Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Den s Železnou Rudou

Akce, kde se dá přičichnout k dobrému pivu


verze pro tisk

Den s Železnou Rudou

Den s Železnou Rudou [p169]

Kojenec, Belveder, Belgrád, Grádl, Pašerák a nově i Kat. Toť všechno názvy piv z produkce minipivovaru v Železné Rudě. Pro někoho možná fádní a bez nápadu, pro jiného zase typická ukázka toho, že když se to umí, lze oslovit i obyčejným ležákem a nějaké ty ejly, pšenice, stouty či všemožně ochucená piva nejsou vůbec zapotřebí. A že v Železné Rudě pivo vařit umějí, to dokazují nejen různá ocenění z degustačních soutěží, ale hlavně jeho stoupající oblíbenost a tedy i spotřeba, která na sklonku loňského roku vyústila až k nutnosti vyměnit varné a kvasné nádoby za nové, větší.

Navýšení kapacity pivovaru. Tři slova, která můžeme chápat všelijak. U velkých výrobců třebas jako něco negativního, něco, co s sebou přináší urychlování výroby a tím její zlevňování, u malých naopak jako něco pozitivního, něco, co je důkazem kvality. Ať už je tomu ale tak či onak, o zásah do technologie výroby se jedná vždy a na přetřes tak přichází všem známá otázka: Ovlivní nový způsob výroby dosavadní chuť piva?

Zvědavost a částečně i touha utvrdit se v tom, že když se pivo vaří pořád poctivě a ze stejných surovin, změna technologického zázemí, pokud není příliš markantní, na výslednou chuť piva mít vliv nebude. Tak přesně to byl jeden z důvodů, proč jsem oslovil Františka Strnada st., majitele železnorudského pivovárku, zda by nechtěl své nové pivo prezentovat na námi - Klubem sběratelů pivovarských suvenýrů Praha pořádaném lednové setkání sběratelů v pražských Dejvicích. František souhlasil, domluvili jsme také speciální etiketu a o zpestření akce bylo rázem postaráno.

Setkání sběratelů pivních suvenýrů v pražských Dejvicích aneb takové malé pivní slavnosti

Sobota 23. ledna, krátce před půl osmou ranní a první letošní pražské setkání sběratelů čili burza pomalu začíná. Prodejní stoly i sál jako takový obsazují první nedočkavci a pípy pomalu začínají s roztáčením prvních piv.

Petrovické Obžerství a jeho burzovní nabídka
Petrovické Obžerství a jeho burzovní nabídka

Oproti dosavadním zvyklostem, kdy se točilo jenom na jednom místě, tu dnes máme výčepní místa dvě. Pravé, které je jako obvykle v péči petrovického Obžerství, které dnes dorazilo se zásilkou 12% Tambora, 11% Zvíkovské labutě a 12% Rampušáka a točí vše najednou.

Dále pak levé, které "okupuje" výše zmiňovaný minipivovárek ze Železné Rudy, jenž dorazil se svým 11% světlým Belvederem, 12% polotmavým Belgrádem a 13% tmavým Grádlem, z nichž na čepu byla dvě piva současně, která se točila ze speciálních 10 litrových soudků a také s novými sklenicemi, tácky a etiketami, mezi nimiž je i jedna zvláštní, výroční. Ne že by Železná Ruda něco slavila, to ne, ale náš klub ano, a sice 11 let od svého vzniku.

Stánek Železné Rudy
Stánek Železné Rudy

Chcete-li, aby vám v minipivovaru uvařili k nějaké příležitosti pivo, je to většinou o tom, že se udělá pouze etiketa a nalepí se na pivo z běžné produkce. Ani naše výroční pivo nemělo být výjimkou, ale štěstí nám přálo a nebudeme-li počítat samotný hotel Belveder, tak pražské Dejvice byly prvním místem, kde byla nová jedenáctka - z nové varny a spilky a k tomu více prokvašená (zrála o 6 dní déle než bývalo zvykem) - poprvé představena v sudové i lahvové podobě a to potěší. Co se oné výroční etikety či spíše samolepky týče, tak té bylo vyrobeno 600 kusů, z nichž asi 250 bylo prodáno sběratelům přímo na burze a zbytek byl/bude vylepen na PETky s železnorudskou 11kou. Na koho tedy nezbyla/nezbude etiketa nepoužitá, bude mít šanci ji získat alespoň v podobě nalepené. Slepit to ale nejde, to už jsem zkoušel. :-(

Výroční klubová etiketa
Výroční klubová etiketa

Jenom o pivu a pivních suvenýrech to však dneska nebylo. Bylo to také o druhém dílu "Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska" z pera našeho předního pivovarského historika Pavla Jákla, který zde svoji knihu prodával a případným zájemcům též podepisoval. Burzovní cena byla 750 korun a prodalo se všech 30 kusů, které byly k dispozici, a ještě jich prý aspoň 20 chybělo, takže velký úspěch.

Pavel Jákl a jeho dítko
Pavel Jákl a jeho dítko

Původně avizovaný "bonus" v podobě dřevěného tácku představujícího mapu jižních Čech a navíc opatřený logem Zvíkova coby sponzora a současně jednoho z pivovarů v knize zmiňovaných, byl, bohužel, teprve ve výrobě, takže případní zájemci měli smůlu. Ale co vím, tak dva týdny poté v Táboře, kde Pavel svoji knížku také prezentoval, již k mání byl a koho neodradila jeho vyšší cena (50 korun), mohl si jej klidně koupit. Tácků však bylo prozatím - píšu prozatím, neb doufám a vlastně i myslím, že bude nějaký "dotisk", protože jak je na tom logo pivovaru, budou to chtít i sběratelé pivních tácků a těch u nás není zrovna málo - vyrobeno 120 kusů a jsou číslovány, takže co kus, to originál. (Doplnění: Dne 1. 3. jsem se od Pavla Jákla dozvěděl, že z původně plánovaného číslování tácků nakonec sešlo a že téměř všechny tácky mají číslo 17. Každopádně tácků je dostatek a pokud by měl někdo zájem, napište mi na mail a já vám ho seženu.)

Tácek k nové knize o pivovarství
Tácek k nové knize o pivovarství

Byl bych to ale špatným informátorem, kdybych mluvil pouze v obecné rovině a nevyjádřil své pocity, byť trochu zkreslené tím, že jsem byl jedním z hlavních organizátorů dnešní burzy. Vyjádřím se tedy aspoň k pivu a dojmy z organizace nechť případně posoudí jiní.

Jdu koštovat

Začínám vzorkem Rampušáka, pokračuji Tamborem, Belvederem, Belgrádem a završuji to Zvíkovem. Jako obvykle piju stylem "co pivo, to jedna třetinka". Výjimkou je pouze Zvíkov, od něhož dávám velké a malé, a to jen proto, že ke konci burzy už nic jiného na čepu nebylo, páč vše ostatní je již vytočeno. A jak ochutnaná piva hodnotím?

Ad Tambor (1. místo mého dnešního osobního hodnocení) - Vyjma tmavého mi normálně příliš nechutná (je prostě extrémně hořký a já hořká piva moc nemusím), ale dnes byl na čepu takzvaný pšeničný. Schválně píšu takzvaný, protože to vypadalo jako pšenice, chutnalo to jako pšenice, ale podle samolepky na sudovém víčku tam pšeničného nebylo vůbec nic. Jak toho tedy královédvorští docílili, netuším, ale pokud by světlý ležák Tambor chutnal takto vždycky, mohlo by to být mým oblíbeným pivem, o tom vůbec nepochybuji.

Ad Železná Ruda (1. místo) - O kvalitě Železnorudského vím již dávno a mohu-li mluvit za světlé a polotmavé, tak ani dnešek nebyl výjimkou. Tmavé jsem, bohužel, nestihl, ale věřím tomu, že nějaký trapas se nekonal. Doufám.

Ad Zvíkov (4. místo) - Normálně jejich ležák neurazí, ale ani nenadchne a dnešek nebyl výjimkou.

Ad Rampušák (5. místo) - Již má pátá zkušenost s tímto pivem od opětovného zprovoznění pivovaru a již potřetí v řadě nespokojenost. Ale asi je to tím, že ho pořád srovnávám s Rampušákem z první várky, kterou jsem měl tu čest koštovat v r. 2008 na Vykulení v Kostelci nad Černými lesy, kde byl luxusní. Od té doby je to prostě bída.

Čas loučení a úklidu

Během koštování a současného shánění nových přírůstků do sbírky prohodím také pár slov s Martinem řečeným Kozel 14, který se také stavil, páč chtěl vidět, jak to na takové burze vlastně vypadá, neb prý dosud na žádné nebyl. Pak ještě krátce diskutuji s bývalým litoměřickým sládkem Milošem Baumbrukem, který chtěl vědět něco více o té nové knížce o pivu od prof. Basařové, a nakonec se ještě zastavuji u pana Procházky, který dnes na burzu přijel prodávat svůj Kalendář regionálních pivovarů České republiky a od něhož následně dostávám gratis pět kalendářů pro náš klub a pět pro Obžerství, jemuž to mám předat. Pak už jen poslední pivko, návrat k mému stolu, úklid, rovnání stolů a židlí do původního stavu a cesta za dalšími zážitky.

Já do bytu, kde musím odhodit přebytečné věci, abych pak mohl vyrazit do kavárny Na Šumavě, kde dnešní burza tak trochu pokračuje, a ostatní z kolegů ještě na jedno Žatecké k Baronce, resp. k nedalekému Švejkovi, kde na rozdíl od Baronky nemají v sobotu v jednu odpoledne zavřeno. :-)

Kavárna Na Šumavě

Půl třetí a jsem na místě. Sice s půlhodinovým zpožděním, takže oficiální zahájení akce "Pivní putování Šumavou", o němž zde nedávno referoval Václav Fiala z Pivních cest, tedy hlavní organizátor tohoto putování, jsem nestihl, ale na košt piva s výkladem přicházím včas a to je podstatné.

Pražská kavárna a vinárna Na Šumavě
Pražská kavárna a vinárna Na Šumavě

Kromě Franty Strnada, který zde čirou náhodou :-) představoval totéž pivo jako před pár hodinami na naší burze, tu je samozřejmě Venca, pak Tomáš Mach z Pivního obzoru a ještě dalších sedm lidí, převážně sběratelů. Hospůdka, která je v barové části nekuřácká (kouří se pouze v malém salónku u záchodů), tedy nepraská ve švech, o to přátelštější atmosféra zde však panuje.

Normálně Král Šumavy, dnes Železnorudské
Normálně Král Šumavy, dnes Železnorudské

Venca ve svém příspěvku již naznačil, o čemže to dneska bylo, byl však typicky novinářsky stručný, jeho slova si tudíž dovolím trochu rozvést:

Nejprve přišlo na řadu koštování vzorků. Začínalo se Belvederem, pokračovalo Belgrádem a Grádlem a končilo Pašerákem. Nalévalo se z PETek, což asi nepotěší mnohé "pivní kultůristy", ale jak jsme se přesvědčili na vlastní chuťové buňky, na chuť piva to žádný vliv nemělo. No, ne že bych chtěl stáčení piva do plastu nějak hájit, ale osobně si myslím, že když se pivo stáčí maximálně do litrových lahví, což je pro mě tak nějak ještě přijatelný objem - jednak to úplně nenavozuje dojem patokovosti piva v nich obsaženého a hlavně dvě piva člověk nějak vždycky vypije, zatímco tři čtyři sám pít nemůže, leda by to pil dva dny a to už je pak pivo zase o něčem jiném než když je čerstvé - a hlavně když se to pak rozlévá a nepije přímo z lahve, tak to zas až takový prohřešek není. Ale je jasné, že kdyby to bylo ve skle, bude to vypadat mnohem líp, o tom žádná.

Sám František k tomu dodává jen to, že si myslí, že pivo v hnědé PETce trpí mnohem méně než např. v zelené skleněné lahvi, ale z jeho slov je zřejmé, že úplně nadšen z piva v plastu také není a kdyby nevěděl co s penězi, tak že už má dávno stáčečku i myčku lahví a PETky nechá jiným.

O PETkách by se dalo diskutovat ještě dlouho, ale o tom to dneska býti nemělo, takže s nadějí, že časem se snad dočkáme i Železnorudského ve skle, přecházíme k ochutnávce dalšího ze vzorků a současně k dalšímu tématu, a sice sběratelství.

"Mou velkou sběratelskou vášní jsou lyžařské odznaky, o tom jistě víte, ale co možná nevíte, je to, že sbírám i nevypitá lahvová piva exotických pivovarů. Když mi kamarádi občas ze svých zahraničních cest něco dovezou, tak se mě pak ptají, jak mi to chutnalo, a já je vždycky zklamu tím, že jsem to ani neochutnal a dal si to jenom do sbírky. Někteří z nich už tuto moji vášeň začali řešit tak, že mi vozí vždycky piva dvě - jedno do sbírky a druhé na ochutnání. Jinak jsem byl dneska na vaší burze velmi mile překvapen tím, že je mezi sběrateli pivních suvenýrů tolik mladých. To v jiných sběratelských oborech není. Bohužel," říká František, který dále vyjadřuje lítost nad tím, že se sběratelství, zejména pak pivních etiket, stalo rájem překupníků, současně však nechápe své kamarády z jiných pivovarů, kteří v domnění, že tím problém překupnictví vyřeší, prodávají své etikety i za více než 30, ale někdy i za 80 korun. Podle Františka pak na takovéto jednání nejvíc doplácejí zejména dědečkové nad hrobem, kteří si předraženou etiketu stejně nakonec koupí, namísto toho si však odepřou nějaké to jídlo či něco jiného mnohem potřebnějšího.

Opustili jsme svět sběratelství a pomalu jsme přešli k pivu jako takovému. František nejprve hovořil o polotmavých pivech, která prý na našem území za minulého režimu vůbec nebyla, o tom, čím se liší od piv řezaných, dále pak o tom, jak má správně načepované řezané vypadat (dole má prý být těžší tmavé pivo, nahoře lehčí světlejší pivo a na bílou pěnu se pak má natočit trochu pěny tmavé, aby to vypadalo jako pařížská šlehačka), krátce se také zmínil o plánech do budoucna - např. o tělocvičně a solné jeskyni, které mají být v nejbližší době vybudovány přímo pod pivovarem - a hlavně o vizích co se případného rozšíření sortimentu týče. Pšeničného prý se dočkáme nejdříve za rok až dva, ochucených vyjma puškvorcového prý nikdy, neb neuznává, když se do piva dává něco nepřírodního.

Rozpravu o pivu pak završil výčtem úspěchů - zmínil slavnosti v Nepomuku a v Dýšině, dále pak letošní Regiontour, kde bylo poprvé představeno jejich nové pivo Kat, a samozřejmě mnohé degustační soutěže, i když jak dodává, jejich výsledkům, byť pro jejich piva velmi příznivým, zas až tak velkou váhu nepřikládá, páč prý nevaří pivo pro odborné komise, ale hlavně pro lidi.

Nakonec ještě diskutujeme o úděsném stavu Národního parku Šumava, o tom, jak se z něj kvůli všemožným aktivistům postupně stává mrtvá krajina a o spoustě dalších věcí s Šumavou souvisejících.

Harmonikář František Strnad
Harmonikář František Strnad

Závěr patřil harmonice, resp. Františkovu umění na ni hrát. Zazněly skladby jako "Pivovarští koně" či titulní skladba z filmu "Král Šumavy ". Poté již následovala ochutnávka točeného Belgráda a Grádla a v mém případě ještě nákup osmi PETek Železnorudského, které jsem měl u Františka odložené. U výčepu pak bezplatná ochutnávka jakéhosi šumavského bylinného žaludečního likéru, od něhož kupuji nakonec lahvinku domů rodičům, nákup lahvového Krále Šumavy, z něhož se posléze vyklube pouhopouhá hořká voda, a pšenky z Regenu, na jejíž nákup jsem kamarádem ukecán, byť ví, že zahraničním pivům se snažím vyhýbat.

No, abych pravdu řekl, tak s tou pšenkou jsem byl velmi spokojen a řekl bych, že po Fridenfelseru teprve druhá německá pšenka, od níž bych dokázal vypít i víc než jen jeden půllitr. Takže žádný Bamberk, ale Friedenfels a Regen, to jsou podle mě místa, kde by se čeští pivovarníci měli učit vařit pšenici. Pak už se ale s kavárnou Na Šumavě skutečně loučím a společně s Tomášem Machem a také kolegou z klubu Evženem se přesouvám "na jedno" do nedalekého Hromu do Police.

Hrom do Police

Zahuleno, špatné jídlo a výkyvy co se kvality nabízeného piva týče. O tom všem se na PI v souvislosti s touto hospodou psalo již nejednou, takže jen stručně.

V době naší sobotní návštěvy tam rozhodně zahuleno nebylo, páč z přítomných cca 8 hostí byl kuřákem jenom jeden a ten naštěstí nedokázal celou hospodu za tu necelou hodinu, co jsme zde strávili, zamořit. Jídlo jsem zkusil také a hranolky byly, bohužel, cítit po přepáleném oleji a navíc sójovém, na který jsem alergický už při vyslovení jeho názvu.

Hrom do Police
Hrom do Police

No a pivko? Dal jsem dvě malá kvasnicová - 11ku i 12ku - a ani jedno nějak výrazně neoslovilo. Chutnalo mi to sice víc než Tomášovi, ale zázrak to skutečně nebyl a v porovnání s Poličkou lahvovou, která má v poslední době sice obrovské výkyvy na kvalitě (za poslední rok jsem vyléval do dřezu 16 z celkem 45 zakoupených), to bylo skutečně o třídu až dvě horší. Ale co by člověk čekal od obyčejné nálevny a navíc v sobotu, kdy bývá v této pražské městské části, jak mi posléze Tomáš, který to tu jako čistokrevný Pražák zná mnohem líp než já, vysvětlil, mrtvo, že jo?

Pivní nabídka v Hromu
Pivní nabídka v Hromu

Tolik můj den (nejen) s Železnou Rudou. Tedy ono to tím úplně neskončilo, páč mě v průběhu několika dalších dnů čekala ještě ochutnávka dalších 8 litrů Železnorudského, takže z jednoho dne se nakonec vyklubal týden, ale naštěstí jsem na to nebyl úplně sám. S jedním tmavým mi pomohla spolubydlící, která to označila slovem "nevtíravé", jedno světlé jsem daroval kolegyni z laborky, která to pak vypila se spolubydlícíma na koleji a kteří tak konečně pili něco jiného než Staráče. Na kolejích na pražském Chodově je sice klub Blanice, kde jsou na čepu různá piva z produkce K Brewery, ale tam prý jim pivo nechutná, tak chodí radši na Krušky, Heineken či PU do nedalekého "Zeleného ptáka". A o jedno světlé, polotmavé a medové jsem se podělil s dalšími kolegy z práce, pro něž jsem u mě v bytě uspořádal takovou malou ochutnávku. A fádní pivo bez nápadu, navíc stočené do PETek, chutnalo všem a zase se ukázalo, v čem tkví jeho kouzlo, tedy v umu sládka, který prostě vařit umí. A o tom to je.



[Marek Kamlar] [Zobrazeno 5198x] [18. únor 2010]
[Události] [comments: 28] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

phrabina

pondělí, 22. únor 2010
14:16

phrabina

Bamberk, potažmo Horní Franky opravdu nejsou oblast, kam se jezdí za pšenicí, i když většina místních weizenů je samozřejmě velmi dobrá. Osobně bych doporučil bych spíše Horní Bavory, ale na pšenici jsou zde jiní experti. A tím samozřejmě nemyslím Malakina.


napsal(a): phrabina [Odpovědět]

CzechBeerMan

sobota, 20. únor 2010
20:54

CzechBeerMan

Vidím že se to tu jen hemží odborníky .... jeden na pivo, druhý promovaný biolog-kurovceznalec ...... to je parádní čtení ..... položím otázku : a není toto náhodou web pro
amatéry kteří mají jen pouhou radost ze života ??


Adsense

16. prosinec 2017
08:28


posted by: Inzerce

Weetek

pátek, 19. únor 2010
10:20

Weetek

Marku, ty nezklameš. Už úvod jako z partesu, věta "....a nějaké ty ejly, pšenice, stouty či všemožně ochucená piva nejsou vůbec zapotřebí..." dává neomylně tušit, kdo je autorem.
Odstavce o sběratelství jsem jenom proletěl, nad poznámkou o tom, jak se Šumava díky aktivistům stává mrtvou krajinou jsem se trpně pousmál. Jelikož jsem biolog, připadá mi dvojnásob k vzteku, že díky kašparům jako je důchodce z Vysočiny si kde kdo myslí, že nezasahovat masivní těžbou dřeva proti kůrovci rovná se vytvářet mrtvou krajinu. Abych se tu moc nerozepisoval o nepivním tématu, doporučuju přečíst si, co si o tom myslí skuteční odborníci-botanici, anebo třeba překrásnou knihu Josefa Váchala "Šumava umírající a romantická", vyšla jednak v původním formátu, vážícím 20 kg, ale i v uživatelsky přijatelnějším vydání.
Nemůžu ale nekomentovat tvoje další egomaniakální doporučení českým pivovarníkům stran pšeničného piva, založené na...kolika degustacích? Zahraničním pivům se snažíš vyhýbat, takže kolik jsi těch pšeničných piv z ciziny vlastně ochutnal, než jsi vyřknul neochvějnou Malakinovu Pravdu "Takže žádný Bamberk, ale Friedenfels a Regen, to jsou podle mě místa, kde by se čeští pivovarníci měli učit vařit pšenici...." ???
Budu taky rád, když mi zodpovíš, jak je to tedy s tvým degustátorským trapasem u piva Kocour Jantar, který se proseknul v dikusi pod blogem pana Vožecha. Jelikož s ek tomu nějak nemáš, kopíruju sem svůj Tebou dosud nezodpovězený příspěvek:

Malakine, budeš nějak tenhle trapas komentovat? Protože pokud je to skutečně pravda a ty tu haníš Kocour Jantar jako špatný polotmnavý ležák, pak:
a) Nejsi schopen rozeznat svrchně kvašené pivo od spodně kvašeného, což je vzhledem k tvým kategorickým soudům dost na pováženou.
b) Ve své svaté horlivosti pohanět všechno z Varnsdorfa tu záměrně špiníš pivo, o kterém víš, že není tím, za co ho máš, a to je snad ještě horší.
Těším se na tvojí objasňující reakci.


napsal(a): Weetek [Odpovědět]

Malakin

pátek, 19. únor 2010
16:18

Malakin

to Weetek:

Na ten tvůj příspěvek pod blogem pana Vožecha jsem nezareagoval z jediného důvodu: ještě jsem ho nečetl. Na RSS čtečce mám přes 300 komentářů, které bych si měl přečíst a na část z nich odpovědět, necelých 1200 aktualit z posledních dvou let, které bych potřeboval přečíst, a několik článků jiných autorů, které musím ještě opravit = pokud toužíš po rychlejší odpovědi na tvůj případný dotaz, pošli mi na icq zprávu, příp. přímo odkaz na onen komentář a já zkusím zareagovat. Odpovídat na vše prostě není v mých silách ani časových možnostech.

Co se Kocoura Jantara týče, tak když mi byl točen, bylo mi jasně řečeno, že se jedná o ležák. A když mi to tvrdí přímo zástupce pivovaru, nemám důvod tomu nevěřit. Každopádně je-li pivo špatné samo o sobě, je jedno, zda kvasí svrchně nebo spodně.

Co se tvé poznámky o tom, že nepoznám svrchně kvašené pivo od toho spodně kvašeného, týče, tak z toho si velkou hlavu nedělám, neb to pozná málokdo. Není tomu totiž tak dávno, co nám tu např. pánové J & Ž vysvětlovali, jak je pšeničný Pegas vařen s užitím kvasinek spodního kvašení a pak byli následně opraveni samotným pegasovským sládkem, který se proti tomu ohradil. Holt i mistr tesař se občas utne.

No, když už jsme tu u toho poznávání stylů, tak nedávno byla mému bývalému spolužákovi - prý znalci piv a současně častému hostovi Zlých časů - přidána do piva trocha octa a výsledkem bylo to, že to vychválil jako luxusní lambic. Holt kdo je zvyklý na zkyslá, resp. kyselá piva, tomu ani ocet v pivu nepřijde jako něco divného.

Co se Šumavy a kácení týče, tak na toto téma jsem se bavil také se spoustou biologů a všichni byli pro a já s nimi naprosto souhlasím. Pokud se šíření kůrovce nezastaví včas, za pár let už žádná Šumava nebude. Otázkou samozřejmě zůstává způsob těžby = bez koně na Šumavu nelez.

K těm pšenicím. No, možná jsem jich neochutnal tisíce jako ty, ale víc než stovku jo, i když ve většině případů to bylo ještě v době, kdy mi bylo jedno, co piju, hlavně že se to označovalo jako pivo. Teď už to naštěstí vidím jinak.

Snad jsem ti odpověděl na vše, co tě zajímalo.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 19.02.2010 ve 16:31:52


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Honza Svetpiva.cz

pátek, 19. únor 2010
16:40

Honza Světpiva.cz

to Malakin: Marku, a muzes mi prosim Te rict, kdeo Ti to tvrdil? Tedy ze Jantar je lezak, kdyz je to zitny ale chmeleny za studena? A porc Ty by jsi mel byt jediny, komu bysme toto rikali?

A nechutna Ti teda jako lezak, nebo ejl? nebo pripadne oboji?:)


Malakin

pátek, 19. únor 2010
17:15

Malakin

to Honza Svetpiva.cz: A nemělo by být samozřejmostí to zákazníkovi říct a případně se ho zeptat na to, zda mu dané pivo chutná nebo nechutná?


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Honza Svetpiva.cz

pátek, 19. únor 2010
17:20

Honza Světpiva.cz

to Malakin: jenze prave o tom tady pisu - kazdymu jsme rikali, ze je to zitny ejl, ze ho varil americky sladek. Jen Tobe jsme to zapomneli rict?

A kdo Ti tedy rekl, ze je to lezak, kdyz jsi nejdriv napsal, ze je to nepitelny LEZAK?

A jestli Ti to chutna, jsem se ptal, kdyz jsem sedel u Jirky Kani a ty jsi tam prisel se sklenickou. Ze by to bylo nepitelne, jsi nerikal.


Malakin

pátek, 19. únor 2010
17:29

Malakin

to Honza Svetpiva.cz: A ty jsi neviděl, jak jsem se u toho šklebil? Že je to ejl, to jsem vůbec netušil, páč mi to tím pánem, co byl za pípou, bylo natočeno jako ležák a odporně hořké to výjimečně nebylo. No nic, příště budu chodit přímo za tebou, abys mi řekl, co je co. Jinak to asi nepůjde. :)


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Honza Svetpiva.cz

pátek, 19. únor 2010
17:35

Honza Světpiva.cz

to Malakin: aha, tak to se asi potom sklebis porad:)

A ono je vlastne jedno, ze je to na hrane pitelnosti nejdriv jako lezak, potom jako ejl, hlavne ze je to nepitelne kocouri pivo :)

A take hanba nam, ze jsme vytrubovali do sveta, ze mame americkyho sladka , pozorovali reakce lidi, diskutovali s nima, jak vubec u nas amik muze varit pivo, hned jim davali ochutnavat zitny ejl(vytvor Cullena)...jen Tobe jsme rekli, ze je to lezak :)

Tak to potom jo :) :) :)


Weetek

pátek, 19. únor 2010
16:57

Weetek

to Malakin: S tebou je těžké o něčem debatovat, i když odpovídáš na něco jiného, než na co se člověk ptal, tváříš se, jako bys podal vyčerpávající odpověď.
Jak to bylo s tvým ochutnáváním Kocoura Jantar jsem si pro jistotu ověřil přímo od zdroje. Prosím, neprezentuj pořád dokola své osobní, často na neznalosti nebo nezkušenosti založené názory jako fakta:
"Každopádně je-li pivo špatné samo o sobě, je jedno, zda kvasí svrchně nebo spodně." Jinými slovy, vůbec jsi nevěděl nebo nepochopil, co piješ, tobě osobně to nechutnalo, uděláš tedy obecný závěr, že se jedná o špatné pivo.

"Takže žádný Bamberk, ale Friedenfels a Regen, to jsou podle mě místa, kde by se čeští pivovarníci měli učit vařit pšenici...." Jinými slovy, narazil jsi náhodou na pšeničné pivo, které tobě osobně zachutnalo. Uděláš tedy obecný závěr, že takhle má ta pšenice vypadat a takhle by ji čeští pivovarníci měli vařit. Bůhví, proč by ses ty vlastně měl k pšenicím vůbec vyjadřovat, když jsi je, jak sám píšeš, pil v době, kdy ti bylo jedno, co piješ. Jinými slovy, víš o nich zkrátka dneska houby.

Nesmyslné a tématu se netýkající narážky na Zlý časy radši nekomentuju, stejně jako bezbřehý žvást "Pokud se šíření kůrovce nezastaví včas, za pár let už žádná Šumava nebude." Je skutečně pozoruhodné, že jsi na to téma zpovídal hodně biologů (kolik? které?)a všichni byli pro kácení. Já sám takového ovšem neznám, zato znám odborný názor Botanického ústavu Akademie věd, který je volně k dospozici na internetu, který podpořilo několik desítek vědců a který říká jasně: rozšířit 1.zóny, v žádném případě nekácet. Snažně tě prosím, ani o tomto tématu zjevně mnoho nevíš, nešiř proto nesmysly. Piš o sběratelských burzách, o tom, kde jsi se s kým setkal a jaké etikety jste si vyměnili, pokud to někoho zajímá, směle do toho. Ale nepouštěj se do komentářů věcí, kterým nerozumíš.


napsal(a): Weetek [Odpovědět]

Malakin

pátek, 19. únor 2010
17:13

Malakin

to Weetek: Ty si meleš svou, já taky a výsledkem je to, že máme pravdu oba.

Jinak narážka na ZČ v mém příspěvku nezazněla, to si jenom špatně vysvětluješ moji narážku na toho kamaráda, kterej se tváří jako odborník (= něco jako ty) a přitom se nechá napálit nějakým octem.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Elf

pátek, 19. únor 2010
18:17

Elf

to Malakin: Tak to určitě nemáte, respektive ty meleš nesmysly a vaříš z vody, protože prostě neumíš přiznat, že chceš jen nadávat na Kocoura a jakákoliv záminka se ti hodí do krámu. To že evidentně weizenbierům příliš nerozumíš a přitom si myslíš, žes to někoho naučil vařit, k tomu už není co dodat. Zatímco s Weetkem (a Henrim) lze souhlasit, vlastně jsem po přečtení jejich příspěvků seznal, že už nemám nic zásadního, co bych ještě dodal.


napsal(a): Elf [Odpovědět]

Malakin

pátek, 19. únor 2010
18:44

Malakin

to Elf: Ale máme. P.S.: I když jsme si dosud netykali, tykání vítám, neb co vím, tak je ti kolem 35, což není o tolik víc než mě.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Elf

pátek, 19. únor 2010
19:04

Elf

to Malakin: Sorry, mám v tom hokej, komu tykat a komu ne. Ale tykaní samozřejmě beru. Jinak je mi pod třicet a tím pádem na tom budeme věkově podobně.


napsal(a): Elf [Odpovědět]

Malakin

pátek, 19. únor 2010
19:34

Malakin

to Elf: Tak to jsem starší. :-)


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Zlý Časy

pátek, 19. únor 2010
19:56

Zlý Časy

to Malakin: Malakine,Malakine!!!


napsal(a): Zlý Časy [Odpovědět]

Jarin

sobota, 20. únor 2010
14:02

Jarin

to Malakin: Marku, nepřekrucuj fakta, u toho jsi osobně nebyl, pouze jsi tuto historku někde zprostředkovaně zaslech. a nešlo o ocet a ani o lambik


napsal(a): Jarin [Odpovědět]

tomas

pátek, 19. únor 2010
22:23

Tomas

to Weetek: Ono by bylo možná dobrý se někdy zajet na Šumavu, respektive třeba k pramenu Vltavy na ty uschlý pozůstatky stromů, kde byl ještě před ani ne 5 lety vysoký les, osobně podívat a akademicky neteoretizovat z Prahy nebo si třeba vyslechnout názory místních (třeba právě p.Strnada z Belvederu), který na Šumavě žijí celej život a udělat si potom vlastní názor. Mám zkušenosti, že právě šumavští patrioti nemůžou NP přijít na jméno a ani se jim nedivím a nemusím bejt zrovna studovanej biolog. Ve srovnání s bavorským Národním parkem je demagogický chování českýho NP tragédie. Ti naši umí jen zatloukat zákazový cedule a nic víc. No nic, nejsme na šumava.info


napsal(a): tomas [Odpovědět]

siki

pátek, 19. únor 2010
22:49

siki

to tomas: Jojo, smrk je zhouba....odjakživa sme u nás měli buky. Ale z těch se špatně dělají prkna a pomalu rostou... A pak se divíme, že přijde kůrovec nebo orkán a všechno je v anusu.... Holt, jaký sme si to udělali, takový to máme...


napsal(a): siki [Odpovědět]

Malakin

sobota, 20. únor 2010
04:51

Malakin

to tomas: Přesně tak. A není to problém jenom Šumavy, ale třebas i Jeseníků. I na ně začíná být velmi smutný pohled. Ochrana přírody ano, ale ne způsobem "přírodo, poraď si nějak sama, když jsi to zvládla v minulosti, zvládneš to i dnes".
---------------------------------
Zpráva byla upravena 20.02.2010 ve 04:52:20


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Weetek

pondělí, 22. únor 2010
10:24

Weetek

to tomas: Já na Šumavu jezdím docela často, a totéž se dá říct o vědcích z Botanického ústavu. To že má sídlo v Praze (mimochodem, vlastně nemá, sídlí v Průhonicích) pochopitelně vůbec neznamená, že by dělali vědu na dálku. Ale v jednom máte pravdu: na bavorské straně dělají NP daleko lépe. Tam už totiž mnoho let uplatňují důsledně zásadu nekácet, rozšířili bezzásahové zóny a díky tomu jim park utěšeně vzkvétá. Což potvrdily i audity UNESCO.


napsal(a): Weetek [Odpovědět]

Tchoř

neděle, 21. únor 2010
00:02

to Malakin:
Debata zvrácená natolik, jako by ležák byl řitný... :-(


napsal(a): Tchoř [Odpovědět]

Henri

pátek, 19. únor 2010
09:07

Henri

"....a nějaké ty ejly, pšenice, stouty či všemožně ochucená piva nejsou vůbec zapotřebí..."

"....a pšenky z Regenu, na jejíž nákup jsem kamarádem ukecán, byť ví, že zahraničním pivům se snažím vyhýbat..."

"....no, abych pravdu řekl, tak s tou pšenkou jsem byl velmi spokojen a řekl bych, že po Fridenfelseru teprve druhá německá pšenka, od níž bych dokázal vypít i víc než jen jeden půllitr. Takže žádný Bamberk, ale Friedenfels a Regen, to jsou podle mě místa, kde by se čeští pivovarníci měli učit vařit pšenici...."

"....tento rok už jsem jedno zahraniční pivo, které by nebylo dárkem nebo které bych si nekoupil osobně v zahraničí, měl, tak se musím krotit...."

Ten první citát nemá snad cenu ani vůbec komentovat a k těm ostatním - nebude to překvapení z té pšenice díky tak omezenému přehledu, jak vyplývá z posledního citátu. Jinak by musel autor dojít k opačnému závěru a to, že není mnoho německých (bavorských) pšenic od kterých by se neměli naši pivovarníci učit. No a když to celé shrnu, tak musím konstatovat, že bych nechtěl žít v takto chudém světě. Je to asi jako kdyby příznivec české kuchyně prohlásil, že jiná jídla nejsou zapotřebí a že všude v ČR by se měla nabízet pouze česká jídla a nejlépe by bylo vymezit přesně která. Opravdu ubohé.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 19.02.2010 ve 09:09:20


napsal(a): Henri [Odpovědět]

VozechV

pátek, 19. únor 2010
10:12

VozechV

to Henri: Ale hlavně by ta vybraná Česká jídla neměla být moc hořká .... :D :D


napsal(a): VozechV [Odpovědět]

Malakin

pátek, 19. únor 2010
16:27

Malakin

to Henri: Mně česká pivní nabídka nepřipadá jako něco výrazně chudého, spíš naopak. Ano, skoro všechno se to točí kolem ležáku, ale právě v tom já vidím ono kouzlo.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Henri

neděle, 21. únor 2010
08:12

Henri

to Malakin: Mně dnes už také nepřipadá ta česká pivní nabídka tak chudá - a to právě díky takovým pivovarům jako je Kocour ve Varnsdorfu a proto, že už se to vše netočí pouze kolem toho ležáku.


napsal(a): Henri [Odpovědět]

tomas

čtvrtek, 18. únor 2010
21:22

Tomas

Hele Marku, z těch petek ta Ruda nebyla špatná, ale ve srovnání s dobrotama, který jsem tam pil párkrát přímo v Rudě u zdroje, mi to přišlo teď jen průměrný a nevýrazný. Točený tmavý bylo ale kvalitka. Jo a nejsem čistokrevnej pražák, ale naplavenina původem z Vysočiny odkojená Ježkem. Ten pšeničnej Falter ok, ale můžu ti poradit i lepší a to i od Bamberka. Když překonáš předsudky vůči cizím pivům, tak se stav zejtra večer Na Šumavu kde by mohli mít pšenici ze Zwieslu a ta je podle mě i lepší než z Regenu.


napsal(a): tomas [Odpovědět]

Malakin

pátek, 19. únor 2010
05:49

Malakin

to tomas: Mně to z těch PETek docela chutnalo, ale je fakt, že když jsem to pak v následujících dnech pil ve velkém, bylo to lepší. Holt půllitr či litr piva řekne člověku skutečně víc než jenom dvě deci. Co se ochutnávky Zwieselu týče, tak určitě nedorazím. Tento rok už jsem jedno zahraniční pivo, které by nebylo dárkem nebo které bych si nekoupil osobně v zahraničí, měl, tak se musím krotit. :-)


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň