Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Radegast Nošovice


Pivní.info

Radegast bodoval v Bruselu

[středa, 21. červen 2006]

Ze 45. ročníku Mezinárodní soutěže kvality Monde Selection konané v Belgii v Bruselu si značka Radegast přivezla hned dvě stříbrné medaile. Z 230 značek piv ocenila odborná porota stříbrem pivo Radegast Premium a Radegast Original. Z loňského ročníku přivezl Radegast zlato za Radegast Premium a stříbro za Radegast Originál. Velký úspěch zaznamenává v této soutěži pivo Radegast Premium, které získalo ocenění čtyřikrát po sobě – třikrát zlato a jednou stříbro. V letošním roce je to pro značku Radegast druhé ocenění po bronzu za Radegast Premium na největší profesionální pivní soutěži na světě Australian International Beer Award. V kategorii piva se letošního ročníku účastnilo 80 pivovarů ze 49 zemí světa, které přihlásily více než 230 značek piv. Pivní vzorky podrobila devítičlenná odborná porota laboratorní analýze a senzorickým testům. Posuzovala např. chuťové vlastnosti piva, vzhled i grafické ztvárnění etikety. (Zboží a prodej)


Radegast Birell získal v australském Melbourne nejvyšší ocenění v kategorii nealkoholických piv mezinárodní pivní soutěže Australian International Beer Awards. Ocenění udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa.

Již od počátku dubna probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo letos registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně České republiky. Mezi nealkoholickými pivy nejvyšší hodnocení získal Radegast Birell: „Jsme rádi, že se potvrdila pozice Radegastu Birell jako vysoce kvalitního nealkoholického piva i mimo domácí trh, v náročném mezinárodním srovnání s dalšími 30 zeměmi světa,“ uvedl Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Registrované vzorky byly v rámci posuzování odbornou porotou podrobeny více než osmidenní analýze, při níž byly zkoumány z hlediska svých chuťových vlastností, aromatu, vzhledu a stylu, ale také technické kvality. U balení je pak kritériem jeho estetická úroveň, kvalita informací o produktu, které poskytuje, a účelnost balení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Málokterý pivovar si dal na etiketu svého piva boha. Nošovický pivovar to udělal.

Ovšem tak, jako byl bájný Radegast například pohanským bohem úrody, plodnosti či války, střídá tato postava i své grafické podoby na etiketě stejnojmenného piva.

Pivaři si Radegasta vybrali sami

Od doby, kdy ho poprvé použil na etiketu mladý nošovický pivovar, uběhlo už šestatřicet let. Jako znak piva si postavu známé sochy boha z Radhoště vybrali sami budoucí pivaři, když právě tento symbol vyhrál veřejnou anketu o znak piva.

Od té doby se díval pivařům z pivních etiket a hospodských sklenic do očí, byť ztvárnění jeho postavy procházelo různými grafickými obměnami. Ty však vždy respektovaly podobu americké sochy Albína Poláška a přímý pohled na ni.

Až před několika lety manažeři pivovaru Pilsner Urquell schválili novou podobu etikety a znaku piva, na nichž ovšem bůh Radegast odvrátil zrak a hleděl někam mimo. Tak nějak nezúčastněně.

Možná i proto začali manažeři pivovaru uvažovat o tom, že otočí opět zvířecí tvář pohanského boha k lidem. „Na tenkém skle už nyní míří do restaurací Radegast otočený zpět k lidem,“ říká manažer značky Radegast Milan Gába.

Moravané mají raději přímý pohled do očí

Gába však dodává, že nepůjde o plošné otočení „boží“ hlavy na všech produktech pivovaru. „Novou podobu znaku piva zavedeme postupně. Je to spíše evoluce než revoluce. Například na deštnících v hospodských zahrádkách se lidé mohou setkat v současnosti se třemi, ale i čtyřmi podobami značky nošovického piva,“ říká manažer s tím, že například na lahvovém pivu se nová etiketa objeví nejdříve na podzim. A proč vlastně pivovar opět po několika letech mění podobu etikety a značky? „Necháváme si dělat velký průzkum spotřebitelů piva. A některým lidem se prostě nelíbí, že Radegast se v posledních letech dívá na etiketě a na sklenicích jinam,“ říká Milan Gába. „Myslím, že to vystihuje i povahu lidí na Moravě a ve Slezsku. Moraváci jsou přímí, co chtějí, řeknou bez vytáček a na plná ústa. A dívají se přitom do očí. Myslím, že takového chtějí mít i Radegasta.“

Radegast táhl v čele vojsk na Řím

Nejstarší hodnověrná zpráva osvětlující postavu Radegasta, pozdějšího boha Slovanů, je v Kronice Isidorově (asi 561 - 636 n. l.). Hovoří se v ní o porážce Radegastových vojsk za panování římských císařů Honoria a Arkadia roku 405. Tehdy se Redegaistus se čtyřmi sty tisíci muži vypravil do Říma, aby potlačil vzmáhající se křesťanství.

Uvěřil prý však bohům, kteří předpověděli nezdar válečného tažení, od obležení Říma proto upustil a byl poražen římskou armádou. Následovala jeho poprava a zřejmě brzo po smrti byl pohanskými Slovany přijat mezi božstvo.

Socha Radegasta letos oslaví pětasedmdesátku

Sochu Radegasta odhalili obyvatelé Beskyd slavnostně pod vrcholem Radhoště 18. července 1931. Stejně jako sousoší Cyrila a Metoděje stojící u nedaleké kaple je dílem akademického sochaře a profesora umělecké školy v Chicagu Albína Poláška. Socha byla darem amerických Čechů staré vlasti.

Jako po mytologické postavě sáhl po Radegastu i autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien. Ten ve svých knihách nechává vystupovat čaroděje Radagasta Hnědého, jehož předobraz si vzal s velkou pravděpodobností ze slovanské mytologie.

Radegast si drží pozici druhého pivovaru v zemi

Pivovar Radegast v Nošovicích na Frýdecko-Místecku si za poslední rok udržel pozici druhého největšího pivovaru v České republice. Vyrobil dva miliony sto třicet tři tisíc hektolitrů piva. Značka Radegast je po značce Gambrinus stále druhou nejprodávanější značkou piva v zemi. Prodej podle manažerů pivovaru nezaznamenal žádný pokles, ač celkově prodej tradičního nápoje zvaného pivo klesl v Česku o jedno procento. I tak se za poslední rok vypilo v zemi téměř šestnáct milionů hektolitrů piva všech značek.

Nejvíce piva Radegast se tradičně vypije v okresech Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava, Nový Jičín a Vsetín. (MF Dnes)


Radegast získal medaili na soutěži

[neděle, 21. květen 2006]

Dvanáctistupňový ležák Radegast Premium z produkce nošovického pivovaru Radegast získal bronzovou medaili na jedné z největších profesionálních pivních soutěží na světě Australian International Beer Award.

„Porota v Melbourne hodnotila téměř tisíc soutěžních vzorků piva z jedenatřiceti zemí světa,“ řekla Eva Škorničková ze zastupující mediální agentury.

Australian International Beer Award byla založena v roce 1987. Odborná porota během osmidenní analýzy zkoumá chuťové vlastnosti, aroma, vzhled, styl i technickou kvalitu piva. Hodnotí také jeho balení.

Radegast nebodoval poprvé

Nošovické pivo Radegast Premium na této soutěži zabodovalo potřetí za sebou - loni získalo stříbro a předloni rovněž bronz. Letos Radegast na australské soutěži pokořila značka Velkopopovický Kozel Medium z pivovaru Velké Popovice, která získala stříbro.

Pivovar Radegast i Velké Popovice jsou součástí největšího domácího producenta piva, společnosti Plzeňský Prazdroj.

Pivovar Radegast je s ročním výstavemkolem dvou milionů hektolitrů domácí dvojkou na trhu a pivovar Velké Popovice, který loni vyrobil téměř 1,5 milionu hektolitrů piva, je třetím největším pivovarem v ČR. (MF Dnes)


Nošovický pivovar Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj chce letos uvařit 2,2 milionu hektolitrů piva. Za posledních 12 měsíců závod vyrobil 2,133 milionu hektolitrů pěnivého moku. Radegast, druhý největší pivovar v Česku, loni investoval 43 milionů korun převážně do ekologie a podpory kvality. Letos se vedle drobných investic zaměří na svou sladovnu.

Na modernizaci výroby sladu, která závodu pomůže snížit výdaje za teplo a vodu, vynaloží podle manažera pivovaru Radegast Ivo Kaňáka 23 milionů korun. Radegast v posledních letech investuje ročně mezi 40 až 50 miliony korun. Podle Kaňáka se Radegast zaměřuje na investice, které přinášejí rychlou návratnost.

Největší domácí výrobce piva Plzeňský Prazdroj, součást nadnárodní skupiny SABMiller, vyrobí osm milionů hektolitrů piva ve svých pivovarech v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Do konce letošního března opustilo podnik zhruba 130 lidí v rámci organizačních změn ve všech závodech. Jde zejména o administrativní personál, pracovníky technické podpory a střední manažery. V Plzni, kde se vyrábí prémiové pivo Pilsner Urquell, pracuje 1000 lidí.

Plná pětina zaměstnanců musela odejít z nošovického závodu. Ten teď zaměstnává 250 namísto dosavadních asi 300 lidí. "Zajistili jsme lidem, že dostali odstupné a mohli přejít do cizích firem v rámci externalizace některých provozů," řekl Kaňák. Radegast, který teď prošel výraznou reorganizací po pěti letech, podle Kaňáka vyčlenil do externích firem například úklid výrobních provozů, změnil organizaci údržby a stáčírny. (Morava24)


Recept na výrobu nealkoholického piva si nošovičtí sládkové přivezli ze švýcarského Curychu

V Česku roste zájem o nealkoholická piva. Úspěch slaví především u řidičů, ale pije se i v některých průmyslových podnicích. Pivovary ho vyrábějí dvakrát více než před pěti lety, nyní zhruba 239 tisíc hektolitrů ročně. Dlouhodobě nejúspěšnější značkou je Radegast Birell.

Jen za poslední rok vzrostl prodej nealkoholického piva Radegast Birell o osmnáct procent.

Prodej Birellu v sudech mířících do restaurací, motorestů a barů vzrostl dokonce o téměř třicet procent. Zástupci nošovického pivovaru kvůli úspěchu Birellu zřídili pro tento nápoj samostatnou marketingovou jednotku.

Nejvyšší spotřeba piva Radegast Birell je v Moravskoslezském kraji, Praze a Jihomoravském kraji. Na domácím trhu tvoří Radegast Birell sedmdesát procent všech prodaných nealkoholických piv a název Birell se stává u mnoha restauratérů obecným označením pro nealkoholické pivo. Rovněž hodně podniků odebírá pro své pracovníky toto pivo, největším odběratelem Birellu jsou například Třinecké železárny.

"Pivo Radegast Birell dosahuje výborných výsledků i bez větší marketingové podpory. Je nejdynamičtěji rostoucí značkou v celém portfoliu Plzeňského Prazdroje, odráží současné trendy životního stylu a stále více lidí volí toto pivo k jídlu, práci nebo za volantem před limonádou nebo minerálkou," řekl manažer značky Radegast Milan Gába.

"Chceme začít naše nealkoholické pivo propagovat na čerpacích stanicích, v restauracích. Se značkou Birell se budou spotřebitelé setkávat na festivalech a koncertech, například na festivalu Mezi ploty, kde není dovolen alkohol. Chceme, aby Birell byl vždy dostupný jako nealkoholická alternativa k našim značkám piv a mohli jej volit řidiči nebo ti, kteří v určitou chvíli nemohou pít pivo," řekl nový manažer Birellu Karel Kraus.

Značku a základ úspěšného nealkoholického piva přivezl na počátku devadesátých let ze švýcarského Curychu dnešní hlavní manažer pivovaru Ivo Kaňák. "Byl jsem tam tři týdny, a když jsme se s licencí vrátili, stejně mi nešlo na um, jak to pivo dělají. Tak jsme na té receptuře popracovali s nošovickými sládky a uvařili jsme první várku dvou set hektolitrů Birellu," vzpomíná vrchní manažer Radegastu.

"První tři roky to byl těžký porod. Nakonec však manažeři začali věřit, že se to pivo jednou chytí a že nastane obrat u lidí, kteří začnou tento druh piva vyhledávat," říká Ivo Kaňák a dodává, že pivovar, který Radegastu licenci na výrobu Birellu poskytl, dnes už neexistuje. "Jsou v něm sklady a pohltil ho jiný pivovar," řekl Ivo Kaňák.

Nealkoholický Birell dokonce zařízl i výrobu nealkoholického piva Gambrinus Free, které vyráběl plzeňský pivovar v době, kdy koupil nošovický Radegast. (iDnes)


Případná stavba automobilky Hyundai v moravskoslezských Nošovicích by mohla narušit výrobu v pivovaru Radegast společnosti Plzeňský Prazdroj, který sousedí s pozemky připravenými pro novou továrnu. Moravskoslezský kraj proto uzavřel s pivovarem smlouvu, která v případě odstávky způsobené stavbou zaručí Prazdroji vysoké odškodné. Smlouvu včera schválili krajští zastupitelé.

Pivovar by dostal za každou započatou hodinu výluky 833.333 korun. Závazek kraj přenese na stavební firmy, které budou zónu v sousedství pivovaru budovat, řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Pavel Drobil.

Kraj bude podle smlouvy odpovídat za výluky způsobené například přerušením dodávky elektřiny, vody nebo plynu. Podle podmínek smlouvy by kraj zřejmě musel platit i za dopravní kolaps, který by ochromil zásobování, nebo za přerušení telekomunikačních sítí, jež by znemožnilo řízení společnosti.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina výši odškodnění vypočítali znalci. "Částka se může zdát hrozná, ale je to na základě znaleckých posudků a ohodnocení možného dopadu. A to na výrobu a také provoz celého komplexu nošovického pivovaru," řekl Bechtin.

Kraj podle Drobila požadavky pivovaru a jeho obavy o kvalitu vody chápe. "Našim úkolem je zajistit, aby k žádnému ohrožení tak zavedené značky piva nedošlo. Pokud by ovšem taková situace přece jen nastala, krajskou pokladnu a daňového poplatníka to nezatíží," řekl Drobil. Každá stavební firma, jež získá zakázku pro práce v zóně, totiž bude muset složit na účet kraje několik milionů korun. Peníze by kraj použil na úhradu škody.

Zastupitelé se zároveň ve smlouvě s Prazdrojem zavázal na náklady kraje přeložit vodovod i náhradní vodovod pro pivovar a zajistit vedení kanalizace pro odpadní vody mimo areál Pivovaru Radegast. Zároveň s výstavbou cest pro průmyslovou zónu musí kraj podle smlouvy vybudovat nové dopravní napojení pivovaru.

Společnost Hyundai zatím oficiálně nepotvrdila, jestli svou automobilku postaví právě v Nošovicích, podle informací z vlády i Moravskoslezského kraje je to ale velmi pravděpodobné. Rozhodnutí by mělo padnout do konce února. Hyundai chce do stavby nové továrny investovat 800 milionů eur (23 miliard korun) a ročně vyrábět asi 300.000 vozidel. Továrna by měla přímo zaměstnat kolem 3000 lidí, v dodavatelských firmách by mohlo podle CzechInvestu vzniknout více než 10.000 pracovních míst. (Morava 24)


O stavbě pivovaru rozhodli horníci

[středa, 21. prosinec 2005]

Nošovice si připomínají první várku piva

Ač od položení základního kamene nošovického pivovaru uplynulo letos čtyřicet let a od uvaření prvního piva v něm pětatřicet, historii pivovaru začali psát horníci na Karvinsku už jedné noci na počátku padesátých let.

Když se manažer pivovaru Ivo Kaňák na schůzce s pamětníky ptal, jestli vědí, co se stalo konkrétně v noci z 13. na 14. dubna roku 1953, někteří říkali, že ráno na ulicích ležely peníze. Vzpomněli si totiž na tehdejší měnu.

Jenže oné noci roku 1953 se podařilo havířům poddolovat karvinský pivovar. Od té doby se tento po ostravském pivovaru druhý velký výrobce piva v kraji propadal podobně jako kostel v Karviné. Ten však na rozdíl od pivovaru přežil. Nad pivovarem v Karviné vynesli horníci svým rubáním ortel.

Karvinský pivovar postupně musel přestat vyrábět a tehdejší pohlaváři si začali lámat hlavu.

Lidé pracující v těžkém průmyslu přece museli mít dostatek piva. Atehdejší zbylé pivovary v kraji ho nestačily vyrábět dost. „Navíc chtěli mít svůj pivovar. Moc se jim nelíbilo, že by se pivo dováželo z Čech,“ říká Ivo Kaňák.

A tak vznikl pivovar v Nošovicích a 3. prosince 1970 uvařil první hektolitry piva. (MF Dnes)


Z Ruska až do síně slávy pivařů

[středa, 21. prosinec 2005]

Životní osudy otce chuti piva Radegast Jaromíra Franzla. Třikrát ve svém dlouhém životě Jaromír Franzl utíkal.

Nejprve jako sotva měsíční kojenec se svými rodiči v roce 1918 před následky bolševického převratu z Ruska, o jednadvacet let později před nacisty z Brna a v roce 1953 musel ustoupit před těžební činností OKD. Doslova z hodiny na hodinu musel zavřít karvinský pivovar, který stál na poddolovaném území.

Na konci šedesátých let nastoupil jako sládek v tehdy novém pivovaru v Nošovicích. Stál za hořkou chutí známého Radegastu.

Za svou celoživotní činnost byl letos uveden do Síně slávy českého pivovarnictví. „Otec pracoval v rižském pivovaru jako sládek, po revoluci jej bolševici poslali, protože byl strojař, pracovat na dráhu do Penzy,“ popisuje Jaromír Franzl důvody, proč se narodil až v dalekém Povolží.

Při útěku před násilnostmi bolševické diktatury přišli rodiče Jaromíra Franzla o vše. „Měl jsem jeden měsíc, když se mnou rodiče prchali z Ruska. Museli tam nechat otcovy úspory i peníze, které měla maminka, pocházející od Lvova,“ přibližuje Jaromír Franzl těžkosti útěku.

Po návratu do tehdejšího Československa musel jeho otec narukovat. Až po ukončení vojenské služby se mohl vrátit ke své původní profesi, nastoupil jako sladmistr v pivovaru v Zábřehu na Moravě. Byl pátou generací sládků v rodině Franzlů.

O tom, že Jaromír Franzl bude ve šlépějích předků pokračovat, rozhodla až okupace Československa nacistickým Německem. Po událostech 17. listopadu 1939 byly české vysoké školy uzavřeny a mnoho studentů skončilo v koncentračních táborech.

„Měl jsem štěstí, že jsem nebydlel v nechvalně proslulých Kaunicových kolejích v Brně, ale na privátu v Králově Poli,“ popisuje dobu, kdy události okolo pohřbu Jana Opletala vyvolaly hromadné zatýkání studentů, tehdejší student medicíny Jaromír Franzl. „Z Brna jsem se před nacisty schoval v kolínském pivovaru, kde jsem nebyl tolik na očích,“ popisuje svou záchranu před možnou cestou do koncentračního tábora.

S německými okupanty se setkával ještě několik let. Po válce totiž odešel do pivovaru v Hanušovicích, ležících na území někdejších Sudet. Banderovci tam řádili ještě v roce 1947.

Padesátá léta jej zastihla již jako ředitele karvinského pivovaru. Následky války a dopady plánování tehdejších komunistických vládců byly vidět na každém kroku. „Pivo jsme vařili podle toho, jaké jsme zrovna dostali suroviny,“ popisuje tehdejší možnosti. „Sládek mohl ovlivnit jen technickou část vaření, několikrát se dokonce stalo, že jsme vařili pivo z arabského ječmene.“

Konec karvinského pivovaru se však rychle blížil. Podle těžebních plánů nedaleké šachty Gabriela se sice horníci měli dostat pod pivovar až v roce 1959, ale heroické plnění plánů vše změnilo.

„Ředitel šachty měl jet ke Stalinovi, a tak si dal závazek. Šachta byla pod pivovarem o šest let dříve. 13. dubna jsem šel ještě za tmy po dvoře a zakopl o třiceticentimetrový schod. Byl to důlní propad. Na spilce byly popraskané kádě, ze kterých vytékalo pivo. Ještě ten den přijel generální ředitel z Prahy a doslova do hodiny celý pivovar zavřel,“ popisuje Jaromír Franzl poslední okamžiky karvinského pivovaru.

Přes různé funkce na ředitelství severomoravských pivovarů se dostal v roce 1960 do pivovaru Ostravar. Do Ostravy tehdy mířili brigádníci z celé republiky a spotřeba piva byla nevídaná. „Ostravský pivovar měl kapacitu 350 tisíc hektolitrů, ale vařili jsme běžně přes půl milionu hektolitrů ročně. Do Ostravy se i tak muselo dovážet pivo z celé republiky. Samozřejmě, že se vozilo hlavně to, co nemohli jinde prodat,“ popisuje Jaromír Franzl důvody, které vedly k založení nošovického pivovaru.

Tam koncem šedesátých let začínal zkušební provoz a pivovar stále neměl sládka. „Znal jsem se s ředitelem Petrášem, ten mne oslovil a já do Nošovic, kam měli všichni strach jít, šel,“ popsal otec chuti nošovického Radegastu svou cestu do pivovaru. (MF Dnes)


Emil Zajac bude propagovat pivo

[středa, 21. prosinec 2005]

ExVyVolený Emil Zajac se v nejbližší budoucnosti rozhodně neztratí z očí veřejnosti. Zajacova tvář se totiž objeví v reklamě na pivo Radegast! Podle odborníků z reklamního trhu může třicetiletý bývalý horník vydělat statisíců korun.

Mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin informoval, že rodák z Ostavy bude ústřední postavu reklamní kampaně na pivo Radegast pod heslem "Život je hořký. Bohudík."

Emilova tvář se objeví na billboardech a bigboardech na Ostravsku či v regionálním tisku.

Prazdroj přitom využije počin Zajace, který se jen několik hodin před svým vyřazením ze hry, jež znamenalo ztrátu naděje na výhru 11 milionů korun, oženil. To komentuje i heslo "Konečně svoboda, Emile?", jež bude součástí reklam.

Cena, za níž se známé osobnosti angažují do reklam, se na trhu pohybuje až do výše milionů v případě tak známých tváří, jakými jsou například špičkoví sportovci či hvězdy showbyznysu.

V Zajacově případě a u ostatních lidí s předpokládanou krátkodobou popularitou to však bude podle odborníků přece jen méně. "V danou chvíli, kdy jsou populární, jsou srovnatelní s hvězdami. Ale jejich cena pak většinou rychle klesá," řekl odborník z mediální agentury obeznámený se situací na trhu.

Také v minulosti se tváře z pořadů na bázi reality show objevily v reklamě. Bronzový zpěvák z první řady Česko hledá SuperStar Sámer Issa propagoval mobilní telefony, vítězka téže řady Aneta Langerová dlouho váhala a nakonec přijala nabídku spojit své jméno s firmou Apple a s moderním digitálním přehrávačem hudby iPod. O účasti v reklamě uvažoval i další vyřazený z VyVolených Jan Szenteczký, údajně však nabídku odmítl proto, že by si musel oholit svou pěstěnou bradku. (iDnes)


Manažer pivovaru Radegast Nošovice Ivo Kaňák:

* Počasí v létě příliš spotřebě piva nepřálo. Poznamená to letošní výsledky?

V prvním pololetí tohoto roku české a moravské pivovarství překonalo veškerá očekávání a zaznamenalo růst. Konečný výsledek ke konci roku bude na úrovni roku loňského, což je ale fantastický výsledek, protože dlouhodobé prognózy říkají, že výroba piva v České republice musí v budoucnu nutně poklesnout. Pokud jde o letošní výstav Pivovaru Radegast, bude se pohybovat kolem 2,1 mil. hektolitrů.

* Jaká je kapacita Pivovaru Radegast?

Pivovar investoval do technologických zařízení na zvýšení kapacity a stal se druhým největším producentem piva v republice. Dnes jsme schopni vyrábět 2 mil. 300 tisíc hektolitrů ročně.

* Nošovický pivovar letos slaví 35 let. Co bylo impulsem pro jeho výstavbu?

Podle pamětníků to hodně ovlivnila událost z 13. na 14. dubna 1953. Tehdy byl poddolován pivovar v Karviné natolik, že musel být uzavřen. Bylo to v době intenzívní výstavby Havířova, Poruby, z Ostravska se budovalo ocelové srdce republiky a najednou vznikla nouze o pivo. Zabývala se tím i tehdejší československá vláda, bylo vytipováno pět míst a nakonec bylo v roce 1965 rozhodnuto, že pivovar bude postaven v podhůří Beskyd, na území Nošovic. Jedním z naprosto zásadních důvodů byla dostupnost skvělé vody z horské nádrže Morávka. První várka piva v novém pivovaru byla uvařena 3. prosince 1970.

* Používáte vodu z Morávky dosud?

Jistě. Občas se sice objevují informace, že tady máme studny, ale není to tak. Pořád používáme vodu z Morávky, která má kvalitu vody kojenecké. Ostatně objevují se i informace, že české pivovary používají chmel z dovozu. To se nošovického pivovaru nikdy netýkalo. Používáme výhradně chmel žatecký. A tím, že máme vlastní sladovnu, používáme vybraný sladovnický ječmen, zejména z Moravy. Ten nám dodávají pěstitelé podle toho, jaké odrůdy potřebujeme. Charakter piva Radegast se snažíme udržet tak, jak byl nastaven v 70. letech prvním sládkem Jaromírem Franzlem. Radegast je především regionální značkou a v tomto kraji žijí tvrdí lidé, zvyklí na tvrdou práci. Mají rádi hořké pivo. Odpovídá to jejich naturelu.

* V Nošovicích se ale vaří i další značky.

Vyrábíme sortiment osmi variant šesti značek z portfolia naší firmy Plzeňský Prazdroj. Každá má jasný senzorický profil, utěch licenčních naprosto shodný s tím, jak se vaří v domovském pivovaru. Radegast ale pro nás zůstává stěžejním. Na severní Moravě a ve Slezsku prodáváme 90 procent produkce značky Radegast. A přitom je tato značka druhou nejprodávanější na českém trhu, patří jí sedm procent celkového prodeje veškerého piva v ČR. O její kvalitě svědčí nejen podíl na trhu, ale i úspěchy v domácích a zahraničních soutěžích. Za poslední tři roky jsme získali devatenáct ocenění.

* Patříte vy osobně k těm, kdo drží Českou republiku průměrnou roční spotřebou piva 160 litrů na osobu na světové špičce?

Ve všední dny nemám čas zajít si do restaurace na čepované, takže si večer musím dát doma jedno dvě lahvová z lednice. Ale samozřejmě mám své oblíbené restaurace, kam si občas na dobře ošetřený Radegast zajdu. Ovšem pokud mám možnost, nepiji jen naše piva, ale i konkurenční značky. A rád říkám, že kvalita českého piva obecně je velmi vysoká. (Právo)


Dni Radegastu nepřálo letos počasí

[středa, 21. září 2005]

Počasí příliš nepřálo sobotnímu Radegast dni v Nošovicích. Déšť odradil hodně návštěvníků, těch bylo znatelně méně než loni. Pořadatelé přitom připravili pestrý celodenní program tak, aby si v něm našly něco zajímavého všechny věkové kategorie. Nejmenší děti přitahoval Harry Potter a kouzelnické soutěže a také vystoupení Majdy z Kouzelné školky. Starší dítka usedala do simulátoru formule 1, vrhla se na bungee jump a do aerotria, aby si vyzkoušela stav beztíže. Na dvou pódiích od rána vyhrávaly kapely Buty, No Name, Tomáš Kočko, Velvet Rose, folkaři Pavel Dobeš a publicista Josef Klíma, revivalové skupiny Team, Beatles. Diváky bavili jódlař Jiří Rygel a havířský lidový vypravěč stryk Voznica.

Areál u hudebních scén se slušně zaplnil, přesto špatné počasí odradilo část návštěvníků. Pocítili to hlavně stánkaři. " Zaplatili jsme za prodejní místo tisíc korun, a zatím si u nás něco koupilo jen pár lidí. Před rokem tady nebylo k hnutí, kolem stánku chodily davy lidí," povzdechla si prodavačka perníku z Frýdku- Místku. Zato o exkurzi do pivovaru byl zájem velký. " Pivovar vznikl roce 1970, protože v bývalém Severomoravském kraji byla velká poptávka po pivu. Byl postaven v Nošovicích, protože je odsud blízko ke kvalitní vodě v přehradě Morávce," vysvětloval průvodce Martin Gajdáček. Popsal výrobu piva i rozdíly v jeho vaření před pětatřiceti lety a dnes. " Exkurze byla zajímavá, v pivovaru jsem poprvé," byl nadšen Jiří Vidlička z Ostravy.

" Letošní Radegast den není oslavou pětatřicátých narozenin pivovaru. Jde o akci, která se koná každým rokem," vysvětloval Alexej Bechtin, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje, do jehož skupiny patří i Pivovar Radegast v Nošovicích. Přesto pivovar připomenul své výročí na čelenkách a všem lidem, kteří letos slavili pětatřicet let anebo jejich násobek, případně měli pětatřicáté výročí svatby, věnoval malý dárek.

Většina návštěvníků sobotní slavnosti vyzkoušela kvasnicové pivo, které pivovar uvařil speciálně pro Radegast den. (Moravskoslezský deník)


Radegast se před léty proslavil typickou hořkou chutí.

Před 35 lety ho štamgasti vyhazovali z hospod za to, že vynalezl nahořklou chuť piva Radegast. Tento týden byl tvůrce nošovického piva, dlouholetý sládek a pivovarský manažer Jaromír Franzl, uveden na Svatováclavské slavnosti českého piva do síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Vstup do síně slávy českého pivovarnictví je nejvyšším oborovým vyznamenáním. Uděluje ho od roku 2002 Český svaz pivovarů a sladoven. Jeho smyslem je přihlásit se k mnohaleté tradici výroby piva.

Dnes sedmaosmdesátiletý Franzl působí v oboru pivovarnictví od roku 1942. Pomáhal vařit pivo v osmi moravských a slezských pivovarech a s posledním devátým, nošovickým Radegastem, spojil závěr své profesní kariéry.

Šestý představitel starého pivovarnického rodu Franzl nastoupil do nově budovaného pivovaru v Nošovicích na Frýdecko-Místecku v roce 1970 do funkce výrobního náměstka a o 11 let později odešel do penze jako ředitel. Je to právě on, kdo "vynalezl" nahořklou chuť piva Radegast. Dohlížel totiž na první várku 3. prosince 1970.

"A za to nás tehdy štamgasti, zvyklí doposud na sladší pivo, nejdříve ze dvou hospod vyhodili. Za pár měsíců, až si na ně zvykli, nedali na ně dopustit," vzpomíná dnes Franzl, který kvůli okupaci nemohl dostudovat lékařskou fakultu v Brně.

Nošovickému Radegastu zůstal věrný až do odchodu do důchodu v roce 1981, ale do pivovaru se stále vrací. Do dnešních dnů tam totiž působí jako nejpovolanější průvodce pro vybrané exkurze.

"Chtěl jsem, aby zdejší pivo bylo alespoň tak hořké jako to špičkové, plzeňské. Věděl jsem, že právě hořkost, která se může někomu zdát zpočátku nepříjemná, zachutná při druhém pivu a na třetí se pak vyloženě těšíte," dodává rodák z ruské Penzy Franzl. (iDnes)


Dáte si rádi pivo, ale kvůli tomu, že třeba zrovna řídíte, nemůžete? Díky nealkoholickému pivu Radegast Birell si oblíbený nápoj nemusíte odpírat ani za volantem! A co víc – můžete si jej vychutnávat stejně jako klasické pivo! Chuť piva Radegast Birell je totiž díky speciálním kvasnicím, jež ale neprodukují alkohol, klasickému alkoholickému pivu velmi podobná. Proto je také Radegast Birell zdaleka nejoblíbenějším nealkoholickým pivem u nás. Čtyři z pěti nealkoholických piv prodaných v České republice mají značku Radegast Birell! To je v zemi milovníků piva uznání, které potvrzuje, že chuť Radegastu Birell je vskutku jedinečná. Až budete příště řídit a dostanete chuť na pivo, zkuste Radegast Birell. Uvidíte, že vám zachutná natolik, že se stane vaším stálým společníkem na cestách.

Radegast Birell osloví nejen řidiče, ale i konzumenty, kteří si potřebují uchovat „čistou“ hlavu a neoslabit alkoholem svoji pozornost a vitalitu. Stává se nedílnou součástí obědů v pracovním týdnu nebo obchodních schůzek. Na druhé straně může být vítaným společníkem při vašich cyklistických výletech nebo jiných sportovně-rekreačních aktivitách. Radegast Birell Vás osvěží a povzbudí k dalším skvělým výkonům.

Pivovar Radegast je také partnerem čtyř populárních cyklostezek v Moravském regionu. Máte možnost vyzkoušet Radegast Cyklo-Tracky: Beskydy, Opava, Trojmezí a Slezsko. Více info na: http://www.cyklotrasy.radegast.cz

Kvality nealkoholického piva Radegast Birell potvrzuje i ocenění odborníků. V hodnocení Sdružení přátel piva (SPP) se stalo nealkoholickým pivem roku 2004. Ve své kategorii získal Radegast Birell 687 hlasů. S převahou vyhrál hlasování členů sdružení i anonymní degustaci piv. Navíc dosáhl celkově třetího nejvyššího počtu hlasů ze všech jedenácti kategorií soutěže, ve které bodovaly především malé pivovary. V letošním roce je to pro značku Radegast již devátá cena z šesti pivních soutěží. (Svět.outdooru)


Radegast připravil čtyři scény. Už zítra oslaví největší moravský pivovar pětatřicet let od první uvařené várky piva. Pivovar v Nošovicích se na den promění v městečko Radegast plné zábavy a dárků. Každý návštěvník, který prokáže, že letos slaví jakékoliv 35. výročí jako pivovar, dostane od pivovaru dárek. Milovníci pěnivého moku se mohou těšit na slavnostní speciál - kvasnicový ležák uvařený jen pro tuto příležitost. I letos bude návštěvníky do pivovaru a zpět vozit speciálně vypravený historický parní vlak z Ostravy a Frýdku-Místku. Připraveni budou také průvodci pivovarem, kteří zájemcům ukáží, jak se vaří jejich oblíbené pivo.

Program dne se odehraje na čtyřech scénách tak, aby si užil opravdu každý. „Hlavní scéna je koncipována jako rodinná s vystoupením největších hvězd. Druhá scéna je pojatá jako klasická hospoda a tomu je uzpůsoben i program. Další ze scén je sportovní a ponese se hudebně v duchu moderních rytmů,“ přiblížil program oslav manažer značky Radegast Milan Gába. Největšími lákadly oslav budou vystoupení skupin No Name a Buty, bavičů Zdeňka Izera a Vladimíra Hrona nebo řady revival bandů nejznámějších světových i domácích hvězd. Návštěvníci mohou shlédnout také silácké kousky René Golema Richtera s pivními sudy nebo folkování Pavla Dobeše a publicisty Josefa Klímy. Den plný dobrého jídla, skvělého piva a zábavy završí velkolepý ohňostroj. (MF Dnes - kráceno)


Radegast slaví v letošním roce pětatřicet let od vzniku největšího moravského pivovaru. Oslavy výročí odstartuje již příští sobotu druhým ročníkem Letního Radegastova reje. O týden později, v sobotu 17. září, vypukne přímo " u zdroje", v pivovaru Radegast v Nošovicích, již tradiční Velký Radegast den. Během oslav se Nošovice promění v městečko Radegast, plné zábavy a dárků. A nebude chybět ani slavnostní Radegast speciál - kvasnicový ležák uvařený jen pro tuto příležitost.

Letní Radegastův rej tak navazuje na Zimní Radegastův rej, který se letos v zimě konal souběžně v několika lokalitách Moravskoslezských Beskyd. Tradiční místo a " rodiště" Radegastova reje je na Pustevnách, v sídle boha Radegasta, který je patronem značky Radegast a akci propůjčil své jméno. Další lokalitou je město Zlín, kde se bude slavit na parkovišti před Velkým kinem. Třetím místem oslav je Olomouc a prostory Envelopy. Mottem oslav je nejen připomenout výročí založení pivovaru, ale zábava pro celou rodinu. Programově je propojí soutěž Radegastův pětiboj, která je určena pro celé rodiny, dále bude mít každá lokalita svůj doplňující program. Jako na správné lidové veselici se to všude bude hemžit herci, šermíři, nebude chybět ani středověká mučírna, ukázky řemesel, Radegast městečko, nebo třeba známé skupiny či interpreti - např. na Pustevnách bude mít koncert Dan Bárta. Samozřejmě nebude chybět dobré jídlo a pití.

Lidová veselice Letní Radegastův rej je pozváním na Velký Radegast den v Nošovicích konaný o týden později. I letos bude návštěvníky do pivovaru a zpět vozit speciálně vypravený historický parní vlak z Ostravy a Frýdku- Místku. Připraveni budou také průvodci pivovarem, kteří zájemcům ukáží, jak se vaří jejich oblíbené pivo. Program dne se odehraje na čtyřech scénách tak, aby si užil opravdu každý. "Hlavní scéna je koncipována jako rodinná s vystoupením největších hvězd. Druhá scéna je pojatá jako klasická hospoda a tomu je uzpůsoben i program. Další ze scén je sportovní a ponese se hudebně v duchu moderních rytmů," přiblížil program oslav manažer značky Radegast Milan Gába. Den plný dobrého jídla, skvělého piva a zábavy, večer završí velkolepý ohňostroj.

Protože Radegast slaví narozeniny, bude celý den nadělovat dárky. Získat je může každý, kdo slaví jakékoliv pětatřicáté výročí jako pivovar (věk a jeho násobek, výročí svatby, apod). Pozornost je připravena také pro ty, kteří ochutnají jen pro tento slavnostní den uvařený speciální kvasnicový ležák. Největšími lákadly Velkého Radegast dne budou vystoupení skupin No Name a Buty, bavičů Zdeňka Izera a Vladimíra Hrona nebo řady revival bandů nejznámějších světových i domácích hvězd. Návštěvníci mohou zhlédnout také silácké kousky Reného Golema Richtera s pivními sudy nebo folkování Pavla Dobeše a publicisty Josefa Klímy. (Moravskoslezský deník)


Ještě měsíc mohou cyklisté soutěžit o horské kolo, cyklistické dresy, přilby a sady map. "Stačí jim k tomu získat jen deset razítek z vybraných hostinců, restaurací či hospůdek na všech čtyřech cyklotrasách Radegast," řekl Jiří Reichl.

Reichl zastupuje brněnskou agenturu Cvetler &Pořízek, která soutěž pro vyznavače jízdy na kole připravila. "Jednoduchý úkol je ztížen vědomostní otázkou, která prověří jejich odhad," dodává.

Originální hrací karty s podrobnými pravidly jsou zdarma k dostání ve vybraných restauracích na Radegastových cyklotrasách Beskydy, Slezsko, Trojmezí a Opava. Ve stojáncích najdou zájemci také jednoduché mapy cyklotras a pohlednice.

V soutěži lze vyhrát špičkové horské kolo v hodnotě takřka třicet tisíc korun, padesát modrých profesionálních cyklistických dresů z limitované série a padesát exkluzivních cyklistických přileb. Prvních dvě stě padesát nejrychlejších účastníků získá sady cyklomap doplněných průvodcem.

Cyklisté se nemusejí bát hostinských a číšníků. I ti mají motivaci rozdat co nejvíce razítek. "Majitel či provozovatel, který rozdá nejvíce razítek, získá shodnou cenu jako vítěz soutěže, horské kolo" upřesnil Reichl. Mezi cenami v soutěži je i padesát cyklistických přileb jako propagace bezpečné jízdy na kole.

"Cykloturistika je v České republice velmi oblíbená, na kole dnes jezdí snad každý. Projektem Radegast CykloTrack chceme nejen podpořit turistický ruch v regionu severní Moravy a Slezska, ale snažíme se také přispět k obecnému povědomí o bezpečné jízdě na kole," řekl Dušan Holý, regionální ředitel obchodu Plzeňského Prazdroje, pod který pivovar Radegast spadá.

"Nabádáme cyklisty, účastníky silničního provozu, aby se před jízdou i během jízdy zcela zdrželi konzumace alkoholu a občerstvili se raději nealkoholickým pivem Radegast Birell. A pokud možno nosili přilbu," dodává Dušan Holý.

Cyklisté mohou využívat od letošního roku už čtyři Radegastovy cyklotrasy, které navazují na značené cesty v Beskydech, v Poodří a kolem Ostravy. Celkem všechny trasy měří přes tři sta kilometrů.

Pokud je cyklista žíznivý, může se občerstvit třeba nealkoholickým pivem ve 147 hostincích a restauracích. Zástupci pivovaru letos na jaře otevřeli trasu z Hradce nad Moravicí, která vede nejen kolem romantických zámků, ale také linií vojenských opevnění.

První trasa Beskydy Radegast CykloTrack byla otevřena v létě 2002. O rok později přibyla druhá s názvem Slezsko Radegast CykloTrack v červnu 2003. V loňském roce byla otevřena asi nejnáročnější trasa - Trojmezí Radegast Cyklotrack. (iDnes)


Radegast bodoval v Bruselu

[úterý, 21. červen 2005]

Tři zlaté medaile za pivo Radegast Premium, Original a nealkoholický Birell přivezli zástupci nošovického pivovaru Radegast ze 44. ročníku mezinárodní soutěže Monde Selection v Bruselu. Velký úspěch zaznamenal především Radegast Premium, který získal zlato ve všech třech ročnících, jichž se pivovar Radegast zúčastnil. Konkurence přitom byla obrovská. Letošního ročníku se zúčastnily pivovary ze 38 zemí světa a přihlášeno bylo více než tisíc značek piv. " Výborné výsledky, které značka Radegast pravidelně dosahuje v našich i mezinárodních degustačních pivních soutěžích, potvrzují, že úsilí a investice směřované do kvality piva jsou tou správnou cestou," tvrdí manažer pivovaru Ivo Kaňák

V letošním roce je to pro pivovar Radegast již páté ocenění. Dvě předchozí - bronz za Radegast Premium a certifikát kvality za Radgast Original - přivezli zástupci pivovaru z nedávné soutěže Zlatý pohár Pivex - Pivo 2005. (Moravskoslezský deník)


Zlato pro Radegast

[sobota, 21. květen 2005]

Tři zlaté medaile si z mezinárodní soutěže kvality Monde Selection, která se konala v Bruselu, přivezla značka Radegast. Nejvyšší ocenění získaly nošovický ležák Premium, světlé výčepní pivo Original a nealkoholický Birell. V kategorii piva se letošní soutěže kvality zúčastnily pivovary ze 38 zemí světa. (Právo)


Mezi nejlepší degustátory piva patří sedmadvacetiletý Martin Gajdáček z pivem proslulých Nošovic. Letos v lednu zvítězil v soutěži ochutnávačů piva v Plzni. Co se kvality piva v hospodách týče má jasno: "Za špatnou chuť nese odpovědnost hospodský." Tvrdí dokonce, že velmi často je schopen přesně určit, kde se v restauračním podniku stala chyba. "Obecně totiž platí, že v dnešní době moderních technologií špatné pivo brány pivovaru neopustí. A tak je spíše problém někde u čepování," tvrdí Gajdáček. "Například cisternové pivo je háklivé na čistotu a záleží, jak se o něj v hospodě starají," říká muž, který má na starosti v nošovickém pivovaru kontrolu nad hlavním kvašením piva.

Do finále soutěže degustátorů všech pivovarů, které patří pod Plzeňský Prazdroj a.s., se dostal v posledních dvou letech. "Pivo zkouším v rámci své práce. A během těchto zkoušek nás procvičují tím, že často do různých vzorků přimíchávají vyšší hodnoty některých látek, které pivo obsahuje," říká Martin Gajdáček. Jako zajímavost přidává, že do dnešního dne už odborníci objevili více než osm set různých druhů látek, které pivo obsahuje. Při zápolení ochutnávači piva hodnotí jeho hořkost, sladkost, plnost a další chuťové vlastnosti. "Když je pivo ale dobré, je to koktejl pozitivních látek pro organismus."

Dodává, že před soutěží by měl být degustátorův organismus čistý. "Je dobré, aby si před soutěží nedal člověk kávu nebo nekouřil. Pokud je degustátorem žena, neměla by se v ten den parfémovat. To vše může při klání ovlivnit ochutnávačovy smysly. Někdy nám dokonce pivo nalévají do kouřových dvoudecovek, aby nás neovlivnila ani barva," říká Martin Gajdáček. Jeho degustační schopnosti objevila kolegyně z pivovaru. "Nevím, jak jsem k tomu přišel. Pivo u nás ochutnávají všichni technici," říká skromně muž s tím, že degustace je však pro něj tou příjemnější částí práce. Rád si také zajde s přáteli několikrát do měsíce do hospody na pivo. Ochutná i jiné značky piv, ale je nošovický patriot. (iDnes)


«« « Strana 16 z 17 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI