Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Výstava Roztočte pípy! míří do finále

Akce, kde se dá přičichnout k dobrému pivu


verze pro tisk

Výstava Roztočte pípy! míří do finále

Výstava Roztočte pípy! míří do finále

Ano, již jenom pár dní (do 15. ledna) máte na zhlédnutí výstavy „Roztočte pípy!“, kterou pro případné zájemce z řad nadšenců do pivovarské historie ve spolupráci s Ing. Pavlem Vojtou a mj. i naším předním pivovarským historikem Pavlem Jáklem, spolupracovníkem Pivovarského muzea v Kostelci nad Černými lesy, připravila Národní technická knihovna (NTK) v Praze-Dejvicích.

Jak je z níže přiložené pozvánky zřejmé, o nějakou přehlídku pivních artefaktů, kterou od většiny na pivovarskou historii zaměřených výstav obvykle očekáváme, tady zas až tak moc nejde, ale spíš o jakýsi průřez tím, co nám může NTK z hlediska pivovarství vlastně nabídnout.

Výstava je lokalizována do volně přístupné auly NTK (ve všední dny je otevřeno od 8 do 20 hod., v sobotu pak od 10 do 17 hod.), tvoří ji 16 informačních panelů a kromě dále uvedeného se zde můžete pokochat též pohledem na dva exempláře Ballingovy medaile a také na několik originálů pivovarských knih, např. "Pivovarství (1905)" F. Chodounského, dále pak dvou dílů "Die Gährungschemie, wissenschaftlich begründet und ihrer Anwendung aus die Weinbereitung, Bierbrauerei, Branntweinbrennerei und Hefenerzeugnung (1845)" K. J. N. Ballinga a v neposlední řadě i "Správy pivovaru (1907)" F. Hejtmánka, někdejšího ředitele a předsedy představenstva smíchovské pivovaru.

Tolik stručný úvod a nyní již výstava v podání autorů.

Pozvánka

Výstava Roztočte pípy! je vizuálním a textovým průhledem do pivovarnictví a pivovarnické literatury z historického fondu Národní technické knihovny (NTK). Téma pivovarnictví je zasazeno do širšího kontextu kvasné a potravinářské chemie. To znamená, že například dílo průkopníka českého moderního pivovarnictví Františka Ondřeje Poupěte je zde zasazeno do souvislostí díla inovátora potravinářské chemie Justa von Liebiga, mimochodem vynálezce instantní kostky hovězího bujónu. Pivovarnická literatura je spojená s historickým fondem NTK také osobou Josefa Karla Napoleona Ballinga, předního představitele kvasné chemie, a tedy také pivovarnictví. Výstava se stručně věnuje i činnosti Ballingových předchůdců (F. O. Poupě) a dědiců (A. Bělohoubek). Pivovarnictví není jenom odborná chemicko-potravinářská disciplína, proto si výstava všímá i kulturně-historických souvislosti jako pivo v kramářských písních či v písních sebraných Čeňkem Zíbrtem. A protože je pivo, podobně jako víno, múzickým nápojem, uvede nás výstava i do literárních sfér poetickými texty Ivana Wernische a Petra Hrušky. Výstava Roztočte pípy! má i svou výtvarnou rovinu, kterou ztělesňuje soubor pivních linorytů Františka Müllera. Výstava se skládá z několika oddílů s názvy: Pivovarnictví v historickém fondu a obecně, Kvasná a potravinářská chemie, Balling a jeho předchůdci, Balling a jeho pokračovatelé, Pivo v životě lidu českého, Pivo v kramářských písních, Byl jednou jeden svět a Sex, pivo a rock´n´roll.

Balling – životopis Napoleonova jmenovce

Na rozdíl od Curzia Malaparta, který si zvolil jako pseudonym antijméno slavného vojevůdce, vyjádřil Balling svůj obdiv k šiřiteli francouzské revoluce vojenskou cestou přidáním jména Napoleon ke svým dosavadním třem. Mělo to svou logiku, protože právě Napoleonem řízená kontinentální blokáda drasticky omezila dodávku třtinového cukru do Evropy, což způsobilo revoluci v potravinářském průmyslu. Zoufalý nedostatek tehdejší „strategické potravinářské suroviny“ vedl k obratu zájmu o dosud nevyužívanou okopaninu. Volba jména Napoleon však nebyla výrazem úcty k vědeckým zásluhám dobrodruha z Korsiky, ale k jeho vojenským schopnostem.

V patnácti letech, tedy v r. 1820, nastoupil Balling na pražskou polytechniku. Studoval matematiku u Františka Josefa Gerstnera, přírodopis u Franze Xavera Zippeho a chemii u Josefa Johanna Steinmanna. Krátce pracoval jako praktikant v železárnách. V roce 1824 působil jako asistent profesora Steinmanna a v roce 1835 byl jmenován profesorem všeobecné a technické chemie.

Jako většina vědců jeho doby na tomto území psal německy, ale sám se zasloužil o bilingvní vyučování na pražské polytechnice, jež zde začalo v roce 1864. Své vědecké renomé předal svému zeti Antonínu Bělohoubkovi. Ten jako kvasný chemik navazoval na svého tchána nejen oborem, ale i rozsáhlou publikační činností.

Karel Josef Napoleon Balling
Karel Josef Napoleon Balling

Balling jako knihovník

O Leibnizovi v roli kurfiřtského knihovníka v Hannoveru se traduje, že když někdo dostal ten výstřední nápad si u filozofa půjčit nějakou knihu, Gottfried Wilhelm ho nemilosrdně vypověděl ze dveří. Na rozdíl od něj se Balling pečlivě ujal svých povinností knihovníka polytechnického ústavu. Balling jako první soustředil dosud rozptýlený knižní fond do jednoho celku. Na tuto koncentraci fondu pak navázala knihovnická systemizace, rovněž spjatá s Ballingovou knihovnickou činností. Původní členění knižního fondu vyplývá z tehdejší klasifikace věd. Akviziční strategie Ballinga včetně jeho předchůdců a pokračovatelů nebyla ve všech směrech důsledná, protože odrážela jejich osobní vědecké a kulturní preference.

S Ballingovou knihovnickou činností souvisí jeho pedagogické působení na pražské polytechnice, kde přednášel o zemědělské a kvasné chemii, pivovarnictví, octařství a vinopalnictví, později o tehdy značně vzkvétajícím cukrovarnictví. Jako v jiných oblastech i v knihovnictví spatřoval Balling prostředek k vědecké činnosti své i svých studentů.

Ballingovi předchůdci

K těm nejvýznamnějším patří František Ondřej Poupě (1753–1805), který je považován za zakladatele odborného pivovarnictví. Jeho kniha "Počátkové základního naučení o vaření piva (1801)" je první českou odbornou učebnicí o pivovarnictví. Jako první u nás popsal výrobní procedury, což mu vyneslo kritiku za prozrazení stažených tajemství receptur. Jeho exaktní přístup – měření teploty a zavedení takzvané pivní váhy – ho vehnal do společenské izolace a existenčních nesnází. Teprve až v poslední dekádě svého života mohl díky osvícenosti šlechty (Clam-Martinicové) uplatnit svoje výrobní inovace. Zemřel však dříve, než mohl svou průkopnickou činnost plně rozvinout.

Poznámka autora článku:

V souvislosti s osobou F. O. Poupěte nelze nezmínit jeden z jeho slavných výroků, a to "pšenici na koláče, oves pro koně, jen ječmen pro pivo". Jestli je však podložen tehdejší mnohem lepší chutí svrchně kvašených ječným piv v porovnání se svrchně kvašenými pivy pšeničnými či ovesnými, nebo něčím jiným, netuším a jenom bych hádal. Ale možná to někdo z vás ví, tak pokud ano, prosím o případné ozřejmení. Díky.

František Ondřej Poupě
František Ondřej Poupě

Ballingova medaile

Medaili K. J. N. Ballinga uděluje u příležitosti životního jubilea významným osobnostem oboru za jejich vědecký přínos Fakulta potravinářské a biochemické technologie.

Autorem Ballingovy medaile je sochař a medailér Ladislav Kozák (1934-2007), který rovněž navrhl mince 10 Kč z let 1993, 1995 i 2000. Navrhl také bimetalovou minci nominální hodnoty 50 Kč (1993), která patří k jeho nejzdařilejším dílům, neboť byla vyhodnocena jako nejlepší oběžná mince světa za rok 1993. V roce 1969 vystavil trojici medailí s názvem Tragédie, které zpochybňovaly pomocí padajícího mužského těla politické a společenské změny, které se odehrály roku 1968. Kromě českých oběžných mincí v hodnotě 10 Kč a 50 Kč navrhl Ladislav Kozák také pamětní minci o hodnotě 200 Kč "Ochrana a tvorba životního prostředí", která se roku 1994 stala vůbec první minci vyraženou v nové mincovně v Jablonci nad Nisou.

Seznam udělených Ballingových medailí:

1994Prof. Ing. Dušan Čurda, CSc.
1995Prof. Ing. Dr. Vladimír Kyzlink, DrSc.
1996Prof. Ing. Jan Hampl, CSc.
1998Prof. Ing. Jan Pokorný, DrSc.
1999Prof. Ing. Gabriela Basařová, DrSc.
1999Prof. Ing. Jan Káš, DrSc.
2000Prof. Ing. Pavel Kadlec, DrSc.
2001Doc. Ing. Ladislav Forman, Csc.
2001Prof. Ing. Blanka Králová, CSc.
2002Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.
2003Doc. Ing. Jiří Čmolík, CSc.
2003Doc. Ing. Karel Kefurt, CSc.
2003Ing. Milan Křivánek
2003Ing. Ctibor Perlín, CSc.
2003Prof. Ing. Ludmila Šilhánková, CSc.
2003Ing. Zeno Šimůnek, CSc.
2003Doc. Ing. Dr. Vladimír Valter, DrSc.
2003Prof. Ing. Dr. Zdeněk Vodrážka, DrSc.
2003Doc. RNDr. Josef Žďárský, CSc.
2003Prof. Nicholas J. Russell
2003Prof. William H. Scoutem
2004Prof. Ing. Alexandr Príbela, DrSc.
2005Prof. Ing. František Kaštánek, DrSc.
2006Prof. Ing. Pavel Rauch, DrSc.
2007Prof. RNDr. Vladimír Jirků, DrSc.
2007Prof. Ing. Mojmír Rychtera
2007Prof. Ing. Alexander Dandár, DrSc.
2008Prof. Ing. Pavel Kalač, CSc.
2010Prof. Ing. Jan Páca, DrSc.

Postup výroby piva tak, jak bylo zvykem na přelomu 18. a 19. století
Postup výroby piva tak, jak bylo zvykem na přelomu 18. a 19. století
Technické zázemí branického pivovaru kolem r. 1900 (foto: Josef Bruner-Dvořák, z archivu Pavla Scheuflera
Technické zázemí branického pivovaru kolem r. 1900 (foto: Josef Bruner-Dvořák, z archivu Pavla Scheuflera
Pivovarská chasa vysokolibeňského pivovaru na Mělnicku v pojetí neznámého autora (1907)
Pivovarská chasa vysokolibeňského pivovaru na Mělnicku v pojetí neznámého autora (1907)
Co dělat, aby pivo nezvětřilo
Co dělat, aby pivo nezvětřilo

Kynšperk nad Ohří, pivovar

(Pavel Jákl, spolupracovník Pivovarského muzea v Kostelci nad Černými Lesy )

Na sklonku středověku se jako majitelé kynšperského pivovaru objevují Šlikové, kteří vládli městečku až do konce 16. století. Pošlikovským vlastníkem Kynšperka se stal Kašpar Belvic z Nostvic, jenž již roku 1603 přenechal část svého zboží (posléze celé) obci i s panskou sladovnou. Po pobělohorských konfiskacích připadl Kynšperk Metternichům, kteří zde vládli více než jedno století. Teprve roku 1734 je nakrátko nahradil anglický šlechtic Cornway z Waterforthu, jímž nastalo období častého střídání vlastníků. Statek byl dokonce rozdělen na dvě části – horní a dolní. Po napoleonských válkách získali opět sjednocené panství Fleissnerové, baroni z Wostrowitz a roku 1840 další "novošlechta", Haasové z Hasenfelsu. Za nich dostal místní pivovarský podnik svou finální podobu, když se zastarávající provozy modernizovaly. Někdy ve druhé polovině 60. let 19. století byl dosavadní pivovar stavebně rozšířen a vybaven strojním pohonem. Gustav Haas vedl pivovar ve vlastní režii, sládkem byl Kašpar Krämling, člen významného chebského sladovnického rodu. Krämlingovým nástupcem se stal jiný význačný pivovarník dané éry Albert Haberzettl, který působil v Kynšperku až do roku 1892.

Na přelomu 19. a 20. století byl kynšperský pivovar od základu přebudován v prakticky nový podnik, když z předešlého zůstala stát pouze sladovna a část staršího sklepního hospodářství. Sladovna byla stavebně zvýrazněna hranolovitým hvozdem, což však byl důsledek předchozích modernizací. Nový pivovar měl vzezření ryze průmyslového podniku odpovídající době, v níž vznikal. Spilka byla zčásti vybavena betonovými káděmi. Pivovar byl produkčně propočítán na roční výstav možných 80 000 hl piva. Voda k várkám byla vedena z vlastních zdrojů v Kamenném Dvoře, osadě vzdálené od Kynšperka jen pár kilometrů jihovýchodně a nalézající se v úpatí Slavkovského lesa. Roku 1911, jako důsledek pokračující modernizace stávajících výrobních provozů, byl do pivovaru zřízen vodovod. Hlavou rodiny byl tehdy Jiří Karel Haas, sládkem, který stál za základní modernizací, Josef Hakl, pivovarník nahrazující předchozího sládka Haberzettla. Dosavadní funkce správce pivovaru byla zdůrazněna jmenováním ředitele podniku, jímž se stal místní Němec Karel Heinrich, za něhož produkce pivovaru dosáhla vrcholu.

Ukázka někdejších kynšperských suvenýrů (archiv/sbírka autora článku)
Ukázka někdejších kynšperských suvenýrů (archiv/sbírka autora článku)

Tragický propad v produkci znamenalo období první světové války, kdy výstav poklesl i pod desetinu předválečného stavu. Z krize se kynšperští poměrně brzy vzkřísili a v počátečním období masarykovské republiky produkovali zprvu třetinu, posléze polovinu někdejší produkce. Podnik byl znovu modernizován, novinkou byla instalace stáčírny lahví, myčky apod. Hacklovým nástupcem byl jmenován Bedřich Watzka, další erudovaný sládek, jehož roku 1937 vystřídal Karl Mörl, jenž provedl jemu svěřený podnik druhou světovou válkou. Haasům tehdy vládla žena, Olga Haasová z Hasenfelsu, po níž se posledním soukromým vlastníkem pivovarského podniku stal Jiří Julius Haas.

Po osvobození Československa a skončení druhé světové války došlo k totálním změnám – do pivovaru byl dosazen národní správce (Eduard Petřík) a vše se blížilo ke znárodnění. Produkce byla i nadále nadprůměrná, nicméně postupně klesala. Pivovar byl shledáván neperspektivním, upřednostňován byl především chebský a z opačné strany karlovarský. Pivovar pracoval pod názvem Kynšperský pivovar a pod správou ONV Kynšperk, později vedený jako "komunální podnik". Stačila se ještě zrekonstruovat varna a zefektivnit lahvárenská stáčírna, po roce 1950 však nastával soumrak a pivovar byl zrušen.

Současná podoba kynšperského pivovaru (foto: Jan Pechánek, 2010)
Současná podoba kynšperského pivovaru (foto: Jan Pechánek, 2010)

A jak Pavlova slova doplňuje pan Sergey Chernichkin, současný majitel někdejšího a vlastně i budoucího pivovaru a zároveň hlavní sponzor výstavy?

"Pivovar v Kynšperku nad Ohří má dlouhou tradici. Svou činnost ukončil po druhé světové válce. Po několika desetiletích devastace budovy jsem se v roce 2010 stal majitelem pivovaru, který mám v úmyslu zprovoznit během dvou let. Jsem si vědom, že zejména v české kultuře představuje pivovarnictví nejen chemicko-potravinářský obor, ale je součástí širších kulturních souvislostí. Kromě obnovy výroby piva budu tedy v duchu těchto tradic usilovat o to, aby pivovar Kynšperk přispíval ke kulturnímu dění. Financování digitalizace knih prostřednictvím služby eBooks on Demand (EOD) je mým prvním vkladem tohoto druhu."

Za pana Chernichkina bych snad ještě dodal, že jednou z knih, které se již díky jeho příspěvkům podařilo digitalizovat a tím zpřístupnit případným zájemcům z řad široké veřejnosti, je i výše zmiňované "Pivovarství" F. Chodounského z r. 1905, a to svazek první, sešit 1–3. Více informací o službě EOD, kterou NTK nabízí, včetně seznamu již digitalizovaných knih, naleznete zde...

Nádražní buffet v Zábřeze na Moravě
Nádražní buffet v Zábřeze na Moravě

Toť nástin toho, o čem výstava "Roztočte pípy!" pojednává. A jak ji zhodnotit? Samozřejmě kladně, o tom žádná. Ať už kvůli velmi povedenému Sv. Norbertovi, který zde byl v rámci vernisáže zdarma na čepu, tak kvůli spoustě pro mě nových informací, které si z této výstavy odnáším. Nelze též opomenout přínos co se některých fotek týče, zejména pak jedna mi udělala velikou radost, a to nádražní "buffet" v mém rodném Zábřeze, který jsem coby nadšenec do regionální historie takto zachycen dosud neviděl. Prostě bomba!

K výstavě byl vydán i pivní tácek
K výstavě byl vydán i pivní tácek

Autor je pivním turistou, sběratelem pivních suvenýrů a členem KSPS Praha
KSPS Praha


[Marek Kamlar] [Zobrazeno 6122x] [11. leden 2011]
[Události] [comments: 10] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

katkak

pondělí, 4. duben 2011
10:29

Zdravím, 16 panelů výstavy už je dostupných na webu: http://www.techlib.cz/cs/1274-roztocte-pipy/ a volně bylo zpřístupněno i všech 22+1 knih o pivovarnictví: http://www.techlib.cz/cs/866-prehled-digitalizovanych-dokumentu/.


napsal(a): katkak [Odpovědět]

Malakin

čtvrtek, 20. leden 2011
08:10

Malakin

Ke článku doplněno foto pivního tácku, o kterém píše níže katkak.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 20.01.2011 ve 08:11:15


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Adsense

16. prosinec 2017
08:22


posted by: Inzerce

Malakin

pondělí, 17. leden 2011
10:31

Malakin

Výstava prodloužena do 21. ledna, nicméně jednám o posunutí až do 22., aby měli šanci i účastníci naší burzy, tak snad to klapne. Jinak k výstavě, resp. knihám na výstavě prezentovaným, bylo vydáno i desetiminutové video, které můžete zhlédnout zde
---------------------------------
Zpráva byla upravena 17.01.2011 ve 10:32:16


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

katkak

pondělí, 17. leden 2011
17:52

to Malakin: to Malakin: Prodlouženo! :)


napsal(a): katkak [Odpovědět]

Malakin

pondělí, 17. leden 2011
18:05

Malakin

to katkak: Já vím, teď mi psal tiskový mluvčí knihovny, že bude kvůli sběratelům výstava sklizena až v pondělí 24., takže kdo bude mít zájem, může to v sobotu po burze omrknout.

Co se Koryčan týče, na předposledním panelu je zobrazena pohlednice "Gruss aus Korytschan" a jak již uvedl Milan "Květák" Starec, nejedná se o pivovar, nýbrž o lihovar.

Každopádně díky za info ohledně tácku. Už jsem to tam obhlížel několikrát a nikdy nic, takže zítra hurá pro tácek a na jedno nefiltrované do Café technika. :-)


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

katkak

čtvrtek, 20. leden 2011
15:37

to Malakin: Aha, dekujeme za upozorneni!
Pro ty, co vystavu nestihnou navstivit, planujeme vystavit obrazky panelu a vitrin na webu NTK - az bude hotovo, muzeme zde informovat.


napsal(a): katkak [Odpovědět]

kvetak

čtvrtek, 13. leden 2011
09:55

Je tam neustále opakovaná chyba s pivovarem v Koryčanech a fotkou lihovaru, ale jinak cajk.


napsal(a): kvetak (spravce(a)pivovarkostelec.cz) [Odpovědět]

katkak

pondělí, 17. leden 2011
17:28

to kvetak: Kde jsou zmíněny Koryčany???

Už jste si vyzvedli pivní tácek "Ne, radši e-knihu?" Kdo nestihne na výstavě, dávají je v Cafe Technika! :)


napsal(a): katkak [Odpovědět]

kvetak

pondělí, 17. leden 2011
18:01

to katkak:
je tam ilustrační fotka pivovaru a je to lihovar v Koryčanech
možná to není popsané, to si již nepamatuju


napsal(a): kvetak (spravce(a)pivovarkostelec.cz) [Odpovědět]

Jana

středa, 12. leden 2011
21:05

Jana

Výstavku jsme dnes shlédli. Sice malá rozsahem (představovala jsem si ji, dle výše uvedeného článku rozsáhlejší), ale zajímavá.


napsal(a): Jana [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň