Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Kam až může člověka dohnat láska

Co Vy na to a jiné názory


verze pro tisk

Kam až může člověka dohnat láska

Kam až může člověka dohnat láska

Každý z nás má nějaké limity, nějaké hranice, o kterých má pocit, že jsou nepřekročitelné, tak třeba, říkám si, žížalu bych nesněd, ale připouštím, že existuje extrémní situace, a nechtěl bych ji zažít, kdy by moje volba nestála na mém chtění a kdy bych to udělal. Podobně nepředstavitelnou skutečností se mi jevil i fakt, že bych dobrovolně navštívil restauraci chlubící se názvem U Gambáče se všemi konsekvencemi, které tento název přináší.

A šup, takhle hluboko jsem klesl, až tam mě dohnala láska. Ano, osudným se mi totiž stal prostý fakt, že i po letech stále miluji paní, jejíž jméno mi od doby, kdy jsme se rozhodli společně uskupit základ státu, zdobí rub občanky a slíbil jsem jí doprovod na jednu akci, konající se právě v tomto doupěti pseudopivních neřestí.

U Gambáče
U Gambáče

Trošku odbočím a sám sebe drobně pochválím (jak říká klasik, nikdo jiný to za mě neudělá), mám totiž jednu vlastnost, která mi umožňuje dělat věci, se kterými ne zcela souhlasím či které nejsou zcela společensky přijatelné, umím si totiž, minimálně sám pro sebe, vytvořit příběh, který takové asociální konání dokáže ospravedlnit. Dnešek měl tuto mou schopnost prověřit víc než důkladně a mně se pod pleší začal rodit plán na sociologický výzkum, na sondu do duší konzumentů onoho megarozšířeného nápoje honosícího se označením České pivo. No co se dá dělat, mě to sice přijde jako sešívaná Sparta, suchá voda či socialistická demokracie, ale jak se říká „taková je doba“.

Tedy České pivo té nejoblíbenější značky, která je už léta spojena se stejně nejoblíbenějším sportem, který z pohledu některých mých přátel znamená filmovat, podvádět, plivat na zem a mluvit sprostě. Ano a to celé pod všudypřítomným rudozlatým patronátem spjatým s, mírně řečeno, poněkud zavádějící, o to však masivnější, reklamou, jak signifikantní. Pojal jsem tedy nápad zjistit, proč vlastně moji spoluobčané tento předražený nápoj tak intenzivně konzumují a vedle vlastního pochopení se pokusit i o něco jako osvětu.

Pivo znalců
Pivo znalců

Ten večer, kdy se tak mělo stát, začal celkem příjemně a matka mých dcerušek se uvolila k malé pěšárně a na Vinohrady do Varšavské ulice dorážíme příjemnou procházkou. Restaurace U Gambáče nás „vítá“ všudypřítomným designem, totálně zahuleným prostředím a objektivně nutno přiznat, že i značným přetlakem hostů nad židlemi. Nepíši tyto věty jako recenzi konkrétní hospody právě proto, že tento podnik beru čistě jako reprezentanta, jako lokál, kterých jsou u nás tisíce, který je jakousi typovou hospodou. Rozhlížím se po ostatních hostech a současně své spolustolovníky začínám naťukávat, servírka nosí pivolíny (vím, kradu slova, ale líbí se mi) po věncích, čárky píše hráběmi a hosté lemtají.

Skoro zadarmo - no nekupte to
Skoro zadarmo - no nekupte to

Jsem sice rozhodnut po dlouhé době dnes Géčko požít, ale stále ještě nemám dost odvahy a tak, i když budu v lokále zřejmě jediný, objednávám plzeň (o otázce malého či velkého písmene jsem dlouze přemýšlel, takže abych obájil své, jistě menšinové řešení, mám v záloze vysvětlující teorii). Prazdroj pívám často a i když je to vždy spíše volba nejmenšího zla, jsou místa, kde si na něm i pochutnám, zde to však není ten případ a je vážně odporná. Tuším, že bude hůř a tuším správně, ještě však nemám dost odvahy, ještě stále ucucávám ten prémiový jihoafrický zázrak, ale současně vytrvale osvětově působím.

Moje bezpodílová spoluvlastnice následkem toho utrousí cosi o AmWay či Zepteru a odsedává si, já si pak svoje promluvy zpestřuji Fantou, načež si objednávám – doslova – devítku Gambrinus. Spolustolovníci mě po této objednávce mají za exota, nestíhající servírka za debila a tak jediný, kdo na mně spočine laskavým pohledem, je právě výše zmíněný objekt mé neutuchající lásky. Na vteřinku mě to zahřeje u srdce, než zjistím, že je to pohled typu „timhle von se holky baví, ale jinak celkem funguje“, ale pořád jej beru jako pozitivum.

Točený gambáč (ilustrační foto)
Točený gambáč (ilustrační foto)

Nechci a nebudu ze sebe dělat fouňu, co se Géčka ze zásady nikdy nedotkne, já ho totiž občas piju, dalo by se to spočítat na prstech, ale piju, takže mě nikterak nepřekvapila ona absence jakékoli chuti, ona řídkost a dokonce ani ta přesycenost. Pil jsem ho pomalu, pomaličku a hlasitě komentoval a hlavně zapřádal na toto téma intenzivní hovory, v nichž jsem okolo sedící vyzýval, ať sami zkouší chuť konzumovaného nápoje popsat. Bylo to velmi zajímavé, protože s postupujícím večerem se mi velmi pozvolna dařilo skoro dvaceti lidem u našeho stolu požívaný nápoj víc a víc ošklivit.

Svůj dnešní pivní účet pak uzavírám opět jednou plzní, která mi alespoň při prvních doušcích už zdaleka tak nedobrá nepřipadá a dokonce bych neváhal označit nějakou tu chuť. Tak je to tedy s tou prémiovostí – i já začínám chápat. No nebudu to natahovat, večírek kdy si dvacet lidí vyrazilo na pivo, které jim pak jeden brejlounek tak intenzivně pomlouval, že jim tu více tu méně přestalo chutnat, dopadl velmi předvídatelně. Tedy ve snaze nalézt chutnější varianty konzumace, došlo k totálnímu zvrhnutí v panákovou smršť se všemi charakteristickými konsekvencemi a tak nejen onen hloupý znechutátor byl za své kecy potrestán celým příštím krutým dnem.

Lákavá nabídka
Lákavá nabídka

O tom, že bych něco vyzkoumal či pochopil, proč to lidi do sebe lejou, také nemůže být ani řeči. I když teď mě napadá, že i to je vlastně zajímavé empirické zjištění, tedy že se nadějnému vědci v rámci popsaného výzkumu nepodařil najít žádný relevantní důvod pro masovou konzumaci syceného nápoje „Gambrinus výčepní“ českým spotřebitelem. Tato skutečnost je zarážející zejména v kontextu s průměrnou tržní cenou zkoumaného vzorku.

Jo chlapci, je to trochu hloupé, začal jsem si před rokem skládat větičky o téhle pro mě exotické a přitom tak typické hospodě, kecy o sociologickém průzkumu a plky o produktech nadnárodních chemiček a měl bych skončit tím, jak jsem litoval, že jsem se do nich nevpil, že jsem po osmi nešel v klidu domu, abych osvěžen blahodárným spánkem celou sobotu fungoval jako člověk? Tak to vážně nemohu a tak jsem si na pointu nějaký ten čásek musel počkat.

Nechci si fandit, ale rád bych si myslel, že občas dokážu být vemlouvavý a tak tím vypointovaným happy endem vykrystalizovala skutečnost, že tahle partička, se kterou se vídám fakt zřídka a to ještě jen na podobných srazech, mě následně prostřednictvím osoby blízké požádala o zamluvení lokálu pro příští setkání. S jistými obavami jsem vyhověl, byl to úspěch, tak pak ještě jednou, no a před pár dny opět, takže už je začínám pokládat za lehce infikované a mám radost, když vidím, jak lidé, kteří, ještě před několika měsíci nedali na tu svou Gábinu dopustit, dnes už nezaměňují slovo „jiné“ se slovem „hnusné“ a naopak dokážou pomlsávat piva, o jejichž existenci nedávno neměli ani netušení. Zkrátka se od té doby scházíme v Merendě. Tak jak? Silnej příběh se šťastným koncem? Na Oskara? :)



[Jan Kejnovský] [Zobrazeno 4127x] [12. prosinec 2010]
[Glosy] [comments: 11] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

pivo

pondělí, 20. prosinec 2010
21:27

pivo

Moc pěkně napsané,ale to prožité nezávidím . Jenomže, co by člověk neudělal pro osvětu, že !


napsal(a): pivo [Odpovědět]

jarlib

středa, 15. prosinec 2010
15:38

jarlib

Taky jsi měl, podle mě, měl docela kliku, že Ti někdo jednu neplácnul. :) Ale nakonec happy end jak z Hollywoodu.


napsal(a): jarlib [Odpovědět]

Adsense

28. červen 2017
17:41


posted by: Inzerce

hroch

neděle, 12. prosinec 2010
21:25

hroch

Mě zaujal dobrý marketingový tah u toho letáku na Gammbrinus světlý a to hodnota 10,5 u barvy. Ono devadesát procent uvidí číslovku přes deset a naše keci o devítce nechápou. Zajímavé je že se nepíše ani o výčepním, že by pro budoucno mohlo G být i lehkým pivem.
Jinak dobře odvedená osvětová činnost.


napsal(a): hroch [Odpovědět]

Dan

neděle, 12. prosinec 2010
20:06

Dan

Moc pěkně popsaný příběh, který doplňují tak trochu sci-fi fotografie.
Třeba Plzeň 12° (ve skutečnosti neexistuje) a nebo "kvasnicový" Gambrinus.
I když v případě toho Gambrinusu mně napadá jedna věta ze scénky Felixe Holzmanna, "to pivo je nějaký kalný!... Ale kdepak kalný, to je jen tak špinavá sklenice"... :)


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Mantas

neděle, 12. prosinec 2010
19:30

Mantas

Článek je skvělý a vystihuje stejný problém jako na severní Moravě! Kdybych nebyl druhý, tak napíšu článek o jiném, nejlepším, pivu ::cry


napsal(a): Mantas [Odpovědět]

Masakr

neděle, 12. prosinec 2010
19:23

Měl by mít hvězdu na chodníku slávy:-)


napsal(a): Masakr (rambleon(a)centrum.cz) [Odpovědět]

jiri.kana

neděle, 12. prosinec 2010
19:11

jiri.kana

Ten ilustrační točený Gambáč je nefiltrovaný nebo zkažený?


ICQ: 242044630

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Kejna

neděle, 12. prosinec 2010
20:22

Kejna

to jiri.kana: neměl jsem tehdy odvahu fotit autentický .. proto ilustrační :-) tak ani nevím


napsal(a): Kejna [Odpovědět]

Chody

pondělí, 13. prosinec 2010
07:43

Chody

to Kejna:
Gambáč na fotce je opravdu nefiltrovaný a jediný, za který jsem letos utratil peníze...


ICQ: 414292574

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Kejna

pondělí, 13. prosinec 2010
08:28

Kejna

to Chody: a já Ti za něj děkuji.
Pro ostatní dodávám, že já si takovou fotku tehdy neudělal, sám sebe sem pak nechtěl trápit tím, že bych si šel Géčko někam jen kvůli ní dát, tak jsem Chodyho požádal, zda nějakou nevlastní či nestáhne. Jen ten prostý fakt, že je o ně nouze bych viděl velmi pozitivně :-)


napsal(a): Kejna [Odpovědět]

Rosťa

neděle, 12. prosinec 2010
18:33

Rosťa

Jasně! Šťastnej příběh se silnym koncem. Jen s tím Oskarem se rozluč, ten operátor se dneska dávno jmenuje jinak :)


napsal(a): Rosťa [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň