Beerborci se opět sešli

Už je to tu zase... My, Beerborci, jsme se opět sešli. Místo srazu tentokrát vyšlo na Liberec – Kulečník U Hrocha (ano, ten Hroch, co sem též často přispěje). Oficiální sraz byl stanoven na sobotu, ale když už je to taková dálka, proč nevyrazit již v pátek, ne? Den začal klasicky. Nařídil jsem si budík na 11:50 (po noční) a ve 12:00 mě již čekal spolucestovatel, pro tento víkend řidič a spolubeerborec před domem. Ovšem s problémem. Odešel mu mrazák, takže ještě před odjezdem bylo nutno onen přístroj vyklidit a přestěhovat na opraváři přístupné místo. Nevadí. S menším zpožděním vyrážíme směr Liberec, ovšem přes Beroun, kde vyzvedáváme další účastnici srazu a též zakupujeme iontové nápoje zn. Medvěd – to, aby nám cesta lépe ubíhala.

Ještě máme naplánovanou jednu zastávku, konkrétně v Třebonicích. Jednak zde nakupujeme několik piv jak pro nás tak pro borce, kteří ještě neměli tu čest a druhak zde nabíráme čtvrtého do party, dalšího borce, který se sem dopravil stopem z Hodonína. Již při příjezdu sem jsme si nemohli nevšimnout kolony aut směrem na Barrandov, proto záhy měníme plán a jedeme přes Mělník...

Cesta klasická, ve společnosti Medvědů, poté Ratíškovic a záhy i Třebonic... A to jsme již v Mnichově Hradišti. Zde mám domluvenou schůzku se dvěma BB ohledně ochutnávky a výměny našich domácích produktů (že by pivo?). Nastává menší změna, jelikož místo dvou plánovaných domovařičů se setkáváme jen s jedním (druhý měl pracovní pohotovost, ale vzorky zanechal) a s jeho kolegou BB a společně ochutnáme své výrobky. Mísí se zde Cerevesial Monasterum, Hřbitovní a Javar...

Záhy vytváříme kolonu dvou automobilů a společně vyrážíme směr Liberec. Bohužel již po kilometru naše vozidlo zabloudilo. Nevadí, každopádně na místo srazu dorážíme celkem včas a seznamujeme se s organizátorem srazu, s Hrochem. Předávám mu sud, jenž jsme dovezli až z Broum a po ubytování (sranda, recepční neví, kdo je Hroch a my zase nevíme, jak se Hroch jmenuje) se jdeme kousek projít...

Posezení u Vendelína

Náhoda tomu chtěla, najednou stojíme před pivovárkem Vendelín . Dáváme jedno světlé na začátek, ale něco tomu vadí... Jakási pachuť. Zkouším tedy polotmavé (zde vedené jako řezané, ačkoliv samotné černé není k dostání) a to je o poznání lepší. Jelikož se ale do nás již dala zima (ano, seděli jsme venku, uvnitř místa nemnoho), vypravujeme se zpět a svou návštěvou potěšíme Hrocha.

Organizátor srazu

V baru už bylo mnoho borců, kteří dorazili na zítřejší sraz, takže probíhalo seznamování s těmi neznámými a vřelé vítání s těmi, s kterými už se dobře známe. Ten večer zvolil jsem sobě píti kvasnicový Konrad a chybu jsem neudělal. Vskutku dobré, u Hrocha obzvláště výborně ošetřené pivo. Nekuřácké prostředí k tomu jen přispívalo. Kolem půlnoci jdeme spát (ubytování se nachází cca 500 metrů od baru). Usínám.

Liberecké koleje, kde se nachází Bar U Hrocha

Zhruba v šest ráno mě budí tupé údery do dveří od pokoje... Snažím se je nevnímat a ještě polehávám do desíti hodin. Posléze se dozvídám, cože způsobovalo ony rány. Borci ze Žireče (jinak nejpočetnější zastoupení zde) již byli v 6 na nohou (nechápu) a usmysleli si, že se trochu protáhnou u kopané, přičemž naše dveře od pokoje budou brána... Brankář byl asi nýmand.

Borci ze Žireče

Od jedenácti máme sraz před bránou pivovaru Konrad ve Vratislavicích, takže je co dělat, rychle posnídám čtvrteční rohlík, hermelín a Litvínovské Děvče - vskutku dobré pití.

Pivovar Konrad

Naštěstí nás borci z Mnichova Hradiště berou vozmo na místo, takže před jedenáctou už postáváme, spolu s dalšími borci, ve Vratislavicích před pivovarem, kde nám Hroch domluvil exkurzi. Ač se již dlouho počítám mezi pivaře, musím se přiznat, že na exkurzi do pivovaru jdu dnes poprvé (nepočítám-li obhlídku těch nejmenších, jako je Matuška, Kladno, Banseth atp.).

Čekání na exkurzi

Pro velký zájem jsme rozděleni do dvou skupin a ujímá se nás paní, která o pivovaru věděla opravdu hodně. Nejprve jsme se dozvěděli něco z historie, poté následovala návštěva sladovny. Plná půda sladu (ochutnali jsme, mňam) nás zaujala. Tvůrce domácího piva Cerevesial Monasterum dokonce dostal několik kilogramů na domácí vaření.

Sladovna

Poté jsme šli do varny samotné. Zde nám byly sděleny další informace. Na dotaz, zda je zde pivo vyráběno na konečnou stupňovitost, nám bylo odpovězeno kladně a to již jdeme na dvůr k hromadě bas s prázdnými lahvemi zejména z ciziny. Zde se prý nacházejí lahve, které se sem nedopatřením dostaly a budou odeslány zpět, jelikož většina má na těle litý nápis s logem jiného pivovaru, čili zde nepoužitelné.

Varna

Pokračujeme návštěvou otevřených spilek, kde jsme svědky úniku plynů. V jiných pivovarech se prý do těchto prostor běžně nepouští z hygienických důvodů, čili jsme rádi, že nám bylo dopřáno spatřiti, kterak pivo kvasí. Závěr exkurze patří ležáckým tankům a ochutnávce jedenáctky přímo z ležáku. Mnoho z nás si řeklo, že je to krásné, když tu ze zdi vede hadička, z které teče tak výborné pivo, kterým Konrad bezesporu je. Naše skupina se tu zdržela zhruba 15 minut, leč druhá, zřejmě žíznivější, musela být od tanků odehnána téměř násilím.

Spilka

Mimo jiné jsme se dozvěděli, kterak je to se "španělským" pivem Gallaecia, které se u nás v jedné hospodě prodávalo za celkem vysokou cenu. Je to prostě Konrad 12°... Konrad se stáčí do běžných lahví, pak přijde nařízení zezhora, na linku se dají jiné lahve, lepí se "španělské" etikety, jen to pivo je pořád stejné... Též paní několikrát zmínila sousední pivovar, kterak on to dělá jinak, hůř, co používá atd. Když se z našich řad ozvalo slovo "Svijany ", paní jen s úsměvem opáčila: "Nejmenovat".

No comment

Zde naše prohlídka skončila, je zhruba půl jedné a tělo se hlásí o něco k snědku. Od Hrocha máme doporučení na restauraci U Soukupů, ptáme se tedy v podnikové prodejně, kde jsem mimochodem zakoupil sobě suvenýr v podobě kartonu namíchaných piv, na cestu a jdeme po louce k oné hospodě.

Podnik je to celkem obstojný, k pití si dávám kvasnicový Konrad za 17,-(!) a k tomu brabce z Moravy za 51,-(!). Ač kolem jedné, čas oběda, hospoda není nikterak plná, proto ani zakouřená, večery zde ale musí být jak u uzenáčů... Po jídle se už přesouváme na místo srazu, do baru a kulečníku U Hrocha, kam dorážím s basou Hřbitovního na výměnu a s recesistickým pozdravem "Gambrinusu zdar". Již je zde celkem veselo, ačkoli mám od oficiálního začátku zpoždění jen 20 minut.

Stín se blíží

Jelikož je venku ještě celkem teplo, několik z nás zaujímá místo na trávě před barem a s odporem sledujeme blížící se stín. Zprvu je na čepu Konrad kvas., Konrad 14° a Klášter 11° a čeká se, až se něco dopije, abychom mohli narazit něco z dobrot, které nám Hroch uchystal. Po chvíli se naráží Františkův ležák z Harrachova. Pivo výborné, mohli jsme si dokonce vybrat, z jakého skla budeme pít, zda ze třetinky na stopce, ucháče, nebo poháru. Harrachov se vypíjí celkem rychle, přece jenom, noc je ještě mladá.

V baru U Hrocha

Na řadu se dostává světlý ležák z Broum - Matuška, kterého jsem si dovolil dovézti já. Ani k tomuto pivu nemám výhrady, myslím, že i zbytek borců ne. Mimochodem, borci. Sešlo se nás tu přes 40, což je dosavadní rekord a oproti poslednímu srazu na Slovensku změna, tam nás bylo jen 11. Bar je slušně zaplněn, Hroch připravil pro každého jmenovku, abychom se snadněji identifikovali.

Je tu též několik "neborců", zejména pak Ludwig s chotí (přítelkyní?), známý z příspěvků na PI. Dokonce i roční mrtvola se na nás přijela podívat. (Mrtvola = borec, který se víc jak měsíc nepřihlásil na BB). I pár děvčat dojelo, konkrétně 3 + slečna od Ludwiga. Dále zde nechyběli borci ze sousedního Slovenska, mezi nimi dojel i jeden z nejstarších beerborců a nejstarší borec zde, třiašedesátiletý beercards, sběratel telefoních karet s pivní tématikou. Ač generačně jinde, báječně si s ním rozuměl každý. Inu, pivo spojuje. Lidé se sem sjeli opravdu z celé republiky (+ Slovenska), byli tu borci místní, ze Žireče, z Prahy, Ostravy, Žebráka, Brna, Hodonína, Litvínova, Bítovan, Písku a omlouvám se všem, které jsem nezmínil.

beercards

Ale pokračujme ve srazu. Během Matušky je k dispozici zdarma domácí Židenický větrák 19°, ovšem jen pro předem nahlášené lidi. Pivo povedené, z Brna dovezené a dost silné. Následuje, opět bezplatná, ochutnávka homebrewingu, tentorát ze Slovenska. Je nám roztáčen 5l soudek 14° pšeničného Vartáše. S tímto pivem jsem se již několikrát setkal a nikdy nebylo ničeho, co bych mu vytknul.

Ale to již došel na čepu Matuška a naražen byl vzorek piva ze Žitavy (Zittau) ze sousedního Německa. Pivo Lausitzer Meisterbräu mě nijak neoslovilo, ba co víc, ani nechutnalo, ale i toto pivo záhy dochází a je nám k dispozici překvapení, které, jak mnozí tušili, není nic jiného, než domácí pivo našeho hostitele – Hrochovo domácí. Již i s tímto pivem jsem se v minulosti setkal, tenkrát mě nejvíc chutnal medový speciál, tentokrát nám byl k dispozici soudek tmavé třináctky. Ačkoliv tmavé nijak nevyhledávám, Hrochova stíhám vypít 2 kousky.

Mezitím se rozlévá další homebrewing, do skla je mi vpraven medový speciál Těšínský Dražan s omluvou, že výrobce by rád dorazil osobně, leč nemohl. Chválím Dražana a běžím k baru, kde již z pípy teče 12° Kocour, zde, dá se říci, sázka na jistotu. Následuje medový Opat, pro mě nijak zajímavý a další překvapení, další homebrewing, leč zde bych si dovolil zatajit, oč šlo, inu, celníci čtou i zde a nerad bych přivodil vznikajícímu novému pivovárku nějaké problémy.

Čas při pití nám krátí mrtvý borec Bartus se svojí zlomenou rukou a hrou na kytaru a já se domnívám, že někdy v tento moment přicházím ke svým modřinám a odřenému kolenu. Ještě stíhám uchvátit Chicha svým uměním típat cigáro o vlastní jazyk (to v opilosti dělávám). Též musím zmínit, kterak o nás bylo postaráno gastronomicky. Švédský stůl s nabídkou sekaná, anglická slanina, olomoucké tvarůžky mě nijak neurazil a i guláš byl vynikající. Vše bylo v ceně "vstupného", do kterého se počítala i veškerá zde vypitá piva.

Jíst bylo co a stále se doplňovalo

Letmým pohledem na hodinky zjišťuji, že brzo bude svítat a kolem čtvrté (na srazu to stále ještě žije) se odebírám ke spánku, kde mám ještě menší problémy s tím, jak se dostat do pokoje, jelikož na zemi před našimi dveřmi pospávají žirečtí. Omlouvám se, pokud jsem někomu šlápl na cokoliv.

Ráno kolem desáté se probouzím a s pocitem bolavé hlavy a houpavého žaludku radši ani moc nesnídám. Dobře dělám. Cesta z Liberce k nám, do Žebráka, pro mě nebyla moc příjemná. Třikrát mi musel řidič zastavit, abych se nadýchal vzduchu. Po poledni jsem doma, ale neděle je pro mne beztak zabitá. Jen se povaluji a s radostí vzpomínám na dobře prožitý víkend s bezva lidmi, které bych bez stránek www.beerborec.cz nikdy nepotkal a doufám, že na dalším, již osmém srazu, se opět sejdeme v tak hojném počtu.

To jsme my...

A kdo dorazil? xsikix, slávista, dwarf, lbh1, velbloud, vemnr, ragulin, beercards, verex, wyrda, perlos, Swaly, Rossec, Pidilid, Čučo, Nářez, Pepino, Chich, martin8603, umbob, krušnohorec, wenny+wulf-ty byly jenom v pátek a v pivovaru z rodinných důvodů, Henri, event, g je patok, moreli, Doris, Bartus, LosPedros, Denisa, Bartus, asphalt, abrahaam, bratrCukr, al-bunda, kerk, Thomik, rejdn, Bohouš149, SPN, nerw, KrtečeK11, mikee, mate, savuche, seedcorp, tfs. Možná bylo na někoho zapomenuto, nechť přijme mojí omluvu.

Děkujeme Hrochovi za bezva večer a príma piva. Snad jen ses měl více věnovat nám, než gauči:-)

---

[Michal Sýkora] [Zobrazeno 10726x] [23. květen 2010]
[Události] [comments: 19] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře