Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Charakteristika trapistických klášterních pivovarů

Co Vy na to a jiné názory


verze pro tisk

Charakteristika trapistických klášterních pivovarů

Charakteristika trapistických klášterních pivovarů

Pivo a vůbec výroba rozličných alkoholických nápojů je spjata s kláštery od nepaměti a to nejen v našich zeměpisných šířkách. V případě piva se ale v minulosti a v postatě ani v současnosti nejedná o produkci dnes nejběžnějšího typu piva, kterým je bezesporu spodně kvašené světlé pivo, ale jedná se o rozličné druhy nadkvasných piv, zejména pak piv typu ale. Ostatně na našem území je doložena produkce spodně kvašených piv až od šestnáctého století a to ještě jen v zimních měsících. Těžko ale tato piva byla byť jen vzdáleně podobná dnešním senzoricky zpravidla výrazně čistým ležákům.

V antice byl v tehdejším vyspělém světě považován za nejvýznamnější alkoholický nápoj víno, pivo bylo chápáno jako nápoj tzv. barbarských národů. Obrat nastal po rozpadu Západořímské říše v roce 476 př. Kr., kdy se hlavní hybnou silou v odvětví pivovarnictví staly právě kláštery a klášterní pivovary. A i když už dnes vůbec nejsou hlavní hybnou silou v odvětví, tak mají svojí neotřesitelnou pozici na trhu. Situace u nás (obdobně jako v celém postkomunistickém bloku) je ale poněkud odlišná od západních států, protože tam nebyla tradice klášterních pivovarů nikdy tak násilně přerušena jako u nás. Dnes u nás proto není jediný klášter, který by vařil pivo a v celém polistopadovém vývoji bylo pivo (ovšem z mladinového koncentrátu) produkováno v klášteře v Želivě. Ke klášterní pivovarnické tradici se ještě hlásí pivovar Svatý Norbert, který je v areálu pražského Strahovského kláštera, ale tento pivovar provozují z církevního pohledu laikové.

Samotné označení klášterní pivo (Kloster Bier, Abbey Beer atd.) dnes nemá nijakou přesnou definici a může ho tak de facto používat každý producent. Nicméně zpravidla se jedná o pivo typu ale s bohatými chutěmi a vůněmi. Klášterní piva bývají také zpravidla spotřebiteli vnímána lépe než většina ostatních druhů piv.

Trapistická piva, byť je můžeme chápat jako podskupinu klášterních piv, mají ale svá velice dobře uchopitelná specifika a podmínky pro jejich produkci jsou velice přísné. Produkty musí být vyrobeny pouze z přírodních surovin trapistickými mnichy nebo alespoň pod jejich dohledem v objektu kláštera na zařízení, které patří klášteru, vaření piva se musí řídit přísnými pravidly řádu a významný podíl ze zisku musí být použit na dobročinné účely.

Řád trapistů (Ordo Cisterciensis Strictioris Observantiae, O.C.S.O.) lze dnes chápat jako jeden z nejpřísnějších katolických řádů a rovněž ho lze chápat jako odnož cisterciáckého řádu, který k nám přišel z Francie na počátku čtrnáctého století. Trapistických klášterů je na světě asi 170 a jsou jak mužské tak i ženské. U nás zatím funguje jeden mužský (na Karlovarsku), ženský se v současné době buduje (na Benešovsku). Přestože trapistických klášterů funguje na světě takové množství, tak pivovarnictví se jich věnuje pouze sedm, šest z nich je v Belgii a jeden v Nizozemsku.

1) Chimay

Trapistický klášterní pivovar Chimay (oficiálním názvem Abbaye Notre Dame de Scourmont) se nachází ve frankofonní části Belgie a je významný tím, že tam působil otec Theodore de Haene (1913 – 2002), který se zhruba 60 let podílel na výrobě zdejšího piva, izoloval těsně po 2. světové válce dnes používaný kmen kvasnic a hlavně byl velkým propagátorem a popularizátorem nejenom zdejšího ale i všech trapistických piv. Tento klášterní pivovar lze považovat spíše za otevřenější a liberálnější ve svých výrobních procesech, např. již od roku 1966 používá při výrobě chmelové extrakty. Co do produkce patří mezi největší trapistické pivovary. Výjimečně lze pivovar i navštívit.

Standardně vaří tyto druhy piv:

  • La Chimay Rouge (Chimay červené) se 7 % alkoholu,
  • La Chimay Triple (někdy též zvané bílé kvůli své etiketě) s obsahem alkoholu 8 %,
  • La Chimay Bleue (Chimay modré) s 9 % alkoholu.

2) Westvleteren

De Sint-Sixtusabdij van Westvleteren, jak zní celý oficiální název kláštera, je úplně nejzápadnější ze všech sedmi a nachází se ve vlámské části Belgie. Lze ho považovat za úplný opak kláštera Chimay, má jednak nejmenší produkci (cca 5 tis. hl.) ze všech trapistických klášterních pivovarů a je rovněž nejuzavřenější. Dostat se do něj coby laik je zcela nemožné. Pivo lze oficiálně koupit pouze v restauraci naproti bráně kláštera, s sebou pak jen u brány kláštera po předchozím objednání. U nás toto pivo lze koupit snad jen na černém trhu. Někteří znalci toto pivo považují za nejlepší na světě. Na pivu je dále zajímavé to, že lahve nemají etikety, označení druhu piva a nějaké další informace jsou pouze na korunce.

Standardně vaří tyto druhy piv:

  • Westvleteren Blond (zelený uzávěr) s 5,8 % alkoholu,
  • Westvleteren 8 (modrý vršek) s 8 % alkoholu,
  • Westvleteren 12 (žlutý vršek) s obsahem alkoholu 10,2.

3) Orval

Klášter Abbaye Notre-Dame d'Orval, respektive zdejší pivovar je co do velikosti podobný trapistickému pivovaru Chimay. Rovněž není nijak zvlášť uzavřený, jednou ročně dokonce otvírá své brány návštěvníkům. Svůj název tento klášter odvozuje od názvu Aurea Vallis, což značí zlaté údolí. Pivo je specifické tím, že poněkud chuťově vybočuje z řady ostatních trapistických piv. Je totiž výrazně hořčejší (údajně přes 40 IBU), což je docíleno chmelením za studena (původně anglický způsob chmelení).

Standardně vaří pouze jeden druh piva:

  • Orval Trappist Ale s obsahem alkoholu 6,2 %.

4) Rochefort

V mnoha ohledech je tento klášter (Abbaye Notre-Dame de Saint-Remy) a pivovar ještě uzavřenější než Westvleteren, protože u kláštera není ani vlastní restaurace, prodejna suvenýrů či cokoliv jiného, co by byť jen náznakem napovídalo, že je v klášteře tak významný pivovar. Pokud se ale pozorný návštěvník postaví ke vchodu, tak by mu neměla uniknout varna, kterou lze vidět skrze jedno okno. Na výrobu svého piva používá pivovar dva kmeny kvasnic, nepochybně jedním z důvodů bude i to, že klášter produkuje vůbec nejsilnější trapistické pivo (11,3 %) a standardně používané kvasinky již v těchto vysokých koncentracích alkoholu mají problémy přežít.

Standardně vaří tyto druhy piv:

  • Rochefort 6 se 7,5 % alkoholu,
  • Rochefort 8 s 9,2 % alkoholu,
  • Rochefort 10 s 11,3 % alkoholu.

5) Achel

Historie kláštera Sint Benedictus Andin de Achelse Kluis sice sahá až ke Třicetileté válce, pivo se zde vaří od roku 1852, ale za první světové války Němci veškeré barevné kovy zkonfiskovali (údajně odvezli 700 kg mědi), a tak tradice vaření piva byla obnovena až v roce 1998. S obnovou této tradice zde vypomáhaly trapistické pivovary Rochefort a Westmalle. Zpočátku se pivo prodávalo pouze v místní restauraci (ze které je přímý pohled na varnu), nicméně dnes se dá již běžně koupit i u nás ve vybraných obchodech.

Standardně vaří tyto druhy piv:

  • Achel Blond 5° s 5 % alkoholu,
  • Achel Bruin 5° s 5 % alkoholu,
  • Achel Blond 8° s 8 % alkoholu,
  • Achel Bruin 8° s 8 % alkoholu.

6) Westmalle

Klášter Abdij Onze-Lieve-Vrouw van het Heilig Hart van Westmalle leží stejně jako Achel a Westvleteren ve Flandrech. Klášter byl založen na konci 18. století a pivo se zde začalo vařit v roce 1836. Nejvíce klášter trpěl během napoleonských válek a překvapivě první světovou válku přestál bez větší újmy; pivovar zůstal nedotčen. Proběhlo zde několik vln modernizací a dnes zdejší pivovar vedle Chimay patří mezi největší trapistické pivovary. Svoji popularitu si vydobyl tím, že zde jako v prvním pivovaru na světě bylo vyprodukováno pivo trippel (v roce 1934). Produkce pivovaru je běžně dostupná a pivovar má kousek od kláštera vlastní restauraci.

Standardně vaří tyto druhy piv:

  • Westmalle Tripel (s bílou etiketou) s 9,5 % alkoholu,
  • Westmalle Dubbel (s červenou etiketou) se 7 % alkoholu.

7) La Trappe

Abdij O.L.V. Koningshoeven, jak se klášter oficiálně nazývá, má v porovnání s ostatními pivo vařícími trapistickými kláštery velice krátkou historii. Jeho historie se začala psát až v roce 1880. Jedná se rovněž o jediného nizozemského zástupce. Velice zajímavá je zde historie vaření piva z pohledu technologického. Pivo se zde začalo vařit záhy po založení pivovaru (1884), nicméně tehdejší pivo nelze jednoznačně nazvat klášterním. Mnich Isidor Laaber zde začal používat spodní kvašení, čemuž se krátce předtím vyučil v Mnichově. Důvod také byl ten, že všechny okolní (konkurenční) pivovary používaly metodu spodního kvašení. Této jinakosti se pivovar drží celou dobu až do dnešních dnů, protože se zde vařily a vaří jiné druhy piva než je ale; dnes například pivovar produkuje vynikající pšeničné pivo belgického typu. Pivovar byl různým způsobem pronajímán a až v roce 1980 se dostal plně pod kontrolu mnichů a začalo se v něm vařit trapistické pivo. Tato epizoda skončila v roce 1999, kdy byla vytvořena akciová společnost, kterou stoprocentně vlastnila soukromá holandská soukromá společnost Bavaria a která řídila celou výrobu. Proto Mezinárodní trapistická asociace odebrala pivovaru právo užívat označení Autentický trapistický produkt, protože to shledala jako zásadní porušený pravidel. Další změna nastala v roce 2005, kdy byly provedeny některé změny, aby produkce mohla opět být označována jako Autentický trapistický produkt.

Pivovar je po předchozí dohodě přístupný.

Standardně vaří tyto druhy piv:

  • La Trappe Blonde s 6,5 % alkoholu,
  • La Trappe Dubbel se 7 % alkoholu,
  • La Trappe Tripel s 8 % alkoholu,
  • La Trappe Quadrupel s 10 %,
  • La Trappe Witte s 5,5 % alkoholu,
  • La Trappe Bockbier (nicméně svrchně kvašený) se 7 % alkoholu.

Autor: Tomáš Maier, Česká zemědělská univerzita v Praze



[Tomáš Maier] [Zobrazeno 7772x] [27. listopad 2010]
[Glosy] [comments: 6] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Felčar

středa, 30. listopad 2016
22:31

Felčar

To Vám asi cynicky popřeju hodně štěstí, myslím, že jste nejdražší eshop s trappistickým pivem u nás, třeba oproti topvino.cz máte Chimay White (Tripel) o nějakých 73 % dražší. Kdyby aspoň Váš výběr stál za něco, ale z celkem 11 trappistických pivovarů nabízíte produkci z šesti z nich, už dávno se nepíše rok 2010. Co třeba americký Spencer? Ten u nás nikdo nenabízí a i v západní Evropě je to špatně sehnatelné. Mám pro Vás jednu radu - největší konkurence v rámci klášterních produktů je právě v pivě; to ostatní, co nabízíte, Vám snad půjde na odbyt.


napsal(a): Felčar [Odpovědět]

vl

čtvrtek, 1. prosinec 2016
00:05

Felčar: Děkuji za reakci a tipy. „Co třeba americký Spencer?“ – Určitě se chystáme o rozšíření.
„jste nejdražší eshop s trappistickým pivem“ – S tím si dovolím nesouhlasit. Topvino.cz má sice pivo levnější, ale kromě osobního odběru nabízí jen předražené způsoby dopravy, takže zákazník nic neušetří.

Pokud zůstaneme u srovnávání, tak například Chimay Red u nás vychází levněji než na:
planetapiva.cz
Pivoteka.cz
delikatesy.online
pivniklenoty.cz


napsal(a): vl (info(a)timotej.cz) [Odpovědět]

Adsense

20. listopad 2017
01:30


posted by: Inzerce

Felčar

čtvrtek, 1. prosinec 2016
12:13

Felčar

vl: Je úsměvné, jak jste přes noc zlevnili, teď jste se cenově dostali na úroveň průměrného českého eshopu. Opravdu s tou úzkou nabídkou trappistického piva a konkurencí na trhu nečekejte, že prorazíte. S tím Spencerem byste hodně potěšili, zejména s pivy Feierabendbier a Festive Lager, to jsou vedle La Trappe PUUR jediná trappistická piva kvašená spodně a předminulý týden jsem je nesehnal ani v kamenných obchodech v Bruselu. Také by potěšila nabídka Tre Fontane, u nás to nabízí jediný eshop a podle toho to i cenově vypadá. Kdybyste chtěli, tak Vám mohu dát kontakt i s doporučením na obchoďáka z Tre Fontane, ale minimální odběr je jedna paleta.
V rámci klášterních (či trappistických) produktů je určitě mezera na trhu u zrnkové kávy, co vím, tak trappisté to produkují ve Venezuele, ale odtamtud se to díky budování socialismmu nesmí vyvážet a pak to produkuje jeden trappistický klášter v Kamerunu, ta káva je vynikající.


napsal(a): Felčar [Odpovědět]

vl

pátek, 9. prosinec 2016
19:19

Felčar: Pokud mně pošlete kontakt na e-mail info@timotej.cz budu rád. Ad káva: pamatujete si přesný název? Kde jste si ji kupoval? Žádný klášter, který by byl členem The International TRAPPIST Association ve Venezuele jsem nenašel, což ale nic neznamená. Díky.
PS: Ceny se prostě vyvíjí. Teď máme například předvánoční akci na Rochefort 10, vycházíme uněj nejlevněji z e-shopů a to nepočítám nesmyslné ceny za poštovné u některých prodejců, které často vychází až o 40-100 korun zbytečně navíc:

Timotej.cz 88 Kč
TOPVINO 90 Kč
Obchod.svet-piva.cz 90 Kč
Planetapiva.cz 90 Kč
BEST DRINK 105 Kč
Pivoteka.beergeek.cz 119 Kč


napsal(a): vl (info(a)timotej.cz) [Odpovědět]

Felčar

pátek, 9. prosinec 2016
23:02

Felčar

vl: Nákupní košík identických trappistických piv nabízených zároveň u vás a v topvino.cz u vás aktuálně stojí 1227 Kč, na topvino.cz 926 Kč, absolutně je to u vás vyšší o 301 Kč, relativně pak o 32,5 %, coby Pražáka mě u vás dodání domů stojí 89 Kč (poštou, kde hrozí nebezpečí roztřískání), na topvino.cz to stojí 100 Kč jejich vlastní dopravou; spotřebitel si sám vybere.


napsal(a): Felčar [Odpovědět]

Vít Luštinec

středa, 30. listopad 2016
21:16

Děkuji za článek, chtěl bych jenom upozornit, že jsme nedávno založili e-shop, jehož cílem je právě tyto kvalitní trapistická piva nabízet. Najdete je na adrese: http://timotej.cz/trapisticka-piva/


napsal(a): Vít Luštinec (info(a)timotej.cz) [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň