Po úspěchu se svými alkoholickými nápoji se chystá Pivovar Svijany proniknout na trh s nealkoholickými pivy.

„Začneme ho vyrábět určitě ještě letos,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. „Chceme to zkusit, ještě jsme ho nikdy nedělali,“ dodal. Podle něj by se mohlo na trhu uchytit. „Myslím, že pro řidiče je to mnohem lepší než sladká limonáda,“ podotkl. Svijanský pivovar by se tak zařadil mezi čtrnáct českých výrobců nealkoholického piva. Podle statistik spotřeba piva s minimálním obsahem alkoholu mírně roste. „Mnoho pivovarů se tomu nevěnuje, je to jen okrajový sortiment,“ řekl Petr Brynych z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladovnického.

Podle něj je výroba nealkoholického piva o něco složitější, než u normálního. „Jsou dva způsoby. Buď se uvaří a pak se různými cestami odstraňuje alkohol, nebo se kvašení vede tak, že pivo má maximálně půl procenta alkoholu,“ dodal Brynych. Jakou cestu zvolí svijanský pivovar zatím není jasné.

Pivovar letos investoval dalších čtyřicet milionů korun do svého rozvoje, celková kapacita už tak dosáhla 230 tisíc hektolitrů ročně. „Máme novou stáčírnu na sudy, spilku a ležácké sklepy,“ vypočetl Horák. Odbyt piva stále roste, letos zřejmě poprvé uvaří ve Svijanech více jak 200 tisíc hektolitrů. „Zatím tomu výsledky nasvědčují,“ dodal Horák. Ještě před sedmi lety hrozil přitom pivovaru zánik. (MF Dnes)

Největší pivní svátek čeká rekordní počet návštěvníků, v areálu zahrají i Tři sestry. Další vylepšení přichystali pořadatelé jedněch z největších pivních slavností v republice. Už šestnáctý ročník Slavností Svijanského piva proběhne v sobotu 16. července. „Asi hlavní změnou je výměna pódií. Hlavní kapely budou hrát na scéně, kde se hrálo country a jazz,“ řekl starosta Svijanského Újezdu Bohuslav Kratochvíl. „K hlavnímu pódiu se tak vejde více lidí,“ vysvětlil starosta.

Pro obec v Pojizeří jsou slavnosti vždy velkou událostí, na jejich organizaci se podílí prakticky celá vesnice. Zisky z organizace slavností si pak rozdělují mezi sebe hlavně místní spolky.

Tři sestry i Turbo

Na hlavním pódiu letos vystoupí například Tři sestry, Turbo, Hush nebo De bill Heads. Druhá scéna bude patřit „měkčí“ hudbě, především country a jazzu.

Slavnosti lákají každým rokem čím dál více lidí. Jen loni branami prošlo patnáct tisíc žíznivců. „Přidali jsme dalších deset píp, pivo poteče celkem ze šedesáti,“ řekl ředitel svijanského pivovaru František Horák. Jen loni tu vytočili přes 600 padesátilitrových sudů.

Pro řadu lidí z regionu i širokého okolí patří slavnosti k vrcholům léta. „Není to jen o pivě. Člověk tu potká za jeden den tolik známých, že bych sem jezdil snad i kdybych nemohl pít,“ říká Marek Dvořák z Turnova.

Na návštěvníky čeká kromě všech druhů piv také bohaté občerstvení, kolotoče nebo večerní ohňostroj. Oproti loňskému roku podražilo o desetikorunu vstupné na 70 Kč, pořadatelé však slibují větší komfort. „Přibudou další toalety, budou tu čtyři pokladny,“ vypočetl starosta. Podstatně lepší podmínky budou mít i motoristé: na silnici do Pěnčína vznikne další záchytné parkoviště pro 500 aut.

Svijanské slavnosti mají podle ředitele pivovaru mezi lidmi takovou oblibu hlavně díky dlouhé tradici. „Byli jsme první, kdo s tím přišel. Také nám roste počet zákazníků,“ vysvětlil Horák.

Dnes patří slavnosti regionálního pivovaru k největším v republice. Jejich úspěšný příběh není jen náhodou podobný úspěchu, jaký provází zmrtvýchvstání svijanského pivovaru. Stejně jako svijanskému pivu přibývá každoročně i příznivců slavností.

Těm zatím přeje prakticky každý rok počasí. Víkend, kdy akce probíhá, je vždy téměř jistě slunečno či polojasno, ale nikdy příliš velké horko nebo naopak zima či déšť. „Bude záležet na počasí, ale to nám vždy přeje. Máme to nahoře u svatého Petra jištěné,“ říká s nadsázkou Horák. „Když přijde opět patnáct tisíc lidí, budeme spokojeni,“ uzavřel starosta. (MF Dnes)

Kultovní české rockové skupiny Tři sestry a Turbo, několik druhů piva, pijácké soutěže nebo pouťové atrakace slibuje program letošních Svijanských slavností, které otevřou své brány v sobotu po poledni.

Od třinácti hodin mohou lidé vstoupit do areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě, kde mají probíhat slavnosti až do ranních hodin. „Letos chystáme již šestnáctý ročník. Vloni jsme vytočili asi třicet tisíc litrů piva. Pokud vyjde počasí, očekáváme letos podobnou návštěvu,“ řekl ředitel svijanského pivovaru František Horák. Návštěvníci se mohou i letos těšit na všechny druhy zdejšího piva.

„Desítka bude za 13 korun, s každým stupněm pak poroste cena piva o korunu,“ dodal Horák. Návštěvníkům slavností bude hrát na dvou pódiích dvanáct skupin. „Půjde o různé žánry, od dechovky po bigbít. Hvězdami programu budou kapely Turbo a Tři sestry, které začnou hrát asi od sedmnácti hodin,“ řekl Horák. „Večer chystáme ohňostroj.“

Během sobotního odpoledne zajistí náštěvníkům cestu kyvadlová doprava z Turnova do Svijanského Újezda a zpět. Autobusy mají jezdit od 13 do 18 hodin. „Pro návštěvníky, kteří přijedou autem, jsme připravili dostatek parkovacích míst poblíž areálu koupaliště,“ podotkl Horák. Pivo poteče v sobotu na slavnostech ze šedesáti píp. K dostání budou i značkové sklenice a suvenýry. Vstupenka na slavnosti stojí 70 korun. (Právo)

Ještě v roce 1997 hrozilo Svijanskému pivovaru zrušení. Jeho majitel, společnost Pražské pivovary, se chystal, že posílí činnost vlajkové lodi společnosti, smíchovského pivovaru, a zmodernizuje branický pivovar. Svijanský pivovar měl jít z kola ven.

Naštěstí pro milovníky svianského moku k tomu nedošlo.Tehdejší a současný ředitel František Horák (na snímku) našel investory a společně pivovar od Pražských pivovarů odkoupili. O dobrém kroku svědčí současný roční výstav 200 tisíc hektolitrů piva. "Všechny peníze z prodeje piva jdou do modernizace a rozšiřování provozů, letos zřejmě magickou hranici 200 tisíc hektolitrů ročního výstavu překročíme," uvedl Horák.

Tím se sice svijanský pivovar vymaní z možnosti být členem Svazu malých nezávislých pivovarů a už nebude požívat úlevy na daních, ale úspěšný prodej a narůstající množství hospod, které od něj berou pivo, budou náplastí na tuto újmu. "Na náš zdar připijeme s návštěvníky 16. července na svijanských slavnostech," dodal Horák. (Českobudějovické listy)

Stovky návštěvníků si v sobotu dopoledne na Pivovarských slavnostech prohlédlo výrobu piva Březňák. "Nemáme co tajit, tajemství výroby dobrého piva spočívá v kvalitních lidech. Prohlídky pořádáme pravidelně a nyní, když jsme otevřeli novou exkurzní trasu, ještě přibudou," řekl Jaroslav Rottenborn, ředitel Pivovaru Velké Březno - od roku 1998 součásti společnosti Drinks Union. Sobotní lidová veselice s panem Zippichem - tvář Březňáku - nabídla dětské atrakce včetně minimotorek, kulinářské speciality i opečené vuřty, kapelu Ústečanka, country Kliďánko i show Las Vegas. Nejzajímavější ovšem byly právě exkurze po výrobní trase pivovaru, který příští rok slaví 400 let. Už v roce 1900 vyráběl 18 druhů piv, měl zastoupení v Londýně, Vídni, Hamburku, Kapském městě a desítkách dalších míst světa. V roce 1910 dokonce dodával pivo do anglické Sněmovny lordů. Na začátku trasy ředitel uvedl, že se ve Velkém Březně vyrábí pivo plzeňského typu. "Děláte tedy velkobřezenskou Plzeň," ptal se Petr Anotoška, který žije v Březně 35 let, ale v pivovaru byl poprvé. "Není to napodobováním Plzně, ale jeho charakterem," vysvětlil Rottenborn. Cesta vedla okolo sladovny do varny z roku 1933, nejstarší části pivovaru. "Pivo vzniká kvašením obilovin, vymyslela ho sama příroda. Postupem času se do něj začalo přidávat koření, v našem případě chmel," řekl ředitel. Přesto je základem výroby kvalitní voda - velkobřezenská 12ř jí má 88 procent. Ležák zraje ve speciálních tancích ve sklepě na úrovni hladiny Labe 50 dní. "Proto je tak zdravý," soudil další návštěvník.

Do sklepů vedla trasa přes spilku, kde vzniká při 7 st. C z uvařené mladiny mladé zelené pivo. "Nezbytná je při výrobě piva čistota a láska," uvedl ředitel. "Zajímalo mě, jak pivo vzniká. Nikdy jsem v pivovaru nebyla, je to poučné," tvrdila Šárka Machátová z Dolních Zálezel, pracovnice ústecké univerzity. Přišla s přítelem Petrem Antoškem. "Je super, že nás provází právě ředitel," řekl. Na návštěvu výroby Březňáku, končila v moderní, počítači řízené stáčírně láhví z roku 1995, zavítali i manželé Milena Kelichová a Zdeněk Francl z Veltěže u Loun. "Žena dělá ve firmě, která sem dodává ječmen na výrobu sladu," uvedl muž. Ředitel vysvětlil, že pivovar je jedním z mála, který si ještě slad vyrábí. Je to spíše nerentabilní, ale Velkobřezenští vědí, co dělají. Drinks Unionu patří Březňák i Zlatopramen. "Naše pivo se v Krásném Březně plní do sudů, my zde Zlatopramen stáčíme do láhví," prozradil Jaroslav Rottenborn. Pivovarské slavnosti si nenechal ujít, resp. vystupoval zde František Sysel, herec ústeckého divadla a bavič. "Je to pro mě rodinná záležitost, prvně jsem tu byl v patnácti.

Na brigádě v roce 1961 jsem sundával basy s pivem z pásu, abych si vydělal na tranzistorák," řekl bavič a moderátor, přistižený s půllitrem v ruce. "Naši předkové toto pivo dotáhli k dokonalosti, na tom už není co zlepšit. Ale špatný hostinský ho bohužel může zkazit," tvrdil. Sysel chce kandidovat na pana Zippicha. Přiznal to v přítomnosti toho současného - Vladimíra Beníčka z Těchlovic u Děčína. Také on s gustem popíjel Březňák, v ruce nezbytný doutník. "O podpis mě ještě nikdo nežádal, jste první," překvapil hosta Arnošta Pondělíka, pracovníka ústeckého magistrátu. "Na exkurzi mě asi nejvíc fascinovalo, jak nám šla ve sklepě pivovaru pára od úst," přiznal úředník. (Ústecký deník)

Původně to Vladimír Lažanský, majitel zámku v Chyši, prozradit nechtěl. Při povídání o pokračující práci na rekonstrukci pivovaru v sousedství zámku a následném dotazu, jaké jméno dostane chyšské pivo do vínku, konstatoval, že mluvit o jeho názvu by bylo možná předčasné. Nakonec však neodolal a pochlubil se.

"Nad názvem se pochopitelně zamýšlíme už delší dobu. Dopadlo to tak, že naše pivo zřejmě pokřtíme jménem Prokop," říká zámecký pán Lažanský. Podle něho totiž právě Prokop Lažanský jako první chyšský zámecký pán z rodu Lažanských v roce 1766 navázal na tradici vaření piva v pivovaru vedle zámku.

Renesanční pivovar v Chyši fungoval od roku 1580 a zanikl v roce 1932.

"V tomto období ukončila svoji činnost většina malých, rodinných pivovarů. Svůj podíl na tom měl především plzeňský pivovar, který přišel s pasterizací, díky které se plzeňské pivo stalo trvanlivějším a dalo se tak vyvážet na velké vzdálenosti," vypráví Lažanský.

Budova a vnitřní zařízení pivovaru v současné době prochází intenzivní rekonstrukcí. Podle Lažanského jako pravděpodobný termín uvedení chyšského pivovaru do provozu přichází v úvahu duben příštího roku.

"Otevřeme sice následně jednu pivnici v Karlových Varech, ale většina naší produkce zůstane v Chyši," přibližuje Lažanský plány Chyšských.

Pivo Prokop nebude ani filtrované, ani pasterizované. Podle majitele zámku to však neznamená, že bude kalné, ani nic podobného.

"Náš produkt nebude mít pouze tak zlatavou barvu, na jakou jsou lidé zvyklí z běžné domácí produkce. Co se týče životnosti, tak v sudech naše pivo vydrží přibližně měsíc," uzavírá Lažanský. (Karlovarské noviny)

Nádvoří rodinného pivovaru patřilo v sobotu 9. ročníku Mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Dvoučlenná družstva musela pohánět dřevěné sudy ficáky, nebo-li dřevěnými tyčemi, co nejrychleji do cíle. Muži běželi pivní míli, což je 600 metrů, ženy měly trať poloviční. Klání pořádal Český svaz malých nezávislých pivovarů ve spolupráci s rodinným pivovarem Chodovar.

Závody zahájili starosta Chodové Plané Pavel Vopat a Boris Damzog, první muž na radnici družebního bavorského Störnsteinu. K rozběhům se postavilo osm smíšených, stejný počet ženských a dvacet družstev mužů z Německa, Velké Británie a České republiky. V horku slunečného dne to neměli jednoduché. Nebyla nouze o dramatické momenty, ale projevila se vůle dobře reprezentovat. Na startu byli i závodníci, kteří nastoupili na poslední chvíli, například chodovoplánští hasiči.

"Vlastimil Heteš a Jiří Oravec byli náhradníky, ale podali dobrý výkon a zaslouží uznání," pochválil je trenér Ivan Mejta.

Organizátoři připravili také doprovodné programy, například cyklistickou jízdu z Březové u Sokolova do Chodové Plané, parní vlak z Plzně, setkání majitelů vozů Mini Cooper a pro děti dětskou zahradu s nejrůznějšími soutěžemi.

Nechyběla ani prohlídka pivovaru a vodník Pivílko (Jaroslav Vatter) čepoval u kašny pivo.

Vůbec poprvé se konal závod na kolečkových in-line bruslích. Závodníci museli dopravit tác s poháry Il-sana do cíle bez vylití. Vítězem byl František Vondra z Plzně, druhý Radim Macháček z Mar. Lázní a třetí domácí Jiří Plevka ml., který byl s umístěním maximálně spokojen.

Finálové výsledky koulení - Ženy: 1. Burton College/Chodovar (Christine Norris, Yvona Plevková), 2. Pivovar U Fleků (Monika Vybíralová, Karolína Chramosilová), 3. Linde Technoplyn (Kateřina Kovaříková, Růžena Solarová).

Smíšená mužstva: 1.Burton College (Keith a Christine Norris), 2. Hospoda Na dílech (Vojtěch Plevka, Lenka Prokešová), 3. Chmelařství Lupulino (Dana Štorková, Sheard Graeme - nejvzdálenější účastník z Austrálie!)

Muži: 1. Křelovice (Stanislav Hausner, Jan Šild), 2. Burton College/Chodovar (Keith Norris, Vojtěch Plevka), 3. Pivní klub II. (Josef Velát, Jan Röhrich). (Tachovský deník)

Ve čtvrtek se od 19:30 koná letošní první koncert v tradiční sérii hudebních čtvrtků. Vstup na všechny koncerty je zdarma. Součástí Léta s Prazdrojem budou poslední červencový víkend i dvě vystoupení v rámci turistické Olympiády, kterou ve spolupráci s městem Plzeň a s Plzeňským Prazdrojem pořádá Svaz českých turistů. Léto s Prazdrojem vyvrcholí na začátku října již tradičním Pilsner Festem.

Plzeňský Prazdroj,a.s. i letos nabídne příznivcům hudby sérii koncertů populárních skupin pod společným názvem „Léto s Prazdrojem“. Jako první dnes na nádvoří pivovaru vystoupí Vypsaná Fixa a Pod Stolem, dále se fanoušci dobré hudby a skvělého piva mohou těšit například i na skupiny Replay, Znouzectnost nebo Semtex. I letos budou akce Léta s Prazdrojem obohacena o vystoupení mladých plzeňských kapel.

Poslední červencový víkend bude ve znamení turistické olympiády. „Plánujeme kromě jiného také prodlouženou otevírací dobu Návštěvnického centra i Pivovarského muzea, “ řekl Vladimír Jurina, manažer Plzeňského Prazdroje odpovědný za marketing návštěvnických aktivit, „prohlídky navíc budou probíhat každou půlhodinu, takže doufáme, že budeme moci přivítat co nejvíce zájemců - všichni jsou samozřejmě co nejsrdečněji zváni.“

Program koncertů na nádvoří plzeňského pivovaru:

30. 6. Vypsaná Fixa + Pod Stolem

7. 7. Neřež + Kasiopea

14. 7. Sarin + Replay

21. 7. Post-it + Antabus

28. 7. Pavla Kapitánová & BAND + Cofrum Marling

29. 7. Jiskra + host

30. 7. MHS

4. 8. Tři Sestry revival banda + Siláž

11. 8. Traband + Navzájem

18. 8. Znouzectnost + Bikini

25. 8. Lucie Revival + No exit

1. 9. Semtex + LSD

30.9. – 2.10. Pilsner Fest

Doprovodné akce a výstavy budou během celého léta probíhat jak v prostorách pivovaru a jeho Návštěvnického centra, tak i v Pivovarském muzeu, případně v jiných lokalitách Plzně. Koncerty se budou konat za každého počasí, jejich začátky jsou v půl osmé a vstup na ně je zdarma. Speciality na grilu a výborně ošetřené pivo od mistrů výčepních z Prazdroje poskytne letní zahrádka a v případě nepříznivého počasí restaurace Na Spilce. (regionplzen.cz)

Budějovickému Budvaru se podle dnešních Lidových novin a Mladé fronty Dnes otevírají možnosti k prodeji piva v Číně. Ve sporu o registraci ochranné známky, jejž Budvar od roku 1999 vedl s americkým pivovarem Anheuser-Busch u čínského Státního úřadu pro průmysl a obchod, uspěla česká firma, píšou.

Oba deníky ale upozorňují, že rozhodnutí o registraci značky ještě nemusí být definitivní. Američané mají možnost se odvolat. "Naše ochranné známky budou definitivně zaregistrovány teprve pokud se Američané v dané lhůtě neodvolají," citují LN mluvčího Budvaru Petra Samce.

"Přesto jsme rádi. Poptávka po zahraničním pivu se teprve začíná zvedat, přesto má tento trh pro nás do budoucna velký potenciál," řekl MfD ředitel Budvaru Jiří Boček.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar se přou o název Budweiser a další ochranné známky už od roku 1906. Po celém světě spolu stále vedou asi 40 známkoprávních sporů a více než 70 správních řízení před patentovými úřady. Budvar má nyní zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. (Finanční noviny)

Americký pivovar Anheuser-Busch Cos v Maďarsku vyhrál vleklý známkoprávní spor s českou společností Budějovický Budvar. Ta musí na příkaz soudu přestat v Maďarsku používat obchodní známky Bud, Budweiser Budvar a Budweiser Bier-Budvar. Mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec se odmítl k rozhodnutí vyjádřit dokud podnik nebude mít oficiální znění rozsudku.

Budějovický Budvar se u názvů odvolával na registraci o označení původu, která definuje původ zboží podle místa výroby a dalších specifických vazeb na lokalitu. Soud ale rozhodl, že název Bud se nevztahuje k městu České Budějovice, jak se Budvar snažil prokázat, podotýká agentura AP.

"Pro Anheuser-Busch je to další významné soudní rozhodnutí, které nás utvrzuje v odhodlání chránit naše věhlasné obchodní známky po celém světě," řekl k rozhodnutí soudu prezident a výkonný ředitel společnosti Anheuser-Busch International Stephen J. Burrows.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar se přou o název Budweiser a další ochranné známky už od roku 1906. Po celém světě spolu stále vedou asi 40 známkoprávních sporů. Anheuser si před lety zvolil název Budweiser, protože byl známý v Německu, odkud rodina Buschových přišla do Ameriky a začala tam vařit pivo.

Počátky pivovaru sahají do roku 1852 a Američané argumentují tím, že název Budweiser začali používat už v roce 1876. Budvar byl ale založen až v roce 1895. České Budějovice, kde pivovar působí, se označují v německy mluvících zemích jako Budweis. Pivo se v této oblasti vaří už od roku 1265. (ct24.cz)

Ačkoliv městský soud v Budapešti neuznal Budějovickému Budvaru některé obchodní známky s označením původu, vedení pivovaru po rozboru verdiktu tvrdí, že ze sporu vyšlo jako vítěz. Soud rozhodoval ve sporu o ochranné známky, který Budvar vede s americkým konkurentem.

Odvolací soud přitom dal za pravdu maďarskému patentovému úřadu, který už dříve rozhodl, že chráněným označením původu je pouze Budějovické pivo a Českobudějovické pivo včetně překladů.

Věčný rival Budějovického Budvaru americký Anheuser-Busch totiž v Maďarsku napadl všechna tato označení budvarského piva, mimo jiné i Budějovický Budvar, Budějovické pivo-Budvar a Bud.

"V platnosti zůstávají všechny ochranné známky. Rozhodnutí soudu nenaruší žádné naše obchodní aktivity v Maďarsku," uvedl manažer střediska pro styk s veřejností Budějovického Budvaru Petr Samec.

Budějovický Budvar si rozsudek vykládá tak, že soud pouze potvrdil neplatnost některých označení původu piva, ale v žádném případě to neznamená, že by tím dával společnosti Anheuser-Busch právo k užívání jeho ochranných známek v Maďarsku.

Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než stovce zemí světa. (iDnes)

Osmatřicet zemí a tisíc druhů piva za sebou nechal Velkopopovický kozel na mezinárodním klání cen kvality Monde Selection. Z Bruselu si minulý týden přivezl tři zlaté medaile.

Kvalita se hodnotila například podle chuťových vlastností a vzhledu, do umístění ale zasáhla i grafická kvalita a informační hodnota etikety. „Máme velkou radost, že české pivo získalo tak prestižní ocenění,“ říká manažer Velkopopovického Kozla Petr Polák.

Podle něj se mimo jiné opět prokázalo, že české pivo dokáže čelit konkurenci i v celosvětovém měřítku. Velkopopovický Kozel totiž nebyl jediným českým medailistou. V dalších kategoriích si zlato odvezl i Radegast. Pivní soutěž je tradiční a vzorky se vybírají několik měsíců. Hodnotí se od ledna do dubna. Posuzování vzorků piva bylo na čtyřech týmech specialistů. Byly podrobeny laboratorní analýze a odborníci pivo také ochutnávali.

Mezinárodní institut kvality Monde Selection byl založen v roce 1961 v Bruselu. Je považován za organizaci, která má velké slovo ve výběru kvality.

Snaží se usnadňovat lidem orientaci na trhu s pivem, vínem či destiláty, ale také nealkoholickými nápoji a některými dalšími druhy potravin. (MF Dnes)

V nabídce pivovarů největší české skupiny Plzeňský Prazdroj se objevuje nový druh. Velkopopovický Kozel začíná vyrábět jedenáctistupňové pivo. Podle mluvčího pivovaru Alexeje Bechtina totiž po jedenáctce sahá stále víc českých zákazníků.

"Po důkladném průzkumu jsme jej vyhodnotili jako vhodný prostor pro další rozvoj portfolia značek a jeho rozšíření," vysvětlil mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.

Nové pivo mohou spotřebitelé ochutnat ve vybraných restauracích a hospodách, kde se čepuje Velkopopovický Kozel, od konce června.

"Velkopopovický Kozel 11° Medium je světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 %, je čtvrtou variantou v portfoliu značky Velkopopovický Kozel, doplňující ostatní varianty Světlý, Premium a Černý," řekl Petr Polák, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Největší česká pivovarnická skupina zkouší i další nové druhy. Šanci objevit se na trhu má třeba polotmavé pivo z Plzeňského Prazdroje, které už vyrobili odborníci v plzeňském pivovaru.

"Ano, tento typ piva zkoušíme. Vývoji samozřejmě dáváme zelenou, ale musíme si být jisti, že nový druh zaujme na trhu silnou pozici. Pokud se tedy rozhodneme prodávat novinku, nebude to jen tak na zkoušku," vysvětluje mluvčí plzeňského pivovaru Alexej Bechtin.

Plzeňský Prazdroj je na vývoj novinek zařízen nejlépe ze všech podniků v zemi. Má totiž vlastní minipivovar, který je zmenšenou kopií originální prazdrojské výroby. (iDnes)

Město hodlá odkoupit část technologie kutnohorského pivovaru. "Je to část technologie, kterou odkoupila městská společnost KH Tebis od Pivovarů Bohemia," upřesnil místostarosta Bohumil Dvořák. Jedná se o plnicí linku Rotus 60 a další navazující technologie. Město mělo uhradit za nákup zařízení téměř čtyři miliony korun. Po odečtení financování opravy plniče ve výši kolem 2,8 milionů korun zbyde městu zaplatit společnosti KH Tebis přes jeden milion korun. "Je to zbytková cena po splacení částky úvěru na opravy," upřesnil zastupitel Zdeněk Dvořák a dodal, že kompletní vlastnictví technologie zvýhodní další jednání o osudu pivovaru. Ten se pokoušelo město prodat v loňském roce za více než sto milionů korun. Za tyto peníze však o kutnohorský pivovar nikdo neprojevil zájem. Radnice bude jednat o dalším prodeji nebo zvýšení nájmu se současným provozovatelem pivovaru společností Drinks Union. Ta má na výrobnu zlatavého moku předkupní právo. (Kutnohorský deník)

Vulgárními nadávkami počastoval dav strážníky městské policie při výkonu jejich služby v benešovském pivovaru. "Na výzvu strážníků k ukončení akce se ozvalo skandované a přes zesilovací aparaturu náležitě slyšitelné volání č...., č.....," reprodukoval starostovi Petru Koubovi a místostarostovi Jiřímu Jandačovi naprosto autenticky vlastní odposlech Erich Renner, bývalý gymnaziální profesor. "Zápis o incidentu strážníci učinili, ale že by jim někdo takhle sprostě nadával? To slyším poprvé," uvedl Jandač. Podobně reagoval také velitel strážníků Miroslav Zamrzla. "Produkce přesáhla povolený časový rozvrh a když se dav nechtěl ještě v půl jedenácté rozejít, přivolali jsme na pomoc policisty," řekl Zamrzla s tím, že zápis o incidetu i s informací, že akce skončila až krátce před půl dvanáctou v noci, předal vedení města. "Podle mých informací zahájilo už město s majitelem pivovaru správní řízení." Předseda představenstva akciové společnosti Pivovar Fedinand Petr Kostka ale o takovém materiálu ještě včera nevěděl nic. Potvrdil však, že Slavnosti piva se obešly bez potíží. Problém nastal v organizování rockových produkcí v pivovaru, které měla na starosti agentura najatá Pivovarem Ferdinand. Ta nebyla schopna akci ukončit ani když přijeli strážníci. Další produkce se uskuteční v rámci Závaru v rockovém kotli 9. července opět v pivovaru. "Hygienici budou měřit hluk a pokud produkce normu překročí, akce už nebudou pokračovat. V opačném případě není důvod je rušit," dodal Kostka. (Benešovský deník)

Čtyři tisíce lidí doslova ochromily sobotní život život nejen na samotném nádvoří Pivovaru Klášter, ale i v celé obci a okolí. Konalo se tam dvanácté pivobraní. A pivo chutnalo i ženám, které se nenechaly zahanbit. Kromě veškerého pivního sortimentu z pivovaru pořadatelé připravili návštěvníkům hudebně nabitý program, který gradoval vystoupením Aleše Brichty. Po nádvoří se nedalo ani projít i ve chvílích, kdy zpíval Luboš Odháněl s kapelou Nastarýkolena, po půlnoci přítomné rozpálila rocková skupina Seven. Hitem se stala na pivobraní kniha Sex a chlast, kterou přijel podepisovat spoluator Jiří Krampol. "Jsem absolutně spokojen a děkuji návštěvníkům a všem pořadatelům, kteří odvedli obrovský kus práce. Smekám přede všemi. Tohle pivobraní bylo mimořádně úspěšné, je vidět, že vyrábíme kvalitní pivo. Jinak by lidé nepřišli," uvedl ředitel pivovaru Josef Špryňar. (Boleslavský deník)

Akciová společnost Starobrno jako výhradní distributor značky Heineken v České republice uvedla na trh v minulých dnech nové balení piva Heineken. Jedná se o vratnou láhev o objemu 0,5 l. Doposud se toto pivo na našem trhu prodávalo pouze v nevratných obalech 0,33 l ( láhev a plechovka) a do vybraných gastronomických provozoven se dodává v sudech KEG o obsahu 30 l. Vratnou půllitrovou láhví vychází Heineken vstříc požadavkům trhu. Také pro síť tzv. trendy barů připravuje v nejbližší době další atraktivní novinky v oblasti obalů. Heineken je nejrozšířenější značkou piva na světě a prodává se ve více než 180 zemích. Co do velikosti objemu prodeje je evropskou jedničkou. STAROBRNO, a. s. je oficiálním importérem piva značky Heineken pro Českou republiku od 1. září 2004. Rozšířila tak své distribuční portfolio o světově proslulou značku. Kromě vlastních produktů z brněnského a znojemského pivovaru a piva Heineken do distribučního portfolia společnosti patří také značky Amstel, Murphy's, Zlatý Bažant, Zippfer a Schlossgold. (Brněnský deník)

Výroba lahvového piva Hostan se stěhuje do Brna. Od prvního prázdninového dne bude do pivovaru přesunuta ze Znojma kompletní produkce celého sortimentu lahvového piva. Důvodem je plánovaná expanze lahvového piva Hostan do všech regionů České republiky prostřednictvím sítí nadnárodních obchodních řetězců a postupně i maloobchodních prodejních sítí.

Stěhování výroby je " daní" za obchodní úspěch. Nadnárodní řetězce mají takové nároky na dobu trvanlivosti a chuťové stability lahvového piva, jakým zastaralá lahvovací linka v pivovaru Hostan nemohla vyhovět. Pořízení nové linky v řádech desítek milionů korun by bylo při možnosti využití kapacit moderní linky v pivovaru STAROBRNO neekonomické. Pivo Hostan má silné regionální kořeny, a proto jedno ujištění pro jeho příznivce: lahvový Hostan z Brna bude pořád tím stejným Hostanem, jaký se vaří ve Znojmě. Pivo bude vyráběno podle původní receptury, za dohledu znojemských sládků a bude garantováno zachování typických senzorických vlastností piva.

Ve Znojmě se nadále bude vařit pivo sudové a Starobrno počítá s dalším rozvojem pivovaru.

Přejete si limonádu?

Co takhle žlutou s citronovou příchutí? Nebo snad máte větší chuť na černou s příchutí koly?

Společnost Starobrno zahájila v průběhu května výrobu dvou druhů vlastních sudových limonád slazených výhradně přírodním cukrem. Místem výroby těchto čistě přírodních limonád bez umělých sladidel se stal pivovar Hostan ve Znojmě.

Sudové limonády rozšiřují stávající nabídku společnosti Starobrno v reakci na marketingové průzkumy, které prokázaly trend rostoucí poptávky po tomto druhu nápojů.

Limonády budou poprvé oficiálně prezentovány tento víkend ( 4. a 5. června) na tradičních Pivních slavnostech ve Znojmě. Limonády jsou distribuovány v rámci distribuční sítě společnosti STAROBRNO do provozoven po celé Jižní Moravě v sudovém balení 30 a 50 litrů.

Úspěšný rok 2004

Více než 980 tisíc hektolitrů piva a ostatních nápojů prodala v loňském roce společnost STAROBRNO, což představuje meziroční nárůst o 4 procenta. Tržby za prodej nápojů se zvýšily dokonce o 10 procent na 1,23 miliardy Kč. I přesto, že jak u piva Starobrno, tak u piva Hostan byl zaznamenán mírný přibližně 4% pokles v objemu prodeje na tuzemském trhu, společnost si nadále drží na domácím trhu 5% podíl. Značky Starobrno a Hostan obhájily svoji dominantní pozici na Moravě a značka Starobrno zejména v Brně. V prodeji sudového piva je společnost STAROBRNO " trojkou" na domácím trhu.

Poměrně výrazným způsobem však vzrostl export piva Starobrno a Hostan, a to i přesto, že produkce piva značky Starobrno byla pro Slovenskou republiku převedena do sesterské společnosti Heineken Slovakia, a. s.

O 8 % z 1,22 na 1,32 se zvýšily rovněž tržby společnosti včetně spotřební daně za prodané nápoje.

Tyto příznivé výsledky umožnily společnosti nadále pokračovat v náročném investičním programu, především do modernizace výroby. Nejvyšší objem investic směřoval do dokončení výstavby přetlačných tanků a dále do oblasti IT technologií, nových výčepních technologií a vybavení gastronomických provozoven. Celkový finanční objem investic v roce 2004 dosáhl 148 mil. Kč. Valná hromada společnosti také schválila výplatu dividend akcionářům ve výši 75 korun na akcii. (Brněnský deník)

Nováčkům v oboru i zkušeným číšníkům připomínal včera gastronomické zásady Josef Lev, manažer vlastní gastronomie Drinks Union. Kurz Základy stolničení a techniky obsluhy se v exkurzní místnosti velkobřezenského pivovaru - ten akci pořádal - odehrál v premiéře, a byl zdarma. Specialista, věnující se oboru odmalička - jeho otec byl hospodský a on sám dělal v řadě restaurací Ústecka - nešetřil příklady z praxe. "Kurz je zajímavý dobrým podáním a nenásilností," byl spokojen Petr Kubeš, vyučený číšník ústecké restaurace U Pivína. Nevadilo mu zopakovat si zásady, které se děti učí ve škole. "Praxe je někdy jiná," přiznala s úsměvem Miluše Bisová, majitelka hospůdky U Bisů přezdívané MASH z teplického Újezdečku. "Ale zkusíme se poučit - naši hosté se možná budou divit." Jak nosit tác plný piv - má to být na prstech a ne na dlani, ze které strany nalévat hostovi polévku, že okradení hosta škodí restauraci a prodej vlastního alkoholu v práci že se nevyplácí - dobré místo je lepší než výdělek. To radil Josef Lev asi 20 číšníkům. "Nechci nikoho urazit, ale některé věci zde zmínit musím," dodal. "Drinks Unionu záleží na tom, aby bylo v hospůdkách vše, jak má být. Přispěje to ke spokojenosti a hosté se rádi vrátí, vydělají všichni," vysvětlil Josef Lev proč je kurz zdarma. I restaurace 3. a 4. cenové skupiny podle něj mohou mít úroveň, a ne stoly podložené zlomenými pivními tácky. "Host je na prvním místě, ale zase si nemůže dělat, co chce. Vše má své meze," varoval. V jednu chvíli se v Josefu Lvovi probudil hrdý dědeček. "S pětiletým vnukem jsem byl na dovolené v jižních Čechách, a kvůli němu v jedné restauraci vynadal personálu. A odešel. Odmítli nám dát dětskou porci, ale i děti jsou přeci zákazníky! Všude by proto pro ně měli mít i polštářek, aby se najedly také u vysokého stolu," uvedl. "Dost toho znám. Jsou to běžné věci, ale je dobré si je občas připomenout. Už se těším na září, na pokračování tohoto kurzu věnované rautům a oslavám. Zatím jsem to nepotřeboval, ale člověk nikdy neví," řekl Vladimír Špicar z Teplic. Tři roky je číšníkem, je to jeho čtvrté povolání. Kurzu se účastnili lidé z Ústí, Velkého Března, Kamenického Šenova, Varvažova, České Lípy a Teplic. Dozvěděli se i zásadu otce Josefa Lva - že totiž držet se piva je dobré, dá se na něm vydělat. "Ale je to dřina, nosit půllitry a dobře o pivo pečovat. Vážím si těch, kteří to dělají, jsem na ně hrdý. A oni už dnes ví, že se ta dřina vyplatí," dodal Josef Lev. (Noviny Chrudimska)

Opavský Pivovar Zlatovar se snaží udržet svůj zbylý podíl na českém trhu a zároveň míří do ciziny. Začal vařit licenčně pivo v Polsku a stejné záměry chce ještě v letošním roce uskutečnit v Číně. Včera to řekl majitel pivovaru Kamil Kolek.

" Nacházíme se ve stavu, kdy zachraňujeme své pozice na českém trhu. Za poklesem našeho výstavu v tuzemsku je tlak konkurence. My totiž nemáme takové prostředky na reklamu, abychom mohli soupeřit třeba s Gambrinusem. Ale současně vidíme šance v zahraničí a snažíme se tam proniknout," uvedl Kolek.

Výrobu v Polsku spustil Zlatovar na začátku letošního roku. Opavské pivo se na tamním trhu drží tři měsíce, za tu dobu ho podle Kolka Poláci vypili asi 5000 hektolitrů. V Číně se chce opavský producent uchytit do konce letošního roku. (Moravskoslezský deník)