Ač teprve před pár dny skončilo léto, tak se pomalu blíží konec roku, protože právě vrcholí redakční práce na 7. ročníku stolních týdenních Kalendářů regionálních pivovarů 2016. Jsou proto vítány informace o pořádání pivních akcí na příští rok, aby v něm mohly být uvedeny.

Na titulní stránce tentokrát uvidíte historickou fotografii Pivovaru Lobeč. Novinkou je možnost při objednání více kusů (pro firmy, spolky apod.) dohodnout svoji vlastní individuální titulku. To je zajímavá nabídka, že?

Takže, pokud pořádáte nějakou pivní akci, dejte vědět panu Procházkovi (redakce, grafická příprava a vydavatel KRP 2016) na tlf. 603 446 774 nebo mail jpahk(zav)centrum.cz. Stejně tak se ozvěte, pokud budete chtít titulní stránku na míru.

Vážení domovarníci, pivovarští a přátelé piva,

v sobotu 20. června 2015 se ve Žďáru nad Sázavou konal 2. ročník Soutěže domácích výrobců piva. Soutěž probíhá v rámci Festivalu pivních chutí, který se letos konal čtvrtým rokem, na žďárském Havlíčkově náměstí ve spolupráci s místním pivo-kavárenským podnikem Café Bar galerie a Pivním archivem.cz.

Tento rok byly vyhlášeny tři kategorie. Samozřejmě domácí hrdost, kategorie Český ležák plzeňského typu (14 přihlášených), potom Weizen/Weissbier (4 přihlášeni) a poslední kategorie India pale ale (26 přihlášených). Zde jsou vítězové jednotlivých kategorií

Bohemian Pilsener

1) Otto Potůček, pivovar Poživar, Halínský ležák 13°

2) Miroslav Černý, Leštinský mikropivovar, Leštinská 13°

3) Petr Březina, pivovar Březina, Lojza 12°

Weizen/Weissbier

1) Pavel Dolenský, pivovar Škrabák, Pšeničné 11°

2) Samuel Majerčák, pivovar Potmehúd, Potmehúd Weizen 13°

3) Pavel Hladík a Filip Latta, pivovar Podolák, Pšeničný Podolák 12°

American IPA

1) František Rezek, - , No name IPA 15°

2) Pavel Samiec, pivovar Hop Gun, Dubstep IPA 16,7°

3) Antone Kom, - , Citra Galactic IPA 15°

Do soutěže se kromě místních borců přihlásili i domovarnící slovenské a americké národnosti, celkem se k registraci sešlo 44 vzorků, které bylo možné přihlásit v den konání soutěže, nebo na kontaktních místech pět dnů předem. Nejvíce soutěžních vzorků pocházelo z Prahy a okolí, východních Čech, Vysočiny a okolí Brna.

Odborného hodnocení domácích piv se zhostila komise složená z následujících odborníků: Jana Běhounková - Pivní revizní komise, Praha; Lucie Palánová - minipivovar Lucky Bastard, Brno; Michaela Rambousková - minipivovar Rambousek, Hradec Králové; Zdeňka Veselá - Pivníci.cz, Praha; Dwarf - Pivní revizní komise, Praha; Jan Grmela - minipivovar Lucky Bastard, Brno; Roman Holoubek - pivovar Poutník, certifikovaný degustátor, Pelhřimov; Martin Ležatka - Pivníci.cz, Praha; Evan Rail - novinář, certifikovaný degustátor, Praha

Odměny výhercům soutěže věnovaly firmy Hop Products – chmel Columbus, Vital a Harmonie, Pivní Archiv – archivní pivo AB:01 od BrewDog, pivovar a sladovna Ferdinand – humnový slad Ferdinand a E – shop Pivovarský klub – kvasnice, pivní sklo.

Děkuji všem, kteří se podíleli na přípravách soutěže, jejím průběhu i zdárném ukončení. Těšíme se na ročník 2016. Dej Bůh štěstí!

Karel Nečada

Fotogalerii naleznete zde...

Po roce 1989 vznikla občanům v ČR možnost podnikat. V pivovarnickém oboru začalo postupně docházet k mnohým změnám ve vlastnictví pivovarů a v průběhu let vstoupily velké cizí pivovarnické společností na náš trh. Začaly postupné změny na české pivní mapě. Některé pivovary byly technicky zhodnocovány, jiné zavírány. Vedle pozitivní významné modernizace provozů tak docházelo i k plíživé degradaci českého pivovarnictví.

V novém tisíciletí již vařilo pivo na našem území několik minipivovarů, tedy pivovarů s výstavem piva do 10 000 hl ročně. V této době zakládali nové minipivovary lidé, kteří měli jasný záměr, dostatek finančních prostředků, nebo se nebáli rizika úvěru. Pořídit pivovar kolem roku 2000 nebyla levná záležitost, protože výrobou technologického zařízení se v té době zabývalo minimum firem, které pak měly vyšší marže, než je tomu dnes.

Můžeme tedy říct, že hlavním impulzem pro stavbu minipivovarů kolem roku 2000 byla zejména chuť podnikat v oblasti, která je určitým způsobem unikátní, ale svou jedinečností i riziková. Proto se v té době nenašlo tolik odvážlivců. Navíc piva z průmyslových pivovarů byla vcelku dobrá, protože ještě nevítězila tolik ekonomika nad kvalitou a český pivní trh věděl jen málo o pestrosti v pivní kultuře, jak ji známe nyní.

Nová vlna vzniku minipivovarů začala právě v době, kdy velké pivovary v zajetí velkých hráčů zahraničních společností začaly postupně znehodnocovat uznávané tradiční postupy výroby českého piva zejména v oblasti piv výčepních a ležáků. Ekonomika zvítězila nad kvalitou. S tím se nesrovnalo mnoho opravdových pivovarnických odborníků a začala ona velká vlna rozvoje minipivovarů a odchody kvalitních sládků do zahraničí.

Něco o vzniku našeho Pivovaru Radouš

Asi v roce 2000 jsem začal provozovat místní šťáhlavskou moštárnu. Později jsem zkusil pasteraci a distribuci moštů do obchodů zaměřených na zdravou výživu a do podobně zaměřených jídelen. Sortiment jsem rozšířil o mošty s hruškou, rybízem, aronií, mrkví, celerem, bezinkou, apod. Začal jsem vyrábět i jablečný ocet a slabě alkoholický nápoj ze zkvašeného jablečného moštu zvaný cider.

A pak přišla ta správná chvíle, kdy piva z velkých pivovarů již zaznamenávala velký kvalitativní sestup. Já jsem se chtěl zase napít dobrého českého ležáku a tak jsem si v roce 2008 nechal vyrobit několik dílů pro malý 100 litrový pivovar. Ten jsem postupně zvětšil do dnešní podoby a v roce 2011 zlegalizoval. Od té doby vaříme a vaříme... a vařit budeme i v novém pivovárku v Druztové a ve Starém Plzenci.

Při výrobě většiny našich piv používáme české suroviny a osvědčené technologické postupy, tak jak to bývalo normální. Výrobu neurychlujeme chemicky ani časově. Používáme slad sladovaný na klasických humnech, žatecký chmel, plzeňskou vodu, dekokční způsob vaření mladiny, studené vedení hlavního kvašení v otevřených kádích na spilce a pomalé dozrávání v ležáckém sklepě při teplotě blízké nule. Výjimkou při výběru surovin i výrobních postupů jsou piva, která jsou něčím výjimečná. Jsou to různé druhy většinou speciálních nebo krajových piv, a nebo piva vyráběná v našem vlastním stylu, který nazýváme Radoush Hoppy Ale Style.

Chceme výrobu stále dělat tak, jak to zaznamenal Bohumil Hrabal v knize Taneční hodiny pro starší a pokročilé, že.. "Pokrok je dobrej na to, aby lidi byli lidi, ale na chleba a máslo a pivo je pokrok učiněnej mor, to se na tohle má jít s technikou sakra pomalu".

A jaký je současný stav a pozice minipivovarů v ČR?

Dnes vznikají minipivovary velmi velmi intenzívně. Intenzívněji, než v letech minulých a mnoho dalších minipivovarů je ve výstavbě. Ovšem mám pocit, že se již začíná vytrácet ona výjimečnost. Postavit si pivovar je dnes finančně dostupnější, ale udržet si prodeje těžší. Návratnost investic se tak stává určitou neznámou pokud nemáme pivovar v turisticky atraktivní oblasti. Vždy však musíme nabízet kvalitní výrobek, který osloví a potěší smysly i duši.

Na závěr je třeba uvést důležitou skutečnost, že vznik minipivovarů podle mého soudu podstatně vylepšil stav současného českého pivovarnictví a zabrzdil totální devastaci českého piva. Velké pivovarnické společnosti jsou nuceny upravit výrobní postupy, něčím zaujmout a lhát zákazníkovi méně.

V Druztové 14.12.2014 sládek Vili Ilgner

Zdroj: Facebook

Výsledky degustační soutěže Pohádkové pivo 2015 konané na Horském pivovaru Belveder v Železné Rudě naleznete ve formátu .pdf zde...

V brzké době půjde do výroby 6. ročník stolního týdenního Kalendáře regionálních pivovarů České republiky 2015.

Kdo v něm bude chtít zveřejnit některou pivovarskou akci, kterou pořádá, ať to co nejdříve napíše panu Procházkovi. Stejně tak pište již teď své objednávky, abyste kalendáře dostali co nejdřív, tedy při rozvozu.

Kontakty:

Jiří Procházka

e-mail: jpahk(zav)centrum.cz

tel.: 603 446 774

Do redakce PI přišel mail tohoto znění:

Ahoj Chody, byl jsem na krátkém výšlapu údolím Oslavy a Jihlavy a narazil jsem v Řeznovicích (kousek od Ivančic) v místní hospodě na pivo z pivovaru Padochov.

Byla to světlá 12° Antonín a po mém dotazu - provozovatel hospody je majitelem pivovaru, a proto tam dodává vlastní pivo. Krom toho na čepu byl Kozel a Starobrno, které tam pár místních pilo. Vývěsní štít je ale znamením, že to myslí s prodejem vlastního piva vážně (a taky všechny popelníky nesly logo Padochovského pivovaru).

Sklo, ve kterém mi přinesla pivko nepříliš sdílná slečna, měla kromě loga označení Pivovarská krčma Ivančice. Bohužel jsem neměl čas v Ivančicích zapátrat, už bylo dost pozdě a já musel stihnout autobus.

Nevím, jestli to už není profláklé, ale myslel jsem, že je Padochov ve fázi přípravy.

Každopádně - pivo bylo v dobré kondici, chuťově velmi slušné.

A ještě jeden poznatek - v osadě (táboru) pod Templštejnem čepují Bratčickou zámeckou 12° a musím říct, že mi chutnala náramně.

Měj se dobře a pivu zdar!

Zdraví Martin

Otázkou tedy zůstává, zda Padochov již vaří, nebo je na čepu Kácov? Ví někdo víc?

Pár slov o tom, co s sebou taky přináší boom minipivovarů (a na závěr ještě jedna pozvánka)

V uplynulém období jsme měl možnost pozorovat nejen z povzdálí rostoucí oblibu restauračních minipivovarů, která se poznenáhlu změnila v nekontrolovatelný boom. Říkal jsem si, že to je na jednu stranu dobře, ale na druhou přece jen mám výhrady ke třem zásadním věcem. Takže popořádku:

a) Majitelé

Dávno je pryč doba, kdy první minipivovárky zakládali především pivní nadšenci a patrioti, kteří o pivu věděli téměř vše od A do Z a znali celý technologický proces výroby piva včetně toho, že prostě nějakou dobu trvá, než se od doby uvaření stočí do sklenice příslušně pěnivý a chutnající mok. A když neznali, nebáli se zeptat, popř. najmout zkušené lidi anebo třeba odborné garanty, aby se právě jejich pivo objevovalo v ústech štamgastů slovně pouze v superlativech. Nezapomínejme, že první tyto počiny šly do světa v ostré konkurenci jediného správného "chuťově vyváženého" europiva a zákal v pivu se bral jako důsledek jeho zkažení. Kolik jen jsem si právě na toto téma vyslechl slov, abych potom slyšel: "Hele, ono to není zas tak špatné..."

Nebudu jmenovat konkrétní místa, kde jsem byl svědkem dole popsaných jevů, ale pravidelní návštěvníci pivních webů si určitě dosadí sami svůj čas a místo, kde se s uvedeným setkali. Nic z toho, co jsem napsal si nevymýšlím - to podotýkám.

V současné době je vznik nového minipivovaru brán jako dobrý podnikatelský záměr se střednědobou návratností investic, na kterou slyší dokonce nejeden movitý developer. V neposlední řadě je, či spíše byl, vznik nového minipivovaru také do velké míry vítaný projekt na podporu turistického ruchu. Mít svou vlastní značku piva se stalo prestižní záležitostí. Ale už bez dalších souvislostí. Takže ze života: jeden movitý developer, co zrekonstruoval jednu bývalou sladovnu se převelice podivoval, když jsem se ho ironicky zeptal, jestli si dokáže představit, jak bude člověk v gumákách lítat asi 300 metrů přes dvě patra plná návštěvníků obchodní galerie, aby stihl včas povolit kohout při stahování piva do ležáckého sklepa. No nic, při té představě se mu zřejmě udělalo mdlo, protože by to nebylo určitě nikomu vítané a umístil varnu do vhodnějších prostor... Tam se pro změnu muselo kopat za skutečnost, aby ležácký sklep nebyl umístěn v prostorách 3x4 metry proto, aby se již nezmenšovala kapacita restaurace atd. atd. Navzájem jsme na sebe rezignovali. On mně měl za puntíčkáře, já jeho za ... inu za developera.

b) Zaměstnanci

Opakovaně se setkávám s tvrzením, že pivo umí přece uvařit každý ... což nepopírám. Otázkou ale je jaké bude a za jak dlouho k tomu dojde. A také jestli to je cesta trnitá anebo cesta už vyšlapaná. A máme tady problém. Pokud se najme člověk z úřadu práce, z rodiny (jo, to určitě dokážeš) a provede se i třeba minimální základní proškolení, vyjde to stejně akorát tak na nezdařené experimenty a věčné cimrmanovské hledání dávno poznaného. Navíc když tento člověk nemá nic víc než touhu odpracovat si svých 8 hodin. A tak přijde na řadu skřípění zubů a vracení nedopitých piv, úšklebky a taky to, co je pro minipivovar nejhorší - zapíše se na gastrooblohu nesmazatelně černým písmem. Ono sice ... jako jde vymazat, ale když už tam jednou jste, tak se ta špatná pověst napravuje mnohem hůř než kdyby vůbec nikdy nebyla.

Sládci nejsou ... najímají se síly z ulice anebo prej tamten kdysi dělal v pivovaru (např. rozvážel pivo) , tak to bude určitě umět. Asi to není to pravé. Byl jsem s klukama, kteří uvařili výbornou sladinku, opravdu si s ní vyhráli a byli spokojení, že nasypou chmel a je hotovo, ale pak do mladinky nasadili kvasnice, které smíchali s těma z minulé várky a ty ještě s těma z minulé várky - vše bez proprání a pak jim postupně tuhl úsměv na tváři, protože pivo zkyslo anebo smrdělo po myšincích. Mám rád v tomto případě vypůjčený termín od kolegy sommeliéra - "vonící po srsti zmoklého psa" (a někdy dokonce chcíplého psa). Takže pivo se opravdu nenaučí nejen vařit, ale i komplexně dělat za měsíc, ba ani za rok a rozhodně to není osmihodinová práce a jde se domů. To by si měli uvědomit právě majitelé pivovarů, ale také ti, kteří se uvážou do této řehole a koneckonců i méně shovívaví návštěvníci restaurace. Protože pokud má člověk chuť se učit, bude později výsledek vždy už jen lepší. A to je přece dobrá zpráva.

c) Technologie

Současné používané technologie v místních minipivovarech existují podle mého pozorování tři základní s různýma menšíma nebo většíma odbočkama, ale neříkám, že vím vše.

- udělané víceméně na koleně, což je dobře, protože ten, který si je sám dělá, přesně ví, co chce. Tady se jen liší podle toho, jak je daný člověk šikovný a jestli se jedná jen o základ, který se bude postupně více či méně přizpůsobovat poptávce místního trhu. Z takových jsem ochutnal ta nejlepší a nejzajímavější piva

- profi ČR a Evropa - nebudu rozhodně říkat, že se na nich pivo vaří samo, ale i přes vyšší náklady se jedná o nejlepší řešení pro vaření ležáků českého (plzeňského) typu ve větších objemech a ve stále stejné kvalitě. odzkoušené a doladěné do detailů. Navíc firmy, které je nabízejí, provádí zaškolení obsluhy na nejvyšší možné úrovni včetně poskytnutí know-how, receptur aj. Díky nim jsem měl tu čest pracovat pod vedením předních českých odborníků, bývalých zaměstnanců VÚPS. Díky nim jsem se toho mnoho naučil. Kdo má dostatek peněz a požaduje kvalitu - jednoznačná volba.

- (polo ) a profi Asie, kde bych se rád na chvíli zastavil. Je to zřejmě nejschůdnější finanční varianta vzhledem k tomu, kolik nových varen, tanků u nás nese označení Made in China. Nedivím se, i když mě nějako moc nebere, že jsou dodávány s digitálním panelem a různými efektními čudlíky. Stejně si to raději vždycky obejdu sám a měl by to tak dělat každý. Pivo potřebuje osobní kontakt. V poslední době jsem měl možnost dělat na dvou takovýchto zařízeních a povětšinou nešly tak,jak bylo deklarováno anebo správně nereagovaly. Anebo ukazovaly zavádějící informace. Ale třeba to jen byla chyba zapojení místními odborníky. A to je právě to. Kdo tu technologii dodá a kolik o tom všem kolem piva opravdu ví. Zda je dodávka jen otázkou zisku, anebo chce mít dlouhodobě i příznivé reference. Když teploty na displeji nesedí s reálnýma při zcukření, ohřev o 1 C trvá místo minuty jedné pět, pak už je opravdu umění udělat dobré pivko a nebýt z toho všeho otrávený.

Posledně jsem se docela rozčílil, když jsem slyšel: A co chcete za ty peníze? Teda já, když si koupím škodovku a ne právě porsche, taky chci, aby jezdila. Takže třeba to je o typicky českém švejkovském přístupu. Na druhou stranu, odečítat obsah cukrů ve sladině podle teplot z čínského sacharometru je docela zážitek :) Nu což, kompletní dodávka je kompletní dodávka :) Nebudu lhát. Dobré pivo se na nich dá i tak stejně uvařit.

A teď tedy ta pozvánka:

Pokud chcete vědět, jak jsme se v Havířově popasovali s čínskou technologií a českým dodavatelem, který vše výše zmíněné hrubě odbyl, přijďte ochutnat o tomto víkendu pivo Milver na pivní slavnosti na štěrkovnu do Hlučína u Ostravy. Za sebe můžu prohlásit, že se mi podařilo udělat asi mé nejlepší tmavé pivo nazvané MILVERS PORTER 17. A jelikož jsem tam jen pomáhal se zaváděním výroby a na ustálení produktové řady vč. Milver Cannabis (TOTAL HAVR COOL), chtěl jsem se rozloučit s minipivovarem Venuše v Havířově, jak se patří.

Myslím, že se to docela povedlo :)

Marek Pietoň/Ostrava

Pan Luděk Vraník nám zaslal informace o svém budoucím pivovárku:

Otevření pivovaru by mělo být do konce května, varna je měděná umístěná v hostinci s devadesátiletou tradicí. Způsob vaření na dva rmuty, jedna várka 550 l. Klasická spilka a ležácký sklep. Předpokládaný roční výstav 600 hl, většina pro hostinec, část pro prodej přes ulici a další hospody.

Sortiment pro začátek: Vraník 10° světlý výčepní filtrovaný; Vraník 11°světlý kroužkový nefiltrovaný ležák; Vraník 12°polotmavý nefiltrovaný speciál. Dále se uvidí.

Další služby v kombinaci s pivovarem: speciality z pivovarské kuchyně; pivovarská zahrádka; penzion s 35 lůžky; firemní akce, svatby, oslavy až pro 130 osob, salónky pro 30, 80 a 130 osob; prohlídky minipivovaru s ochutnávkou, kurzy vaření piva...

Již pátý ročník stolních týdenních "Kalendářů regionálních pivovarů České republiky" potěší srdce pivních znalců. V současné době vrcholí redakční práce. Každým rokem přibývají v ČR jak houby po dešti pivní slavnosti, vydavateli p. Jiřímu Procházkovi (603 446 774, jpahk@tiscali.cz) proto můžete zasílat info o akcích v roce 2014, aby mohly být v kalendáři uveřejněny. Rovněž neváhejte kalendáře objednávat, na přelomu října/listopadu se budou rozvážet, a drobní zájemci tak mohou ušetřit za poštovné a dobírku, pokud se tedy nacházejí na hlavních trasách rozvozu a domluví si individuální předání.

Produkce pivovaru Krakonoš patří dlouhodobě mezi to nejlevnější, co můžeme v našich pivních končinách najít (spolu např. s Poličkou). Ceník naleznete zde... Lahvová desítka je v nákupu za bratru 8,- Kč, jedenáctka pak za 9,- Kč. Sudové verze jsou pak až o půl koruny levnější. Cena pro prodejce více než příjemná.

Ve Dvoře Králové nad Labem v prodejně ve Starém pivovaru šli ale ještě dále. Dotují zde krakonošova piva, že si mohou dovolit je prodávat za neuvěřitelnou cenu 6,- Kč? Nebo je nějaký jiný důvod pro tak nízkou cenu? Snad pivo prochází, snad je nějaká akce od pivovaru 1+1 zdarma?

Každopádně, možná ještě nějaké mají. Tak běžte a užijte si nepasterovaného pivečka z regionálního českého pivovaru za cenu privátních značek dovážených odkudkoliv...

Osobně nemám slevy na pivo rád. Nechce se mi pak dávat plná cena za něco, co jsem si mohl koupit levněji. Hodnota značky u mne tak degraduje...

5.4.2013

Dnes mi přišla MMS s textem: "Pivní info "asi narovnává" historické ceny Krakonoše ve Dvoře Králové nad Labem 5. dubna 2013"

Sokolovský pivovar PERMON vás srdečně zve na pivní slavnosti, které se konají přímo v areálu pivovaru dne 20. dubna 2013. Jedná se již o 7.ročník populárního pivního festivalu se vším, co k tomu patří. Pivní soutěže (registrace pivních týmů je možno na mailu permon@pivopermon.cz a čísle +420602610813) s moderátorem Ladislavem Varadínkem, 14 druhů sokolovského piva Permon, které se budou točit i přímo z přetlačných tanků. Pivovarské žrádýlko, které pro vás zajišťuje restaurace U kláštera. Celý den bude k pivu hrát známý harmonikář Pepíno. Pro malé i velké děti budou připraveny soutěže a skákací hrad zdarma. Pro dospělé diváky bude akce pokračovat v duchu rocku a klasických pivovarských songů. Srdečně vás zveme a těšíme se na vaší účast. Celý výtěžek ze vstupného (25 Kč) poputuje do sokolovské nemocnice.

Michal Sás

Z redakční pošty:

Posílám Vám architektonickou studii našeho nového pivovaru. Začali jsme stavět teď v pondělí, pivo bychom měli začít vařit v červenci. Technologii dodává firma Czech Brewmasters, ing Jiří Karlík. Varna bude 500litrova.

Objekt se nachází v areálu statku Nový Dvůr, Havlíčkova ulice v Kroměříži. Web ještě nemáme.

Jedná se o sociální podnik, který bude zaměstnávat dlouhodobě nezaměstnané pracovníky.

S pozdravem Tomáš Váňa

Do redakce PI dorazila fotka od Ladislava Jakla s popisem:

Ahoj.

Toto je nejstarší existující fotka na světě lidí pijících pivo. Je ze Skotska a má skoro 170 let.

Jestli mě někdo trumfne, má u mě pivo. Pochopitelně skotské.

Láďa Jakl

Co říkáte? Najdete někdo starší? Pokud ano, zašlete a domluvte se na tom skotském :)

The earliest known photograph of men drinking beer. Edinburgh Ale, 1844

Dobrý den,

Rád bych oznámil, že náš pivovar oprášil původní a oblíbenou značku staroplzeneckého pivovaru Zlatozdroj. Budeme jej vařit pravidelně zejména pro výčep ve Starém Plzenci. Z dostupných historických informací o barvě a orientačním chmelení jsem vytvořil technologický základ. Bude to samozřejmě světlý ležák s EPM 11,9% plzeňského typu odlišný od mé dvanáctky Pilsner Ilgner. Zvolil jsem zajímavé vyšší chmelení a čepovat by se měl zkušebně v druhé půlce února i u nás v pivovárku Radouš.

Jinak na čepu mám úplnou novinku a to nápoj, který spojuje naši moštárnu s pivovarem a to výrobkem 1810 pivo & beer. Jde o výrobek, který musím podle vyjádření Státní zemědělské a potravinářské inspekce zařadit do kategorie míchaných piv, což mě netěší, protože technologicky jde o odlišný výrobek specifické chuti. Takže to bude muset být takový radler, ovšem na ryze přírodní nedochucované bázi.

Jinak více na našem webu

S pozdravem

Vili Ilgner

Všem Vám, čtenářům PI, přejeme krásné prožití Vánočních svátků a do nového roku vše nejlepší, včetně výborného pivo...

Další péefka naleznete zde...

Minulé úterý přišel do redakce PI mail od Romana Chlpka, z kterého si dovoluji citovat: "Akurát som na služobke v Martine. Včera som navštívil turčiansky pivovarnícky dom (o tom sa nebudem teraz vyjadrovať). Dnes hladám pitelné pivo, a narazil som na sv. Martinské pivo. Varí sa v bývalom pivovare Martinský zdroj(Martiner). Je to malý pivovar, priestory majú prenajaté od Heinekenu. Vieš o tom niečo?". Samozřejmě o tom nic nevím a tak Roman pátrá dál.

V sobotu pak odpovídá: "Pán z pivovaru nereaguje na telefón. Nič som nezistil. Koštoval som 11 svetlú, tmavú, 10 svetlú, 16 svetlú, tie sú super. Pšenica išla celá do drezu, fuj (kyselá voda z kvaseného zelí je lepší). V prílohe foto lahváčou.".

Ale na webu Klubu zberatelov pivovarských suvenírov Nové mesto nad Váhom se píše "Sv. Martinský Pivovar Martin (Založený v r. 2011, bez technologickej časti, pivo varené v ČR)". Na Ratebeeru pak píšou, že se "vaří na Pivovaru Vyškov".

Takže to bohužel nevypadá na nový přírůstek na slovenské pivní scéně. On by asi Heineken nepronajímal prostory pro vaření piva někým jiným. Nevím, co je napsáno na etiketách lahvových piv, ale takhle to vypadá trošku jako klamání zákazníka...

Doplněna zadní etiketa...

Dovolím si ctěným čtenářům předhodit téma, které se tu tuším ještě (na rozdíl od spousty nepivních témat - zejména poslední dobou) neřešilo a mě by vcelku zajímaly názory čtenářstva na níže popisovanou událost...

Včera jsme po předchozí návštěvě jednoho mini navštívili Krkonošskou hospůdku. Jednomu z mých kolegů se při konzumaci jednoho z piv udělalo nevolno (už s ním měl problémy dřív,ale my jsme ho neuváženě popichovali, ať ho ještě jednou zkusí. Jenom podotýkám, že nešlo o chybu piva - ani z hlediska jeho výroby, ani z hlediska čepování - to pivo mu prostě chuťově nesedí. Nemá cenu uvádět jeho název, nechci nikomu, navíc nezaslouženě, dělat negativní reklamu)a na záchodku si dvakrát ulevil.

K mému překvapení se okamžitě přihnal pan majitel s tím, že ho viděl(?) a s nekompromisní větou, že pokud to neuklidí, tak to má za 200 Kč ... tzv. "pokutu" pak zřejmě uhradil (u jeho placení jsem nebyl), ale mě by spíše zajímalo na základě čeho si to provozovatel může dovolit? Na základě své drzosti a ziskuchtivosti? De jure v tom žádnou oporu myslím nemá a ani nikde v hospodě ani v ceníku (což by asi působilo dost zajímavě a zřejmě i protiprávně) tato taxa nikde uváděna není.

S podobnou věcí jsem se za léta návštěv různých restauračních zařízení nesetkal až na vyjímku v roce 1996, kdy po nás chtěli v restauraci U nádraží v Horních Počernicích zaplatit za vylité pivo nebo lépe za znečištěný ubrus. Mám zato, že podobné události patří k riziku provozování restauračního zařízení a tak nějak nepsaně se s nimi počítá. V mé srdeční hospodě se tyto události také občas stanou, často je znám i pachatel(ka), ale vše se bere s nadhledem i s počítanou nutností úklidu, prostě to k "tomu" patří...

Takže co vy na to???

Autor: kozel14

U příležitosti 1. výročí pivovaru jsme položili pár otázek Honzovi Košťálovi, který v čižickém pivovaru vykonává funkci Reklamního kecala (běžně ve firmách označovanou jako P.R. manager)

Výročí je příležitost pochlubit se tím nejlepším z produkce pivovaru, jak tomu bude v Čižicích?

Ano, i my bychom rádi dokázali, že náš pivovárek již má za sebou období zvládání technologie, dětské nemoci a systém pokus - omyl. Proto jsme na oslavy připravili vlastně kompletní produkci pivovaru.

Z běžných druhů budou moci návštěvníci ochutnat tyto piva: BIZON 10°, KAMENÍK 11°, BULIŽNÍK 12° a KAROLÍNU - světlou 13°ku. Ze speciálů to budou: BOCKBIER 16°, MÄRZEN OKTOBERFESTBIER 13°, ENGLISH AMBER ALE 13° a AMERICAN IPA 14°.

Podle programu na návštěvníky čeká i bohatý kulturní program, je připraveno i nějaké překvapení?

Pro někoho budou překvapením sobotní přednášky Jana Jiráka. První na téma: Dějiny vaření piva v Čechách s důrazem na historii vaření zlatavého moku na jižním plzeňsku a druhá přednáška s mírně odlehčeným tématem: Dějiny hostinců a hospod proložené pikantními historkami. Přednášky začínají v sobotu od 17:00 hodin. Tyto přednášky jsme do programu zařadili z toho důvodu, že sledujeme bohulibý vývoj v konzumaci piva, kdy se lidé živě zajímají o to co pijí, včetně historie jednotlivých druhů piv.

Vznik malých pivovarů sebou nese i rozvoj v Čechách zakořeněných koníčků jako je sběratelství, mysleli jste i na sběratele etiket?

Rozhodně. K našemu výročí bude vydána limitovaná edice etiket s podpisy sládků v nákladu 500 ks sérií a půjde zakoupit pouze na oslavě. Maximálně některé malé zbytky skončí na Aukru, protože z nich chceme opravdu vytvořit historické artefakty.

Oslava je dvoudenní, není škoda ji přerušit?

Oslavy rozhodně nechceme přerušovat, což pro otrlejší jedince znamená, že slavit se bude nonstop, takže když si s sebou vezmou spacáky mohou na opravdu nezbytně nutnou dobu chrupnout a pokračovat... Jídla a pití bude dostatek a vepřové hody, které budou probíhat oba dva dny jim zajistí dobrý základ pro degustace.

Slavit určitě budou nejen místní, ale i přespolní návštěvníci, dopravní spojení v nočních hodinách nebývá zrovna časté, jak je to s dopravou?

I na to jsme mysleli. V sobotu je připraven mikrobus, který bude v intervalech zajišťovat kyvadlovou dopravu zpět do Plzně. Proto bych ještě jednou rád pozval všechny milovníky zlatavého moku: Neváhejte, doražte do Čižic, lákadel jídlem počínaje, přes nabídku piv a i hudebních zážitků je dostatek.

Když jsme na jaře diskutovali s Janou na Májové pěně v Nebílovech o pivu a o psaní pro PI, vyvstal nápad, že by bylo dobré vytvořit něco jako novinářský průkaz, který by mohl napomoci tomu, aby autor byl blíže k informacím od pivovarských, aby před ním nebyla zavírána vrátka, prostě aby měl co nejlepší podmínky pro psaní. Já jsem spíše zastáncem psaní "bez prozrazení", prostě jsem jen anonymní zákazník. Ale budiž. Vznikl tedy Průkaz pivního publicisty. Zatím je pět takových průkazů a jejich pravost je možno ověřit v redakci PI.

Máte rádi pivo? Rádi cestujete po pivovarech či pivních akcích? Pořádáte degustace nebo jen znáte pár dobrých hospůdek s výborným pivem? Zkuste se o svoje zážitky podělit i s námi na PI. Pokud chcete s Pivním.infem takto blíže spolupracovat, nic nebrání tomu, aby i Vy jste se mohli prokázat Průkazem pivního publicisty. Tato výzva samozřejmě platí i pro stávající autory.

Pivní slavnosti se staly velmi oblíbenými akcemi. Dokazuje to ostatně i jejich narůstající počet. Kromě již tradičních akcí se v říjnu uskuteční také první ročník Lochotínských pivních slavností.

Lochotínské pivní slavnosti se konají ve dnech 19. a 20. října 2012 v Centrálním parku Lochotín. Návštěvníci se mohou těšit na piva od celkem patnácti pivovarů. Zastoupeni budou domácí i zahraniční výrobci pěnivého moku.

Bohatý program

Kromě ochutnávky piva bude připraven také bohatý kulturní program, soutěže a hry pro děti. Milovníci dobrého jídla si určitě nenechají možnost ochutnat nějakou pochutinu ze zabijačkových hodů. Hudební program akce se skládá z vesměs známých a oblíbených kapel. Zahrají Semtex, Starý psi, Hruškowicz, Jack Daniel a další.

Začátek akce je naplánován na páteční 17. hodinu, v sobotu pak program odstartuje v pravé poledne. Vstup na Lochotínské pivní slavnosti je zcela zdarma. Tak doufejme, že se vydaří počasí a akce bude stát za to!

Zdroj: PilsnerPubs Live!