Rekonstrukce ležáckých sklepů v přerovském pivovaru Zubr byla zahájena před 3 roky a dosud si vyžádala náklady ve výši 40 mil. korun. Práce probíhají vždy mimo sezónu, kdy je část kapacity sklepa volná. S ukončením celé akce se počítá v roce 2012. Celková částka, kterou pivovar na modernizaci sklepů vynaloží, dosáhne 60 mil. korun. Jedná se o významnou investici do kvality, navíc s ekologickým dopadem.

„Už na jaře potřebujeme plnou kapacitu sklepa, to je 50 tisíc hl, abychom mohli zahájit výrobu pro letní sezónu,“ říká ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zubr se vyrábí tradiční metodou pomalého zrání, ve sklepích tedy přerovský ležák dokváší a dozrává až 2 měsíce, což je pětkrát déle ve srovnání se zrychlenou výrobou, kterou běžně používají zahraniční velkovýrobci piva.

V rámci rekonstrukce došlo nejen k samotným opravám ležáckých tanků, ale i výměně chladicího zařízení, rozvodů všech médií a aplikaci speciálních omítek. Z technologického hlediska je klíčová úprava vnitřních povrchů tanků. Umožňuje totiž snadné a přitom důkladné čištění vnitřku tanků, tím se zajistí potřebná sterilita prostředí před sudováním piva.

Nyní má ležácký sklep i nové hradící armatury pro přesnou regulaci tlaku vznikajícího oxidu uhličitého, důležitého pro dobrý říz i pěnivost piva.

V prostorách sklepa je nutné celoročně udržet stálou teplotu do 3°C, proto musí být systém chlazení výkonný a současně spolehlivý. V Zubru ho nyní zajišťují moderní chladící registry náhradou za starší méně efektivní žebrovice.

„Zrání ovlivňuje stabilizaci chuťových vlastností piva a je nejdelším procesem při výrobě. Pokud by při něm stoupla teplota, došlo by k negativnímu ovlivnění senzoriky a pivo by mohlo získat nežádoucí kvasničnou příchuť i vůni“ vysvětluje Pavel Svoboda.

Kromě udržení stálé teploty je pro kvalitu piva nezbytné dosažení sterility technologických zařízení. Proto jsme se rozhodli vyměnit původní skleněné potrubní rozvody za nerezové. Je to způsob, jak udržet absolutní čistotu díky efektivní sanitaci.

Investice má i významný ekologický přínos. Původní chladicí médium solanku vhodně nahradil ekologický glykol, který na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Demoliční práce vypukly v těchto dnech v proluce v Havlíčkově ulici, která už léta zeje prázdnotou a obyvatelé Přerova kritizují její vzhled. Přerovský pivovar se totiž rozhodl zbourat bývalou ledovnu a sociální budovu, která je přes dvacet let bez využití. Na jejich místě vyroste nová stáčírna a centrální sklad pivovaru.

Proluka v Havlíčkově ulici se stala terčem kritiky obyvatel poté, co zde byly zbourány rodinné domy. Místo v centru města totiž zůstalo prázdné.

„Staré a nevyužívané budovy jsou náš letitý problém, stejně jako proluka v Havlíčkově ulici. Výstavbou nové stáčírny se ale areál pivovaru oddělí od středu města,“ nastínil ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Bourací práce podle něj poběží šest týdnů a navazovat na ně bude vlastní stavba stáčírny. Ta má být definitivně hotová do konce roku 2010.

„Novou budovou se vyřeší celá uliční čára mezi areálem pivovaru a Havlíčkovou ulicí. Má totiž délku 160 metrů. Technologie se ale začne instalovat až v roce 2011,“ doplnil Svoboda.

Kromě bývalé sociální budovy půjde k zemi i ledovna, do níž se v minulosti ukládal led.

„Dříve se totiž vozil led z řeky Bečvy a kvádry se ukládaly v prostorách tohoto objektu. Používal se na chlazení ležáckých sklepů a chlazení sklepů v hospodách,“ vysvětlil Svoboda. Na zastavění proluky novým objektem přispěla ze svých fondů i Evropská unie.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autorka: Petra Poláková-Uvírová

Jedinečný charakter piva Zubr z produkce přerovského pivovaru zaujal také pivovarníky na Balkáně a to bylo důvodem k zahájení spolupráce. V hercegovském pivovaru Grude, který původně vyráběl tzv. europivo typické silným prokvašením a prázdnou chutí, se rozhodli dát přednost kvalitě a začali vyrábět pivo českého typu pod vedením pivovarníků ze Zubru.

Již několik měsíců působí v pivovaru Grude zkušený technolog Lumír Hyneček. Z pozice sládka zde řídí zavádění výroby zlatého moku, svou charakteristikou velmi podobnému tradičnímu českému pivu. Podle vyjádření vedení tamního pivovaru je ke změně dovedla situace na trhu. Také Balkán totiž zaplavila chuťově nevýrazná europiva velkoproducentů a chybí zde různorodost, kterou konzumenti žádají.

Úspěch zaznamenaly hned první hektolitry „nového“ piva se změněnou recepturou, které se tady prodává pod původní značkou Prima.

„Svojí charakteristikou se podobá tradičnímu pivu, na jaké jsme zvyklí u nás. Má plnou a dokonale vyváženou chuť, výborný říz a příjemnou hořkost. Výrazné zlepšení chuťových vlastností i celkové kvality nové Primy jsme dosáhli změnou výrobních postupů , ale také výběrem surovin, používáme např. český slad. Mohu říct, že místní pivo teď může směle konkurovat leckterému pivu české produkce“ vyjadřuje Lumír Hyneček.

Pivovar Zubr je partnerem Grude nejen v oblasti technologické. Na podzim do Bosny a Hercegoviny vyvezl prvních 2000 hl ležáku Zubr Premium a ukazuje se, že obchodní spolupráce se bude rozvíjet. Bosna má necelé 4 miliony obyvatel a spotřeba piva na hlavu a rok je pouhých 56 l. V porovnání s našimi 165 litry na osobu je tedy co dohánět.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

V přerovské nemocnici dostávají dárci krve pro doplnění tekutin nyní také nealkoholické pivo Zubr. Bezplatně ho pivovar daruje nemocnici, aby mohla rozšířit nabídku nápojů, které dárci obvykle dostávají před odběrem i po něm.

Standardně se při odběru podává minerálka, čaj, ovocné nápoje nebo černá káva podle chuti a proto zpestření o nealkoholické pivo uvítali dárci s nadšením.

Příjem tekutin je velmi důležitý pro udržení rovnováhy uvnitř organismu a pomáhá předejít kolapsovým stavům. „Nealkoholické pivo není u odběru vyloženě lepší než ostatní nápoje, ale spíše příjemnou změnou. Na rozdíl od běžných nápojů obsahuje široké spektrum tělů potřebných látek jako např. vitamíny řady B, aminokyseliny nebo polyfenoly, což je určitě přínosem“ říká primář hemato-transfůzního oddělení Mudr. Štefan Repovský. Nemocnice ročně realizuje zhruba 2800 odběrů plné krve od dobrovolných dárců. Udržet toto množství pomáhají náborové a přednáškové, přednáškové akce a spolupráce s magistrátem, Policií a armádou ČR, také hasič. Darovat krev totiž přichází stále méně lidí. Pravidelnými dárci jsou také zaměstnanci pivovaru, mezi nimi i Petr Hermély,manažer marketingu pivovaru Zubr. „Pro zdravého člověka darovat krev nepřináší žádné ohrožení a přitom může mít zásadní význam při záchraně života. Při odběru i po něm je důležitý dostatečný příjem tekutin. Zubr Free neobsahuje alkohol a je tedy vhodným doplňkem pitného režimu nejen pro dárce krve,“ vyjadřuje Hermély.

Krev má v medicíně stále nezastupitelnou roli. Je nutná nejen při úrazech a operacích, ale také při léčbě celé řady onemocnění. Darovat krev může každý zdravý člověk od 18 do 65 let.

O vhodnosti dárce krve rozhodne před každým odběrem lékař, který zhodnotí anamnézu, parametry krevního obrazu a provede vyšetření. Počet dárců je všeobecně v celé ČR nedostačující. Problémem je především nevyhovující věková skladba díky tomu, že krev darují především lidé středního věku a starší. Mladá generace bohužel nemá o dárcovství zájem a menší přírůstek mladých dárců není schopen pokrýt přirozený úbytek z důvodu vysokého věku nebo nemoci.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Rozhovor s ředitelem pivovaru ZUBR Pavlem Svobodou.

Krize jde tak trochu mimo ně. Oproti jiným odvětvím mají jednu obrovskou výhodu – to, co vytvoří, chtějí lidé pořád. I v dnešní nejisté době. Pivovary. Sice šetří, omezují, ale co by jiní za to dali, kdyby byli v takové kondici jako ony. „Je pravda, že naše výsledky jsou lepší, než v jiných oborech,“ říká Pavel Svoboda, ředitel přerovského pivovaru Zubr.

* Pane řediteli, je to už trochu dlouhotrvající otázka, nicméně nedá se nepoložit – co váš pivovar a krize?

Nejsme firma, která by si v minulosti anebo aktuálně nějak stěžovala. Krize pro nás není nějaký zásadní problém a naše výsledky jsou lepší, než byla naše očekávání. Celorepubliková čísla signalizují, že všechny firmy mají pokles v průměru kolem osmi procent, s tím že na exportu je to dvanáct procent. My si držíme tržní podíl na střední Moravě, což je pro nás důležité, protože jsme regionální firma. Dalším důležitým výsledkem pro nás je, že držíme objem prodeje sudového piva. To je pro nás dobrý signál. Jsme spokojeni s výsledky.

* Platí tedy oblíbená teorie pivovarů, že pivo se pije pořád?

Tahle teorie samozřejmě existuje, pivo se bude pít pořád, ale záleží na tom, kolik se ho bude pít a následně, kdo ho bude dodávat. Je ale pravda, že naše výsledky jsou lepší než v jiných oborech.

* Kolik odhadujete, že pivovar Zubr letos vyrobí piva?

Odhad letošního roku je 255 000 hektolitrů. Loni jsme byli na 264 000.

* Dotkne se krize zaměstnanců? Počítáte se změnami?

Průměrný stav zaměstnanců je u nás sto sedmdesát a meziročně poklesl. Je to dáno tím, že jsme samozřejmě hledali úsporná opatření, ale ten pokles je spojený s přirozeným odchodem zaměstnanců do důchodu, kdy jsme už potom nenabírali nové lidi. U nás se nesnižovaly stavy formou propouštění a nepředpokládáme to ani v příštím roce.

* Jaký očekáváte vývoj cen piva?

Důsledky krize budou trvat delší dobu – oživení prodeje na původní úroveň nebude skokové, ale postupné. Z tohoto pohledu není prostor, aby se mohlo s cenami jít směrem nahoru. Na druhou stranu je to otázka legislativní, což je záležitost zvyšování DPH – tam to skoková záležitost je. My v současné době ale teprve připravujeme cenovou strategii pro příští rok.

* Dokázal byste předvídat?

V této chvíli ještě ne. To je velice citlivá otázka. Za dané situace, kdy prodej piva mírně klesá a tlak na cenu je velký, je potřeba vše zhodnotit velice rozvážně.

* Zubr uspěl nedávno výrazně v soutěži České pivo. Co podobný úspěch pro pivovar vůbec znamená?

My jsme uspěli i v minulosti. Jednak na Českém pivu, jednak na Pivexu, jednak na European Beer Star. To jsou tři soutěže, kterých se účastníme, protože je považujeme za prestižní, považujeme je za extraligu v rámci ostatních soutěží. Neúčastníme se každé soutěže, ale jen těchto. Když se nám na těch soutěžích potvrdí kvalita našeho piva, tak je to pro nás velká satisfakce. Těch ocenění si vážíme, je to názor degustační špičky v zemi.

* Satisfakce nicméně pivo prodat nemusí. Využíváte úspěchu v soutěžích i jinak? Ostatně – přijde mi, že pivovarských soutěží je až zmateně moc...

Snažíme se úspěchu využít i marketingově. Mrzí mě, že v České republice vznikla spousta soutěží, ve kterých se potom konzument neorientuje. Bohužel není nikdo, kdo by měl sílu ty soutěže sjednotit do jedné dvou výjimečných. Zákazník si pak může za čas přečíst jiné výsledky jiných soutěží a už nemá šanci porovnat jejich úroveň.

* Může se vaše pivo ještě nějak měnit, anebo držíte stejnou chuť?

Měnit se může, ale nechceme, aby se měnilo z hlediska chuťových vlastností, snažíme se udržovat nastavenou harmonii. Teď pracujeme na technologických věcech. Pivo má danou záruční dobu, ta je dlouhá a my chceme, aby si po celou tu dobu udržovalo chuťovou stálost.

* Moderní je nyní stáčení piva do PET lahví. Jaký je váš názor na ně?

My jsme jedním z průkopníků stáčení do PET lahví. Za ty roky ta technologie prodělala vývoj. A já bych jej vůbec nepodceňoval. Do budoucna je čeká velká variabilita, ať už v objemu nebo používaných materiálech. Chuťově je navíc toto pivo srovnatelné. My jsme si to potvrdili již v prvním roce výroby – přihlásili jsme naše pivo ve skleněné a v PET lahvi na Pivex. Pivo ve skleněné lahvi bylo první a v plastové lahvi třetí. Samozřejmě PET láhev má své limity z hlediska záruční doby piva, takže není v této podobě ještě vhodná například pro dlouhodobé záruky používané na exportní trhy.

* Pojďme ke konkurenci. Která je pro Zubr ta největší?

Pro nás je konkurence každá značka, každý pivovar. Kromě našich sesterských pivovarů považujeme každého za konkurenta.

* Když už jsme u toho. Tři pivovary středomoravské pivovarské skupiny – není to na náš kraj trochu hodně?

Určitě ne, tady jich bylo ještě více a já si myslím, že je to spíše otázka toho, jak jsou ty regionální pivovary úspěšné a kolik toho konkurenčním značkám dovolí ukrojit z toho svého koláče.

* Jaký je vlastně ředitel pivovaru pivař?

Já bych řekl, že by měl být výborný degustátor. A pokud není, tak by měl mít výborného sládka, kterému může věřit. Skvělý degustátor potřebuje hodně roků praxe plus degustační schopnosti. Něco jiného je ale mít degustační schopnost vnímání chutí a schopnost je pojmenovat, a něco jiného, že potom se člověk musí onou několikaletou praxí umět naladit na ten daný typ nápoje, aby dokázal vnímat nejenom negativa, ale i pozitiva, která jsou spojena s určitou harmonií a pitelností piva.

* Předpokládám, že přednost dáváte Zubru...

Samozřejmě. My ho vyrábíme dlouhodobě tak, jak jsme si ho nastavili v týmu degustátorů. Tedy tak, aby nám chutnal. My jsme tady ale nevytvořili nic až tak nového. My jenom navazujeme na to, co vytvořili sládci před námi. Jenom přizpůsobujeme technologii novým poznatkům.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: David Štverka

Piva z přerovského pivovaru Zubr Classic a Zubr Gold se stala absolutními favority mezi světlými výčepními pivy, hodnocenými v degustační soutěži České pivo roku. Sládci a pivovarští experti jim za znamenitou chuť a vysokou kvalitu udělili zlatou a stříbrnou medaili.

Svou výjimečnost mezi ležáky potvrdilo i pivo značky Zubr Premium, které získalo v příslušné kategorii stříbro. Úspěchem je i bronzová medaile pro nealkoholické pivo Zubr Free, navazující na jarní republikový triumf, kdy se stalo Pivem roku 2009.

Přerovský Zubr si tak jako jediný odváží z degustační soutěže celkem čtyři medaile, které ho jednoznačně pasují na šampiona mezi českými pivy.

„Hlavním kriteriem hodnocení byla nejen kvalita, chuť piva a její vyváženost, ale také vůně, barva, pěna i celkový dojem po napití. Ty rozhodovaly o umístění piva. Tedy vše důležité pro konzumenta, měřeno okem odborníka,“ řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Dobré pivo potřebuje čas

Jak uvařit nejlepší pivo v republice, ví nejlépe sládková z přerovského pivovaru Nataša Rousková. „Už 137 let ctíme klasickou výrobu piva. To znamená, že vaříme na dva rmuty, aby si vzalo pivo to nejlepší ze sladu i chmele. Zubra poznáte už podle chmelového aroma, které získává nejen díky prvotřídní kvalitě chmele, ale i způsobu dávkování. Aby pivo získalo své chuťové vlastnosti, je zapotřebí mu dát čas a na to výrobci europiv často nereflektují, protože čas jsou peníze. Takže třeba jejich ležáky opouštějí brány pivovarů za 15 dní, zatímco u nás je to 6 týdnů,“ říká Nataša Rousková.

Degustační soutěž České pivo roku každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. Hodnocení jednotlivých vzorků probíhá anonymně a ve dvou kolech, což zajišťuje maximální objektivitu výsledků a je ve srovnání se světem ojedinělé. Velmi důležitý je fakt, že vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale odebírá je komise VÚPS přímo v pivovarech.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Petra Poláková-Uvírová

Držiteli národní značky kvality KLASA tak bude již přes 1350 výrobků (v současné době je jich 1335) a 227 výrobců. Pět výrobců potravin totiž získá na Zemi živitelce ocenění KLASA vůbec poprvé.

S výrobky KLASA, které již toto ocenění v minulosti získaly, se mohou návštěvníci agrosalónu setkat na stánku SZIF, který bude mít již tradičně na této akci svou prezentaci.Půjde o výrobky od celkem 17 potravinářských výrobců. Prezentovat oceněné výrobky budou mimo jiné Masokombinát Plzeň, Bratři Zátkové, odbytové družstvo CZ Fruit, Masokombinát Písek, Hanácká kyselka, Pivovar Zubr, Hamé a další. Pro návštěvníky stánku SZIF budou připraveny ochutnávky produktů KLASA i řada informací o podmínkách, které je nutné k ocenění KLASA splnit.

Národní značku kvality KLASA uděluje ministr zemědělství od roku 2003. V roce 2004 bylo správou a propagací značky pověřeno Oddělení marketingu SZIF.

Letošní 36. ročník Země živitelky začíná v Českých Budějovicích 27. srpna a potrvá do 1. září.

Zdroj: Naše adresa.cz | Autor: Agenturní zpravodajství

Pozemek, na kterém Přerov plánuje výstavbu turistického lákadla – víceúčelového areálu nazvaného Mamutov, získá město do pronájmu bezplatně.

Rozhodla o tom pivovarnická skupina, jejíž součástí je i přerovský pivovar Zubr. Ta je totiž vlastníkem šestihektarové plochy v Předmostí, kde má Mamutov vyrůst.

„Město propagujeme především v kontextu s pivem Zubr a přispíváme k jeho dobrému jménu. Mamutov vidíme jako jednu z příležitostí nabídnout obyvatelům Přerova i návštěvníkům něco navíc. Zubr se opakovaně stává nejlepším pivem v zemi a to je dobrá vizitka nejen pro pivovar. Každý unikát je pro město přínosem a my věříme, že jím bude i Mamutov,“ říká Pavel Svoboda z pivovaru Zubr.

Mamutov navazuje na pravěkou historii Předmostí. Areál by měl navodit iluzi původní krajiny a připomenout způsob života pravěkého člověka. Jeho součástí se stane nejen unikátní expozice včetně prehistorických obydlí a exponátů zvířat v původní velikosti, ale také například rozhledna, výukové centrum a sportoviště pro děti i dospělé.

„Nyní probíhá příprava podkladů nutných k územnímu řízení, poté bude následovat dokumentace vázaná na stavební povolení a po jeho udělení začneme s přípravou území, terénními pracemi a následně se stavbou objektů. Předpokládáme, že práce budou probíhat po etapách a první návštěvníky by měl Mamutov přivítat v roce 2012,“ přiblížila projekt Miroslava Švástová z magistrátu.

Zdroj: Hranický deník.cz | Autor: Dagmar Rozkošná

Střet s unifikací prý tradice ustojí, lidé jsou ochotni za kvalitu platit

Chci, aby i ženy byly hrdé na české pivo, říká Nataša Rousková, sládková přerovského Zubru, jednoho z největších pivovarů na Moravě.

* LN Pivovarnictví má většina lidí spojené především s muži. Jak jste dokázala proniknout do tohoto prostředí?

Určitě nebylo mým dívčím snem stát se sládkovou. Studovala jsem vysokou školu chemicko-technologickou, kde byla katedra zabývající se kosmetikou nebo parfémy. Tímto směrem jsem se chtěla ubírat.

* LN Co se stalo, že se budoucí odbornice na kosmetiku stala odbornice na pivo?

V třetím ročníku, kdy se studenti dělí na specializace, jsem objevila obor kvasná chemie a inženýrství. To mě chytilo a věděla jsem, že kosmetika padá. A co si budeme namlouvat, v kosmetice přece jenom nejsme taková velmoc jako v pivovarnictví, takže jsem měla možnost učit se od světově uznávaných odborníků.

* LN Jaké jsou výhody být ženou v pivovarnictví? Přece jenom pivo pijí především muži...

Je to práce jako každá jiná. O pohlaví ani moc nejde. Mým přáním ale je, abych k pivu dokázala přitáhnout i ženy, aby si k pivu dokázaly vybudovat vztah tak jako muži. Oni jsou na české pivo hrdí, a právem. A já jsem taky, protože v České republice se vaří nejlepší pivo na světě!

* LN Proč tedy ženy nepijí pivo ve větší míře?

Já myslím, že to hodně ovlivňuje dnešní svět superštíhlých modelek. A pivo je přece jenom více kalorické a ženy mají pocit provinění, když si dají pivo. A to je tmářství, protože vysokou kalorickou hodnotu mají i všechny ty džusy a sladké nápoje.

* LN Mají k vám mužští podřízení respekt?

Je několik kategorií mužů. Především muži pivovarníci, se kterými jsem studovala nebo se potkáváme na pivovarnických akcích. Není mezi námi obchodní rivalita, naopak si vzájemně pomáháme. Pak jsou lidé z jiných oborů, které to možná trochu zarazí, ale nakonec se domluvíme. A mí podřízení sice ze začátku mohli mít problémy, ale k žádným problémům nikdy nedošlo.

* LN Někteří odborníci tvrdí, že stoupá počet žen pijících pivo. Existují třeba nějaké speciály určené výhradně pro ženy?

Ještě jsem se nesetkala s pivem, které by bylo uvařené přímo pro ženy. Nevím, jestli se procento žen zvyšuje. Mám ale zkušenost, že mladé dívky si v hospodě k obědu pivo klidně dají. Večer už ne. Když se jich ptám, proč si pivo nedají i večer, tak mi říkají, že je příliš kalorické, a především hořké. Takže pokud vyrobit ženský pivní speciál, měl by být určitě méně hořký.

* LN Český pivní trh je nasycený. Dá se vůbec někam růst? Neotevírá se cesta právě formou různých speciálů?

Máte pravdu, že trh je nasycený. U speciálů je problém, že jsou náročnější na výrobu. Když se ptám lidí, co jim chybí, tak oni řeknou, že speciály. Už ale nedokážou specifikovat, jak by si je představovali. Také si musíme uvědomit, že Češi jsou konzervativní, což potvrzuje fakt, že všechna ta piva s třešňovou nebo karamelovou příchutí se u nás neuchytila. Zatím. Uvidíme, třeba se to do budoucna změní.

* LN Ale právě Vánoce jsou obdobím, kdy lidé v obchodě sáhnou spíše po jiných a nezvyklých pivech než po tradiční desítce...

Ano. Lidé v tomto období chtějí ochutnat něco nového a nakupují hlavně silnější piva s výraznou a netradiční chutí.

* LN Co je při vaření piva nejdůležitější?

Alfou a omegou je hygiena. Bez té to prostě nejde a mít pořádek v pivovaru je základním předpokladem pro výrobu kvalitního piva. Důležitá je proto kvalita surovin, úroveň technologického postupu i úroveň technického zařízení.

* LN Pokud je pro vás důležitá hygiena, kvalita surovin, jak se díváte na fenomén takzvaného europiva, které dostanete ve většině hospod? Člověk už možná ani nepozná rozdíl mezi kvalitním pivem a europivem...

Je to o tom, jak pivo vaříte. Důležité je zachovat tradiční postup vaření, což ne všechny pivovary dělají. My máme štěstí, že na nás ten ekonomický tlak není tak velký, tak můžeme tyto tradiční receptury nadále používat. Ekonomicky je to samozřejmě náročnější. Myslím ale, že Češi rozdíl poznají. Europivo nemá tu chmelovou plnost, je prázdné, je přesycené kysličníkem uhličitým a po napití vám v puse zůstává taková nepříjemná ulpívající hořkost.

* LN Neobáváte se, že europiva převálcují ta tradiční? Češi se stále orientují podle ceny.

Neobávám. Naopak tradiční piva jsou regulátorem piva. Proto existuje i známka České pivo, která tu tradici ochraňuje. Navíc v mnoha případech jsou europiva dražší než klasická česká piva.

* LN Jak vůbec vnímáte evropskou registrační známku České pivo? Může to posílit jeho postavení na trhu?

My už tuto etiketu dlouho používáme. Navíc jsme byli jedním z iniciátorů tohoto projektu. Výhodou je, že se uchová tradice a charakter českého piva. Z marketingového pohledu přispěje k lepší orientaci zákazníka na trhu a je to samozřejmě dobré i pro export.

* LN V posledních měsících hýbe světem finanční krize. Jaký vliv může mít na pivovarnictví?

Samozřejmě se toho obáváme. Lidé mají tendenci šetřit a omezovat se, takže teoreticky by se krize měla projevit negativně. Ale šetřit a hlídat náklady musí firma pořád, takže snad nic zásadního se nezmění ani v dalším roce.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm

Úspěch zaznamenal na prestižní degustační soutěži s názvem České pivo přerovský pivovar Zubr.

Ten si totiž ze soutěže odvezl hned dvě medaile. Zlatou medaili získal Zubr Gold a stříbrnou příčku obhájilo tmavé výčepní pivo Zubr Classic.

Soutěž České pivo každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladovnickým.

„Hlavním kritériem hodnocení byla nejen kvalita, chuť a její vyváženost, ale také vůně, barva, pěna, celkový pocit po napití a další senzorické a analytické vlastnosti. Tedy vše důležité pro konzumenta,“ uvedla sládková přerovského pivovaru Nataša Rousková.

Podle jejích slov úspěch pivovaru Zubr spočívá v tom, že pivo se zde vaří tradičním postupem, jako tomu bylo před více než sto lety. „Pivo u nás kvasí přirozeně na otevřené spilce a pozvolným dokvašováním v ležáckých sklepích získává ten správný říz,“ vysvětlila sládková pivovaru.

Na základě anonymního hodnocení jednotlivých vzorků čeští sládci a pivovarští experti v letošní soutěži České pivo 2008 udělili medaile i pivovarům Litovel a Holba, které patří i s přerovským Zubrem do společné pivovarnické skupiny.

Stříbro získalo výčepní pivo Holba Classic a bronz si vybojovaly světlý ležák Litovel Premium a nealkoholické pivo Litovel Free.

Zdroj: Hranický deník | Autor: Dagmar Rozkošná

První sobotu v září se Výstaviště v Přerově promění v největší hospodu na Moravě a proběhne ZUBRFEST spojený se IV. Mistrovstvím ČR ve vaření kotlíkových gulášů.

Své polní kuchyně tady rozbalí kuchařské týmy z Čech, Slovenska, Polska i Maďarska, aby předvedli své kuchařské umění a utkali se o vítězný guláš. ZUBRFEST je unikátní akcí v České republice a vůbec největší přehlídkou guláše a piva. Pouze v Přerově budu mít návštěvníci možnost ochutnat na 35 gulášů připravených podle různých receptur a zapít desítkou druhů tradičně vařených piv Zubr, Holba, Litovel a dokonce i slovenského Steigra. Akce má obrovský úspěch nejen u návštěvníků. Letos přijede dvojnásobný počet kuchařských týmů než loni a uvaří zatím rekordní počet gulášů. To určitě přitáhne i více lidí, loni jich bylo na 3 tisíce a pokud bude přát počasí, očekáváme, že počet návštěvníků bude letos ještě vyšší.

Název tradiční pochoutky, která jde po staletí ruku v ruce s pivem, pochází z německo-rakouského Gulasch, a maďarského Guliás- původně pasák hovězího dobytka. Příprava guláše je zdánlivě jednoduchá, ale i skvělí kuchaři tvrdí, že na dobrý guláš je zapotřebí talent i dávka fantazie.

Nejlidovější stravu, kterou guláš zřejmě je, pasoval na úroveň soutěžního pokrmu otec projektu a mistr kuchařského umění Luděk Bil z Přerova.

Každý ze soutěžících kuchařů bude mít k dispozici malý kotlík s uzavřeným ohništěm a také pomocníka a topiče. Soutěžní guláš budou muset zvládnout za 5 hodin, jiná omezení prakticky neexistují. Maso a ingredience nejsou předepsány, takže záleží na fantazii a volbě každého kuchaře. Také letos se bude vařit klasický hovězí, ale i guláš z daňka, jelena, divočáka a dokonce i pštrosa.

Úkolem soutěžní poroty bude hodnotit nejen chuť guláše, nápaditost a celkový vzhled pokrmu,ale také způsob přípravy včetně pořádku a čistoty v polní kuchyni i výzdobu místa.

Letos poprvé proběhne také „divácká soutěž“, ve které nejlepší kuchařský tým určí sami návštěvníci. Kolem poledne budou gulášové speciality k prodeji, aby jejich kvality posoudili i všichni ostatní.

Posezení návštěvníkům zpříjemní pestrý program s vystoupením siláka Zekona, skupiny šermířů Cordiallo a taneční skupiny HIT i dobrá hudba v podání Pavla Nováka, Banjo Band Ivana Mládka a skupiny Pangea, která připomene slavnou éru Beatles. Večer až do 22.00 bude patřit DJ René Jančíkovi.

Zdroj: Zubr.cz

Až 60 milionů korun vynaloží přerovský Pivovar Zubr na rozsáhlou rekonstrukci ležáckých sklepů, ve kterých dozrává jeho pivo. Nyní závod dokončil první etapu investice, která by měla mimo jiné zlepšit kvalitu přerovského piva.

Součástí změn, které má přerovský závod naplánované na pět let, jsou úpravy ležáckých tanků, chladicího zařízení, rozvodů, regulace vlhkosti sklepů či zařízení pro regulaci uvolňujícího se oxidu uhličitého, který ovlivňuje výsledné chuťové vlastnosti piva.

Ležácké sklepy patří k nejdůležitějším provozům pivovaru. Celoročně je v nich potřeba udržet stálou teplotu do tří stupňů Celsia. „Zrání ovlivňuje stabilizaci chuťových vlastností piva a je nejdelším procesem při výrobě. Pokud by při něm stoupla teplota, pivo by mohlo dostat kvasničnou příchuť i vůni,“ uvedla sládková pivovaru Nataša Rousková.

Doplnila, že rekonstrukce ležáckých sklepů zvýší kvalitu produkce Zubru a bude mít také pozitivní ekologický dopad. „Původní chladicí médium, solanku, nahradil glykol, ekologické chladicí médium, které na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci,“ řekla Rousková.

Pivovar Zubr, který vyrobil loni stejně jako v roce 2006 zhruba 280 tisíc hektolitrů piva, je členem skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Závody z Přerova, Hanušovic a Litovle loni uvařily 937 000 hektolitrů piva, což je o 25 000 více než v roce 2006. Středomoravské pivovarnické skupině patří na Moravě 25 procent trhu. V celé republice si drží asi šestiprocentní podíl.

Zdroj: MF Dnes.cz

Vaření je vnímáno jako typicky ženská činnost, ne tak když jde o pivo. Sládková v sukních? To snad ne, vstávají pivařům vlasy na hlavě. Ale jen do chvíle, než ochutnají pivo Nataši Rouskové z přerovského pivovaru.

Nataša Rousková by mezi pivaři ráda přivítala více žen: „někteří si stěžují, že pivo je na jejich vkus příliš hořké. Ale zásadním problémem je zakořeněná představa, že pivo má vysokou kalorickou hodnotu, takže se po něm tloustne. Jenže když srovnáte kalorie v pivu a v pomerančovém džusu, vyjde to nastejno. Takže umírněné pití vám rozhodně na váze nepřidá. Ostatně která žena si zajde denně na pět piv?“ Ani sama paní sládková do sebe nikdy nenalila ani nelije pivo po litrech. Dokonce ani jako malá holčička netrávila chvíle u nedělního oběda s pohledem nábožně upřeným na tatínka upíjejícího z napěněného půllitru. V její rodině ani mezi předky nebyl žádný pivovarník, dokonce tam neobjevíte nikoho, kdo by pivo nějak mimořádně zbožňoval. A ani ona sama, když povyrostla, neprožila osudový okamžik pozření po loku piva, kdy by náhled pochopila, která profese se stane jejím osudem. Prostě žádná romantika. „Myslím, že pracovat v pivovaru není zrovna holčičí sen. Ja měla takové ty dětské sny o tom, jak budu paní učitelka, a ještě ani na gymplu jsem neměla jasno v tom, co chci dál studovat.“ Na dalším směřování se možná trochu podepsala brigáda v pivovaře, kdyždopádně nejvíc Natašu zaujalo, že pivo se dá u nás studovat na tak vysoké odborné úrovni: „A taky mě okouzlila ta fortelná tradice řemesla, na které můžete být hrdá, protože cítíte a vidíte úsilí a práci mnoha generací. Češi všeobecně jsou na pivo právem pyšní, protože je nejlepší na světě. O tom se nedá diskutovat. Osobně považuju pivo za výborný nápoj, protože nemá velký obsah alkoholu a přitom s ním zaženete žízeň,“ říká Nataša Rousková. Na pivovarské katedře jich tehdy studovalo 40 - ženy a muži půl na půl. „Kde jsou ty holky dnes? To netuším,“ krčí rameny Nataša Rousková, která má dnes v oboru jedinou konkurentku, paní sládkovou z pivovaru Podkováň.

V 8 ráno na jedno?

Ona sama v přerovském pivovaru, kam nastoupila hned po škole, vystřídala několik pozic - včetně místa sládkova zástupce - až před 10 lety převzala jeho místo. Od té doby ji můžete v pivovaře potkat v kostýmku a lodičkách - to když ji čeká důležité jednání, jindy ji ve svetru a džínách, pobíhající po provoze. Asi nejvíc ji baví „detektivní“ pátání: když se vyskytne nějaký problém a ona musí jít na „místo činu“, ochutnat pivo, něco pozměnit, znovu ochutnat a tak třeba několikrát za sebou, dokud neobjeví „pachatele“. Jejímu okolí představa neustálého ochutnávání piva většinou nedává spát. Mohou zůstat klidní. Menzelovy Postřižiny jsou krásný film, ale na hony vzdálený pivovarské realitě 21. století. „Je pravda, že každý den se u nás schází degustační komise, která ochutnává pivo uvařené předchozí den. Ale zklamu vás, žádný velký požitek to není - v 8 hodin ráno má na pivo chuť málokdo,“ říká paní sládková. Ale připouští, že něco jiného je ochutnávka, kdy si zajde do sklepa, kde si načepuje třetinku přímo z ležáckého tanku: “Těch pár hltů piva si dokážu užít. Ale to není pravidelně. V práci nemůžete popíjet, to byste nic neudělala,“ usmívá se.

Brouci pytlíci a ti druzí

Pak není divu, že i po pracovní době si ráda zajde na pivo. Nejvíc si ho vychutná po tenise nebo volejbalu, případně při venčení psa nebo projížďce na kole. „Je pravda, že trpím jistou profesní úchylkou. Nepiju pivo jen tak, ochutnávám přitom, čichám, zkoumám, co v něm je a co není. Naštěstí musím říci, že většinou nejsem zklamaná - ani z piva ani z toho, jak ta která restaurace s pivem zachází. I v soukromí preferuju naši značku - Zubr mi opravdu chutná nejvíc. Jak taky jinak, kdyby tomu tak nebylo, asi bych těžko mohla dělat sládkovou právě tady.“ Často se stane, že příjemné posezení v hospůdce se pro Natašu Rouskovou záhy mění ve výjezdní pracovní zasedání. Štamgasti si ji většinou napřed otestují, jak moc svému oboru rozumí, a pak se na ni sesypou s všemožnými dotazy. Tedy ne všichni. Někteří, i když jich prý není mnoho a Nataša jim říká „brouci pytlíci“, jí dávají najevo převahu - ženská, co ta mi tady bude říkat? Mně, který do sebe denně hrkne pět piv! „Tyhle řeči jsem se naučila ingorovat. Nenechám se vypro- vokovat. Nač se lidé nejčastěji ptají? Asi na lidové pranostiky - třeba, jestli je pravda, že když hnijí švestky, tak bude špatné pivo,“ dodává paní Sládková. A jak na ni reagují ženy? Někdy z jejich strany cítí cosi jako závist, že se jí podařilo uspět v oboru pro ženu netypickém. Naštěstí se to stává jen občas.

S mámou v hospodě

Kdo ale patří mezi její dlouholeté věrné obdivovatele, je 20letý syn. Když si spolu před rokem dvěma vyrazili na kole a dali si cestou v hospodě pivo, hned se vyptával: „A mami, co v té chuti cítíš? Je dobrá nebo ti v ní něco vadí?“ Na mámu dnes pořád ještě nemá, ale znalec je z něj prý slušný. Zkrátka nepřichází ani Natašin manžel. Pochvaluje si, že jeho žena je narozdíl od ostatních manželek vždycky ochotná zajít s ním na pivo. A dokonce je jako partnerka natolik tolerantní, že ho pouští na pivo s kamarády. „Na jaké?Samozřejmě že na Zubra - jiné by mu doma neprošlo. Brala bych to jako pivní nevěru,“ směje se Nataša Rousková.

Nataša Rousková (48) vystudovala katedru kvasné chemie a bioinženýrství na VŠ chemicko-technologické v Praze. Hned po studiích se vrátila do rodného Přerova a nastoupila do tamnějšího pivovaru Zubr. Posledních 10 let zde pracuje ve funkci sládkové. Je vdaná, má 20letého syna, baví ji lyžování, cykloturistika a pěší turistika.

Zdroj a foto: Zubr.cz | Autor: Martina Coufalová

První dubnový den zavítali do Pivovaru Zubr hokejisté přerovského klubu HC ZUBR, aby udělali symbolickou tečku za letošní nadmíru úspěšnou sezónou.

Téměř všichni hráči i členové realizačního týmu byli v pivovarském provozu vůbec poprvé a tajemství výroby zlatého moku v nich vzbudilo velký zájem.

K poslední akci této sezóny nastoupilo „A“ mužstvo HC ZUBR Přerov v téměř kompletní sestavě. S nimi pak i realizační tým, vedení klubu, primátor Ing. Lajtoch a zástupci generálního partnera klubu – Pivovaru Zubr. Všechny osobně uvítal ředitel ing. Pavel Svoboda, který poděkoval hráčům za uplynulou sezónu v níž nadmíru dobře reprezentovali klub, potažmo i všechny sponzory. „Právě skončená sezóna je dobrým signálem i pro další potenciální sponzory, jejichž zapojení by bylo důležitým impulsem v dalším rozvoji hokeje v Přerově“ uvedl ředitel Svoboda. S poděkováním za reprezentaci města se připojil i primátor Přerova a senátor v jedné osobě Ing. Jiří Lajtoch.

Po oficiálním zahájení následovala prohlídka pivovaru. Do výrobního procesu všechny přítomné zasvětil ředitel pivovaru Ing. Svoboda, který s potěšením odpovídal na řadu zvídavých dotazů. Jindy přísný trenér Radoslav Svoboda pak hráčům výjimečně polevil a tak se mohli osvěžit vychlazeným pivem. „Naše kvasnicové pivo všem náramně chutnalo, mnozí jej vůbec neznali a pili poprvé“ popsal reakce hráčů Petr Hermély z pivovaru Zubr.

Našel se i prostor i pro různá neformální setkání a diskuse. Zástupci klubu a pivovaru společně hodnotili spolupráci, primátor pak zodpovídal řadu dotazů, týkajících se převážně plánované rekonstrukce tribun na zimním stadionu v Přerově.

Konec uplynulé sezóny prakticky odstartoval přípravy na sezónu novou, od které si všichni slibují, že bude stejně úspěšná jako ta právě skončená.

Zdroj: Zubr.cz

Chcete se stát profesionálními ochutnavači piva? Budete asi zklamaní, ale taková profese dnes v Česku neexistuje. „Kvalitu hodnotí sládci, mistři, zkrátka lidé z výroby,“ boří sen mnoha pivařů o ideálním zaměstnání sládková Nataša Rousková z přerovského Zubra, který na soutěži Zlatý pohár Pivex získal v pondělí několik ocenění.

„Odborník totiž ví, co má v pivu hledat a co za kterou složkou chuti stojí.“ Na soutěži vzorky nejdříve projdou laboratorní kontrolou, kde vědci z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského zjistí, zda vůbec splňují zákonné normy.„Ale podle vědců je dnes pivo skoro všechno,“ směje se vedoucí laboratoře Zubru Šárka Svobodová.

Proto poté nastupují právě degustátoři, aby posoudili kvalitu piva. Hodnotí vždy pět anonymních vzorků, pak následuje pauza na regeneraci chuťových pohárků. Degustátor nejdříve posoudí kvalitu pěny, tedy její soudržnost, trvanlivost a výšku. Pak pozvedne sklenici proti světlu a zjistí čirost a barvu piva. Speciálně barva je u většiny českých piv sytější než v zahraničí. „Je to dáno tradiční výrobou, při níž v pivu zůstává více extraktů, které určují jeho barvu a chuť,“ dodává Svobodová. Dále degustátor zamíchá sklenkou, aby uvolnil vůni. Ta by měla souznít s chutí piva. A nakonec přichází na řadu vlastní chuť. U té se hodnotí nejen hořkost piva, ale i plnost chuti, intenzita a charakter hořkosti. „Zkušený degustátor například pozná, z jakého chmele jsme pivo uvařili. Ten je ale každý rok jiný, záleží na počasí. Není proto jednoduché vařit z něj pořád to stejné pivo,“dodává Svobodová.

Billboardy řady značek dnes tvrdí, že právě jejich pivo je pivem roku. Jak poznat, že je to pravda? „Každý pivovar se chce pyšnit touto značkou. Dokládá to i počet pivních soutěží. Ale všechna kritéria, tedy vědeckou analýzu, degustaci a dohled notáře dnes splňují pouze dvě soutěže. Pivex a České pivo,“ říká Rousková.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Martinec

Místo, kde žiju očima ředitele Pivovaru Zubr Pavla Svobody

Když jsem se rozhodl studovat Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, obor kvasná chemie, bylo mi jasné, že se jednou budu živit výrobou piva. Při volbě prvního zaměstnání jsem zůstal věrný střední Moravě a s odstupem času můžu prohlásit, že pro pivovarníka z hlediska odborných příležitostí neznám lepší místo. Na Přerovsku se po staletí vaří poctivé české pivo, zatímco jiní už dávno přešli na lukrativnější velkoobjemové způsoby produkce. Do posledního detailu promyšlený a svým způsobem unikátní klasický způsob výroby piva byl pro mě vždy výzvou.

Jen tradiční metody vám totiž umožní ovlivnit výsledek a současně si pohrát. A pokud máte dobrý tým, pivo je pak doslova vyladěné a konzumenty určitě potěší. Právě v Zubru jsem sbíral první výrobní zkušenosti, které mě už v mých sedmadvaceti letech posunuly až na pozici sládka a o rok později i ředitele.

Stále hledám nová originální řešení

A víte, co mi dnes pomáhá v řízení? Nejsou to jen manažerské zkušenosti, nebo znalosti výroby a podobně, ale hlavně mi pomáhá stále nová motivace hledat originální řešení - v mém případě to jsou hlavně technologická, ale také marketingová. Je to velké štěstí mít práci, která vás opravdu zajímá.

Musíte ovšem počítat i s tím, že přicházejí situace, kdy jedno rozhodnutí může ovlivnit další chod podniku. Například před deseti lety, když přišly povodně, nastoupilo krizové řízení během několika minut. Tehdy nikdo neočekával, že nás to postihne tak rychle a zásadně.

Ten den jsme shodou okolností chtěli po práci s několika kolegy oslavit narozeniny. Sestava se mávnutím proutku stala krizovým štábem, jehož úkolem v první fázi bylo zajistit především bezpečnost zaměstnanců tak, aby nedošlo k ohrožení jejich životů.

V pivovaru nás to nakonec uvěznilo na tři dny a oslava to rozhodně nebyla. Následky škod likvidujeme prakticky dodnes.

Areál pivovaru důstojně reprezentuje město

Pivovar prochází dlouhodobou rekonstrukcí a na posledních úpravách se pracuje právě nyní. Myslím, že v současnosti jeho areál důstojně reprezentuje město, dokonce jsme získali ocenění za nejzdařilejší provedení fasády na jedné z pivovarnických budov lemujících hlavní třídu.

To, že pivo Zubr a Přerov k sobě neodlučně patří, potvrdily i výsledky jednoho z průzkumů veřejnosti. Většina dotázaných si totiž s Přerovem spojila právě pivovar Zubr, a tak trochu zapomněli třeba na učitele národů Jana Amose Komenského. Z intelektuálního pohledu to zřejmě potěšující nebude, ale pokud mám hodnotit znalost a vnímání značky, pak je to pro nás určitě pozizpravy. tivní.

Zdroj: MF Dnes.cz

Vůbec poprvé v historii uvaří nyní přerovský pivovar Zubr pivo z vlastních kvasnic. Lidé jej budou moci ochutnat už začátkem příštího roku. Vlastní kvasnice mají zajistit neměnnou chuť a kvalitu piva.

Dosud Zubr, jehož historie začíná roku 1872, kvasnice nakupoval. Investice do nového zařízení na jejich výrobu si vyžádala pět milionů korun.

Kultivaci prvních pivovarských kvasinek z vlastního mateřského kmene v pivovaře končí v těchto dnech. Dosud kvasnice nakupoval z kvasniční banky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Jistě nejsme jediným pivovarem, který si vyrábí vlastní kvasnice, určitě to ale není v Česku běžná praxe,“ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Díky investici se Zubr stal podle něj nezávislým na dodavateli.

„Vlastnictvím technologického kmene jsme také získali jistotu vysoké kvality předem odzkoušené generace pivovarských kvasinek. Současně s tím roste i garance neměnné chuti a vyrovnané kvality piva,“ vysvětlil ředitel přerovského pivovaru. Doplnil, že kvasnice výrazně ovlivňují dva nejdůležitější procesy při výrobě piva: hlavní kvašení na spilce a pozvolné dokvašování v ležáckých sklepích.

„V době vyostřeného konkurenčního boje na pivním trhu je externí nákup kvasnic vždy spojen s kvalitativními riziky. Proto je na místě zajistit si u tak významné suroviny nezávislost,“ řekl Svoboda.

Přerovský závod investoval v souvislosti s výrobou kvasnic pět milionů korun do takzvané propagační stanice a laboratoře na množení kvasničného kmene. Kvasnice přerovského závodu budou využívat k výrobě také sesterský pivovar Litovel a několik moravských restauračních pivovarů.

Přerovský pivovar, který loni vystavil asi 279 tisíc hektolitrů piva, je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba a Litovel.

Středomoravské pivovary, jejichž výstav loni dosáhl bezmála milionu hektolitrů piva, prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách.

„Jistě nejsme jediným pivovarem, který si vyrábí kvasnice, určitě to ale není v Česku běžná praxe.“ ředitel pivovaru Pavel Svoboda. (MF Dnes)

Přerovský pivovar Zubr bude sponzorovat nejvyšší českou soutěž házenkářů. Liga po svém mecenáši získá i jméno.

Nejvyšší česká soutěž házenkářů získala generálního sponzora. Stal se jím přerovský pivovar Zubr. „Určitě je to skvělé, že nejvyšší soutěž bude mít konečně svůj název, stejně jako ostatní míčové sporty,“ připomněl sekretář zuberského klubu Jaromír Petřek.

S přímými dotacemi do klubů však většina oslovených klubů nepočítá. „Snad až v dalším období. Nyní mají být získané finance využity na propagaci soutěže a výchovu a rozvoj mládeže, stejně jako reprezentaci,“ předpokládá trenér hranického extraligového týmu Jan Hegar. (Přerovský deník)

Pivovar ZUBR připravil pro příznivce přerovského hokeje zajímavý dárek a od pondělí 5.11. 2007 bude za mimořádně zvýhodněných podmínek prodávat limitovanou sérii 20 ks žlutých hokejových dresů HC ZUBR Přerov.

Každý prodaný dres bude pivovar ZUBR dotovat částkou ve výši cca 30% z pořizovací ceny. To znamená, že dresy s čísly a jmenovkami hráčů Marka Ditricha, Daniela Faltýnka, Michala Láníčka a Antonína Sprušila bude možno zakoupit v podnikové prodejně pivovaru za jednotnou cenu 750,- Kč !!

Dotace se týká pouze těchto 20 kusů, takže nebude nač čekat. Kdo zaváhá na toho se nemusí dostat. Nové hokejové dresy přerovských zubrů lze také běžně za plnou cenu zakoupit v prodejně sportovních potřeb Devil Sport v Přerově. (Web Zubr)

Zubr letos významně navýšil prodej piva na Slovensku. Zatímco běžně vyveze k sousedům do 30 tisíc hektolitrů pěnivého moku ročně, letos jen do konce září prodal už 35 tisíc hektolitrů. Přitom poptávka dále roste.

Podle vyjádření vedení přerovského pivovaru se očekává, že odbyt Zubra na Slovensku letos dosáhne rekordních 40 tisíc hektolitrů. Nárůst se nyní zvýšil o více než třetinu, což představuje velký úspěch.

Jeho zdroj nevidí vedení pouze v oblíbenosti českého piva a silné tradici značky Zubr. „Ke slovenskému trhu přistupujeme stejně jako k domácímu. Intenzivně se věnujeme nejen obchodu a distribuci, ale současně i servisním službám a marketingové podpoře značky,“ informoval ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda. (Hranický deník)