to Elf: Stane se Jak píše umbob, řeč byla o objemu. Většinou se to snažíme brát ve stupňovitosti kolem 11 EPM (abychom déle vydrželi...), loni Chotěboř a Kácov byly 12, Tambor, Nová Paka a Náchod 11, no a vynikající Mikulicůcv vídeňský ležák je asi tak 12,5.
Je to akce, která se každoročně koná na přelomu září a října už po 11 let. Pro letošek uvažuju m. j. o Krakonošovi, Poutníkovi a Janáčkovi. Škoda, že je dost vynikajících piv, co se nestáčí do menších sudů, třeba Rychtář, Svijanský rytíř apod.

Na chalupě jsme začínali s klasickou party pípou a jedním velkým kegem většinou G nebo S (hliníkáče jsem na akci už nikdy nezažil). Pak jsme začali používat z tátovy hospody vyřazené vodní čtyřkohoutové chlazení, ale to bylo velké a těžké jako kráva. Asi před třemi roky jsme si s kamarádem koupili such chlazení. Postupně jsme začali přecházet na piva z menších pivovarů a hlavně jsme brali menší bečky, aby to bylo pestřejší. Loni to bylo dokonalé - dvacítka Kácov, patnáctka Chotěboř, patnáctka Tambor, patnáctka kvasnicová Nová Paka, patnáctka Náchod a jako třešnička desítka vídeňský ležák.

Dát si "točený" přímo ze sudu snad není pouze něco, na co bychom měli jen nostalgicky vzpomínat,ne? My každý rok na chalupě oslavujeme tátovy narozeniny, které má, z hlediska přírodního chlazení piva trochu nešťasně - v červenci. Naštěstí přes pozemek teče potok s dostatečným průtokem, takže malá přehrádka a případně apartní slunečníček udrží pitelných 13-15°C. Viz foto.

Už vidim měšťáky, jak zakopávají sudy před panelákem nebo hromadně vyhazují salámy z ledničky, aby se jim tam vešel malý soudek Jednokohoutový přenosný suchý chlazení dneska není zas tak drahý a je to pohodička. Princip coolkegu je zajímavý, ale v praxi je to dost k ničemu, je to drahý a těžký (vzhledem k objemu piva). No a sklep je pro dnešní sádrokartonové rychlostavitele sprosté slovo, takže ho de facto žádný nový dům nemá (a ty starý časem spadnou... ). Pochybuju, že by se v dnešní době nějak hromadně praktikovalo zakopání sudu do země apod., ostatně takřka všechny zdejší příspěvky se nesou v duchu "jó, tenkrát, to byly časy..." Ale je to hezké počtení.

To je ale náhoda. Zachvilku si pujdu narazit 10 l bečičku Krakonoše 12°. Pozval jsem kamaráda a přítelkyně taky něco zvládne. Zítra ráno ji musím vrátit prázdnou, tak to snad vypijem.
Mám ji ve sklepě, kde je momentálně 8 C°a narážím párty pípou.

Ještě jsem nezmínil dvě metody se kterými jsem se v minulosti setkal. Kámoš měl udělané na country pípu protiproudé průtokové chlazení (půlmetrové nerez vedení šlo větší trubkou, kterou v protisměru protéká studená voda), pivo točené trochu přiškrceným kohoutem má teplotu skoro shodnou s teplotou vody. Pak jsme použil při dopíjení druhý den původně vychlazeného sudu, předchlazování půllitrů v mražáku. Stačí mít víc půllitrů vlhké je dát na mražák a teplotu piva srazíte odhadem i o sedm stupňů. Jinak sud ve skříni jsem zažil pouze u kamaráda, (my jsme se moc neschovávali) a ten sud zasypávali sněhem a ta potopa co z té skříně tekla až do jiných pater je prozradila spolehlivě.

Pivní akce, to byla věc... Učil jsem se v Plzni ( 79-81 ) a internát jsme měli přímo v pivovaru. V prváku jsme pili lahvové. Nebudu říkat jak a kde se dalo sehnat i když je už vše po takové době promlčené. V druháku jsem přivezl pípu a " fasovali " jsme sudy. Sud byl v mé skříňce a dokonce i vychovatel chodil najisto s půllitrem...Stačili jsme toho vypít dost, jen jednou měsíčně jsme museli jet všichni domů, jinak jsme tam zůstávali i přes víkend. Skoro na konci druháku se vedení rozhodlo, že ten starý naklaďák co stál u intru i s vlekem, někam odvezou. Jaké bylo asi jejich překvapení, když ho museli komplet složit, jelikož byl plný beden a sudů. Zpátky se nám to odnášet už moc nechtělo a ta souprava byla přeci jen blíž. To se ještě dalo G i PU pít.

super článek, který mi evokoval akce, které se už zdály být zapomenuty. jsem ještě o rok mladší než hroch, takže kolejácké sudy ve skříni (kvůli šťáře) mě potkaly až v roce 88 a vzpomínám, že jsme je pili i teplé (hlavně kvůli konspiraci). Na maturitní večírek na chatě téhož roku na jaře jsem pak s pár kamarády přijel o den dřív a v pátek a v sobotu dopoledne kopal obrovskou díru, do které jsme pak ze sklepa vychlazené hliníkáče odpoledne zahrabali .. tehdy poprvé pak ještě párkrát. Tehdy jsem také jako "zkušeňák" dostal důvěru narazit a vlastně jsem se nikdy nepřiznal, že i to bylo tenkrát poprvé .. a adrenalin to opravdu byl.
krásné hrochu, dík za tohle připomenutí .. a kegerátor také moc rád používám, jen to slovo jsem dosud neznal

Vesnické bečky jsme vždycky řešili nákupem bečky předchlazené ve sklepě hospody a pak vykopáním díry v zemi a doufáním v to, že než to zteplá, tak že se to vypije. A to se při 20 až 30 lidech, z nichž někteří zvládali i 30 piv denně, zvládlo za pár hodin. No a když pivo náhodou došlo, jelo se autem přes pole pro další.

Na koleji jsme to zase řešili vždycky bečkou ve vaně a hadrama s tekoucí vodou, příp. 15-litrovým bečičkou chlazenou přes noc v ledničce, příp. na balkoně, pokud bylo chladněji. Na chatě u kámoše, kam jezdíváme vždycky v létě, zase teče potok, takže když náhodou nevyjde "pikolík", tak do něj bečku vždycky postavíme a pak si chodíme pro pivo tam. A kupodivu se za 11 let, co tam pravidelně jezdíme, nikdy nestalo, že by při té příležitosti někdo spadl do vody. Maximálně jednou u toho jeden z nás na chvíli usnul, ale je tam takový dřevěný ostrůvek, takže utonutí nehrozilo.

Ta močovina je jinak dobrej nápad, ale nehodí se to do uzavřené místnosti - docela páchne - a hlavně když se to dostane někam bokem, tak se to pak blbě uklízí. Suchej led je ve větším množství zase "jedovatej" (tuhý oxid uhličitý), takže když by někdo náhodou usnul u bečky, která se jím chladí, a nějak moc se toho nadejchá, v lepším případě jenom omdlí a spadne někam dál od bečky, v horším se může udusit. Ale to už je zase dost extrém. Nicméně v opilosti, příp. zhulenosti, člověk takový věci neřeší, takže i k extrémům, bohužel, může dojít.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 10.01.2010 ve 10:52:58

Skvely clanek.. Jak kdybych ho napsal ja sam o sobe
Vek sedi, roky sedi, zkouseni ruznych chladicich metod taky. (Jen 2 veci nesedi..ja nemam vejsku, na to s tou mocovinou, my jsme chladili suchym ledem z mraziren, kdyz byl, jinak jen tak, jak je nahore popsano). Vidim ze takovy problemy zamlada jsem nemel jen ja, ale i jini.
Uz asi 10 let jsem majitelem "Countrypipy" na kterou nedam dopustit, pravda, prutokovy chlazeni nema, takze cepovani piva v letnich mesicich neni tak jednoduchy, ale dost lidi ma v pradelne ci ve sklepe nepouzivanou, lec funkcni lednicku, do ktere pasuje 30KEG, a tak kdyz tam zustane aspon pres noc a den, tak se to druhy den vytahne, omota karimatkama, tak to je zcela OK... no, teply pivo jsme nikdy nepili.
Kdyz vidim jaky nesmysly kupuji "dnesni" pivari.. coolkegy atd, a hlavne, jaka je tam cena litru piva v tehle vynalezech, tak se nestacim divit. Nejhorsi je ze do techto vynalezu staci svy patoky jen "chemicky fabriky" .Dobry pivo se v tom sehnat neda.
Ale jinak: Skvelej clanek, je v tom kus "nostalgie"

Zlatý starý časy, když stačilo vykopat díru na sud. Když prasžilo slunce, tak se předchladilo tím, že se na sud nandaly hadry a deky a všechno se to polilo vodou. Tak půl hodiny před vlastní akcí se pak sud obsypal ledem (nejlépe z masokombinátu) a byla mňamka. Když jsem doma pořádal Silvestry pro víc lidí, soudek nesměl chybět, ale byl pěkně ve sklepě a my tam běhali s okurkáčem. Občas někdo u toho sudu zůstal v tom sklepě. Bohužel, dneska jsou všichni moc pohodlní a radši budou pít nějakou břečku z těch chlazených novinek.