Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Smlouva pivovarů proti nekalé soutěži

Co Vy na to a jiné názory


verze pro tisk

Smlouva pivovarů proti nekalé soutěži

Smlouva pivovarů proti nekalé soutěži

Před čtením dnešního článku doporučuju si paralelně otevřít onu smlouvu zde... (Pozn. Chody)

Dnes mi, prosím, dovolte podělit se s Vámi o mou mentální schovku před dobou globalizování pivní kultury, o mou záchrannou brzdu, když zase zmizí další pivo, další značka, další chuť, další nezaměnitelnost. O mojí berličku, když další pivovar potřebuje silného partnera… O můj útěk před současností. O mé snivé putování minulostí.

Občas ji vytáhnu. Zalezu si s ní někam o samotě do kouta. Nejprve ji položím na pevnou podložku. Aby neutrpěla již tak vetchá vazba. Opatrně ji otevřu, kdekoli. Pak se k ní skloním a přivoním si. Mám rád vůni starého papíru. Nadechnu se její vůně a pak odvrátím hlavu, abych ji výdechem nezvlhčil. Neplánuji si ji vzít s sebou do hrobu a tak chci, aby vydržela. Smlouva pivovarů proti nekalé soutěži. Vzájemnostní ochranná smlouva. Datována 5. prosince 1935.

Jako člověk mající jistý vztah k literatuře, písmu a vůbec k té zvláštní záležitosti uchovávání myšlenek lidí, kteří tu již třeba ani nejsou, začtu se do toho jazyka, který ne mnoho, avšak přec je již jiný než dnes, jsouce živoucí a tedy neustále se měnící entitou. Právnický jazyk, se svou urputnou snahou jasně popsat všechny myslitelné eventuality v předmětných záležitostech a to tak, aby nemohl býti možný dvojí či vícerý výklad. Právnický jazyk s jistou strohostí, popisností, striktností, se svou z principu nutnou přítomností trivialit v příkrém kontrastu se sofistikovanými konstrukcemi, kdy jeden odstavec je čtenáři polopaticky jasný, aby se v následujícím během pár slov zcela ztratil!

To podstatné je samozřejmě hned v prvním paragrafu, v češtině nazvaném Ochrana odběratelů a v němčině pro Čecha poněkud podezřele Kundenschutz: „…uznávají si navzájem po celou dobu trvání této smlouvy všechny dosavadní své odběratele tak, jak stávají ku dni 1. září 1935 – rozhodný den – a zavazují se, že smluvní pivovar z jedné strany nebude přímo ani nepřímo dodávati pivo chráněným odběratelům smluvního pivovaru z druhé strany a naopak.“ Kdo jsou tyto strany? Na jedné straně „firmy a fysické osoby, které jsou členy Ochranného svazu českomoravských pivovarů v Přerově!“. Na druhé straně „firmy a fysické osoby, které jsou členy Schutzverband mährisch-schlesischer Brauereien v Mor. Ostravě“.

Tady vždycky trochu zavrávorám, protože tuším, že Schutzverband již patrně není existující právní subjekt a to vyvolává otázky. Vždycky je potlačím, protože se obávám, že na ně není odpověď… V paragrafu 35 je pak doba trvání smlouvy definována „… na dobu do 31. prosince 1944..“ Byť je to pouhých deset let, smlouva se svému poslání nemohla po definovanou dobu věnovat, v roce 1944 byla na území Protektorátu Čechy a Morava již jiná právní situace a kontinuita byla zpřetrhána...

Nicméně hned první paragraf nutí k výkladu. Čím více to čtu, tím více si to překládám tak, že smluvní subjekty sice přicházejí o právo atakovat hospody konkurence, avšak výměnou za to, že tak nebude činit ani konkurence u vlastních hospod subjektu. Ovšem chápu to tak, že se zde zapovídá pivovarům v majetku subjektů, které se na území Moravy a Slezska hlásí k německé národnosti atakovat hostince subjektů hlásících se v tomtéž teritoriu k národnosti české či moravské a naopak? Chápu to ale dobře? Pak to znamená, že čeští majitelé si navzájem přetahovat osvěžovny mohou? Či je tato otázka snad řešena ve stanovách svazu? Že český svaz chrání české majitele mezi sebou a atakům ze strany subjektů v rukách majitelů německé národnosti se snaží bránit touto smlouvou? Nejsem právník a tak i tyto otázky mne příliš netrápí.

Pomazlím se pohledem s kolky s datem 1919. Asi byly v tom roce vytištěny. Jsou pěkné a vždy zasahují do textu, počítám že záměrně. Je v tom jakási úřední krása…

Fascinuje mne třeba paragraf 7, takové to „Každý smluvní pivovar jest povinen do dvou měsíců ode dne podepsání této smlouvy předložiti příslušnému svazu úplný seznam svých odběratelů. V seznamu jest přesně uvést jméno odběratele, který živnost provozuje, jeho stanoviště a ostatní znaky tak, aby byla vyloučena každá záměna. U společných odběratelů buďtež uvedeni ostatní spoludodavatelé a poměr dodávek, pokud jsou pivovaru známy...

Fascinuje mne jak magický žár jazyka, tak doby, kdy něco takového bylo možné. Každý pivovar tak měl určitý odbyt jistý, nebo ne? Může se říci, že pak výrobce nebyl motivován udržovat kvalitu, že? Ale byl! Kdyby to bylo hnusné, kdo by to pak pil? Hm, vzhledem k tomu, co lid pije dneska, druhdy neotřesně hrd na své géčko, zařadím i tuto otázku do těch potlačených, na něž není odpověď… Chci se mazlit s minulostí, nikoliv propadat trudnomyslnosti z nejisté budoucnosti!

A tak jdu na razítka a na podpisy! Ty jsou mým zlatým hřebem, mou drogou, mým snem o zásnubách minulosti s budoucností! Pro ty, kteří byly ochotni seznámit se s mou osobní zpovědí o vztahu k jednomu dokumentu a dočetli až sem v úmyslu pokračovati dále, prozradím popisný klíč razítek. Podle mne na každé očíslované řádce je vlevo pivovar v majetku našince pod ochranou našineckého svazu, vpravo pivovar pod Schutzverbandem. Když budu hovořit o razítkách, pro zjednodušení označím polohu razítka číslem řádku a písmenem A pro razítko vlevo, tedy našinecké, nebo písmenem B pro to vpravo. Podotýkám, že jde o označení čistě orientační, které rozhodně nepředjímá, že Němci byly nějaký „béčka“!

Co všechna ta razítka vypovídají o své době mne plní nadšením! Razítko 2B, ten pěkný jakýsi pseudošvabach a to „Telefon 5“! Doba, kdy se počet telefonů ve Fulneku dal počítat na prstech! Razítko 4A, kdy to za Uhersko-Brodský pivovar a sladovnu Fr. Janáček a syn podepsal nějaký pan Janáček! Ach jo 5A, chudinka umřelej Jarošov… 6B, kdy mě prudí, že nevím, co je Hochmeisterische (vysocemistrovský?), ale kdy mě těší, že vyabstrahuji, co to je to „und špiritusindustrie“. 10A – co krásy a dechu první republiky je v sousloví „pivovar se sladovnou, parní mlýn a lihovar“ tam kdesi v Těšeticích!

10B a 11B – soudruzi aristokraté Harrach a von Liechtenstein, co poezie zaniklého mocnářství! A jak vám zní to na 12A Thonetova pivovarní společnost nebo to na 21A Várečenstvo města Třebíče! Já si to vždycky několikrát pomalu zopakuju! Várečenstvo! Várečenstvo! No jejky ještě jednou: Várečenstvo, hoši! Jeho Veličenstvo Várečenstvo! A ještě, prosím, udělejte to pro mě a podívejte na 23A, jak krásné je to razítko z hlediska estetického – ty litery! a jazykového – každé to slůvko – „Zámecký“, nebo to slůvko „pivovar“ a když to dočtu až k tomu “v Rájci“ jsem už téměř v ráji a zasním se nad tím, jak krásné jsou v češtině jména řek – Svitava, Svratka, Sázava, Vltava, Ohře, Dyje...

No a když chci vědět, kdo byl nájemcem pivovaru v Předklášteří u Tišnova (měl jste někdo jejich pivo?), kouknu na 16A. 14A Vyškov, co má chudák ty problémy, 12A Vsetín co už má, chudák, po problémech, 17A dokazuje, že i v Brslavicích, které leží nevím kde, vařili pivo! Ale na 18A je Studená, doufám že ta přes zemské hranice u Počátek, jejich pivo jsem měl v tom totáčskym zelenym lahváči jistě plném toho světelného butanvitriolu, bez etikety, jenom s tim na víčku vyraženym Studená, někdy tak 1990, 91, ani nevim, jestli to bylo za toho pana Horáka nebo jak vlastně...

20B – žádný německy tvrdý Schlesischer Braüerei ale pěkně Silesia Braüerei, to musel mít někdo velký jazykový cit v daném prostředí, že použil zcela neutrální latinu, či co… No a 24A nevím, jestli píšou Jetmice nebo Jelmice, ale co, že jo! To jak jsem dobrej, si můžu dokázat na 31A, Hukvaldy u Příbora, že jo! Poněvač kdo je největší rodák z Příbora? No jistě, profesor Freud, který za vším jako já viděl jen ten sex! No a kdo byl jeho nejlepší žák? No ano, Carl Gustav Jung! No a jak se jmenoval ten pivovar v Hukvaldech u Příbora? No tak se podívej! Řikám 31A! No a taková Kroměříž, tý se vyplatilo na místě posledního razítka přistoupit ke smlouvě ještě 1. ledna 1937!

Jistě mají své kouzlo i razítka samotných Ochranných svazů a pečeť s otiskem pečetidla s písmeny OSP (asi teda Ochranný svaz pivovarů)! A jakpak dnes znějí názvy obcí jako Jägerndorf (7B), Wigstadl (5B), či Pochhütte (15B) a Hennersdorf (20B)? Komise pro počešťování místních názvů si jistě tehdy poradila...

A to mi ještě řekněte, kdo to byl ten Dr. Leopold Něco, který je podepsaný jak pod Ochranným svazem, tak pod Uherským Ostrohem (29A), Jevíčkem (25A), ale i pod Přerovem (1A) a dokonce i pod tou Studenou (18A), ale tam to, šmudla jeden, rozmazal... Soutěž o nejhezčí podpis u mě vyhrál podepisující za Johanna Fürsta von Liechtenstein (11B) a ten pán podepsaný vlevo za Schutzverband.

Jaké to bývaly doby, kdy co kousíček krajinky, to jiné pivínko, které nadto po dvakráte rmoutilo se a týdny to vyležívalo plníce se přírodninami zdraví nejlépe prospěvšími?!

Doufám, že jsem potěšil své moravské čtenáře, kteří vždy byli k mému psavému pivnímu neumětelství shovívavější a nekritičtí taktně přehlížeje i můj pražský původ a omlouvám se panu Liborovi, že mé prsty nesahají více na východ, lebo aj on je chalaniskom podľa mojho gusta! A pana Dobšíčka (ano, toho reagujícího na článek na PI z 23. března 2008 ) na razítko na místě 2A.

Jsem si jistý, že co člověk, to jiné pocity, souvislosti a náhledy. Všechny mě zajímají! Já o té smlouvě totiž nevím vůbec nic, ale chtěl bych znát to Sokratovo „všechno“!

A také věřím, že česká, moravská a slezská krajina se v odpověď globalizaci za pár let zase zaplní pivovárky navazujícími na ty nejlepší tradice předků, neboť jak řekl Franz Kafka, český žid píšící německy „Moudří kráčejí vyrovnaným krokem a blázni kolem nich tančí dobové tance!“ A mě se hudba globalizace po čertech nezamlouvá!



[Rosťa Kloubek] [Zobrazeno 5192x] [25. červenec 2008]
[Glosy] [comments: 10] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Chernobyl

úterý, 5. srpen 2008
17:02

Velmi hezky clanek, obcas lehce zamotany, ale to bude dane spis tim, ze nejsem tak oddany pivar. Jen houst!


napsal(a): Chernobyl (corp.axel(a)tiscali.cz) [Odpovědět]

Tchoř

středa, 30. červenec 2008
23:52

Pěkný a čtivý článek, gratuluji!
V dnešním pokřiveném právním prostředí by dotyčná smlouva jistě významně zajímala tzv. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ano, tu společensky prospěšnou instituci, která stíhá kdejakého řemeslníka, že si s kolegou ze sousední vsi účtuje podobné ceny za svou práci, ale monopolní postavení nejmenovaného jihoafricko-severoamerického giganta na českém pivním trhu ji naprosto neznepokojuje. Naopak, vůbec neodmítne této zajisté solidní společnosti (která, skuhrajíc, že vlivem růstu cen vstupů musí zdražit, na konci fiskálního období směle vykáže čistý zisk v řádu miliard CZK) poskytnutí daňově zvýhodněné dotace na rozšíření beztak již obřích výrobních kapacit...
Ale tak už nechme toho, stejně si útroby jejich sterilními výrobky nekazíme, my pijeme dobroty vařené po česku a k tomu nostalgicky vzdycháme (česky či německy, nicht wahr?) nad poetickými, předválečnými, prvorepublikovými časy poctivého pivovarnictví...


napsal(a): Tchoř [Odpovědět]

tomas

úterý, 29. červenec 2008
23:50

Tomas

to al_bunda: No on ten Vítkov nebo i Hukvaldy, Loučka, Jindřichov fungovali až do poloviny 70 let , kdy byl otevřen pivovar Nošovice.


napsal(a): tomas [Odpovědět]

al_bunda

úterý, 29. červenec 2008
20:54

al_bunda

mimochodem v sobotu jsem popijel s tchanem prave ve Vitkove a od nej jsem se dozvedel, ze mu jako malemu decku jeho tata daval ochutnavat vitkovske pivo, takze zdejsi pivovar fungoval jeste v sedesatych letech ...


ICQ: 10389769

napsal(a): al_bunda [Odpovědět]

Adsense

24. září 2017
07:00


posted by: Inzerce

al_bunda

úterý, 29. červenec 2008
20:50

al_bunda

to Ludwig: jelikoz pochazim z Troppau, tak ti musim potvrdit, ze to mas spravne :-)


ICQ: 10389769

napsal(a): al_bunda [Odpovědět]

tomas

úterý, 29. červenec 2008
15:03

Tomas

to Ludwig:
Myslím , že je to dobře. Jestli někoho zajímá historie, nebo si chce porovnat pivní pestrost a počet pivovarů té doby ve srovnání s dneškem , tak tady: ( http://www.pivniobzor.cz/clanky/2008-02-12-pivovary-ceskoslovenska-pred-70-lety ) je k dispozici v pdf. kompletní seznam pivovarů z roku 1936 seřazený podle ročního výstavu.


napsal(a): tomas [Odpovědět]

Ludwig

úterý, 29. červenec 2008
14:35

Ludwig

A jakpak dnes znějí názvy obcí jako Jägerndorf (7B), Wigstadl (5B), či Pochhütte (15B) a Hennersdorf (20B)? Komise pro počešťování místních názvů si jistě tehdy poradila... :-? :-? :-?
Ja si myslim ze to jsou tyhle mestecka a vesnice:
Jägerndorf = Krnov
Wigstadl = Vítkov
Pochhütte = Loucka u Noveho Jicina
Hennersdorf = Jindrichov ve Slezku
Snad jsem se nespletl..
---------------------------------
Zpráva byla upravena 29.07.2008 ve 14:40:04


napsal(a): Ludwig [Odpovědět]

Michal

neděle, 27. červenec 2008
15:55

Michal

Famózní článek. Díky! Zabavilo mě to na dost dlouho a co navíc - bavilo mě to! Prostě super, slova sou zbytečný :)


ICQ: 260962312

napsal(a): Michal [Odpovědět]

umbob

sobota, 26. červenec 2008
21:14

umbob

Vyborny clanek ac obecne historii prilis neholduji. Smlouvu jsem precetl celou a vetsine z ni rozumnel. Na pochopeni soucasnych zakonu, vyhlasek a norem aby si clovek najal odbornika. Jinak pri prochazeni razitek pod smlouvou(sektor A) doporucuji nahlednout do vyborne databaze historickych pivovaru Marka Kodedy(Chody promine)


napsal(a): umbob [Odpovědět]

Pavo

pátek, 25. červenec 2008
22:50

Taky jsem se krásně zasnil při prohlížení těch razítek a na chvíli,jsem se přenesl alespoň myšlenkami do dob kdy většina těchto pivovarů byla v plné síle a obšťastňovala lid svými pivy.
Jen pro doplnění 24A není Jetmice ani Jelmice nýbrž Jehnice. :-)


napsal(a): Pavo [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň