Dobrý říz, typická plná chuť, jemně chmelové aroma a lahodná hořkost vybízející k dalšímu doušku - to je Holba, ryzí pivo z hor. Uprostřed drsné přírody se rodí zlatý mok nezaměnitelné chuti, která je důvěrně známá nejen kolem pivovarského komína. Již dávno ryzí pivo z hor sestoupilo do nížin a lahodí chuťovým pohárkům konzumentů doma i v zahraničí.

Tajemství dobrého piva nespočívá jen v tradiční receptuře, ale také v surovinách. K těm základním patří slad, chmel a voda. Jednu hlavních rolí hraje právě voda a její složení. Pivovar Holba ji čerpá z vlastních zdrojů, nacházejících se přímo v areálu podniku.

Na jedinečnosti chuti se významě podílí osvědčená receptura zrovna tak i zkušenosti sládků, které se předávají z generace na generaci již 132 let.

Holba vítězná

Výbornou chuť a kvalitu českého piva Holba oceňují nejen milovníci dobrého piva, ale rovněž pivovarničtí odborníci. Jen v posledních třech letech získala Holba celkem 7 ocenění v degustačních soutěžích doma i v zahraničí.

Holba přátelská

Pivovar Holba svoji výjimečnou polohu v horách nejen využívá, ale současně se aktivně podílí na ochraně životního prostředí a společenském rozvoji regionu, v němž sídlí. Ve spolupráci s CHKO Jeseníky Holba dlouhodobě finančně podporuje obnovu naučných stezek a navštěvovaných výletních míst. Příkladem je Koňská vyhlídka, která nabízí odpočinutí při výstupu na Šerák i pohled do historie spojené s ryzím pivem z hor. Kdysi tudy vedla jediná cesta, po níž koňská spřežení vozila zásoby i hanušovické pivo na chatu Svatého Jiří. Letos v červnu byla slavnostně otevřena naučná stezka S Koperníčkem Keprnickými horami. Její trasa vede chráněnou krajinou oblastí Jeseníků z Ramzové na Červenohorské sedlo přes Šerák a Keprník do Vřesové studánky. Bezpečnou procházku a dobrou orientaci umožňuje nové značení, doplněné o informační stojany s řadu příběhů a zajímavostí z pozoruhodného světa Keprnických hor. Stezka je dlouhá 12 km a na každém kilometru nabízí důvod k zastavení. Spolehlivým průvodcem na cestě je postava Koprníčka, jehož jméno vychází z názvu rostliny koprníčka nachového, hojně se vyskytujícího právě v oblasti Jeseníků.

Holba je partnerem Horské služby a ve spolupráci s Lesy ČR realizuje vlastní projekt Stromy Jeseníkům, zaměřený na omlazování lesních porostů.

Kvýznamným ekologickým počinům patří také revitalizace pivovarských, původně ledovacích rybníků v areálu podniku. Ryzí pivo z hor Holba je sponzorem českých horolezců a jejich výprav na světové velikány jako je Mont Everest.

Stovky turistů každoročně vyráží na Pivovarskou čtvrtku aneb putování za ryzím pivem z hor, kterou pivovar úspěšně organizuje již řadu let. „Nejde o sportovní výkony, ale o příležitost protáhnout si tělo a odreagovat se v krásné přírodě Jeseníků. Startující vítají také možnost podívat se do pivovaru a posedět zde s přáteli,“ říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru o tradiční akci, na které se letos sešlo více než tisíc turistů.

Holba hravá

Holba, to není jen pivo skvělé chuti, ale také pobavení a příjemné chvíle s přáteli. Stovky milovníků točeného piva každoročně vtáhne do hry Holbyáda a sezónní zábavné programy v hospodách a restauracích. Nejen v Jeseníkách můžete po celé léto potkat Horskou pivní záchranku. Budete příjemně překvapeni, když Vám chlazenou Holbu natočí „záchranáři“ přímo z batohu. Letos v létě startuje Holba open air promotion „Krýglolezení“ se spoustou zábavy a lákavých výher.

Na konci léta se každoročně slavnostně otevřou brány pivovaru pro veřejnost a začínají Pivní dny Holby, plné zábavy, her a lahodného piva. Ideální příležitost nahlédnout pod pivovarskou pokličku se naskytne během prvního dne oslav. Pro zájemce budou připraveny exkurze a po nich příjemné posezení na nádvoří pivovaru s hudbou. Druhý den pivovarské oslavy naplní celodenní zábavný program. Pivní dny Holby letos proběhnou 1. a 2. září.

Pivo jako hora

Holba Šerák nese jméno jednoho ze známých vrcholů Jeseníků a je chloubou a vlajkovou lodí pivovaru. Díky své jedinečné chuti se těší stále větší oblibě konzumentů. Vyrábí se klasickou technologí, kterou bedlivě střeží sládek Luděk Raichl. „Plnou a vyváženou chuť dává pivu nejen samotný proces vaření, ale také kvašení a doba dozrávání“, říká sládek pivovaru a poukazuje na otevřenou káď spilky. Ve sklepě pak výčepní pivo zraje 4-5 týdnů, což je podstatně déle než tzv. eurobeery, které produkují převážně pivovarnické giganty. Výsledkem je přiměřený říz, typická plná chuť, jemně chmelové aroma a lahodná hořkost vybízející k dalšímu doušku ryzího piva z hor.

Holba, pivo s 5P

Pivo Holba je přírodní produkt skvělé chuti a znamenité kvality s přátelským přístupem k lidem i přírodě.

***

Víte, že…?

* Pivovar Holba vyrábí světlé výčepní Holba Classic, Holba Šerák a prémiový ležák Holba Premium.

* Pivovar Holba získal svůj název podle vesničky Holba, která se později stala součástí Hanušovic?

* Dříve se pivo běžně čepovalo do holby, nádoby o objemu 0,707 litru?

* Holba Šerák nese název jesenického kopce Šerák s výškou 1351 m?

* V pivovaru Holba vaří dvakrát ročně Holbu Šerák Speciál, který má 13,51 stupně?

* Holba je typickým představitelem českého piva, které kvasí na otevřené spilce a jeho doba zrání je déle než měsíc?

* Název oblíbeného kríglu pochází z německého „krüge“ tedy džbán.

***

2006 Holba Premium bronz, Zlatý pohár PIVEX, Pivo roku 2006

2005 Holba Classic vítěz žatecké Dočesné

2005 Holba Premium bronz, Česká pivní pečeť

2005 Holba Šerák bronz, Pivo roku 2005 (Pivní kurýr)

2004 Holba Premium stříbro, Beer and whisky festival Stockholm

2004 Holba Šerák Stříbrná pivní pečeť

2003 Holba Šerák zlato, Zlatý pohár PIVEX, Pivo roku 2003

(MF Dnes)

Odbyt piva značky ZUBR nyní dosahuje maxima díky tropickému počasí, které trvá zhruba od poloviny června. V červnu prodal pivovar celkem 33 tisíc hektolitrů piva, což spolu s rekordním odbytem v červenci přinese zhruba 15 procentní meziroční nárůst. Ve srovnání s mimosezónou je to až o 50 procent více.

„Pozitivní bilance dosáhla kumulace a nyní můžeme hovořit o setrvalém stavu, který nepředpokládá další zvýšení v závislosti na počasí,“ vyjadřuje ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Včasným posílením výroby se ZUBRU daří zajistit plynulost dodávek . Stáčírny sudů i lahví, díky vysoké kapacitě, pracují v současné době na 2 směny. Na dvojnásobek byl posílen výkon plniče plechovek, díky němuž pivovar úspěšně vykrývá zvýšenou poptávku po pivu v plechovkách. Již v dubnu došlo k posílení provozu na varně, což umožnilo vytvořit dostatečné zásoby na léto. „ Pivo vyrábíme klasickou technologií, ke které patří i delší doba zrání, s tím musíme ve výrobě počítat. Dnes máme ve sklepě zásoby minimálně do srpna,“ říká Pavel Svoboda, ředitel pivovaru. Co se týká kapacity výroby, nemusí mít v ZUBRU obavy. Pivovar patří technologicky k nejmodernějším v naší republice a umožňuje značnou variabilitu navýšení produkce. V létě v pivovaru pracuje 190 zaměstnanců, což je o 25 lidí více než mimo sezónu.

Ve vedrech se pijí obvykle piva s nižším obsahem alkoholu, pro zahnání žízně. Nárůst odbytu je u všech balení plošně, v sezóně jsou stabilně úspěšné plechovky. Zvýšení se promítlo také do prodeje nealkoholického piva ZUBR Free. Konzumují ho nejen řidiči, ale s oblibou se pije například při sportu

Maximální obsazenost v gastro zařízeních mají v těchto dnech zahrádky, což se odráží na objednávkách.

„Posílili jsme nejen výrobu, ale také servis výčepních zařízení na hospodách. Naši technici jsou nyní k dispozici také o víkendech a svátcích,“ říká k servisu Pavel Svoboda. Správnému ošetření piva na hospodách věnuje ZUBR velkou pozornost. Obzvlášť v těchto vedrech je nutné dbát na stav a čistotu výčepního zařízení, správnou teplotu piva i jeho skladování. Zákazníci oceňují také úroveň distribuce a operativní řešení každé objednávky. Odběratelé jsou průběžně informováni o tom, kdy zakázka do jejich hospody či restaurace dorazí. (Web Zubr)

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci bude na pivních slavnostech pořádat i pivní soutěže. Původně od nich chtěl upustit, ale do programu je začlení na protest proti jednání brněnského sdružení Kontext. Sdružení požaduje, aby byl za soutěže pokutován pivovar Chodovar na Tachovsku.

"Chceme tím vyvolat diskusi o tom, co je a co není reklama na alkohol," uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Chodovar uspořádal v pivovaru sraz historických vozidel. Sdružení na něj podalo stížnost. Tvrdí, že tím porušil zákon o regulaci reklamy, podle nějž nesmí být alkoholické nápoje propagovány v souvislosti s řízením vozidla. Chodovar navíc zřídil koutek pro děti, což podle Kontextu odporuje zákazu podávání alkoholu lidem mladším 18. let. více ZDE

Podle Bernarda je takový výklad účelový, proti smyslu zákona a hraničí se zasahováním do osobních práv a svobod. "Aktivity tohoto sdružení vnímám jako šibalskou snahu zviditelnit tento prapodivný spolek na úkor tradičních českých výrobců," uvedl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Podle Mikuláška se na humpoleckých slavnostech se budou konat soutěže, které nebudou v rozporu s etickým kodexem Českého svazu pivovarů a sladoven. "Ještě se poradíme, jaký typ soutěže zvolit," podotkl.

Pivovar bude dvoudenní pivní slavnosti v polovině srpna pořádat už podvanácté. Každoročně se jich účastní přes 10.000 lidí. "Nepropagujeme pití alkoholu, ale akci, která má nějaký společenský a kulturní význam," řekl Mikulášek. Na programu jsou koncerty populárních zpěváků a hudebních skupin, lidé si také mohou prohlédnut pivovar. (iDnes)

Co si o sporu o pivní soutěže myslí majitel pivovaru Bernard? Stěžovat si může kdokoli na cokoli, ale rozhodnout musí příslušný státní orgán. Milan Berka a sdružení Kontext už ale podle Stanislava Bernarda dohání stížnosti do krajnosti.

"Proč je omyl brojit proti pivním soutěžím a jiným atrakcím spojeným s pitím alkoholu?

Platí jednoduché pravidlo - co není zakázáno, je povoleno. Toto je princip svobody.

Pokud si tedy například sdružení Kontext stěžuje na pořadatele pivních slavností, je to jejich právo. Na příslušných úřadech pak je, aby jejich stížnosti rozhodly v souladu se zákonem. Ten na regulaci reklamy v tomto případě říká, že reklama na alkoholické nápoje nesmí nabádat k jejich nestřídmému užívání.

Zůstává otázka, zda pivní soutěž je reklama, nebo zábava. Já ji vnímám spíše jako zábavu. Pokud je však nevhodně inzerována, pak eventuálně může být tato stížnost oprávněná.

Ve skutečnosti však jde o to, že zmíněné sdružení už útočí "na vše, co se hýbe", naposledy na pivovar Chodovar, v jehož areálu si dali sraz majitelé historických vozidel. A tady začínají mé pochybnosti.

Pokud uspořádám v areálu pivovaru sraz sběratelů historických vozidel, stalinských byst či silničních bodů, je to jen a jen moje věc a tvrdit, že tak činím v rozporu s tímto zákonem, je zpozdilost. Zde se někdo začíná dotýkat mé svobody - a na to jsem od určité doby velmi citlivý.

Na našich pivních slavnostech 11. a 12. srpna v Humpolci zmíněné pivní soutěže uspořádáme, protože to je naše právo, stejně tak, jako má kdokoliv právo si na nás stěžovat." (iDnes)

Pivovar Pardubice díky současnému teplému počasí zvyšuje výrobu piva. Celoroční produkci by tak navzdory dlouhé zimě mohl dostat přinejmenším na loňskou úroveň.

„Letos v červenci uvaříme asi o dvanáct procent piva víc než vloni. Teplé léto by nám mělo minimálně nahradit ztrátu způsobenou delší zimou,“ řekl vedoucí obchodu a marketingu pardubického pivovaru Miloš Flégr.

Pivovar nyní začal pravidelně vařit třináctistupňový světlý kvasnicový ležák Arnošt z Pernštejna, který jako novinku uvedl při letošních oslavách 135. výročí založení. Toto nefiltrované pivo se od běžných ležáků liší vzhledem, hořkostí i vůní. (MF Dnes)

Holoto bídná, co si dáš k žrádlu? A co budeš chlastat? Vodu? Dešťovku, nebo z potoka? Ta drsná mluva patří ke středověké krčmě v Dětenicích na Jičínsku. Ke specialitám připraveným na otevřeném ohni se příbory nepodávají, jen bochník chleba a nůž. Jí se rukama.

Návštěvníci se ocitnou ve středověku hned, jak překročí práh krčmy, kde je uvítá dobově oděná obsluha. Příchozí nazývá holotou, loupežníkem, sedlákem, selkou i vochechulí. Na kamenné podlaze je sláma, masivní stoly osvětlují svíčky. V rohu místnosti kuchař připravuje pochoutky na otevřeném ohništi. K talíři pro zazobaného sedláka, loupeživého rytíře či pro chudého pocestného, ke kačeně dokrmené šiškami, k hnátě z exotického ptáka či k jiným specialitám se podává voda, víno, medovina i pravé dětenické pivo.

Klenuté stropy zadní místnosti zdobí lebky, další se houpají v klecích nad hlavami strávníků. V kleci či v chlívku se však při speciálních programech mohou ocitnou i sami hosté. „Středověkem na vlastní kůži“ ožívá hostinec každý večer kromě neděle a pondělí. Prázdninové čtvrtky od 18 hodin jsou vyhrazeny dětem, které mají vstup zdarma. Návštěvníky baví tanečnice, mezi stoly se potloukají žebráci, hráči v kostky, kejklíři, fakíři i šermíři.

Krčma je součástí zámeckého pivovaru. Černé či světlé pivo se vaří podle původní prastaré receptury loupeživého rytíře Artura. Návštěvník může zhlédnout tradiční postup výroby. Zajímavou expozici nabízí také pozdně barokní zámek, ke kterému pivovar náležel. Zámek stejně jako pivovar je otevřen každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin. (MF Dnes)

Zatímco se mnozí exportéři obávají situace na Blízkém východě, pivovar z Nové Paky na Jičínsku chce letos zdvojnásobit export piva do Izraele. Ředitel pivovaru Jaromír Bulko uvedl, že konflikt mezi izraelskou armádou a bojovníky Hizballáhu v Libanonu dodávky zatím nijak neohrožuje.

"Na jaře jsme od od izraelského rabína získali pro naše světlé pivo košer certifikát, což nám umožnilo dostat se do tamních obchodních řetězců orientovaných na košer potraviny," řekl Bulko. Dosud pivovar do Izraele exportoval klasické pivo, po získání certifikátu tam vyváží jen košer produkci.

Bulko přiznal, že podnik měl ze současného konfliktu v Libanonu obavy. "Kontrakt to však neohrožuje, právě nakládáme další dodávku. Pouze doprava piva byla přesměrována z přístavu Haifa do jižněji položeného přístavu Ashdod," řekl Bulko. Novopačtí chtějí export do Izraele zvednout až na sto tisíc hektolitrů.

Pivovar Nová Paka je známý svou orientací na export. Loni z jeho výstavu 57.160 hektolitrů šla téměř polovina na vývoz. Hlavními odbytišti jsou Německo, pobalstké státy, produkce směřuje i do Švédska, Polska, USA, Finska, Koreje. Letos chce pivovar zopakovat loňské výsledky. (iDnes)

4. května 2006 v areálu Pražské křižovatky (bývalý kostel sv. Anny), kde galavečerem vyvrcholil 6. ročník programu Výrobky roku 2006 v jehož průběhu byly vyhlášeny výsledky a vítězné výrobky celkem ve 24 otevřených kategoriích (program provázela moderátorka Bára Štěpánová), převzal při slavnostní ceremonii za účasti 300 účastníků z oblasti obchodu a výroby vedoucí marketingu pivovaru František Meduna trofej a diplom za první místo v kategorii Pivo a to za loňskou novinku Primátor 13% Polotmavý. Dovolíme si připomenout, že v minulém roce se umístilo v tomto programu náchodské pšeničné kvasnicové pivo Primátor Weizenbier na druhém místě (v roce 2005 bylo otevřeno 15 kategorií).

Jaký vlastně Primátor 13% Polotmavý je?

Je to speciální polotmavé pivo (s obsahem alkoholu 5,5% obj.), které vhodně doplňuje produktovou řadu piv vyráběných v náchodském pivovaru a zároveň opravňuje komunikovat tvrzení o tom, že společnost je dominantním

„specialistou“ na speciály na českém pivním trhu.

Tradičními surovinami pro výrobu tohoto chuťově zajímavého piva je vynikající voda pocházející z přírodní rezervace Teplicko-adršpašských skal v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, český slad, bavorský a karamelový slad vyrobený z moravského ječmene a slad pšeničný (slady jsou smíšené ve specifickém poměru a ověřeném technologickém procesu). K dochmelení je užit jemný aromatický žatecký chmel. Díky použití částečného sypání sladu karamelového a pšeničného bylo docíleno úplně nové chuťové varianty a to originální harmonické lehké karamelové příchuti a vůně s jemnou chmelovou hořkostí a s příjemným osvěžujícím řízem.

Pivo po napití zanechává na jazyku příjemný harmonický dojem, který pobízí k dalšímu ochutnání.

Toto speciální pivo se vyznačuje originální červenohnědou barvou staré pivovarské mědi a hustou pěnou.

13% je také jubilejním desátým pivem pivního portfolia náchodského pivovaru (nejširšího v ČR). (Web Primátor)

Přestože v Královéhradeckém kraji už jsou jen čtyři pivovary, které mají na trhu podíl sotva několik procent, v hospodách se objevují další druhy piv z různých minipivovarů. Je to proto, že znalosti z vaření piva mělo v kraji hodně lidí, kteří se nesmířili s tím, že je v restauracích kvůli tlaku pivovarských gigantů stále omezenější sortiment.

Jedním z prvních míst regionu, kde v polovině 90. let minulého století začali vařit nové pivo, byl hostinec s minipivovarem U Hušků v Bělči nad Orlicí. Restaurace je častým cílem cyklistů, kteří patří k největším konzumentům domácího piva. V letních měsících je hostinec v obležení turistů. Ležáky Car a Apache tam zkušený sládek Josef Balounek vaří již víc než deset let.

V roce 2002 začal v Hradci Králové vařit svůj ležák Milan Rambousek. „Jsem vyučený sládek a bylo mi líto, když jsem viděl zkázu místního pivovaru. Proto jsem se rozhodl, že v Hradci Králové se pivo bude vařit dál,“ vysvětluje.

Dalším členem v klubu minipivovarů v regionu je světoběžník Adolf Zeman, který obnovil pivovar na svém zrestituovaném statku v Medlešicích na Chrudimsku. Jeho rodině patřil od roku 1921. Sám Zeman je zkušeným sládkem a pivo vařil po dobu své emigrace na čtyřech kontinentech - v Německu, Íránu, Argentině, ale také na Aljašce. Jeho nefiltrovaná piva odebírá i další restaurace. Tito zkušení sládci tvrdí, že s výrobou piva může začít úplný amatér. Důležitý je zájem o věc a výdrž. To je příklad Petra Hoška, který se živí montováním antén.

Petr Hošek začínal metodou pokus - omyl a domácí vaření piva je již jedenáct let jeho největším koníčkem. K nápadu ho dovedli přátelé, kteří se vaření již chvíli věnovali. „Začínal jsem tak, že jsem si nakoupil pšeničné placky, které jsem rozdrobil a uvařil, natrhal jsem si planý chmel a zakvášel mladým kvasnicovým pivem. Mé první pokusy jsem pil jen já a pár odvážných známých, pivo to moc nepřipomínalo,“ směje se svým začátkům.

Pivo, které se dalo pít, se mu podařilo vyrobit asi po dvou letech. „Poradil jsem se se svými známými sládky, kteří mi řekli, co dělat, aby se pivo dalo pít, i když se dělá doma na plotně,“ vysvětluje Hošek. Nyní si už sám vymýšlí vlastní receptury.

Zákony minipivovarům nepřejí

Na všechny tyto zachránce tradic však čeká mnoho nástrah v podobě zákonů. Každý, kdo si doma uvaří byť jen pět litrů piva, má povinnost ohlásit celnímu úřadu místo výroby i předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok. Tím to však nekončí. Pokud si uvaří více jak 200 litrů za rok, je povinen se na celním úřadě již zaregistrovat a platit státu spotřební daň. Nejnižší sazbu platí výrobní skupina do deseti tisíc hektolitrů ročně, což je trnem v oku malým pivovarníkům. „Opravdu mi přijde nelogické, když je můj trpaslík v jedné daňové skupině s velkými pivovary,“ říká Rambousek. Ten vyrobí ročně kolem 50 hektolitrů piva.

Petr Hošek se pokouší jít cestou klubu. Znamená to, že každý člen klubu, který se zaregistruje, má možnost na společném zařízení uvařit 200 litrů piva ročně bez toho, že by musel státu odvést spotřební daň. Zůstává jen povinnost oznámit to celnímu úřadu. „Zatím se to povedlo jen dvěma členům, ostatním dělali celníci nějaké problémy s výkladem zákona,“ postěžoval si Hošek.

Minipivovar jako atrakce

Pivo v malém vaří také na zámku v Dětenicích na Jičínsku. Je součástí turistické nabídky zámeckého areálu, kde je i pivovarnické muzeum.

Cestou moderních ochucených piv se vydali ve vrchlabské restauraci Pivovarská Bašta. Návštěvníci dostávají silné pivo Krkonošský medvěd. Sládková Jitka Zemanová zde vaří tmavé pivo s příchutí třešní a světlý ležák ochucený medem.

O produkty malých pivovarů je veliký zájem v takzvaných trendových hospodách. Například v pražském Pivovarském klubu mají turisté šanci ochutnat kolem 200 českých piv, z nichž skoro polovinu tvoří malé pivovary a minipivovary.

Z východočeských speciálů nechybí Bělečský Apache, Rambouskův medový speciál nebo Medlešický ležák. Ochutnat pivo Petra Hoška není již tak jednoduché. „Co vyrobíme v našem klubu, musíme si sami vypít, do žádné hospody ho nedodávám,“ říká jeden z prvních hradeckých domácích výrobců piva. (MF Dnes)

Nejstarší pivní slavnosti v republice poprvé přilákaly méně lidí než rok předtím.

Do areálu koupaliště ve Svijanském Újezdu přijelo na Slavnosti Svijanského piva v sobotu dohromady přes čtrnáct tisíc lidí, o dva a půl tisíce návštěvníků méně, než před rokem. „I tak jsme spokojeni. Konkurovala nám letos spousta akcí,“ vysvětlil ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Lidé měli o víkendu v regionu velký výběr akcí: kromě slavností krajem vedla Rallye Bohemia, plno bylo také na Ještědu. Návštěvníkům to rozhodně nevadilo: bylo tu alespoň volněji než loni, kdy přišlo 16 500 lidí.

Pořadatelům slavností opět vyšlo počasí. „Máme to nahoře domluvené,“ říká s oblibou šéf pivovaru a letos jeho slova opět vyšla: velká horka pominula a místo toho klesly teploty na příjemnější hodnotu, občas se nad areálem i zatáhlo.

Přijatelná teplota byla evidentně i pro konzumenty piva. Vypili dohromady 640 sudů piv, jen o dvacet méně než před rokem.

Pivaři se letos museli obejít bez pivních soutěží. Pořadatelé je zrušili kvůli klesajícímu zájmu i problémům některých pivovarů po žalobách kulturního sdružení Kontext. „Pár lidí nám za to nadávalo, ale nechtěli jsme riskovat. Místo toho jsme pořádali jiné soutěže,“ dodal Horák. Slavnosti se za dobu své existence staly oblíbeným místem setkávání pro všemožné typy lidí. Na jednom místě tu potkáte pivaře s umaštěnými vlasy a pivním pupkem i rodiny s kočárkem. „Byla jsem tu letos poprvé a překvapilo mě, kolik známých lidí tu potkám. Atmosféra je tu vynikající,“ pochvalovala si Petra Špátová z Liberce.

Zřejmě jedinou chybou tak bylo předčasné odpálení tradičního ohňostroje, který se na nebi rozzářil, když ještě přidávala další písničku skupina Katapult.

Na první pohled se akce příliš oproti předchozím nezměnila: pivo, jídlo a doprovodný program. Přesto našli organizátoři způsob, jak ještě slavnosti vylepšit. Například zavedení autobusů do Liberce, nebo úschovny kol.

Ke slavnostem patří i hudební program běžící na dvou pódiích. Hlavními letošními taháky byli Katapult, Mňága a Ždorp nebo Aleš Brichta.

Muzikanti si pivní slavnosti pochvalovali. „Je tady dobré publikum, popíjí a umí se díky tomu krásně odvázat. Navíc i zázemí pro hudebníky je na dobré úrovni a snese srovnání s velkými festivaly. Ochotní bedňáci pomohou s aparaturou, na scéně jsou díky zvukařům dobré podmínky, všechno jede na čas a nejsou žádné prostoje. To je pak radost hrát,“ podotkl Rudolf Hancvencl z kapely Hush.

Slavnosti se obešly bez incidentů. „Nebyly žádné problémy,“ uvedl operační důstojník liberecké policie. Hned po slavnostech se v „Zapadákově“, jak nazval Svijanský Újezd zpěvák Mňágy a Žďorp Petr Fiala, pustí do velkých úprav celého areálu. Příští rok by se do Svijan mělo vejít více lidí než dosud. (MF Dnes)

Je horko, Pivovar Svijany jede na plné obrátky a prodává o hektolitry piva více než v zimě. „Musíme v tomto období posilovat výrobu a naši lidé mají plné ruce práce,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Nejvíce na odbyt jde nyní jedenáctistupňové pivo. „Celkem odbyt stoupl od třicet až čtyřicet procent. To jsou hektolitry piva prodaného navíc,“ uvedl Horák.

A žízeň se netýká pouze alkoholického piva. Na odbyt jde lépe také pito pro řidiče.

„Lidé jsou patrně o něco zodpovědnější, a tak dávají přednost pivu bez alkoholu, jehož prodej v poslední době stoupá,“ uvedl ředitel. A kde se v létě vytočí hodně piva?

Hlavně na koupalištích, v kioscích u památek a na známých výletních místech.

Snad jen nadcházející tropická vedra mohou pivovarníkům trochu zkalit náladu.

„Když teplota překročí třicet stupňů Celsia, pije se pivo méně, než když je kolem šestadvaceti stupňů,“ zmínil Horák. (MF Dnes)

Z osmdesáti píp budou pořadatelé čepovat pivo na tradičních Slavnostech svijanského piva. Kromě šesti druhů piva, včetně jednoho kvasnicového, čeká na návštěvníky bohaté občerstvení - od klobás přes grilovaná kuřata až po pečené sele. Program slavností budou provázet dvě scény, na kterých zahraje 15 kapel hudební žánry pro všechny generace. Ve 22.30 slavnosti vyvrcholí velkolepým ohňostrojem. Letošní, již 17. ročník se bude konat v sobotu 15. července od 13 hodin v areálu koupaliště Svijanský Újezd. Slavnosti pořádá obec Svijanský Újezd a Pivovar Svijany. (Liberecký den)

Pivovar Hols Vratislavice testuje výrobu nealkoholického piva. Poptávka po něm v těchto horkých dnech roste. Vliv má zřejmě i zpřísnění postihů za alkohol za volantem. Ve Vratislavicích se před lety nealkoholické pivo vařilo ještě v době, kdy tamní pivovar patřil Pražským pivovarům.

"Na trh by se nové nealkoholické pivo mělo dostat zřejmě na podzim" uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš.

Výroba nealkoholického piva je podle odborníků složitější než výroba běžného piva. Nealkoholické se vyrábí dvěma způsoby - buď se z něj alkohol odstraňuje, nebo se vaří tak, aby ho mělo co nejméně. "Budeme vařit pivo s minimálním obsahem alkoholu, protože jeho odfiltrování na membránách se vyplatí jen velkým pivovarům při větší produkci," uvedl Hostaš.

Nealkoholickému pivu se na českém trhu v posledních letech nebývale daří.

V Libereckém kraji už nealkoholické pivo dodává na trh konkurenční Pivovar Svijany. První várku uvedl loni v prosinci. Že poptávka po nealkoholickém pivu výrazně roste hlavně v současném horkém počasí, potvrdil i ředitel svijanského pivovaru František Horák.

Vratislavický pivovar je jedním ze tří malých soukromých pivovarů v Libereckém kraji. V posledních letech vařil ročně kolem 50.000 hektolitrů piva. Letošní rok bude ale podle Hostaše zřejmě mnohem lepší.

"Díky tropickému počasí odbyt roste, a tak předpokládáme, že by mohl výstav vzrůst až na 80.000 hektolitrů," poznamenal ředitel. Stejně jako konkurence prodává pivovar většinu své produkce v regionu, zejména na Jablonecku a Liberecku. Zhruba osm procent výroby jde na vývoz zejména do Německa, Polska, Itálie a Španělska.

Pivovar Vratislavice byl založen v roce 1872. Od začátku 90. let minulého století byl spolu se sodovkárnou a Pivovarem Svijany součástí akciové společnosti Pivovary Vratislavice.

Ta se v roce 1996 sloučila s Pražskými pivovary. Kvůli problémům s odbytem a vysoké ztrátovosti ale Pražské pivovary postupně uzavřely pivovar v pražských Holešovicích, pak prodaly pivovar ve Svijanech a v květnu 1998 ohlásily ukončení provozu ve Vratislavicích. V roce 1999 pivovar získala pražská společnost Hols a o rok později v něm obnovila výrobu. (iDnes)

V Lounech se ročně vyrobí přes 300 tisíc hektolitrů piva

Skupina Drinks Union investovala šest a půl milionu korun do zařízení prodlužující trvanlivost piva ve svých pivovarech v Lounech a Krásném Březně v Ústí nad Labem. V lounském pivovaru to je letos už druhá investice, která má přinést zlepšení kvality piva.

"V pivovaru Zlatopramen v Krásném Březně a v lounském pivovaru jsme u linek na stáčení sudového piva instalovali nové průtokové pastery. Výrazně se tak prodlouží trvanlivost sudových piv Zlatopramen a Louny, a to až na 60 dní," uvedl Daniel Váša, výrobně-technický ředitel společnosti Drinks Union. Pomocí nových průtokových pasterů se z piva odstraní především mikroorganismy, které mají vliv na celkovou kvalitu a trvanlivost piva. "Při pasterizaci se pivo na velmi krátkou chvíli zahřeje a následně zchladí. Neztratí tak říz ani pěnivost, také na chuti se nic podstatného nezmění, protože zahřátí je jen na několik sekund. Stačí však k tomu, aby byly v pivu zničeny přítomné mikroorganismy," vysvětlil D. Váša.

Pivovar Louny investoval počátkem roku téměř tři miliony korun do nového chlazení čerstvě uvařeného piva, tzv. mladiny. "Chlazení mladiny se díky novému zařízení výrazně zkrátí," řekl tehdy ředitel a sládek pivovaru Daniel Urban. Díky kratší době chlazení piva budou mít podle něj zaměstnanci pivovaru více času na čištění potrubí při výrobě jednotlivých várek.

Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union, která vedle lounského pivovaru sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno a Kutnou Horu. Skupina loni vyrobila přes 920 tisíc hektolitrů, což je zhruba stejně jako v roce 2004. Přibližně čtvrtina produkce směřovala na export a Drinks Union si udržel pozici největšího domácího exportéra na německý pivní trh. V Lounech se loni uvařilo přes 300 tisíc hektolitrů piva, se stejným výstavem počítá společnost i letos. Z toho dvacet procent jde na export, hlavně do Německa, Španělska a na Slovensko. "V pivovaru se vaří sedm druhů lounského piva, navíc také značky Pivrnec a Jarošov. V Lounech se rovněž stáčejí značky Březňák a Zlatopramen, ty se ale vaří jinde," sdělil Martin Jonáš z tiskového oddělení Drinks Union. Pivovar Louny zaměstnává 180 lidí.

---

Pivovar Louny

* roční výstav 300 tisíc hektolitrů piva

* 180 zaměstnanců

* pětina vyrobeného piva se prodá v zahraničí (Deník Lučan)

Pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku porušuje podle brněnského kulturního sdružení Kontext zákon o regulaci reklamy. Přestupkem mělo být pořádání srazu historických automobilů a zřízení koutku pro děti v pivovaru při pivním mistrovství.

"Zákon o regulaci reklamy výslovně stanoví, že reklama na alkoholické nápoje nesmí být užita v souvislosti s řízením vozidla. Chodovar ale tento zákaz porušil, když zde uspořádal sraz automobilů," tvrdí Milan Berka z kulturního sdružení Kontext.

"Podle stejného zákona také nesmí být reklama na alkoholické nápoje zaměřena na osoby mladší osmnácti let a nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které tyto osoby oslovují," dodává.

Vedení Chodovaru se ale brání. "Nikdy jsme podobné problémy nemuseli řešit. Nejsem si vědom, že bychom podobnými akcemi porušovali nějaký zákon," reaguje ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

Sdružení Kontext už odeslalo oficiální stížnost na živnostenský odbor Krajského úřadu v Plzni. "Od tohoto sdružení jsme zatím žádnou stížnost neobdrželi. Až k tomu dojde, budeme se jí zabývat," konstatuje mluvčí Krajského úřadu v Plzni Jana Filípková.

Podle právníka Vladana Ramiše by měly být pivovary opatrnější, především při pořádání akcí pro děti:

"Organizování srazu vozidel pivovarem asi nelze považovat za porušení zákona o regulaci reklamy. Při pořádání akcí pro děti by ale měl být každý pivovar opatrný, protože zde už ke kolizi se zákonem dojít může. Konečné slovo ale bude mít krajský živnostenský úřad," říká Vladan Ramiš.

Sraz automobilů uspořádal ve svém areálu předminulý víkend také Plzeňský Prazdroj. Podle zástupců pivovaru akce proběhla naprosto v souladu se zákonem.

"Nádvoří pivovaru je jedním z kulturních center Plzně a pořádáme zde řadu takových akcí. Plzeňský Prazdroj je členem Iniciativy odpovědných pivovarů a jako takový vždy konzultuje s právníky veškeré své reklamní aktivity nebo akce s dopadem na veřejnost. Stejně tomu bylo i v tomto případě a všichni zapojení právníci se shodli, že akce ve způsobu, jakým bude pořádána, vyhoví platné legislativě," uvádí za Prazdroj Lucie Roztočilová.

Sdružení Kontext podalo v minulosti stížnosti na několik pivovarů v zemi kvůli pořádání pivních soutěží, které údajně nabádaly k nadměrnému pití alkoholu. Se stížností sdružení uspělo v Jihočeském kraji, kde za pořádání soutěže dostal od krajského úřadu pokutu pivovar Platan. (iDnes)

Teoretické znalosti týkající se piva Pilsner Urquell, jeho správné ošetřování a umění pivo správně čepovat. To jsou předpoklady k tomu, aby se mohl některý z českých výčepních stát vítězem mezinárodní soutěže "Master bartender - Pilsner Urquell výčepní 2006," která za účasti třiceti českých výčepních začne dnes v Plzni praktickou částí. Podmínkou je, aby výčepní byli z restaurací, kde se čepuje Pilsner Urquell.

Na dnešním klání budou muset účastníci prokázat praktické zkušenosti s čepováním, soutěž bude pokračovat i v červenci a srpnu, kdy budou účastníci absolvovat testy z teorie. V této době navíc soutěžící navštíví v jejich domovských provozovnách tzv. "tajní hosté", tedy nezávislí posuzovatelé, které výčepní nebudou znát a kteří je budou také hodnotit. Kromě Česka soutěž probíhá zároveň v dalších čtyřech zemích - Jihoafrické republice, Polsku, Německu a USA. Následovat budou klání v dalších 21 zemích, v kterých se plzeňský zlatavý mok čepuje. Národní vítěz získá titul Pilsner Urquell výčepní roku a účastní se celosvětového finále v New Yorku. (Plzeňský deník)

"Spolek plzeňských právovárečníků v loňském roce ukončil dobrovolně svou činnost. Zhruba dvoumilionovou částku, která zbyla po rozdělení majetku mezi členy spolku, jsme se rozhodli vložit právě do dobročinného programu Plzeňského Prazdroje," říká bývalý předseda Spolku plzeňských právovárečníků ing. Pavel Stelzer. Členové spolku mají k pivovaru nejenom historickou vazbu - jejich předkové stáli u jeho zrodu. V roce 1842 plzeňští měšťané, kteří měli právo vařit pivo, založili Měšťanský pivovar. "Stále s tímto podnikem - dnes Plzeňským Prazdrojem - cítíme, a proto chceme podpořit program, jež pomáhá projektům, které přispívají ke zkvalitnění života obyvatel Plzně a jejího okolí," pokračuje Pavel Stelzer a dodává, že i tady vlastně společnost Plzeňský Prazdroj navazuje na tradici právovárečníků. "Naši předkové takovouto bohulibou činnost také vykonávali, například pečovali o lochotínský park," poznamenává.

Pavel Stelzer a bývalý jednatel spolku ing. František Přibík budou spolu s Radou reprezentantů, jenž je složena z významných představitelů plzeňského veřejného života a zástupců Plzeňského Prazdroje, vybírat projekty, které budou představeny veřejnosti.

Navazují na tradici

K principům programu Občanská volba patří, že postupující projekty, vybrané Radou reprezentantů a letos i zástupci plzeňských právovárečníků, budou prostřednictvím médií představeny veřejnosti. Ta má právo poslat svůj hlas projektům, které ji zaujaly. Projekty, jež dostanou nejvíce hlasů ve své kategorii, získají finanční podporu. Mezi ostatní rozdělí Rada reprezentantů poměrnou část finančních prostředků. Vyhlášeny jsou celkem čtyři kategorie: zdravotnictví a sociální oblast, sport, kultura, vzdělání a ekologie.

Uzávěrka přihlášek do letošního programu Občanské volby byla 14. července. Členové Rady reprezentantů i zástupci právovárečníků právě začínají přihlášené projekty prostudovávat. "To je práce, na kterou se těším.

Jsem zvědavý, jaké projekty se letos budou ucházet o přízeň veřejnosti," poznamenává Pavel Stelzer a dodává, že u právovárečníků budou mít šanci uspět projekty, které navazují na jejich dobročinnou tradici, a tedy pomáhají plzeňské veřejnosti.

Letos Rada reprezentantů a zástupci Spolku plzeňských právovárečníků oznámí seznam vybraných projektů 14. srpna. Během měsíců září, říjen a listopad pak tyto projekty budou podrobně představeny prostřednictvím webových stránek města Plzně, plakátů umístěných na veřejných prostranstvích a regionálních médií. Veřejnost bude moci hlasovat prostřednictvím SMS zpráv, internetu a hlasovacích kuponů.

Právovárečníci vstoupili do Občanské volby

O dva miliony korun více bude letos rozděleno v programu OBČANSKÁ VOLBA společnosti Plzeňský Prazdroj. Tuto částku jako jednorázový dar vložil do letošního - již pátého - ročníku Občanské volby Spolek plzeňských právovárečníků. Tři miliony pak poskytl Plzeňský Prazdroj. (Plzeňský deník)

Jedna z letošních největších investic Budějovického Budvaru má především pomoci snížit provozní náklady. Pivovar očekává návratnost prostředků investovaných do přestavby pastérů lahvového piva do šesti let.

České Budějovice, 18. července 2006 – V Budějovickém Budvaru zajišťují trvanlivost lahvového piva dva zmodernizované pastéry. Úpravy pasterovacích strojů stály pivovar 16 milionů korun a jde o jednu z nejvyšších plánovaných investic v letošním roce. Spolehlivý a hospodárný chod zařízení zabezpečuje nový automatický systém, vyměněny byly také opotřebované mechanické části strojů. Od modernizace si Budějovický Budvar slibuje především významné snížení provozních nákladů a zvýšení spolehlivosti stáčecích linek.

Budějovický Budvar doposud pracoval s tunelovými pastéry z druhé poloviny 80. let. „Původní špičkové stroje nabízely na svou dobu převratnou konstrukci mechanických částí. Možnosti automatizace řízení procesů se ale posunuly kupředu, stále větší důraz se také v současnosti klade na energeticky šetrný provoz. Proto se pivovar rozhodl celé zařízení zmodernizovat,“ uvedl Ing. Dalibor Čáp, hlavní mechanik a energetik Budějovického Budvaru.

Modernizované stroje pro pasterizaci lahvového piva mohou nyní spolehlivě pracovat další řadu let. Jejich činnost řídí moderní automatizovaný systém Simatic S7, který rovněž zajišťuje sběr a archivaci provozních dat. Veškeré mechanické díly pastérů na obou stáčecích linkách prošly generální opravou. Na náročnou přestavbu a opravu strojů stačily pivovaru čtyři dny na přelomu dubna a května, takže dodávky zákazníkům nebyly žádným způsobem dotčeny.

I rekonstruované pastéry zajistí produktům Budějovického Budvaru požadovanou minimální trvanlivost, která je u exportního prémiového světlého i tmavého ležáku garantována v délce jednoho roku. „Jakost piva je v Budějovickém Budvaru vždy na prvním místě. Po opětovném uvedení pastérů do provozu testy a měření prokázaly, že striktně požadovaná vysoká kvalita piva zůstala zachována. Oba stroje také nad očekávání dobře šetří provozní náklady. Spotřeba vody se v průměru snížila o více než 60 %, o 21 % poklesla také spotřeba páry. Pokud by se hodnoty úspor nezměnily, ušetří pivovar ročně 2,8 milionů korun a celá investice by se splatila do šesti let,“ doplňuje Ing. Dalibor Čáp.

Renovaci zařízení zajistila společnost KHS Dortmund, významný světový dodavatel lahvárenské techniky. Tato německá firma Budějovickému Budvaru v loňském roce dodala a zprovoznila mimo jiné dvě nové myčky lahví. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Pekingský soud podpořil registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně. Soud zamítl v plném rozsahu žaloby, které podala společnost Anheuser-Busch, Inc. proti rozhodnutí čínské Známkové a rozhodčí komise (China Trademark and Adjudication Board - TRAB). TRAB už loni v červenci povolil registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně. Budějovickému Budvaru se tak otevírá cesta k definitivní registraci ochranných známek a tím i k potenciálnímu vstupu na čínský trh.

Pekingský soud (1'st Intermediary People's Court in Beijing) vydal významné rozhodnutí ve prospěch pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Soud zamítl v plném rozsahu žaloby společnosti Anheuser-Busch, Inc. proti čínské Známkové a rozhodčí komisi (TRAB - China Trademark and Adjudication Board) a tím potvrdil její loňské rozhodnutí, které registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně povolilo. Podle soudu nejsou ochranné známky „Budějovický Budvar“ zaměnitelné s ochrannými známkami „Budweiser“ a „Bud“, které v Číně vlastní americká firma.

„Poslední rozhodnutí soudu je významným krokem k definitivní registraci našich ochranných známek. Podstatně jsme se přiblížili k okamžiku, kdy se nám otevře čínský trh,“ sdělil k poslednímu vývoji v Číně Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. V současné době Budějovický Budvar do Číny nevyváží právě z důvodů nedořešené registrace. Čínský trh je přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Je to globálně největší a zároveň nejrychleji rostoucí pivní trh na světě. Přestože spotřeba piva na hlavu je tam zatím relativně nízká – zhruba 20 l na hlavu – je do roku 2010 je očekáván nárůst konzumace piva v Číně o 30%.

Spor v Číně trvá devět let. Budějovický Budvar podal přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“ č. 1221616 a č. 1299354 u čínského Úřadu pro ochranné známky (China Trademark Office) již v roce 1997. Americká firma podala proti registraci námitky, které byly v roce 2001 zamítnuty. Proti tomu se Anheuser-Busch odvolal ke Známkové a rozhodčí komisi (TRAB). TRAB v červenci 2005 toto odvolání opět zamítl a povolil registraci známek Budějovickému Budvaru. Anheuser-Busch následně podal žalobu proti TRAB s cílem zrušit jeho rozhodnutí. Budějovický Budvar je ve sporu pouze vedlejším účastníkem s právem předkládat soudu vyjádření a důkazy. Rozhodnutí soudu zatím není pravomocné a americká strana se proti němu ještě může odvolat. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Martin Kuděla, marketingový manažer značky Velkopopovický Kozel, říká: „Partnerství Velkopopovického Kozla a Zoo Praha rozšiřuje sponzorské aktivity značky v regionu Prahy a středních Čech. Stejně jako zoologická zahrada je i Velkopopovický Kozel dynamicky se rozvíjející značkou, která stále získává na oblibě a popularitě. Jsme rádi, že můžeme svým sponzorským příspěvkem, ale i náměty na společné aktivity podpořit další rozvoj tak příjemného místa odpočinku, jako je právě pražská zoo.“

Pro návštěvníky Zoo Praha je připraveno několik prodejních míst, kde si mohou s Velkopopovickým Kozlem vyhodit z kopýtka. Ve chvílích aktivního odpočinku je tak návštěvníkům Kozel nablízku.

Citace - ing. Vít Kahle: „Pražská zoo se v posledních letech dynamicky rozvíjí, mnoho odborníků tvrdí, že je to jedna z nejhezčích zoo v Evropě. S tímto rozvojem souvisí i soustavné zlepšování návštěvnického servisu a gastronomických služeb. Jsme proto velmi rádi, že jsme se mohli spojit s takovým kvalitním partnerem, kterým je Plzeňský Prazdroj, jmenovitě značka Velkopopovický Kozel. Jistě to ocení i mnoho našich návštěvníků!“ (Web Kozel)