vladislava Valchářová a Mgr. Lukáš Beran. Jak se dalo předpokládat, bylo to převážně o názorných ukázkách toho, co se nepodařilo zachránit, resp. toho, co vinou nedostatečné ochrany dříve či později čeká stejný osud, tj. demolice. Ing. Valchářová mj. naznačila, že by se jí líbilo, kdyby byl vytvořen nějaký další institut, který by se ochranou památek zabýval, Mgr. Beran pak výklad svých kolegů rozšířil výčtem některých staveb, které byly původně prohlášeny památkami a během několika let, aniž by se na nich něco zásadního změnilo, z nich byla ochrana sejmuta, díky čemuž je jejich budoucnost velmi nejistá. Takhle např. hovořil o nádraží v pražských Bubnech, jehož některé budovy o svůj status památky přišly přičiněním společnosti Orco, současného majitele, kterému ony budovy tak nějak překáží v plánech, a dále též o nákladovém nádraží na Žižkově, které je kulturní památkou teprve od loňského prosince, žel asi ne na dlouho, neboť radnice Prahy 3 ani společnost Žižkov Station Development (společný podnik Českých drah a Sekyry Group, potenciálního zájemce o koupi nádražních budov i přilehlých pozemků) s tím prý nesouhlasí a proti rozhodnutí ministerstva kultury se odvolali.

Sladové humno, dnes předělané na přednáškový sál
Sladové humno, dnes předělané na přednáškový sál

V podobném duchu pokračoval i další řečník, Ing. Pavel Domanický z NPÚ v Plzni, který v souvislosti s kauzou kolem někdejší Kaubovy strojírny v Domažlicích, která již také nějakou dobu nestojí, zmínil kuriózní příhodu, kdy úředníci ministerstva kultury v rámci úsporných opatření přijeli posoudit stav potenciální památky autem samotného investora. Že to dopadne v neprospěch oné strojírny, bylo v tu chvíli jasné snad každému.

Další z přednášejících, Mgr. Květa Jordánová z NPÚ v Ostravě, s kterou jsem - mám takový pocit - jel následující den odpoledne vlakem na Ostravu, zase hovořila o nehezké budoucnosti někdejšího opavského pivovaru, jehož historické budovy sice zčásti zůstanou, ale budou obestavěny moderními objekty. No posuďte sami, to se snad ani nemůže nikomu líbit, o webových stránkách Zlatovaru, které jsou teď mj. i o Géčku apod., ani nemluvě.

Následovala cca dvouapůlhodinová pauza, během níž jsme museli zvládnout oběd i prohlídku pivovaru (viz dále), a po ní pokračoval s výkladem Ing. Daniel Froněk z ministerstva zemědělství, cukrovarnický expert a současně člen našeho sběratelského klubu. Pohovořil jednak o cukru coby "sladké soli", resp. "bílém zlatu", o tom, jak se k problematice cukrovarů vlastně dostal, o moru zvaném globalizace, díky níž nám v ČR zbylo pouhých 7 cukrovarů, a mnoha dalších věcech s cukrem i cukrovary spojených. Polistopadové bourání zaniklých cukrovarů, jejichž dalšímu využití prý brání jejich přílišná rozměrnost a obtížná klimatizovatelnost, pak pro svoji rychlost a četnost označil jako demoliční tsunami.

Na přetřes přišly i kauzy jedněch z nejohroženějších pivovarů u nás, tedy vysokomýtského a roudnického, a v neposlední řadě i problematika postupně mizejících komínů, jež byly dle dr. Martina Vonky ze serveru Fabriky.cz dříve známkou pokroku, zatímco dnes jsou spíše ukázkou zaostalosti, díky čemuž prý padají k zemi čím dál častěji. Martin dále pohovořil o možnostech využití komínů, které již neslouží svému původnímu účelu, a samozřejmě neopomenul zmínit také několik nevšedních a mnohdy velmi úsměvných zážitků, které již coby "komínář" na svých toulkách za českými komíny zažil. Jeho slova pak částečně ještě rozšířil Ing. Martin Fuchs, který přítomným navíc představil i databázi komínů, na níž ještě s několika kolegy již nějakou dobu aktivně pracuje a kterou se můžete pokochat zde....

Každý z účastníků obdržel zdarma speciální publikaci

Pivo a cukr aneb pivovary a cukrovary zbourané po r. 1945. Ano, přesně o tom je publikace z pera autorů Daniel Froněk, Pavel Jákl a Milan Starec, jež byla vydána právě ku příležitosti dnešní akce a kterou obdržel každý z účastníků zdarma. Prozatímní náklad byl prý 150 kusů, na které se vztahovala dotace, ale v přípravě je dotisk dalších cca 550, jež budou pak k dispozici široké veřejnosti za nějakých 220 korun.

Co se zpracování této publikace týče, komu se předtím dostala do rukou kniha "Co jsme si zbořili ", vydaná předloni při příležitosti 5. bienále Industriální stopy, bude hned v obraze, neboť je to laděno v obdobném duchu, má to stejný formát, stejnou grafickou úpravu, ba co víc, některé informace o pivovarech a cukrovarech se zde díky týmž autorům/spoluautorům opakují. Ale je jich tak do 10 %, víc podle mě ne.

Pivo a cukr, nová publikace autorů Froněk, Jákl a Starec
Pivo a cukr, nová publikace autorů Froněk, Jákl a Starec

V přestávkách se procházel pivovar i lezlo na komín

Jak již bylo uvedeno výše, v době polední pauzy se kromě oběda konaly i prohlídky pivovaru. Na výběr přitom bylo ze tří možností, a to z klasické prohlídky v Květákově provedení, z klasické ve Vodouchově provedení a nadto i dětské divadelní. Původně jsem byl přihlášen na tu Květákovu, jenže tam nás bylo nakonec moc, ze známosti jsme se tedy všichni z našeho klubu přesunuli k "dětem". A nelitovali jsme. Naším průvodcem byl totiž zdejší někdejší zaměstnanec, přesněji spílečný, pan Miloslav Kopecký a kupodivu se to od normální prohlídky nijak výrazně nelišilo, jenom v těch dětech, které to obohatily o pantomimu. Na sladovně se tak např. chrastilo klíči, na spilce spílalo či spíše hejkalo, no a ve sklepě pojídaly řízky. Názorné ukázky by vám prozradily asi víc, ale protože se jednalo o děti, jejichž fotky, pokud se nemýlím, bez souhlasu rodičů zveřejňovat nelze, tentokrát se musíte spokojit pouze s textem, příp. vyrazit na dětskou prohlídku do Kostelce sami.

Po prohlídce pivovaru následovalo ještě omrknutí zdejšího unikátního polygonálního mlatu, jehož půdní prostory se aktuálně věnují "Pivovarnictví na Kolínsku" a k tomu i "Pivovarům Chrudimska". A i když je to jenom o kopiích údajů z dobové literatury či artefaktů, přesto to pro mě bylo poučné a z mnoha ohledů přínosné.

Pan Kopecký, pamětník starých černokosteleckých časů
Pan Kopecký, pamětník starých černokosteleckých časů

Druhá, mnohem kratší odpolední pauza byla oproti tomu věnována šplhání na pivovarský komín v podání týmu z Fabriky.cz za účelem vyvěšení dvou českých vlajek. Nad některými kousky, které zúčastnění chvílemi předváděli, přitom člověk musel až nevěřícně kroutit hlavou. Ale chápu, že pro někoho je to adrenalinový sport se vším všudy a tedy i notnou dávkou rizika, byť v tomto případě si myslím, že až zbytečně vysokou. Rozvádět to však raději nebudu.

Bylo to také o pivu

Kromě zkraje zmiňovaného Červeného krále a nefiltrované kácovské 12ky jsem v průběhu dne samozřejmě zkusil i ještě něco jiného. Nejprve to bylo o kácovské desítce, krátce nato následovala 12ka Světozor a ke konci večera jsem to završoval Démonem a 12kou Qáskem , kterou osobně přivezl sládek Jirka Štverka. Světozor s Kácovem přitom chutnali výborně, Qásek také nebyl k zahození, ale už jsem ho pil v lepším stavu, no a Démon? Ten mě, bohužel, jako obvykle v posledních dvou letech zklamal. Škoda, dříve to bývalo špičkové pivo.

A jak to celé shrnout?

Jako každá větší akce to mělo své mouchy - kromě již výše zmiňovaného zdržení díky problémům při prezenci účastníků by se slušelo zmínit zimu v přednáškovém sále, dále pak absenci možnosti případných dotazů na jednotlivé řečníky, když už ne po každé přednášce, tak aspoň po každém z přednáškových bloků - ale jinak bych to označil za akci velmi dobře zvládnutou.

Co se úrovně prezentací týče, tak až přednášku Mgr. Buroně, který na špatně zvolené pozadí použil příliš malé písmo, takže text byl místy nečitelný až neviditelný, byly vše na velmi profesionální úrovni. U některých řečníků bylo sice znát, že jsou z Moravy, resp. od Ostravy, ale to bych za nějakou závadu nebral, spíš jako příjemné zpestření jinak mnohdy uniformních projevů.

Obsah přednášek jako takový asi netřeba nějak zvlášť hodnotit, neboť to - jak už jsem částečně naznačil výše - bylo převážně o bourání architektonicky zajímavých průmyslových staveb za účelem výstavby nevzhledných krabicových monster typu Tesco, Kaufland či Lidl, tj. o smutných věcech, které jsou až k neuvěření. Ale asi je u nás těch hyper/supermarketů na současnou populaci pořád málo, jinak si jejich nepochopitelné rozšiřování nedokážu vysvětlit.

Tak za měsíc u druhého pokračování zase na viděnou. Tentokrát to má být na téma "Co se podařilo zachránit" a mj. by se měli dostavit i představitelé opětovně zprovozněných pivovarů Dalešice, Dobruška, Chyše a Kácov, což by mohlo znamenat, že to bude probíhat v mnohem veselejším tónu. Doufejme.


Autor je pivním turistou, sběratelem pivních suvenýrů a členem KSPS Praha
KSPS Praha


[Marek Kamlar] [Zobrazeno 4965x] [17. leden 2011]
[Události] [comments: 6] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

pechi

pátek, 28. leden 2011
14:45

pechi

A už jsem objevil, kdo je Fantomas:-)). Viz poslední fotka.


napsal(a): pechi [Odpovědět]

Jiri Fiala

středa, 19. leden 2011
10:09

Co se tyce Opavskeho pivovaru, tak zatim je v jakemsi bezcasi - developeru vyschly penize na dostavbu, takze moznost kompletni demolice pro "mrazem naruseny stav budov, je nam to velice lito" je stale ve hre. Z historickych budov by mela nastesti zbyt vetsina, viz nasledujici foto: http://www.panoramio.com/photo/41484450 . Viditelny industrial zatim stoji, padla ta bila budova a bohuzel i ty strisky nad kotelnou za kominem spolu s podkladem samotne kotelny. Velka budova vzadu vsak stoji.


napsal(a): Jiri Fiala (jiri.fiala(a)centrum.cz) [Odpovědět]

Adsense

25. září 2017
13:30


posted by: Inzerce

Jiri Fiala

středa, 19. leden 2011
10:05

Je to svinstvo co nam kapitaliste delaji s prumyslovymi pamatkami, proto je nutno volit KSCM v nadeji, ze jednou...

Diskusní příspěvek zkrácen pro svoji nenávistnou povahu... (pozn. PI)


napsal(a): Jiri Fiala [Odpovědět]

jiri.kana

středa, 19. leden 2011
10:46

jiri.kana

to Jiri Fiala:Souhlas! Komunisti mnohokrát prokázali, že jsou v provozování průmyslových památek a technických skanzenů mistři. :D


ICQ: 242044630

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

kvetak

středa, 19. leden 2011
17:32

to Jiri Fiala:
Oni jsou ještě mezi námi bolševici? To snad ne? Asi jsem nepochopil nějakou satiru. Jdu si popoposkočit.


napsal(a): kvetak (spravce(a)pivovarkostelec.cz) [Odpovědět]

kvetak

úterý, 18. leden 2011
09:23

Knížka pivo a cukr bude k dostání mimo jiné ve Zlých časech. Podrobný harmonogram druhého bloku přednášek o revitalizovaných pivovarech bude připraven do týdne na stránkách černokosteleckého pivovaru. Na další dva bloky budou opět připraveny publikace. Hezky si to napsal. Díky. O chybách samozřejmě víme, ale na první konferenci podobných rozměrů se to snad povedlo.


napsal(a): kvetak (spravce(a)pivovarkostelec.cz) [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň