Celkem 202 400 hektolitrů piva, což je o 2000 hektolitrů více než loni, prodal za prvních osm měsíců přerovský pivovar Zubr.

Úspěšný je zejména prodej výčepního piva. Přerovský pivovar jej prodal do konce srpna necelých 163 tisíc hektolitrů a drží se stále na pozici nejsilnější značky v Přerově a blízkém okolí s tržním podílem vyšším než 50 procent.

„Výrazně se pivovaru daří prosazovat vícestupňová piva Zubr Gold a Zubr Premium a stejně tak nealkoholické pivo Zubr Free,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Podle ředitele pivovaru Pavla Svobody roste nejen kvalita piv bez obsahu alkoholu, ale také poptávka po nich. Odbyt nealkoholického piva se v zemi zvyšuje asi o čtvrtinu, zatímco odbyt Zubra Free narostl loni na více než dvojnásobek.

„Letos jej prodáme kolem osmi tisíc hektolitrů, zatímco loni to bylo 7200 hektolitrů,“ uvedl Svoboda. (Právo)

Přerovský pivovar za pět let investoval tři sta miliónů korun. Pivovar Zubr uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojme až 400 hektolitrů tzv. mladiny.

Plně automatické zařízení zajišťuje mechanické čištění čerstvě uvařeného piva od kalů a zbytků chmele. To vše se děje ve sterilním prostředí a s dokonalejší účinností než při provozu dosavadní technologie. Podle sládkové pivovaru Nataši Rouskové má investice za 2,5 miliónu korun významný dopad na optimální průběh kvašení piva.

„Vyrábíme klasickou technologií, takže u nás kvasí pivo na spilce v otevřených kádích. Kvasnice jsou velmi citlivý organismus, a proto je třeba zajistit optimální podmínky a maximální mikrobiologickou čistotu,“ říká uvedla Rousková. Ve spilce se mladina sedm až deset dnů prokvašuje na požadovaný stupeň kvašení, pak jde do ležáckých sklepů, tanků, kde zraje.

Investice přerovského pivovaru si v posledních pěti letech vyžádaly částku 300 miliónů korun, z toho 200 miliónů šlo do technologií, zbytek na modernizaci a výstavbu areálu. Po jejím ukončení se opět otevře také veřejnosti.

„Již nyní připravujeme nový program exkurzí pro návštěvníky. Pivovarů s klasickou výrobou už není mnoho, takže zájem podívat se pod pivovarnickou pokličku je veliký,“ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Pivo Zubr je držitelem titulu European Beer Star, několikanásobným šampiónem degustačních soutěží PIVEX a České pivo a patří mu také značka kvality KlasA. (Právo)

Přerovský pivovar Zubr uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojme až 400 hektolitrů mladiny - čerstvě uvařeného piva. Investice si vyžádala 2,5 mil. korun, informovala sládková pivovaru Nataša Rousková. Vedení závodu si od modernizace slibuje zvýšení kvality své produkce.

Nová, plně automatická vířívá káď zajišťuje mechanické čištění mladiny od kalů a zbytků chmele ve sterilním prostředí a s dokonalejší účinností, než umožňovala dosavadní technologie.

"Vyrábíme klasickou technologií, takže u nás kvasí pivo na spilce v otevřených kádích. Kvasnice jsou velmi citlivý organismus, a proto je třeba zajistit optimální podmínky a maximální mikrobiologickou čistotu," uvedla Rousková.

Přerovský pivovar vynaložil v posledních pěti letech na investice 300 mil. korun. Zhruba 200 mil. použil na modernizaci technologií, zbylou část investoval do úpravy areálu závodu.

Pivovar Zubr loni vystavil 283 000 hektolitrů piva, což bylo o 2000 hektolitrů více než v roce 2003. Závod je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel. Skupina loni vystavila stejně jako v roce 2003 necelý milión hektolitrů piva. Na českém trhu jí patří podle vedení skupiny zhruba šestiprocentní podíl. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají především na Moravě a ve východních Čechách. (Moderní obchod)

Závod ve sportovním potápění Zubr Open World Cup 2005 se uskuteční v sobotu na jadranském Pagu. Potápěči zde budou z mořských hlubin lovit lahve obsahující přerovské pivo Zubr Gold. Kritériem úspěšnosti je počet vylovených lahví i čas ponoru.

K účasti na soutěži se přihlásilo 40 startujících z České republiky, Slovenska, Chorvatska a Itálie. Nechybí ani freedivisti v čele s freediverovým reprezentantem Danem Exnerem, který je ve světě potápění pojmem.

Potápěči se mají nořit až do hloubky 40 metrů pro lahve, které tam umístili profesionální potápěči. Počet potopených i vylovených piv musí vždy sedět.

„Ne všechny lahve jsou na dně ihned vidět, takže to není jen o sbírání jako při nákupu v obchodě, ale taky o hledání,“ doplnil Pokorný.

„Už loni jsme měli dvě kategorie - potápění s přístrojem i bez. Pouze na nádech je to náročné a bez přípravy prakticky nemožné,“ tvrdí organizátor akce a zkušený potápěč Jan Pokorný z ESK Krnov. Podle něj však stačí soustředění a po šesti týdnech tréninku se i nováček dokáže na jeden nádech udržet pod vodou až pět minut.

Na Pagu má ESK již několik let potápěčskou základnu, kterou každoročně navštíví několik stovek lidí. „Akci Zubr Open World Cup každoročně organizujeme ve spolupráci s přerovským pivovarem Zubr. Její úspěch mezi potápěči potvrzuje i každoročně se zvyšující počet startujících,“ poznamenal organizátor. (Právo)

Kvasnicové pivo si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Ještě před časem ale bylo v místních restauracích k mání spíše výjimečně, přestože zájem o něj byl velký.

Kvasničák, jak se kvasnicovému pivu většinou říká, je nepasterované pivo s přirozeným obsahem neodfiltrovaných kvasinek. Svoji lahodnou chuť a sytě zlatožlutou barvu získává kvasnicové pivo poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě, přičemž tato doba činí minimálně 40 dnů, konstatoval ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Zároveň uvedl, že díky rostoucí poptávce se plánuje rozšíření počtu hospod, kde bude kvasničák k mání, a to nejen v Přerově, ale i v okolí. Kvasnicové pivo však vyžaduje vysoké nároky na skladování a ošetřování. Právě to v minulosti způsobilo, že tento druh piva od výčepu téměř zmizel i přes skutečnost, že zájem o něj byl obrovský, zdůraznil Svoboda. Nyní však vše nasvědčuje tomu, že alespoň na střední Moravě se kvasnicové pivo, které je bohatým zdrojem vitamínů B, ke konzumentům vrátí. (Haló noviny)

Přerovský pivovar prodal do konce června 141 tisíc hektolitrů pěnivého moku. Lidé pijí letos více piva než loni. Svědčí o tom alespoň nárůst spotřeby, který v prvním pololetí zaznamenaly v Olomouckém kraji přerovský pivovar Zubr a hanušovický pivovar Holba.

Za uplynulých šest měsíců prodal jen Zubr 141 tisíc hektolitrů piva, což je o šest tisíc hektolitrů více než ve stejném období loni.

„Vzrostl především prodej sudového piva, kterého bylo prodáno o sedm tisíc hektolitrů více než za první pololetí loňského roku. Celkem 74 tisíc hektolitrů,“ řekl ve čtvrtek novinářům ředitel přerovského pivovaru Pavel Svoboda.

Naopak export podle něj v porovnání s rokem 2004 o něco poklesl. Firma letos prodala v tuzemsku do konce června celkem 125 tisíc hektolitrů piva, v zahraničí pak 16 tisíc hektolitrů. V letošním pololetí utržila 200 miliónů korun, což je o tři milióny korun více než v prvních šesti měsících loni.

„Loni byl kvůli špatnému počasí slabší květen, vše se pak dohnalo v červnu. Letos je počasí naopak poměrně vyrovnané. Výrazně přitom zvýšila odbyt tropická vedra na konci května. Zvýšení prodeje o každé procento je však velmi obtížné, protože konkurence na trhu je velká,“ poznamenal ředitel. Podle něj vzrůstá mezi konzumenty pěnivého moku obliba vícestupňových piv. Zájem o desítku klesá.

Zpestřením nabídky čepovaného piva Zubr je kvasnicové pivo, které si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Podle Svobody je o kvasnicové pivo stále větší zájem. „Proto plánujeme rozšíření počtu hospod, do kterých jej dodáváme, nejprve v Přerově a následně i okolí,“ dodal Svoboda.

Loni pivovar zaznamenal dvojnásobný nárůst exportu na Slovensko, kam se vyvezlo 16 500 hektolitrů piva, což bylo 45 procent veškerého exportu. Přerovského Zubra ale během loňského roku mohli ochutnat také lidé v Maďarsku, Polsku, ve Slovinsku, Švédsku, v Itálii, Řecku, Rusku, Anglii, ve Finsku, v Izraeli a také v Kolumbii či Turkmenistánu.

V letošním roce by již konzumenti přerovského piva neměli podle Svobody pocítit zvýšení cen. „Ceny upravujeme jednou ročně obvykle v březnu, letos už se k tomuto kroku nechystáme,“ podotkl Svoboda. Poměrně nízké ceny piva v ČR jsou podle něj evropským fenoménem.(Právo)

Přerovský Zubr prodává v těchto dnech denně v průměru 320 tisíc půllitrů piva, což je až o polovinu více než obvykle. „Tropická vedra na konci května výrazně posílila odbyt,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Reakcí na zvýšení poptávky je posílení výroby. Ve vícesměnných provozech tak nyní pracují například stáčírny sudů i lahví. Pivovar zároveň přijímá brigádníky.

Zpestřením nabídky čepovaného piva Zubr je kvasnicové pivo, které si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Podle ředitele je o kvasnicové pivo stále větší zájem. „Proto plánujeme rozšíření počtu hospod, do kterých jej dodáváme, nejprve v Přerově a následně i okolí,“ dodal Svoboda. (Právo)

Zubr chce i letos navázat na medailové úspěchy. Navázat na úspěchy v podobě osmnácti medailí za chuť a kvalitu, které získalo přerovské pivo Zubr v prestižních degustátorských soutěžích doma i v zahraničí, chtějí také letos jeho pracovníci. I letos se přerovský pivovar zúčastní významných soutěží. „Právě teď připravujeme vzorky pro druhé kolo degustační soutěže Zlatý pohár PIVEX - Pivo roku 2005. Letos probíhá její 13. ročník a v posledních letech byl Zubr vždy jedním z medailistů. Do soutěže jsme přihlásili světlá piva Zubr Classic, Gold i naši Evropskou pivní hvězdu Zubr Premium. Jak jsme uspěli, bychom měli vědět na začátku března,“ uvedla sládková pivovaru Nataša Rousková.

Pivovar Zubr vaří pivo již více než 130 let klasickou výrobní technologií. To patří tradičně k nejlépe hodnoceným v ČR a úspěchy sklízí i v zahraničí. Loni přerovský pivovar vystavil celkem 283 tisíc hektolitrů piva, které prodal většinou v tuzemsku. „Vzhledem k chladnému létu je i mírný nárůst produkce o dva tisíce hektolitrů úspěchem,“ hodnotí ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Asi patnáct procent celkové produkce vyvezl pivovar loni na Slovensko, do Polska, Maďarska a Švédska. Do moderních technologií a zahájení rekonstrukce areálu společnost investovala v uplynulém roce téměř 50 miliónů korun. „V příštím roce je plánován další nárůst investic na dostavbu areálu včetně nádvoří, které by mělo v budoucnosti připomínat jeho původní vzhled z dob Akciového pivovaru v Přerově,“ dodal ředitel. (Právo)

Začínal jako vedoucí lahvovny, v sedmadvaceti letech se Pavel Svoboda stal v přerovském pivovaru Zubr sládkem a rok nato jeho ředitelem. „Nikde jinde jsem nepracoval. Pivovar je mým jediným zaměstnavatelem. Před jedenácti lety mi ho na zkoušku dali vést. Pak na mne dozorčí rada nějak zapomněla,“ říká s nadsázkou Svoboda.

Sám sebe nepovažuje za klasického manažera. „Já jsem spíše takový ten typ bojovníka. Nejsem manažerem za každou cenu,“ přiznává. Pracovní den mu začíná v osm ráno. „Dopoledne mám vždy bez návštěv. Při plné síle se chci se soustředit jen na pivovar. Začínám poradou, řeším běžnou agendu a ryze firemní problémy,“ uvádí Svoboda. „Nerad pracuji večer, takže vše nejdůležitější chci stihnout hned ráno. Ostatně, nejsem ani ten typ manažera, který sedí od rána do večera v práci, pak se nají, vyspí a druhý den jede ve stejném kolotoči. Snažím se pracovat intenzivně. V pivovaru jsem klasických osm až deset hodin denně. Na uměle vytvářené čtrnáctihodinovky nejsem.“

I když se označení manažer brání, k vedení pivovaru jeho schopnosti potřebuje. „Jak bych se jako manažer charakterizoval? Vyznačuji se přímočarým jednáním a jasným tahem na branku. Také si hlídám, abych se nepřiměřeně neupínal k minulosti, tak se totiž prohrává budoucnost firmy,“ vysvětluje Svoboda. „Tempo je zároveň neúprosné, takže si nemohu dovolit jakoukoli odbornou zaostalost.“

Profesní postižení u sebe necítí, ale pivo sleduje i mimo brány pivovaru. „Když jsem v restauraci, rád pro porovnání ochutnám konkurenci, něco víc ale při posezení nehledám, ani nic nezjišťuji,“ ťvrdí Svoboda. „Samozřejmě pokud v některé hospodě narazím na špatně podávané naše pivo, tak tam pošlu obchodního zástupce,“ doplňuje Svoboda.

Práce v pivovaru mu určila život. Dokonce i mimopracovně: „Přivedla mne ke sportu. Začal jsem s ním až ve třiceti. Bez něj bych veškerý ten nápor nezvládl.“ (MF Dnes)

Zlatou medaili a titul Evropská pivní hvězda v kategorii plzeňských piv českého typu získalo na mezinárodní soutěži European Beer Star pivo Zubr Premium z přerovského pivovaru Zubr. Ocenění převzala ve čtvrtek sládková pivovaru Nataša Rousková v Norimberku u příležitosti Brau Beviale 2004. „Soutěž pořádá Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. European Beer Star vychází z historického spojení piva s Evropou, kde je tento jedinečný nápoj vnímán jako kulturní dědictví,“ řekla Právu ve čtvrtek mluvčí přerovského pivovaru Hana Matulová. Soutěž má podle ní 29 kategorií, přičemž k nejsilnějším patří právě kategorie českých a německých piv plzeňského typu. (Právo)

Druhý ročník netradičního závodu Zubr Open World Cup 2004, při němž potápěči vytahují z mořských hlubin láhve piva, se o víkendu uskutečnil u jadranského ostrova Pag. "Kritériem hodnocení byl počet vylovených piv z mořského dna, v co možná nejkratším čase. Soutěže se zúčastnilo více než padesát závodníků z ČR, Slovenska, Maďarska, Chorvatska a Španělska, kteří se utkali ve dvou kategoriích - potápění s přístrojem a freedivingu," řekla Právu v pondělí mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová.

V silné konkurenci zvítězila mezinárodní dvojice tvořená Čechem Romanem Fajgelem a Chorvatkou Nikolou Peraničovou, kteří v čase 29 minut a 11 sekund vylovili celkem 28 piv a překonali tak loňské vítěze o 10 piv ve stejném čase. Šampionem v kategorii potápění na nádech bez přístroje se stal Marek Gottlieb s desíti vylovenými pivy.

"Lahve s pivem umísťují na dno profesionální potápěči těsně před závodem s tím, že počet potopených i vylovených piv musí vždy sedět. Ne všechny lahve jsou na dně ihned vidět, takže to není jen o sbírání jako při nákupu v obchodě, ale taky o hledání. To vše v čase a hloubce až 40 metrů," přibližuje přípravu hlavní organizátor akce, zkušený potápěč Jan Pokorný z klubu ESK Krnov. (Právo)

Bez obav se mohli oddávat pivařské vášni návštěvníci Pivního festivalu v Olomouci. Na popíjení dohlížela, a to dokonce s radostí, hlídka výčepní bezpečnosti. Při pohledu na žlutobílé vozidlo s nápisem VB sice leckoho zamrazí, ale lidé se nemuseli obávat žádné represe. Jediným cílem výčepní bezpečnosti je poskytnout pivařům zábavu. Výčepní bezpečnost vznikla na podporu prodeje točeného piva. "Objíždí hospody a pořádá v nich laserovou show," přiblížila poslání VB mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová.

"Osazenstvo hospod střílí z laserových pistolí a za odměnu získávají vítězové pivní sklenice, trička VB a propagační předměty. Ze zkušeností můžeme říct, že ani několik vypitých piv správnou mušku nekazí." Od loňského června už hlídka VB objela desítky hospod a restaurací na Moravě, kde se pivo Zubr čepuje. Kvůli příznivému ohlasu budou ve své činnosti pokračovat i letos v létě. "Přijetí je většinou velmi dobré. Každá hospoda má svoji atmosféru, vřelejší ale většinou bývají lidé na venkově. Děláme pro ně zábavu a odměňujeme je za to, že jsou našemu pivu věrní," podělil se o zkušenosti člen výčepní bezpečnosti Jakub Wagner.

Na cestách po výčepech se osazenstvo recesistického vozu nevyhnulo ani legračním situacím. "V jedné vesnici jsme měli velký úspěch a tamní osazenstvo včetně hospodského pak za námi jezdilo celý týden. Doma nechali hospodu zavřenou. Poté jsme se dozvěděli, že chtěli obléct fotbalové družstvo do našich triček, proto soutěžili o sto šest," vypráví Wagner. Do střelecké soutěže se přitom nezapojují jen zarytí pivaři. Například ve Zlíně se vítězkou stala šestiletá dívka. Pozornost vzbuzuje i vozidlo silně připomínající auta veřejné bezpečnosti z dob totality. "Někdy mají lidé šok, když vyjdou z hospody a uvidí naše auto. Zpozorovali jsme také, že někteří řidiči při pohledu na ně nápadně zpomalují," líčí Wagner. Jednu věc ale štamgasti hlídce VB přece jen vyčítají. "Nelíbí se jim, že si nedáme pivo. Jsme ale v práci, a proto žízeň zaháníme většinou kofolou." (iDnes)

Vítězem soutěže FIRMA KRAJE se v olomouckém regionu stal přerovský pivovar Zubr, který tak předstihl Olmu a Solné mlýny. Výsledky byly vyhlášeny dnes v hotelu Imperial v Ostravě za účasti hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského, managerů významných firem krajů Olomouckého a Moravskoslezského a zástupců CzechInvestu. V rámci tohoto oficiálního setkání proběhla také panelová diskuse na téma Osobnost managera anebo Proč jsou úspěšní.

Cílem soutěže FIRMA KRAJE je vyzdvihnout význam zodpovědnosti firem ke komunitě regionu a jeho rozvoji. V každém kraji byly vyhodnoceny firmy, které nejvíce pomáhají svému regionu, ať v jeho propagaci, podporou rozvoje, charity nebo zaměstnávají handicapované pracovníky.

Pro tyto důvody si nad soutěží vzala patronát agentura CzechInvest a hejtmani některých krajů.

Do prvního ročníku se přihlásilo 278 firem ze všech krajů České republiky různých velikostí a zaměření. Ve dvoukolové soutěži pak byly vyhlášeny 3 firmy příslušného regionu, které získaly nejvyšší hodnocení.

Dle vyjádření ředitele pivovaru Pavla Svobody je podpora regionu dlouhodobým cílem společnosti. „Podílíme se na projektech rozvoje sportu, kultury i společenského dění. Nezapomínáme ani na charitativní projekty, ke kterým patří i podpora zlepšení kvality života handicapovaných občanů. Těší nás, že můžeme spolupracovat s městem na významných lokálních projektech. Nyní je to například rekonstrukce známé historické památky Michalov. Pivovar zaměstnává 170 pracovníků a také to vnímáme za situace neustále se zvyšující nezaměstnanosti jako významnou skutečnost,“ vyjadřuje Pavel Svoboda.

Pivo Zubr úspěšně reprezentuje region v domácích i zahraničních degustačních soutěžích . Jen v loňském roce získal Zubr celkem 4 ocenění a stal se Českým pivem roku 2003. Do Přerova putovala i letošní medaile ze Zlatého poháru Pivex. Tradičně získává ocenění také na největších zahraničních pivních přehlídkách a řadí se k nejlépe hodnoceným pivům u nás. (Pivovar Zubr)

Světlý ležák Zubr Premium získal také letos medaili v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX - PIVO 2004. Obsadil třetí místo v konkurenci třiadvaceti známých pivních značek. "Letošní úspěch opět potvrzuje kvalitu přerovského piva, které v posledních sedmi letech získalo již sedmnáct různých ocenění a patří tak k nejlépe hodnoceným značkám na trhu," sdělila Právu mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. "Kategorie ležáků je obecně vnímána jako elitní a její produkty jsou obvykle chloubou každého pivovaru," dodal k poslednímu úspěchu ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda. (Právo)

Pivovar Zubr investuje celkem čtyři miliony korun do rekonstrukce přerovské restaurace Michalov, která je na seznamu historických památek. Hostinec již v závěru devatenáctého století provozoval místní akciový pivovar a nyní jej má Zubr pronajatý od přerovské radnice. Cinkot pivních půllitrů by se měl opraveným interiérem restaurace rozeznít již letos v květnu. "Chceme přispět k oživení starých tradic a současně vybudovat stylovou moderní restauraci, jež přispěje ke zvýšení kultury konzumace českého piva," řekl ředitel Pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Dodal, že příprava rekonstrukce Michalova prošla náročným schvalovacím procesem a na průběh již zahájené rekonstrukce dohlížejí odborníci na památkovou péči. "Je to historický objekt, a proto si jeho rekonstrukce vyžádala zvláštní opatření, což pro investora mnohdy znamená ústupek od původního záměru. Rozhodující je konečný výsledek a ten očekáváme velmi dobrý také díky spolupráci s magistrátem města i památkáři," podotkl Svoboda. Restaurace Michalov by podle něj měla mít i vlastní venkovní zahrádku, jejíž výstavbu bude financovat přerovská radnice, která již nechala zrekonstruovat nedaleký altánek, park i promenádu. "Věříme, že se park i restaurace opět stanou místem příjemných setkání, tak jako tomu bývalo dříve," poznamenal Svoboda. Pivovar Zubr je společně v pivovary v Litovli a Hanušovicích součástí čtvrté největší tuzemské pivovarnické skupiny PMS Přerov, která loni zvýšila výstav piva meziročně o 1,16 procenta na bezmála 965.000 hektolitrů. Pivovary Zubr, Holba a Litovel se soustředí na trh střední a severní Moravy, kde si jejich značky dlouhodobě udržují pevné postavení. Skupina PMS Přerov loni menší podíl produkce vyvezla, a to zejména na Slovensko. (iDnes)

Redakce Deníku Jablonecka se podílela na vyhodnocení nejlepšího piva roku, ale jak nakonec ukázaly výsledky, zvítězilo pivo, které v našem kraji zná jen málokdo. Rozhodující slovo měli v předvečer svátku svatého Václava, který je patronem českého piva, odborníci. Čtyřiadvacet znalců z pivovarů, vysokých škol a sladoven hodnotilo chuťově pětadvacet přihlášených vzorků. Kromě toho se piva hodnotila pomocí přístrojů z hlediska kvality použitých surovin. Testování probíhalo anonymně a vítězství v kategorii točených i lahvových piv si odnesl přerovský Zubr. V anketě novinářů zvítězil Pilsner Urquell. (Mojenoviny.cz)

Tmavé výčepní pivo Zubr Classic z přerovského pivovaru získalo stříbrnou medaili na celosvětově známém Stockholmském festivalu piva a whisky (Stockholm Beer and Whisky festival). Navázalo tak na svůj úspěch v domácí soutěži České pivo 2003, kde se stalo absolutním vítězem. Stockholmský festival, který patří mezi čtyři největší přehlídky piva na světě, se ve Švédsku koná od roku 1992 a každoročně přivítá více než 200 tisíc návštěvníků. Do čtveřice dále náleží Velký britský pivní festival v Londýně, Velký americký pivní festival v Denveru a Pivní festival v Antverpách. "Na stockholmském festivalu se každoročně prezentuje až 600 druhů piv světoznámých značek. Piva jsou rozdělena do více než dvou desítek kategorií, ve kterých jednotlivé vzorky hodnotí světoví odborníci z oboru pivovarnictví," informovala Právo mediální zástupkyně přerovského pivovaru Hana Matulová. Stockholmské stříbro letos podle ní doplní dvě zlatá ocenění, která pivovar získal v soutěži České pivo 2003, když se piva Zubr Classic a Zubr Premium stala absolutními vítězi ve své kategorii. Přerovský pivovar letos vyveze asi 25 tisíc hektolitrů piva, což představuje přibližně devět procent jeho celkové produkce. Jednou z exportních zemí je právě Švédsko, kde se každoročně prodá zhruba dva tisíce hektolitrů piva Zubr. (Právo)

Přerovské pivo Zubr se stalo absolutním vítězem letošního ročníku České pivo. Získalo prvenství v obou soutěžních kategoriích.

Světlé výčepní Zubr Classic i ležák Zubr Premium dosáhly nejlepších výsledků v silné konkurenci nejznámějších značek na našem trhu a obě piva jsou nyní držiteli titulu České pivo 2003. Ve vysoce prestižní soutěži se utkalo celkem padesát českých piv. Výsledky soutěže včera v Praze uveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven. Klasický výrobní postup jako konkurenční výhodu Zubra zdůraznil ředitel pivovaru Pavel Svoboda."Oceňují ji nejen odborníci, ale především konzumenti a právě díky nim přerostlo původně regionální pivo v silnou značku s hlavou zubra ve znaku. Prvenství v obou kategoriích vnímáme jako potvrzení kvality našeho typicky českého piva, jehož chuť vítězí,"vyjádřil Pavel Svoboda. V soutěži, kterou každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven spolu s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským, probíhá hodnocení jednotlivých vzorků ve dvou kolech, což je ve srovnání se světem ojedinělé. Odborní degustátoři posuzují senzorické a analytické vlastnosti a rozhodují, která piva chutnají nejlépe. Vítězství svého oblíbeného piva budou moci oslavit také štamgasti hospůdek a restaurací, které Zubra čepují. Pivovar pro ně připravil speciální exkurze do provozu, kde nahlédnou pod pivovarskou pokličku výroby pivního šampiona roku. (kl)

Celkové výsledky soutěže České pivo Světlý ležák Světlé výčepní

1. Zubr Premium 1. Zubr Classic 2. Radegast Premium 2. Braník 3. Velkopopovický kozel Premium 3. Starobrno (Mojenoviny.cz)

Přerovské pivo - desítka Zubr Classic - získalo ocenění KlasA, které uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským produktům. "Stalo se tak dnes v rámci zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích," sdělila Právu ve čtvrtek mediální zástupkyně Pivovaru Zubr Hana Matulová. Projekt KlasA je podle ředitele pivovaru Pavla Svobody významným krokem na podporu českých výrobků. "Výroba piva Zubr je spojena s více než stotřicetiletou tradicí a zkušenostmi, které domácímu pivovarnictví patří. České pivo se právě díky své mimořádné kvalitě stalo pojmem doma i v zahraničí. Kvalita výrobků včetně surovin je především výsledkem práce našich lidí a podporu národních výrobků tedy vnímám jako podporu národního hospodářství obecně," konstatoval Svoboda. Výrobky ucházející se o udělení značky, jak informovala Matulová, musí splňovat dané specifické a obecné podmínky, které garantují jejich kvalitu. K jednomu z hlavních požadavků patří rovněž stoprocentní podíl národní práce. V praxi to znamená, že produkt musí být plně vyroben na území ČR. Požadovanou kvalitu a složení výrobků bude pro potřeby udělení značky posuzovat a po jejím udělení i následně kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. "Národní program podpory kvalitních českých potravin slouží především k lepší orientaci spotřebitele, identifikaci typických českých potravinářských produktů a prezentaci nadstandardně kvalitních a bezpečných potravin," dodala Matulová. (Právo)

Přerovský pivovar přihlásil desítku Zubr Classic do systému hodnocení, které v případě úspěchu přinese produktu oficiální užívání národní značky KlasA. Značku uděluje ministr zemědělství České republiky na dobu tří let kvalitním domácím potravinářským a zemědělským produktům. Výrobky ucházející se o udělení národní značky musí splňovat dané specifické a obecné podmínky. "K těm patří například technická dokumentace o základních použitých surovinách, přísadách, pomocných látkách a technologii výroby. Dále pak balení výrobku, jeho distribuce i podmínky skladování. K jednomu z hlavních požadavků na přihlášený výrobek se řadí rovněž stoprocentní podíl národní práce. To znamená, že produkt musí být celý vyroben na území ČR. Další podmínkou je předložení certifikátu ISO nebo systému kritických bodů, který pivovar Zubr úspěšně obdržel v minulém měsíci," informovala mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. Značkou KlasA budou označovány kvalitní domácí potravinářské a zemědělské produkty oceňované v rámci Národního programu pro podporu domácích potravin. Požadovanou kvalitu a složení výrobků bude pro potřeby udělení značky posuzovat a po jejím udělení i následně kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Národní program podpory kvalitních českých potravin je obdobou nejrůznějších státních a polostátních prezentačních a propagačních systémů národní potravinářské produkce v zemích EU. Slouží především k lepší orientaci spotřebitele, identifikaci typických národních potravinářských produktů a prezentaci nadstandardně kvalitních a bezpečných potravin. (Právo)