Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Do Žatce na konferenci!

Akce, kde se dá přičichnout k dobrému pivu


verze pro tisk

Do Žatce na konferenci!

Do Žatce na konferenci!

Neustále bojuji s časem. Boj se nevyvíjí nijak dobře. Jsem v defenzivě a stále vyklízím další a další pozice. Linie fronty se přibližuje ze všech stran a smyčka se utahuje. Často mám pocit, že už není žádný Rostik, alebrž jen jakýsi sociálněekonomický element, jehož veškerý čas je jasně vynesený v grafech a dokonale predikovaný. Proto občas udělám nečekaný prudký výpad se zbytky speciálních jednotek rangerů. Příprava není nijak náročná. Ztiším se a zeptám se sám sebe: Koho chceš vidět? A beru první odpověď přišedší z nitra. Naposledy jsem takto atakoval svůj dokonale predikovaný čas na začátku šedavého listopadu a nitro pravilo: Rashe!

Šištice Humulus lupulus a křišťálu (Chrám chmele a piva)
Šištice Humulus lupulus a křišťálu (Chrám chmele a piva)

Nevadí, že se známe jen povrchně a z internetu, chce to se jen nebát. Teď jsem přeci ranger! Už jsme se přeci jednou viděli loni v srpnu U Klokočníka a jak kácovské, tak ležák Partyzán mi chutnaly! A co mě nakoplo, že Rash je s časem už úplně na štíru. Je neuvěřitelně hyperaktivní a čas nám na popis všech jeho činností nestačil! Nestíhá ani spát!

Ještě netuším, že uvidím i sbírku pivních lahví
Ještě netuším, že uvidím i sbírku pivních lahví

Takže volám Rashovi, ale zvedne to jakýsi Mgr. Horáček: „Vidět Rashe? Hm... Snad že bys přijel 14. listopadu na Konferenci o pivovarech!“ Bezva! Jasně že při první prezentaci před plénem jsem měl zpocené obě půlky, ale dneska je to rutina a slovo „konference“ mi evokuje sled nezáživných prezentací a ztrátu času, kde moji rangeři dostanou pěkný výprask...

Žatecké historické sklady chmele některé i s komíny sušáren chmele
Žatecké historické sklady chmele některé i s komíny sušáren chmele

Fajn, když si Rash může pořídit Mgr. Horáčka na vyřizování telefonů, budu já tou horou jdoucí k Mohamedovi a na netu se zapisuji mezi účastníky. Internet reaguje a chce po mě 600 kaček za účast. Investuji je, dále své poslední dva dny letošní dovolené a svůj čas na najití spojů a noclehu. Konference o využití budov někdejších pivovarů se totiž odehrává v minipivovaru U orloje v Žatci.

Varna minipivovaru U Orloje
Varna minipivovaru U Orloje

Ve čtvrtek čtrnáctého mne unáší autobus na Žatec. Chrám chmele a piva nalézám v Žatci snadno i díky Chmelovému majáku. Ten je novostavbou mezi budovami povětšinou z druhé půle 19. století a ač některým se podobné zásnuby starých a nových dob nezamlouvají, mně to nevadí. Jak řekl správně Milan Starec, všechno staré bylo někdy nové!

Registruji se na konferenci Propamátky tentokrát věnovanou historickým pivovarům, která těsně po mém příchodu začíná.

Chmelový maják za tmy
Chmelový maják za tmy

Místo nějaké nezáživné prezentace ale konference začíná nástupem Žatecké chmelobrany, pod jejíž stráží proběhlo podepsání memoranda o spolupráci ve věci podání žádosti o zapsání na Seznam světového dědictví UNESCO pro žatecké historické památky spojené s chmelem. Hyperaktivní Rash zúčastněné subjekty již dávno přede mnou vypsal zde a tedy není nutné, abych tato data opakoval.

Podepsané memorandum v rukou žatecké paní starostky pod stráží chmelobrany
Podepsané memorandum v rukou žatecké paní starostky pod stráží chmelobrany

V Žatci jsem byl několikrát i po několik týdnů v kuse, protože jsem před lety poskytoval služby pro filmové produkce, hlavně jsem tedy stavěl a boural velkokapacitní stany a v žádném filmu mě tak neuvidíte, nicméně Žatec mi tehdy učaroval. Jsou to právě jeho dlouhá historie a architektonické památky, které filmové štáby přilákaly (já byl konkrétně např s filmovou sérií Červený bedrník).

Dnešek a minulost
Dnešek a minulost

Pohříchu i dřívější zanedbanost města umožnila natáčet historické filmy z dob válek či sociálních nepokojů bez nákladů na úpravy exteriérů. Ovšem genius loci se mnou v Žatci v historickém jádře královského města přímo lomcoval. Stačilo, aby rekvizitáři postavili na náměstí gilotinu, rozházeli něco slámy a zakryli pár moderních nápisů, aby spešláci udělali trochu kouře a koňáci rozestavili své miláčky a byli jste o stovky let zpět.

Žatec ve filmech, kterých jsou desítky a desítky...
Žatec ve filmech, kterých jsou desítky a desítky...

Památky, o které jde v memorandu, jsou ale z velké části na žateckém Pražském předměstí a souvisí s českým ležákem, ke kterému patří místní poloraný červeňák. Velký boom tohoto druhu piva v druhé polovině 19. století stojí i za boomem pěstování, zpracovávání, skladování a exportu žateckého chmele a tím i za boomem výstavby skladů, sušiček či balíren chmele v Žatci. Pro tuto část Žatce je tedy typické, že zpravidla výstavní dům či vila má vjezd do dvora za domem a za dvorem se nachází sklad chmele často se sušárnou chmele s komínem. Dnes najdete jeden jediný obrovský sklad chmele za Žatcem a ty desítky původních jsou dnes mementem doby minulé. Krásným, byť industriálním mementem, které jinde na světě prý nenalezneme.

Současný centrální sklad chmele je to zelenožluté uprostřed v dáli
Současný centrální sklad chmele je to zelenožluté uprostřed v dáli

Je i možné, že UNESCO bude váhat, protože jsme malá země a památek už máme v UNESCO dost. Je to ale částečně tím, že zde ty památky na rozdíl od jiných lokalit prostě jsou a tato je světově unikátní. V posledních mnoha desetiletích jsme se stát i my všichni k památkám chovali macešsky a o spoustu jich tak přišli. Tyto ale zázrakem zůstaly dosud stát, ač pro ně aktuálně není využití, resp. nikdo nebyl využití ochoten najít. A já jejich zápisu pod UNESCO fandím.

Síň slávy obcí Žatecké chmelařské oblasti
Síň slávy obcí Žatecké chmelařské oblasti

Zde si dovolím zavzpomínat na jistého francouzského lokačního, tedy člověka od filmu, který vyhledával atraktivní lokace pro filmové produkce. Byl zde v Česku v šoku, říkal, že tu máme neuvěřitelné množství památek, ale také v neuvěřitelném stavu. Vracíval se z objížděk a říkával viditelně otřesen například: Tam a tam je tvrz stará tak tisíc let a nechávají jí tam spadnout! Místo aby jí zachránili a dalších tisíc let se s ní chlubili, skladují tam hnůj. Bože, ať je Francie jakákoliv, tohle by se tam snad nikdy nemohlo stát! A já marně hledal slova pro své pocity...

Tohle už asi tradičně nikdo nezachrání...
Tohle už asi tradičně nikdo nezachrání...

Čili mě konference ihned zaujala, protože vztah ke starému, k někdejšímu, k původnímu, mám snad od dětství a k pivu tak od puberty, že...

V Chrámu chmele a piva
V Chrámu chmele a piva

Zjišťuji, že kolem mne zde tlačí čas všechny a rozumně dávají na přednášku 20 minut a pak cinkají zvonečkem. Konference tedy nemilosrdně běží dál, vystupuje Prof. Ing. arch. Šenberger z ČVUT a hovoří o pivovarech jako součásti průmyslového dědictví, o památkové ochraně pivovarů následně hovoří Ing. arch. Dvořáková z Národního památkového ústavu a pak je marně sháněn Mgr. Horáček, avšak o vývoji technologie a jejího vlivu na podobu pivovarů nakonec za něj pohovoří hyperaktivní Rash, kterého tímto zdravím.

Rash tomu rozumí!
Rash tomu rozumí!

Následuje perfektně organizačně i chuťově zvládnutý oběd a následně degustace některých piv, např. Partyzánova Weizenu a konference neúprosně běží vpřed: O financování oprav budov včetně možností a příkladů hovoří PhDr. Matoušková z Ministerstva kultury a o roli obcí při záchraně památek referuje paní Mgr. Hamousová, starostka Žatce.

Sežeňte si to také, chutná to báječně!
Sežeňte si to také, chutná to báječně!

Pro mne zlatým hřebem tohoto bloku je vystoupení Ing. Starce z Černokosteleckého pivovaru o obnově tohoto pivovaru v praxi. Popis této praxe vyvolává salvy smíchu obecenstva, Qwjeták například vypráví o demontáži původního vybavení, aby následně popsal vizionářský přerod v touhu jít proti trendům, pominout moderní technologie a namontovat zase zpět vše původní, co je opravitelné. Popis trampot při obnově pivovaru mě donutil k slzám smíchu. Milane, děkuji, dlouho jsem se tak nenařehtal! Zapomněl jsem: Kdy jsi říkal, že budete vařit stabilně své pivko?

Stav některých historických staveb je uspokojivý
Stav některých historických staveb je uspokojivý

Pak přichází nutnost schizofrenického rozhodování: Konference se dělí ve dví, v patře (mimochodem velmi pěkného dřevěného interiéru městem rekonstruovaných objektů jednoho z původních skladů chmele, kde se nyní nachází Chrám chmele a piva včetně minipivovaru U Orloje) se odehrávají přednášky o dvou fungujících historických pivovarech, v Benešově a v Žatci. Nakonec po boji zůstávám dole a poslouchám přednášku vedenou panem ředitelem Radkem Vomočilem o kynšperském pivovaru adaptovaném na nový provoz. Příspěvek na totéž téma měl o Únětickém pivovaru přednést majitel pan Tkadlec, kterého nakonec na konferenci nepustily rodinné důvody a tedy opět zaskakuje hyperaktivní Rash.

V některých budovách je ještě původní technologie
V některých budovách je ještě původní technologie

Přednášky končí něčím, z čeho mi dosud zůstávají otevřená ústa. V bloku „Blýskání na lepší časy“ vypráví majitel objektu pivovaru v Lobči Ing. arch. Pavel Prouza o tom, jak se spolu s kamarády zamiloval ještě na škole do objektu lobečského pivovaru a ač jeho stav byl už deset minut po dvanácté, rozhodli se jej zachránit. Promítané fotografie mi braly dech a vyprávění o nadšení, víře, touze, nezlomnosti a stovkách hodin dřiny a shánění prostředků mě donucují vážně přemýšlet o tom, zda bych v Lobči v létě nestrávil týden své dovolené brigádou.

Na půdě historického skladu chmele
Na půdě historického skladu chmele

Úplnou tečkou je pak popis záchrany pivovaru Frýdlant, ta se skládá ze dvou částí, část archeologického výzkumu popisuje Ing. Anderle a to ostatní majitel pan Ing. Marek Vávra. Co stojí za motivem jít do něčeho takto náročného mi zůstává záhadou, protože nadšení, fanouškovství a láska k věci nemůže stačit. Pan Vávra musí být prostě Frajer s velkým F, škoda že vy, kteří jste na konferenci nebyli, jste nemohli vidět fotky. Je to jako vzdorovat samotné smrti... Držím palce, lobečtí a frýdlantští!

Tady se chmel lisoval
Tady se chmel lisoval

Následující prohlídku Galerie Sladovna a vernisáž výstavy kostel365.cz vynechávám, aby článek nebyl moc dlouhý.

Zde je i cenné nýtované schodiště
Zde je i cenné nýtované schodiště

Volný program byl parádní. Po vernisáži se přidružuji k Pavlovi Jáklovi, Qwjetákovi, Jarinovi a dalším a atakujeme hospodu U slunce, neboť vývěsní tabule slibuje nefitrovanou žateckou dvandu. Nemají ji a musíme se spokojit s jedenáctkou. Vynikajícím společníkem je Štěpán Kříž, majitel a sládek pivovaru v Hostomicích pod Brdy. Chtěl jsem se jej zeptat, kdy bude možné ochutnat, ale nešlo to, příliš poutavě vyprávěl o svém šestiletém sládkování v Japonsku: „... jel jsem si na motorce a oni tam na každé velké křižovatce mají takový krámek otevřený 24 hodin se vším možným. Tak jsem si tam koupil šest plechovek piva a jel bivakovat. Přidal se ke mně japonský motorkář a když viděl, že rozbaluju pivo, rozbalil si ho taky a rozhodl se se mnou držet krok. Otevřu si první plechovku, Japonec taky, otevřu si druhou plechovku, Japonec taky, otevřu si třetí plechovku, Japonec padá do kómatu. Otevřu si čtvrtou, odnáším Japonce do jeho stanu...

Vila někdejšího obchodníka s chmelem a za ní jeho sklad se sušárnou
Vila někdejšího obchodníka s chmelem a za ní jeho sklad se sušárnou

Přesouváme se zpět do mini U Orloje a tam vyjadřuji svůj obdiv Frajerovi panu Vávrovi za jeho boj za Frýdlant „Je to horší, než jsou tvé nejhorší představy“ říká mi a já mu to věřím. Věřím mu i to, že příští rok se bude vařit. Prý je na místo sládka ve Frýdlantu hrozný nával: Mimo jiné jsou do výběrka přihlášeni hyperaktivní Rash, Pivní partyzán i Mgr. Horáček...

Marek Vávra v muzeálním skladu chmele
Marek Vávra v muzeálním skladu chmele

Druhý den se přidružuji k Rashovi a z nabídky tří exkurzí si vybírám tu vedenou Ing. Petrem Bažantem a vidím tak městem renovovaný Chrám chmele a piva s chmelařským muzeem, Chmelový maják (tam nejezděte výtahem, staví níže a výhled je jen na jednu stranu zatímco pěšímu po schodech se Maják odmění parádními výhledy na Žatec a okolí) a pak zlatý hřeb a to žatecké sušárny a sklady chmele, kterých obejdeme a prohlédneme zvenku i zevnitř opravdu dost. Pan Bažant je nadšený propagátor žateckých technických památek a jeho vyprávění je opravdu poutavé. Pokud byste někdo měl nápad, jak je využít, ozvěte se! Bylo by jich škoda, kdyby UNESCO řeklo ne... No a já doufám, že Rashe zase uvidím alespoň na nějaké té konferenci. Tahle byla prostě prima...

Osvícený Rash vysvětluje detaily konference paní Horáčkové
Osvícený Rash vysvětluje detaily konference paní Horáčkové


[Rosťa Kloubek] [Zobrazeno 4205x] [1. prosinec 2013]
[Události] [no comments] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval!


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň