Centrum sportu a zdraví pátera Ševčíka má do dvou let stát v Černé Hoře. Sportovně- relaxačně-kulturní a ubytovací středisko za přibližně 135 milionů korun, jehož investorem je Pivovar Černá Hora, zahrnuje např. hotel, kongresový a koncertní sál, ale také plavecký bazén, tobogán, suchou a parní saunu nebo endermologické, kosmeticko-dermatologické, laserové a regenerační svalové centrum. " Záměrem projektu je přestavět nevyužívané objekty sladovny pivovaru na ubytovací, kongresové a kulturní prostory a současně využít další plochy v areálu pivovaru pro výstavbu nového objektu zajišťujícího nadstandardní péči v oblasti relaxační, rehabilitační a kosmetické péče," říká Hubert Adámek z Pivovaru Černá Hora. " Od celé akce si slibujeme nejen vytvoření hotelové kapacity, která u nás zcela chybí, ale také posílení nabídky turistům a klientům přijíždějícím do pivovaru." Bezbariérové zařízení se bude skládat ze dvou stavebních objektů. Hotelového a restauračního, který bude stát v prostorách sladovny, a sportovně-relaxačního, který vznikne v místech vedle současné administrativní budovy pivovaru. " Je vytvořena studie, minulý týden jsme podali žádost o dotaci na ministerstvo pro místní rozvoj, která by měla činit až osmačtyřicet procent celkových nákladů. Zahájení výstavby plánujeme na začátek příštího roku, s otevřením se počítá v roce 2007," doplňuje Hubert Adámek. (Týden u nás)

Mikroregiony Boskovicka a Moravský kras se na veletrzích cestovního ruchu Go a Regiontour, které začínají zítra na brněnském výstavišti, budou prezentovat na společném stánku s názvem Region Boskovicko a Pivovar Černá Hora, Moravský kras a okolí. Právě výrobce piv a limonád letos celý stánek zastřešuje, část na provoz přispívají i jednotlivé mikroregiony. "Nabídli jsme se jako subjekt, který by celý tento region spojil. Myslím si, že to není špatný nápad, protože naše pivo se točí všude,"říká Hubert Adámek z Pivovaru Černá Hora. "Stánek bude koncipován jako malá hospůdka, kde se budou jednak prezentovat jednotlivé mikroregiony (např. Boskovicko, Kunštátsko- Lysicko, Olešnicko, Letovicko, Černohorsko), ale také točit naše pivo." Pivovar Černá Hora svou prezentací na veletrhu navazuje na svoje již dřívější aktivity v oblasti cestovního ruchu. "Chceme se stále více dostávat do povědomí široké veřejnosti. Pokud se týká naší nabídky návštěvníkům stánku, tak se mohou těšit např. na prezentaci našich společenských a zábavních center, k dispozici budou mít i malou předzvěst knihy, kterou připravuje Josef Veselý. Formou brožury jsme zpracovali kapitolu, která bude věnována Pivovaru Černá Hora,"jmenuje Hubert Adámek. Ochutnat tam bude možné také novou pivní pálenku Monte Negro Gold, příznivci cykloturistiky jistě nepohrdnou letákem k pivní stezce Petra Bezruče. Veletrhy cestovního ruchu Go a Regiontour 2005 se konají v Brně od 13. do 16. ledna. Region Boskovicko a Pivovar Černá Hora se budou prezentovat tradičně v pavilonu B1 na stáncích 101 a 102. (Rovnost)

Pivo Black Hill je speciální řezané ochucené pivo. Obsahuje 80% piva Kvasar a 20 % piva Granát. Je asi 2 x hořčí než normální pivo, a to díky bylinkám a extraktu. Obsahuje asi 2 x více látek na dobré trávení než klasické pivo. Je doporučován jako digestivní nápoj (po jídle). Obsahuje 5,5 % alkoholu a hořkost je dána výtažky z třiceti bylin. Některé z nich: zeměžluč, hořec, lékořice, skořicová silice, vanilka, pomerančová silice, vavřínová silice, fenyklová silice, koriandr, heřmánek, andělíková silice, kardamont (pro sportovce) a muškátová silice. (Web Černá Hora)

Nakladatelství Titanic zpracovává jedinečný knižní projekt s populárním redaktorem brněnského rozhlasu Josefem Veselým. Jedná se o originální autorskou publikaci s názvem „Kterak …“. V knize bude zařazeno třicet kapitol o významných i méně známých událostech z české minulosti (např. vyvraždění Přemyslovců, bitva u Lipan, smrt Jana Žižky, zavraždění Albrechta z Valdštejna atd.) o slavných i zapomenutých osobnostech (Záviš z Falkenštejna, Svatá Zdislava, sochař Stanislav Rolínek, Jakub Jan Ryba, Eskymo Welzl atd.), včetně oblíbených pověstí (pražský Golem, jeden krásný zámek nedaleko Jičína aj.). Tyto atraktivní, čtivé a napínavé příběhy budou provázeny věcnými „margináliemi“, jak bylo zvykem ve starých kronikách. Budou v nich pomocí stručných hesel a reprodukcí historických obrázků přiblížena fakta o jednotlivých jménech a pojmech z hlavního textu, aby si ho čtenář mohl bez problémů a dlouhého hledání v jiných knihách zasadit do patřičného rámce.

Součástí publikace bude kapitola, jejíž titulek zní „Kterak v městečku Černé Hoře začli pivo vařit a tím pádem dobře začalo se jim dařit“. Kapitola je započata úvodními margináliemi o nemírném pití piva v české společnosti. Poté se čtenář seznámí se staročeskými mírami používanými v souvislosti pivovarnictvím. Samotný hlavní text pojednává o historii pití piva nejen u nás. Poté se již autor věnuje samotnému moravském pivovarnictví na příkladu vaření piva v Pivovaru Černá Hora.

Velkou předností knihy bude originální vypravěčský styl Josefa Veselého, autora oblíbených seriálů “Toulky českou minulostí“. Kniha by se měla objevit na knižním trhu nejdříve v květnu 2005. Pivovar Černá Hora hodlá vydat nezávisle na knižním vydání separátní vydání kapitoly i v cizojazyčných verzích za pomoci grafického zpracování špičkového grafického studia.

Nakladatelství Titanik a autor Josef Veselý nenechá zcela jistě nikoho na pochybách, že se bude jednat o opravdu kvalitní knihu. Nakladatelství to dokázalo nedávno svými Obrazy z dějin české architektury, které se staly neprodávanější publikací o architektuře posledních let. Máme se na co těšit Černohorci. (Web Černá Hora)

Pivovar Černá Hora se stal podle hodnocení Sdružení přátel piva Pivovarem roku. Kromě toho významného ocenění získaly v posledním období řadu cen i některé jeho výrobky. "V polovině prosince budeme přebírat prestižní ocenění Naše pivko 2005. V kategorii pivovarů s výstavem do 200 tisíc hektolitrů jsme je získali již potřetí,"prozrazuje Hubert Adámek z oddělení marketingu černohorského pivovaru. Soutěž pravidelně organizuje redakce Pivního kurýra a kromě ocenění Naše pivko se v ní černohorský pivovar neztratil ani se dvěma svými výrobky. V kategorii Tmavé pivo roku se umístil na druhém místě Kern, v kategorii Desítka roku skončil Tas sedmý. V rámci největšího světového veletrhu pivovarnictví Brau 2004 v Norimberku zvítězil v kategorii speciálních piv ochucených medem pivní aperitiv Black Hill. "Ocenění získal na základě odborných degustací na Mnichovské univerzitě. Ochutnávku tam provádělo třicet degustátorů z celého světa,"doplňuje Hubert Adámek. Kromě trofejí za jednotlivé výrobky se černohorský pivovar může honosit také titulem Pivovar roku, který mu udělilo Sdružení přátel piva. "Všechna ocenění jsou pro nás velmi prestižní. Ukazují, že svoji práci děláme dobře, ale zároveň nás do budoucna zavazují udržet vysoký standard,"dodává Hubert Adámek. (Rovnost)

Trasa z Brna- Řečkovic do Černé Hory pro cyklisty i pěší v délce 28 kilometrů vznikla koncem září s názvem Pivní stezka Petra Bezruče. V těchto dnech se změnila její část pouze v Bezručovu stezku. "Pivovar Černá Hora mění její označení,"potvrdil Leopold Černý, ředitel Lesů města Brna. A to na trase, která vede po pozemcích, které spravuje tato firma. Druhá část stezky je na pozemcích Lesů ČR, které nic nenamítají, aby stezka vedená po jejich pozemcích měla v názvu slůvko pivní. Rovnost 24. září informovala o tom, že se rýsuje precedens. Jak rozhodnout skutečnost, pokud do cyklistické stezky v lesích jistého vlastníka investuje své prostředky nějaká firma? Přitom uvede svá označení. Tedy aby na jedné straně se zviditelnila, na druhé zlepšila možnosti pro turistiku. Pivovar Černá Hora jednal začátkem září i s Lesy města Brna o zřízení stezky. Dozorčí rada této lesní společnosti v polovině minulého měsíce stezku povolila s tím, že na tabulkách nesmí být reklama propagující pivovar. Mezitím však pivovar umístil tabulky s názvem Pivní stezka Petra Bezruče po celé trase. Bylo to u příležitosti pivní pouti, kterou pořádal 25. září ve svém areálu. "Tabulky jsme v uplynulých dnech upravili. Označení pivovaru jsme přelepili,"řekl obchodní ředitel pivovaru Ivo Štorek. Do stezky společnost investovala 120 000 korun. "Reklama v lese na ukazatelích stezky? Zatím jsem se s tímto nesetkal. Ale proč ne. Podle mého názoru může být dost účinná. Náklady také nejsou nijak velké. Srovnejte to s tím, co stojí například televizní reklama,"řekl Petr Kuneš z reklamní agentury s názvem 512. Pivovar podle slov svého představitele bude stezku udržovat. Tedy rozhodně nehrozí, že budou po lese umístěny například zrezivělé tabulky. "Pokud by se někdo pozastavoval nad tím, že cykloturistika a pivo nejdou dohromady, připomínám, že jsme producentem nealka,"dodal Štorek. (Rovnost)

Osmadvacetikilometrovou cyklistickou trasu z Brna do Černé Hory na Blanensku otevřel v rámci svých turistických programů černohorský pivovar v sobotu 25. září. Pivní stezka Petra Bezruče začíná u nádraží v Brně-Řečkovicích a nejnáročnější stoupání má na vrch Jedle ve výšce 561,5 metru nad mořem. Propagační jízda začala hromadným startem zájemců a vyvrcholila v černohorském Centru Sladovna. (Právo)

Svoji pamětní desku bude mít od poloviny září v průčelí pivovaru v Černé Hoře známý český básník Petr Bezruč. Její slavnostní odhalení je naplánováno na odpoledne 15. září, na den 137. výročí umělcova narození, a bude první akcí letošních svatováclavských slavností. Bezruč i se svými přáteli byl totiž na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století v Černé Hoře častým hostem a oblíbil si tam pivo Granát. "Považuji za nutné, aby se tato historie dostala do povědomí, aby si tady o ní mohli lidé přečíst," říká generální ředitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek.

Desku připomínající svoji osobu bude mít na budově Sladovny rovněž farář Páter Ševčík, který v roce 1896 založil Rolnickou akciovou společnost, díky níž černohorský pivovar zachránil před úpadkem. "Ve spolupráci s místní farou provádíme i rekonstrukci jeho neudržovaného hrobu," podotkl Jiří Fusek. U příležitosti 80. výročí úmrtí pátera Ševčíka bude upomínková deska odkryta 16. října.

V mezidobí slavnostních aktů čeká na veřejnost tradiční populární záležitost, pivní pouť. Hodinu před jejím zahájením 25. září vyjede z nádraží Českých drah v brněnských Řečkovicích do Černé Hory po nově otevřené cyklostezce výprava na kolech. " Je to ideální výlet pro celou rodinu. Po cestě čeká na všechny účastníky občerstvení, časoměřiči a pro první tři bude v cíli připravena láhev pivní pálenky Monte Negra. Bát se nemusí ani o kola, pro ty budeme mít hlídanou úschovnu," slíbil Fusek. Každý dospělý pak během pivní pouti bude moci posoudit exkluzivní chuť pivovice Monte Negro uležené v akátových sudech. Kvůli nepříznivému počasí je pivovar v Černé Hoře oproti minulému roku zatím čtyři procenta ve ztrátě. Pokud ovšem bude babí léto panovat až do konce září, podaří se úspěch loňského roku dotáhnout. (Rovnost)

Ředitel pivovaru Černá hora a prezident Českého i Evropského svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek tvrdí, že od výroby levných a nekvalitních piv do velkých obchodních řetězců je jen krůček k uzavření výroby. Kdo vyrábí neznačková piva, která jsou ke koupi ve velkých plastových lahvích? Jde o doplňkovou výrobu velkých pivovarů nebo existují výrobci takových moků? Pivo v plastových lahvích dodávají na trh malé i velké pivovary, které mají tuto produkci jako doplněk. Celkový prodej je u nás ovšem minimální. Vyváží se především na polský trh. I když Poláci umějí ocenit kvalitu piva, co se týká pití z plastu, jsou to barbaři. Na etiketách často bývají jen omezené údaje o výrobci, přestože to odporuje zákonu.

Které pivovary taková piva vyrábějí?

Nepřísluší mi, abych je jmenoval. My podobná piva nevaříme. Jsou levná cenou, obalem a především kvalitou. Nemáme důvod vyrábět takzvaně kvalitativně upravený produkt, aby odpovídal požadavkům obchodního řetězce. Jakmile do kruhu spadnete, ohrozíte ostatní své výrobky, které zákazník může považovat za nekvalitní. Jde o začátek konce pivovaru. Téměř každý, kdo začal levná nebo nekvalitní piva vyrábět, skončil.

Je ekonomicky reálné prodávat lahev piva za tři koruny, jak to někdy činí velké obchodní řetězce?

Není. Při prodeji piva se používají dumpingové ceny. Nedávno jsem viděl lahev za korunu devadesát. To už odporuje zdravému rozumu. Náklady na výrobu půllitru desetistupňového piva jsou podstatně vyšší. Korunu dáte jen za etiketu, korunku a umytí láhve. Vezměte v úvahu, že při výrobě jednoho piva spotřebujete kolem deseti litrů vody. Když promítnete daně, dopravní náklady a mzdy, pak by nebylo za co nakoupit suroviny a energie.

Máte ale výjimku ze spotřební daně.

Ano, ale ta platí také v dalších zemích EU, pokud pivovar splňuje příslušné podmínky. Německo má téměř osm set malých pivovarů, zatímco u nás jich je pouze třicet šest.

Jste prezident Českého i Evropského svazu malých nezávislých pivovarů. Budete jezdit lobbovat do Bruselu?

Pokud chceme přežít, není jiná možnost. Patříme mezi malé výrobce, kteří se dokázali organizovat nadnárodně. Mezi členy patří Německo, Švýcarsko, Česká republika a Polsko. V červenci přistoupil anglický a rumunský svaz a jednáme s dalšími.

Perou se nadnárodní pivovarnické skupiny o malé výrobce? Jsou tlaky na převzetí vašeho pivovaru?

Žádná pranice o vstup na český trh se již nekoná. Rozhodující podíl našich pivovarů už zahraničního partnera má. My jsme oslovující nabídku nedostali a rozvíjíme se dál jako česká firma.

Za kolik jste pivovar koupil a kolik jste investoval?

Ve veřejné dražbě v roce 1996 jsme nabídli sto deset milionů korun. Dalších dvacet padlo na vyrovnání úvěrů. Skutečnou hodnotu jsme podstatně přeplatili. Tehdy zde byla moderní pouze kotelna a linka na plnění sudů. Zatím jsme celkově investovali více než dvě stě milionů.

Jak jste koupi financovali?

Úvěrem přes Investiční banku. Kdysi to byla poměrně pozitivní banka, ale na konci devadesátých let již patřila k likvidátorům českého průmyslu. Sazby úvěrů se běžně pohybovaly kolem dvaceti procent. Po přechodu k jiné bance jsme získali o třetinu výhodnější podmínky.

Kromě pivovaru vlastníte se synem firmu na výstavbu kulturně-sportovních center. Je o takové služby na venkově a v malých městech vůbec zájem?

Ano, životní styl se mění. Lidé chodí nejen do hospody, ale také navštěvují saunu nebo posilovnu. Vždy ovšem existuje skupina, pro kterou je každá změna negativní.

Jak se vám jedná se starosty? Čekají na úplatky, aby dali stavbě zelenou?

Se samosprávou velkých i malých obcí máme dobré zkušenosti. Horší to bývá se státní správou, například stavebními úřady. Ale podplácet nepotřebujeme. Spíše obráceně. Dnes je několik měst a obcí, které by měly zájem, abychom u nich investovali.

Vyrábíte také pivo s medem. Prý jste koupili výrobní technologii od místního hospodského.

Nekoupili, ale s majitelem malého pivovaru v Senticích jsme se dohodli, že budeme používat jeho užitný vzor, kterým má ochráněno přidávání medu do varného procesu. Jeho působením vznikne čtrnáctistupňový pivní speciál.

Kolik za používání licence platíte?

Máme dohodu s majitelem o ocenění. U nás se speciální piva neprodávají ve velkých objemech. Pivař nedá dopustit na svoji desítku, kterou pil vždycky. Speciály jsou stále na okraji zájmu, ale jejich produkce se zvyšuje a obliba ve světě roste.

Vedle piva vyrábíte stále více limonád. Na "limonádovém" trhu je menší konkurence?

Výrazná konkurence je všude. Limonády bereme jako doplňkový program, který pomáhá optimalizovat výrobu. Kdybychom vyráběli pouze pivo, neměli bychom provoz vždy naplno využitý.

Do limonád přidáváte chmel. Jak vás to napadlo?

Stále jsme přemýšleli, jak je odlišit. V pivu chmel působí jako surovina, která ovlivňuje chuťové buňky a pitný režim tak, že nemáte žízeň. Když ho přidáte do limonády, měla by také lépe zahánět žízeň. Spolupracujeme s jedním střediskem v Opavě, které pro nás vyvíjí a vyrábí sirupy. Vyladit chuť jednoho nápoje není otázkou týdne, někdy to trvá déle než rok.

Nechali jste si nápad patentovat?

Nemáme patent, ale užitný vzor. V Čechách jsme jediní, kdo takto vyrábí, a neznám ani jinou firmu na světě, která by do limonád přidávala chmelový extrakt.

Jiří Fusek (59) - Spolumajitel pivovaru Černá hora a prezident Českého a Evropského svazu malých nezávislých pivovarů podniká v pivovarnictví teprve osm let. Předtím se zabýval výrobou stavebních hmot. Na počátku devadesátých let vybudoval společnost DCD vyrábějící heraklit. Po čtyřech letech ji prodal zahraničnímu partnerovi. Pivovar Černá hora zaměstnává sto třicet pracovníků, vloni vyrobil 153 tisíc hektolitrů piva a třicet tisíc hektolitrů limonád. Roční obrat se pohybuje kolem dvou set milionů korun, zisk byl vloni pět milionů. Společně se synem vlastní Fusek společnost investující do sportovně-kulturních center. Největší zatím postavili v Přerově. Fusek je ženatý, má dvě dcery, syna a žije přímo v Černé hoře. Často ho doprovází černý kokr Honza. Řídí prý velmi poruchové Volvo. (Týden)

Prezident dvou organizací sdružujících malé nezávislé pivovary, tedy české a evropské, Jiří Fusek (59) nyní vlastní 68,75 procenta Pivovaru Černá Hora na Blanensku. Tento stavební inženýr pocházející z Kyjovska do roku 1992 pracoval jako ředitel odboru stavebních hmot ministerstva průmyslu a obchodu ČR a pak začal podnikat. Býval nadšeným ochotníkem, má tři děti a tři vnoučata. Ale také dva infarkty a tři srdeční příhody. "Není to z počtu vypitých piv, ale z pracovního přetížení,"tvrdí Fusek, který nyní bydlí v bezprostřední blízkosti černohohorského pivovaru. Přinášíme jeho odpovědi na nejčastější a nejzajímavější otázky, které zaslali čtenáři Rovnosti.

- Kolik bude stát pivo v roce 2010?

Určit cenu jednoznačně nelze. Pokud by byl vývoj inflace, mezd, trhu a nákladů jako v posledních letech, tak maximálně bude stát o čtyřicet procent víc než dnes. Ujišťuji každého, že malé pivovary jsou natolik rozumné, že mají zájem kopírovat inflaci a životní úroveň obyvatel.

- Jak se budou vyvíjet ceny lahvového a čepovaného piva? Budou se zvětšovat rozdíly?

Vývoj bude stejný jako v celé Evropě. Čepované půjde rychleji nahoru. Ne proto, že tak rozhodnou pivovary. Je třeba zvednout kulturu hospůdek.

- Přežijí malé pivovary rok 2015?

Ano. Kdyby to šlo, tak to prosím vytiskněte tučně a hodně velkými písmeny. Má to zásadní důvod. Staví na historii, kultuře, staré receptuře, tedy klasické technologii a bohatosti chuti. Nyní se malé pivovary stále víc stávají centrem zájmu turistů.

- Proč malé pivovary skoro vůbec nedodávají pivo do marketů?

Markety mají zájem nakupovat pouze levné výrobky, což rozhodně výrobky malých pivovarů nejsou. Jen ojediněle mají zájem o regionální výrobky. Spíše dovážejí pivo za velmi nízké ceny, někdy za dumpingové, například z Německa.

- Kolik vypijete piv týdně?

Průměrně dvě denně. Pro zdraví.

- Jak velké procento z nákladů u malých pivovarů zpravidla tvoří prostředky na podporu prodeje?

Od pěti do dvaceti procent, podle toho, jak se pivovar zabývá rozvojem vlastní sítě restaurací.

- Proč na Vysočině stojí desítka v hospodě dvanáct korun a kolem Brna patnáct?

Závisí to na kultuře prodeje, na vlastnictví restaurace a na dalších faktorech. Máte- li hospůdku na Vysočině v rodinném domku, což bývá dost časté, máte jako její provozovatel menší náklady. Chceme- li však zvýšit kulturu prodeje, bude muset jít cena nahoru. Vedle toho budou existovat stále víc pivní stánky s levnějším pivem, které však nebudou mít takovou kulturu prodeje.

- Co je to malý pivovar?

Je vždy s výstavem do 200 000 hektolitrů ročně. Je to dáno právními předpisy, které jsou stejné u nás i v Evropské unii.

- Kolik stojí postavení menšího pivovaru? Má šanci se nový subjekt uplatnit na českém trhu?

Náklady na minipivovar s roční produkcí 500 až 700 hektolitrů jsou 3,5 milionu korun, a to bez objektu. U průmyslového většího pivovaru je třeba počítat s náklady 2,5 milionu korun na tisíc hektolitrů ročního výstavu. Srovnatelnou částku je třeba investovat na jeho rozběh, tedy na uvedení značky na trh. Uplatnění nové značky na trhu pak závisí na ekonomické zdatnosti vedení.

- Který z malých pivovarů kromě černohorského dostal dotaci z fondu EU?

Svijany, pokud vím.

- Jak vám chutnají piva z jiných zemí? Například z Německa, Holandska, Anglie, Irska. Testoval jste i výrobky z Afriky nebo Mexika?

Jím a piji vše, co se produkuje. Vážím si každého speciálu bez ohledu na zemi pivovaru. U klasických piv dávám zásadně přednost českým a moravským, pšeničná piva piji v Rakousku, u černých piv si vážím speciálních technologií. Pil jsem i africká a mexická piva, ale neoslovila mě.

- Jak se díváte na skutečnost, že v EU je povoleno menší množství alkoholu u řidičů?

Vše by se mělo dělat s mírou. Byl bych pro srovnání na hranice obvyklé v unii. Nutné je však je dodržovat.

- Jste také prezidentem Evropského sdružení malých pivovarů. Jak jste tento post získal? Proč jste dostal přednost před někým z Německa, které je pivovarnickou velmocí?

Svaz tvoří producenti Německa, Švýcarska, Polska a České republiky. Svazy z těchto čtyř zemí volí prezídium a to pak prezidenta. Česká republika dostala přednost vzhledem ke své tradici. Vyjadřuje to i skutečnost, že organizace má zájem, aby v čele nestál jen ten největší, ale že každá zapojená země má svou váhu.

- Co si dáváte v neděli po obědě? Pokud pivo z jiného pivovaru než z Černé Hory, tak jaké?

Doma černohorské. Na cestách kvůli degustaci piji piva konkurence, protože mám- li něco vědět, musím také něco poznávat.

- Budou se pít pivní speciály i třeba za deset let? I když již dnes jsou dost drahé.

Budou a stále víc. Speciály mají budoucnost. Vyplývá to z celkového vývoje. Zejména mladí lidé již nezvládají objem, ale chtějí hodnotu. Ostatně vyplývá to ze statistických přehledů posledních let.

- Pil jsem pivní pálenku nabízenou jedním z pivovarů. Moc mě nenadchla. Jaký máte na tento nápoj názor?

Každý z nás má jinou představu o různých chutích, i o takzvané duši piva. Pokud je kvalitní, má šanci se uplatnit na trhu. Pivovar Černá Hora přijde s tímto výrobkem na trh v dubnu a jeho základem je ležák. Vkládáme do tohoto nápoje velké naděje. Zkoušeli jsme ho již dávno v minulosti a asi jsme trochu předběhli dobu. Nazvali jsme ho tenkrát pivovice a byl jeden pivovar, který si to nechal patentovat jako ochrannou známku. Ať nyní zváží, co udělal.

- Každý Čech prý vypije kolem 160 litrů piva ročně. Jsme v tomto směru jedničkou. Není to mnoho?

Ne, v žádném případě. Žádná statistika totiž neukazuje, kolik vypijí piva zahraniční turisté. Pivní turistika je pro Českou republiku dominantní. Ovlivňuje to kvalita i cena piva. Však se podívejte kolem sebe, kolik vidíte v Praze a dalších českých a moravských městech cizinců, jak si pochutnávají na pivu.

- Nežárlíte na vinařské cyklistické stezky? Neodebírají vám zákazníky?

Žárlím pouze z jediného důvodu. Vytvořily se za peníze, které v rozhodné části za ně zaplatily české pivovary. Ptám se všech, kteří je podporovali, zda se nestydí. Místo toho měli udělat kroky, aby podpořili české pivo.

- Kolik zaměstnává Pivovar Černá Hora lidí?

Sto třicet. Nevyrábíme však jen pivo, ale také 30 000 hektolitrů limonád ročně. U nealka předpokládáme zvýšení. To znamená, že budeme nabírat i další pracovníky.

- Nikdy jsem nebyla v pivovaře. Znám jen film Postřižiny. Je to taková idylka vyrábět pivo?

Ano, s podmínkou, že se vám na trhu daří. To může být ale dost těžké. Musíte neustále přemýšlet a budovat. Výroba musí být propojená s obchodem.

- Jsou Češi pivní barbaři? Umějí pít pivo?

Nejsou žádní pivní barbaři. To asi říká člověk, který o českém pivu a jeho vlastnostech nic neví. Který neuznává tradiční hodnoty, ke kterým pivo rozhodně patří. Nechceme však po nikom, aby pil hektolitry piva.

- Kolik korun stojí pivní půllitr? Rozbil jsem ho v hospodě a musel jsem zaplatit stovku.

To je ovšem nesmysl. Stojí od dvaceti do třiceti pěti korun. Pokud někdo zaplatil víc, měl by požádat hospodského, aby mu dal účet.

- Chutná vám nealkoholické pivo?

Nechutná. Někdy ho ale piji, pokud nemám limonádu.

- Které jídlo považuje za ideální k pivu?

Speciální ostré sýry nebo vepřová žebírka.

- Proč je v Belgii tak drahé pivo?

V Belgii jsou drahé služby, a to i v restauracích. U nás však také budou stoupat s úrovní služeb i ceny pokrmů a nápojů v pohostinstvích.

- Jak se člověk může stát majitelem pivovaru?

Jedna možnost je, když stát za zajímavých či podivných podmínek prodává svůj majetek. Zářný příklad je případ Investiční a poštovní banky, která vlastnila rozhodující podíl českých pivovarů a tento majetek světu prodala či rozdala. Takže, co si máme o tom myslet? Tyto dary proběhly v době, kdy jsem já jako spolumajitel pivovaru platil té samé bance 27,8 procenta úroků z úvěru. To je tedy druhá možnost. Přesto český stát zaplatil ztráty této české banky. (Rovnost)

Pivovar Černá Hora na Blanensku prodal za první tři měsíce letošního roku téměř 27 600 hektolitrů piva, což je o téměř čtyři procenta méně než loni. Naopak odbyt limonád vzrostl skoro o desetinu na 3500 hektolitrů. "Na domácím trhu s pivem stále převládá konkurenční bitva, zatímco u limonád jsou volné tržní segmenty," řekl na tiskové konferenci ředitel Ivo Štorek. Pivovar začal posilovat výrobu limonád již v minulých letech na základě požadavků konzumentů. Nealkoholické nápoje navíc firmě umožňují využívat inovace při daleko pestřejším sortimentu. Tržby na konci března překročily 30 miliónů korun a zůstaly tak na loňské úrovni. Čistý zisk však pětkrát vzrostl na 2,5 miliónu Kč. Podle Štorka je to důsledek útoku na náklady a zúročení investic. Černohorští jen na přelomu roku investovali do výroby celkem 9,5 miliónu korun, z toho pět miliónů do nové linky na stáčení limonád do PET lahví a zbytek do mikrofiltru na pivo. Připravují totiž výrobu nového nepasterovaného piva, které musí být kvůli trvanlivosti dokonale odfiltrováno. Firma začne stáčet limonády i do 0,33litrových lahví a na trhu se objeví nové nealkoholické nápoje Sylvana a Kombajnérka. Citronem ochucená voda ponese název Citrofit. Černohorské limonády se plní do láhví stejného tvaru jako klasické pivní, jsou ale menší. Nejdříve začali plnit do klasických pivních, to ale bylo kritizováno s poukazem, že si mládež bude zvykat na pivo. To však vedení pivovaru odmítalo, nepotvrzovaly to ani průzkumy. V sobotu 26. dubna otevře pivovar přímo v centru Černé Hory nové kulturní a společenské centrum Sladovna. Na rekonstrukci šlo z fondu Sapard Evropské unie deset miliónů korun, dalších 25 miliónů investoval pivovar. V létě se firma chystá otevřít další obchodní a sportovní centrum v Boskovicích pod názvem Modrá věž. (Právo)

V sobotu 26. dubna 2003 se u příležitosti Aprýlesu otevírá nové zábavní centrum Sladovna, které je umístněno přímo v areálu pivovaru. Toto centrum v sobě bude zahrnovat jak sportovní vyžití (bowling, fitnes, sauna, masáže, ...), tak kulturní (pravidelné koncerty všeho žánru, harmonikář, divadlo, ...).

Kvalitní kuchyně, dobrá obsluha, salonek pro konání svateb, firemních akcí apod., velkoplošná projekce sportovních utkání, filmový klub, to vše by mělo přispět k dobré náladě, kterou bude Sladovna nabízet každý den, po celý rok.