Letos je tomu právě sto let, co Kašpar Krása Blanenský, básník Petr Bezruč a doktor Karel Absolon podnikli v roce 1907 společně s dalšími přáteli svůj jarní turistický výšlap do Černé Hory. Z Brna, Blanska a Boskovic tehdy putovali jarní přírodou našeho kouzelného kraje, aby se sešli k přátelskému posezení v černohorském pivovaru a občerstvili se tu báječným zlatavým mokem. Jako zvláštní odznak účastníků tohoto turistického výšlapu pak zvolili, poněkud netradičně, jednu žlutou ponožku. Na počest tohoto legendárního pochodu vyrazili v neděli 1. dubna 2007 z Blanska, z Boskovic a Brna stovky turistů směrem na Černou Horu. Trasy všech pochodů se napojily na Pivní stezku Petra Bezruče, která je zavedla do Černé Hory do Centra Sladovny v Pivovaru Černá Hora, kde proběhlo slavnostní zahájení turistické sezóny za účasti starostky Blanska paní Králové, místostarostky Boskovic paní Vítkové, starosty Černé Hory pana Hlavičky, poslance parlamentu pana Sivery a majitele Pivovaru Černá Hora pana Fuska. Součástí zahájení turistické sezóny byl zorganizován ve spolupráci s Agenturou Dobrý den pokus o překonání českého rekordu v počtu lidí, kteří mají obutou jednu žlutou ponožku. A povedlo se. Do pivovaru přišlo celkem 554 lidí a 6 psů se žlutou ponožkou, čímž byl pokořen tři roky starý pražský rekord 70 lidí. Do Centra Sladovna přišla kromě toho i celá řada lidí bez ponožky, takže se během dne zde vystřídalo bezmála 750 lidí. V příjemném prostředí čekalo účastníky pochodu pohoštění, losování účastnických lístků o zajímavé ceny (v ceně byl i zahraniční zájezd) a také soutěž o nejoriginálnější historický turistický oděv, kterou vyhrál známý cestovatel a sportovec Milan Daněk v masce železničáře počátku 20.století. V průběhu odpoledne účastníkům hrála boskovická kapela Trní. Při slavnostním otevření sezóny také poprvé veřejně zazněla i nedávno objevená oslavná báseň, kterou na paměť svého pochodu v roce 1907 Petr Bezruč a Kašpar Krása společně složili. Báseň popisuje vznik tradice žlutých ponožek, opěvuje náš kraj, černohorské pivo a zejména nabádá k rozvoji turistiky.

Děkujeme všem za účast, prosíme všechny, aby si uschovali žlutou ponožku, zcela jistě nepřijdou nazmar i příští rok při dalším Ponožkovém pochodu směřujícím do Pivovaru Černá Hora na zahájení turistické sezóny roku 2008.

Tímto považujeme tuto turistickou sezónu za úspěšně zahájenou a zveme všechny k návštěvě Sladovny, doporučujeme vydat se stezkou Petra Bezruče, třeba i bez žluté ponožky. (Web Černá Hora)

Nové nealkoholické pivo pivovaru Černá Hora, které na rozdíl od těch současných nebude obsahovat žádný alkohol, se bude jmenovat Forman. Do ankety o název piva se zapojilo kolem 120 lidí, kteří zaslali přes 400 návrhů, řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Na český trh se pivo dostane v květnu, kdy skončí měsíční zkušební výroba. Pivovar je hodlá také vyvážet na trhy muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz alkoholu.

Dvojice autorů vítězného návrhu získá od pivovaru 365 lahví nového piva a peněžitou poukázku na odběr zboží.

Černohorský pivovar plánuje letos vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nového typu nealkoholického piva. Do budoucna ale Fusek počítá s navýšením výroby tohoto piva až na 20 000 hektolitrů. "Vše záleží na tom, jaký bude o novinku zájem. Máme zprávy, že v Asii je nealkoholického piva nedostatek. Nyní jednáme s firmou, která je prý schopna do Asie distribuovat veškerou naši výrobu," řekl již dříve Fusek.

Obliba nealkoholického chmelového nápoje podle něj ale bude stoupat i v Evropě. Pokud se budou nadále zpřísňovat například silniční zákony, očekává pivovar zvýšený odbyt i tam, dodal Fusek. Novinka pivovaru je určena také všem milovníkům hořkých nápojů nebo třeba nemocným lidem, kteří mají alkohol zakázaný od lékaře. V budoucnu by podle Fuska mohla nealkoholická piva tvořit deset až 15 procent výroby pivovarů.

Nové technologie výroby piva s nulovým obsahem alkoholu stojí kolem čtyř milionů korun a v Česku bude jediná svého druhu. "Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu," uvedl Fusek. I přes nákladnější výrobu by se cena nealkoholického piva neměla výrazně lišit od běžných nealkoholických piv.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v ČR. Vloni dodal na trh přes 160 000 hektolitrů piva. Více než 80 procent z nich se spotřebuje v gastronomických zařízeních. (M&M)

Vedení pivovaru v Černé Hoře na Blanensku netroškaří. Ještě letos chce v areálu podniku otevřít vlastní pálenici, příští rok pekárnu.

Pivovar rozsah svých aktivit rozšiřuje už řadu let. Kromě piva vyrábí i limonády, provozuje restaurace a zábavní centra v několika moravských městech, přímo v Černé Hoře se vrhl na výstavbu hotelu a penzionu. Tak široký záběr žádný jiný pivovar v republice nemá.

„Černá Hora se nedávno stala městysem a k tomu vůně pálenky a čerstvého pečiva neodmyslitelně patří,“ řekl k novince předseda představenstva a většinový majitel pivovaru Jiří Fusek.

V palírně bude mimo jiné vznikat pivovice Monte Negro. „Alespoň si budeme moci ohlídat kvalitu. Dosud jsme jezdili pálit do Jevíčka, kde ale úroveň poslední dobou kolísala. A také se to prodražovalo,“ řekl mluvčí pivovaru Hubert Adámek. Přetavit ovoce do tekuté podoby si však budou moci nechat i drobní pěstitelé.

Pekárna, jejíž otevření se plánuje na duben příštího roku, bude především doplňkovou službou k budovanému penzionu a hotelu. Pečivo by odtud časem ale mohlo putovat i do škol, podniků nebo obchodů v blízkém okolí. „Sortiment musíme teprve vytipovat. Ale neměl by to být klasický chléb a rohlíky, spíše netradiční speciality,“ prozradil Adámek. (MF Dnes)

Od příštího května bude na trhu nové pivo z produkce Pivovaru Černá Hora. Nebude ovšem obsahovat žádný alkohol.

Pivovar chce do hledání jeho názvu zapojit veřejnost. „Protože v pivu nebude vůbec žádný alkohol, chtěli bychom ho dostat na východní trhy, kde je pití alkoholu zakázáno,“ uvedl prokurista pivovaru Jiří Fusek. (Brněnský deník)

Pije se a chutná již páté století. Známý slogan, který propagoval a prodával pivo z Černé Hory na Blanensku, už neplatí. A to nejen proto, že vznikl už před rokem 2000, kdy se existence pivovaru zlomila do dalšího století.

Pražský historik Jaroslav Melichar při zkoumání českých templářských řádů zjistil, že se dějiny pivovaru nezačaly psát v roce 1530, jak se původně předpokládalo, ale zřejmě už v roce 1286. A patřil právě rytířskému řádu templářů. Pokud se předpoklad potvrdí, černohorský pivovar bude nejstarším nepřetržitě fungujícím podnikem svého druhu na území České republiky.

„Pro nás je to výborná informace. Pivaři jsou poměrně konzervativní a patrioti, takže je to musí potěšit. V případě, že se ukáže, že je rok 1286 správný, přizpůsobíme tomu i marketingové aktivity,“ uvedl Hubert Adámek z propagačního oddělení pivovaru.

Společnost by začala měnit etikety na lahvích, potisk sklenic a pivních tácků i údaje na účtenkách. „Ale postupně, nikoliv revolučním skokem,“ upozornil Adámek. Z novinky je nadšený také generální ředitel podniku Jiří Fusek. Na historii a na tom, že pivovar nikdy nezastavil svou produkci, si totiž velmi zakládá.

„Pracovaly tu celé generace rodin, lidé na to byli hrdí. Proto mi velmi záleží, aby se všechny souvislosti dohledaly,“ sdělil Fusek. Dosud se mělo za to, že nejstarší zmínky o pivovaru pocházejí z roku 1530, kdy panství Černá Hora vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorští z Boskovic. Jméno Tas nese i desetistupňové pivo, vyráběné od roku 1991.

Pokud pivovar skutečně existoval už předtím, pak patřil rytířskému řádu templářů. Teprve od nich se dostal do rukou Černohorským. „Na restituce ale nárok určitě nemají,“ řekl v nadsázce Fusek.

Po roce původního založení, tedy 1530, se jmenuje i jedna z posledních a úspěšných novinek. Jedná se o pivní speciál, který se na veřejnost poprvé dostal letos v září o pivní pouti. „Zůstala nám z něj jen polovina sudu. Počítali jsme s tím, že to bude spíše pití pro slavnostnější příležitosti, ale zájem je obrovský. Například Italové si ho objednali dvě stě sudů a budou jím zásobovat vánoční trh. Je to absolutně nejsilnější pivo, které kdy bylo v Černé Hoře vyráběno,“ pochlubil se Jiří Fusek.

Počátky českého pivovarnictví sahají do 11. století. Podobně bohaté dějiny jako Černá Hora mají například ještě pražský pivovar a restaurace U Fleků, třeboňský Regent nebo českokrumlovský Eggenberg. (MF dnes)

Černou Horu ovládlo pivo, ale i zmatky v dopravě. Lidé vypili 12 tisíc litrů piva.

Rekordní návštěvnost, nejvíc vypitého piva v historii akce, ale i dopravní kolaps přinesla sobotní 10. Pivní pouť v pivovaru Černá Hora. Jeho areál v centru dvoutisícové obce na Blanensku podle organizátorů navštívilo na šestnáct tisíc lidí.

Největším problémem bylo se do černohorského pivovaru vůbec dostat. A to i přes to, že silničáři zrušili objízdnou trasu, která přes Černou Horu už od července kvůli stavbě nového kruhového objezdu na státní silnici z Brna do Svitav vede.

Řidiči jezdili po paměti a způsobili kolaps

I když silničáři o víkendu nedostavěnou křižovatku provizorně zprůjezdnili, řidiči se chovali, jako by místem dál vedla objížďka.

„Všichni najížděli na objížďku, ne podle dopravního značení, ale po paměti, takže zablokovali dopravu a museli se vracet,“ popsal Jaroslav Řezníček, vedoucí dopravního policejního inspektorátu v Blansku. Uniformovaní policisté nakonec museli dopravu sami řídit.

Těžkou hlavu policistům dělali i lidé, kteří přijeli přímo na pouť. Centrum Černé Hory kvůli ní bylo totiž zavřené a záchytná parkoviště pro asi čtyři sta aut se podle organizátorů zaplnila hned v deset hodin dopoledne, kdy pouť začínala.

„Řidiči stavěli auta tak, že některé uličky úplně ucpali, nebrali vůbec ohled na zákazy ani zachování průjezdnosti,“ uvedl Řezníček. Na řadu tak v desítkách případů přišly pokuty i odtahová služba.

Letošní výhra: pouťobus

Spokojení naopak mohli být ti, kdo do Černé Hory vyrazili z Brna cyklostezkou se světovým rekordmanem v jízdě na vysokém kole Josefem Zimovčákem. Anebo lidé, kteří využili letošní novinky - pouťobusu. Ten vozil návštěvníky od nejbližší vlakové zastávky v Rájci-Jestřebí přímo před vstup do pivovaru.

„Poprvé jsme na pouť nevyrazili autem, ale vlakem a nemůžu si stěžovat. Děti měly radost, jízda vlakem pro ně totiž byla zážitek, navíc jsme sem dorazili dřív než jindy. Vždycky jsme totiž jezdili později, až už někteří odjížděli, aby bylo kde zaparkovat,“ pochvaloval si Michal Velechovský z Brna. Uvnitř pivovarského areálu se už spokojeně tvářila většina lidí. Organizátoři pro ně přichystali celodenní program hned na třech pódiích, na kterých nechyběla například kapela Katapult, Michal David, Zdeněk Izer, Věra Špinarová, Helena Zeťová nebo Tereza a Laďa Kerndlovi.

Přijeli však i finalisté soutěže SuperStar - Petr Bende či Gába Al Dhába, za nemocného Vlastu Horvátha na poslední chvíli zaskakovala i Šárka Vaňková. Rodiče si zase pochvalovali speciální Limonádový ráj s programem pro děti.

Víc lidí by pivovar nesnesl

I když organizátoři avizovali rekordní návštěvnost dvacet tisíc diváků, spokojeni byli i se šestnácti tisíci.

„Přijelo 12 300 platících návštěvníků a další asi 4 tisíce dětí, které neplatily, i to je nejvíc ze všech ročníků. Myslím, že kapacita byla stejně nadoraz, víc lidí by se nevešlo,“ hodnotil v sobotu v noci jeden z hlavních organizátorů Hubert Adámek.

Za pravdu mu dávali i sami návštěvníci. Dostat se přes užší průchozí místa mezi jednotlivými scénami vyžadovalo hodně trpělivosti.

Neproniknutelné davy byly všude. „Snažíme se dostat k pódiu na výletišti kvůli Šárce Vaňkové, jdeme o hodinu dřív, s těmi lidmi okolo to tak akorát vyjde,“ tvrdila uprostřed masy kousek od pódia Marcela Skoumalová z Kuřimi.

I přes to, že návštěvníci za jediný den vypili 230 padesátilitrových sudů piva a 130 sudů limonád, akci všichni hodnotí jako bezproblémovou. Na záchytce nikdo neskončil, nic se neztratilo. A až na jedno vymknuté koleno a řidiče, který v noci řídil se dvěma promile alkoholu v krvi, hlásili záchranáři i policisté klid. (MF Dnes)

Může mít pivovar šanci na úspěch i v oblastech, kde pro drtivou většinu obyvatel platí absolutní zákaz požívání alkoholu? Šéfové pivovaru Černá Hora věří, že ano a chtějí proniknout na trhy Blízkého východu. Od příštího roku proto plánují rozjet výrobu nového typu nealkoholického piva.

"To na rozdíl od těch současných nebude obsahovat vůbec žádný alkohol," uvedl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Obliba nealkoholického chmelového nápoje podle něj bude stoupat i v evropských zemích.

Černohorský pivovar plánuje ročně vyrobit 2000 až 4000 hektolitrů nového typu nealkoholického piva. Velká část výroby by měla směřovat do muslimských zemí Blízkého východu, kde je prohibice.

"Pokud se ale budou zpřísňovat silniční zákony v evropských zemích, očekáváme zvýšený odbyt i tam," řekl Fusek. Novinka pivovaru je určena také všem milovníkům hořkých nápojů nebo třeba nemocným lidem, co mají alkohol zakázaný od lékaře. V budoucnu by podle Fuska mohly nealkoholická piva tvořit deset až 15 procent výroby pivovarů.

Technologii výroby piva s nulovým obsahem alkoholu zatím pivovar střeží. Prozradí jej až koncem letošního roku, kdy na něj získá ochrannou známku.

"Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu," vysvětlil Fusek. I přes nákladnější výrobu by se cena nealkoholického piva neměla výrazně lišit od běžných takzvaných birelů. (iDnes)

Od pondělí bude jihomoravský pivovar Černá Hora vyrábět nové šestnáctistupňové pivo 1530. Tento název připomíná datum prvního písemného doložení pivovaru. Podnik jej chce vyrábět jako doplňkový speciál, očekává výrobu kolem 2000 hektolitrů ročně. Pivo bude slavnostně pokřtěno 30. září na Pivní pouti při příležitostí desátého výročí akciové společnosti.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v ČR. Letos plánuje na trh dodat přes 160.000 hektolitrů piva. Právě pivní speciály jsou podle Fuska šancí pro malé pivovary. Zájem o nové šestnáctistupňové pivo mají už odběratelé ve Finsku a Spojených státech. Pivní novinka se objeví také na tuzemském trhu. (iHNed)

Asi největší nápor za posledních dvacet let nyní zažívají v Pivovaru Černá Hora. Teplé počasí zvedlo jeho produkci natolik, že se ke 120 stálým zaměstnancům musela přidat i čtyřicítka brigádníků. Stáčecí linka jede nonstop, někdy však ani to nestačí.

„Letos je obrovský nárůst ve výrobě piva a hlavně nealkoholických nápojů. Navíc léto začalo hrozně rychle a trvá dlouho. Extrém zažíváme také proto, že nemáme do čeho stáčet. I když jsme před sezonou nakoupili nové sudy a máme jich teď přes 35 tisíc, nestačí to,“ popisuje hlavní sládek Vlastimil Zedek.

O dovolené si v parném létě nechává jen zdát. V pivovaru nyní tráví 12 až 14 hodin denně, osmihodinovou pracovní dobu má jen o víkendu. Podobně jsou na tom i všichni ostatní. „Na každého zaměstnance teď vychází šedesát až osmdesát přesčasových hodin měsíčně, já sám zde bývám 270 hodin. Linka jede nepřetržitě, každou hodinu vyprodukuje 110 sudů, přitom sklady máme skoro prázdné,“ popisuje mistr stáčíren Jiří Skoupý při prohlídce prázdných prostor, v nichž normálně stojí tisíce palet s lahvemi a sudy.

Podobně hektické bylo podle místních pivovarníků naposledy léto v roce 2000 a 1995. Tehdy ovšem nápor rostl postupně a teploty nebyly tak tropické. „Letos je to síla, někdy si zde připadám jako v obrovské průmyslové fabrice, zrovna včera se naráz nakládaly čtyři kamiony a do toho jezdila naše zásobovací auta. Prostě zmatek,“ říká Zedek.

Nasazení naštěstí v Černé Hoře zmírní současné ochlazení. „Minulý týden šlo pivo z linky rovnou na náklaďáky, teď snad alespoň doplníme sklady, pak bude dobře,“ věří Hubert Adámek z vedení firmy. (MF Dnes)

Chceme, aby lidé v našem regionu našli sport, kulturu a kvalitní služby, říká majitel pivovaru Jiří Fusek.

Unikátní projekt zaměřený na přilákání dalších turistů do regionu připravila blanenská a boskovická radnice společně s pivovarem Černá Hora. Trojlístek dokonce chystá „Dohodu o spolupráci při propagaci regionu - turistické destinace Moravský kras a okolí“, která je připravená k podpisu už příští úterý.

„Nechceme jenom vařit pivo a nutit turisty, aby během návštěvy regionu několik litrů piva zkonzumovali. Chceme pro ně vybudovat i vhodné zázemí a infrastrukturu, to je klíčové,“ vysvětluje Jiří Fusek, majitel pivovaru Černá Hora a současně prezident českého i evropského Svazu malých nezávislých pivovarů.

* Co chystaná dohoda s Blanskem a Boskovicemi přinese?

Vždy jde o konkrétní věci, které sice pivovar nějak reprezentují, ale současně znamenají zlepšení komfortu místních i nové služby pro turisty. Rozhodně to nejsou akce typu „Vypij dvacet piv a dostaneš jedno zdarma“. Hlavně jde o podporu sportu a jednotlivých klubů, nákup nového vybavení, které potřebují, podporu kulturních akcí, ale i budování nových zařízení.

* Myslíte, že občerstvení není dost?

Chceme, aby zde byla zařízení, které nabízí nejen občerstvení, ale i jiné služby, jenž pomohou rozšířit turismus v regionu. Na mysli mám sportoviště a kulturně-společenská centra s vlastním programem a kvalitními službami. A v neposlední řadě i dostatečnou ubytovací kapacitu. Proto rekonstruujeme Hotel Závrší v Olešnici, v Letovicích opravujeme centrum Karlov, kde by měl vyrůst squash, bowling, či kinokavárna, nové sportovní centrum s ubytovacími kapacitami připravujeme také v Tišnově či ve Svitavách. A samozřejmě se snažíme podporovat i stávající střediska fungující pod naší hlavičkou.

* Co turistům nabízíte už nyní?

Nejenom tradiční exkurzi pivovaru či českou kuchyni, důraz klademe právě na onu spjatost s regionem. Pro turisty připravujeme cesty po celém okolí, propagujeme ale i finančně podporujeme turistická lákadla, jako je například Nový hrad u Adamova, boskovické westernové městečko, keltská osada Isarno u Letovic a další. Do nejrůznějších aktivit ukládáme ročně miliony korun, budujeme ale i propojení jednotlivých míst.

* Máte na mysli novou pivní cyklostezku?

Přesně tak. Pivní cyklostezku včetně vlastního značení jsme zatím vytvořili na trase mezi Brnem a Černou Horou. Pokračujeme ale dál, chceme totiž propojit i Lysice, Letovice, Olešnici, Poličku, Svitavy, Boskovice a Blansko a tím také všechny hlavní památky a atrakce, které region nabízí. A právě celou tuto trasu doplňujeme i zmíněnými zařízeními pro turisty.

* Myslíte si, že pivní cyklotrasa může být konkurentem úspěšných vinařských stezek na jihu regionu?

Úplně srovnávat obě věci nemůžeme. Jakkoliv mám dobré víno rád, musím říci, že oproti vinařům nemáme státem vytvořené stejné podmínky a rovnocennou podporu. Na naše cyklostezky či propagaci našich výrobků v zahraničí nám nikdo nepřispívá. Právě tradiční české pivo má přitom díky svému jménu v zahraničí obrovský potenciál přitáhnout turisty. A ti zde pak logicky nebudou pouze pít. Měli bychom umět prodat to, co umíme, a v čem jsme světovou jedničkou. Proč bychom toho nevyužili, aby z toho všichni profitovali.

* Proč jste se vlastně k podobné spolupráci rozhodli?

Chceme ukázat, že dohoda mezi starosty a takovým malým podnikem, jako je náš pivovar, je možná. Stejně jako spolupráce při vytváření doplňkového programu pro návštěvníky regionu. I když jako prezident spolku malých pivovarů mohu říci, že jsme první pivovar v republice i celé Evropě, který zařízení pro turisty sám buduje.

* Myslíte, že je to dáno nějakým výjimečným poutem mezi vaším pivovarem a jeho okolím?

Kde jinde se mohou pochlubit tím, že v malé vesničce jakou Černá Hora je, se už pět století bez přerušení průmyslově vyrábí pivo a s tím spojené umění se předává z generace na generaci? Vždyť nezaměstnanost je zde 5,6 procent, jedna z nejnižších u nás. My navíc už pět set let spolu s celou obcí využíváme také jediný vodní zdroj, místní studnu. I to je unikátní spojení.

***

* Černohorský pivovar Už od 13. století se v Černé Hoře, která ležela na křižovatce dvou obchodních cest, z Brna do Čech a z Tišnova do Blanska, vařilo pivo. První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1530, kdy místní panství vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorští. Výslovně je však existence panského pivovaru Černá Hora doložena až o dvacet let později, kdy sestry Černohorské prodávaly panství svému strýci Václavu z Boskovic a na Bučovicích. Tehdy statek zahrnoval mimo jiné i pivovar s mýtem. V roce 1597 získali celé panství i s pivovarem do rukou Lichtenštejnové, Karel Eusebius z Lichtenštejna potom v roce 1680 celý starý pivovar velmi důkladně opravil.

Téměř celý pivovar vyhořel v roce 1802, trvalo řadu let, než se jej podařilo znovu obnovit. V roce 1859 pivovar koupili Friessové, 1971-1973 nechal August Friess vedle původního pivovaru postavit nový pivovar a hospodu, starý pivovar byl upraven na sladovnu. Poprvé v 60. letech a potom znovu na sklonku 19. století se vlastníci pivovaru rozhodli jej pronajmout. Rolnická akciová společnost pivovarní a sladovní v Černé Hoře vznikla v roce 1896. Získala pivovar do nájmu od Augusta Friesse na dvacet let, v pivovaru se zlepšila organizace a postupně se také začala rozšiřovat výroba.

Akciová společnost v roce 1923 koupila pivovar i sladovnu od jejich tehdejšího majitele Mořice Friesse. V roce 1949 byl pivovar znárodněn a začleněn do Středomoravských pivovarů se sídlem v Brně, v roce 1960 potom do Jihomoravských pivovarů. 11. září 1996 pivovar koupil dnešní majitel Jiří Fusek, respektive jím založená akciová společnost Pivovar Černá Hora. (MF Dnes)

Jahodové či višňové pivo s příslušným ovocem na dně sklenice, zlatavý mok s nadstandardní porcí alkoholu, vanilkou i jiným netradičním kořením a další neobvyklosti dle přání zákazníků nabízí nově otevřený Šenk u prokuristy v Pivovaru Černá Hora. Pod vedením místního sládka si v něm totiž může každý uvařit pivo dle vlastního výběru a chuti.

„V našem šenku s minivarnou chceme připravovat klasické ležáky přesně podle tradiční receptury. Vše se ručně odměřuje, dávkuje a nalévá, základní složení tvoří jen chmel, voda, slad a pivovarské kvasinky,“ popsal předseda představenstva černohorského pivovaru Jiří Fusek. „Až třicet litrů piva si k nám navíc každý může přijet sám uvařit, okořenit a ozvláštnit podle chuti. My mu jej uložíme a necháme vykvasit, poté si jej u nás každý může vypít anebo si odveze vlastní podepsaný soudek domů,“ dodává Fusek.

Nejmenší varna, jakou lze vůbec vyrobit, bude však sloužit nejen pivním fandům. V šenku, jehož cihlové stěny pamatují konec 17. století, totiž vznikne i jakási pokusná laboratoř pro samotný pivovar. „Zkoušet novinky ve dvousethektolitrových varnách je neekonomické,“ vysvětluje Fusek.

První experiment už mají místní pivovarníci za sebou. Před třemi týdny, které běžné dvanáctistupňové pivo potřebuje ke kvašení, vyrobili první várku podle tradičního receptu. Nyní jej ochutnali. „Musel jsem hledat v archivech, zkoušel jsem do piva přidávat různé přísady, experimentoval jsem. A stojí to za to,“ pochvaluje si sládek Vlastimil Zedek. (MF Dnes)

Jste mladí, pijete pivo a víte, co vám chutná? Pak můžete ovlivnit, jaké pivo se bude vyrábět. Pro neobvyklý postup zavedení novinky na trh se rozhodl pivovar Černá Hora. Jediné, co o chystaném výrobku zatím sami pivovarníci ví, je název - Sexy Beer.

Nevyřešenou otázkou zůstává, jak bude „sexy pivo“ chutnat. „Rozhodli jsme se zaměřit na mládež. Po Novém roce chceme zahájit řadu degustací a anket, během nichž se lidé budou vyjadřovat k chuti nového piva a k tomu, co by změnili. My potom upravíme konečnou chuť výrobku,“ odhalil plány majoritní vlastník pivovaru Černá Hora Jiří Fusek.

Že by při vývoji novinky, jež se má objevit na pivních slavnostech 1. května 2006, podporoval alkoholismus mládeže, Fusek odmítá. „Já sám už jsem pán v letech. Mladý je pro mě každý od dvaceti do čtyřiceti let. Přesně pro ně bude Sexy Beer určen,“ bránil se majitel černohorského pivovaru. (MF Dnes)

Do černohorského pivovaru často chodíval na pivo básník Petr Bezruč - a to pěšky až z Brna. Pětadvacet kilometrů tam, dobře popil v tamní Pivovarské restauraci, a pak zas stejnou cestou zpátky. „Granátem na Černé Hoře můžem zapít každé hoře,“ tak ocenil kvality zdejšího zlatavého moku. Bezručovo jméno proto nese i turistická pivní stezka, která každého spolehlivě dovede z brněnských Řečkovic až k bráně černohorského pivovaru.

Milovníci tekutého chleba musí dát básníkovi za pravdu. Ostatně není divu, vždyť se tu vaří pivo už od r. 1530. A dnes včetně pivních specialit.

„Na našich pivních produktech si určitě pochutnají velcí i malí. Pánové třeba na některém ze světlých ležáků, ať už nejmladším Páterovi, či naopak na Ležáku, jehož recepturu si sládci předávají 600 let. Dámy jistě podlehnou delikátně nahořklému Black Hill, řezanému pivu z tmavého ležáku Granát, světlého piva Kvasar s přídavkem medu a bylinného výtažku, kde nechybí lékořice či koriandr,“ tvrdí Hubert Adámek z pivovaru Černá Hora.

I malí, poptali jsme se nedůvěřivě. To jim snad chcete nabídnout alkohol? „Jim jsou určeny chmelové limonády,“ nehne brvou H. Adámek. „V těchto ovocných nápojích není ani promile alkoholu, pivní část zastupuje malý přídavek chmele.“

Kpivu patří i dobré jídlo. A co by to bylo za pivovar, kdyby zde chyběla restaurace. Ta v Černé Hoře se jmenuje příznačně Sladovna a její kulinářské majstrštyky se, jak jinak, neobejdou bez piva.

Kraluje mezi nimi pivovarské koleno, dva dny naložené do marinády z koření a tmavého ležáku, v níž se pak upeče hezky do křupava. A což teprve vepřové medailónky. Tak ty se za naprosto úžasné vůně grilují na čerstvých bylinkách společně s anglickou slaninou a rajčaty. A všechna tahle lahoda se podlévá sósem z polotmavého piva Kern.

„Chuťové pohárky nalomí už ono skvělé aroma, aby po prvním zaboření vidličky host zcela propadl kypré šťavnatosti, jíž křehounké plátky grilovaného masa něžně polaskají jeho ústa. To všechno má na svědomí právě pivo,“ dušuje se provozovatel Sladovny Aleš Hauzar. (Právo)

Poslední pivo se ve Zlíně uvařilo ve starém pivovaru začátkem minulého století. Na jeho místě pak stával okresní soud.

Ve Zlínském kraji mají lidé rádi také slivovici a víno - produkty, které si mohou vyrobit sami. To je hlavní rozdíl oproti jižním nebo západním Čechám, kde má pivo zcela dominantní postavení. Přesto se nyní Černá Hora rozhodla do stavby minipivovaru, který by obklopovalo i sportovní a zábavní centrum, a teď vybírá nejvhodnější místo.

"Máme vytipovaná čtyři místa. Pokud se na některém z nich dohodneme, příští rok zahájíme přípravu a dokumentaci a v roce 2007 stavbu," prozradil své plány majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. O lokalitě pro pivovar by mělo být rozhodnuto do konce tohoto roku.

Do zlínského areálu chce Černá Hora investovat celkem 255 milionů korun. V areálu s pivovarem, zábavními středisky, sportovišti a nákupními pasážemi by podle něj mohla vzniknout pracovní místa zhruba pro sto dvacet místních lidí.

Také proto město nápad vítá s otevřenou náručí. "Postoj města je vstřícný. Bylo by to nesporně oživení kulturního a společenského života," ohodnotila Fuskovy plány mluvčí zlínského magistrátu Daňa Daňová. Pro radnici by to navíc byla ideální příležitost využít nedokončené obchodní centrum na sídlišti Jižní Svahy.

Pivovar Černá Hora už po Zlínu pokukuje delší čas. Několik let se tu totiž úspěšně prodává černohorské pivo a firma pronikla se svými minipivovary i do okolních regionů - do Přerova, Boskovic nebo Slavkova u Brna. Nyní stavbaři pracují i na projektech v Třinci, Valašském Meziříčí a v Bělé pod Bezdězem.

"Navíc Zlín je poměrně veliké podnikatelské město, ve kterém žijí bohatí lidé. A ti se musí někde bavit. Podobné aktivity městu zatím chyběly. Ve Zlíně máme také spoustu přátel, protože já jsem Kyjovják a manželka pochází z Rožnova pod Radhoštěm," doplnil Fusek.

Už nyní se tedy připravuje speciální receptura piva šitá Zlínu přímo na míru. "Bude se trochu odlišovat od klasického černohorského piva. Valašský pěnivý mok musí mít výrazný charakter a musí odpovídat degustační chuti místních pivařů," řekl.

A jak se na projekt černohorského pivovaru dívá sládek největšího regionálního pivovaru Janáček z Uherského Brodu Jaroslav Horehleď? "Základ je dostat se do povědomí místních obyvatel, pak můžou vzniknout i jakési patriotské vazby. Je to běh na dlouhou trať, ale v řádu zhruba deseti let to může být dobrá investice," řekl. (iDnes)

Pivovar Černá Hora na Blanensku nezdraží své výrobky nejméně do druhého čtvrtletí příštího roku. Naposledy zdražoval v červnu. „Zájem našich zákazníků se přesunuje ke kvalitě, na jedenáctistupňové pivo,“ dodal majitel podniku Jiří Fusek. (MF Dnes)

Ve Zlíně se možná bude vařit pivo. Pivovar Černá Hora jedná s radnicí o tom, že by v centru Zlína vybudoval řádově za 200 milionů korun zábavní sportovní areál. Jeho součástí by se mohl stát i malý pivovar.

„Nabízíme městu spolupráci. Pokud se dohodneme, tak bychom mohli začít stavět ve druhém pololetí příštího roku a do konce roku 2007 by mohl být areál hotov,“ upřesnil záměr generální ředitel Pivovaru Černá Hora a prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Pivovar projevil zájem o prostor pod zlínskou sportovní halou, radnici by se však podobné aktivity více líbily v továrním areálu. „Mělo by to být jakési polyfunkční centrum zábavy. Něco jako Stodolní ulice v Ostravě,“ konstatoval primátor Zlína Tomáš Úlehla. Počítá se zde se sportovišti, soláriem, saunou, kavárnami i restauracemi. Fusek předpokládá, že v areálu by mohlo vzniknout až 100 pracovních příležitostí. Pivovar by měl vařit podle zvláštní receptury nové Zlínské pivo, které by se prodávalo přímo v restauracích a částečně se i plnilo do láhví. „Stala by se z něj místní specialita,“ navrhuje Fusek.

Pivo by se ve Zlíně nevařilo poprvé. Právě před sto lety ukončil ve Zlíně výrobu tohoto nápoje pivovar, který sídlil v Soudní ulici, kde později pracoval až do roku 2003 okresní soud. (MF Dnes)

Dvanáct statných chlapíků ve speciálních pivních dresech brázdících moravské i české silnice na koloběžkách. A speciální čtyřapůlmetrová koloběžka Kvasarka postavená z dílů motocyklu Jawa 250. Přesně takový obrázek se může naskytnout každému, kdo potká účastníky Kvasarka Tour 2005.

Ti vyrazili v sobotu v sedm hodin ráno z Adamova na týdenní koloběžkovou pouť na jih Čech.

"V plánu máme návštěvy pivovarů i pamětihodností. Chceme ochutnat regionální piva, dozvědět se něco o technologii jejich výroby, poznat krajinu jižních Čech i lidi, kteří tam žijí. Zároveň jsme ale také jakýsi reklamní předmět pivovaru Černá Hora," popsal těsně před startem Kamil Vašíček, vedoucí výpravy, otec koloběžky Kvasarka a současně předseda Sdružení přátel piva Adamov, které podobné výpravy do nejrůznějších koutů nejen naší republiky pořádá každé léto už od roku 1998.

"Chceme, aby o nás lidé slyšeli a napříště věděli, že nejsme jugoslávské pivo, jak si stále mnozí myslí," vysvětlil Hubert Adámek z propagace Pivovaru Černá Hora.

Celodenní vysedávání u chmelového moku ale adamovské pivní koloběžkáře rozhodně nečeká. Denně musejí urazit zhruba padesát kilometrů. Ti z nich, kteří pojedou na Kvasarce, navíc budou držet v pohybu stodevadesátikilový stroj.

"Jsme sdružení přátel piva, nejsme ale sdružení přátel opilců. Propagujeme pohyb, pivem budeme spíš doplňovat vypocené tekutiny. Není nic horšího, než potkat opilého koloběžkáře," brání se Vašíček případným nařčením, že výprava bude porušovat dopravní předpisy.

Těsně před startem panovala mezi přáteli piva i přes brzkou ranní hodinu a dlouhou předodjezdovou přípravu dobrá nálada. Ke jmennému seznamu potřebnému pro vstup do jaderné elektrárny Temelín, který hodlají adamovští koloběžkáři navštívit, připisují výšky, váhy, věk či obvody pivního pupku. Týdenního koloběžkování po jižních Čechách, které podle svých slov vůbec neznají, se nebojí.

"Náročné budou první dva dny, pak si tělo zvykne. Nebezpečná bude hlavně jízda z kopce, brzdí se totiž brzdami, patami či skokem do trávy," popsal nejstarší účastník závodu, čtyřicetiletý Radek Peterek.

Doprovodné vozidlo na osmou Kvasarka tour výjimečně nejede. "Terén snad bude přívětivý a lidé vstřícní, neočekáváme větší komplikace," zadoufal Vašíček těsně před prvním koloběžkářským odrazem. (iDnes)

Pivovar Černá Hora na Blanensku zvýší od 1. června ceny piva a limonád v sudech. Pivo podraží o čtyři procenta. Na jednom půllitru desítky TAS to znamená 29 haléřů včetně DPH, u nejsilnějšího piva značky Kvasar pak 48 haléřů. Sudové limonády budou dražší o pět až 26 haléřů na půllitru. Řekl to ředitel Ivo Štorek. Firma podle něj přistoupila ke zdražení po více než roce především kvůli neustále rostoucím nákladům. "S tradiční a ruční, tedy i dražší výrobou, chceme také přežít v konkurenci nadnárodních gigantů,"doplnil ředitel. Ceny lahvového piva i limonád zůstávají beze změny, stejně jako u pivní pálenky Monte Negro. Před rokem pivovar zdražoval celý sortiment (Zlínské noviny)

Meziroční zvýšení prodejů i tržeb ohlásil za první čtvrtletí Pivovar Černá Hora. „Odbyt vzrostl zhruba o jedno procento na 28 394 hektolitrů u piva a u limonád na 5 592 hektolitrů. Tržby posílily z 37 milionů na 40,5 milionů,“ řekl ředitel Ivo Štorek. (Agris)

Zvýšení prodejů i tržeb ohlásil letos v prvním čtvrtletí pivovar Černá Hora. Vstup do Evropské unie a zjednodušení podmínek umožnilo v daleko vyšší míře uvažovat o exportu. Zatímco loni vyvezl podnik 635 hektolitrů převážně na Slovensko, letos počítá s odbytem zejména v Německu, Itálii, Švýcarsku, Rakousku a Velké Británii. Ekonomický tlak přinutil pivovar k úvahám o zdražení, kterému se dříve vyhýbal. "Podle okamžité situace na trhu zvažujeme zdražení jen sudového, nikoli lahvového piva," upozornil Štorek. Zvýšení ceny by bylo v řádu desetihaléřů na půllitru. (Blanensko.info)