Chilská vína se v Česku pijí běžně, těžko ale najdeme někoho, kdo by ochutnal chilské pivo. Přitom se ale v této latinskoamerické zemi vaří. Zejména na jihu, kde je silný německý vliv.

„Zemětřesení postihlo hlavně pivovary středního Chile. Nám se vyhnulo, takže jsme zvýšili produkci. Ale teď už se lidé uklidnili a spotřeba piva obecně stoupá," připomíná přírodní katastrofu z února ředitel pivovaru Kunstmann Mauricio Delannoy.

Pivovar v jihochilské Valdivii nabízí zhruba desítku druhů piv. Exportují se hlavně do zemí Latinské Ameriky, v Evropě jsou v podstatě nedostupná. Přestože pivovar navazuje na německou tradici výroby chmelového moku.

Rodina Kunstmannů přišla do Valdivie z Drážďan v 50. letech 19. století. Tehdy do Chile z Německa přicházeli lidé různých profesí. Pivovarnickou tradici tu kolem roku 1850 začal Karl Anwaldter. Výrobu piva v regionu přeťalo až ničivé zemětřesení v roce 1960.

„Navázali jsme na ni před 18 lety. Přímo v tomto pivovaru vyrábíme 13 let," přibližuje v malém muzeu piva za zvuku bavorské muziky ředitel Delannoy.

Německý chmel a chilská voda

V Chile jsou nejběžnějšími piva Escudo nebo Cristal. Narazíte také na lokální značky. Kunstmann je ale znám svým důrazem na kvalitu, jak vyzdvihuje Mauricio Delannoy:

„Jednou z nejdůležitějších složek je voda z hor. Tady na jihu Chile, kde není průmyslová výroba, je skutečně čistá. Chmel dovážíme z Německa."

Zlatavý nápoj z Čech ředitel chilského pivovaru ještě podle svých slov neochutnal, ale jeho tradici zná. „Můj šéf, který jezdí pravidelně do Evropy, mi o tradici českého piva vyprávěl. Pro nás je česká pivní tradice příkladem," lichotí Mauricio Delannoy.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka a foto: Kateřina Křenová

Pivovar Krušovice na Rakovnicku nabízí především prohlídku výroby piva včetně ochutnávek. Navštívit můžete ale i expozici z historie pivovarnictví a od letošního léta i unikátní kapli. Českých návštěvníků sem přesto přichází málo, 95 procent tvoří cizinci.

"Krušovický pivovar je jedním z mála, který má vlastní kapli. Ta je obvyklá u bývalých klášterních pivovarů. Krušovice jsou jediným původně světským pivovarem s kaplí," vysvětlil Josef Helebrant, který má ve společnosti Heineken, jež pivovar Krušovice vlastní, na starosti prohlídky.

Prohlídka celého areálu začíná na dvoře pivovaru, kde se návštěvníci seznámí s jeho historií sahající až do roku 1581.

"Odsud se přechází do nové části pivovaru, kde zájemci zhlédnou moderní pivovarnický provoz včetně všech fází výroby piva. Prohlédnou si tedy varnu, dále prostory, kde dochází ke kvašení piva, i stáčírnu," uvedla Kateřina Beute, mluvčí společnosti Heineken.

Samozřejmostí je i ochutnávka

Končí se v bývalé sladovně ochutnávkou nejoblíbenějších krušovických piv. "Nyní je to hlavně nová desítka, teprve nedávno uvedená na trh, nebo polotmavý třináctistupňový Staročeský Malvaz. Na výběr je u těchto piv filtrovaná i nefiltrovaná podoba," upřesňuje Josef Helebrant.

K vidění jsou také různé předměty, které byly v minulosti používány k výrobě piva. "Raritou jsou například plničky lahví z počátku minulého století, kdy se lahve plnily pouze v hostincích přímo ze sudů. Dále jsou k vidění různé druhy krušovických soudků a bednářské exponáty, které používali bednáři pro výrobu sudů," řekl Josef Helebrant.

Už loni se expozice rozrostla o sbírku nápojového skla v prostoru bývalé restaurace z přelomu 19. a 20. století s výmalbou ve stylu Mikoláše Alše a staročeskými rýmovačkami.

"Návštěvníci tu uvidí průřez nápojovým sklem, které značka Krušovice vystřídala od roku 1990 do současnosti," uvedla Beute.

V minulém roce navštívilo pivovar okolo 25 tisíc lidí. "Z pětadevadesáti procent šlo o zahraniční turisty, z nichž největší část byla z Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Litvy, Lotyšska a Estonska, tedy oblastí, kde má krušovické pivo největší jméno," poznamenala Beute s tím, že ji mrzí, že pivovar málo navštěvují čeští turisté. Prohlídky lze domluvit na telefonním čísle 313 569 237.

Zdroj: Praha iDnes.cz | Autor: Michal Novotný | Foto: Radek Cihla

Čtyři dny budou v Žatci ve službě nasazeni všichni strážníci, aby bránili krádežím a opileckým rvačkám. Pořadatelé slibují, že zajistí lavičky na sezení i více toalet. Nově se bude na slavnostech chmele třídit odpad.

Více než dvacet pivovarů, desítky druhů piv, zábava a radost, oslava chmele a zlatavého moku. Za pár dní je tu opět Dočesná, už po třiapadesáté, a Žatec se znovu promění v hlavní město chmelařství.

Uvítá návštěvníky z celé republiky i zahraničí a každému nabídne jemu příjemnou zábavu.

„Program je opět hodně bohatý a věříme, že každý si najde to své. Znovu, kromě hlavní, bude i rocková scéna, dětská, historická i country. Letos patří mezi hlavní lákadla Miro Žbirka, David Koller nebo skupina Laura a její tygři s unikátním vystoupením,“ láká návštěvníky Karel Fiala z týmu pořadatelů.

A co už tradiční stížnosti návštěvníků? Málo laviček nebo toalet? Lavičky, které návštěvníci využívali hlavně k odpočinku po náročných „pochodech“ okolo náměstí letos opět budou, ale nebude jich tolik jako před lety. „Lavičky budou určitě před podiem. Lidé si je žádají, dohodli jsme se proto, že je tam znovu umístíme,“ ujistil Fiala. Dříve byla místa k sezení v celé první polovině náměstí, v takovém rozsahu už nebudou. „Nebude jich tolik jako dříve, ale několik řad určitě rozmístíme,“ pokračoval.

Lavičky budou

Objevily se také návrhy, aby pořadatelé umístili lavičky na jiné náměstí, například Chelčického. Zatím s tím ale nepočítají. „Letos určitě ne. Navíc by bylo obtížné jejich hlídání v odlehlém prostoru, nejsou tam žádné stánky ani atrakce, lidé by tam proto podle našeho názoru nepřišli. Posezení bude navíc i u stánků, lidé si určitě budou mít kde odpočinout,“ vysvětlil Karel Fiala.

Také toalet bude zase více než v minulém roce, už tehdy se ale jejich počet navyšoval. Podle pořadatelů by kapacita měla stačit. „Bude jich přes padesát, opět se přidávalo. Budou ve Dvořákově ulici, u Chmelničky, na autobusovém nádraží a za radnicí,“ popsal. Perné čtyři dny čekají také na žatecké strážníky. Do služby půjdou hlídat všichni. „Vystřídá se osmadvacet lidí, každý dvakrát. Dočesná pro nás začíná ve čtvrtek a končí v neděli,“ uvedl pro Deník ředitel Městské policie Žatec Jiří Štorek.

Strážci zákona varují před nenechavci, obtížné bude podle nich také parkování. „Samozřejmě by si lidé měli dávat velký pozor na osobní věci, takové velké akce vždy přitahují zloděje,“ upozornil Štorek. „Parkovat mohou lidé všude tam, kde to není zakázané. Vjezd do centra bude omezen už od čtvrtka večer,“ pokračuje velitel strážníků. „Doporučujeme parkovat na okraji města, do centra je pak lepší dojít pěšky,“ přidává se za pořadatele Fiala.

Pro pejsky slavnosti nejsou

Strážníci mají na návštěvníky také prosby. „Doufáme, že se lidé budou bavit s rozumem. Chtěli bychom návštěvníky také poprosit, aby doma nechali své psy,“ přednesl přání za své podřízené Jiří Štorek.

Pořadatelé Dočesné připravili pro letošek také jednu novinku. Bude se třídit odpad, Dočesná se zařadila do projektu Čistý festival. Do jednoho ze stánků budou moci lidé přinášet kelímky, PET lahve a papírky, čeká je za to odměna. „Za pětadvacet kelímků nebo lahví dostanou lidé poukázku na jedno pivo nebo nealko nápoj. Na třídění bude připraveno také velké množství pytlů, žluté na plasty, modré na papír,“ představil Fiala s tím, že Žatec se chce opět pokusit o návrat rekordu. Ten Dočesná získala před sedmi lety, když návštěvníci dokázali vytvořit nejdelšího hada z pivních kelímků, letos ale rekord překonal festival Rock for People.

Dočesná, tradiční slavnosti chmele a piva v Žatci, začíná v pátek 3. září a pokračuje v sobotu 4. září. Program bude probíhat na třech pódiích, hlavní bude na centrálním náměstí, historické ve Dvořákově ulici a dětská, rocková a country scéna na autobusovém nádraží.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Jan Vraný

Letošní uplakané počasí letním festivalům a zábavám příliš nepřálo. Nicméně každý teplý den byl přivítán s nadšením a nikdo si živá vystoupení oblíbených kapel nenechal ujít.

Tak jako v každém roce i letos se pivovar podílel již od června na zaštiťování takovýchto akcí.

Svou „sezonu“ začíná Dnem s Primátorem – slavnostmi přímo v areálu náchodského pivovaru. Od tohoto dne se již letní akce nezastaví. Hned v červnu se odehrálo několik významných regionálních akcí např. Novoměstský hrnec smíchu, který ještě v loňském roce probíhal v září. 32. ročník byl přesunut na začátek léta a příznivci tohoto festivalu to jednoznačně uvítali. Významnou královéhradeckou akcí byl také Den Labe, i tam jste mohli ochutnat piva značky Primátor.

Prázdninové měsíce byli akcemi přímo nabyté, Rockfestem v Bězděkově počínaje, přes trutnovský Pivofest, Jiráskův Hronov, josefovský Brutalfest, Vavřineckou pouť v Náchodě, Mezinárodní Folklórní festival v Čeveném Kostelci až po Mezinárodní horolezecký filmový festival v Teplicích nad Metují a všude bylo možné dát si pořádně vychlazené pivo Primátor.

Právě poslední uvedená akce stojí za zmínku. MHFF v Teplicích je jedinečný festival, který má svou návštěvnost zajištěnou i za špatného počasí. Kromě promítání 33 soutěžních filmů byl pro návštěvníky připraven také bohatý kulturní program např. besedy s horolezeckými osobnostmi, běh Teplickými skalami i hudební program. Festival byl zakončen slavnostním předání cen a projekcí vítězných filmů.

Oproti loňskému roku jste mohli značku Primátor potkat také na motorkářských srazech, třeba na Kunětické Hoře, v Praseku nebo v Lužanech u Jičína. Letní venkovní akce pravděpodobně ukončí Kuronské slavnosti, které se uskuteční v sobotu jedenáctého září na nádvoří náchodského zámku. Tím bude i pro pivovar letní sezona ukončena a doufejme, že se počasí příští rok umoudří a dopřeje nám méně deště a více teplých letních dnů ideálních pro posezení na zahrádkách či pro letní festivaly.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Plzeňský Prazdroj v Jihlavě má novou adresu. Obchodně distribuční centrum (ODC) se koncem srpna přestěhovalo do nového objektu v Logistickém centru ve Stříteži u Jihlavy. Místní ODC zaváží již více než dvanáct let pro celou Vysočinu tradiční česká piva Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel a je největším distributorem piva v regionu. Stávající prostory již nevyhovovaly rostoucím požadavkům na kvalitu. Plzeňský Prazdroj obsluhuje z Jihlavy 2000 zákazníků z řad obchodníků a pohostinských zařízení. Na nové adrese je od 1. září.

K nové hale vede silnice přímo od dálnice, což výrazně zlepší dostupnost ODC pro všechny zákazníky. Pro obyvatele Stříteže je zase dobrou zprávou, že součástí stavby bude i nový chodník a posezení pro kolemjdoucí a turisty. Chodník bude vybudován poté, co obec vyřídí stavební povolení, pravděpodobně by měl stát do letošní zimy. Obyvatelé obce tak budou mít souvislý chodník až k zastávce MHD.

Prazdroj je na Jihlavsku největším distributorem piva a jeho značky v čele s Gambrinusem 11° Excelent jsou nejprodávanější v regionu Vysočiny. „Kvalita služeb, které poskytujeme zákazníkům, zůstává na špičkové úrovni. V novém distribučním centru se také zlepší pracovní podmínky pro zaměstnance, kteří plynule přejdou ze stávajícího centra do nového,“ podotýká Martin Hebnar, vedoucí ODC Jihlava Plzeňského Prazdroje.

Sklad nového jihlavského ODC má plochu 2700 m2 a kamiony mají k dispozici manipulační prostor 5300 m2. Dvoupatrová administrativní stavba nabízí pracovníkům celkem 700 m2. Hlavní výhodou nového místa je kvalitní, moderní prostředí, které posune úroveň distribuce a umožní přímé napojení na dálnici. ODC bude využívat i nové ekologické technologie, například elektrické manipulační vozíky namísto plynových.

Nová hala je navíc architektonicky zajímavá. „Koncept“ vychází z architektonické spolupráce atelierů Penta a Fortis a architektů Homolky a Huňáčka. Při projektování byly zvažovány nejen funkčnost, ale také i ekologické aspekty a design.

„Při přípravě stavby jsme posuzovali samozřejmě i vliv na okolí, protože vnímáme obavy obyvatel z možného hluku. Mohu všechny uklidnit, že při projektování jsme zohlednili právě vliv stavby na obec. Proto je nakonec i finální půdorys haly menší a hala je nižší, než bylo původně schváleno. Z obce se budou obyvatelé dívat na trojúhelníkový parčík, který je ohraničen protihlukovým valem. Park zatravníme a vysázíme v něm keře a jehličnany, finální podobu ještě konzultujeme se zahradní architektkou,“ říká Pavel Záškoda z firmy LCJ.

Prazdroj již informoval své zákazníky o změně adresy k 31. srpnu 2010, současná telefonní čísla zůstávají i nadále v platnosti.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pražská ODS v pondělí oficiálně představila svého lídra v obvodu I. Jana Kalouska, který má v gesci kulturu, zahraniční vztahy a cestovní ruch. Kalousek prezentoval program občanských demokratů pro tuto oblast. Redakce ho po tiskovce zastihla na pivu a Kalousek poskytl krátký rozhovor.

Kalousek si po tiskové konferenci dal v nedaleké hospodě pivo, které bylo nealkoholické, tak nás zajímalo, jestli si dá i normální pivo.

„Já samozřejmě miluju pivo a hrozně mě štve ten globalizační proces. Ať s tím jdou někam. Pivo je čím dál tím horší. Dávají tam nějaké látky, aby to jakoby pěnilo. Já chci ale tradiční recepturu a jsem ochoten za to zaplatit i víc peněz. Ale když nemám ani tu možnost... Když přijdu a chuť piva je nekonzistentní a obejdu tři hospody, kde se točí jedno pivo, nebudu říkat které, abych nedělal antireklamu, ale víme všichni, o které jde, a chutná v jeden den ve všech hospodách blbě, tak takhle to fakt nejde," zlobí se Kalousek na výrobce europiv.

Když je Kalousek mimo Prahu, zkouší rád piva místních pivovarů. Obecně fandí menším pivovarům, které vyrábějí pivo se specifickou chutí. „Když je dobrá plznička, tak si ji taky rád dám, ale ona je bohužel čím dál tím horší. Šanci mají ty malé pivovary, které vyrábějí pivo podle staré receptury. Oni jsou ale tlačeny globální konkurencí a globálnímu akcionáři je ukradená nějaká kvalita. Ten chce vidět jenom zisk," postěžoval si pivař Kalousek.

Zeptali jsme se ho, jestli by nechtěl být v nějaké pivní degustační porotě, například s dalším milovníkem piva, prezidentovým tajemníkem Ladislavem Jaklem. „Degustace piva ´blind testem´ bych se klidně zúčastnil velice rád. Ty degustace jsou obecně legrační. Já jsem se svými známými konzultoval degustaci vína a ti uvedli, že když je víno ve stejné teplotě, tak mnozí lidé nepoznají, jestli je červené, nebo bílé," řekl Kalousek.

Kalousek se rovněž redakci svěřil, že má rád japonskou kuchyni, tak jsme se ho dotázali, zda k ní pije také pivo, nebo něco jiného. „Samozřejmě saké a výborná jsou mimochodem také japonská piva. Mám pocit, že mají dokonce českou technologii. Čili japonské pivo je také dobré. A samozřejmě zelený čaj," prozradil Kalousek.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Lukáš Petřík | Foto: Zbyněk Pecák | Kráceno

Heineken uvádí na trh krušovický ležák v pětilitrovém tlakovém výčepním soudku. Kampaň na drought keg s claimem Hospoda sbalená s sebou spouští Heineken v těchto dnech. Podle Josefa Danihelíka, group brand manažera značky Krušovice, by měla běžet až do konce letošního roku. "V komunikačním mixu jsou zastoupeny pouze standardní BTL kanály a PR nástroje," komentuje Josef Danihelík. Na kampani spolupracují agentury TBWA a Fleishman Hillard. Minulý rok na český trh ve stejném balení Heineken uvedl už pivo značky Heineken.

Zdroj: MaM iHNed.cz

Když se dobrá věc podaří, stojí za to ji zopakovat. Toto motto si vzali k srdci pořadatelé Pivního festivalu v Hulíně a tamní Grádo tak v sobotu patřilo druhému ročníku.

„Těžko říct, jestli je to víc o vystoupení rockových kapel nebo o pivu. Hlavní slovo tu má obojí, je to prostě pivní hudební festival,“ přiblížil hlavní pořadatel Michal Zavadil.

Premiéra akce se podle něj loni nejen vydařila, ale dokonce předčila všechna očekávání.

„Dorazilo asi šest set lidí, což je nádhera. Letos to bylo podobné, i když počasí moc nepřálo,“ podotkl pořadatel.

Ačkoli se nad Grádem od startu festivalu až do noci honily mraky, žádný trvalý déšť nakonec nepřišel. Návštěvníci si tak v pohodě mohli pošmáknout na umění deseti hudebních seskupení, mezi nimiž převládaly ty z okolí.

„Aby si hosté mohli poslechnout i něco řekněme zvláštního, dorazily hlavní hvězdy Broumband z Prahy. A nezvyklosti lidi čekali i mezi nabízenými pivy,“ popsal Zavadil.

Mezi dvanácti druhy zrzavých moků se totiž objevily i malé pivovary, které sídlí ještě v menších vesnicích a nejsou tedy v běžné distribuci dostupné.

Aby odpoledne a večer nebyli jen o popíjení a házení hlavou do rytmu rockové muziky, připravili pořadatelé také několik soutěží. Odvážlivci například obíhali areál se dvěma pivními sudy či je zvedali nad hlavu.

Pořádnou porci síly a vytrvalosti si vyžádalo i držení půllitru v natažené ruce, což nejúspěšnější borec zvládl celých dvanáct minut a čtyřiačtyřicet vteřin.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kroměřížský deník.cz | Autorka: Šárka Vavříková

Vzděláním je Edita Šilhánová advokátka, ale hodně se toho naučila i o pivu. Musela. Jinak by se nestala první ženou ve vedení Českého svazu pivovarů a sladoven. Některým pánům její úspěch moc po chuti nebyl a při jednáních jí to dávali náležitě najevo. Ona to však ustála.

Je přesvědčená, že pivo ženám sluší. "Kdyby jim neslušelo a nechutnalo, tak by nepily," říká členka představenstva společnosti Pivovary Staropramen.

Před patnácti lety byla podle ní pivní kultura úplně jinde než dnes: pivo se pilo v hospodách, kam to ženu moc nelákalo, ale za ty roky šel vývoj obrovským způsobem dopředu.

Prostředí je úplně jiné, ženy mají na výběr z velkého množství piv, rozšířil se i výběr sklenic, díky kterým nemusí pít jen z velkých půllitrů. Tohle všechno způsobilo, že dnes pije pivo daleko více žen. Šedesát procent dokonce pravidelně.

Mýtus, že po pivu rostou prsa ale potvrdit z vlastní zkušenosti prý nemůže. "Pivo má sice hodně blahodárných účinků, ale že i takové, o tom pochybuju. Spíš je to pověra, kterou vymysleli muži, protože to bylo jejich zbožné přání," tvrdí.

V pivovaru vede dvě oddělení a má pod sebou tři muže. V jejím týmu totiž převažují ženy. "Teď se nám poměr mužů a žen trochu změnil, ale ještě nedávno, než odešla marketingová ředitelka na mateřskou dovolenou, tak v nejvyšším vedení byl padesát na padesát," uvádí.

Na to, proč je žen ve vedeních společností obecně málo, odpovědět neumí. Přitom připouští, že je pravda, že berou ve srovnatelných pozicích menší platy než muži. "Možná je to dané historicky, že je v nás pořád zakořeněno, že žena má být doma a manžel lovec je šéf, který vydělává a zabezpečuje rodinu," uvažuje Edita Šilhánová.

Kvóty ale jako řešení neuznává. "Necítila bych se dobře tam, kde jsem, kdybych místo měla jen díky kvótě, protože v pivovaru chyběla žena, tak vzali mě, aby splnili povinnost. Pro mě je mnohem cennější dostat se a vypracovat se tam, kde jsem, vlastní pílí a zkušenostmi. Jsem proti zavádění takových regulací a pravidel," říká.

Zařadit se mezi muže prý ale nebylo zdaleka jednoduché. Naštěstí všechny emoce pokaždé ustála, i když o samotě se prý slzy objevily.

"Ženy to mají při budování kariéry těžší," říká. Skloubit roli matky a ženy, která dělá kariéru, znamená přesné plánování, co se který den v týdnu bude dít, kde bude dcera... Výsledkem je, že nemá téměř žádný čas na sebe. "A i když jejich partner bude ‚osvícený‘ a zapojí se do chodu rodiny, stejně ten ‚krk‘, který řídí hlavu, je vždycky žena-matka. Je to sice náročné, ale já bych se nechtěla té role zbavit," tvrdí Edita Šilhánová.

Vizitka

* Edita Šilhánová (37) se narodila v Jilemnici, kde vystudovala gymnázium.

* Rok po škole dělala asistentku ve firmě Procter & Gamble. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. * Od roku 1998 pracovala v advokátní kanceláři Klein, Šubrt, Došková.

* Do společnosti Pivovary Staropramen a.s. nastoupila v roce 2003. Je ředitelkou právního oddělení a oddělení vnějších vztahů. Od roku 2004 je zároveň členkou představenstva.

* Jako první žena v historii Českého svazu pivovarů a sladoven byla v letech 2005 až 2007 členkou jeho předsednictva. S nástupem na mateřskou dovolenou z funkce odešla.

* Je vdaná, má tříletou dceru Annu. Žije v Praze.

Zdroj: Ona iDnes.cz | Autorka: Eva Tichá | Foto: Petra Pikelová

Podnik uzavřel kvůli projektu partnerství s městem.

Žatecký pivovar plánuje už několik let přestavbu své sladovny na restauraci. Zároveň s tím chystá rekonstrukci domů na Žižkově náměstí, které vlastní.

Chybějí ale peníze. „Zatím se nám nepodařilo na rekonstrukci sehnat peníze. Už jednou jsme neúspěšně požádali o dotaci, teď to chceme zkusit znovu,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Pomoci by mu k tomu mohla i smlouva o partnerství a vzájemné spolupráci, kterou pivovar kvůli svému projektu uzavřel s městem Žatec. Tento týden uzavření smlouvy schválili radní města.

Projekt Žateckého pivovaru má zvýšit turistickou atraktivitu centra města. Z bývalé sladovny, kterou pivovar nevyužívá, neboť slad nakupuje jinde, má vzniknout stylová restaurace. A místo tří zchátralých domů vedle plotu pivovaru má být zázemí pro velkou pivovarskou restauraci včetně ubytování pro personál a penzion pro návštěvníky města. Objekty na Žižkově náměstí jsou už několik let ve velmi špatném stavu.

Žatecký pivovar nabízí už několik let turistům prohlídkovou trasu historickým objektem samotného pivovaru. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout mimo jiné i varnu, spilku, ležácké tanky, stáčírnu do lahví a pivo rovnou i ochutnat.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Pivovar Budějovický Budvar se privatizovat nebude, a pokud, tak ne hned a jen pouze jeho část. Novinářům to ve čtvrtek na výstavě Země Živitelka řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS).

Pro privatizaci není podle ministra v této době rozhodně vhodná příležitost. "Pokud bychom v budoucnu o tomto kroku uvažovali, pak by šlo jen o část podílu, a to maximálně do sedmi procent," uvedl Fuksa. Cílem by tak bylo vtáhnout do pivovaru nové investory a další kapitál.

Ministr se hodlá v nejbližší době setkat s vedením Budvaru a jednat o ještě větší propagaci národního podniku. "Osobně tento pivovar považuji za velmi dobrou společnost, nicméně trochu mi vadí ztrátu jeho podílu na českém trhu," dodal Fuksa.

Zisky v Budvaru by také rád zapojil do svého resortu a zároveň také do podpory chystané důchodové reformy.

Ministerstvo prý neuvažuje ani o privatizaci Výstaviště v Českých Budějovicích, které patří svou plochou k největším v České republice.

"V minulosti se o tomto kroku často hovořilo, já to ale nevidím jako aktuální a nijak přínosné. Bylo by však na místě, aby se ve výstavišti a jeho dění více angažovalo město a také Jihočeský kraj," dodal ministr.

Zdroj: tn Nova.cz | Mediafax

Čas chmelové sklizně nastal nyní ve vyhlášené chmelařské oblasti na Hané. Většina úrody poputuje po slisování do zahraničí. I když naše pivovary často používají k výrobě piva extrakty z dovozu. Pivovary na Hané, které Deník oslovil, odebírají chmel vypěstovaný v regionu.

Česačky se rozjely naplno poblíž Velké Bystřice, sklízet chmel začaly také podniky v Doloplazech či ve Velkém Týnci i na dalších místech rozlehlé Tršické oblasti na Hané.

Ta patří mezi tři stěžejní chmelařská území v zemi. Stejně jako v Žatecké a Úštěcké oblasti hraje i na Hané prim odrůda Žatecký poloraný červeňák, která si stále drží neochvějnou pozici na světové špičce aromatických chmelů.

V čem vlastně tkví jeho výjimečnost?

„Hořké látky obsažené v našem chmelu jsou oproti jiným mnohem přijatelnější pro chuťové buňky, hořkost není odporná a po napití postupně během velmi krátké doby z jazyka vyprchá. Za chvíli tedy máte chuť napít se znovu,“ vysvětluje jednu z hlavních předností plodiny Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky.

Není proto divu, že drtivá většina chmele včetně toho, který se pěstuje na Hané, končí v zahraničí.

„Vývoz představuje zhruba osmdesát procent vypěstované plodiny,“ upřesňuje Pázler.

Naopak k nám se paradoxně dovážejí extrakty hrubého chmele z jiných zemí. Většina velkých pivovarů v České republice se totiž podle filmového rčení „chmel je naše zlato“ už dávno nechová.

Výrobci často používají dovážené extrakty s chemickými přísadami a u nás vypěstovanou plodinu použijí až při závěrečném dochmelování.

Litovel i Moritz vaří z hanáckého chmele

To se netýká pivovaru Litovel, který preferuje úrodu z Tršické oblasti. A ryze hanáckou plodinu používá k výrobě zlatavého moku i olomoucký pivovar Moritz.

„Náš chmel a slad jsou zaručeně hanáckého původu, na tom si zakládáme. My používáme jen čistý chmel, žádné extrakty a chemické přísady. Obvykle odebíráme žatecký červeňák vypěstovaný ve Velké Bystřici,“ říká spolumajitel pivovaru Martin Řehák.

Minimálně v těchto dvou případech tedy může Hanáky při konzumaci pěnivého obsahu sklenice hřát pocit, že v nápoji, který popíjejí, je obsažená úroda „jejich“ půdy.

Dovoz kvůli ceně

V mnoha dalších případech v České republice tomu tak ovšem podle odborníků zdaleka není. Proč pivovary dovážejí odjinud plodinu, v jejímž pěstování jsme světovou velmocí?

„Dříve to bylo dané tím, že chmel z dovozu byl lacinější než ten náš. V devadesátých letech se u nás ale začaly pěstovat nové odrůdy. Ty jsou levnější než žatecký poloraný červeňák a vyšlechtily se hlavně právě proto, abychom mohli nahradit dovoz,“ vysvětluje Pázler.

V posledních letech podle jeho slov některé pivovary zvyšují procento českého chmele a na chuti piv je to znát.

Rozliší chmel z Kokor a Čechovic

Téměř polovina od nás vyváženého chmele ovšem končí v Japonsku.

„S Japonci máme dlouhodobé partnerské smlouvy. Dobře vědí, že český chmel má svoji kvalitu. Jsou velmi konzervativními zákazníky, a než přejdou jinam, dělají si zkoušky přímo u pěstitelů a ve zpracovatelských podnicích. Kvalitu stále udržujeme, takže nemají důvod od kontraktů upouštět,“ objasňuje Pázler.

Zákazníci ze země vycházejícího slunce prý mají velmi dobrý přehled nejen o jednotlivých oblastech, ale i o rozdílech aromatu hořké rostliny lišící se vesnici od vesnice. Například aroma chmele vypěstovaného u Kokor může být z pohledu znalých odběratelů úplně o něčem jiném než toho z Čechovic.

Sklizeň nebude podprůměrná

Tradičně vysokou laťku by si měla podle prvních zpráv zemědělců udržet i letošní úroda.

„Počasí nás sice trochu zaskočilo, přesto by sklizeň neměla být podprůměrná. Rostlina má poměrně dost šišek – sice drobnějších, ale s dobrou hmotností. Očekáváme výnos zhruba třináct až patnáct metráků,“ uvedl Vlastimil Lehman, agronom farmy ve Velkém Týnci, která se navzdory lijáku pustila do sklizně počátkem týdne.

Brigádníky obsluhující česačky teď čeká každý den dvousměnná šichta od ranních sedmi hodin do šesti do večera. Konec letos o něco zpožděných chmelových žní by měl nastat kolem desátého září.

Zdroj: olomoucký deník.cz | Autor: Karel Páral | Foto: Jiří Kopáč

Letošní sklizeň chmele bude mít tak trochu hořkou příchuť. Ale právě ne takovou, jak by si možná pěstitelé ječmene a chmele představovali. Letní počasí totiž ovlivnilo kvalitu jejich úrody a chmel je podle prvních rozborů málo hořký.

Ječmen zase trpí nevyrovnanou kvalitou a sklízí se příliš pozdě. „Úrody bude asi stejně jako v loňském roce, ale problém bude s tím, že letošní rok je trochu atypický a obsah alfa hořkých látek je o něco menší než v loňském roce,“ poznamenal předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler.

Typická chuť se teď tak dá dohnat například tím, že se na výrobu dá více procent chmele. Podle Pázlera je v ideálním českém chmelu okolo 3,8 a čtyř procent alfa hořkých látek. „V současné době, alespoň tak, jak zatím vypadá sklizeň, se obsah alfa hořkých látek pohybuje kolem tří procent,“ upřesnil Pázler.

Na ceně piva, ale ani na chuti by se to však podle něj poznat nemělo. „Dobrý sládek je schopný uvařit dobré pivo i ze chmele, který má menší obsah alfa hořkých látek,“ poznamenal předseda Svazu pěstitelů chmele.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Martin Křížek a Alice Kottová

Desátý ročník Pilsner Festu začal a hned na úvod rekordem. Stávající rekord v hromadném přípitku, kterého se v roce 2003 zúčastnilo 4956 připíjejících, byl překonán. V jednu chvíli si v pátek večer připilo pivem Gambrinus nebo Pilsner Urquell 5331 lidí.

Letošní Pilsner Fest se odehrává na dvou pódiích, které přivítají celkem 25 kapel. V pátek tak měli návštěvníci možnost užít si koncerty Support Lesbiens, J.A.R. nebo Mekyho Žbirky. Po odpoledním úvodu patřil večerní program legendárním MIGům 21 a od půlnoci pak plzeňské kapele Děda Mládek Illegal Band. Vedle hudby čekají na návštěvníky nefiltrovaná piva Pilsner Urquell a Gambrinus a bohatý doprovodný program. Kdo nestihl do Plzně přijet v pátek, má před sebou ještě celý sobotní program. Ten začíná ve 12 hodin a obě pódia utichnou až v neděli brzy ráno.

Pilsner Fest 2010 začal v 16 hodin, kdy se na pivovarská pódia postavily kapely Support Lesbiens a Tomáš Klus.

Hlavním bodem zahájení byl ale pokus o překonání rekordu v hromadném přípitku. V 19 hodin začali organizátoři vydávat plechovky s pivem a o půl hodiny později, po proslovech generálního ředitele Plzeňského Prazdroje Douga Brodmana a primátora Plzně Pavla Rödla si přítomní hosté připili na úspěch Pilsner Festu a vítězství Plzně v kandidatuře na Evropské hlavní město kultury 2015. Po přípitku lidé odevzdávali plechovky zástupcům pelhřimovské agentury Dobrý den, která dohlížela na průběh rekordu. Ve večerních hodinách pak potvrdili, že ve stejné chvíli si připíjelo 5331 lidí, čímž byl překonán rekord z roku 2003

„K překonání rekordu v hromadném přípitku se váže sázka, kterou uzavřel hudební dramaturg Pilsner Festu Pavel Anděl s hostem sobotního programu Zdeňkem Pohlreichem. Zdeněk Pohlreich prohrál a bude tedy celou hodinu na nádvoří plzeňského pivovaru čepovat pivo. Lukáš Svoboda, vítěz národního kola soutěže výčepních Pilsner Urquell Master Bartender, na něj bude dohlížet a jistě mu neodpustí žádné chyby, stejně jako to dělá Zdeněk Pohlreich ve své televizní show.“ říká Vladimír Jurina, manažer firemní značky Plzeňského Prazdroje.

Více informací o programu a aktuálním průběhu, včetně fotogalerie naleznete na www.pilsnerfest.cz.

Zdroj: Region Plzeň.cz

V Ústí už se těší na nové pivo. Jméno mu vybrali místní.

Ač do otevření nového ústeckého Pivovaru a Hotelu Na Rychtě zbývá půldruhého měsíce, první pivo zde vařil sládek Jaroslav Rottenborn už ve čtvrtek. „Teď bude procházet potřebným kvašením a zráním.

Ochutnávka v říjnu

Návštěvníci jej premiérově ochutnají 9. října,“ uvedl majitel Rychty Martin Prachař. Pivo je zatím bezejmenné, jeho název vymýšleli sami Ústečané, poslali 625 návrhů. Nyní je posuzuje komise, jasno o vítězi by mělo být příští týden, podnik jej zveřejní až při slavnostním otevření.

Minipivovar s hotelem vznikl na místě Restaurace Na Rychtě, rekonstrukce trvala přes rok a stála 50 milionů korun. Hotelová část disponuje 27 lůžky, restaurační 150 místy uvnitř a 100 venkovními. Pivo bude sládek vařit přímo mezi hosty, podnik počítá s roční produkcí 1 tisíc hektolitrů.

Celý článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Jitka Hadašová

Téměř čtvrt miliardy korun stála přestavba žateckého Pražského předměstí. Blok rozbitých ulic a prázdných chmelařských skladů a sušáren se proměňuje v Chrám chmele a piva, novou turistickou atrakci, která má zvýšit zájem turistů nejen o Žatec, ale o celé severní Čechy.

Celý projekt využívá světové proslulosti žateckého chmele. Chmelařské budovy z devatenáctého století byly nevyužité, místním nadšencům se za podpory radnice podařilo vytvořit plán, který získal podporu evropských dotací.

"Je to projekt na podporu cestovního ruchu. Má zvýšit zájem nejen o Žatec, ale o celý region, o severní Čechy," zdůraznil při představení hotové části chrámu pozvaným hostům starosta Žatce Erich Knoblauch.

"Chrám je plný atrakcí, jako je unikátní 3D výtah nebo orloj, který je světovým unikátem. Jsem rád, že tak velká částka byla investována právě do rozvoje turismu," přidal se náměstek hejtmanky pro cestovní ruch Radek Vonka.

Žatec uspěl se žádostí o evropské dotace teprve na čtvrtý pokus. Rozrostla se jím nabídka světových unikátů, které může město turistům ukazovat. V minulosti se Žatec chlubil nejmenší chmelničkou na náměstí nebo nejmenším pivovarem ve výzkumném chmelařském ústavu.

Ve Chrámu je také chmelové bludiště

Několik let už funguje Chmelařské muzeum, které je také největší na světě. Právě vedle muzea vznikl nový chrám s množstvím technických novinek i ojedinělých lákadel – těmi jsou nejen originální orloj, výtah v rozhledně, ale také bludiště z chmelových žoků. Návštěvníci navíc budou moci pít během podzimu pivo přímo z tanků minipivovaru.

Jen část atrakcí chrámu je totiž přístupná už nyní. "Zatím je ve zkušebním provozu labyrint a erbovní síň přímo v chrámu. Rozhlednu otevřeme během září, čekáme na kolaudaci," vysvětlil vedoucí chrámu Jiří Vent.

Z výtahu a rozhledny se návštěvníci přesunou do samotného chrámu, kde je čeká cesta bludištěm. Jeho součástí je nejen dílna alchymisty či metrový model chmelové šišky, ale také obrazy žateckého malíře Lubomíra Fárky nebo originální historické fotografie obyvatel Žatce.

Z bludiště se sestupuje do erbovní síně, v níž visí erby všech obcí, kde se žatecký chmel pěstuje. V přízemí chrámu je pak hala, kde je možné zakoupit například suvenýry.

Teprve od příštího roku bude možné lézt po novém žebříku do starého komína, který pomáhal při sušení chmele. Otázkou je, kdy se rozjede nějaký stroj na kolejích u chrámu a Chmelařského muzea. Tramvajová zastávka zatím připomíná žatecký plán, který kolem roku 1900 počítal s tramvajemi. Ty by vozily nejen lidi, ale hlavně chmel od skladů k nádraží.

Příští rok na jaře stavební firmy dokončí Jižní zahradu pro děti, přes kterou bude přístup také do kavárny pro rodiče.

"Poslední částí projektu bude zahrada u kapucínského kláštera a renesanční sladovna. To jsou s Jižní zahradou poslední etapy," vysvětlil projektant celého chrámu a městský architekt Jiří Vaníček.

Chrám chmele a piva v číslech

245 milionů korun stojí všechny stavby

211 milionů získalo město dotaci z EU

200 000 piv ročně uvaří nový minipivovar, který je součástí chrámu

224 schodů vede na vrchol rozhledny

100 korun bude stát jízda výtahem a prohlídka chrámu

25 korun bude stát výstup na samotnou rozhlednu

15 minut trvá jízda a promítání filmu ve výtahu

10 let uběhlo od zrodu celé myšlenky

2 roky má trvat budování všech součástí chrámu

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Cestování iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

„Opravdu zbourat? Zdejší interiér 17. století.“ Hlásají nové transparenty, které od středy „zdobí“ zdevastovanou budovu roudnického pivovaru.

Tyto protestní plachty sem s cílem informovat, jak vypadá vnitřek budovy a již zničené krovy, vyvěsili lidé ze skupiny Zachraňte pivovar, která bojuje o zachování této barokní památky.

„Vyvěšení plachet bylo složité a hektické. Přijela místní policie a chtěla souhlas vlastníka. Musel jsem vytisknout e-mail od vlastníka budovy,“ uvedl autor transparentů, roudnický akademický malíř a restaurátor Jiří Brodský.

Oprávnění k vyvěšení plachet od vlastníka pivovaru – Johna D. Baileyho prý městské policii předložil a bylo mu povoleno plachty vyvěsit.

Cílem vyvěšení transparentů je podle Brodského přiblížit lidem, o jakou památku se vlastně jedná a jak vypadá její interiér.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Kandidátky do jihlavských komunálních voleb slibují i některé zajímavé souboje.

Třeba jeden pivovarský.

Sládek Jaromír Kalina bude „kopat“ za lidovce, obchodní ředitel jihlavského pivovaru Miloš Vostrý zase za TOP 09. „Koalici se sládkem Kalinou bych si dovedl představit i na radnici,“ usmál se Vostrý. „Že bychom se ale sázeli o sudy piva, kdo z nás ve volbách dostane víc hlasů, to tedy ne,“ dodal. Zatímco on kandiduje za TOP 09, Jaromír Kalina je na kandidátce KDU-ČSL.

„Jsem Křesťan, osud KDU-ČSL po neúspěšných volbách do Poslanecké sněmovny mi není lhostejný. Nerad bych, aby tato strana zcela odešla z politické scény, ať už celostátní nebo komunální. Proto jsem se rozhodl podpořit KDU-ČSL a být v Jihlavě na kandidátce,“ vysvětlil Kalina.

„Miloš Vostrý je na kandidátce TOP 09 přece jen výš. Já jsem u křesťanských demokratů spíš jen křoví,“ poznamenal sládek.

Oba muži by měli na půdě města například co říci k Radniční restauraci. To je objekt, který je nyní prázdný a zřejmě ho čeká nucená rekonstrukce. „Neřešitelná záležitost,“ pokrčil rameny Miloš Vostrý. „Nevím, jestli tam ještě někdy vůbec bude restaurace,“ dodal obchodní šéf pivovaru. Náklady na opravy a provoz jsou vysoké.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Kráceno

Novinka letošního roku, nealkoholické pivo Fríí, se stala partnerem unikátního projektu Autoškola národa. „Cílem projektu je snížení nehodovosti na českých silnicích a vznikl pod záštitou Ministerstva dopravy ČR a Policie ČR. To plně koresponduje s našimi aktivitami, zaměřenými na zodpovědnou konzumaci alkoholu a prevenci alkoholu za volantem,“ říká Kateřina Eliášová, manažerka korporátních vztahů Heinekenu České republika.

„Možnost podpořit tento projekt jsme přivítali, protože máme poznatky, že řada řidičů stále podceňuje nebezpečí alkoholu za volantem. Naše společnost celosvětově upozorňuje na nutnost zodpovědného chování při konzumaci alkoholu, v minulosti jsme spustili v českém jazyce například mezinárodní kampaň Rozpoznej příznaky! (www.knowthesings.com), přímo pro náš trh jsme letos připravili informační kampaň Pijte s Mírou! (www.pijtesmirou.cz), zaměřenou opět na zodpovědnou konzumaci alkoholu. Vedle toho se podílíme na projektech podporovaných Iniciativou zodpovědných pivovarů Domluvme se! a Pobavme se o alkoholu. První jmenovaný upozorňuje právě na nebezpečí alkoholu za volantem,“ dodává Kateřina Eliášová. Právě důraz na zodpovědné chování konzumentů alkoholu byl jedním z důvodů, proč skupina Heineken Česká republika vyvinula novou, svébytnou značku nealkoholického piva Fríí. To bylo na trh uvedeno letos na jaře a od začátku se profiluje jako partner sportovních a kulturních akcí, například podpořilo letošní mistrovství světa silničních motocyklů Cardion AB Grand Prix České republiky.

Těžištěm projektu Autoškola národa je televizní pořad, vysílaný 28. srpna v přímém přenosu v České televizi. V něm si diváci budou moci vyzkoušet, jak dobří jsou řidiči. Připravena je dvacítka modelových dopravních situací v 3D modelech, u nichž budou diváci volit z nabízených variant řešení, které považují za správné. Prostřednictvím SMS zpráv budou odesílat odpovědi a na závěr dostanou shrnující zprávu, jak v testu obstáli. Dozví se, zda odpovídali správně, a zjistí také, kolik trestných bodů by v případě špatné odpovědi získali, jak vysoká pokuta by jim hrozila či zda by přišli o řidičský průkaz. Ve studiu se testu účastní různé skupiny řidičů (taxikáři, motorkáři, řidiči kamionů, mladí i starší řidiči). Projekt podpoří a své řidičské schopnosti v přímém přenosu předvedou i známé osobnosti, jako například Lucie Výborná, Veronika Žilková, Ivo Šmoldas, Radoslav Brzobohatý, Ondřej Brzobohatý, Diana Kobzanová a další.

Důležitou součástí pořadu bude pět praktických testů předtočených na Automotodromu Most. Pod vedením jednoho z nejlepších instruktorů Jiřího Patery předvede herec Karel Hynek zvládání kritických dopravních situací (rychlé brzdění, smyk atd.). Následně pak ukáže, jak stejné situace řeší pod vlivem alkoholu. Diváci názorně uvidí zpomalování reakcí i chyby v řízení. „Právě při natáčení těchto situací nechybělo ani nealkoholické pivo Fríí,“ uzavírá Kateřina Eliášová. Spolupráce na projektu Autoškola národa zahrnuje jak participaci na natáčení ukázek do televizního pořadu, tak i spolupráce na společných informačních materiálech a využívání 3D modelů dopravních situací.

Součástí projektu je také billboardová, televizní a rozhlasová kampaň, nabádající řidiče, aby se do projektu zapojili a účastnili se sms hlasování.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Pivovar Gambrinus nově nabídne zajímavou prohlídku se školou čepování a zážitkovou zónou!

Pivovar Gambrinus dnes poprvé od svého vzniku (1869) umožnil veřejnosti nahlédnout do svých výrobních provozů. Slavnostně byla otevřena Návštěvnická trasa, která seznámí návštěvníky s tradiční recepturou, výrobním zařízením, i používanými surovinami při výrobě piva Gambrinus. Velkou atrakcí Návštěvnické trasy je interaktivní „Gambrinus Aréna“, v rámci níž si každý může zažít svět značky Gambrinus na vlastní kůži. V této unikátní zóně si můžete mimo jiné kopnout virtuální penaltu na brankáře Gambrinus ligy nebo zažít pocity rockové hvězdy na pódiu. V závěru prohlídky se mohou zájemci těšit na ochutnávku piv Gambrinus.

„Považuji za důležité, aby všichni milovníci českého piva věděli o Gambrinusu co nejvíce, jako třeba, že pivo, které zde vyrábíme, je vařeno podle tradičních receptur z nejlepších surovin s využitím těch nejnovějších poznatků lidského vědění, které je ve světě k dispozici. Jsem přesvědčen, že každý, kdo si projde Návštěvnickou trasu Gambrinus, se napořád stane ambasadorem tohoto skvělého piva," říká Douglas Brodman, generální ředitel společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.

Slavnostního otevření Návštěvnické trasy se zúčastnily i známé osobnosti spojené s českým fotbalem, který Gambrinus dlouhodobě podporuje na všech úrovních, od reprezentace, Gambrinus ligy, až po výkonnostní fotbal. Předseda Českomoravského fotbalového svazu Ivan Hašek s Vladimírem Šmicerem, manažerem reprezentace, sledovali legendárního Antonína Panenku, který si v „Gambrinus Aréně" zopakoval svůj slavný bělehradský dloubák.

Na přípravě otevření Návštěvnické trasy pivovaru Gambrinus se pracovalo více než 1 rok. „Má rodina je s pivovarem Gambrinus spojena již přes 70 let. Myslím, že pokud se můj děda i otec na nás dnes dívají z pivovarského nebe, jsou rádi, že pivovar nabídne tímto novým Návštěvnickým centrem možnost všem příznivcům Gambrinu podívat se na to, co generace sládků budovaly a co Gambrinus nabízí svým fandům dnes," říká Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus, pokračovatel jedné z nejslavnějších českých pivovarských dynastií.

Prohlídka začíná na nádvoří Plzeňského Prazdroje, odkud návštěvníky k pivovaru Gambrinus odváží pivovarský autobus. Prohlídku pivovaru vedou proškolení průvodci. Začátek prohlídky zahrnuje informace o historii pivovaru, výrobním procesu a surovinách, ze kterých je pivo Gambrinus vyráběno. Poté se návštěvníci vydají do tzv. Gambrinus Arény, kde si značku aktivně zažijí - ať už její historii či současné spojení s fotbalem a hudební scénou. Poslední část je věnována ochutnávce piv Gambrinus a praktické škole čepování a péče o pivo. Návštěvníci budou mít příležitost načepovat si vlastní pivo a dozvědět se, jak správně o pivo pečovat, aby mělo tu nejlepší kvalitu.

Návštěvnická trasa pivovaru Gambrinus je otevřena denně. Konkrétní časy prohlídek pro individuální návštěvníky se dozví zájemci na www.gambrinus.cz nebo na telefonu 377 062 888. Doba prohlídky Návštěvnické trasy je přibližně 100 minut a kapacita maximálně 40 osob. Standardní vstupné činí 120 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivo, najpopulárnejší nápoj na Slovensku, môže o pár mesiacov zdražieť. Na svetových trhoch sa prudko zvýšil dopyt po sladovníckom jačmeni, z ktorého sa vyrába pivo.

Ceny jačmeňa už niekoľko týždňov rastú a čoraz viac sa špekuluje o tom, že drahší slad zvýši aj cenu piva. Zdraženie by nemuselo byť dramatické - pivovarníci pripúšťajú rast do päť percent. Pivo tak zrejme zdražie nezávisle od toho, či vláda naň zdvihne spotrebné dane alebo nie. O zmene daní mala včera rokovať Koaličná rada.

,,Fakt je, že jačmeň je drahší a každá zmena ceny suroviny sa premieta aj do ceny piva," povedal prezident Združenia výrobcov piva a sladu Štefan Karšay. K výraznému rastu cien by však podľa Karšaya nemuselo prísť. Pripustil maximálny rast do päť percent, čo by pivo na pulte zdražilo možno o nejaké tri centy na polliter.

Rast cien pripustili aj obe najväčšie pivovarnícke skupiny. ,,Pod vplyvom vyššej ceny jačmeňa sa nedá vylúčiť ani zvýšenie ceny piva pre spotrebiteľov," povedala pre Pravdu Hana Šimková, hovorkyňa Heineken Slovensko, ktorý je lídrom trhu s pivom. Výšku možného zvýšenia však neuviedla. Aj pivovary Topvar sú zatiaľ opatrné. ,,Ak by došlo k zvýšeniu ceny vstupných surovín, zvážime, či je nevyhnutné premietnuť ich do ceny konečného výrobku."

Slovensko patrí k desiatke najväčších európskych vývozcov sladu a po jeho jačmeni je tohto roku zvýšený dopyt. Vidno to aj na cenách. Za tonu jačmeňa už ponúkajú obchodníci aj 170 eur. Slovenské sladovne majú pritom kontrakty na 120 až 125 eur za tonu. Poľnohospodári, ktorí dva roky predávali jačmeň za nízke ceny, sa s predajom neponáhľajú.

,,Nemáme sa kam náhliť. Čakáme, že ceny jačmeňa zvýšia aj naši zmluvní odberatelia," povedal predseda družstva v Kočíne Jozef Puvák. Na vyššie ceny čaká aj farmár Zdenek Černay zo Senca.

,,Pred rokom mi ponúkali za jačmeň len sto eur, ale posledná augustová ponuka znela na 170 eur za tonu. Ešte nejaký čas počkám," povedal Černay. Pripomenul, že farmári dva roky na obilí prerábali, predávali ho pod výrobné náklady a nikto vtedy nenastolil otázku, že chlieb či pivo by mali byť lacnejšie.

Slovensku by nemal chýbať slad na výrobu piva. Jeho produkcia každoročne klesá a na súčasnú výrobu okolo 3,3 milióna hektolitrov potrebujú pivovary 40-tisíc ton sladu. Aj pri zníženom oseve a nižších úrodách by malo byť sladu dosť.

Niektorí pivovarníci a sladovníci však nevidia dôvody na zvyšovanie ceny piva. "Spotreba piva na Slovensku padá a zvyšovanie ceny predaju piva nepomôže," myslí si generálny riaditeľ Sladovne Michalovce Milan Lapišák. Upozornil tiež na fakt, že na výrobu piva sa už nespotrebúva toľko sladu ako v minulosti. Pivovary totiž využívajú na zlacnenie výroby piva rôzne náhradky sladu.

"Hoci je slad najdrahšou surovinou pri výrobe piva, cenu dnes tvorí najmä konkurencia. Celkom určite to platí v Česku, kde klesol predaj od začiatku roku o desať percent," povedal šéf pivovaru Steiger Vyhne Jaroslav Vysloužil. Maržu za slad by mohli podľa Vysloužila pivovary ušetriť inde. "Pre Slovensko však bude kľúčové, ako sa zachová líder trhu. Ten stanovuje cenu, ostatní ho iba kopírujú," uviedol Vysloužil.

Pokiaľ slovenským sladovniam nevykúpia po žatve jačmeň zahraniční konkurenti a nebudú nútené dovážať surovinu zo zahraničia, cena piva by sa nemusela zvyšovať. Aký však bude ďalší cenový vývoj na otvorenom európskom trhu, ukáže až jeseň, keď bude konečne známe, koľko jačmeňa sa v Európe sužovanej suchom, povodňami a ohňom urodilo.

Zdroj: Spravy.sk | Autor: Jozef Sedlák

Tradiční české pivo Holba Šerák se stalo Regionální potravinou, kterou vyhlašuje Ministerstvo zemědělství ČR a potravinářská komora ČR ve spolupráci s Agrární komorou Olomouckého kraje. 11 potravinářských odborníků hodnotilo celkem 63 výrobků v 5 kategoriích. Holba Šerák zvítězila v kategorii alkoholických a nealkoholických nápojů s výjimkou vína a získala právo využívat označení Regionální potravina na výrobku po dobu 4 let.

„Je to jedna z dalších možností odlišit se a určitě ji využijeme. Trh je zaplaven velkým množstvím různých potravin, mnohdy nízké kvality a neurčitého původu. V hanušovickém pivovaru se vyrábí pivo už 136 let podle tradičních receptur a po celou tuto dobu garantujeme konzumentovi prvotřídní kvalitu spojenou s jedinečnou chutí. Označení výrobku logem Regionální potravina pomůže spotřebiteli v jeho orientaci při nákupu,“ vyjadřuje Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba.

Projekt Regionální potravina má podpořit a propagovat kvalitní potraviny vyráběné na území regionu. Malým a středním výrobcům pomáhá zvyšovat vlastní prestiž a současně podporuje vazbu místních lidí na domácí produkty, jejichž úspěch není dílem masivní reklamy, ale především vysoké kvality a dobré chuti. V prostředí silné konkurence nadnárodních značek současně přispívá k udržení pestrosti nabídky na trhu a tím i spokojenosti spotřebitele.

Dalším důvodem pro preferenci regionálních potravin je i významný fakt, že tyto potraviny jsou díky krátkým distribučním cestám mnohem čerstvější než potraviny, které k nám putují z velké dálky. Regionální potraviny mívají proto zpravidla lepší chuť i cennější nutriční vlastnosti. Neméně důležitá je skutečnost, že čím blíže jsou potraviny ke spotřebiteli, tím méně je zatíženo životní prostředí při jejich dopravě.

K tomu se dále přidává významný aspekt podpory zaměstnanosti v daném regionu, na kterém se významně podílí právě regionální výrobci. Všechny uvedené důvody dokládají důležitost propagace regionálních potravin a naše země se tímto krokem připojuje k řadě vyspělých států, které podobné podpůrné programy úspěšně využívají již déle.

V 11-ti členné hodnotící komisi zasedli odborníci ze státní zemědělské a potravinářské inspekce, krajské veterinární správy, krajské agentury pro zemědělství a venkov, Agrární komory Olomouckého kraje, Potravinářské komory ČR, MZe ČR a SZIF.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Letos jsou tradiční pivovarské Holba Slavnosti ve znamení zábavy ze všech sil. Už v pátek 3. září se otevřou brány pivovaru pro veřejnost a oslavy ryzího piva z hor potrvají až do sobotní půlnoci. Hlavním tahákem je letos Olympic se svým frontmanem Petrem Jandou, ale na své si přijdou nejen rockeři. Celkem vystoupí desítka kapel různých žánrů od popu až po dechovku.

Kdo navštíví pivovar už v pátek, může se podívat do pivovarských provozů a za doprovodu zkušených odborníků poznat výrobu ryzího piva z hor. Exkurze budou probíhat od tří hodin odpoledne až do večera a během této doby se na nádvoří pivovaru vystřídají oblíbené kapely jako Kamelot, Bladex, Medvěd 009 nebo Second – Hand HusBand.

„Zájem o slavnosti každoročně roste. Letos počítáme s návštěvou až 9 tisíc lidí, kterým chceme ukázat, jak se vaří tradiční české pivo a samozřejmě nabídnout dobrou zábavu. V těchto dnech už probíhají přípravy areálu, které vyvrcholí těsně před akcí,“ komentuje výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Holba slavnosti patří k nejvýznamnější společenským akcím v regionu a důležitý je i jejich charitativní přínos. Část výtěžku ze vstupného jde totiž na regionální charitu a tak je tato akce typickým příkladem toho, jak lze zábavu vhodně spojit s dobročinností.

V sobotu slavnosti zahájí oblíbený bavič a moderátor Josef Alois Náhlovský slavnostním křtem knihy O Hanušovicích, která bude na slavnostech dokonce v prodeji. Holbou Šerák ji pokřtí vydavatel spolu s hanušovickým rodákem Václav Joklem, sběratelem fotografií z Hanušovicka, které kniha obsahuje. Celá slavnost proběhne ve znamení dobrého piva, hudby, tance a zajímavých vystoupení. Na skvělou podívanou se mohou těšit například příznivci společenských tanců. Jedinečnou show na slavnostech předvedou nejlepší tanečníci v republice a evropští medailisti z Tanečního klubu Jarky Calábkové v Ostravě.

Holba poteče ze 40 výčepních zařízení a nebudou chybět ani Zubr a Litovel. Očerstvení zajistí několik desítek stánků s grilovanými specialitami, tradičním gulášem a bohatým občerstvením.

Pivovarníci již stočili 10 sudů světlého Šeráku Speciál o symbolické stupňovitosti 13,51. Jde o pivo s vyšším podílem alkoholu, charakteristické svými chuťovými vlastnostmi, speciálně vyrobené pro tuto příležitost. A na co ještě se mohou návštěvníci těšit? Sobotní odpoledne plné zábavy vyvrcholí vystoupením skupiny Olympic a ohňostrojem.

Po skončení akce bude zajištěna vlaková doprava ve směrech Šumperk a Jeseník.

Vstupenky na pivovarské slavnosti je možné zakoupit za zvýhodněné ceny od 18. srpna ve vzorkové prodejně pivovaru Holba v Hanušovicích, v informačních centrech v Hanušovicích, Šumperku, Králíkách a Zábřehu nebo přímo na akci.

Jednodenní vstupenka na pátek, 50 Kč, jednodenní vstupenka na sobotu 90 Kč v předprodeji nebo 100 Kč na akci, dvoudenní vstupenka 120 Kč v předprodeji nebo 130 Kč na akci.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Bývalý pivovar v Bílině na Teplicku má zájemce. Budovu chce koupit firma z Havlíčkova Brodu. Podle místostarosty Bíliny Romana Šebka nový majitel obnoví v pivovaru tradici vaření piva. Část areálu také přestaví na restauraci a obchody, které nabídne do pronájmu podnikatelům.

Zdroj: Sedmička.cz

Čistý zisk třetího největšího pivovaru světa Heineken vzrostl v prvnín pololetí letošního roku nad očekávání trhu. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.

Čistý zisk firmy tak v prvním pololetí vzrostl o 17 procent na 621 milionů eur (15,4 miliardy korun), analytici oslovení agenturou Reuters přitom očekávali růst zisku jen na 595 milionů eur (14,8 miliardy korun). Důvodem růstu zisku byla zejména úspěšná implementace programu úspory nákladů.

"Obchodní podmínky v Evropě a USA jsou stále obtížné, nicméně výborně se nám dařilo na trhu v Africe a Asii. Myslím, že na budoucí kvartály jsme dobře připraveni," komentoval zprávu Jean-François van Boxmeer, výkonný ředitel Heinekenu.

Společnost očekává, že zisk za celý letošní rok vzroste nižším dvouciferným tempem.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Vojtech Kristen | Mediafax

Tropické horúčavy v júli priali odbytu piva aj v Pivovare STEIGER, a.s., Vyhne, ktorý v tomto mesiaci predal 39 333 hektolitrov (hl) všetkých pív, čo bolo o 15% viacej ako v júni tohto roku a o 2% viacej ako pred rokom v júli 2009. Celkový predaj všetkých pív od začiatku roka za 7 mesiacov vzrástol medziročne o symbolických 2848 hl, keď dosiahol úroveň 155 671 hl. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Po slabšom predaji na jar, sa tohtoročná pivárska sezóna sľubne rozbehla v júni a júli. Škoda augustových nepriazní počasia a povodní, ktoré zrejme ovplyvnia medziročne potešiteľne rastúce čísla, signalizujúce koniec krízy a zvyšujúcu sa kúpyschopnosť obyvateľstva. Potvrdila sa aj zmena trendu v spotrebe, najviac medziročne rástol predaj desiatky a nealkoholického piva STEIGER FREE. Mimoriadne nás teší aj rast predaja piva značky STEIGER v ČR“, komentoval vývoj na trhu J.Vysloužil.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Pritom je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého dvojstupňového kvasenia v spilkách a ležiackých tankoch. Dlhodobé ležanie dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. Náročná klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľná. Takáto výroba spája všetky pivá, ktoré STEIGER vyrába vo Vyhniach, ale aj dováža a distribuuje vo svojej sieti.

Vyhniansky pivovar prešiel krízou pomerne dobre, zachoval si ziskovosť i podiel na trhu. Vďačí za to aj tomu, že slovenskí pivári uprednostňujú klasickú prirodzenú, horkastú a hlavne plnú chuť s doznievaním všetkých prírodných surovín. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Pivo Šariš bodovalo na prestížnej medzinárodnej súťaži kvality Monde Selection už desiaty rok za sebou. Rovnako ako minulý rok si zlatú medailu odniesol tmavý Šariš 11 % a dve strieborné medaily boli udelené pivám Šariš 10 % a Šariš 12 %. Zbierka ocenení, ktorými sa pivo Šariš môže pochváliť, sa rozšírila aj o prestížnu cenu Crystal Prestige Trophy, ktorú pivo získalo za 10 rokov nepretržitého oceňovania.

Odovzdávanie zlatej medaily Monde Selection pre tmavý Šariš 11 % a prestížnej ceny Crystal Prestige Trophy, ktorú značka Šariš získala za 10 rokov nepretržitého oceňovania. Na snímke zľava sú Patrick de Halleux (predseda organizácie Monde Selection) a Ivan Seleštiansky (brand manažér pre značku Šariš, Pivovary Topvar, a.s.)

Ocenenia najlepším svetovým pivným značkám

„Značka kvality Monde Selection je známa na celom svete. Svedčí o vysokej úrovni produktov, ktorá je potvrdená nezávislými porotcami z celého sveta. Len málo značiek piva sa môže pochváliť úspechom, ktorý sa podaril značke Šariš. Už desať rokov po sebe sa teší spoločnosti tých najkvalitnejších pivných značiek na svete, o čom svedčí ocenenie Crystal Prestige Trophy. Toto uznanie si veľmi vážime. Je pre nás dôkazom toho, že pre našich zákazníkov a spotrebiteľov vyrábame pivo vysokej kvality,“ uviedol Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš.

Slávnostný ceremoniál, počas ktorého boli odovzdané ocenenia najlepším svetovým pivným značkám, sa uskutočnil 31. mája 2010 vo Wiesbadene. Zlatú medailu udelili odborníci z rôznych krajín sveta aj tento rok tmavému pivu Šariš 11 %, ktoré je unikátne svojou intenzitou sladkosti a karamelovou príchuťou. Strieborné medaily získali svetlé pivá Šariš 12 % Premium a Šariš 10 %, ktoré sa vyznačujú čistou sviežou chuťou, penivosťou a príjemným pocitom po napití.

Monde Selection

Medzinárodný inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Jeho cieľom je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvalitatívnej hodnoty. Nezávislosť je základnou črtou inštitútu. Monde Selection organizuje každý rok súťaž World Selections of Quality (Svetový výber kvality). Pri hodnotení piva sa posudzuje jeho chuť, vzhľad, grafické stvárnenie etikety a jej informatívny charakter. Hodnotiaca komisia je zostavená zo štyroch tímov po piatich špecialistoch, ktorí pivo hodnotia nezávisle od seba podľa jednotlivých charakteristík. Na základe súčtu bodových ohodnotení sa stanovuje výsledné poradie.

Medzinárodné ocenenia značky Šariš od roku 2001

V rokoch 2001 až 2010 získalo pivo Šariš 12 % Premium 5 zlatých, 6 strieborných a 1 bronzovú medailu na medzinárodných súťažiach kvality Monde Selection a Australian Beer Award. Pivo Šariš 11 % tmavý si z medzinárodných súťaží prinieslo 7 zlatých, 1 striebornú a 1 bronzovú medailu a Šariš 10 % 3 strieborné a 1 bronzovú medailu.

Značka Šariš

Značka Šariš patrí medzi tradičné slovenské značky a v tomto roku oslávila už 43. výročie uvarenia prvej várky. Pivo Šariš patrí spolu so značkami Topvar, Smädný mních, Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Birell do portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller.

Zdroj: Mediaservis.sk | Pivovary Topvar

U Hastrmana se točí Velkorybnický hastrman, ležák světlý i tmavý a polotmavé pivo. Z těch speciálních zde můžete ochutnat pivo medové, borůvkové nebo puškvorcové.

Tak činorodou hospodskou jste ještě neviděli. Po hospůdce U Hastrmana ve Velkém Rybníce létala jako drak, stihla žerty, na stůl stavěla půllitry s pivem, vmžiku se otočila a okřikla šťouraly a hned byla u dalšího stolu. Marie Vorlová, majitelka hospůdky U Hastrmana, je zkrátka nepřekonatelná.

A právě tento domácí pivovárek vyhrál první místo v soutěži Hospůdka roku, kterou vyhlásil Karlovarský deník. U Hastrmana se točí Velkorybnický hastrman, ležák světlý i tmavý a polotmavé pivo. Z těch speciálních zde můžete ochutnat pivo medové, borůvkové nebo puškvorcové. Podle toho, které zde zrovna vaří.

S podnikáním v pohostinství mají Vorlovi už dvacetileté zkušenosti a za tu dobu stihli hospůdku U Hastrmana vyšperkovat tak, že se vám domů ani nechce. Kromě toho sbírají v soutěžích minipivovarů se svými vařenými zlatavými moky jednu vítěznou cenu za druhou.

První várka Velkorybnického hastrmana byla uvařena na kuchyňském sporáku 13. března 2005 a v září 2006 se začal oficiálně prodávat. Velkorybnický hastrman se stále vaří v domácích podmínkách, klasickou technologií, za použití nejkvalitnějších surovin. Vaří se z žateckého chmele, moravského sladu, kvalitní měkké vody a kvasinek spodního kvašení z pivovaru v Černé Hoře.

„Pozor, stačí dvě až tři a už ji máte,“ varovali ty, kdo Velkorybnického hastrmana ochutnávali poprvé. „Je ale skvělé,“ vysekli poklonu paní hostinské.

A proč je hospůdka U Hastrmana tak populární? Štamgasti oceňují nejen několik druhů vynikajícího domácího piva, ale také skvělou atmosféru, která zde panuje. „Je tady příjemná obsluha a také výborná kuchyně. A legrace,“ chválili tuto hospůdku v kuponech zaslaných do redakce Karlovarského deníku. Servírka Barbora Ditková se jen usmívala a peprnou odpověď na žerty měla vždy po ruce.

V hospůdce U Hastrmana to zkrátka žije a dýchá. Pivem.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autorka: Ivana Kalinová

Pivaři sobě! Tímto heslem se řídí majitelé právě dokončovaného minipivovaru Na Rychtě v Ústí při hledání jména pro své nové pivo. Sešlo se 625 návrhů, ze kterých bude tento týden vybírat zvlášť sestavená komise. Autor vítězného návrhu dostane poukázku na tisíc piv.

„Máme komisi, v níž jsou zastoupeni historici, pivovarníci, novináři, ale třeba také lékařka imunoložka, protože i ta má do tématu co mluvit, neb pivo mimo jiné podporuje imunitu,“ poznamenal majitel minipivovaru Martin Prachař. Za MF DNES hodnotí názvy Martin Krsek.

Přemysl, Mariánský ležák, Patriot, Ústecký lev, Ústečan - to jsou některá z možných jmen pro budoucí pivo. Po prvním předvýběru zbylo 250 možných značek. Vnitřní pravidla soutěže vyřadila cizí slova, vulgarismy a jména, která se opakovala. Nejčastěji lidé posílali různé varianty na název minipivovaru. Těch bylo ke dvěma stům, jen Ústeckých rychtářů bylo 95. Zůstat mohl jen jeden, ten který byl poslán ze všech nejdříve. „Vyřadit jsme museli i návrh, aby se pivo jmenovalo Pij. Je to sice roztomilé a vlastně to není sprosté slovo. Ale dokážeme si představit, jak by v tomto zafungovala lidová tvořivost,“ dodal sládek Jaroslav Rottenborn.

Vítězný návrh mají komisaři vybrat do pondělí příštího týdne. Majitel ho ale bude tajit až do 9. října, kdy minipivovar oficiálně otvírá. Nestihli jste svůj tip poslat majiteli pivovaru? Navrhněte název přes MF DNES. Rádi nápady otiskneme. Pište je na mail: redul@mfdnes.cz

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Päť zatvorených pivovarov, 1 200 ľudí vyhodených na dlažbu a pokles výroby piva o tretinu. Taký je účet zvýšenia spotrebných daní, ktoré v roku 2003 nariadil minister financií Ivan Mikloš.

Ten vtedy začal raziť princíp, že viac ľuďom zdaní spotrebu a menej príjmy. Mikloš je teraz opäť v úrade a znova sa chystá zvyšovať spotrebné dane na alkohol.

Pivovarníci tvrdia, že Mikloš sa už raz na nich popálil. "Ministerstvo financií rátalo, že zvýšenie spotrebných daní prinesie istý pokles spotreby piva, ale vyvážia ich vyššie daňové príjmy. Táto prognóza sa naplnila len čiastočne," hovorí riaditeľ Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

V roku 2002, keď sa vyrobilo 4,85 milióna hektolitrov piva, vybral štát na spotrebných daniach za pivo 1,34 miliardy korún. O dva roky neskôr, keď klesla výroba o 600-tisíc hektolitrov, mal štát za pivo v pokladnici 2,04 miliardy korún. A vlani, keď klesla výroba na doteraz najnižšiu úroveň, sa znížil výber daní za pivo na necelých 60 miliónov eur (1,78 miliardy korún).

Keď pivovarníci počujú o možnom zvýšení daní, zmocňujú sa ich obavy z ďalšieho úpadku pivovarníctva. Pivovary prestali investovať, naopak, mnohé sa zatvorili. Naposledy na jar tohto roku bývalá trojka trhu Topvar Topoľčany. Zostala po ňom len slávna značka a sklady.

Ešte v roku 2002, v čase rekordnej výroby piva, sa ho na Slovensku vypilo priemerne 94 litrov na jedného obyvateľa. Vlani to bolo už len 79 litrov. Nečudo, veď pivo výrazne zdraželo. Polliter dvanástky, ktorý stál v roku 2003 priemerne 51 centov, sa vlani predával po 60 centov.

Zdroj: Správy Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák

Plzeňský Prazdroj snižuje spotřebu energie a emise skleníkových plynů díky technologiím s nižší spotřebou fosilních paliv a využití organického odpadu jako zdroje energie. Pivovar dál hledá nové zdroje obnovitelné energie a efektivně mění způsob přepravy výrobků. Do roku 2020 se zavázal při výrobě 1 litru piva omezit přímé emise z fosilních paliv o 50 % oproti roku 2008.

České pivovarnictví je náročné na spotřebu energií, což je dáno zejména tradičními výrobními postupy. Recpety i postupy však Plzeňský Prazdroj dlouhodobě dodržuje a nehodlá je měnit, proto hledá úspory jinde. Správnou cestou se jeví efektivní využívání energií, investice do obnovitelných zdrojů a produkce vlastní energie z obnovitelných zdrojů.

„Společensky odpovědný přístup Plzeňského Prazdroje se zaměřuje na 10 priorit, a do této koncepce zapadá také strategie zaměřená na energetickou efektivitu. Chceme využívat nejmodernější nízkoenergetické technologie a obnovitelné zdroje energie. Tato strategie se přímo týká provozů na výrobu piva, sleduje však i nepřímé dopady vznikající v dopravě a ve výrobě obalů,“ říká Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje.

Do roku 2020 plánuje Plzeňský Prazdroj snížit úroveň emisí z fosilních paliv o 50 %, přičemž důležitou úlohu sehrají právě obnovitelné zdroje energie. Z těch využívá Plzeňský Prazdroj v současnosti především odpadní vody, jejichž čistěním získává bioplyn či využívá jejich teplo pro předehřev užitkové vody.

Další potenciál k dosažení ambiciózního cíle se rýsuje ve využití organických odpadů pro výrobu energie. „Pokud studie proveditelnosti transformace biologických odpadů do obnovitelných zdrojů energie bude úspěšná, jsme schopní vyrobit 46 % spotřebovávané energie pro pivovar z obnovitelných zdrojů. Tím bychom se přiblížili i v energetickém mixu celého Prazdroje k cílové hodnotě 50 %,“ vysvětluje Petr Holeček. Snižování spotřeby energie i emisí patří mezi 10 priorit Plzeňského Prazdroje v oblasti trvale udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V pátek 27. srpna se otevřou brány pivovaru Plzeňský Prazdroj a začne tradiční svátek plzeňských piv Pilsner Fest. Na dvou pódiích vystoupí více než dvě desítky kapel a během dvou dní očekávají organizátoři přibližně třicet tisíc návštěvníků. Lákadlem budou také obě plzeňská piva v nefiltrované podobě. Každý z návštěvníků může také přispět k překonání rekordu v hromadném přípitku. Pilsner Fest ovlivní i život Plzeňanů, kteří přímo na festival nezavítají. Změny v dopravě a objízdné trasy jsou naplánované v průběhu Pilsner Festu tak, aby se co nejméně dotkly života občanů. Z bezpečnostních důvodů bude uzavřena část ulice U Prazdroje, která vede přímo za pivovarskými zdmi. Za případné komplikace se organizátoři omlouvají.

Oslava plzeňských piv Pilsner Urquell a Gambrinus bude probíhat ve znamení pivních specialit. „Speciálně pro Pilsner Fest jsme uvařili oba druhy piv, které budeme čepovat v nefiltrované a nepasterizované podobě, tradičně o ně bývá velký zájem. I když je nabídka piv v této podobě technicky i finančně náročnější, cena bude stejná jako u běžně prodávaných variant,“ říká Vladimír Jurina, manažer korporátní značky. Cena piva bude 24 korun za Gambrinus Světlý a 30 korun za Pilsner Urquell. Neodmyslitelnou součástí podobných akcí je i nabídka nealkoholického Birellu, chybět nebudou ani pivní speciály Master. Pivo poteče z rekordního počtu výčepních kohoutů. Oproti loňskému roku jich organizátoři třikrát více a pivo poteče z celkem 160 pivních kohoutů.

Pilsner Fest se bude odehrávat na dvou scénách v prostorách pivovaru a za pivovarskou bránou. Návštěvníci se mohou těšit na netradiční prostor uzavřené části ulice U Prazdroje, kde bude několik atrakcí a výstava děl studentů a sprejerů pro značky Pilsner Urquell a Gambrinus. Ulice

U Prazdroje mezi ulicemi Šumavská a Sirková/Tyršova bude uzavřena o půlnoci ze čtvrtka 26. 8. na pátek 27. 8. do neděle 29. 8. 8 hodin ráno.

Pokus o překonání rekordu

Chvíli po začátku Pilsner Festu, v pátek v půl osmé večer, se odehraje pokus o překonání rekordu v hromadném přípitku. Návštěvníci Pilsner Festu si společně s představiteli města Plzně a Plzeňského Prazdroje připijí na úspěch Pilsner Festu a především také na úspěch Plzně v její kandidatuře na evropské město kultury. Stávající rekord z roku 2003 vytvořilo rovněž na Pilsner Festu 4956 připíjejících. Dramaturg festivalu Pavel Anděl věří, že rekord padne, zato jeden z hostů, který v sobotu předvede kuchařskou show, Zdeněk Pohreich, je v tomto ohledu skeptický. Oba pánové proto uzavřeli sázku. Pokud rekord bude překonán, Zdeněk Pohlreich bude na Pilsner Festu čepovat pivo. Když ne, Pavel Anděl na oplátku něco dobrého uvaří a kromě zklamání z nepřekonání rekordu se bude muset vyrovnat s případnými Pohlreichovými komentáři na svůj kuchařský um. Rekordní přípitek bude přenášen mezi oběma pódii telemostem a řídit ho budou dvě známé moderátorské tváře Aleš Háma a Libor Bouček.

Plzeň se roztančí v rytmech Pilsner Festu

Na dvou pódiích pojmenovaných podle piv Pilsner Urquell a Gambrinus vystoupí ve dvou festivalových dnech celkem 25 kapel (podrobný program viz tabulka níže). Nebude snadné se rozhodovat, na kterou kapelu zamířit – hned v pátek vystoupí třeba Support Lesbiens, J.A.R., Mig 21 nebo Děda Mládek Illegal Band. Sobota pak bude patřit mezi jinými Třem sestrám, které si přichystali pro Gambrinus novou písničku, Gipsy.cz nebo skupině Žlutý pes. Na přítomné čekají dvě zajímavá a netradiční zpestření. Mnoho z vystupujících se někdy zmínilo, že by si rádi zahráli s tím či oním kolegou. Hudební dramaturg Pavel Anděl je různě spojil, takže se lidé mohou těšit na takové dvojice jako Petr Bende s cimbálovou kapelou Grajcar, Nightwork zahrají v rytmu beatboxu, skupina Blue Effect doprovodí mezzosopranistku Andreu Kalivodovou a také Tereza Černochová a Skupina vystoupí s výjimečnými pěveckými hosty. Druhou třešničkou je dohoda, že každá kapela zahraje na závěr svého vystoupení něco z repertoáru následující skupiny.

Bohatý doprovodný program

Atrakcí pro technické nadšence bude možnost stáhnout si zdarma do mobilu čtečku qr kódů a s její pomocí pak číst různé zakódované informace v dějišti Pilsner Festu. Doprovodný program nabízí i mnoho dalšího: nafukovací městečko Gambrinus, živé sochy, ukázky bednářských řemesel, prohlídky pivovaru včetně nově otevřeného Návštěvnického centra Gambrinus, vzkazovník, golfový trenažér, srazy Ambasadorů Pilsner Urquell a Štamgastů Gambrinus, kuchařskou show Zdeňka Pohlreicha a jiná lákadla, jako např. stan Mastera Bartendera, kde bude vítěz letošního ročníku Lukáš Svoboda předvádět své umění a trénovat na světové finále. Na Pilsner Fest také bude kompletně přesunuta výstava studentů a sprejerů probíhající po Plzni a bude zde unikátně a naposledy k vidění na jednom místě.

Ti, kteří se rozhodnou přijít na Pilsner Fest v červeném nebo zeleném oblečení, tedy barvách značek Pilsner Urquell a Gambrinus, budou moci po oba dva dny na obou pódiích soutěžit a hlavní výhrou bude pivo na rok zdarma!

Zdroj: Region Plzeň.cz

Nový soukromý pivovar s podporou města a s přispěním peněz z evropských dotací vzniká v Sokolově. Dosáhnout na peníze z Evropské unie ale není jednoduché. Podnikatel Ladislav Sás dostal nedávno osmimilionovou dotaci na novou technologii. Potřebuje ale odpovídající prostory. Ty mu slíbila radnice v areálu bývalého kláštera. Chce tam mít celý pivovar a navíc stylovou restauraci. Radnice na stavební úpravy také požádala o dotaci, ale nedostala ji.

Vlastní značku piva Permon začal Ladislav Sás vařit před třemi lety ve své garáži v Lomnici u Sokolova. Teď už provozuje skutečný pivovar v provizoriu bývalé veřejné jídelny u sokolovského náměstí. V osmi tancích tam uzrává až tisíc hektolitrů ročně. "Zatím prodáváme všechno, co vyrobíme. Kupodivu za ta léta nemáme žádnou reklamaci, všechno se prodalo a pivo nám stále chybí," pochvaluje si majitel pivovaru.

Vsadit na speciální piva se vyplácí. V Sokolově už dokonce funguje i restaurace, která čepuje výhradně Permona. Cenami ale malý sokolovský pivovar nemůže konkurovat ležákům z velkých pivovarů. Majitel se proto chce orientovat hlavně na piva speciální a lahůdková. Zvýšit produkci na 2 000 hektolitrů mu má pomoct rozšíření kapacity na 14 tanků.

Myšlenka rozvoje místního pivovaru se zamlouvá i sokolovské radnici. Ta pivovaru nabídla prostory bývalého kláštera. Tam, kde má být pivovar i restaurace, uchovávali kdysi mniši víno. "Pro nás by byla obrovská škoda, kdyby se toto pivo mělo vařit někde jinde než ve městě Sokolov, protože jsme si ho tak trochu vzali za své a bereme ho jako městskou značku," říká starosta Sokolova Karel Jakobec /ODS/.

Město podepsalo s majitelem pivovaru smlouvu, podle které bere stavební úpravy budoucího pivovaru a restaurace na sebe. S žádostí o patnáctimilionovou dotaci ale neuspělo, a tak musí hledat řešení. "Tento projekt je tak kvalitní, že část z něho zaplatíme ze svého, tzn. zaplatíme asi 2,5 milionu korun, další část doplatí bytový podnik. Nájemce nám tyto naše náklady zaplatí na nájemném," vysvětluje řešení, se kterým Sokolovští přišli, místostarosta města Jaromír Dvořák.

Bez evropské dotace stačí peníze městu jen na adaptaci prostor pro samotný pivovar. Na stylovou restauraci zatím peníze nejsou. Radnice se ale nevzdává. Chce zkusit štěstí v dalších dotačních titulech.

Původní článek a reportáž Zdeňka Soukupa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Pivovary SABMiller a Asahi Breweries patří mezi zájemce o pivovarnické aktivity australské nápojové firmy Foster's Group v hodnotě přes deset miliard dolarů. Zatím však nepředložily žádnou oficiální nabídku. Akcie Foster´s po zprávě posílily o sedm procent.

Spekulace o převzetí pivovarnických aktivit firmy Foster's se podle agentury Reuters začaly šířit poté, co společnost v květnu představila plán na jejich oddělení od vinařské divize v příštím roce.

„Převzetí zřejmě není příliš pravděpodobné v blízké budoucnosti, ale jakmile bude provedeno oddělení, určitě tu bude nějaký zájem,“ uvedl investiční analytik Daniel Nelson ze společnosti Constellation Capital.

Podle australského tisku SABMiller najal jako poradce banky JPMorgan a Royal Bank of Scotland. Akcie Foster´s posílily po zprávě o více než sedm procent na nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Převzetí Foster´s by bylo druhým největším převzetím v pivovarnickém odvětví v tomto roce.

Firma SABMiller patří mezi největší pivovary na světě. Její součástí je mimo jiné největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj. SABMiller již vlastní práva na vaření piv společnosti Foster's ve Spojených státech.

Firma Asahi Breweries je druhým největším pivovarem v Japonsku. Její prezident Naoki Izumija tento měsíc uvedl, že by měl mít během příštích pěti let k dispozici 9,2 miliardy dolarů na akvizice. Japonské pivovary se snaží pomocí expanze v zahraničí snížit závislost na domácím trhu, jenž za poslední desetiletí klesl o 15 procent.

Zdroj: E15.cz

Podpis Jana Rottenborna nesla piva Zlatopramen i Březňák. Spjat s ústeckými pivy je 50 let. Teď do důchodu dostal „na hraní“ minipivovar Na Rychtě. Říká, že chce ve varně naplňovat své chuťové vzpomínky na dávno zaniklá piva.

Jaký je rozdíl mezi minipivovarem a velkým pivovarem? No, ve velikosti. V malé peci lze vše lépe promísit, provařit. Dnes už je málo velkých pivovarů s klasickou technologií, vše je řízeno počítačem a ten neumí reagovat jako člověk. V malém množství si s pivem můžeme daleko více hrát. Velké pivovary jsou továrny na pivo.

* Co to znamená pro konzumenta?

I pivo ve velkých pivovarech je poměrně kvalitní. Ale aby se mohlo stáčet a převážet, tak se trochu šidí. Musí se z něj vytáhnout některé věci, které by zkracovaly trvanlivost. To znamená odstranit kvasnice filtrací. A kvasnicím se říká chleba piva, pak už vlastně pivo není ten proslulý tekutý chléb. Po filtraci zbude žlutá chmelová voda, to jsou ta takzvaná europiva. My takto prodlužovat trvanlivost nemusíme. Co uvaříme, to se vypije přímo u nás za několik dnů, maximálně týdnů.

* Varny u vás budou stát uprostřed hospody, bude se vařit za běžného provozu. Nebude u vás horko?

Ne, to by si asi hosté hlavně v létě stěžovali. Zákazník sice vidí klasické měděné varny jako v pivovaře, ale to je vlastně jen svrchní opláštění. Pod ním je tepelná izolace a vlastní nerezová nádoba. Takže hic bychom u nás při vaření mít neměli.

* Kolik chcete vařit druhů piv?

Máme v plánu až pět, ale na rozjetí chceme nabídnout alespoň tři druhy. Samozřejmě pivař chce mít to svoje pivo, u kterého ví, že když přijde ve čtvrtek, v pátek nebo v neděli, bude pořád stejné. Ale měl by nahlédnout i do jiného korbele. Když sedí u jednoho piva, tak je to taková chuťová degenerace.

* Budete experimentovat?

Chceme pořádat řízené degustace pivních speciálů dovezených odjinud. Nabídnout našim zákazníkům i to, co běžně nepijí a co by třeba dřevní pivař ze zásady odmítal. Věřím, že řada lidí by ráda ochutnala belgická či anglická piva. Budouli nabízené vzorky hostům chutnat, není pro nás problém vyrobit prakticky cokoli. Chystáme i speciální várky ke konkrétním příležitostem - jako na svatého Václava, na dožínky. Pivař si užije změnu, ale ví, že se pak může vrátit k tomu svému jako k maminčině kuchyni.

* Minipivovary nabízejí většinou vícestupňové speciály, ale vy plánujete vařit i osmičku?

Je to hlavně pro hosty, kteří přijedou na oběd autem a nechtějí čekat tři hodiny, než z těla odbourají těžký speciál. Když jsem se učil v 60. letech v Plzni, měli tam velmi výbornou osmičku, ta už se dávno nevyrábí. Chtěl bych ji uvařit, jak si ji z té doby pamatuju. Jako když ve stáři někdo vzpomíná na krupicovou kaši, já mám v chuťově paměti dobrou lehkou osmičku. Ale samozřejmě ležák a speciál pro večerní posezení budeme vařit také.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Krsek

Pivní slavnosti letos na maličké náměstí ve Štramberku zavítaly už pošesté.

Pod všemi šesti ročníky je jako pořadatelka podepsána Simona Grznárová. Slavnosti si podle ní dokáže užít každý, byť by nevypil jediný hlt piva.

* Pivní slavnosti bývají v posledních letech mezi lidmi velmi oblíbené, jak je to ve Štramberku?

Mám pocit, že čím víc je ročníků, tím se zvýšil i počet návštěvníků a počet minipivovarů, které se účastní. Můžu dokonce říct, že se pivní slavnosti staly tradiční štramberskou akcí v létě.

* Proč jste vůbec začali pivní slavnosti pořádat?

Vycházíme z toho, že vlastníme dva minipivovary, které vaří kvasnicové pivo - a tudíž i slavnosti jsou zaměřeny na přehlídku regionálních minipivovarů. Ty, co jednou pozveme, přijedou a pak k nám jezdí každý rok.

* Představte si, že chcete pozvat své známé, aby přijeli. Na co byste je nalákala?

Na to, že na malém štramberském prostoru můžou ochutnat až třicet druhů piv, že je tady dobrá zábava, dobrá hudba a dobré jídlo.

* Pivo mají rádi ale většinou muži, co byste jim poradila, aby i jejich ženy chtěly přijet?

Tady je i spousta jiných možností - nejen ochutnávání piva, ale i vycházky na Trúbu nebo na Bílou horu, podívat se mohou i do jeskyně Šipka, takže tady je na jednom místě až moc činností na jeden den a na své si přijdou i ženy.

* Když přijedou partneři, je jen krůček k tomu, aby vzali sebou i své děti. Také na tuto možnost jste připraveni?

Máme přichystaného pivovarského šaška, ale program není nijak extra přizpůsoben pro děti. Se šaškem si mohou něco vyrobit a odnést si domů nebo zasoutěžit si. Ale jak už jsem řekla, dá se tady podniknout i spousta výletů.

* Pořádat takové akce není jen o zábavě, ale i o zázemí. Kde tady tak velké množství lidí zaparkuje?

Nachystaná jsou odstavná parkoviště, ze kterých lidé pak musejí dojít pěšky. Procházka je to příjemná, protože po cestě je řada památek a roubených chaloupek. No a po zpáteční cestě zpátky aspoň to pivo trošku vychodíte.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dnes se ve zrušených pivovarech skladuje zelenina nebo promítají filmy. Jiným hrozí zkáza

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

„Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.“

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století. Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko-rakouské války v roce 1866. Pivovaru se od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660. Zlatými lety pro výrobu bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly během let všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých letminulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou. První várky vmístním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Podle agentury AC Nielsen se v Dánsku po zavedení zvýšené daně z piva v EU v r. 2008 výrazně změnil poměr spotřeby vína a piva. Podíl vína v přepočtu na alkohol činí 43,8 %, podíl piva 39,5 %. Podle Dánské asociace pivovarníků se zvýšením daně za pivo dostali výrobci do obrovských problémů jak kvůli dani samotné, tak kvůli snížení spotřeby piva. Negativní vliv se projevuje jak snížením počtu pracovních míst tak i negativním vlivem na zdraví, protože relativně „nízkoalkoholické“ pivo je nahrazováno vínem s několikanásobně vyšším obsahem alkoholu.

Dánsko, které je v produkci piva na čtvrtém místě na světě, má přitom nejvíce pivovarů na osobu ze všech zemí na světě. Pivo je vystaveno nerovným podmínkám v konkurenci s vínem. Záchrana pivovarnictví je v rukou politiků. Je s podivem, že vlastní vláda nepřímo podporuje vinařství zemí jižní Evropy a jiných kontinentů.

V systému daní v Dánsku se daň z piva počítá ze skutečného obsahu alkoholu, víno je daněno různě podle tříd, do nichž je zařazeno. Daň z láhve červeného vína s obsahem alkoholu 12 % je stejná jako při obsahu alkoholu 14,5 %. Dánové platí za třetinku piva s obsahem 4,6 % alkoholu 78 dánských centů (Dc), zatímco za stejné množství alkoholu ve sklenici vína 67 Dc. Dánský parlament nyní rozhodl, že i cidre a podobné výrobky budou zdaněny jako alkoholické nápoje, a sice tak, že daň bude proti vínu dvojnásobná, i když naopak obsah alkoholu ve víně je více než dvojnásobný.

Jednou pozitivní maličkostí je, že v r. 2009 konečně převýšil podíl piv produkovaná dánskými mikropivovary (3,5 %) podíl spotřeby cizích piv (3,4 %).

EU Food Law, 2010, č. 446, s. 13-14

Poznámka

Spotřební daň v EU

Z daňového systému v rámci Evropské unie jsou prozatím nejvíce harmonizovány daně nepřímé, především spotřební. Spotřební daně jsou harmonizovány prostřednictvím minimálních sazeb, které musí každý stát EU dodržovat, a principů platných pro DPH. Dále se také státy EU zavázaly, že nebudou aplikovat další spotřební daně, mimo schválených, které by ohrožovaly stabilitu vnitřního trhu ES. Tolerované jsou: daně z nealkoholických nápojů, motorových vozidel, odpadu a cukru, čokolády a sladkostí.

Přestože lze u nepřímých daní zaznamenat velkou míru harmonizace, existují mezi státy EU rozdíly ve výši aplikovaných sazeb stejně jako u udělovaných výjimek a počtu výrobků podléhajících netradičním daním (např. na některé nealkoholické nápoje, motorová vozidla, odpad a čokoládu).

Spotřební daň v ČR

Spotřební daň v ČR upravuje zákon 353/2003 Sb., který prochází častými novelizacemi. Jedná se o nepřímou daň, kterou sice odvádí např. výrobce, ale platí ji spotřebitel. Vztahuje se na minerální oleje, tabákové výrobky, a také na pivo, víno a meziprodukty. Konkrétní postupy k určení výše spotřební daně u jednotlivých typů produktů uvádí hlava II až IV výše uvedeného zákona.

Spotřební daň z lihu se týká alkoholických nápojů kromě piva a vína a podobných výrobků a určuje se podle objemových % lihu v nápoji, a to různou sazbou pro produkty rozdělené do 4 skupin (nejnižší sazba je pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení).

Spotřební daň z piva má jednak základní sazbu, jednak snížené sazby pro drobné pivovary (odstupňováno podle produkce pivovaru). Daň se počítá za každé celé procento extraktu původní mladiny. Základní sazba činí 32 Kč na hl za každé celé procento extraktu původní mladiny. Snížené sazby se pohybují v rozmezí 16 až 28,80 Kč.

Spotřební daň z vína a fermentovaných produktů (s obsahem 1,2 až 22 % obj. alkoholu) rozlišuje tichá a šumivá vína. Tichá vína nejsou zdaňována, u šumivého vína je daň 84,97 EUR na hektolitr.

Pivo

Minimální spotřební daň v EU je 0,748 EUR na hl/stupně alkoholu v konečném produktu (čl. 6 směrnice 92/84/EHS). V ČR odpovídá standardní sazba daně 0,872 EUR na hl/stupeň alkoholu konečného produktu, u snížených sazeb až 0,436 EUR na hl/stupeň alkoholu v konečném produktu).

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková

Vyškovský pivovar ustál útlum výroby, Ministerstvo zemědělství vyměnilo předsedu představenstva Jihomoravských pivovarů a hledá nového nájemce. Příští týden už by mělo dokončit podmínky výběrového řízení. Pivovar navíc získal nové zákazníky a blýská se mu na lepší časy.

„Jediný akcionář, kterým je Ministerstvo zemědělství a předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Václav Hlaváček společně připravují podmínky pro výběrové řízení. Je v našem zájmu, aby měl pivovar nového nájemce co nejdříve,“ řekl David Šigut, který je pověřený vedením pivovaru.

To, že na podmínkách se pracuje a brzy by měly být hotové potvrdila i tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková. „V pondělí nám představenstvo pošle návrh podmínek k výběrovému řízení. Ministerstvo je přečte, zpracuje a myslím si, že by to nemělo dlouho trvat a zveřejníme je. Příští týden vám dám vědět, kolik času zpracování zabere,“ informovala Dvořáčková.

Znovu se zúčastní

Tato zpráva potěšila zájemce o pronájem pivovaru. Zájem stále neztratil třeba majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala. „Určitě bychom se chtěli znovu zúčastnit. Hlavní ale je, aby řízení vyhrál někdo, kdo chce ve výrobě piva pokračovat. V současné době čekáme, jestli budou zájemce opět oslovovat a ozvou se i nám, nebo jaké vlastně budou vyhlášené podmínky. Snad už to bude tentokrát férové. Navíc, podle mého názoru, to nový předseda představenstva myslí s pivovarem dobře,“ uvedl Skala.

Radost mají i zaměstnanci pivovaru, kteří očekávají nového nájemce. Hlavně jsou ale vděční za podporu veřejnosti. „Chtěl bych poděkovat příznivcům vyškovského pivovaru za podporu, kterou nám dali v době, kdy bylo vyhlášené utlumení výroby. Naštěstí se to obrátilo, za co jsem rád. Dál bych chtěl poděkovat veřejnosti za účast na oslavách sto třiceti let pivovaru a za slavnosti piva, které byly, v neděli patnáctého srpna, při příležitosti Vyškovské pouti. Vytočili jsme asi šedesát sudů piva,“ děkoval sládek Dušan Táborský lidem.

Nové zakázky

Pivovar přestál těžké období a podle sládka získává i nové zákazníky, což je jedině dobře. „Pivovar se dál zapojuje do soutěží, prodává pivo a plní závazky vůči odběratelům a hledá nové zákazníky. Jednáme se zahraničím a už se odvezly i vzorky piva do Itálie. Nově se připravuje obchod do Ruska. Začali jsme jednat i s finským partnerem, který by si koncem měsíce měl přijet pro první vzorky piva na ochutnání. Nově dovážíme také do okolí Bystřice nad Pernštejnem,“ pochvaloval si Táborský.

Vyškovské pivo navíc zvítězilo v soutěži Regionální potravina Jihomoravského kraje v kategorii Alkoholické i nealkoholické nápoje. „Nejsilnější vyškovské pivo, které teď děláme, Jubiler 1680, je speciální světlé pivo a získalo v soutěži Potravina roku první místo. Na druhém místě byl také náš Havran. Tomu držíme palce, protože dvakrát vyhrál v Německu na Europien beer star, tak abychom další výhrou získali hatrick. To by bylo moje zbožné přání. Uvidíme také, co další podzimní soutěže, jestli budou plodné jako v minulosti,“ uzavřel sládek.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Příznivci piva si podle některých hostinských kupují svůj chmelový mok zejména v supermarketu, točené raději oželí.

„Lahváč“ u televize vyjde mnohem levněji než sklenička s kamarády v hospodě.

„Důvodem nižšího čepování piva není podle mě spotřební daň, která platí od nového roku, ale politika pivovarů. Lahvové pivo prodávají v supermarketech pod cenou výrobních nákladů a v sudu platíme mnohem dražší. Musím zákazníkům občas ukázat fakturu, aby mi věřili, za kolik pivo nakupuji. Točíme Gambrinus a tam je mezi lahvovým a točeným rozdíl pět korun, zákazníci mi to ani nevěřili,“ řekl majitel restaurace Na bojišti v Nové Bystřici Rudolf Urban.

Ohledně odbytu piva jsou malé tuzemské pivovary na tom stejně jako další dodavatelé zboží. Vedení nadnárodních řetězců je nutí k cenám, které se často ani nerovnají výrobním nákladům. Mezi nabídkou v supermarketech se navíc občas začíná objevovat pivo zahraniční, konkrétně polské výroby. Dodavatel buď musí respektovat podmínky řetězců nebo prodávat svůj produkt jinde.

„Zákazníci, kteří si dřív denně přišli na dvě až tři piva, nám odpadli. Ale v sezoně se to moc nepozná, protože tu jsou turisté. Úbytek konzumentů se ukáže až na podzim,“ doplnil Rudolf Urban.

Spolumajitel penzionu U jezárka v Suchdole nad Lužnicí Pavel Hanus také nejásal: „Čepujeme Gambrinus a koruna, o kterou pivovar navýšil cenu, je znát. Lidé nemají peníze, je to rok od roku horší.“ S navýšením cen plzeňského piva naopak počítal majitel v třeboňské restauraci Šupina Petr Müller včas, a proto tam cena zůstala stejná.

„Odbyt lahvového piva se zvedl v poměru k sudovému poměrně výrazně. Lahvové pivo proto nyní převyšuje výrobu. Hlavně nás trápí zvýšená spotřební daň, kterou jsme promítli do cen a teprve až konec roku ukáže, jak ovlivní výstav piva,“ řekla ředitelka pivovaru Bohemia Regent Andrea Stasková.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Stanislava Koblihová

Brian Moore má koníček a "zkušenosti", které mu většina mužů upřímně závidí. Svému hobby, ochutnávání piva, se věnuje již tři desítky let a stihl ochutnat už zhruba 46 000 různých piv. Jednasedmdesátiletý muž si o každém pivu, které od sedmdesátých let minulého století ochutnal, udělal pečlivé degustátorské poznámky.

Brian Moore je patriot a nikterak se tím netají. Zahraniční piva ho ani trochu nezajímají, ochutnává pouze ta britská. A jazýček má za ta léta prý už pořádně zmlsaný.

"Kdy jsem ochutnal poslední šťopečku jiného alkoholického moku, než kterým je pivo? Tak to bude asi nějaká whisky na svatbě, ale to už bude tak 50 let. Vůbec si ani nemohu vybavit, jak chutnala," uvedl penzista.

"V jednu dobu jsem pil až 100 půlpint (obdoba našeho malého piva) týdně, ale moje výdrž už je dávno fuč," dodal nadšenec ze Sheffieldu, který nemá o kousky k degustaci nouzi. Velká Británie je z pivovarského pohledu velmi aktivní.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Kynčl

Banskobystrický pivovar ako jediný pivovar na Slovensku prišiel na trh s výnimočným osviežujúcim produktom - URPINER RADLER je jedinečný osviežujúci pivný nápoj, v ktorom sa harmonicky spája výnimočná chuť piva URPINER a citrusových plodov na čisto prírodnej báze. Jeho zlatistá iskrivá farba a bohatá hustá pena mu dodávajú vzhľad kvalitného pivného moku. URPINER RADLER je určený pre všetkých, ktorí chcú uhasiť smäd lahodným nápojom s nízkym obsahom alkoholu. Najlepšie chuťí vychladený.

Zdroj: Urpiner.eu

V Protivíně se už podesáté se tu konal tradiční Pouťový víkend pod platany. Letošní ročník se může pochlubit rekordní návštěvou více než třech tisícovek návštěvníků.

Letošní ročník Pouťového víkendu se poprvé konal v nově zrekonstruovaném areálu Belveder, který se nachází přímo v areálu protivínského pivovaru. Právě zpevněním povrchů, úpravou ploch pivovar získal dokonalé místo pro pořádání různých slavností a koncertů.

Kromě skvělého piva čekal na návštěvníky pod platany bohatý kulturní program, zajímavé soutěže, prohlídky areálu, hasičská soutěž, koncert skupiny Parkán, ale i pravá jihočeská dechovka. Největšímu zájmu se jako tradičně těšily prohlídky pivovaru a soutěž sběratelů pivních kuriozit.

Nejdůležitější ale přesto bylo pivo, které na akci teklo proudem. Vypilo se více než 120 sudů. Návštěvníci měli možnost ochutnat nepasterizované pivo Platan 11 z tanků a také všechny protivínské speciály – čepoval se Protivínský Granát, Prácheňská perla i Kvasničák. Nechyběl ani prémiový ležák Lobkowicz Premium a jeho nealkoholická varianta Lobkowicz Premium Nealko, které taktéž vaří v Protivíně.

Protivínský pivovar býval největším pivovarem v prácheňském regionu. Přesný rok jeho založení sice v análech nenajdeme, jisté ale je, že již v 16. století se v něm pivo vařilo. V roce 1711 přešel do vlastnictví šlechtického rodu Schwarzenbergů, v němž setrval déle než dvě stovky let. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Zdroj: Pivo Platan.cz

Management Měšťanského pivovaru Strakonice se rozhodl v letošní fotbalové sezoně finančně podpořit Okresní fotbalový svaz Strakonice, na jehož konto poputuje sponzorský dar ve výši sto tisíc korun. Místní týmy se tak zapojí do projektu Českomoravského fotbalového svazu „Bezpečná fotbalová branka“.

„S vedením Okresního fotbalového svazu jsme se shodli na tom, že nejpotřebnější je v tuto chvíli využít finance na zvýšení bezpečnosti na hřišti, proto se za sponzorský dar v prvé řadě nakoupí branky, které splňují přísné bezpečnostní normy,“ říká předseda představenstva Měšťanského pivovaru Strakonice Jaroslav Tůma. Branky v rozměru 2 x 5 metrů budou využívány zejména pro utkání na zmenšených hracích plochách.

Okresní fotbalová sezona 2010/2011 zároveň ponese jméno oblíbeného regionálního piva - „DUDÁK Okresní přebor“. Veškeré zápasy v rámci okresního kola Českého poháru 2010/2011 budou označeny názvem strakonické pivní novinky pro letošní rok, a to „Otavský zlatý Český pohár“.

Zdroj: Pivovar Strakonice.cz

Hosté provozoven Aliance P.I.V. budou moci od září tohoto roku ochutnat speciální piva d´Este a Sedm kulí ze sortimentu Pivovaru Ferdinand. V souladu s pravidly Aliance se budou výrobky benešovského pivovaru pravidelně točit na jejích pípách, aby milovníci piva měli co objevovat.

Dne 22. července 2010 se uskutečnilo setkání zástupců vedení Pivovaru Ferdinand se členy Aliance P.I.V. (Pivně Inteligentních Výčepů). Na úvod proběhla prohlídka celé technologie vaření piva v benešovském pivovaru s odborným výkladem, doprovázená ochutnávkami přímo z ležáckých sudů.

Během následující diskuse se zástupci obou stran vzájemně informovali o své činnosti a plánech, stejně tak i o své filozofii.

Cílem Aliance P.I.V., která sdružuje hospody (seznam s kontakty viz níže) zaměřené na výtečná piva z celé České republiky, je pivní osvěta. V jejím rámci organizuje zajímavé pivní akce, o kterých informuje na svých webových stránkách (www.aliancepiv.cz) nebo z brožur přímo v provozovnách. „Ve výčepech označených naším logem jsou nabízena piva ze středních a malých pivovarů, dosud ze zhruba tří set, s informacemi o daném pivu,“ informoval její zástupce Jiří Bejček Stehlíček.

Pivovar Ferdinand představil místopředseda představenstva, Ing. Petr Dařílek. Kromě jiného uvedl: „Jsme střední regionální pivovar a na vaření piva si necháváme opravdu záležet. Používáme tradiční technologie a nejlepší suroviny. Výsledkem je nepasterované, neředěné, neuspěchané pivo s unikátními chuťovými a senzorickými vlastnostmi, které je i bez našeho sloganu opravdu skutečné. I proto určitě patří do výčepů Aliance P.I.V.“

Z diskuse o pivním trhu a sdělení postojů a názorů na jeho současný a budoucí vývoj, který by měla doprovázet cílená propagace poctivého a chutného piva, vyplynula dohoda. Na jejím základě bude Pivovar Ferdinand do provozoven Aliance P.I.V. pravidelně dodávat svoje výrobky. Dle daných pravidel budou součástí spolupráce také tzv. pivní listy detailně popisující jednotlivá piva, stejně tak i představení Pivovaru Ferdinand v brožurkách, které jsou hostům k dispozici na stolech jednotlivých provozoven.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Ferdinand Benešov

Letos zvítězila Baronka, před ní Xantho

V letošním třetím ročníku soutěže O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje uspěl také Žatecký pivovar.

Letos poprvé mělo klání novou doprovodnou část – výrobci mohli bojovat o značku Regionální potravina Ústeckého kraje roku. Zatímco „cibuláři“ z Račetic vyhráli kategorii ovoce a zelenina, Žatecký pivovar zvítězil v kategorii alkoholické a nealkoholické nápoje. A to se světlým třináctistupňovým ležákem Baronka.

„Každé ocenění určitě potěší. Zvláště pak, když jsme soutěž vyhráli už jednou, v roce 2008 s pivem Xantho,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Baronka se prodává po celé republice

Baronka je jediné pivo Žateckého pivovaru, které je prodáváno po celé České republice. V Žatci se vaří pět let. A to podle receptury litoměřického pivovaru z roku 1999, který ale v roce 2002 zkrachoval. Iniciátorem obnovení jeho vaření byla obec Třebívlice na Litoměřicku, kde baronka Ulrika von Levetzow, celoživotní láska německého básníka Wolfganga Goetha, strávila téměř celý život. Podle ní je pivo pojmenované.

Žatecký pivovar už v soutěži O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje uspěl před dvěma lety se svým speciálním tmavým 14° ležákem Xantho, které vaří od roku 2007. Toto pivo má zvýšený podíl látek xanthohumol a isoxanthohumol, od nichž vznikl název nového piva. Je prokázáno, že mají příznivý vliv na zdraví člověka. Zabraňují například osteoporóze, takzvanému řídnutí kostí.

V soutěži o značku Regionální potravina Ústeckého kraje roku 2010 vítězové získali na čtyři roky možnost užívat speciální logo na svém výrobku. Nositel ocenění či značky musí vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které jej odlišují od běžných na trhu dostupných potravin.

„Zástupci vítězných výrobků a potravin ve všech kategoriích budou slavnostně oceněni na zahájení letošního ročníku výstavy Zahrada Čech v Litoměřicích 17. září. Z rukou hejtmanky Jany Vaňhové obdrží diplomy a skleněné plakety,“ uvedla Alena Tichá z oddělení tiskových informací Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt | Foto: Jan Vraný

Královský pivovar Krušovice nabídne už za týden všem milovníkům zlatavého moku nový speciál. Tentokrát jím bude dožínkové pivo. „Vařením dožínkového piva se vracíme k dvě stě let starým pivovarským tradicím,“ říká o novince Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer Královského pivovaru Krušovice. Dožínkové pivo se zařadí mezi ostatní speciály z nabídky Heinekenu, který Královský pivovar Krušovice vlastní.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Za vraty stovky sudů. Před vraty nedočkavý dav. Studenti Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského měli možnost navštívit havlíčkobrodský pivovar Rebel a na vlastní oči vidět, jak se vaří pivo.

Hluk. Cinkot skla. Nulová možnost komunikace. Pro mladé lidi a navíc novináře obtížná situace. Ve stáčírně se v tuto chvíli pracuje naplno. Obrovskou místnost okupují studenti letní žurnalistické školy, dychtiví zjistit o historii pivovaru a procesu výroby místního piva co nejvíce.

Rachotící sklo dovoluje pouze pozorovat. Vratné lahve se dokonale vymývají, staré etikety odstraňují. Kontrola vyřazuje závadné sklo. Dál po pásu pokračují jen „stoprocentní“ kusy. Trysky v rychlosti naplní láhev vykvašeným zlatavým mokem. Značku, záruku kvality, získá každá lahev v posledním úseku pohyblivého pásu přilepením etikety.

„V našem pivovaru stáčíme do lahví desetistupňové, jedenáctistupňové a dvanáctistupňové pivo. Tmavé pivo minimálně. Kvasnicové přes stáčírny nejde vůbec, to je v ležáckých sudech,“ vysvětluje po odchodu z hlučné místnosti vedoucí laboratoře Jitka Čejková, která provází skupinku po areálu.

Ve sklepení pod pivovarem je v chladu uskladněno devadesát dva ležáckých tanků. V těch pivo vyzrává chuťově i vzhledově. Výrobní proces začíná přibližně o pětačtyřicet dní dříve než je tekutina přečerpána do sudů. Ze sladu, žateckého chmele a vody připraví pivovarští takzvanou mladinu. Přidáním kvasinek se přemění na „zelené pivo“, které se uzavře k dokvašení do nádob, kde během dvou měsíců získá ten správný říz. Nakonec, po kontrole sládka, se příprava dokončí čistěním přes křemelinový filtr. A může se stáčet.

Pivovar vyrábí pro český trh dva druhy desetistupňového piva, dále dvanáctistupňové, černé, kvasnicové a jedenáctistupňové, které jde na export. Vyváží se asi deset procent z produkce. O bezproblémový provoz pivovaru se stará přibližně stovka zaměstnanců.

Sklepem se rozléhá: Kdo si ještě dá? Podej mi ten džbánek! V závěru prohlídky mladým žurnalistům koluje z rukou do rukou pětilitrový džbán s nepasterovaným kvasnicovým pivem. Ochutnávku všichni vítají s nadšením. Pro většinu je to vůbec první zkušenost s místním pivem. Vesměs kladná.

V takto příjemně navozené atmosféře se krátce dozvídáme o historii pivovaru. Rebel vaří tradiční pivo českého typu sto sedmdesát šest let. Nejzajímavějším faktem je pojmenování pivovaru po kontroverzním Karlu Havlíčku Borovském, který byl ve své době považován za rebela.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autorka: Alena Kubátová

Dnes se v sedmnáct hodin uskuteční slavnostní degustace vimperského piva v novém soukromém Šumavském pivovaru.

„Je to obnova vaření piva ve městě po téměř půl století,“ uvedl starosta Vimperka Pavel Dvořák. Už to nebude jen o značce, ale skutečně o vimperském pivu. V tuto chvíli se může Vimperk pyšnit v uvozovkách jen cizím peřím. Sice je na trhu k dostání pivo Král Šumavy, to ale jako marketingovou značku pro region vaří strakonický pivovar.

Od zítřka se ovšem začne psát novodobá historie vaření piva, které má ve Vimperku skutečně hodně dlouhou historii. „Pochopitelně už jsem měl možnost pivo ochutnat,“ dodal starosta. Vařit se budou momentálně tři druhy piva, a to světlý, polotmavý a tmavý ležák. Podle starosty Dvořáka, pokud se týká objektu samého, z hlediska výsledné podoby dům do historické ulice skvěle zapadá nejen zvenčí, ale také pokud se týká vnitřních prostor, a to včetně sklepů.

„Nicméně majitel mne ujistil, že chce ve využití objektu dál pokračovat. Je to další příklad, že i z domu v havarijním stavu lze udělat zajímavou záležitost,“ uzavřel Dvořák. Současný majitel koupil dům v červnu roku 2008. „Objekt byl zcela vybydlený, takže nás čekala totální rekonstrukce. Ta začala v září loňského roku a za necelý rok se ji podařilo dokončit. Pro veřejnost otevřeme Šumavský pivovar tuto sobotu od 11 hodin,“ uvedl vlastník objektu ve Steinbrenerově ulici Ivan Hojdar. Šumavský pivovar bude otevřen čtyři dny v týdnu, a to od čtvrtka do neděle.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Miroslav Fuchs

Po pôsobení vo vyhnianskom Steigeri podnikateľ rozbehol malý pivovar v Banskej Štiavnici

Podnikateľ Eduard Rada po predaji akcií vyhnianskeho pivovaru Steiger, ktorý za 15 rokov prevádzkovania posunul na pozíciu slovenskej trojky hneď za tuzemskými dcérami nadnárodných gigantov Heineken a SABMiller, v ňom drží len desatinu podielov a už ho neriadi. No toto leto sa do pivovarníckeho biznisu vrátil. V historickom centre Banskej Štiavnice v zrenovovanej budove, ktorá patrí medzi národné kultúrne pamiatky, otvoril malý pivovar s reštauráciou i menším divadlom pre stovku ľudí. Rozbeh tohto projektu s novou pivnou značkou ERB ho stál celkovo dva milióny eur.

ERB so svojou ročnou plánovanou produkciou na úrovni dva a pol tisíca hektolitrov kryje len zhruba stotinu objemov, ktoré predtým E. Rada varil vo veľkom pivovare Steiger. No podľa neho sa už ďalší veľký pivovar na Slovensku postaviť nedá. Trh s pivom do reštaurácií a obchodov je obsadený. „Uspieť možno už len s malým pivovarom. Ak mu urobíte dobré meno vysokou kvalitou a osobitými chuťami. Potom môžete za pivo pýtať viac peňazí,“ hovorí E. Rada. Na pulty supermarketov so svojim pivom ísť nechce. „Pracujeme síce aj na sieti externých odberateľov, ale budú to len luxusné hotely a reštaurácie,“ pokračuje E. Rada.

Pivné reštaurácie na Slovensku v posledných rokoch pribúdajú. Z celkovej tuzemskej produkcie piva síce kryjú iba zlomok, no darí sa im hlavne preto, že ponúkajú pivá s osobitejšími chuťami. Veľkovýroba piva v krajine naopak nezažíva ľahké časy. Produkcia piva vo veľkých pivovaroch neustále klesá a slovenské závody sa zatvárajú. Z bývalej pätnástky sprivatizovaných pivovarov zostala iba pätica. Od najvydarenejšieho roku 2002 domáca výroba piva do vlaňajška klesla z vyše 4,8 milióna hektolitrov na 3,3 milióna. Príčinou nie je iba zvýšenie spotrebných daní na pivo, ale aj to, že Slováci uprednostňujú iné druhy nápojov.

Vôbec prvý reštauračný pivovar vznikol na Slovensku už v roku 1992 v Banskej Bystrici. Ide o podnik Perla so svojou značkou Zlatá Perla. Neskôr vznikli ďalšie - napríklad košický Golem, trnavský Sessler či rožňavský Kaltenecker. Tento rok pribudol prvý reštauračný pivovar aj v Bratislave. Podnik Meštiansky pivovar so značkou Bratislavský ležiak otvorila eseročka Bratislavský meštiansky pivovar. E. Rada svoj reštauračný pivovar ERB otvoril pod hlavičkou eseročky ERB - Eduard Rada Breweries. Pri pive ale štiavnické investície tohto podnikateľa nekončia.

Teraz chce hneď vedľa svojej pivnej reštaurácie v ďalšej historickej budove otvoriť aj hotel. Štvorhviezdičkový s tridsiatkou izieb za vyše dva milióny eur. A neskôr opäť v susedstve pivnej reštaurácie chce zrenovovať aj bývalú židovskú synagógu. Prebuduje ju na galériu a väčšie divadlo až pre vyše 250 ľudí. Rozpočet na tento tretí projekt zatiaľ ale vypracovaný nemá. Konečným cieľom podnikateľa je aby v meste mal zrenovované celé malé námestie.

Zdroj: ETrend.cz