Spolumajitel pivotéky ve Vondrákově ulici v brněnské Bystrci Radek Hroch říká: Naučíme lidi pít lahvová piva

Nejen mezi ctiteli vína jsou labužníci, kteří si za kvalitu rádi připlatí. Vybrané chutě oblíbeného alkoholického nápoje dokáží stejně ocenit i milovníci piv. V brněnské Bystrci ve Vondrákově ulici se nadšenci rozhodli splnit si sen a otevřeli vlastní pivotéku. „Jezdívali jsme piva ochutnávat do zahraničí. A podobný zážitek jsme se rozhodli zprostředkovat i ostatním,“ uvedl spolumajitel obchodu Pivo & Beer Radek Hroch.

Proč jste otevřeli pivotéku? Nabídka piva je podle vás nedostatečná?

Ano, tak jsme to vnímali. Vinoték je nepřeberné množství, u piva je to ale naopak. Situace se však mění. Když jsme jezdívali za pivem do zahraničí, byla mezi cenami u nás a v cizině velká propast. Nyní je to u čepovaného piva srovnatelné. V zahraničí je přitom jiná kultura, lidé jsou víc zvyklí na lahvová piva. Je otázka, zda si na to zvyknou i čeští pivaři. Musím podotknout, že jsme na dobré cestě je to naučit.

Jaký je zájem zákazníků?

Je slušný. Je ale znát, že je to nová oblast a zatím nevíme, jaký má potenciál.

Kolik nabízíte druhů piv?

Teď momentálně máme kolem 270 druhů. Jsme velcí nadšenci do pšeničného piva. Čtyřicet druhů je tedy tohoto typu.

Která země je nejčastěji zastoupena?

Máme přes sto českých piv, přes šedesát belgických a přes padesát německých.

Odkud máte nejexotičtější piva?

Těžko říct co je exotické. Máme tři piva z Thajska, ale také piva z krajin jako Orknejské ostrovy. Nabízíme i pálivé mexické pivo s chilli papričkou.

Lze porovnat kvalitu našeho a zahraničního piva?

Čeští pivaři určitě nebudou vyhledávat takzvané europivo. Ale v zahraničí jsou i piva jiného typu, například pšeničné v Německu pokrývá polovinu spotřeby všech piv. U nás jej přitom umí dělat málokdo.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Jeřábek

Ačkoliv většina obchodníků a výrobců v současnosti žije v obavách, jak se plánované zvýšení daně z přidané hodnoty promítne na cenách, pivovarníky plán české vlády nestraší. Zdražovat nebudou. Cena piva se podle nich nezmění.

„Daň z piva je už nyní na nejvyšší úrovni. Zdražovat nemusíme ani kvůli dražším surovinám. Nejsme totiž plátci DPH,“ přišel s dobrou zprávou pro milovníky piva ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj v nejbližší době nebudou pivovary zdražovat ani z jiných důvodů. „Jsem hluboce přesvědčený, že žádné zásadní zdražování nás nečeká,“ řekl Veselý.

O nízkou cenu se přitom zasloužili právě čeští a moravští pivaři. „Levnější jsme proto, že nám spotřebitelé věří a nakupují naše piva. Máme dvakrát vyšší odbyt, než je průměr v Evropské unii. Náklady na výrobu piva se tak rozmělní a můžeme zachovat nižší cenu,“ vysvětlil ředitel Veselý.

Levnějšímu pivu napomáhá i doznívající hospodářská krize. „Výroba klesá a pivovary nechtějí zákazníky odrazovat zdražováním. Naopak se snaží nezvyšovat cenu i přes rostoucí náklady na benzín či naftu,“ uvedl ředitel svazu. Dokud lidé nepřestanou pít pivo, nehrozí ani dorovnání jeho ceny na částky obvyklé v zahraničí. „Vedle velké spotřeby zaručuje nižší ceny piva i systém vratných láhví. V zahraničí obvyklé jednorázové totiž musí spotřebitel zaplatit. A například s Německem, kde je pivo stejně oblíbené jako u nás, už navíc máme ceny podobné,“ podotkl Veselý.

Lidé jsou s nezvyšováním cen piva spokojení. „Zdražovalo se už dost. Před deseti lety jsem točené kupoval za patnáct korun, dnes je to skoro jednou tolik. Pořád se dá v hospodě prosedět celý večer, ale pokud bude stát půllitr stovku, lidé z hospod zmizí,“ myslí si třeba Radek Procházka.

Zdroj: Deník.cz

Konec zimy s sebou přináší patnácté výročí technické novinky, kterou oceňují především milovníci piva. Právě před patnácti lety se totiž v brněnském Restaurantu na Piavě začal pěnivý mok točit z takzvaných tanků.

Novinka se na jihu Moravy uchytila a počet pivnic s tanky stále roste. „Před šestnácti lety bylo pivo z tanků absolutní novinka. Ovšem zdálo se mi, že právě tudy vede cesta. Tanky totiž umožňují čepovat nepasterované pivo. Je sice filtrované, ale zachovává si původní kvalitu,“ zdůvodnil svoje rozhodnutí spolumajitel restaurace Vladimír Bartoš.

Dražší provoz

Nelituje jej ani přesto, že čepování plzeňského z tanků je náročnější než z klasických pivních sudů. „Nepasterované pivo má záruku jen jednadvacet dní a vyžaduje chlazený a pravidelně sanovaný sklep. Vzhledem k tomu, že cena tankového piva je stejná a péče o něj dražší, prakticky jej dotujeme. Ale kvalita piva je diametrálně odlišná, proto svého rozhodnutí nelitujeme,“ usmíval se Bartoš.

Čepování starobrněnského piva z tanků si zase pochvaloval majitel brněnského sportbaru Arena Jaromír Chmelař. Ten využívá počítačem řízený čepovací systém. „Personál nemusí manipulovat se sudy, tanky šetří místo a nemáme ztráty běžné při narážení sudů. Řízení počítačem navíc umožňuje nastavit teplotu piva,“ řekl Chmelař.

Podle mluvčí pivovaru Starobrno Ludmily Čechové počet restaurací s tankovým pivem na jižní Moravě strmě stoupá. „Sice je stále víc restaurací, kde se čepuje ze sudů, ale meziroční nárůst nových tankových systémů je kolem sta procent. Do budoucna v zavádění tanků do dalších restaurací hodláme pokračovat,“ uvedla Čechová.

Čepování piva z tanku je novinkou, která se zatím mimo Brněnska ujala jen na Hodonínsku. I tam se ale prosazuje zatím jen pomaleji. Pokud si tam lidé chtějí dát speciální pivo, zavítají spíše do některého z minipivovarů, které tam zažívají boom. Například tamní minipivovar Kunc čepuje Šviháka ve své vlastní restauraci od roku 1994 a vaří i takové speciality jako višňové, zázvorové, citrónové či malinové pivo.

Vloni začala s vařením vlastního piva také restaurace Na Mlýně v Ratíškovicích na Hodonínsku. Majitel pivovaru Jiří Fanta měl nadšení, pro vaření piva mu však chybělo vzdělání. „Abych do vaření trochu pronikl, absolvoval jsem kurz. Viděl jsem, že pivo lze skutečně dělat doma,“ říká Fanta.

Od roku 2007 už funguje i třetí pivovar na Hodonínsku. Minipivovar v Bzenci. Majitel Radomil Paták vaří Kněžihorské pivo doma v garáži a dodává je pouze známým a na speciální akce. Ostatní malé pivovary za konkurenci nepovažuje. „Pro lidi se stává domácí pivo přirozenějším a to je dobře,“ myslí si Paták.

Zaslíbeným okresem pro minipivovary je vedle Hodonínska také Brněnsko. Přímo krajské město nabízí dva minipivovary, další dva pak jsou v Senticích a v Oslavanech. Ve zbytku kraje však chybí. „Čepuje se tu především Černá Hora, ta postupně začíná do hospod dodávat i různé speciály. Ale na piva z jiných pivovarů a zvláště těch menších se tu dá narazit jen zřídka,“ přemítal Radim Buřík z Blanska.

Natoč si sám

Vedle tankových piv a minipivovarů jsou pro Jihomoravany stále atraktivnější také takzvané pivní samoobsluhy. Tedy pivnice, kde si každý zákazník točí piva sám. Vedle Brna fungují dvě například ve Znojmě. Jednou z nich je hospoda U Šneka. „Nabízíme přes třicet druhů piv, z toho pět točených. Všechna pocházejí ze středních a malých pivovarů. Na dvou stolech máme nainstalované samoobslužné výčepní zařízení,“ řekl majitel pivnice Petr Vachek.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Jeřábek

Poprvé vstoupil do pivovaru v pěti letech. "Bylo tam krásně chladno, otec totiž pracoval na spilce," vzpomíná Václav Berka. S plzeňským pivovarem je ale spojen celý jeho život. Dnes v něm pracuje jako hlavní sládek a pivovar je častým tématem fotek, které publikuje v rámci projektu Week of Life.

Stavovská hrdost z něj čiší na první pohled. A též úcta k pivovaru, o jehož nápoj se stará. "U nás se vařily dějiny," líčí. "Když sládek Josef Groll uvařil v roce 1842 první várku Pilsner Urquell, změnil pivní svět. Skvělý ležák se snažili napodobovat další a další a nakonec vznikla celá kategorie piv plzeňského typu, která dnes tvoří 70 procent všech piv na světě."

Až z toho mrazí

Plzeňské pivo je pro něj archivním dokumentem. "Je svědectvím o dovednosti našich předků, které tu s námi dodnes žije," zdůrazňuje a nezastírá, že je pyšný na historickou kontinuitu plzeňského moku.

"Před více než sto lety zkoumala základní parametry plzeňského piva jedna švýcarská laboratoř. Když její zjištění porovnáte s měřením současného Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, zjistíte, že naše pivo má prakticky stejné hodnoty. To je jasný důkaz, že pijeme stejné pivo jako naši předkové. Není to nádhera?"

"Když si totiž občas pročítám knihu z roku 1897, v níž jsou analýzy piva a surovin pro výrobu plzeňského piva pečlivě zapsané krásným rukopisem, trochu mne mrazí v zádech," přiznává. A nezastírá, že svou účast na projektu Week of Life bere i jako možnost, jak pro další generace zdokumentovat život ve "svém" pivovaru.

Nejde mi o patnáct minut slávy

Nejde mu o exhibicionismus, nepatří mezi ty, co nechávají prostřednictvím sociálních sítí a webových kamer ostatní nakukovat do svého soukromí. "Možná si tak užívají svých patnáct minut slávy. Přiznám se, že jsem v tomhle ohledu trochu konzervativní. Podle mne lidé odkrývají svoje soukromí tak trochu z nedostatku jiné komunikace," říká.

Do Week of Life naskočil, protože tenhle projekt, v němž je každý jeho účastník originálním umělcem, pokorně dokumentuje všední život. "Zpočátku jsem byl nadšený, ale ukázalo se, že to nebude tak jednoduché, jak jsem si představoval – že jako udělám pár fotek a bude hotovo. Bál jsem se, zda jako amatér a laik budu schopen nafotit něco, co by vůbec mohlo být pro jiné lidi zajímavé. A vůbec nejtěžší bylo vybrat ty správné fotografie, které by co nejvěrněji popsaly, co jsem v průběhu celého týdne zažil."

Jsme pivní ráj

Kromě sládkovské stavovské hrdosti z něj sálá i hrdost na českou pivní tradici. "Česko je bezpochyby pivní ráj a my jsme pivní králové," říká Václav Berka. "Při práci navštěvuji spousty hospod po celé republice. A všude si můžu se štamgasty o pivu krásně popovídat. A nejen o něm, protože u piva se mluví o politice, o ženských, o fotbale a dalších tématech, na která má každý jasný názor stejně jako na pivo."

"Pivo u nás není jen nápoj, je součástí naší kultury," vzdává Václav Berka hold zlatavému nápoji.

A ví, jak pití piva posunout ještě o kus dál. "Máme velký prostor v oblasti gastronomie, servírování piva a jeho kombinací s jídlem. Tady se ještě máme hodně co učit od kolegů vinařů."

WEEK OF LIFE

V rámci projektu Week of Life, jehož duchovním otcem je dvorní fotograf Xman.cz Adolf Zika, zaznamenávají amatérští fotografové svůj všední život. Snímky desítek jeho účastníků sdělují poselství, že žádný život není všední.

Základním stavebním kamenem celé myšlenky je časový úsek jednoho týdne v životě jedince, žijícího kdekoli na naší planetě. "Týden, který čítá sedm dní, z nichž každý má pro nás jiný význam, jiný barevný nádech, jinou vůni, jiný smysl a jinou intenzitu energie," píše se v prezentaci projektu.

Každý z jeho účastníků se stává originálním spoluautorem celého dokumentárního cyklu, gigantické fotoknihovny lidstva ve 21. století, do níž vám Xman.cz jako partner projektu dává nahlédnout.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Xman.cz | Autor: Martin Frozen

Koupim pouzity restauracni minipivovar s rocnim vystavem 50 000 litru za rok. Nabidky prosim na: ricmonderma@tie.cl.

Už začátkem března měl mít vyškovský pivovar definitivně nového majitele. Dlouhodobě prodělečnou firmu si totiž přednedávnem od státu pronajala společnost Czech Beverage Industry Company. Kvůli složité situaci při přebírání firmy však bude mít pivovar nového majitele oficiálně zřejmě až od dubna.

To však má být jediná změna plánu. „Poněkud se protáhl proces přebírání pivovaru kvůli registracím na státních úřadech a podobným záležitostem. Teď jsme před podpisem a čekáme, až se všechno vyřeší,“ uvedl člen představenstva společnosti Czech Beverage Industry Company Miloš Hrabák, který má být díky své znalosti pivovarnictví výkonným ředitelem pivovaru.

Oficiální převzetí teď společnost plánuje na prvního dubna. „Je vždycky lepší plánovat to na začátek měsíce, jak kvůli zaměstnancům, tak kvůli dalším technickým věcem,“ vysvětlil Hrabák.

Také současný zaměstnanec pivovaru a odborář Martin Obruča počítá, že nové zaměstnavatele oficiálně přivítají v pivovaru první dubnový den. „Přiznám se, že vzhledem ke složitému papírování kolem celé situace jsem převod pivovaru už prvního března neviděl příliš reálně. Duben už oproti tomu zní jako velmi pravděpodobná možnost,“ podotkl Obruča.

Dodal, že je rád, že noví majitelé mají v plánu zachovat výrobu. „Jsme malý výrobce, snažíme se dělat poctivé české pivo, tak doufám, že se to bude dařit i dál,“ řekl Obruča.

Hrabák to má podle svých slov každopádně v úmyslu. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ zdůraznil Hrabák.

Problémy vyškovského pivovaru, který vlastní stát, začaly před několika lety klesáním tržeb. Postupně se pivovar propadal stále víc a víc do ztráty, až se v roce 2009 dostal do třicetimilionového mínusu. Loni proto stát rozhodl, že výrobu ukončí a všechny zaměstnance propustí. Nakonec místo propouštění začal stát hledat nového nájemce, kterého našel začátkem února.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Markéta Forró

Sládci Plzeňského Prazdroje dnes uvařili zvlášť slavnostní várku ležáku Pilsner Urquell, které požehnal plzeňský biskup František Radkovský. Pivem z této velikonoční várky se osvěží mj. poutníci v římské církevní restauraci Giovanni Paolo II. a představitelé Vatikánu.

„Věřím, že dnešní žehnání přinese plzeňskému pivu přinejmenším stejný zdar, jakého se mu dostalo již po historicky prvním požehnání odvážného počinu plzeňských právovárečných měšťanů 5. října 1842,“ sdělil plzeňský biskup František Radkovský.

Pro katolickou církev jsou Velikonoce bezesporu nejdůležitějším svátkem v roce. Velikonoční várka Pilsner Urquell má také křesťanskou symboliku v tom, že bude zrát takřka celou postní dobu, která trvá 40 dní před Velikonocemi a začala Popeleční středou. Nejen křesťané vědí, že důležité záležitosti a události si vyžadují náležitou a dlouhodobou přípravu.

„Považujeme za velkou čest, že pan biskup Radkovský požehnal naší velikonoční várce ležáku Pilsner Urquell. Požehnané pivo chceme poslat v dubnu do Říma, kde bude v době Velikonoc k dispozici poutníkům v církevní restauraci Giovanni Paolo II. Požehnaný Pilsner Urquell bychom také rádi předali přímo vatikánským církevním hodnostářům jako velikonoční dárek Plzeňského Prazdroje,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. Vzorky požehnaných surovin z velikonoční várky budou uchovány v Pivovarském muzeu v Plzni.

Aby měl Pilsner Urquell do Velikonoc dostatečný čas dozrát, musel se vařit s více než pětinedělním předstihem při dodržení tradiční receptury a tedy i technologické lhůty, kterou plzeňští sládci dodržují už od doby prvního sládka Josefa Grolla. První várku plzeňského ležáku, mimochodem také požehnanou, uvařil Josef Groll 5. října 1842 a pivo se poprvé čepovalo o pět a půl týdne později na svatomartinských slavnostech 11. listopadu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vedení pivovaru Gambrinus splní slib, který dalo fanouškům plzeňského hokeje na konci ledna. Tehdy v rámci motivace příznivcům HC Plzeň 1929 přislíbili, že pokud hokejisté klubu skončí v tabulce extraligy po základní části v první desítce a postoupí tak do předkola play off, věnuje pivovar zdarma symbolických 10 sudů piva Gambrinus, které navíc vyčepují sami hokejisté HC Plzeň 1929.

Při sobotní akci Den s fanouškem v plzeňské ČEZ Aréně tak budou moci fanoušci zdarma konzumovat zlatavý mok, který jim budou osobně čepovat hokejisté HC Plzeň 1929. Podle mluvčího klubu Jiřího Světlíka by se akce měli účastnit všichni hráči s výjimkou hráčů se střídavým startem v 1. lize (např. Salfický, Kovář, Jeřábek, Stránský, Pitule).

Pivovar Gambrinus tak chce poděkovat fanouškům za podporu, které se plzeňští hokejisté těšili i přes nepřízeň osudu, kdy na podzim kvůli chybě v registracích hráčů přišel klub o 19 bodů, ale přesto se probojoval do předkola play off. Na postupu měli plzeňští příznivci výrazný podíl – průměrná domácí návštěva 6068 diváků je třetí nejvyšší v extralize. Deset sudů piva Gambrinus (1000 piv) budou hokejisté čepovat ve foayer východní tribuny v sobotu od 10 hodin, kdy celá akce Den s fanouškem začíná.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz | Autorka: Marie Osvaldová

Svaz rakouských pivovarů prezentoval v rámci výroční tiskové konference za rok 2010 první výsledky reprezentativní pivní tržní studie, kterou z pověření svazu na začátku tohoto roku provedl Market Institut.

„Jsme velmi potěšeni, že tato studie znovu dokazuje, že pivo je nejpopulárnějším alkoholickým nápojem v Rakousku, protože nabízí vynikající chuť, kvalitu a přirozenost. Pivo se také v Rakousku etablovalo jako požitkový nápoj,“ říká Mgr. Jutta Kaufmann Kerschbaum, ředitelka Svazu rakouských pivovarů.

Pivo: oslavy a relaxace

Pivo je v Rakousku nejoblíbenějším ze všech alkoholických nápojů. Téměř 40 procent dotázaných označilo pivo za svůj oblíbený alkoholický nápoj. Pivo se nejlépe pije ve společnosti a mimo domov: na oslavách (26 procent) a v nejrůznějších lokálech (42 procent). Ale i při posezení s přáteli je pivo je klasickým nápojem (28 procent), následuje víno (20 procent) a káva (8 procent). Ovšem pivo je populární nejen v příjemné společnosti. Pivo se často pije i ve chvílích odpočinku: po čaji se 17 procenty obsadilo pivo se 16 procenty druhé místo mezi nápoji oblíbenými při relaxaci.

Pivo pro potěšení: chuť a kvalita rozhodují

Rakouské pivaře lze charakterizovat jako požitkářské typy: ocení chuť piva, kvalitu a přirozenost nápoje. Nejvýznamnějšími motivy pro spotřebu piva jsou v Rakousku: „hodí se k jídlu“, „dobře hasí žízeň“ a „charakteristická chuť“. Pivo získává sympatie především dobrou chutí, která je dodnes nejpřesvědčivějším argumentem pro pivo. Zvláště důležitá je pro Rakušany kvalita piva: 40 procent dotázaných věnuje zvláštní pozornost kvalitě nápoj. Rakušané také ocení, když pivo obsahuje pouze přírodní složky (45 procent) a širokou škálu nabízených druhů. Pivo je vnímáno jako sympatická nápoj. Ve všech těchto třech bodech si pivo vedlo lépe než víno.

Opatření Svazu pivovarů

Pivní studie jasně ukazuje, že díky opatřením Sdružení pivovarů v Rakousku a místních pivovarů byla zvýšena zodpovědnost při výrobě a nakládání s pivem a že tato opatření pomohla v očích rakouského spotřebitele ukotvit postavení piva jako vysoce kvalitního a přírodního nápoje.

Zdroj: Finance.cz | CzechTrade

Ak marketér nevie odlíšiť svoj produkt, ako ho dokážu odlíšiť zákazníci?

Niekto ho odlíši vlastnosťami, ale väčšinou sú produkty tak generické, že prichádza na pomoc marketing a pozicioning.

Aj preto môže vzniknúť mexické pivo pre LGBT (Lesbian, Gay, Bisexual, Transexual), ktoré má v produktovom obale zakomponovanú “Purpurovú ruku”. Tá je odkazom na rok 1969 keď sa protestovalo proti periodiku Examiner v San Franciscu, ktoré uverejňovalo anti-gay príspevky.

Spoločnosť Del Monte svoj produkt neodlišuje charakterom cieľovej skupiny, ale obalom. Bizarné je, že balia jeden z najdokonalejších obalov prírody – banány. Ale aspoň naň môžu dať väčšie logo ako na klasické nálepky:)

Zdroj: Mediálne Blog eTrend.sk | Autor: Michal Pastier

Návrh sociálních demokratů na lobbing města u vlády za zavedení komunální 15procentní daně z prodeje alkoholu v restauracích v Linci (Deník 7. března) neprošel.

K jeho prosazení bylo třeba 31 hlasů, ke 26 zastupitelům SPÖ se ale nikdo nepřipojil. Nová daň měla městu přinést jedenáct milionů eur ročně. Při celostátním zavedení by pak státní kase vynesla až 270 milionů eur. „Už teď jde daní z piva do rrakouského ozpočtu ročně 700 milionů,“ píše deník OÖN.

Připomíná, že přes dosavadní 50procentní zdanění, oproti Německu dvaapůlkrát vyšší, je pivo nejoblíbenějším nápojem v Rakousku. Jeho odbyt loni klesl jen minimálně o 0,3 procenta na 8,7 milionu hektolitrů (z toho pro domácí trh 8,3 milionu). Rakušan tak vypije průměrně 106 litrů. „Pivní velmoci Bavorsko a Česko zaznamenaly mínus 3,2, resp. 7,1 procenta,“ poznamenává deník. O 24,7 procenta stoupl v Rakousku odbyt „radleru“, piva s limonádou.

V Rakousku je 172 pivovarů se 3900 zaměstnanci. Jejich obrat je přes miliardu eur.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer | Kráceno

Plzeňský Prazdroj dokončuje na Hané výkup ječmene z loňské sklizně. Každým rokem nakupuje na Hané zhruba 36 tisíc tun ječmene a hanáckým zemědělcům zaplatí až 150 milionů korun. Každoročním odběrem zhruba stejného množství ječmene za ceny na horní hranici Plzeňský Prazdroj podporuje dlouhodobou spolupráci s hanáckými ječmenáři.

Díky spolupráci s plzeňským pivovarem mohou pěstitelé zajistit dostatek kvalitního sladovnického ječmene těch odrůd, které jsou potřeba pro vaření podle definice chráněného zeměpisného označení České pivo.

"Potřebujeme zajistit ječmen nejvyšší kvality pro naše piva a dlouhodobě omezit rizika nedostatku kvalitního ječmene. Nakupujeme přímo v České republice, kde přibližně dvě třetiny našich potřeb pokrýváme napřímo od farmářů a třetinu od obchodních družstev a obchodníků," říká Václav Abraham z nákupního oddělení Plzeňského Prazdroje.

Nyní nákupčí z Plzeňského Prazdroje dokončují na Hané výkup ječmene z loňské sklizně. "Již v lednu jsme tu měli nakoupeno asi 20 tisíc tun, tedy přes polovinu obvyklého objemu. Naše dlouhodobé závazky vůči zemědělcům dodržujeme a skutečně vykoupíme zhruba stejné množství jako v předešlých letech. Jsme zase rádi, že čeští zemědělci nám umí vypěstovat plodiny té nejvyšší jakosti, abychom mohli vařit naše piva podle tradičních receptur," vzkazuje Hanákům Václav Abraham.

V porovnání s trhem přitom Prazdroj za ječmen platí ceny na horní hranici. Má totiž zájem o dlouhodobé a oboustranně výhodné vztahy s pěstiteli při produkci odrůd sladovnického ječmene vhodných pro vaření Českého piva. Toto označení nosí značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast i Velkopopovický Kozel.

Potvrzuje to i jeden z největších dodavatelů Prazdroje, zemědělské družstvo Senice na Hané. "Pro zajištění vysoké kvality sklízených obilovin jsme vybudovali areál posklizňové úpravy a skladování zrna. V kombinaci s kvalitní agronomickou službou tak dokážeme plnit požadavky nejnáročnějších odběratelů včetně Plzeňského Prazdroje. Na vztahu s ním si ceníme zájmu o dlouhodobou spolupráci a snahu zohlednit vynaloženou práci v ceně zboží. Dosavadní spolupráci hodnotíme velmi dobře a věříme, že odběratel bude ctít stávající trend nákupu českých odrůd od českých farmářů a tím dále prohlubovat již vytvořené vztahy," shrnuje jednatel senického družstva Antonín Hlavinka.

Zdroj: Zpravodajství Olomouc.cz

Cyklovýlet, zájezd postřižinským expresem, Pivovarský den i divadelní představení pod nymburskými hradbami.

To vše chystá pro následující měsíce nymburský pivovar nejen pro příznivce místního piva.

Jako první se už 7. května koná cyklistický výlet pro veřejnost s poetickým názvem Otevírání postřižinských hospůdek. „Trasa bude mít do 50 kilometrů a povede před Kersko a Lysou, kde se zaství u restaurací s nabídkou našeho piva,“ říká ředitel pivovaru Pavel Benák. Zároveň uporňuje na možnost, že přímo v pivovaru je možné už nyní zakoupit originální cyklistický dres nymburského pivovaru.

Pro ty, kteří se raději vozí, než šlapou do pedálů, je určena jiná akce, která si během několika posledních let získala desítky příznivců a pravidelných účastníků. Řeč je o 7. Postřižinském expresu, tedy speciálně vypraveném historickém vláčku, na jehož „palubě“ bude vyhrávat kapela Třehusk a konzumovat se bude jak pivo, tak i nealko nápoje pro mladší účastníky zájezdu.

„Trasa letos povede přes Lysou, Všetaty a Mělník, kde bude asi Dvě a půl hodiny zastávka na prohlídku zámku a města. Zpátky se pojede přes Mladou Boleslav opět do Nymburka,“ popsal výlet Benák. Ten také upozorňuje, že vzhledem k velkému zájmu bude souprava oproti předchozím letům posílena o jeden vůz. „Přesto je nutné včas si rezervovat jízdenky, a to buď na nymburském hlavním nádraží nebo v pivovaru,“ doplnil Benák.

Třetí červnový víken má řada Nymburáků i lidí z okolí v kalendáři zaškrtnutý jako Pivovarský den, či chcete–li, den otevřených dveří. Letos se kulturní odpoledne chystá na 18. června, kdy budou k ochutnání i nápoje, které jindy nedostanete. O zábavu se postarají hudebníci a zpěváci, z nichž jmenujme třeba Heidi Janků nebo kapelu Divokej Bill.

Po úspěšných Postřižinách se připravuje i další divadelní představení, které bude k vidění v úchvatných kulisách nymburských hradeb ve dnech 22. a 23. července.

Půjde o Noc na Karlštejně, v níž se představí třeba Vladimír Čech, Jan Rosák, Pavel Vítek nebo Petr Jančařík a samozřejmě spousta ochotníků.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Sľubujú kvalitné pivo za dobrú cenu! Norbert (41) a Michal (32) Pilkovci chcú na jeseň otvoriť v Martine nový minipivovar. Vraj bude variť pivo podobné známym českým značkám, ale za lepšiu cenu.

Dobré pivo sa v Turci varilo už pred dvesto rokmi v Necpaloch. Aj martinský pivovar mal v nedávnych dobách dobrú povesť. Ale zhltla ho veľká spoločnosť, ktorá presťahovala výrobu inam. „Chceme preto mestu vrátiť pivovar. Ľudia z Turca si vždy potrpeli na miestne pivo, tak im ho navaríme,“ veria Pilkovci. Svoj recept na dobré pivo majú.

„Chceme variť plnotučný martinský ležiak. Mal by mať plzenský charakter a musí zrieť 24 dní, potom je tmavší a lepšie chutí,“ tvrdia bratia, sami holdujúci tomuto moku.

Minipivovar by mohol začať variť už na jeseň. Ročne chcú vyprodukovať 6-tisíc hektolitrov, takže veľkým pivovarom nebudú žiadnou konkurenciou. Ale i tak dajú robotu desiatim – dvanástim ľuďom. Pri výrobnej hale otvoria aj vlastný výčap.

Zdroj: Pluska.sk | Autorka a foto: Jana Pustayová

Na Slovensko prichádza limitovaná séria pravého českého bohatstva. Dáva nám tak možnosť vychutnať si blížiace sa sviatky spolu s pivom Pilsner Urquell a kolekciou DVD z výberu najlepších filmov českej kinematografie.

Pilsner Urquell nikdy nechýba ani v dome renomovaného režiséra Miloša Formana na malebnom vidieku v štáte Connecticut v USA, rovnako ako dobré české filmy. „Pozerám sa na ne rád. Páčia sa mi filmy Svěráka, Slámu, Zelenku, Hřebejka. Myslím, že český film je na tom dobre a má úroveň,“ dodáva oscarový režisér.

Pravé bohatstvo – ako Česi hrdo nazývajú svetový unikát Pilsner Urquell – prináša v týchto dňoch na Slovensko v limitovanej sérii 50-tisíc kusov špeciálnych balení 6 fliaš zlatého moku s originálnou kolekciou DVD filmov nominovaných na oscara – Želary, Musíme si pomáhať a úspešnú komédiu Pelíšky.

Spojenie plzenského piva s českou kinematografiou nevzniklo náhodou. Pilsner Urquell v nedávnej minulosti sprevádzal ďalšie skvelé filmy – Obsluhoval som anglického kráľa či unikátny dokument Miloš Forman – čo ma nezabije.

„Nesmierne si vážime náklonnosť, ktorú k nášmu pivu nositeľ oscarov pán Forman má,“ spomína "prvý muž" Plzne Václav Berka. Za dlhoročné zásluhy pri celosvetovom šírení slávy piva Pilsner Urquell získal Miloš Forman titul Český znalec – Honorary Connoisseur NO. 007.

„Skrátka pijem, čo mám rád. Netušil som, že za to dostanem vyznamenanie. Aj v dokumente, ktorý o mne nakrútil Miloš Šmidmajer, pijem Plzeň a poviem vám ešte jednu historku. V roku 1973 som bol vo svetoznámej gurmánskej reštaurácii L´Ami Loius v Paríži a nemali tam žiadne pivo, len vína. Keď som tam prišiel druhýkrát, pivo pre mňa už mali, ale aby sa Francúzi neurazili, musel som si ho objednať ako českú minerálku.

Keď na štátnu návštevu Francúzska prišiel prezident Bill Clinton, pozval ho Jacques Chirac práve do tejto reštaurácie. Clinton si chcel dať pivo a hlavný mu povedal, že k dispozícii je len súkromná rezerva pána Formana, a tak si Clinton dal našu Plzeň. A na druhý deň bolo vo všetkých novinách na titulke, že Clinton pije na štátnej návšteve Francúzska české pivo a to bolo niečo,“ hovorí Miloš Forman.

Pilsner Urquell v 55 krajinách sveta!

V roku 2010 vyviezol Plzeňský Prazdroj 664-tisíc hektolitrov piva Pilsner Urquell, čo je o 5 percent viac než v roku 2009. Vzhľadom na neľahkú hospodársku situáciu očakávali pivní experti celkový pokles exportu českého piva do zahraničia, preto je rastúci záujem o Pilsner Urquell vynikajúcim výsledkom.

Zvýšený záujem bol na tradičných trhoch v Nemecku a Spojenom kráľovstve, vlani sa začalo vyvážať aj do Argentíny.

Pilsner Urquell sa predával v krajinách, ktoré sú pre české pivo skôr exotické – Spojené arabské emiráty, Sýria, Južná Kórea či Vietnam. Najväčším exportným trhom zostáva Nemecko.

Väčšina plzenského ležiaku putuje do sveta vo fľašiach a plechovkách. Veľkým úspechom je rastúci podiel čapovaného piva, vyváža sa do viac než 30 krajín a tvorí 20-percentný podiel exportu Pilsner Urquell.

Vrcholom českej pivnej kultúry sú tankové prevádzky, ktoré čapujú Pilsner Urquell aj v Düsseldorfe či Viedni. Na Slovensku sa stal nepasterizovaný Pilsner Urquell z tankov takisto veľmi obľúbeným a vyhľadávaným pre jeho nezameniteľnú a jedinečnú chuť. Dnes si ho už môžu skutoční pivní znalci vychutnať v ôsmich prevádzkach v Bratislave a v jednej prevádzke v Nitre.

Pravdivý príbeh s nezmenenou receptúrou od roku 1842 slávi svetový úspech.

Zdroj: Medialne eTrend.sk | Tisková zpráva | Kráceno

Humpolecký Pivovar Bernard zastavuje nevýdělečný export do některých zemí a naopak se zaměřuje na nové, lukrativnější trhy. Jedním z nich je největší město Spojených států New York a stejnojmenný stát, v němž leží.

Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard nedávno navázal kontakt s newyorskou společností Manhattan Beer Distributors, která do států dováží přes 110 značek piv včetně Carlsbergu či Corony. V lednu pak Bernard v New Yorku prezentoval produkci pivovaru před 250 potenciálními obchodními partnery. „Dneska po měsíci a půl tam máme asi sto zákazníků, první zprávy jsou velmi pozitivní,“ řekl novinářům při prezentaci loňských výsledků Bernard.

Vstup pivovaru na nové trhy je podle Bernarda o to těžší, že oproti jiným tuzemským pivům patří k těm dražším. V New Yorku tak balení o šesti pivech prodává za 9,50 až 9,90 dolaru (asi 165 až 172 korun).

Bernard loni vyvezl do zahraničí téměř 31 tisíc hektolitrů piva, což je 15 procent celvýstavu. Od roku 2007 do loňska jeho export stoupl o 70 procent. Nejvíce piva firma vyváží na Slovensko, k dalším trhům patří Norsko a Švédsko, Velká Británie, Rusko, Polsko či Slovinsko. Kromě výše exportu roste i jeho ziskovost, dodal Bernard.

USA jsou tradiční exportní destinací pro řadu tuzemských pivovarů. Například jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj dodává pivo asi 40 tisícům restaurací a obchodů, jen v New Yorku je takových restaurací asi 500.

„Spojené státy patří mezi pět klíčových exportních trhů piva Pilsner Urquell, za posledních sedm let Prazdroj vyvezl 992 tisíc hektolitrů plzeňského ležáku,“ řekl deníku E15 mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Bernardu stoupl zisk a klesl obrat

Pivovar Bernard zvedl loni zisk meziročně o třetinu na 46 milionů korun. Uvařil 204 tisíc hektolitrů piva, o půl procenta více než předloni. Obrat klesl na 381,5 milionu korun, tržby za pivo se snížily na 356,2 milionu. V obou případech to je pokles o 1,2 procenta. Na nižší obrat mělo podle firmy vliv loňské zvýšení spotřební daně na pivo o třetinu a DPH o procento, na výši zisku pak úspory v nákladech.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Zdroj: Dušan Kütner

Nový jihlavský Radniční pivovar bude vařit medové, canabisové i mojitové pivo. Lidé navíc uvidí jak se pivo vyrábí.

Že se může pivo vařit přímo na náměstí v centru města? V novém Radničním pivovaru to tak je. Pivovar se ale nechystá měřit síly se svými velkými kolegy. V suterénu Radniční restaurace na Masarykově náměstí zdejší sládci připraví ročně zhruba tisícovku hektolitrů piva, včetně těch netradičních. A hosté budou „při tom”.

Ideou majitelů je vrátit se k receptuře předků. Pivo bude čerstvé, nepasterizované a nefiltrované. Restauraci v radnici, která nefunguje od května loňského roku, plánuje Jihlavský radniční právovárečný pivovar otevřít koncem dubna. V restauraci bude osmdesát až sto míst k sezení a minimálně dvě třetiny hostů uvidí na část pivovaru.

„Díky tomu mohou pozorovat, jak pivo vzniká. Tedy jeho vaření, kvašení i zrání,“ popsal Jakub Tomanec z radničního pivovaru. V nabídce bude mít nový pivovar čtyři druhy piva. Světlý ležák Ignác, který dostal jméno podle kostela ze sousedství pivovaru, polotmavé a tmavé pivo Zikmund, pivo s ovocnou příchutí a radniční speciály. Ze speciálů mohou zájemci ochutnat například pivo medové, s příchutí canabisu nebo mojita.

„Na ovocná neboli likérová piva se mohou těšit zejména lidé, kteří klasickému pivu příliš neholdují. Likérová těmto pivům říkáme proto, že se do nich přidává přírodní lihový výtažek speciálně připravený z různých bylin a ovoce,“ vysvětlil autor projektu Miroslav Tomanec.

V průběhu února nainstaloval radniční pivovar deset pivních tanků s celkovou kapacitou deset tisíc litrů, které tvoří ležácký sklep nového pivovaru. Pivovar se bude specializovat na výrobu nefiltrovaných nepasterizovaných piv, která budou hosté pít přímo v radniční restauraci. Základní druh - kvašený ležák plzeňského typu Ignác je vyrobený z těch nejkvalitnějších surovin. „Je ze dvou druhů sladů, plzeňského a mnichovského typu. A z dvou druhů chmele. Žateckého poloraného červeňáku, který je nejkvalitnější u nás na trhu, a přídavku pro zvýšení řízu a hořkosti, chmele z Nového Zélandu,“ doplnil Miroslav Tomanec.

Pivovar k výrobě používá jihlavskou vodu, protože je podle Tomance velmi kvalitní.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Rodinnému pivovaru Bernard loni meziročně vzrostl zisk o 11 milionů na 46 milionů korun. Jeho výdělek je tak o třetinu vyšší než v roce 2009. Tržby za pivo přitom firmě klesly o čtyři miliony na 356 milionů korun.

Podle majitele pivovaru Stanislava Bernarda se podařilo zvýšit zisk především investicemi do úspory energií. "Investovali jsme například do úspory energií na varně, která spotřebuje až 15 procent energií pivovaru, což jsou miliony korun," uvedl.

Firmě se navíc podařilo ušetřit díky efektivnějšímu obchodnímu IT systému a nízké ceně sladu. Ta měla ovšem negativní dopad na hospodářský výsledek sladoven v Rajhradě u Brna, které rovněž patří pod značku Bernard.

"Navíc pravidelně vyhodnocujeme prodejní kanály, ať už jsou to supermarkety, hypermarkety nebo naše značkové prodejny," dodal Bernard. Podle něj ukončila firma spolupráci s jedním z obchodních řetězců, na jehož nevýhodné podmínky nebyl ochoten pivovar přistoupit.

Bernard vyvezl víc piva, hlavně na Slovensko

Pivovar už dřív oznámil, že v loňském roce mírně zvýšil rekordní výstav z roku 2009. Uvařil přes 204 tisíc hektolitrů piva, což bylo o necelých 100 hektolitrů meziročně více.

Podniku se v meziročním porovnání podařilo o procento zvýšit export, vzrostla i produkce nealkoholických piv a nápojů. V zahraničí loni Bernard prodal kolem 15 procent produkce, největší část exportu mířila na Slovensko.

Letošní rok by podle Bernarda mohl být pro pivovarnictví lepší než ten minulý, kdy následkem špatného počasí trh poklesl o dvanáct procent.

V nejbližší době by měly na trh přijít také alkoholické verze současných nealkoholických ovocných nápojů Švestka a Višeň. "Už je vyvíjíme a jsme hodně daleko. V řádu měsíců budeme mít alkoholické verze ovocných piv," řekl Bernard. Prozradil, že vývojáři experimentují také s pivy s výtažky různých bylin, které by měly mít afrodiziatické účinky.

Bernard zároveň plánuje rozšířit síť vlastních prodejen, nyní jich provozuje osm. "Zatím tvoříme know how, až ho vytvoříme, tak jsem připraveni pokrýt našimi značkovými prodejnami republiku, abychom nebyli závislí jenom na supermarketech, Protože ta jednání s nimi jsou taková, jaká jsou," dodal Bernard.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Jan Brož a Jan Vodička

Nabízím výkonný šroťák sladu, kapacita 50kg cca 10 min. Cena dohodou. Kontakt 739078797. Email:fa.zak@seznam.cz

Dva austrálske pivovary spoločnými silami zostavili recept na pivo, ktoré vraj bude mať výbornú chuť i vo vesmíre. Prvý let si vyskúšalo uplynulý víkend.

U protinožcov myslia na všetko. Teda minimálne na blaho kozmonautov, ktorí si vo vesmíre nemôžu dopriať bublinkové nápoje. Keďže súkromné firmy sprístupňujú vesmírny turizmus aj pre bežných ľudí, ktorí nemajú hlboko do vrecka, rozhodli sa dve austrálske firmy Saber Astronautics Australia a Four Pines Brewing Company pre nezvyčajný krok. Vyvinuli pivo, ktoré odteraz bude môcť bezpečne hasiť smäd aj vo vesmíre.

Jaron Mitchell, zakladateľ Four Pines si myslí, že výroba „vesmírneho piva“ sa zapíše do dejín. „Kedykoľvek sa ľudia niekam dostali alebo si niečo vydobyli v priebehu posledných tisícročí, ako prvé sa snažili zabezpečiť si vodu, jedlo, príbytok a šatstvo. V mnohých prípadoch bolo hneď na piatom mieste pivo,“ uviedol s dávkou humoru Mitchell, ktorý svoj nový druh piva pomenoval po prvom vesmírnom lete s ľudskou posádkou v roku 1961 – Vostok.

Jaron Mitchell je zakladateľom minipivovaru, baru i reštaurácie Four Pines v Sydney, ktorá si získala množstvo verných zákazníkov, vrátane riaditeľa pivovaru Saber Astronautics Australia Jasona Helda. Po spoločných diskusiách pri krígli piva dospeli k receptu na tmavý mok, ktorý sa bude dať piť nielen vo vesmíre, ale aj kdekoľvek na Zemi.

Kým po otvorení bublinkových nápojov v gravitačnom poli Zeme bublinky v dôsledku odlišnej hustoty od tekutiny stúpajú hore, v beztiažovom stave sa takmer nehýbu. „Tekutiny a plyny sa v beztiažovom stave od seba neradi rozdeľujú, preto sme znížili karbonizáciu a pridali pivu skutočne silnú príchuť,“ vysvetlil Held.

Výrobcovia stavili na stout - čierne plné pivo s výraznou chuťou a dlhou trvanlivosťou v rozličných prostrediach. Najlepšie vraj chutí nechladné. „Prvý vesmírny let s naším pivom na palube sa uskutočnil práve dnes. Musíme sa pozrieť na výsledky dát a potom sa rozhodneme, či budeme v našom recepte ešte niečo meniť, alebo je všetko v poriadku,“ uviedol uplynulý víkend riaditeľ pivovaru Jason Held. Ak budú výsledky uspokojivé, „vesmírne pivo“ poputuje na pulty predajní už na jar.

Zdroj: Webnoviny.sk | Autorka: Zuzana Zimmermannová

Parkoviště, studie a pak se uvidí. Tak lze v bodech shrnout první úvahy znojemských radních o budoucím využití areálu znojemského pivovaru. Radnice nyní hledá nájemce, který by na nádvoří opuštěného podniku provozoval menší parkoviště.

Do poloviny roku pak dostanou radní na stůl studii využití. Na přetřes zřejmě přijde i otevření Hradní ulice.

„Dospěli jsme k závěru, že než budeme mít pohromadě všechny podklady pro seriózní jednání o budoucnosti pivovaru, mohlo by volné prostranství v areálu sloužit jako parkoviště. Záměr jsme zveřejnili a uvidíme, jestli se přihlásí nějací zájemci. Předpokládáme, že by šlo o parkoviště placené, hlídané a fungující čtyřiadvacet hodin denně,“ řekl znojemský místostarosta Pavel Balík.

Město podle zveřejněného záměru nabízí k pronájmu dvě parcely na Hradní ulici, kde počítá se stáními pro šestatřicet aut. „Pronájem bude možný do dokončení studie využití pivovaru a stanovení konkrétních možných záměrů využití areálu. Dobu pronájmu odhadujeme na rok až dva,“ napsala do dokumentu vedoucí majetkového odboru radnice Jana Antošová.

Nabídky uchazečů radnice očekává do desátého března. „Nabídky mohou podat fyzické i právnické osoby. Pokud bude zájemců příliš málo, není vyloučeno, že celou soutěž zrušíme,“ doplnila mluvčí radnice Renáta Šimečková.

Radní na svém posledním zasedání jednali také právě o studii využití areálu, který město koupilo loni od nadnárodního koncernu Heineken za šestadvacet milionů korun.

„Rada schválila rozšíření studie a také nové termíny pro odevzdávání jejích jednotlivých stupňů. Koncem dubna očekáváme koncept územní studie, o dva měsíce později studii samotnou a do července pak dostaneme takzvané pasporty jednotlivých objektů,“ přiblížil rozhodnutí radních jejich mluvčí Pavel Jajtner.

Radní prozatím odložili jmenování pracovní komise pro pivovar. „Budou ji tvořit zástupci vedení města, příslušných odborů městského úřadu a památkářů. Přesné složení vzejde z jednání v nejbližších dnech. Úkolem komise bude v první fázi spolupracovat s projektantem na vznikající studii,“ uvedla mluvčí Šimečková s tím, že zvolená forma spolupráce by měla eliminovat možné problémy a zkrátit termíny pro vydání nutného a závazného stanoviska památkové péče.

Vodítko pro jednání

„Po dokončení studie bude jasné, které části pivovaru musí být zachovány nedotčené a se kterými lze manipulovat. Bude to vodítko pro jednání s případnými investory,“ doplnil Balík.

Po dokončení studie by radní mohli zvažovat, zda alespoň sezonně neotevřou Hradní ulici procházející pivovarem. „Je to myšlenka, která stojí za úvahu. Jistě o ní budeme diskutovat. Předpokládalo by to samozřejmě zabezpečení okolních objektů proti vstupu nepovolaných osob a podobně,“ naznačil místostarosta.

Areál bývalého pivovaru Hostan na předhradí znojemského hradu koupilo město loni za šestadvacet milionů korun. Heineken se totiž podniku rozhodl zbavit poté, co v něm ukončil postupně utlumovanou výrobu. Zastupitelé po delším vyjednávání podmínek na koupi kývli. Podle tehdejších představitelů

Znojma mělo vedení města pro koupi pivovaru dva důvody. Jednak kvůli kontrole nad dalším vývojem důležité lokality v centru města, jednak proto, aby nepřišlo o přístup k hradu.

„V majetku pivovaru, k němuž nemělo město žádný právní titul či věcné břemeno, byla totiž i jižní přístupová cesta,“ argumentoval tehdejší starosta Petr Nezveda.

Pivovar cestu vybudoval před deseti lety v rámci směny podílu města ve společnosti, která tehdy podnik vlastnila.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Pivovar K Brewery Trade nedostane čtyřicet čtyři tisíc na akci Kulturní léto v pivovarské restauraci, ani dvacet pět tisíc na Vánoce v pivovaru – tak znělo rozhodnutí rady města Jihlavy.

Znamená to, že je konání Kulturního léta v pivovarské restauraci i Vánoc ohroženo? Zmíněné akce byly podle slov manažera marketingu pivovaru Petra Božoně v loňském roce velmi úspěšné, bylo by tedy škoda, kdyby se nekonaly. „Zatím jsme nedostali žádné oficiální vyjádření, ale pokud bychom tyto granty skutečně nedostali, bylo by to velkým zklamáním,“ uvedl Petr Božoň.

O tom, zda by se i přes to Kulturní léto v pivovarské restauraci uskutečnilo, si netroufl vynést žádný soud. „Bylo by velkým otazníkem, co dál,“ řekl neurčitě. Pivovaru stále zbývá naděje. „Často se vypisuje druhé kolo, pokusili bychom se získat grant znovu,“ prohlásil Petr Božoň.

Mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis však možnost, že město vypíše druhé kolo, nepovažuje za vyloučenou. „Doufáme, že se v průběhu roku finanční situace města zlepší. V takovém případě město granty vypíše znovu,“ uvedl Tulis. Avšak dodal, že žádostí je vždy více než jaké jsou možnosti města. Některé žádosti proto zůstanou nevyslyšeny nebo budou jejich požadavky splněny jen částečně.

Proč však například dotaci dostal Jihlavský slavík a nedostalo ji Kulturní léto v pivovarské restauraci? „Město Jihlava má koncepci kultury, kde je napsáno, jakým směrem by se kultura mohla ubírat. Tím se řídí kulturní komise, která žádosti zkoumá nejdříve,“ vysvětlil Radek Tulis. Komise kontroluje, zda se žádosti shodují s kulturním plánem a také formální správnost žádosti. Výsledek šetření je pak předán radě a ta hlasováním rozhodne, které projekty podpoří a které ne. Ovšem ne vždy se rada shoduje s komisí.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Kráceno

O značný kus dopředu se opět posunul kácovský pivovar blížícím se zahájením výroby lahvového piva, a jak nám prozradil sládek Josef Zvoník, svou premiéru si odbude na sněhu.

Stěžejním bodem další etapy pivovaru má být stáčírna lahví. V jaké je to fázi?

Už jsme se dostali do závěrečného stádia a na přelomu března a dubna sjede z pásu první láhev. Že se to opravdu blíží, se můžete na vlastní oči přesvědčit na našem dvoře plném nových přepravek na skleněné láhve. První avizovanou promo akcí k této události bude partnerství na březnovém Světovém poháru v alpském lyžování ve Špindlerově Mlýně, kde nabídneme limitovanou edici lahvového piva.

Budete i nadále nabízet pivo v plastových lahvích?

Plastové lahve určitě zachováme. Ve skleněných lahvích budeme dodávat pivo filtrované a plastové litrovky prozatím ponecháme pro kvasničák.

Jak vnímáte skutečnost, že v létě nebude v Kácově narváno, i když je nutné poznamenat, že kácovský pivovar oficiálně nebyl a není partnerem Sázavafestu?

Stručně řečeno, jeden víkend nebude tak nadprůměrný jako vloni, avšak narváno je u nás celou vodáckou sezonu, a to ještě nefungovala naše nová domácí kuchyně! Na druhou stranu je pravda, že našemu pivu udělalo značnou reklamu, když lidé z celé republiky přišli do pivovarské hospody a ochutnali naše pivo… Možné ale je, že před branami Sázavafestu budeme točit pivo zase.

Když jste zmínil pivovarskou hospodu, už je u konce její rekonstrukce?

Už máme téměř hotovo. Kuchyně stojí a již se v ní i vaří. Máme zde výborného kuchaře, který každý den připraví okolo sedmi rozmanitých hotových jídel a samozřejmě vynikající minutky. Troufám si říct, že každý host si vybere, a plná hospoda každý den v době obědů mi dává za pravdu. V samotném lokále zbývá doladit pouhé detaily.

Nová kuchyně, rozšíření hospody a lahvové pivo. Je ještě vůbec něco před vámi, nebo tím dosáhne pivovar svého vrcholu?

Ne, ne. Tím, co jste naznačil, rozvoj pivovaru zdaleka nekončí. Právě předěláváme šrotovnu, a jakmile pojede lahvovna, bude na pořadu dne rozšíření spilky a ležáckých sklepů, abychom byli schopni uspokojit neustále narůstající poptávku po pivu Hubertus.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Luboš Hájek

Stále větší ohlas v konkurenčním prostředí získává v rámci celé České republiky kácovský pivovar. Důkazem budiž 21. reprezentační Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře, odkud výprava z Posázaví přivezla také k radosti obchodního ředitele Jana Matějky titul Zlatá pivní pečeť.

Jaký úspěch jste přesně zaznamenali?

Zvítězili jsme v tradiční degustační soutěži v hotelu Palcát v Táboře, kde vzorky piva nehodnotí laická veřejnost, ale samotní pivovarníci, čímž celá soutěž získává na kreditu. Pro letošní rok uspělo naše pivo Hubertus v kategorii tmavý speciál. Jen připomenu, že v minulých ročnících porotě velmi chutnal náš kvasnicový ležák a v roce 2009 dokonce zvítězil.

Dá se říct, že letos oceněný tmavý speciál tedy patří do vaší top nabídky?

Je to prémiové pivo, které v Kácově zatím vaříme dvakrát do roka, vždy na Velikonoce a na Vánoce.

Jak se ocenění v tomto prestižním klání všeobecně projeví? Odrazí se to třeba ve větším zájmu o pivo?

Záleží na samotném pivovaru, jak to uchopí a marketingově zúročí. V každém případě je naší snahou přenést toto ocenění, kterého se nám dostalo od odborné veřejnosti, i na tu laickou, která je velmi často ovlivněna působením velmi nákladné reklamy v médiích.

Někomu se může zdát, že podobných degustačních soutěží je celá řada, a tak každé pivo něco vyhraje…

Je jich opravdu hodně, zejména v rámci různých pivních slavností a podobných akcí, ovšem soutěž v Táboře je, jak jsem již naznačil, specifická. Takže získané ocenění má určitě významnou hodnotu i vzhledem k anonymitě hodnocených vzorků.

Jak soutěž vůbec probíhá?

Na stole před vámi stojí šest až osm skleniček. V každé je asi půl decilitru piva konkrétního druhu. Během několika minut musíte posoudit vůni, chuť, hořkost, plnost a říz předložených pivních vzorků.

Byl jste také v porotě?

Ano, spolu s naším ředitelem, sládkem a vedoucí laboratoře. Celý den probíhá ve velmi příjemné, a navzdory konkurenčnímu prostředí, i přátelské atmosféře. Snad určitá nepříjemnost může být, že vzhledem k anonymitě vzorků, dáte třeba nejhorší známku vlastnímu pivu. To se může klidně stát (smích).

A otázka na závěr: Jak se daří kácovskému pivu expandovat po České republice?

Zatím se nám daří neustále rozšiřovat počet výčepních míst našeho sudového piva v rámci zejména Středočeského kraje a Hlavního města Prahy. To, že se tak děje, je dílem vynikajícího piva z rukou kompaktního týmu kácovského pivovaru a vyvážené obchodní strategie respektující jak požadavky zákazníků, tak i naše současné možnosti.

Reprezentační slavnosti piva v Táboře jsou největším setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice. Zůstává jak odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z České republiky a ze zahraničí, tak populárním setkáním milovníků zlatého moku nad stovkami druhů piva. Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos přihlásilo celkem 105 pivovarů. Byly mezi nimi tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění usilovaly ve 21 kategoriích. Degustace jsou díky anonymitě a kontrole maximálně objektivní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikují také světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Luboš Hájek

Chomutovský pivovar rozebírají stroje. Dříve patřil firmě A. Nováka, teď jeho švagrové. Co s ním bude dál?

V chomutovském pivovaru se znovu pracuje. Ale místo piva se bourají zdi. Stroje se zakously do zdí a sutin, z budovy už fakticky stojí jen komín, průčelí a dlouhá budova viditelná z Mostecké ulice.

Kde dříve byly železářství a další obchody, je dnes k vidění pouze zábrana s cedulí zákaz vstupu. Při pohledu do dvora je vidět, že z útrob zbyl vlastně jen komín, jinak je plocha posetá troskami.

Mezi lidmi se začíná povídat, že pivovar z konce 19. století bude zdemolován určitě celý a na jeho místě vyroste obchodní centrum.

Starý pivovar dlouhá léta patřil firmě Multitechnik, v níž kdysi figuroval exstarosta Chomutova Alexandr Novák, který byl nedávno nepravomocně odsouzen za to, že jako starosta vzal více než čtyřicetimilionový úplatek. Novák na Chomutovsku vlastní hektary pozemků a kromě jiného staví benzínové pumpy.

Novák firmu převedl na své příbuzné, podle rejstříku nyní firma patří Janě Šilhánkové, což je sestra Novákovy manželky Evy. O nadstandardních vztazích Multitechniku a Nováka svědčí i to, že jeho vila stojí i na pozemcích této společnosti.

Změna majitele?

Paní či slečna v kanceláři Multitechniku nás ovšem po telefonu upozornila, že pivovar už společnosti nepatří.

Podle katastru patří společnosti Venuše Chomutov s.r.o.. Což je ovšem pouze přejmenovaný Multitechnik, který se rozštěpil do dvou „planetárních“ společností – Venuše Chomutov a Mars Chomutov. Obě vznikly na konci ledna 2011, mají sídla na adrese Multitechniku a v obou má stoprocentní podíl již zmiňovaná švagrová Alexandra Nováka Jana Šilhánková.

Tu jsme v kanceláři Multitechniku nezastihli. Číslo jejího mobilu jsme nedostali. „Nechte mi na vás telefon, paní Šilhánkové to vyřídím. Jestli se vám ozve, to ale nevím,“ vzkázala redaktorovi pracovnice Multitechniku. Jednatelka společnosti se neozvala ani po několika dnech.

O tom, co na místě starého pivovaru bude, tak Chomutováci mohou pouze spekulovat. Podle mnohých tam vyroste obchodní dům. Podle územního plánu města Chomutova je prostor pivovaru určen pro “smíšené obchody a služby“.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Jan Rödling

Nový způsob řízení brodského pivovaru předsedu Českého svazu pivovarů a sladoven překvapil.

V kuloárech českého pivovarnického byznysu doznívá nedávné odvolání dlouholetého ředitele Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě Jiřího Huška. Ten musel ze své funkce odejít počátkem února na základě rozhodnutí představenstva společnosti. Změny v Havlíčkově Brodě, pivovar nově řídí samo tříčlenné představenstvo, překvapily kupříkladu i předsedu Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

„Přiznávám, že situace, kdy řízení pivovaru převezme samo představenstvo, jehož členové nejsou zaměstnanci pivovaru, je velmi neobvyklá,“ konstatoval Veselý a současně odpověděl na otázku, musí-li pivovar řídit lidé, kteří profesi stoprocentně rozumí. „Řízení pivovaru jako každého průmyslového podniku vyžaduje řadu odlišných kvalifikací. Žádný člověk nemůže mít současně znalosti z kvasné chemie, ekonomiky, práva, personalistiky, marketingu a obchodu. Ředitelem, zejména ve velkých firmách, bývají lidé, kteří především umí sjednocovat často protichůdné zájmy těchto popsaných profesí. Jen v malých pivovarech bývá často ředitelem sám majitel,“ řekl Veselý.

Předseda představenstva havlíčkobrodského Měšťanského pivovaru Josef Petrlík odůvodnil změny ve vedení pivovaru optimalizací a modernizací řídících metod. Představenstvo podle jeho slov úkoluje vedoucí provozních úseků.

Bývalý ředitel pivovaru Jiří Hušek rozhodnutí představenstva, ani své odvolání, nekomentoval. Oznámil pouze, že už pracuje v jiném oboru.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Jaromír Kulhánek

Pivovar Rohozec ve spolupráci s Boleslavským deníkem připravili soutěž, na jejímž konci čeká na dvě děvčata sláva na pivních etiketách a hromada piva na rok!

Pivovar Rohozec po několika letech mění dívky na etiketách svého řezaného piva. Možnost, objevit se na lahvích piva máte i vy. Stačí se včas přihlásit do soutěže, kterou pořádá Pivovar Rohozec ve spolupráci s Boleslavským deníkem. Více už Deníku řekl v krátkém rozhovoru ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Před pár dny jsme informovali o tom, že se Pivovar potýkal se stížností, kdy se Českému svazu pivovaru a sladoven nelíbilo, že na etiketách piva je dosti obnažená žena. Budete činit nějaká opatření?

Problematika našich etiket na řezané pivo, je řešena se Svazem již přibližně od roku 2009. Připouštíme, že jsou tyto etikety ve vztahu k pivu velice netradiční, ale je třeba si uvědomit, že když jsme řezané pivo uváděli v roce 2007 na trh, byli jsme v podstatě jediní, kteří tento tržní segment s lahvovým pivem obsazovali. Při tvorbě marketingové strategie jsme si řekli, že někdo má rád pivo světlé a někdo tmavé. Stejné je to ovšem i v životě. Někomu se líbí brunetky jinému blondýnky. To nás přivedlo na nápad s netradiční etiketou pro netradiční produkt a bylo rozhodnuto!

Etikety používáme již čtyři roky a náš názor je, že nejsme v rozporu s etickým kodexem Českého svazu pivovarů a sladoven. Na letošní rok chystáme obměnu dívek na etiketách, čímž chceme udělat radost zejména sběratelům pivních suvenýrů, jejichž sdružení nám v roce 2007 udělilo 1. místo za sérii pivních etiket právě za řezaný ležák - tedy za tolik diskutované etikety!

Takže se nechystáte v reakci na danou kauzu změnit vzhled vašich etiket?

Ne, plně si uvědomujeme, že se z etiket netradičních již staly etikety, které k našemu řezanému pivu patří a tím se staly tradičními. Chystáme se pouze obměnit dívky.

Říkal jste, že se chystáte na obměnu dívek, jakým způsobem je budete vybírat?

Neboť chceme, aby se etikety líbily vám, našim zákazníkům, a proto je chceme řešit společně. Dívky chceme vybrat ve spolupráci s Boleslavským Deníkem a také místním časopisem Turnovsko, v hlasovací soutěži, která bude probíhat na stránkách: www.boleslavskydenik.cz.

Tímto tedy vyzývám manžele, otce a dědečky, aby přihlásili své manželky, dcery a vnučky, které jsou starší osmnácti let a rády by se staly novou tváří našeho řezaného piva. Posílejte fotografie celé postavy, nejlépe v plavkách. Na vítězky čeká finanční odměna a hlavně roční pivní renta.

Jakým způsobem bude výběr probíhat a kolik děvčat či žen se nakonec objeví na etiketě vašeho piva?

Jak bylo zmíněno, vybírat budou čtenáři hlasováním na webových stránkách. Vítězné dívky budou dvě. Jedna vzejde z hlasování na webových stránkách, druhou vybere odborná porota. Tyto dvě dívky se stanou novou tváří našeho řezaného piva a budou představeny na 14. Slavnostech piva Skalák dne 18. června 2011. A od té doby taky budou již na etiketách. Podobně jako je to nyní, na každé roční období počítáme se čtyřmi různými etiketami.

Pravidla v kostce

Zúčastnit se mohou ženy starší 18 let, fotografie celé postavy zasílejte mejlem od pátku 4. března do 31. března na níže uvedenou adresu, hlasování začte na webu Boleslavského deníku 2. dubna a potrvdá do 22. dubna. E–mail: Tomas.Jezek@denik.cz (do předmětu uveďte: Dívka Pivovaru Rohozec)

hlasování se uskuteční na webu: www.boleslavskydenik.cz.

Zdroj: Boleslavský deník | Autoři: Tomáš Ježek (i foto) a Gabriela Bešíková

Sto dva roků se v holickém pivovaru vařilo Hanácké pivo. Jeho historií v Sedmičce startuje seriál o událostech, které změnily město.

Český pivovar byl v Olomouci založen natruc Němcům. Psal se rok 1896, když se budoucí akcionáři zajímali o pozemek mimo hradby. Pivo se v Olomouci sice vařilo, ale Češi už nechtěli to německé z Měšťanského pivovaru, jenž stojí zdevastovaný v Lafayettově ulici dodnes.

„Holický pivovar byl českou výspou. Byla u něj restaurace s velkou zahradou a čepovali tam výborné pivo. Bylo to výletní místo národnostně motivovaných Olomoučanů. Pořádali tam i sokolský slet,“ řekl historik Milan Tichák.

V čele přípravného výboru na stavbu pivovaru stál od roku 1894 advokát Julius Ambros. Až za dva roky schválilo vídeňské ministerstvo úpis akcií. „Potíž byla s vybráním vhodného místa. Město v rukou německé menšiny se bránilo vybudování českého pivovaru a navíc byla Olomouc pevností,“ uvedl Petr Melichárek, který se zabývá historií pivovarnictví.

Po dlouhém jednání začala stavba na jaře roku 1896 a trvala deset měsíců. První várku akcionáři ochutnali ve středu 27. ledna 1897 po mši. „Krátce poté se konala ustavující valná hromada akciové společnosti, předsedou představenstva se stal holický starosta Tomáš Otáhal,“ doplnil Melichárek

Holan získal cenu

Prvním sládkem nového pivovaru byl Antonín Janeček. Jedním z posledních o sto let později František Poštulka.

„V Holici se vařilo standardní regionální pivo, jehož kvalita šla nahoru. Krátce po sametové revoluci dostal pivovar i novou spilku, tedy prostory, ve kterých probíhá kvašení, a desítka Holan získala ocenění Pivo roku,“ řekl Poštulka. Uzavření pivovaru na konci dvacátého století nesl těžce. V pivovaru pracoval od patnácti let, kdy tam brigádničil. U poslední várky byl 9. září 1999 i Jaroslav Švec. Dnes je správcem prázdných budov. „Už to přebolelo,“ tvrdí Švec.

Olomoucké pivo ztratilo dobrou pověst za socialismu. V nových podmínkách se pivovar chvíli orientoval na vývoz do Polska. Neměl však oporu ve vlastním regionu, lidé olomoucké pivo nevyžadovali.

„Nejhorší pivo to nebylo, já jsem ho pil,“ tvrdí sice Olomoučan František Tomášek, ovšem jeho přátelé zániku pivovaru nelitovali. „Já si dám stejně nejraději plzeň,“ říká další milovník piva Jaroslav Srovnal.

Na konci své existence patřil holický pivovar do skupiny pivovarů s Litovlí, přerovským Zubrem a hanušovickým pivovarem. Dnes budova patří litovelskému pivovaru, který ji používá jako sklad. Část si pronajímají soukromé firmy. Pivovarské zařízení je dávno pryč. „O výrobě piva neuvažujeme,“ potvrdil ředitel litovelského pivovaru Lumír Hyneček.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Konečný

Ve sklepení jihlavské radnice se už vaří pivo. Nový nájemce prostor, který někdejší podzemní diskotéku přebudoval na pivovar, do jehož provozu bude vidět prosklenou stěnou ze sousedící pivnice, představil ve čtvrtek první tekutý výsledek: dvanáctistupňové nepasterizované a nefiltrované pivo Ignác.

Zdroj: Právo Novinky.cz

Protivínský Pivovar Platan již delší dobu nevyrábí pouze pivo stejného jména, ale i další značky piv z tuzemské skupiny K Brewery. Majitel pivovaru se proto rozhodl změnit jméno na Pivovar Protivín a také jeho právní formu. Ze společnosti s ručením omezeným se stane akciovka, zjistil deník E15.

„Pro změnu názvu jsme se rozhodli proto, že protivínský pivovar vyrábí kromě značky Platan 11 také jiné značky, a to nejen regionálního charakteru – Lobkowicz Premium (i Nealko), Schwarzenberg a Merlin. Tímto krokem tedy dojde k odlišení názvu pivovaru a jeho geografického určení od značek zde vyráběných,“ řekla E15 mluvčí K Brewery Barbora Burešová.

Ke kterému datu pivovar změní jméno, to se zatím podle mluvčí říct nedá. Náklady na přejmenování pivovaru nebudou podle Burešové nijak zvlášť vysoké. Pokud firma mění jméno, obvykle to znamená i změnu firemní grafiky, přemalování služebních aut, změnu firemních tiskovin a dalších a dalších věcí.

V tomto případě to nebude tak výrazné. „Náklady na přejmenování společnosti nebudou nijak horentní, rozhodně se nejedná o miliony. Většina komunikace je totiž spojena spíše se značkami než se jménem pivovaru,“ podotkla mluvčí.

Skupina K Brewery získala protivínský pivovar v únoru 2008. Pod skupinu patří nyní sedm tuzemských menších pivovarů, mimo jiné i v Černé Hoře na Blanensku, Ježek v Jihlavě či Rychtář v Hlinsku. Podle dřívějších informací skupina očekává, že její pivovary loni zvýšily tuzemské prodeje o 16 až 25 procent z loňských 600 tisíc hektolitrů na 700 až 750 tisíc, zatímco celý český pivní trh loni podle odhadu svazu pivovarů a sladoven klesl o osm procent.

Tržby za prodej vlastních výrobků Pivovaru Platan dosáhly v roce 2009 částky 163 milionů korun, což bylo zhruba o třetinu méně než o rok dříve. Předloňský zisk činil 12,7 milionu korun, o rok dříve to bylo 23,9 milionu korun. Výsledky pivovaru za loňský rok zatím skupina nezveřejnila.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Svou druhou pivovarskou prodejnu otevřel královédvorský pivovar Tambor. Zájemci ji najdou v Krkonošské ulici naproti čerpací stanici Pap Oil.

První prodejna funguje přímo u pivovaru. Při slavnostním otevření byl připraven i program. Celý večer tu hrála písničky místní country skupiny Phobos. Nový měsíčník o pivu a pivovarech tu představil jeho vydavatel Pavel Borowiec. Zatím vyšla dvě čísla, na obálce prvního z nich je láhev Tambora s keramickou zátkou. Časopis pokřtili vydavatel, majitel pivovaru Nasik Kiriakovský a sládek Tamboru, Martin Vrba.

Mezi hosty byl také farář Jan Czekala. Novou pivovarskou prodejnu posvětil, stejně jako zvon, který provozovnu zdobí. „Restaurace nevidím jako místo, kam lidé chodí pít, ale především jako místo, které slouží k potkávání,“ vysvětlil. Pivovar Tambor zná královédvorský farář velmi dobře. Před dvěma roky ho světil, organizoval i předání zdejšího „zlatavého moku“ papeži Benediktovi XVI. Poslední akcí bylo představení cyklistického týmu Tambor.

Na návštěvníky tu čeká i jedna zajímavost. Tou je banka – uzavíratelné schránky, kam si mohou štamgasti ukládat svůj půllitr. U prodejny ještě vyroste letní předzahrádka.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor a foto: Bedřich Machek

Budějovický Budvar se neztotožňuje s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v soudním sporu s Českým olympijským výborem (ČOV) v kauze týkající se reklamní kampaně „Hokejiáda“. Rozsudek však bude respektovat a splní podmínky, které mu soud uložil. V tuto chvíli právníci Budějovického Budvaru zvažují možnost mimořádného opravného prostředku – tedy dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky.

Budějovický Budvar, n.p. nesouhlasí s posledním rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v kauze „Hokejiáda“, ale bude ho respektovat, neboť rozsudek je pravomocný. Soudní spor se týkal reklamní kampaně „Hokejiáda“, kterou Budějovický Budvar realizoval v únoru roku 2006. Český olympijský výbor (ČOV) podal před pěti lety obsáhlý žalobní návrh, který obsahoval celkem sedmnáct bodů. ČOV v žalobě požadoval například zastavení šíření reklamních spotů s brankářem M. Hniličkou a fanoušky Bobem a Davem, a také zákaz používání výrazu „Hokejiáda“ nebo svazku zapálených hokejek při propagaci značky Budweiser Budvar. Dalšími body obžaloby byly návrh na náhradu škody ve výši 14 120 000,- Kč a požadavek na zveřejnění kompletního rozsudku v médiích na náklady Budějovického Budvaru.

„Ze sedmnácti bodů původního žalobního návrhu z roku 2006 soud nakonec vyhověl žalobci pouze ve třech bodech, a i v těch pouze částečně,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru. Soud zejména z velké části zamítl požadavek ČOV na zaplacení náhrady škody ve výši přes 14 000 000,- Kč. Pivovaru byla rozsudkem uložena povinnost zaplatit pouze částku ve výši 2 250 000,- Kč a také povinnost zveřejnění omluvy v některých médiích.

„S rozhodnutím soudu nesouhlasíme, ale s ohledem na jeho pravomocnost jej budeme respektovat. Proti rozsudku je možné podat dovolání jako mimořádný opravný prostředek. V tuto chvíli zvažujeme, zda máme šanci na úspěch a zda dovolání podáme,“ dodává Mgr. Marcela Wunschová, právnička Budějovického Budvaru. Rozsudek vrchního soudu v kauze „Hokejiáda“ totiž může být nebezpečným precedentem, protože ČOV díky němu v podstatě získává monopol na používání všech slov s příponu –iáda (neckiáda, autogramiáda, heydrichiáda) a také na používání jakýchkoli pochodní při komerčních příležitostech.

Spor řešily již v roce 2006 tři nezávislé orgány - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Rada pro reklamu a Živnostenský odbor Krajského úřadu v Českých Budějovicích. Všechny tyto instituce rozhodly, že reklamní kampaň „Hokejiáda“ neporušila zákon ani jiné předpisy. V kauze rozhodl v roce 2009 také Krajský soud v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku odmítl většinu požadavků ČOV a částečně tak dal za pravdu právní argumentaci Budějovického Budvaru.

Spor provázela nezvyklá mediální aktivita ČOV. ČOV například při zahájení sporu tvrdil, že kauza bude mít mezinárodní důsledky a že vyvolá reakci pivovaru Anheuser-Busch (A-B) nebo mezinárodního olympijského výboru (MOV). Budějovický Budvar má však potvrzeno, že A-B nikdy v této souvislosti neuvažoval o nějakých krocích a MOV se k žalobě nakonec také nepřipojil. Ohledně požadovaného mimosoudního vyrovnání ČOV informoval média, že na něj Budějovický Budvar „arogantně“ nepřistoupil. Ze strany Budějovického Budvaru v žádném případě nešlo o „aroganci“, neboť ČOV v tomto mimosoudním vyrovnání požadoval zpočátku částku 14 mil. Kč (později sníženou na 10 mil. Kč) a pokoušel se vynutit si přijetí tohoto jednoznačně nevýhodného smíru silou – tedy jednáním na Ministerstvu zemědělství.

Tvrdý postup ČOV proti kampani Budějovického Budvaru lze vysvětlit nátlakem jednoho ze sponzorů Českého olympijského týmu. Ten požadoval, aby ČOV neprodleně a razantně zakročil a dosáhl zastavení reklamní kampaně. V opačném případě hrozil sponzor uplatněním náhrady škody, případně dalšími sankcemi. „Z dokumentů, které jsou součástí soudního spisu, se můžeme zcela oprávněně domnívat, že ve sporu nešlo v první řadě o ochranu olympijských symbolik, ale především o konkurenční boj. Jsme zklamáni skutečností, že se ČOV stal nástrojem tohoto boje,“ uzavírá Petr Samec.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Holbě Šerák, světlému výčepnímu pivu z produkce hanušovického pivovaru patří speciální ocenění – Certifikát kvality v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár Pivex.

„Jedná se o potvrzení stabilní kvality našeho piva. Získané ocenění je určitě věrohodným signálem pro konzumenty i odběratele, které pivo si vybrat,“ komentuje úspěch Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru.

Hlavními kritérii, podle kterých probíhá v soutěži hodnocení jednotlivých piv, je především chuť a její plnost, dále vůně, říz, hořkost i barva, tedy vlastnosti důležité pro konzumenta, měřené okem odborníka. Co konzumenti dnes žádají, je chuťová odlišnost, jako reakce na širokou nabídku chuťově unifikovaných europiv, proto regionální značky piv získávají na oblibě. Holba je ve svém regionu silnou značkou, která se těší nevyšším preferencím konzumentů. Holba Šerák je vlajkovou lodí značky Holba s produkcí přesahující 200 tisíc hl ročně, z toho většina se vypije na střední Moravě a ve východních Čechách. Holba, ryzí pivo z hor si zakládá na své regionální příslušnosti, na export jde jen minimum z produkce pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Největší setkání pivovarníků, sládků a výrobců piva se letos uskutečnilo ve dnech 1. až 4. února v Táboře. Tam tmavý ležák Starokladenského pivovaru U Kozlíků, Černý Havíř, získal prestižní ocenění Zlatá pivní pečeť.

Zlatá pivní pečeť

Populární událost milovníků zlatého moku byla také odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z celé České republiky i zahraničí. Zázemí poskytla Jihočeská univerzita v Táboře.

Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos přihlásilo jednadevadesát pivovarů. Mezi nimi byly tuzemské i nadnárodní pivovary nebo pivovarské domy až po minipivovary.

„O prestižní ocenění se soutěžilo v celkem jednadvaceti kategoriích. Ve srovnání s loňským rokem jich tedy pět přibylo,“ uvedl sládek Starokladenského pivovaru Petr Macháček.

Zajímavostí bylo, že se přihlásily také dva asijské pivovary. Z Yokohamy a kazažské Astany. Mimo ně se zúčastnily také maďarské, bavorské, belgické, rakouské a slovenské, přičemž mezi tuzemskými přibyli nováčci jako pivovary ze Šumavy, Loučné nad Desnou, Ústí nad Labem nebo v Chebu.

Černý Havíř

Právě toto pivo vyhrálo v kategorii tmavý ležák a předčilo tak velkou konkurenci. Jeho historie je přesto mladá. Vařit se začalo v listopadu roku 2009 a už pouhý rok stačil na jeho premiérové umístění, a to hned první místo v Jarní ceně sládků.

„Černý Havíř je výjimečný ležák, jejž lze pro jeho velmi tmavou až neprůhlednou barvu označit za opravdu černé pivo,“ řekl Macháček. „Vaříme jej podle speciální receptury a při jeho výrobě používáme kromě tří druhů sladu rovněž čokoládový a kvalitní chmel,“ vysvětlil Petr Macháček.

„Výsledkem je magická kombinace chutí s výraznou hořkostí a kávovým doznívajícím koncem připomínající stout, jejž ocení každý opravdový znalec,“ dodal.

Hned po roce existence získalo pivo Černý Havíř prvenství v Jarní ceně sládků a druhé místo v soutěži Pohádkové pivo roku 2011. V únoru bylo oceněno prvním místem Zlaté pivní pečeti.

Historie pivovaru

Dějiny místního pivovarnictví sahají až do roku 1631. Později se Kladenský pivovar několikrát přestěhoval. Naposledy byl u dolní tvrze nedaleko náměstí, kde se pivo vařilo až do roku 1858.

Ani ne po sto letech se v Kladně zlatý mok přestal vařit úplně. Situace se změnila až v roce 2009, kdy Starokladenský pivovar navázal na téměř pětisetletou tradici.

„Bylo načase, aby se v Česku začalo opět vařit pivo tradičním způsobem. S láskou, poctivostí a náležitou péčí, neboť těchto kvalit se nám z řad několika masových pivovarů již po dlouhou dobu nedostává,“ uzavřel Macháček.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Miroslav Novák

Ostravský pivovar v těchto dnech modernizuje spilku, jednu z nejdůležitějších částí svého pivovaru. „Zatímco varna představuje srdce pivovaru, na spilce se z mladiny vyrobené na varně stává alkoholický nápoj, což je v procesu výroby piva samozřejmě klíčový okamžik,“ podtrhuje význam investice vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. Celá modernizace spilky, která bude dokončena v březnu, přijde Ostravar na 3 milióny korun.

Spilka je místem, kde pivo kvasí v otevřených kádích. Ostravar totiž ctí klasický způsob výroby piva. „V zásadě se dá říct, že vycházíme z postupů, které při výrobě piva používal před více než 100 lety náš první sládek František Hörbinger,“ říká Kornas.

Význam spilky dokládá i to, že se jedná o jediné místo, kam Ostravar při exkurzi nepouští žádné návštěvníky. Za těžké pancéřové dveře, které chrání přístup do spilky, může doslova jen pár vyvolených. „Způsob a časová charakteristika kvašení totiž patří k nejcennějším tajemstvím, které si každý pivovar přísně střeží,“ uvádí Kornas a dodává, že navíc na spilce musí platit velmi přísné hygienické podmínky, které zaručí, že kvasný proces nebude ničím narušen.

O Ostravaru je obecně známo, že k výrobě piva používá technologii spodního kvašení. Jak rychle a při jakých teplotách ke kvašení dochází, však ví jen několik nejpovolanějších lidí v pivovaru.

„Kvašení piva je řízený proces. Pivovarníci ho řídí neustálou změnou teploty kádí. Každou káď proto obepíná chladící systém, který je napojen na speciální řídící systém,“ vysvětluje Kornas. Právě ten nyní Ostravar modernizuje. Na spilce se to v tuto chvíli hemží techniky, kteří musí položit deset tisíc metrů nových kabelů nutných pro měření teploty v kádích a řízení soleidových ventilů. Dodavatelem technologie je tuzemská firma BohemiaChlad.

„Nový řídící systém chlazení spilky nám umožní ještě lépe a přesněji řídit a kontrolovat celý kvasný proces,“ říká Kornas. Dosavadní řídící systém spilky, který Ostravar používal, pochází ze začátku 90.let. Ve své době patřil v zemi ke špičce a byl zde nainstalován jako vůbec jeden z prvních v republice. Vzhledem k překotnému vývoji elektroniky a řídících systémů v posledních letech se nyní Ostravar rozhodl investovat do nákupu nového modernějšího zařízení.

Kromě modernizace spilky se ostravský pivovar letos chystá rekonstruovat propagační stanici na vlastní pivovarské kvasnice, provést druhou etapu rekonstrukce chlazení, která by měla přinést další energetické úspory, a postavit nový mlýn na ječmen. V souhrnu letos zaplatí pivovar Ostravar za modernizaci svého pivovaru přibližně 20 miliónů korun.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Zcela jedinečnou pivní sbírku už sedm let shromažďuje Rudolf Fojtík z Pelhřimova. Má v ní i několik pivních skvostů.

Rudolf Fojtík není jen tak obyčejný sběratel. Pivo prý má rád už dávno, pivní sbírku ale začal vytvářet až před sedmi roky. "Narazil jsem na pivo, které se jmenuje Pivrnec a to mě pobavilo natolik, že jsem začal sbírat pivní etikety," říká Fojtík.

Jenomže jen u etiket dlouho nezůstalo. Rudolf Fojtík začal sbírat lahve, korunkové uzávěry, půllitry a další věci, které se piva bezprostředně týkají. "Asi nejtěžší bylo sehnat pivní ohříváček, to už je dneska unikát," tvrdí sběratel. Kovový váleček s uchem, který se naplnil vařící vodou a poté se zavěsil do půllitru s pivem, je prý dnes už velmi nedostatkové zboží. Dříve si jej dávali do piva ti, kdo například ze zdravotních důvodů studené pivo pít nemohli.

Sbírku vystavuje v muzeu

Ve sbírce Rudolfa Fojtíka jsou ale i další unikáty. Například hoblík se "zatáčkou", kterým se upravovaly pivovarské sudy nebo pivní přepravka z 19. století. "Je dřevěná s víkem a lahve se do ní skládaly naležato," popisuje Fojtík, který ulovil například i půllitr, ze kterého pil pivo Rudolf Hrušínský v roli Švejka ve slavném filmu natočeném podle románu Jaroslava Haška.

Fojtík se nyní rozhodl, že své úlovky nebude skrývat doma, ale ukáže je i veřejnosti. Až do 27. března jsou proto vystaveny v muzeu v Pelhřimově. "Zatím se zdá, že se lidem líbí," libuje si Fojtík.

Zdroj: TN Nova.cz | Autor: Dušan Vrbecký

Počínaje dubnem tohoto roku bude ležák Pilsner Urquell dovážen do Polska přímo z Plzně. Licenční výroba v polských Tychách, která byla určena výhradně pro polský trh, začala v roce 2002 z důvodů nedostatečné kapacity Plzeňského pivovaru a celních bariér na dovoz piva.

Produkce z polského pivovaru Tychy byla určena výhradně na polský trh, kde byla také distribuována. Vstupem Česka i Polska do EU byly odstraněny celní překážky na dovoz. Plzeňský Prazdroj také v průběhu let zainvestoval do navýšení výrobních kapacit, a tak důvody pro licenční výrobu pominuly. Pro polský trh, stejně jako pro více než 50 exportních zemí a tuzemsko, se pivo Pilsner Urquell bude vařit v Plzni.

„Toto rozhodnutí jsme učinili s cílem posílit pozici piva Pilsner Urquell na polském trhu a zvýšit jeho prémiové vnímání. Věříme, že tento krok nám přinese mnoho dalších úspěšných let exportu našeho piva do Polska,“ říká Doug Brodman, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Polsko je pro pivo Pilsner Urquell dlouhodobě třetím největším prodejním trhem.

Podrobnosti k Polskému pivnímu trhu:

Polsko je čtvrtým největším pivním trhem v Evropě, ročně se zde vypije 30-35 mil. hl piva. (zdroj: Brewers of Europe) Po propadech prodejů z předcházejících let, které způsobilo zvýšení spotřební daně, se polský pivní trh se v roce 2010 částečně stabilizoval a jeho pokles se odhaduje na 1-2 %. I tak ale poslední období ovlivnily zejména náročné ekonomické podmínky a další nepříznivé události jako záplavy nebo tragická smrt polského prezidenta.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivo Prokop, které vaří v pivovaru v Chyších na Karlovarsku, uspělo v Táboře v nejprestižnější soutěži v České republice, kde získalo bronzovou pivní pečeť. Pivovar tak doplní sbírku, v níž už má z dřívějška ocenění zlaté i stříbrné.

Zámecký pivovar v Chyši na začátku února vybojoval na 21. Reprezentačních slavnostech piva v jihočeském Táboře mezi 37 pivovary bronzovou pivní pečeť pro své pivo Prokop v kategorii polotmavý ležák.

"Bronzová pečeť je už třetí do sbírky, doplní tu zlatou a stříbrnou. Cennější je o to, že každá z nich je za jiné pivo – světlé, polotmavé a tmavé pivo. Ozdobili jsme jimi naší restauraci. Jedná se o nejprestižnější soutěž pivovarů v naší zemi. Kromě ní se každoročně účastníme i Jarní ceny českých sládků, ze které jsme si už dovezli osm ocenění," říká Vladimír Lažanský, majitel zámku a zámeckého pivovaru Chyše.

Svůj podíl na úspěchu zlatého moku z Chyše má i zdejší sládek Robert Maňák. Vaří tu pivo už pátým rokem. Měl štěstí na učitele, pět let sbíral zkušenosti na Strahově v klášterském minipivovaru, který donedávna vedl přední sládek Martin Matuška.

V této branži to není zase až tak běžné, aby si jednotliví sládci předávali své umění. "Protože je nás menších pivovarů v republice už 103, a je zapotřebí tuto sílu nějak směřovat, chceme založit Českomoravský svaz minipivovarů," uzavírá Lažanský.

Zdroj: Vary iDnes.cz | Autorka: Veronika Maňhalová

V Česku se vyhrocuje konkurenční boj pivních přehlídek. Odborníci kritizují, že u nás chybějí jednotná pravidla.

V Česku se vyostřuje boj největších pivovarnických degustačních soutěží a přehlídek pivních značek. Soutěže, při nichž pořadatelé udělují medaile jako na běžícím pásu, nemají jednotná pravidla a lidé z branže i amatérští znalci piva stále častěji zpochybňují regulérnost některých výsledků.

Pivovarům se však v ostré konkurenci a situaci velkého propadu spotřeby hodí k prezentaci úspěchu u degustátorů každá příležitost. Vyplatí se jim investovat do přihlášení často několika druhů piv částku kolem 15 tisíc za jednu přihlášenou značku.

Některé si už přesto začínají vybírat, kam svá piva pošlou soutěžit a kam již raději ne. "Naše piva přihlašujeme pouze do pěti nejprestižnějších soutěží, dvou domácích a tří zahraničních. V Česku jsou to Pivex a České pivo," reaguje Jiří Mareček, mluvčí pivovarnické jedničky Plzeňského Prazdroje.

Úrovni podle lidí z branže škodí třeba obrovský počet degustovaných vzorků, ale také to, že pivovary samy vybírají, který vzorek pošlou soutěžit, anebo že degustátoři mnohdy pocházejí i z pivovarů, jejichž piva hodnotí. "Problém je, že soutěže vznikly živelně, že mají pravidla nastavená původně na nižší počet soutěžních vzorků," zamýšlí se třeba sládek a degustátor Jan Šuráň.

Pivovarníci převážně kritizují Reprezentační slavnosti piva v Táboře, které počtem například letos přihlášených 105 pivovarů se 470 soutěžními vzorky kralují všem tuzemským přehlídkám. Takový počet vzorků podle lidí z branže lze jen těžko bez přísné disciplíny v krátkém čase objektivně posoudit. Loni se dokonce část členů degustační komise v Táboře poprala. "To byl výjimečný exces. Pravda, soutěž byla dlouhá, ale za regulérnost ručím. Máme i certifikované společnosti, které na objektivitu dohlížejí," hájí táborskou přehlídku její organizátor Alois Srb.

Táborská přehlídka je podle něho ze všech nejúspěšnější. To konkurenti zpochybňují. "Třeba soutěž České pivo je v posuzování vzorků objektivnější," tvrdí o oficiální přehlídce Českého svazu pivovarů a sladoven nezávisle na sobě jeden z oslovených sládků i manažer jednoho ze soutěžících pivovarů. Svá jména nechtěli zveřejnit. Pětice těch největších přehlídek začíná v prvních únorových dnech právě Táborem a končí na podzim soutěží České pivo, již jako jedinou pořádá pivovarnický svaz. Mezi tím jsou už pivovary méně početně zastoupené soutěže, jako je právě včera ukončený Zlatý pohár Pivex v Brně, kde soutěžilo 19 pivovarů s 39 značkami. Pivex a České pivo jsou jediné dvě soutěže, kde se přihlášené vzorky posuzují nezávisle ve dvou kolech. Ale pouze do svazem pořádaného Českého piva neposílají vzorky samy pivovary, komisaři ze svazu si je sami odebírají přímo z linek. "Je pravda, že úroveň hodnocení piv není vždy stejná," říká výkonný ředitel svazu Jan Veselý. "Chtělo by to radikální řez. Nechat část přehlídek spíše jako společenské a pak udělat přísnější dimenzi vícekolových soutěží," reaguje nezávislý sládek a degustátor Josef Krýsl. Podobným způsobem to funguje u vinařů, kteří mají od loňska svou Národní soutěž vín, do níž postupují oceněné vzorky z jednotlivých vinařských podoblastí. "Řešili jsme dříve podobné problémy, ale bylo nezbytné tomu dát řád," říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

Pivní přehlídky

5 velkých pivních soutěží dominuje českému trhu. Mimoto však existují desítky menších přehlídek piva. Díky tomu se nějakou medailí za kvalitu může pyšnit téměř každý významný pivovar.

Pětice největších

Reprezentační slavnosti piva Tábor - letos 470 soutěžních piv

Zlatý pohár Pivex Brno - letos 39 soutěžních piv

Jarní cena českých sládků Zvíkov

Pivo České republiky České Budějovice

České pivo Praha

Zdroj: MaM iHNed.cz

Rohozecký pivovar řeší kuriózní spor kvůli několika svým etiketám.

Poměrně kuriózní spor řeší v Pivovar Rohozec. Stížnost k Radě pro Reklamu na něj podal Český svaz pivovarů a sladoven.

Svazu se nelíbilo, že na etiketě řezaného ležáku je vyobrazena spoře oděná žena, která nemá žádnou souvislost s pivem a jejímž jediným úkolem je přitáhnout pozornost mužů.

„Členové arbitrážní komise odsoudili nízkou úroveň tohoto kreativního pojetí a celkově označili formu komunikace za pokleslou,“ stojí v rozhodnutí komise.

Stížnost ředitele Pivovaru Rohozec Františka Jungmanna nepřekvapila. „Již delší dobu jsme tušili, že se něco bude dít,“ uvedl pro Boleslavský deník Jungmann.

Podle Svazu se to rozchází s jeho Etickým kodexem, který v jednom z článků říká: Reklama nebude tvrdit ani naznačovat, že konzumace alkoholu může přispět k sexuálnímu úspěchu. Reklama nebude podněcovat k sexuální promiskuitě, nebude obsahovat nahotu nebo částečnou nahotu zobrazenou nechutným způsobem, zobrazení ženské či mužské podoby v jakékoliv kompromitující situaci a nebude prezentovat alkohol v pivu jako prostředek k odstranění sexuálních zábran či strachu vůbec.

„My si to nemyslíme a každý, kdo naše etikety zná, musí uznat, že dle znění tohoto kodexu nemůže být vůči našim etiketám žádných výtek,“ míní pivovarský ředitel Jungmann.

Navíc v tomto případě se podle ředitele Pivovaru Rohozec nejedná o reklamu, nýbrž o etiketu a ta souvisí s označováním výrobků v souladu s platnou legislativou.

Dívka zůstane

Ani po tomto sporu však spoře oděná dívka z etikety nezmizí. „Neodstraníme ji, to bychom vlastně přiznali chybu a dali tak za pravdu Radě pro reklamu… Navíc sběratelé etiket čekají na novou emisi,“ naznačuje ředitel Pivovaru Rohozec František Jungman, že brzy se nejen pivní veřejnost dočká něčeho nového.

Tyto etikety na řezaném pivu používá pivovar od té doby, co s tímto pivem vyšli na trh, tedy od jara 2007. V té době řezaná a polotmavá piva nebyla tak rozšířená jako nyní, i tento pivovar se tudíž zasadil o jejich rozšíření.

„A ohlasy? No to je přece na čtenářích, aby posoudili, zda jsou opravdu tak urážlivé a nevhodné! My chceme jen nadhled a úsměv… Dám si raději světlé, nebo tmavé? No přece řezané, vždyť to pivovar pro mě dobře namíchal… Pivo i děvčata…,“ dodává s úsměvem ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek

V Přerově se vaří nejlepší pivo v republice. Světlý ležák Zubr Premium se stal totiž absolutním vítězem devatenáctého ročníku prestižní degustační soutěže Zlatý pohár Pivex a získal rovněž titul Pivo roku 2011.

Ocenění patří i dalším středomoravským značkám – Litovel a Holba.

„Ležák dostal nejlepší hodnocení odborných degustátorů nejen v příslušné kategorii, ale i v rámci všech do soutěže přihlášených vzorků bez rozdílu kategorií. Pivům Zubr Premium a Zubr Classic patří navíc ocenění Superior kolekce, což je sestava nejlepšího světlého ležáku a nejlepšího světlého výčepního piva u nás,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Zubr tak podle ní opět potvrdil pozici šampiona mezi českými pivy. K dalším oceněným patří i ležák Litovel Premium, který obsadil třetí místo v kategorii světlý ležák a Litovel Classic s umístěním mezi trojicí nejlepších světlých výčepních piv u nás.

Moravským značkám patří navíc speciální řada ocenění, udělovaná za vysokou kvalitu piva. Získaly je Holba Šerák, Litovel Schwarzbier, Zubr Gold a Zubr Classic.

„Vítězství mezi ležáky nás těší o to více, že se jedná o prestižní kategorii. Netýká se to jen soutěže, ale i běžné praxe. Prémiová piva budou vždy tím nejlepším, co pivovary v produkci mají a být vítězem mezi nimi je velký úspěch. Loni byla šampionem naše desítka a těší nás, že jsme úspěch opakovaně potvrdili,“ vyjádřila se k ocenění sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková.

Zdroj: Přerovský deník.cz

Pivovar Starobrno získal druhé místo v degustační soutěži Zlatý Pohár Pivex 2011. Ocenění si odnesl z kategorie nealkoholických piv za nealko pivo Fríí. Výsledky soutěže byly vyhlášené v úterý večer.

Brněnské nealkoholické pivo, které se prodává teprve necelý rok, tak letos získalo už druhou cenu. „Začátkem února bylo druhé také na soutěži Zlatá pivní pečeť,“ upozornila mluvčí pivovaru Ludmila Čechová. Lepší nealko než Starobrno představil podle porotců pouze Staropramen.

Mezi světlými výčepními pivy pak vyhrál Gambrinus a v kategorii ležáků zvítězil Velkopopovický kozel medium. Jako nejlepší světlý ležák vyhodnotili porotci Zubr Premium, který se stal zároveň absolutně nejlepším pivem a získal titul Pivo roku 2011. Spolu se Zubrem Classic pak dostal také ocenění za nejlepší kolekci piv.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Jan Němec

Pivní festival bude v Olomouci i letos. Poté, co musel kvůli stavbě závodiště opustit plochu na Lazcích, se přehlídka pivovarů s koncerty kapel tento rok stěhuje do areálu Korunní pevnůstky. Změnila i obvyklý termín, čtyřdenní Beerfest letos otevře brány ke konci června.

Organizátor Beerfestu Pavel Spálený se dohodl s občanským sdružením Muzeum olomoucké pevnosti a jubilejní desátý ročník svátků piva uspořádá v termínu od 22. do 25. června v areálu památkově chráněné pevnůstky v centru města.

Nabídout by měl produkci okolo pětadvaceti pivovarů, pořadatel počítá opět i se dvěma hudebními scénami a kapacitou areálu až deset tisíc návštěvníků.

Program se nyní připravuje, účast skupiny Fleret, Polemic nebo Kryštof je však už jistá.

Organizátor Beerfestu letošním stěhováním do pevnůstky dilema, kde by měl mít ve městě pivní festival své místo, a zažehnal také hrozbu, že by z krajské metropole úplně zmizel.

Na začátku roku radnice totiž prodala do soukromých rukou zelenou plochu na Lazcích, kde se festival poslední ročníky konal. Vzniknout zde má špičkové parkurové závodiště.

Nabízeli Neředín i Šantovku

Pořadatel tak stál před rozhodnutím, kam Beerfest přesune. Vhodné místo hledal dva měsíce.

„Chtěli jsme zůstat v Olomouci. Spousta firem nebo sdružení nám chtěla podat pomocnou ruku a nabízely nám prostory například na letišti v Neředíne nebo na ploše, kde má vyrůst Šantovka. Žádné z nich ale nebylo pro festival vhodné. Souběžně jsme také hledali místo mimo Olomouc,“ popsal Spálený.

Nakonec začali organizátoři jednat s občanským sdružením Muzeum olomoucké pevnosti o tom, zda by Beerfest nemohl být v Korunní pevnůstce, kterou sdružení opravuje.

„Nápad se nám líbil, takže jsme se dohodli. Festival tak bude v centru města v pěkném prostředí. Museli jsme sice upravit termín a přesunout jej z května na konec června, ale jsme rádi, že mohl zůstat v Olomouci. Má tu tradici. Každé větší město by mělo mít svůj letní festival,“ podotkl Spálený.

Pětadvacet pivovarů, 100 Kč na den

Kapacita Korunní pevnůstky je podle Spáleného dostatečná, pojme totiž až deset tisíc lidí najednou. V areálu budou dvě pódia. Jedno obsadí známé regionální kapely, druhé pak špičky českého hudební scény.

Letos se zde také představí na pětadvacet větších či menších českých pivovarů. Lidé by za návštěvu jednoho dne na festivalu měli zaplatit stejnou sumu jako loni, tedy kolem sta korun.

„Jsme teprve na začátku přípravy programu. Zatím máme potvrzenou účast kapely Kryštof, Fleret nebo Polemic. Vstupné chceme udržet na loňské úrovni, možná dokonce některý den bude levnější, protože jde o jubilejní ročník. Vše je v jednání,“ vysvětlil Spálený.

Zkouška i sbírka pro historický areál

Dosud se Beerfest konal na zelené louce na Lazcích. Nyní se však festival spojený s konzumací piva a hudební produkcí přesune do areálu, který spadá pod ochranu státu a zároveň se opravuje.

Nemá proto občanské sdružení Muzeum olomoucké pevnosti obavy z akce a jejich následků?

„S pořadatelem jsme se dohodli, že letošní ročník bude zkušební. Obě strany si chtějí ověřit, zda jim vše bude vyhovovat. Chceme si vyzkoušet, jestli Korunní pevnůstka akci větších rozměrů zvládne. Samozřejmě jsme festival povolili jen pod podmínkou, že pořadatel zajistí úklid, hlídání areálu, dostatek toalet a všechny podobné organizačně-technické záležitosti, což bude také součástí smlouvy,“ uvedla za občanské sdružení jeho předsedkyně Markéta Záleská.

Během čtyř dní festivalu budou moci návštěvníci přispět do veřejné sbírky na další opravy Korunní pevnůstky, kterou uspořádá pořadatel Beerfestu společně s občanským sdružením.

„Vybrané peníze pak chceme využít na výrobu modelu Korunní pevnůstky, který se nyní chystá,“ doplnila Záleská.

Radnice: Pevnůstka se jeví jako nejvhodnější

Přesun Beerfestu do prostorů v centru města vítá i olomoucká radnice. „Beerfest spojený s bohatým hudebním programem pokládáme za významný prvek kulturního života v Olomouci. Proto nás pochopitelně těší, že se ve spolupráci s organizátorem podařilo najít novou vhodnou lokalitu pro jeho konání a že se festival nakonec uskuteční i v letošním roce,“ objasnil náměstek primátora Jan Holpuch s tím, že z množství prověřovaných lokalit se Korunní pevnůstka jeví vedení města jako nejvhodnější.

„Pokud organizátor nasměruje vhodně pódium, dává Korunní pevnůstka naději, že se podaří zamezit i většině negativních reakcí ze strany obyvatel, kteří žijí v okolí,“ poznamenal Holpuch.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Lucie Bukvová

Budějovický Budvar rozšířil nabídku nealkoholického piva Budweiser Budvar o balení v plechovkách o objemu 0,5 litru. Vedla ho k tomu rostoucí poptávka po nealkoholickém pivu, která se loni zvýšila o 7% a během pěti let vzrostla na dvojnásobek.

„Očekáváme další nárůst odbytu a věříme, že konzumenti náš nový praktický obal přivítají,“ uvedl vedoucí oddělení tuzemského prodeje Martin Horejš. Budvar dosud nabízel nealkoholické pivo v láhvích o objemech 0,33 a 0,5 litru a od jara 2008 také v sudech KEG s objemem 20 litrů. Nealkoholické pivo vyrábí již od roku 1992.

Plechovkový nealko budvar bude dostupný v prodejnách většiny řetězců i na čerpacích stanicích. Doporučená cena plechovky je 16 korun.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tobiáš Tvrdík

Velmi zajímavou turistickou atrakcí spojenou s možností dobrého pohoštění se v posledních letech stal v republice naprosto ojedinělý minipivovar s varnou s pevným otopem na měděné pánvi – plzeňský Pivovar Groll.

Varna je tu zabudovaná do kachlových kamen umístěných přímo v interiéru restaurace s kapacitou ⋌80 osob. K posezení kromě ní slouží i pivnice zařízená v duchu zlaté éry plzeňského pohostinství třicátých let minulého století, kde najde útočiště přes padesát milovníků zlatavého moku. Pivo je tu vařeno podle původní receptury a technologie výhradně z českých surovin bez přidání konzervantů a chemie.

V letních měsících je hostům k dispozici vyhlídková terasa či oplocené dětské hřiště, po dobrém jídle tu lze přenocovat v některém z pěti pokojů. Nabídka se orientuje na klasickou českou kuchyni, široký výběr nabízí i kuchyně minutková. Za pečené koleno zaplatíte 199 korun, za svíčkovou na smetaně necelou stokorunu a za místního nefiltrovaného světlého nebo polotmavého Lotra 11° či bavorský kvasnicový weissbier pak 33 korun.

Tip šéfkuchaře – Panenka na pivě se slaninou

Co potřebujeme

800 g vepřové panenky

240 g libové anglické slaniny

4 menší nasekané cibule

barevný pepř hrubě mletý

sůl, mletý pepř

0,4 litru světlého piva

hladkou mouku

50 g másla

recept je určen pro čtyři osoby

„Pokud chcete strávníky víkendovým obědem opravdu potěšit, zkuste jim připravit vepřovou panenku pečenou na pivě,“ doporučuje šéfkuchař z restaurace Pivovaru Groll Jindra Beran a dodává, že s přípravou speciality je třeba začít už den předem.

Vepřovou panenku očistíme, nakrájíme jí na několik válečků a ty pak okořeníme solí a hrubě mletým pepřem. Takto připravené maso odložíme do chladu a necháme asi dvanáct hodin odležet. Válečky vložíme do hodně rozpáleného oleje a ze všech stran zprudka opečeme, aby se maso zatáhlo. Mezitím si rozpálíme troubu, válečky naskládáme do pekáčku a necháme péct asi deset minut. Teprve po úplném dopečení nakrájíme špalíky na silnější plátky a klademe je na talíř.

Slaninu a cibulku si nakrájím na jemné kostičky, orestujeme je krátce na pánvi a poté zalijeme světlým pivem. Z mouky a másla si připravíme světlou zásmažku, kterou pak šťávu zahustíme, dochutíme solí a pepřem.

Na talířích přeléváme pečenou panenku touto směsí a servírujeme s přílohou dle chuti, nejlepší přílohou jsou podle šéfkuchaře šťouchané brambory.

Zdroj: Plzeňský deník.cz