V padesátých letech skončil zdejší pivovar. Nyní to vypadá, že Litomyšl bude mít opět své pivo.

Jiří Kohák na jaře začne vařit jedenáctistupňové pivo Bedřich.

Myšlenka se v hlavě podnikatele a také sportovce zrodila v roce 2008 na podzim. Receptura rozhodně ale nebude stejná jako v minulosti. Takové pivo totiž ani nejde dnes už uvařit. Jiří Kohák ale přesto navazuje na litomyšlskou tradici. „Pivo do Litomyšle patří a mělo tu tradici. Rodák a hudební skladatel byl synem místního sládka. Pivo se bude jmenovat Bedřich, protože Bedřich byl jedenáctým potomkem zdejšího sládka,“ vysvětlil Jiří Kohák.

V současné době je před zahájením stavebních úprav hospůdky. „Největší bolest je varna, která byla původně domluvená v Žatci, ale nedopadla. Vyrobím si ji proto sám,“ dodal Kohák. Plánuje, že na začátku nebude hned vařit stovky litrů piva. Produkce bude totiž určena hostům jeho restaurace. „Počítá, že týdně uvaří zhruba dvě stě litrů piva. Bude nepasterizované a nefiltrované, proto bude určené k rychlé spotřebě. Do budoucna plánujeme ročně asi padesát hektolitrů. Později počítáme se sto hektolitry. Záleží, jak se uchytíme na trhu,“ uvedl Jiří Kohák. Za půllitr zaplatí hosté maximálně dvacet pět korun.

Větší objednávky na různé typy oslav a lahvové pivo uskuteční až později, stejně jako další pivní speciality. Experimentovat se podle Jiřího Koháka vyplatí. Rád by vařil i různá ochucená piva.

Ještě než na jaře hostům uvaří první pivo, učí se řemeslu sládka. Hodně informací už například načerpal v žambereckém pivovaru. Recepturu mu připravila specializovaná firma z Prahy.

A kdy si zajdou Litomyšlané na nové pivo Bedřich? Jiří Kohák počítá, že první pěnivý mok vlastní výroby natočí asi v květnu.

Zdroj: Orlický deník.cz | Autorka a foto: Iveta Nádvorníková

Speciální ležák s nálepkou jubilejního 20. ročníku bude letos novinkou táborských reprezentačních slavností piva. Kromě něj mohou návštěvníci ochutnat produkci devadesáti druhů piva z 41 pivovarů z domova i zahraničí.

„Slavnosti začínají 2. února a vyvrcholí vyhlášením vítězů Zlaté pivní pečeti v 16 kategoriích,“ vypočítal ředitel slavností Alois Srb. Přírodní a ochucené minerální vody se utkají o titul Zlatý český pramen.

Slavnosti lákají podle ředitele do Tábora stále větší množství výrobců. Letos je přihlášeno zatím na 85 pivovarů, což je rekord. „Začínali jsme před těmi dvaceti lety s devíti,“ říká Srb a připomíná, že během té doby se staly největší akcí svého druhu v republice.

Pivní slavnosti se tradičně konají v hotelu Palcát a předprodej vstupenek na ně začíná 12. ledna v táborském informačním centru na Žižkově náměstí. Pro každý den je určeno přibližně tisíc lístků.

„Začínáme na částce 90 korun a každý další den je vstup o desetikorunu dražší,“ upřesňuje Srb. Součástí prezentace pivovarů jsou i vystoupení harmonikáře, hudebních skupin, ale i diskotéky.

Mezi prvními se na táborské slavnosti přihlásil i Budějovický Budvar. „Naší strategií není účastnit se všech pivních soutěží v republice,“ vysvětluje mluvčí Budvaru Petr Samec důvod, proč se pivovar nezapojí i do degustační soutěže o Zlatou pivní pečeť. A dodal, že akci berou jako obchodní příležitost.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Největší světový producent piva Anheuser-Busch InBev plánuje zrušit každé desáté místo v Evropě. Podle sdělení společnosti je důvodem klesající trend v konzumaci piva v Evropě. Snížením pracovních míst budou zasaženy především společnosti koncernu v Německu, Belgii, Nizozemí, Lucembursku a Velké Británii. Sdělení bylo provázeno protesty odborů.

"Čelíme problému klesajících trhů s pivem v několika západoevropských zemích a každá země se vyvíjí rozdílně. Provedli jsme proto analýzu každého z těchto trhů," řekla mluvčí společnosti pro německý list Focus.

Společnost Anheuser-Busch InBev loni prodala Pivovary Staropramen a další aktivity ve východní Evropě firmě CVC Capital Partners za 2,2 miliardy dolarů, což je kolem 40 miliard korun. Transakce zahrnovala pivovary na Slovensku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Markéta Vorlová

Soutěžit budou pivovary i výrobci minerálních vod

Táborské Slavnosti piva opět patří k těm největším v republice. Rekordních 300 vzorků ze 75 pivovarů a minipivovarů, z toho i šest slovenských, dva německé a belgické a tři polské, se utká o prestižní ocenění Zlatá pivní pečeť, dříve Česká pivní pečeť.

„Rozhodli jsme se pro změnu názvu kvůli zahraničním soutěžícím. Je trochu zvláštní, když se třeba vítězný slovenský pivovar jede prezentovat do zahraničí a je označen českým oceněním. Tento název je neomezující,“ vysvětluje Alois Srb.

Mezi desítkami pivovarů se blýskne i nejstarší český zástupce Klášterní pivovar Strahov (1140) a nejmladší pivovar z Chotěboře.

Soutěžit se bude v 16 kategoriích, novinkou je speciální skupina piv kvasnicových. Samostatnou kategorií je pak sedmnáctá, v níž se ucházejí o prvenství všechna vítězná piva dvacátého ročníku. Hodnotit je bude jak odborná porota, tak i zástupci médií a pivovarů či veřejnost. Poprvé se přímo mezi lidmi na sále hotelu představí piva polská, belgická, ale i některá česká.

Minipivovar je in

Návštěvníci budou moci ochutnat například vítěze z Litovle i minipivovar z Vyššího Brodu, Pacova i Hradce Králové. Cílem slavností je právě přehlídka piv z jiných regionů.

„Lidé chtějí vědět a znát piva odjinud. Chtějí dnes kvalitní piva a rádi si vybírají. Mladší generace jsou experimentátoři a zkouší i jiné chutě. Dvě piva, jedna značka - to už není a nebude nabídka pro hosta v restauraci,“ dodal Srb, který v Táboře dvacetiletou tradici pivních slavností vybudoval. Nic si nedělá ani z toho, že loni spotřeba piva v ČR klesla o deset procent.

„Pivo je zdravé, kvalita i blahodárné účinky jsou staletími prověřené, je to celosvětový nápoj. Pivo je zkrátka dnes a budoucnost určitě má. Říká se, že má člověk vypít nejméně dva litry tekutiny denně. Proč by jím nemohlo být pivo,“ komentoval Srb.

Slavnosti nebudou opět jen o pivě. Nedílnou součástí je klání minerálních vod Zlatý český pramen. Utká se v něm 22 značek a typů vod.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán | Foto: Alena Šatrová

Sudy piva z kutnohorského pivovaru hned tak někdo nevyvalí. Pokud vůbec. Po ukončení zdejší výroby piva firmou Heineken v červnu roku 2009, je budoucí využití areálu pivovaru, který zůstal ve vlastnictví města, stále neznámé.

Napovědět by mohla mimo jiné odborná studie, jejíž vypracování zadalo vedení kutnohorské radnice. „Počítali jsme s tím, že bude odborná analýza hotová do konce roku, ale protáhne se to ještě o měsíc,“ uvedl starosta města Ivo Šalátek.

Právě tento dokument by měl vedení města sloužit jako odborný podklad pro další vyjednávání se společností Heineken, od které by město mohlo odkoupit technologii pivovaru. Právě úspěch v budoucích jednáních by za jistých okolností mohl výrazně usnadnit návrat pivovarnické tradice do Kutné Hory.

Pokud by nakonec technologie v objektu pivovaru přeci jen zůstala, vypsalo by totiž město výběrové řízení, z něhož by vzešel nový provozovatel.

V ideálním případě by se přitom mělo jednat o podnikatelský záměr, který by nabídl co nejširší využití areálu. Například k provozovaní pivovarské restaurace nebo kulturního zařízení.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jan Šmok

Prodej náchodského Městského pivovaru Primátor novému majiteli Libereckému investičnímu fondu, se v loňském roce stal předmětem mnoha jednání zastupitelů a rady města, ale také nesouhlasu veřejnosti. O prodeji pivovaru začalo město Náchod jednat již v červnu roku 2008, ale všechna jednání skončila bez výsledku. Radnice nakonec v prosinci vypsala soutěž na prodej pivovaru. Nabídky předložili firma LIF, podnikatel Pavel Bojanovský a Pivovar Holba. Hodnotící komise následně nabídky Bojanovského a Holby pro nesplnění podmínek vyřadila. Vlastníkem pivovaru se pak stala liberecká společnost LIF. Jaká je situace dnes, zjišťovala u ředitele pivovaru Josefa Hlavatého Jana Tomková.

Firma LIF vlastní také pivovary Svijany a Rohozec. LIF by chtěl z náchodského piva Primátor udělat po plzeňském Prazdroji druhou nejsilnější značku ve východních Čechách a zvýšit do tří let výstav pivovaru k 200.000 hektolitrům.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Jana Tomková

Jsme na pokraji zavření, hlásí řada hostinců v regionu. Jejich pravidelných zákazníků se dotkla ekonomická krize, a tak v posledních měsících míří tržby strmě dolů.

„Je to katastrofální, nyní jsme tak na polovině zisku, který byl před rokem,“ posteskl si třeba majitel vizovického Hostince na Lapači Josef Machuča.

Podle něj lidé začali více vnímat cenové rozdíly alkoholu v obchodech a hospodách.

Zatímco v prodejně lze desetistupňové pivo zpravidla koupit za pět až deset korun, u výčepu už za něj zaplatí i trojnásobek. „Vypadá to pak u nás tak, že chlapi během jednoho hokejového přenosu vypijí jenom dvě a jdou domů,“ poznamenal.

Podobně na tom jsou i v Hostinci u Maliňáků v Újezdě na Valašskokloboucku. „Poslední půlrok je nejhorší, je to špatné,“ sdělil majitel Jaromír Maliňák. Podle něj už hostům na stůl přináší prakticky jenom pivo, o tvrdý alkohol totiž klesl zájem na minimum.

„Ten se pije doma nebo tajně u nás na záchodě,“ uvedl. Hostům na to prý neříká nic. Hrozilo by, že by přestali chodit úplně. Občas jim to dokonce i sám povolí, pokud štamgasti požádají.

Podle hospodských se na nízkých tržbách negativně podepisuje i roční období.

„V zimě to bývá slabší. Teď do toho ještě ta krize. Přitom náklady na provoz jsou veliké, to topení něco stojí. Už je to tak na hraně, abychom hospodu utáhli,“ zoufá si majitelka Hospody u Kubínů v Lípě na Zlínsku Jarmila Rychlíková.

Hospodští proto s nadějí vyhlížejí příchod teplejší části roku. „To se tržby zvyšují, snad tomu bude i letos,“ věří provozní pohostinství v Doubravách na Zlínsku Jitka Hýsková. Zejména v menších vesnicích se navíc ještě žije zahájením jarní fotbalové sezony. „Po zápase lidi vždycky přijdou,“ těší se Hýsková.

Najdou se však i zařízení, která zatím propad nepostihl. „U nás je to pořád stejné,“ může si libovat spolumajitelka trnavské hospody Slávka Vraníková.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: David Karola

Upevňování pozice pivovarství v Číně a narůstající výrobkový mix zajišťuje tempo rozvoje tohoto oboru.

Hlavními faktory ovlivňujícími čínský trh s pivem jsou mimo jiné kombinace přírodních katastrof, chladnějšího letního počasí a důsledky finanční krize. To vede k nárůstu trhu s pivem ve výši téměř 6 %. Pohyb cen je dlouhodobým trendem a kromě toho mnoho pivovarů uvedlo v roce 2008 do oběhu své nové prémiové výrobky. Hodnota kombinovaných akcií tří největších pivovarů stále roste a v roce 2008 dosáhla 41 %. V nejbližší budoucnosti se očekává další upevňování pozic pivovarského průmyslu. Pivovary China Resources (Snow) Breweries pokračují v Číně ve své expanzi, přičemž prodávané značky Tsingtao a Yanjing využily během olympiády svou příležitost vybudovat image této společnosti.

Hlavní značky piva

Pořadí- Značka - Majitel - Pivovar

1 - Snow - CRB/SABMiller - China Resources (Snow) Breweries

2 - Yanjing - Yanjing - Yangjing

3 - Tsingtao - Tsingtao - Tsingtao

4 - Jinxing Henan - Jinxing Henan - Jinxing

5 - Harbin - A-BlnBev - A-BlnBev China

6 - Xuenin - A-BlnBev - A-BlnBev China

7 - Zhujiang - Zhujiang - Zhujiang

8 - Shanshui - Tsingtao - Tsingtao

9 - Shancheng - Chongqing Brewery - Chongqing Brewery

10 - Laoshan - Tsingtao - Tsingtao

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Pivovary zdražily pivo kvůli drahým surovinám i vyšší dani.

Pivaři na Děčínsku zatím nemusejí mít obavy z toho, že budou pít drahé pivo. Pivovary sice zdražovaly, ale hospodští v děčínských hospodách zatím vyčkávají.

„V naší restauraci nevaříme, jsme závislí na prodeji piva a ostatních nápojů, ale zatím jsme nezdražili. Budeme bojovat o přežití,“ tvrdil František Líbal z restaurace Březinka v Děčíně Březinách.

Nezdražila ani hospoda Tropical v Jílovém. „Vyčkáváme. Budeme se snažit ceny udržet. Máme otevřeno od nového roku až do čtyř do rána, abychom nalákali více zákazníků,“ vysvětlila Ivana Matušková z restaurace Tropical v Jílovém.

Pivo zdraží všude

Přitom některé pivovary zdražily už před koncem roku. A to kvůli zvýšení cen surovin. Především současná cena jedné tuny ječmene se díky velké neúrodě blíží dvojnásobku ceny loňské. Od ledna se přidala ještě vyšší daňová zátěž.

Zdražování se dotklo také minipivovaru Kocour ve Varnsdorfu. „Ceny našeho piva budou vyšší z důvodů větší daňové zátěže. Ještě je upravujeme,“ řekl majitel pivovaru Josef Šusta. Kromě běžného piva vyrábí také speciální pšeničné pivo Wajtzbock a pivo anglického typu Ale. Většinu piva dodává do restaurací v české republice. Na Děčínsku je to například Pizzerie Sluníčko v Rumburku, Hotel Erlec ve Šluknově a především do varnsdorfské restaurace Noprosu.

„Na tento rok také chystáme vybudování podnikové restaurace. Velký odbyt máme v Praze.“ dodal Šusta. Odběratel Kocoura hotel a restaurace Erlec ze Šluknova ke zdražení ještě nepřistoupil.

„Budeme se snažit udržet ceny co nejdéle. Ale počítám s tím, že zdražovat budeme, ač neradi,“ uvedl majitel hotelu Josef Erlec.

Varnsdorfská restaurace Noprosu zatím pivo Kocour nezdražila, ale chystá se. „Zatím čekáme jak dopadnou výsledné ceny pivovaru,“ řekl vedoucí restaurace Noprosu.

Zájem je o pivo v plastových lahvích

Společnost Heineken, která vlastní značky Zlatopramen, Březňák a Louny zdražila od 1. ledna pivo také kvůli vyšší spotřební dani o 4,6 procenta. Cena za sud se zvedla o padesát korun.

Heineken letos počítá s velkým nárůstem prodeje piv v plastových obalech o objemu 1,5 litru. Ten již v loňském roce vzrostl pětinásobně a tvořil více než tři čtvrtiny produkce. Kromě domácího trhu získal velký ohlas i v Německu, kam se vyváží.

Na českém trhu začal pivo v plastových láhvích prodávat v létě například i Plzeňský Prazdroj, který se prodeji piva v plastových lahvích bránil řadu let. Začal do nich stáčet nejlevnější druhy piva Klasik a Primus.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice a loni se dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora. Heineken je trojkou na českém trhu a jeho zdejší pivovary loni vyrobily 2,8 milionu hektolitrů piva.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autorka: Lenka Kopsová

Máte špatný pocit z toho, že jste již vystřízlivěli ze Silvestra, a zároveň pocit prázdnoty po vánočním a silvestrovsko-novoročním přejídání? Pak přijďte na Tříkrálové pivo.

Nezoufejte, známe tyto pocity a víme, že do teplého jara je ještě daleko. Připravili jsme něco, co vás zbaví všech zimních depresí. Máme zcela nové Tříkrálové pivo, navazující na tradici silných zimních piv, která v minulosti umožňovala našim předkům přežít tuhé zimy. Dnes v době globálního oteplování nehrozí metry sněhu, ale silné pivo přijde i tak vhod.

Představujeme Tříkrálové pivo

Je to šestnáctistupňový speciál uvařený z pšeničného a ječného sladu, svrchně kvašený, polotmavé barvy. Jeho lehce ovocná chuť a vůně je výrazným příslibem přicházejícího jara. Je to speciál uvařený pro uvítání Tří králů, který vhodně doplňuje portfolio našich speciálních piv.

Zabijačkové menu

Aby pivo mohlo působit jako prostředek na zapití dobrého jídla, nezapomeňte na naše zabijačkové menu, které jsme sestavili pro tuto roční dobu.

V souladu s tříkrálovou koledou můžete celé sezení v naší restauraci zakončit jedním "černým vzadu”.

Na Tříkrálové pivo a zabijačkové menu vás zve www.klasterni-pivovar.cz

Zdroj: Sdělení iDnes.cz | Komerční sdělení

V Pardubickém kraji by měl začít fungovat nový rodinný pivovar. Jiří Kohák se rozhodl vybudovat minipivovar Veselka v Litomyšli. Od května by se tam mělo vařit jedenáctistupňové pivo Bedřich, které bude nefiltrované, nepasterizované ani nijak chemicky upravované. „Samozřejmě pro město i s ohledem na podporu cestovního ruchu je to dobrý nápad, takovouto aktivitu vítáme a podporujeme. Jedenáctistupňové pivo Bedřich navazuje na historii, Bedřich Smetana byl jedenácté dítě místního sládka,“ uvedla mluvčí Litomyšle Michaela Severová. Pivo by se mělo v Litomyšli vařit jednou týdně. Jedna várka bude představovat zhruba 120 litrů, tudíž celá produkce se pravděpodobně vypije přímo v rodinném pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Na začátku byla otázka dámské části týmu nakladatelství Růže: proč dobrovolně sedává skupina lidí hodiny v zakouřené místnosti, prolévá se studeným nápojem, aby ho v nepravidelných intervalech opět vypouštěla do kanalizace a v závěru za to mohla zaplatit nemalý obnos?

Na konci je nyní kniha Příběhy slavných hostinců. Autoři v ní zachytili atmosféru a historii 18 známých podniků, jako jsou U Zlatého tygra, U Salzmannů, Masné krámy nebo pivovar Postřižin v Dalešicích. „Hospody jsou český fenomén, vyjádření češství. Nedělo se v nich nic menšího než revoluce,“ říká jeden z autorů Jan Matěj Krnínský.

Publikaci otevírá portrét pražské pivnice U Zlatého tygra, kde patřil ke štamgastům i Bohumil Hrabal. Toho tam autor kapitoly, herec Milan Šimáček, potkával. V knize mu posílá i fiktivní dopis.

Když se s ním seznamoval, klepala se mu kolena. „Byl jsem cucák. Udělal jsem adaptaci Anglického krále a požádal ho o adresu, abych mu poslal scénář. On nato: jasně, Praha 8, Jodasova... Vy nevíte, kdo to byl Jodas? Jste strašně nevzdělaný!“ pokáral ho Hrabal a herec si hned druhý den zjistil, že šlo o komunistického funkcionáře.

Troška o Hošticích

Kromě Šimáčka se na knize podílel ještě jeden divadelník: Zdeněk Troška. Napsal o ranči Šimona Pláničky v Hošticích a historii tamních hospod.

Všechny restaurace nafotil fotoreportér Deníku Václav Pancer. Autoři si s ním užili například v Dalešicích. Z legrace mu navrhli, že nejlepší záběr bude z komína. A za chvíli zírali, že tam vylezl.

„Ještě se kaskadérsky zaklesl za kovové části a navíc vyklonil. Za ním lezl současný správce, což by jeho předobraz Francin nikdy neudělal,“ vypráví Krnínský, kterého také potěšilo, že v kerské hájence měli kance se šípkovou. Zároveň však v Kersku cítil, že starý svět mizí. „Když člověk projíždí tou alejí, kde jsou ty staré chatky a vedle nich stojí vily za ohromné peníze, měl jsem pocit, že nám něco ukusuje ten starý krásný svět,“ doplňuje.

Kniha přináší řadu historek. Čtenář se například dozví, že díky plzeňské restauraci U Salzmannů vznikla v Praze hospoda U Pinkasů. Když začal v roce 1842 plzeňský pivovar vařit ležák, povozník Martin Salzmann ho naložil a stavil se s ním v Praze za kamarádem, krejčím Jakubem Pinkasem. Ten do roka otevřel hospodu. „Využil reklamní kampaň mezi drožkáři, dal jim ochutnat a ti to okamžitě rozkecali po celé Praze. Odložil šití rouch pro františkánský klášter a začal vařit pivo,“ líčí Krnínský.

Jižní Čechy zastupuje sedm hostinců. Tím nejmenším je markvartická hospoda U Kaprů. Existuje od poloviny 18. století a vlastní ji stále stejná rodina. Došlo ale i na známé podniky jako krumlovská hospoda Na Louži a Masné krámy.

„Existuje skupina štamgastů, kteří tam chodili už v 50. letech a dodnes se schází. Od nich máme historku o člověku, který se sázel a vyhrával strašně moc piv. Vsadil se třeba, jaké převýšení má náměstí od obrubníku ke kašně. A nikdo nevěřil, že je to 158 centimetrů,“ usmívá se Krnínský.

Bude druhý díl

Kniha, která stojí 290 korun, bude mít druhý díl. Ten se zaměří na Moravu, například krčmu U Hanuša v Bystřici pod Hostýnem, kam chodí rád Šimáček. Na prvním místě u něj ale vždy bude Zlatý tygr.

„Od 17 let, kdy jsem se poprvé napil piva, mám dres Tygrů. Pivo tam voní, i český prezident tam zavedl nejmocnějšího muže planety. A moc rád mám i Bredovský dvůr, ten má mistra světa v čepování piva,“ dodává nadšeně.

Zbývá jen varování: četba této knihy může vyvolat ukrutnou žízeň.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Václav Koblenc | Foto: Jaroslav Sýbek

Internetová adresa Pintprice.com představuje v pivním světě spolehlivý barometr – právě zde lze rychle zjistit, kde na světě prodávají nejdražší a naopak nejlevnější stříbropěnný mok.

Informace o tom, kolik stojí pinta (0,57 litru) piva, sem zasílají konzumenti z celého světa. Představujeme vám poslední žebříček.

Nejdražší

1. Norsko – obvyklá finta, jak se vyhnout extrémně drahým pivům v barech, kde jejich cena dosahuje 180 korun, je napít se doma.

2. Džibuti – jen těžko dostupná africká země ležící mezi Somálskem a Etiopií na břehu Adenského zálivu. Žije zde milion lidí a málokdo z nich si může dovolit pintu ležáku za 177 korun.

3. Katar – desítky tisíc cizinců žijí v Kataru, obchodním centru Středního východu, v místě jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomik na světě. Nezaměstnanost je zde pouze kolem 0,6 procenta. Společně s Bahrajnem je to jedna z mála zemí na světě, kde nemají daň z příjmu. Ale ne všechno je dobré, například cena piva, to tady stojí kolem 174 korun.

4. Írán – v této muslimské zemi, jedné z nejlidnatějších a největších na světě, stojí pivo 150 korun.

5. Grónsko – v Grónsku si moc velkou zábavu neužijete a náladu vám nepřidá ani cena piva, stojí tu 145 korun.

6. Guadeloupe – francouzské souostroví v Karibiku má nádherné klima, kde teploty dosahují 31 stupňů Celsia. Hasit žízeň můžete pintou chladného moku za 143 korun.

7. Faerské ostrovy – na tomto souostroví, jehož tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu a které je tvořeno 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky a kde nejvyšší hora měří jen 882 metrů, stojí pinta piva 140 korun.

8. Singapur – městský stát je ke svým obyvatelům nemilosrdný, žádá po nich v průměru 134 korun za pintu piva. Ovšem není divu, Singapur patří mezi nejvyspělejší státy světa. K největším místním pijákům piva prý patří vojáci. I přes svou malou rozlohu si jich Singapur vydržuje více než 50 tisíc.

9. Spojené arabské emiráty – nezáleží na tom, jakou značku světlého piva popíjíte, každá pinta tu byla ještě nedávno neuvěřitelně drahá. Ovšem krize vykonala své, z prvního místa spadly emiráty (tehdy stála pinta 210 korun) na místo deváté. Obvyklá cena je tu nyní 133 korun.

10. Francie – v zemi galského kohouta obvykle účtují podle Pinprice.com pintu za 132 koruny.

Nejlevnější

1. Tádžikistán 7 Kč

2. Panama 9 Kč

3. Bhútán 10 Kč

4. Demokratická republika Kongo 11 Kč

5. Severní Korea 11 Kč

6. Madagaskar 11 Kč

7. Myanmar 11 Kč

8. Rwanda 12 Kč

9. Filipíny 14 Kč

10. Eritrea 14 Kč

Ceny piva v Praze

U Zlatého tygra - Plzeňský Prazdroj

0,5 l / 36 korun

Novoměstský pivovar – Novoměstský kvasnicový ležák (světlý / tmavý)

0,5 l / 65 korun

Klášterní pivovar Strahov – Sv. Norbert tmavý

0,5 l / 59 korun

U Pinkasů – Master 18°

0,4 l / 58 korun

Staroměstská restaurace – Velkopopovický kozel (černé pivo)

0,5 l / 28 korun

Potrefená husa – Staropramen ležák

0,5 l / 34 korun

Pramen internetové stránky pražských pivnic

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka

Roky námluv a měsíce intenzivního vyjednávání skončily. Česká pivovarnická skupina K Brewery, šestá v pořadí největších producentů piv v zemi, plně ovládla jeden z úspěšných a prosperujících středních pivovarů - Černou Horu. Skupina finančníků kolem podnikatelů Martina Burdy, Grzegorze Hóty a Zdeňka Radila vlastní už třetím rokem polovinu Černé Hory a teď přesvědčila druhého majitele - Jiřího Fuska - aby jí prodal i svou polovinu.

Transakci potvrdily pro HN obě strany. Cenu však tají. Podle zdrojů HN jde o desítky, ale spíš několik set milionů korun. "Dohodli jsme se, je to podepsané. Do měsíce až dvou se vyřeší další doprovodné závazky, jako je audit a podobně. Chci se věnovat jen našim aktivitám v hotelnictví, lázeňském centru, restauracích," uvedl včera Jiří Fusek, muž, který v polistopadové éře vybudoval z Černé Hory prosperující firmu a stal se díky své výřečnosti a schopnostem mluvčím malých pivovarů a dokonce i prezidentem jejich celoevropského svazu.

Vládu nad Černou Horou, pivovarem s produkcí přes 160 tisíc hektolitrů, potvrdil i předseda představenstva K Brewery Group Zdeněk Radil. "Je to podepsané. Dočasně převezme podíl pana Fuska společnost Sokato, která se posléze začlení do K Brewery," uvedl pro HN Radil.

Podíl v Černé Hoře byl prvním úlovkem, který v pivovarnictví skupina K Brewery pořídila. A to již v roce 2007. Teď pod ní spadá již sedm regionálních pivovarů jako například protivínský Platan, chlumecký Lobkowicz či Janáček z Uherského Brodu.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Strach ze zbytečného papírování a vyšších výdajů vede policii k překvapivému kroku. Při dechových kontrolách řidičů hodlá tolerovat malé množství alkoholu. Kolik? 0,24 promile. To je hodnota, kterou má v krvi dospělý muž zhruba půl hodiny po dopití jednoho desetistupňového piva.

Policisté nechtějí nic jiného než to, co už několik měsíců platí pro přestupkové odbory na úřadech. Ty už dnes takhle nízké překročení zákazu alkoholu odkládají. Pokud se člověk nepřizná, že před jízdou pil.

Práce policie, která musí ze zákona vyřídit jakýkoli případ řidiče s alkoholem, je tak prakticky zbytečná. Zatímco policisté papírují, na řidiče stejně žádný postih nečeká. Policie navíc od Nového roku provádí dechovou zkoušku při každé silniční kontrole. Alkoholových případů proto razantně přibývá.

Policie nechce iniciovat změnu zákona. Ten přitom jasně říká, že v Česku platí nulový limit alkoholu. "Asi by to nebylo dobré. Budeme ale hledat jakékoli jiné řešení tohoto problému," říká šéf dopravní policie Leoš Tržil. O žádném konkrétním řešení ale mluvil nechtěl.

Kvůli jasnému znění zákona by v této chvíli nestačil ani interní pokyn policejním hlídkám k tolerování nízkých hladin alkoholu. Policie tak podle informací LN připravuje šalamounské řešení.

Pomoci by jí měl Český metrologický institut, který testuje přístroje na měření alkoholu. Ten by mohl uvést, že naměřená hodnota pod 0,24 promile není průkazná. Pak by mohl teprve následovat zmíněný pokyn dopravním policistům, kteří by hodnoty pod 0,24 promile začali ignorovat.

Byla by to podobná situace, jaká je v současnosti při měření rychlosti. I když řidič nesmí oficiálně překročit stanovenou povolenou rychlost ani o kilometr v hodině, jistá tolerance tu funguje.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Josef Kolina

Zvýšení spotřebních daní z pohonných hmot, lihu a piva se okamžitě projevilo ve zvýšení cen. Oproti loňskému roku si tak občané za jedno pivo připlatí až korunu. Obdobnou částku též musí dát navíc při tankování benzinu a nafty.

Rok 2010 přivítala Česká republika mimo jiné i vyššími daněmi. Jednou z položek, která se zvýšila, byly i spotřební daně. Od prvního ledna vzrostly sazby u spotřební daně u pohonných hmot, lihu a piva. Na začátku února se k tomu přidá i vyšší daň u tabákových výrobků. Změna sazeb se prakticky ihned přenesla do cen pro spotřebitele a občané si tak za benzin a naftu připlatí od nového roku o více než korunu navíc. Navíc je dost dobře možné, že ceny paliv i nadále porostou. Zhruba o korunu se pak rovněž zdražil nejoblíbenější tuzemský alkoholický nápoj - pivo.

Zvýšení spotřebních daní ale nepostihlo jen motoristy. "Zapláče" také většina tuzemského pivního národa, jelikož od prvního ledna vzrostla rovněž spotřební daň z piva a z lihu. U lihu došlo ke zvýšení daně o 20 korun za litr etanolu a o u ovocných destilátů a pěstitelského pálení pak o 10 korun za litr čistého lihu. V přepočtu se toto vyšší zdanění projevilo zdražením tvrdého alkoholu zhruba o 5 korun (v případě ovocných pálenek asi o polovinu méně).

Spotřební daň z piva se pak zvýšila v základní sazbě o 8 Kč/hl. V nejnižší velikostní skupině podle výroby piva v hektolitrech ročně (do 10 000 hl/rok) sazba narostla z 12 Kč/hl na 16 Kč/hl a adekvátně se také zvýšily sazby v ostatních velikostních skupinách malých nezávislých pivovarů (v rozmezí o 4,8 Kč/hl do 6,4 Kč/hl). Vyšší spotřební daně se už většinou také promítly do cen.

"Prakticky všechny pivovary zdražují, ceníkové ceny se zvedají o 60 haléřů až o 1 korunu za půl litru. Jsem přesvědčen, že všichni musí zdražit," uvedl pro server Podnikatel.cz Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Část pivovarů od 1. ledna ceny v tomto rozpětí skutečně zvýšila. V závislosti na druhu piva zdražily o 60 haléřů až 1 korunu například pivovary Plzeňský Prazdroj nebo Budějovický Budvar.

Některé pivovary, jako Staropramen, už ceny upravily v průběhu prosince 2009. "Díky zvýšené poptávce spojené s prosincovými svátky a přirozenou snahou našich zákazníků předzásobit se za původní ceny bychom nemohli garantovat stoprocentní pokrytí všech objednávek zejména s přihlédnutím k menšímu počtu závozových dnů koncem roku," vysvětlil serveru Podnikatel.cz Pavel Barvík, manažer vnějších vztahů společnosti Pivovary Staropramen. Pavel Barvík zároveň dodal, že ceníková cena jejich nejprodávanějších sudových piv vzrostla o 70 haléřů až 1 korunu na půllitru piva.

Jiné pivovary zase zdražení teprve připravují. Rodinný pivovar Bernard přijde s novým ceníkem 18. ledna tohoto roku. "Navýšení cen o 0,50 – 0,60 Kč, u lahvového o 0,60 Kč u 11 % se týká velkoobchodů a gastro segmentu. Na supermarketových sítích je plánováno také navýšení cen, avšak termíny jsou závislé na potvrzení od protistrany, dle odhadu konec ledna 2010," uvedl Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí pivovaru Bernard.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Daniel Morávek | Kráceno

Kdo si oblíbil pivo Ferdinand z Benešova či Berounského medvěda, může být zatím klidný, protože majitelé těchto pivovarů zdražovat nebudou. Ke zvyšování ceny piva téměř o korunu ale přistoupila od ledna většina středočeských pivovarů kvůli nárůstu spotřební daně a DPH.

„Máme stabilizované ceny energií na dva roky dopředu, což je největší úspora, a také ceny surovin máme nižší, a tak zdražovat nebudeme,“ vysvětlil ředitel benešovského pivovaru Jaroslav Lebeda, proč ke zvýšení ceny nedojde.

Dražší pivo nemá zatím ani berounský pivovar a do března vyčká i pivovar v Kácově na Kutnohorsku. Výrobu kácovského Hubertusu budou pokrývat zatím z marže. Přímo v pivovaru stojí půllitr desetistupňového piva 12 korun.

Ztráty zákazníků se nebojí „Uvidíme, jak to půjde. Když nám to bude vycházet dobře, tak bychom nejraději nezvyšovali vůbec,“ říká majitelka Berounského medvěda Hana Mayerová. V pivovarské hospodě stojí například jedenáctistupňové pivo 17 korun.

Naopak téměř o korunu více zaplatí ti, kteří pijí Krušovice, Velkopopovického Kozla, Herolda z Březnice, Klášter z Mnichova Hradiště či Postřižinské pivo z Nymburka. O ztrátu zákazníků se nebojí, i když ekonomická krize zasáhla i do pivovarnictví. Pivo pijí lidé méně. „Zákazníků neubývá, ale spotřeba v restauracích klesá. Ten, kdo dřív vypil třeba sedm piv, jich teď vypije pět. Pivo ale vyvážíme, nyní jsme získali nové partnery, a tak celková spotřeba spíš stoupá,“ řekl ředitel Postřižinského pivovaru Pavel Benák. „Věříme, že hostinští budou rozumní a ceny nezvýší ještě víc,“ doufá.

Jeho slova potvrzují majitelé restaurací. „Nechceme zdražovat moc, protože už takhle je znát, že lidí chodí méně. Odhadem nám mohly za minulý rok klesnout tržby zhruba o 20, 30 procent. Lidé méně v restauracích jedí a pomaleji pijí,“ podotkl Jindřich Neliba, majitel restaurace Pod červeným bukem v Kladně.

„Zákazník si teď většinou dává to nejlevnější, třeba dražší kořalky už vůbec netáhnou. Také přibylo víc takzvaných hluchých dní. Teď lidé ve velkém počtu chodí jen ve čtvrtek a v pátek,“ doplnil Luboš Opava, majitel Pohoda baru v Benešově, kde točí Lobkowicze. Ten podraží také. „Ještě jsme se nerozhodli, jestli budeme zdražovat. Je teprve čtvrtého, myslím, že tak do konce měsíce se rozhodne,“ dodal Opava.

V Březnici na Příbramsku se dosud mohl koupit sud desetistupňového piva za 948 korun, nyní je to o 92 korun víc. „Nebojíme se, že bychom ztratili klientelu. Pivo máme kvalitní, jde o klasickou výrobu. Rozšířili jsme nyní sortiment o pšeničný kvasnicový ležák, který tolik pivovarů nevyrábí, takže se snažíme vyjít zákazníkům vstříc,“ vysvětlil Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel březnického Heroldu s tím, že jim pomáhá export.

Právě novinky mají nalákat na pivo nové zákazníky. V Kácově doufají, že letos budou mít i lahvové pivo, které se může rozšířit do více míst. Dosud ho prodávali v sudech či PET lahvích. V Berouně bude po celý rok k dostání takzvaný Grizlly, osmnáctistupňové pivo. „Loni jsme ho zkusili jen na určité období, ale je po něm taková poptávka, že bude k dostání po celý rok,“ podotkla majitelka pivovaru Hana Mayerová.

Návrat k tradici

Úplně v novém bude Pivovar Klášter v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku. Loni ho koupila česká skupina K Brewery, která vlastní i lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku. Pivovary chtějí provozovat pod sloganem Návrat k tradici a na podzim uvedli na trh nový ležák Lobkowicz Premium. Koupí také nový stroj na etiketování lahví, který umožní lepit na lahve i stanioly. Výrazně se však změní etikety, které budou ve tvaru oblouku vstupní brány bývalého kláštera. Ten tady stojí dodnes. Na etiketu se vrátí po desetiletích také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve třicátých letech minulého století. „Pivovar Klášter uvařil výrazně méně piva než v předchozích letech, což souvisí s převodem firmy na jiného vlastníka. Nyní ale počítáme s růstem,“ uvedl manažer pivovaru Petr Božoň. Pivo zdraží o šedesát až devadesát haléřů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Bušková

Češi vypili za rok 2008 přes 50 milionů litrů nealkoholického piva, což znamená spotřebu 5,03 litru na osobu. Podle údajů firmy Canadean před Českem bylo pouze Španělsko se spotřebou 5,51 litru na hlavu, informoval v úterý agenturu Mediafax Vladimír Vaňka zastupující značku Birell.

"Málokdo ví, že nealkoholické pivo je v podstatě čistě přírodní iontový nápoj bez umělých přísad a konzervantů. Navíc má o 50 procent méně kalorií než běžné sycené limonády, nebo džusy," vysvětlil Vaněk.

Na třetím místě skončili v pití "nealko piva" Němci s 3,88 litry na hlavu za rok.

Češi ve své oblibě pití nealkoholického piva však neotáleli ani v minulém roce, přestože se dá říci, že obecně prodej piva klesl. Například meziroční navýšení spotřeby nealkoholického piva značky Birell v minulém roce činilo 2,7 procenta.

Důvodů, proč nealkoholický nápoj patří k těm nejoblíbenějším, je hned několik. Z hlediska praktického je to například v případě zákazu požívání alkoholu v pracovní době či při řízení motorových vozidel. Roste také procento lidí, kteří pijí nealkoholické pivo v rámci zdravého životního stylu.

Důkazem vzrůstající obliby "nealko piva" je srovnání s rokem 2000, kdy české pivovary vyrobily celkem 117 tisíc hektolitrů piva, za to v roce 2008 to bylo zhruba 496 tisíc hektolitrů piva, což je více než čtyřnásobek.

Zdroj: Eurozprávy.cz

Jubilejní už 20. ročník Slavností piva se uskuteční začátkem února v Táboře. Letos se velké akce, která je v celých jižních Čechách velkou kulturní událostí, zúčastní téměř sedm desítek pivovarů.

Do soutěže o Zlatou pivní pečeť se přihlásilo 68 pivovarů z Čech, Moravy i Slovenska. Ty budou soutěžit celkem v 15 kategoriích. “Poprvé po těch letech budou mít poměrně slušné zastoupení také jihočeské pivovary,“ uvedl organizátor slavností Alois Srb.

V Táboře se tak od 2. do 5. února zúčastní akce dva přední pivovary z Českých Budějovic, jeden z Dražíče a jeden ze Zvíkovského Podhradí na Písecku a jeden také z Koutu na Šumavě. „Je to přeci jen čest pro nás, že budou mít jihočeské pivovary také své zastoupení, doposud tomu tak vždycky nebylo,“ doplnil organizátor.

Součástí celých slavností, které budou slavnostnější, protože půjde o jubilejní ročník, bude i bohatý kulturní a společenský program. Podrobnosti, včetně počtu přihlášených výrobců minerálních vod, kteří budou soutěžit o Zlatý český pramen, zveřejní organizační štáb ve středu na tiskové konferenci v hotelu Palcát.

Zde se také velká část Slavností piva, které se staly jedněmi z největších v Česku, bude odehrávat. Letos záštitu nad akcí převzal i jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Jiří Fusek, který v posledních třinácti letech postavil na nohy Pivovar Černá Hora, dělá v těchto dnech ve svém životě radikální změny. Právě nyní totiž svůj podíl v pivovaru Černá Hora prodává společnosti K Brewery. Kromě toho se v prosinci odstěhoval do Rožnova pod Radhoštěm a v úterý oslaví své pětašedesáté narozeniny.

Když jsem vás dnes sháněla v pivovaru, řekli mi, že už s ním nemáte nic společného.

To není pravda.

Takže jste svůj podíl ještě neprodal?

Prodej tak velké společnosti se neprovádí tak, že někomu podáte ruku, předáte akcie a odejdete. Ten proces se potáhne do konce ledna a možná skončí až v únoru.

Takže v pivovaru budete i v dalších dnech?

Samozřejmě. Jsem stále předsedou představenstva i prokuristou firmy. A zůstanu jimi, dokud nebudou splněny všechny podmínky k předání společnosti.

Proč jste se k tomuto, trochu nečekanému kroku odhodlal?

Víceméně už nějakou dobu uvažuji, že jednou bych měl ukončit nejaktivnější část svého života a přejít do fáze, kdy budu už jen pomáhat dětem. Domnívám se, že pětašedesát let je pro ten nejaktivnější život maximální hranice. Doba, kdy už by měla skončit práce od rána do večera a i o víkendu musí hlava pořád pracovat. Spoustu let zpátky nevím, co je to klidná dovolená.

Firma se bude v podstatě dělit. Proč jste si nenechal pivo a vzal jste si hospody?

To souvisí s mými dětmi. Mám tři a všechny pracují ve společnosti Prelax, která provozuje hotely, restaurace a sportoviště. Nejmladší dcera se bude například starat o sportovní areál ve Valašském Meziříčí. Já už budu působit jen jako pantáta, taková poradenská ruka pro své děti.

Co budete dělat ve chvílích, kdy nebudete dětem radit?

Budu se více věnovat manželce a budu mít více času na své koníčky. Jsem stavební inženýr, rád jezdím po celé Evropě a dívám se na stavby, historické památky i starožitnosti a obzvlášť uvítám, když narazím na nějaký malý pivovárek. Takže se budu dívat a i trochu srovnávat, co lidé vytvořili jinde a co jsem udělal já s pivovarem v Černé Hoře.

Předpokládám, že si myslíte, že ho prodáváte ve velmi dobrém stavu. Je to tak?

Myslím, že je na vrcholu své slávy. Když jsem ho v roce 1996 převzal, byl zdevastovaný, měl zastaralou technologii, varnu dokonce z roku 1925. Jediné, co bylo nové a za co jsme pak spláceli úvěry byla kotelna, kterou jsme však nakonec ani v plném rozsahu nevyužili. Kromě sklepů je v něm nyní v podstatě všechno nové, investovalo se do něj za mne půl miliardy korun. A hlavně, vaří se zde dobré pivo, což dokazuje i na dvě stě českých a evropských ocenění, které v posledních deseti letech pivovar získal.

Bez úvěru se investice za půl miliardy asi udělat nedá. Je tedy pivovar zadlužený?

To je samozřejmé, ale ten pivovar je schopen úvěry splácet, nehrozí mu žádná ekonomická nevyváženost. Nikdy se nestalo, že by nesplnil své platební závazky. Vloni zahájil investice za dvě stě milionů korun a kdyby pivovar nebyl zdravý, úvěry by na ně nezískal.

Říká se o vás, že jste mecenášem Blanenska, pouze starosta Černé Hory v Deníku uvedl, že ale Černé Hoře jste nedal ani groš.

Pan starosta lže jako když tiskne. Pokud by pivovar nepřispěl zdejším hasičům, tak by ani nevyjeli. A hodně podporoval i zdejší sportovce.

Dost často jste hodně otevřeně kritizoval politiky. Neuvažoval jste někdy o tom, že se jím také stanete a ukážete, jak se to má dělat?

To by mne manželka zabila. Určitě ne, žádnou nabídku jsem ani nedostal, i když nějaké náznaky dříve byly. Takovou odvahu jsem nikdy neměl. Ne. Mně nepředstavitelně bavilo podnikání a myslím, že mne bude bavit dál.

Co vám na politice třeba vadí?

Že politici nemohou pochopit vztah mezi firmou a regionem a budou stále vykládat, že podnikatelé jsou největší darebáci. Že vytvářejí zákony, které podnikatele vydírají. To je katastrofa, vůbec nejhorší stav, jaký může nastat.

I když je vám pětašedesát, přesto, neudělal jste těch změn najednou nějak moc?

Já jsem mladý, tak já můžu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Helena Vaculová