Hledání ztraceného času opravdu stojí za zhlédnutí.
Pro mě, který v Popovicích strávil několik týdnů o prázdninách v letech 89, 90, 91 na brigádách obzvlášť. Zajímavé na těch záběrech z půlky dvacátých let je že budovy jsou hodně obouchaný a to jejich část byla stará padesát let a další po rozšíření z roku 1902 a pivovar byl po celou dobu ve vlastnictví té samé průmyslové rodiny. Další technickou zajímavostí je, že linky na mytí a plnění dřevěných sudů z dvacátých let se téměř nelišily od stáčecích a mycích zařízení z konce osumdesátých let na hliníkové sudy. Z dnešního pohledu je naprosto nemyslitelný ten velký počet zaměstnanců na tak malý výstav. A ještě jedna nostalgie, staré dubové ležácké sudy menších rozměrů byly po přechodu na kovové tanky ve sklepě využity různými způsoby. V lese za pivovarským rybníkem byl v lehké stráni takový sud postaven na výšku na kůlech se stříškou. Pod sudem vzniklo krmítko pro bažanty, vedle byl krmelec pro vysokou, a sud sloužil jako zásobárna sena. Nám to celé úžasně posloužilo jako noclehárna a úložiště věcí na naší čundrbrigádě v pivovaru.

Byl jsem nedávno na Sokolovských slavnostech a u všech stánků čepovali neobvykle teplé pivo,asi nějaký problém s chlazením.