Klatovy se po dlouhých desetiletích mohou opět dočkat vlastního vařeného piva. Se záměrem přišla místní obecně prospěšná společnost Úhlava. Tímto počinem chce rozšířit své aktivity.

„Zatím jde pouze o záměr, vše budeme ještě posuzovat. Jsme v přípravné fázi,“ informoval předseda správní rady Pavel Honzík. Zařízení s minipivovarem by mělo vzniknout v historickém centru Klatov nedaleko původního měšťanského pivovaru. Víc než o pivo jde ale o výuku. „Naším záměrem je vytvořit technologické výukové zařízení oboru pivovarnictví,“ dodal.

Nejlépe by k tomu posloužil objekt č. 57 ve Vančurově ulici vedle bývalé sodovkárny. Společnost se přihlásila do výběrového řízení na jeho využití a vyhrála. Zastupitelstvo odsouhlasilo předběžně jeho prodej za 4,1 miliónu korun.

„Pivo ke Klatovům vždy patřilo. Bylo by příjemné výrobu obnovit a doplnit tak nabídku, která by přilákala do našeho města turisty,“ míní starosta Rudolf Salvetr (ODS). Sám pamatuje jen stáčírnu piva, která se časem přeměnila ve značku Klimo. „Objekt se nachází v historické části města, je určen pro propagaci regionálních výrobků a minipivovar. Společnost teď bude mít zhruba tři roky na to, aby záměr uvedla do života,“ dodal.

Společnost Úhlava spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou a už šest let pod její hlavičkou zajišťuje výuku v Klatovech, obor veřejná správa a regionální rozvoj. „Současně se snažíme naše aktivity rozšiřovat, výukový pivovar by měl být jednou z možností,“ upřesnil Honzík. „Chceme tím vlastně převzít jejich model a know-how. Podobný pivovar má univerzita v pražském Suchdole už dva roky,“ vysvětlil.

V návaznosti na vysokoškolská studia a podporu středního školství spolupracuje společnost Úhlava úzce i se Střední školou zemědělskou a potravinářskou v Klatovech. Právě toto školicí zařízení by mohlo být zázemím pro žáky a jejich výuku. Podle slov Honzíka má v objektu vzniknout také muzeum a přehlídka ukázek technologických postupů.

Finanční náklady na rekonstrukci objektu půjdou do miliónů. Jednou z možností jejich získání je využití různých evropských fondů. Podle předsedy jsou i další alternativy, mluvit o nich je ale předčasné.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jindra Pašková

Učí lidi pít pivo. Povolání Zdeňka Bartoše by se zjednodušeně dalo vystihnout právě takhle. Jako zaměstnanec společnosti SABMiller, jejímž členem je i Plzeňský Prazdroj, objíždí hospody v zemích, které nemají bohatou pivní kulturu, a dohlíží na to, zda v nich Prazdroj chutná tak, jak má.

Jak vlastně zní oficiální název vaší profese a co obnáší?

Jsem specialista kvality exportu. Navštěvuji ty exportní trhy, kde pivní tradice nemá tak dlouhou historii, kde je pivo populárnější až posledních, řekněme, dvacet let. A společně s kolegou se staráme o to, zda je tam Prazdroj skladován a točen tak, aby to nepoškodilo jeho chuť a následně pověst.

Takže objíždíte hospody po světě a inkognito kontrolujete, zda točí dobré pivo?

Inkognito ne, nejsme žádní tajní policajti. (smích) Majitelé i distributoři o mé návštěvě vědí předem.

Jak taková kontrola vypadá konkrétně?

Přijdu do podniku, nechám si natočit pivo – a už při tom sleduji, jak je čepované a servírované. Pak přijde na řadu vizuální kontrola, přičichnutí, poté vlastní ochutnání.

Mým úkolem je poznat, zda je mezi ideální chutí Prazdroje a chutí natočené sklenice rozdíl. A říci, kde se případně stala chyba, a navrhnout řešení.

Deformací chuti piva kvůli špatnému zacházení existuje celá řada a každá má svůj název. Třeba Zásah světla: ta je typická pro lahvové pivo a jde o ni v případě, že bylo pivo vystaveno světlu – a to vyvolalo chemické reakce, které chuť posunuly. Další se týkají teploty při skladování, stárnutí, špatné sanitace pivních trubek v hospodě…

PĚNA PIVO CHRÁNÍ

V Česku rozumí pivu samozřejmě každý, nicméně, jak pozná laik, že je pivo v pořádku?

Na té běžné úrovni bych k tomu přistupoval spíše pragmaticky. Poznáte to prostě podle toho, že pivo pijete s potěšením, že vám na něm nic nevadí, že vás neruší postranní chuti.

Podle barvy se to dá poznat?

Barva není až tak citlivým indikátorem.Z ní poznáte, když je pivo zakalené, vyloženě špatnou sanitaci, tu ale odhalíte mnohem dřív už podle čichu. Pivo je cítit po starých vajíčkách.

Říká se, že pivo by mělo kroužkovat. Platí to jako známka kvality piva?

To už je otázka servírování, čepování piva. Když výčepní použije dobře umytou sklenici, která je navíc chlazená, tedy připravená na teplotu piva, a udělá hustou pěnu, která je vytvořena z piva, ne z mixování piva a vzduchu, měl by za sebou na sklenici nechat každý doušek stopu.

Počítám, že právě s čepováním mají ve světě největší potíže…

Nejen ve světě, popravdě řečeno. Častým prohřeškem i u nás je čepování, jak my říkáme, německým stylem, kdy hospodský pivo mixuje, nechá odstát a po pěti minutách dotáčí. Pivo tím zvětrává. Výčepní často tvrdí, že tak vyhání CO2, ale to je mizerná obhajoba, to se ošetřuje nastavením tlaku.

Jak by se tedy mělo pivo točit, aby k deformaci chuti nedošlo?

Způsobů je více, u nás se setkáváme hlavně se dvěma. Prvním je takzvané točení na hladinku: nejdřív se udělá pěna a poté se pod ni dotočí pivo. My propagujeme točení nazývané „Perfektně natočené plzeňské“: nejprve natočíme pivo a poté ho pomocí krémovače, tedy zpětného chodu výčepního kohoutu, uzavřeme hustou pěnou, která má pivo vlastně chránit před vzduchem. Taková hustá pěna vydrží déle než pěna vytvořená mixováním.

V českých pivnicích se tradičně setkáte spíše s točením na hladinku, jak to má český pivař rád. Jenže tenhle styl vyžaduje hodně vytočených sudů a tréninku. Na nových exportních trzích jsme vlastně rádi, když hospodské naučíme točit pivo tím druhým, jednodušším způsobem „nejdřív pivo, poté pěna“.

Jaký vliv má na chuť piva sklenice?

Rozhodně se nemá točit do sklenic právě vyndaných z myčky: jsou horké, tlusté sklo má velkou tepelnou kapacitu, takže pivo ohřeje. Sklenici je třeba vypláchnutím zchladit. Předností některých sklenic je, že jsou jako by uzavřené, takže vlastně drží pěnu a brání přístupu vzduchu k pivu.

Občas se i v českých hospodách setkáme s tím, že se pivo točí do půllitrů chlazených v mrazáku. Je to prohřešek?

Pracovně se s tím setkávám hlavně v jižních zemích, jako je Řecko či Španělsko, kde to konzument kvůli horku vyžaduje. Praxe je to ale problematická, protože když je pivo podchlazené, nevychutnáte si jeho plnou chuť, chlad ji přebije. Necítíte vůni ani chuť.

Čepováním do vymražené sklenice navíc dostane pivo tepelný šok.

Chuť ale může přebít také přesycení CO2: pak cítíte spíš jen velmi silný říz, vše ostatní se vám vytratí.

PIVO NENÍ VÍNO

Kolik hospod a jaké země máte pod patronací?

Celkem mám s kolegou na starosti asi 420 hospod v zemích, jako jsou státy bývalého Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie, Skandinávie, Řecko, Izrael, Španělsko, Itálie…

V jaké z nich točí nejlepší Prazdroj?

To lze říci poměrně přesně, protože v rámci našich expertních trhů pořádáme soutěž kvality. Za letošní rok ji vyhrála Albánie.

To je vítěz, kterého by asi nikdo nečekal…

Je to obrovské překvapení. Jenže oni, distributor i majitelé hospod, hodně zapracovali. Výhodou v Albánii navíc bylo, že se tam začínalo, pokud jde o pivo, de facto na zelené louce. Hospodští tam neměli žádné zlozvyky, vše jsme si od začátku nastavili tak, jak to dobré Plzeňské potřebuje.

Kromě skvělého Prazdroje vás v Albánii ale překvapí i kvalita podniků. Země je sice plná prašných cest a rozestavěných domů, když ale přijdete do restaurace, je to něco úplně jiného. Mít hospodu či bar je tam věc prestiže, takže majitelé hodně dbají o interiér. S outletem albánských barů by se podle mého mohl srovnávat jen málokterý podnik v Praze.

V jakých zemích se pivo naopak prosazuje obtížněji?

Řešíme třeba střet vinné a pivní kultury ve Španělsku. Tam musíme startovat fakt od začátku. Vysvětlujeme, že pivo není víno a neplatí, že čím starší, tím lepší. Jasně, tohle pochopí většinou hned, ale k pivní kultuře tam pořád nemají potřebný vztah, sudy nechají klidně stát venku na sluníčku…

Nepokoušejí se ti „neposlušní“ hospodští prohřešky zahladit tím, že vás uplácejí hostinou nebo se pokouší opít?

To ne… spíš se snaží občas schovat nějaký starý sud, abychom ho neobjevili. A někdy se vás snaží umluvit. Říkají pořád dokola: „No jo, ale hosti zmrzlé sklenice chtějí.“

Co s tím děláte?

Někdy je ústupek místním zvyklostem na místě. Někteří zákazníci v Řecku si ty sklenice z mrazáku nakonec prosadili. (smích)

Zaměstnání, které se točí kolem piva, má svá jasná úskalí. Stalo se vám někdy, že jste se během práce prostě opil?

Za dva roky, co tuhle profesi dělám, dvakrát. Poprvé to bylo při mé úplně první samostatné cestě. Vyrazil jsem do Finska – a tam jsou lidé, co se pití týče… velmi stateční. (smích) Po celém dni jsem byl rád, že jsem na hotelu a můžu se ze všeho vyspat.

A poté o rok později v Norsku, kde jsme otevírali hospodu… a poté ještě v noci navštívili několik barů. To byl můj druhý přešlap.

DEFORMACE PROFESÍ

Vaše povolání je bezpochyby snem mnoha mužů. Jak se člověk degustátorem piva stane?

Já jsem se k profesi dostal před dvěma lety skrze soutěž v degustační soutěži, kterou plzeňský pivovar pořádal. Zúčastnil jsem se jí jako student vysoké školy chemicko-technologické se zaměřením na potraviny a pivovar mi později nabídl práci.

Mohl by dělat tuhle práci kdokoli?

Záleží na degustační schopnosti, na chuťových a čichových buňkách. Třeba kuřák by ji mohl dělat těžko, kouření chuťové vjemy omezuje. Plus platí i další pravidla: když se chystám na degustace, nepiji kávu, vyhýbám se ostrým jídlům, cibuli, česneku, prostě tomu, co vám na dlouhou dobu změní chuť.

Teď se o pivo zajímáte profesionálně, jaký vztah jste k němu měl dříve?

Nedá se říci, že bych byl pivař. Hrával jsem hokej, takže jsem po zápase zašel s kamarády posedět, nikdy jsem ale nevypil více než čtyři piva. Dnes si dám dvě maximálně tři malá piva a stačí mi to.

Jak často chodíte na pivo? Odváží se vůbec profesionál, který ví, co vše se může s chutí piva stát, vyrazit do normální hospody?

Jasně, že se odvážím. Nechodím tam ale nijak zvlášť často, přece jen, když se vám kolem piva točí celá práce… A je pravda, že jsem profesí dotčený. Nedokáži se napít piva a neřešit chuť. Když si objednám pivo, udělám mimoděk vlastně všechny degustační procedury, které dodržuji v práci. A když pivo neprojde, jdu pryč nebo si dám třeba vodu.

Existuje nějaké ponaučení, jak se vyhnout hospodě, kde hrozí špatné pivo?

Určitě je na místě vynechat podnik, kde hrozí malá výtoč. Když přijedete do nějaké malé herny nebo zapadlé vesnické hospůdky, kde mají točenou desítku a Prazdroj, je jasné, že její hosté většinou sáhnou po levnější desítce, takže výtoč tam asi nebude úplně stoprocentní – a může se proto stát, že chuť Prazdroje nebude ideální.

A samozřejmě platí, že hospodský, který nedbá o čistotu a hygienu podniku, bude těžko dbát o kvalitu piva.

Kamarádi mi občas říkají: to pivo už není, co bývalo, to se nedá pít – nedávno jsem si dal jedno v bufetu na nádraží a od té doby tu značku už nepiju! Lidé by si ale měli uvědomit, že dobré pivo dostanou pouze v hospodě, kde o ně pečuje dobrý hospodský. Jak říkáme my pivovarští – pivovar pivo vaří, hostinský ho dělá!

Otázka na závěr se nabízí sama: Jezdíte po světě a dohlížíte, zda pivo chutná tak, jak má. Uměl byste ale pivo uvařit?

Znám postupy, jak na to. Uvařit pivo není až tak těžké. Těžké je uvařit dobré pivo. To bych nezvládl.

Zdroj: iDnes.cz

Mezi českými pivovarníky se rozhořel spor o desítky milionů korun: Má nová, největší ryze česká skupina K Brewery nárok na daňové úlevy?

Ve hře je pětadvacet milionů korun jen za letošek. A podezření, že členové skupiny už loni neprávem získali úlevy v řádu milionů.

Oč jde? Zákon dává "malým nezávislým pivovarům" úlevu na spotřební dani. Nejméně dva členové skupiny K Brewery - Pivovar Černá Hora a Pivovar Janáček - jí také loni využili. Každý tím ušetřil asi sedm milionů korun. A pokud letos úlevu uplatní všichni členové skupiny, jak už začátkem roku ohlásili úřadům - uspoří aspoň 25 milionů.

Jenže jak mohou být pivovary "malé a nezávislé" - a zároveň ve skupině, která už svojí produkcí přes milion hektolitrů dostihuje například Budějovický Budvar?

"K Brewery musí daně platit v plné výši. Úlevami proti nám získává neoprávněnou výhodu," tvrdí rozhořčeně zástupce jednoho z konkurenčních pivovarů.

Zákon o spotřební dani říká, že úlevu může mít malý pivovar do výstavu 200 tisíc hektolitrů ročně. To Janáček i Černá Hora splňují. Ale současně musí být podnik nezávislý.

Šéf a spolumajitel celé skupiny K Brewery Zdeněk Radil přitom už od loňského května sedí v představenstvu pivovaru Černá Hora. Zároveň je už rok šéfem představenstva Pivovaru Janáček. A už loni byly také personálně oba pivovary propojeny i s dalším, Pivovarem Svijany.

Předseda představenstva K Brewery Radil odmítá, že by společnost porušovala zákon. "Účast zástupců K Brewery ve statutárních orgánech pivovarů sama o sobě neznamená ztrátu jejich nezávislosti," tvrdí.

Jenže v zákoně je také zřetelně vymezeno, kdy i malý pivovar ztrácí na úlevu nárok: Pokud byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou závislost na jiném pivovaru. Lidsky řečeno - pivovary K Brewery by nesměly využívat výhod společného nákupu surovin, odbytu, bankovních úvěrů - zkrátka nijak spolupracovat. Pak taková skupina ovšem postrádá smysl.

"Z našeho pohledu je tato skupina jen jedním subjektem," potvrzuje také šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. I advokát Dalibor Šalek z České asociace pro soutěžní právo předpokládá: "Pro daňové účely se dá zřejmě mluvit o vzájemné závislosti členů skupiny. Ale konkrétně musí rozhodnout až finanční úřad."

Jasný verdikt však zatím nikdo nechce říci. A pro úřady to zřejmě bude problém. "Například pojem hospodářská závislost nikde není definován," upozorňuje David Neveselý z Advokátní kanceláře Havel - Holásek, který se domnívá, že K Brewery má na úlevy nárok.

Jednoznačně vidí věc prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. "Černá Hora je stále nezávislý pivovar, pan Radil je v představenstvu jako soukromá osoba," říká. Háček je ovšem v tom, že Fusek je šéfem právě Černé Hory. A on, případně jeho syn Daniel, jsou i v orgánech dalších pivovarů K Brewery.

Sám šéf skupiny Radil připouští, že problém nyní konzultuje s právníky. "Nevylučujeme, že jednou z možností může být pro letošek i úhrada daně v plné výši," říká nakonec.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík a Miroslav Petr

Budějovický měšťanský pivovar, a. s. (BMP), neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR

Brojil proti uložení povinnosti zaplatit 350.000 korun Budějovickému Budvaru za neoprávněné užívání známky Budweiser Bürgerbräu.

Budvar se v řízení domáhal ochrany proti neoprávněnému zásahu „měšťanů“ do svých práv k ochranným známkám a proti nekalé soutěži konkurenta na trhu.

Žalovanému měla být uložena povinnost zdržet se prodeje piva pod značkou „Budweiser Bürgerbräu“, distribuce a užívání takto označených reklamních předmětů, povinnost zničit takové výrobky a zaplatit žalobci zadostiučinění jeden milion.

Krajský soud v Českých Budějovicích v roce 2004 zakázal BMP užívat označení Budweiser Bürgerbräu jako dominantního na hlavní břišní a krčkové etiketě láhví, v reklamě a v marketingu. Ostatní návrhy zamítl.

Vrchní soud v Praze (VS) zrušil jeho rozhodnutí co do zamítnutí poskytnutí zadostiučinění. Krajský soud pak v říjnu 2006 uložil BMP nahradit Budvaru nemajetkovou újmu ve „výchovné“ výši 100.000 korun. (Podrobnosti Deník z 20. října 2006.)

Přísnější „Pražané“

Vrchní soud loni v červnu tento výrok doplnil o povinnost BMP zaplatit poškozenému dalších čtvrt milionu korun. Ztotožnil se s tím, že jednání BMP bylo klamavým označením zboží a parazitováním na pověsti.

Užíváním zmíněného označení žalovaný jednoznačně navozoval mylnou domněnku, že jde o pivo Budějovického Budvaru. Žalovaný využil pověsti svého konkurenta a jeho produkce. Způsobená újma byla podstatně rozsáhlejší, než jak s ní uvažoval soud prvního stupně.

Uvedením údaje, jež je zapsaným označením původu výrobku, na etiketě a dalších předmětech jako značky piva jednal BMP v rozporu s dobrými mravy soutěže, obchodními zvyklostmi a své právo v konkurenčním boji zneužil, řekl Vrchní soud.

Za přiměřené zadostiučinění pak VS má celkovou částku 350.000 korun. Budějovický měšťanský pivovar podal dovolání k Nejvyšší soudu ČR (NS).

Budvar prý v řízení neprokázal, že mu byla jednáním žalovaného způsobena újma. Přiznaný „nárok“ pak prý má fakticky formu „sankce“ za porušení tvrzených práv žalobce, což ale český právní řád nezná. Nadto prý nebylo zkoumáno, zda zadostiučinění může být poskytnuto jinou formu, například omluvou.

NS ale konstatoval, že oba soudy shodně zcela správně uzavřely, že jednáním BMP došlo k zásahu do práv žalobce z ochranné známky a k nekalé soutěži.

Dovolání žalobkyně proti měnícímu výroku Vrchního soudu proto NS zamítl.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor: Bohumil Ortman

Nové fotbalové pivo, do jehož přípravy pivovar Ostravar zapojil širokou fotbalovou veřejnost, získává čím dál konkrétnější obrysy. „Od dnešního dne už můžeme fotbalovému pivu říkat Bazal,“ říká manažer značky Ostravar Pavel Barvík. S uvedením na trh počítá Ostravar na jaře příštího roku.

Do hlasování o novém názvu fotbalového piva se zapojilo téměř šest tisíc fanoušků. Hlasování probíhalo souběžně v hospodách i na internetu a bylo po celou dobu velmi napínavé. „Pokud bych to měl popsat fotbalovou hantýrkou, pak šlo o souboj favoritů vyrovnaný až do konce utkání. V pětaosmdesáté minutě se však Bazal ujal vedení a do závěru zápasu ho udržel,“ popisuje průběh hlasování. „Bazal je pro pivo originální a sebevědomé jméno, které výborně vyjadřuje spojení s Baníkem,“ vysvětluje Barvík. Až za Bazalem skončila jména Baníček, Baník nebo třeba Šutér. Nový název evokuje jméno fotbalového stadionu Baníku Ostrava, kterému všichni v Ostravě a okolí říkají Bazaly.

Zdroj: Deník.cz

Společnost Heineken International spustila internetovou kampaň na podporu zodpovědné konzumace alkoholu nazvanou „Know the Signs - Rozeznejte příznaky“.

Kampaň rozšiřuje osvědčený program „Enjoy Heineken Responsibly - Užívejte si Heineken zodpovědně“ a usiluje o podporu větší volby a lepších návyků spojených s konzumací alkoholu u těch, u kterých se projevuje nezodpovědný model chování. Při kampani bude využita jak internetová technologie, tak i technologie mobilních telefonů a zároveň se jedná o první kampaň takového typu v rámci komunikace spojené se zodpovědnou konzumací alkoholu.

Melinda Eskell, Heineken Brand Communication Manager, komentuje tuto iniciativu následovně: „Angažujeme se při pomoci v rámci nesprávného zacházení s alkoholem a rádi bychom podpořili komunikaci týkající se zodpovědné konzumace alkoholu. Z průzkumu u spotřebitelů víme, že ti, na které je kampaň zaměřena, jsou otevřeni diskuzi na toto téma, chtějí ale komunikovat způsobem pro ně přiměřeným. Náš přístup za pomoci digitálních technologií nám toto umožňuje a zároveň nám umožňuje využít interakce a zapojení spotřebitelů tak, aby se naše poselství týkající se zodpovědnosti při konzumaci alkoholu šířilo dál. Značka Heineken má vedoucí pozici mezi prémiovými značkami piva a tato pozice je výrazně podporována naší komunikační strategií, která upřednostňuje kvalitu před kvantitou“.

Kampaň s názvem 'Know The Signs' byla vytvořena v agentuře Red Brick Road sídlící ve Velké Británii. Tato kampaň je pouze jednou z částí celého programu „Enjoy Heineken Responsibly“, který probíhá už pět let.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

Varenie pivka je jeho zábavou. Jozef Jankovič (73) z Lehoty (okr. Nitra) si pivo pre seba vyrába priamo vo svojom dome.

Domáci zlatistý mok však chutí aj jeho kamarátom. Jozef svoju domácu výrobu pivka neprepočítava na peniaze, pretože ju vníma ako svoju záľubu, ktorá mu zostala z jeho zamestnania. Celý život totiž pracoval v nitrianskom pivovare. „Nastúpil som tam po skončení školy v roku 1953 a na rozličných postoch som tam vydržal až do roku 1995, keď som odišiel do dôchodku,“ priznáva asi jediný výrobca piva na Slovensku, ktorý si ho varí iba pre svoje potešenie.

„Čo mi to napadlo vyrábať si doma pivo? Práca s ním ma bavila, a tak som to chcel skúsiť. Takto si pri jeho pití môžem povedať, že toto je moje pivo,“ dodáva J. Jankovič. Podľa neho vyrobiť si doma pivo nie je pre veci znalého človeka ťažké. On sám si pre seba na jednu „várku“ robí približne 50 litrov 11-stupňového piva. Za jeden rok si ho varí štyrikrát a stačí mu na to 50 kg sladovníckeho jačmeňa. Výroba piva trvá Jozefovi asi dva týždne.

„Ešte sa mi nestalo, aby sa mi pivo pokazilo. Veľmi často sa však stáva, že keď by malo byť najlepšie, už ho niet,“ s humorom dodáva J. Jankovič, ktorý si doma varí pivo už 13 rokov.

Ako sa varí domáce pivo?

Sladovnícky jačmeň sa namočí do vody a nechá naklíciť. Potom sa vysuší. Klíčky sa oddelia od zrna a zrno sa zošrotuje. Zošrotovaný slad sa pomaly varí v 32-stupňovej vode až na teplotu 70 - 80 stupňov. Vytvorená sladina sa precedí a očistená tekutina sa znovu varí v kotle, kde sa už pridá aj chmeľ. Zmes sa varí asi 1,5 hodiny. Tekutina sa nechá odstáť a vychladiť. Pridajú sa kvasnice, po procese kvasenia príde na rad sýtenie a nakoniec už len konzumácia.

Zdroj: Čas.sk

Požadavky na čištění a dezinfekci v pivovarských podnicích se značně mění. Kromě efektivity procesu jsou dalšími požadavky zajištění ochrany životního prostředí a zlepšení hospodárnosti.

Pivovar Haller Löwenbrauerei ve Schwäbisch Hall se spoléhá na staré technologické cesty, ale otevírá se i moderním čistícím a dezinfekčním metodám. Řešení otázky čištění a dezinfekce, z úplně nového zorného úhlu, bylo navrženo specialisty ze společnosti Ecolab z Düsseldorfu. Celý projekt šetří okolní životní prostředí i finanční prostředky.

Přepracovaný koncept čištění a dezinfekce je již přes rok úspěšně v provozu. Běžné náklady za provozní a odpadní vodu, logistiku a čistící prostředky jsou rozhodujícím způsobem sníženy v porovnání s dřívějšími vysokými provozními náklady. Pivovar Haller Löwenbrauerei získal touto přestavbou také lepší využití chemických prostředků při současném zajištění bezpečnosti celého výrobního procesu. Díky změně koncepce byl celý proces zcela optimalizován.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ing. Iva Hvízdalová

Plzeňský Prazdroj dá více než 54 milionů korun do rozvoje pivovaru v Plzni. Hlavním cílem je zlepšit dopravní situaci v objektu.

Unikátní a pro Plzeňany velmi viditelným projektem bude také oprava Kroftových domů, které lemují Rokycanskou třídu. Domy dostanou nejen novou fasádu, ale budou opravena i všechna jejich historická okna včetně kování. „Abychom zachovali vzhled oken, opálíme a natřeme rámy i křídla oken,“ říká manažer Plzeňského Prazdroje Pavel Šemík.

Hodně úsilí věnuje Prazdroj změnám, které uleví provozu na Rokycanské třídě. Funkci dnešní kamionové brány převezme nový objekt hlouběji uvnitř závodu. V takto vzniklém prostoru přímo v pivovaru budou parkovat čekající kamiony. Pořadí jejich nakládky pak bude určovat informační systém, který také bude organizovat kontrolu naložených aut před výjezdem. Parkoviště bude mít 20 míst pro vjíždějící kamiony a 10 míst pro kamiony vyjíždějící.

Zdroj: Kurzy.cz

Především o pivu byla řeč v pondělním Dopoledním Radiožurnálu. Jeho hostem byl totiž Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru. Kolik toho může denně ochutnat pivovarský sládek? Proč se v posledních letech množí nářky na zhoršující se kvalitu českého piva? A nakolik jsou tyto stesky opodstatněné?

O profesi sládka panuje všeobecně sdílená představa, že náplní jeho práce je především pití piva. Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru, v Dopoledním Radiožurnálu tento mýtus vyvrátil. Zdůraznil, že sládek pivo nepije - on ho ochutnává, zda už je várka připravená. "Samozřejmě přístroje změří všechno," dodal k tomu, "ale chuť piva je nezaměnitelná. A to musí stále dělat lidé."

Svou první várku piva uvařil Václav Berka před třiceti lety na letní brigádě v pivovaru. Jak se práce sládka od té doby změnila? "Za těch třicet let se dramaticky změnila technika, ale co je důležité - výrobní kroky, technologie, teplota, časy, všechny postupy, původní suroviny, to se vždy zachovávalo." Původní suroviny - těmi má Václav Berka na mysli vodu, slad a chmel. Přestože podle slov plzeňského sládka některé z jiných pivovarů do piva začínají přidávat i jiné přísady a získávají tak konkurenční náskok, Plzeňský pivovar touto cestou jít odmítá - ctění tradice kvality českého piva je pro něj stále na prvním místě.

Právě s kvalitou piva souvisejí i současné stesky některých českých milovníků piva, že se postupně snižuje jeho pitelnost. Kde leží příčina? Podle Václava Berky nižší pitelnost nesouvisí s tím, jak se piva vyrábějí, jako spíš s tím, co se s nimi děje na cestě z pivovaru až do sklenice hosta. "Platí staré přísloví, že sládek pivo vaří, ale hostinský ho dělá," shrnuje plzeňský sládek. Abychom tomu rozuměli správně - vrchní již pivo lepší neudělá, ale může ho pokazit.

Proto, aby špatných piv v českých sklenicích ubývalo, existuje takzvané Desatero dobrého výčepního. A jaký je dobrý výčepní? Václav Berka rozdíl mezi dobrým a špatných vrchním shrnuje takto: "Je třeba rozdělit výčepního, který si stoupne za pult a znuděně kouká, co se děje v hospodě, a výčepního, který si pohraje se sklenicí, krásně ji vyčistí, umí se postarat o trubky a zažertovat s hosty - zkrátka pivo prodat."

Mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne se Lucie Výborná Václava Berky zeptala například i na to, zda se pivu, které se nedrží tradičních výrobních postupů, dá stále ještě říkat tradiční. Nebo se již jedná spíše o takzvané "europivo"? A existuje vůbec něco jako "europivo"? Proč v posledních letech zažívají takový boom nejrůznější ovocná či barevná piva? A jak nahlíží plzeňský sládek na domácí přípravu tohoto tradičního českého nápoje?

Záznam celého rozhovoru s Václavem Berkou i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání zde...

Zdroj: Rozhlas.cz

Pivovary, kterých bylo na Kolínsku v minulosti hodně, postupně zanikaly a opuštěné areály chátraly. Dnes jako by zažívaly renesanci. Kromě jejich oprav k jiným účelům, jako je třeba plánované umístění městské knihovny do někdejší kolínské sladovny, se totiž hned na dvou místech chystá výroba zlatavého moku.

V Kostelci nad Černými lesy, který nyní patří do okresu Praha-východ, ale dlouho spadal pod Kolín, bude brzy možné uvařit si pivo. Pod dozorem zkušeného sládka si zájemce klasickou technologií vyrobí vlastní várku. Zdejší pivovar, který od roku 1994 chátral, se rozhodli zrekonstruovat lidé ze společnosti Dej Bůh štěstí. Ti jej navíc od roku 2001 podle původních plánů opravují a vybavují skutečným zařízením, které nacházejí v jiných chátrajících pivovarech. Počítají navíc s otevřením muzea. To funguje už nyní, zájemce o prohlídku se ale musí předem objednat. „Stálé otevírací doby chceme zavést od příštího roku, alespoň o víkendech,“ uvedl jeden z členů společnosti Milan Starec.

V areálu otevřou také dobový hostinec, v němž se už nyní konají rauty, svatby či kulturní akce, od jara by se měl ale stát klasickou hospodou. A vaření piva? „Podstatné technologie jsou na místě a pracujeme na jejich zprovoznění,“ uvedl Starec, který věří, že by výrobu mohli zahájit příští rok.

Objekt v Českém Brodě chátral čtyřicet let

Pivovar opravují také v Českém Brodě, kde areál chátral čtyřicet let a byla nutná kompletní rekonstrukce. „V roce 1994, kdy jsme jej koupili, byl vstup do areálu doslova životu nebezpečný. Museli jsme zbourat některé zdi a objekt zastřešit. Dnes tu máme kanceláře, obchodní prostory, sídlo internetové firmy a zbývá poslední krok - začít vařit pivo,“ popsal pokroky Jan Klinecký, jednatel společnosti, která objekt vlastní.

Klinecký věří, že i přes ekonomické problémy ve světě, které podle něj záměr ještě ztížily, by mohl v Českém Brodě pivovar ožít za dva až tři roky. Značku však změní. „Vymýšlení názvu si necháváme nakonec jako třešničku na dortu, nápady ale už samozřejmě jsou,“ dodal jednatel. Společnost chce v objektu bývalé sladovny otevřít penzion s restaurací.

Již nyní se však na Kolínsku pivo vyrábí. Ve sklepě svého domu v Polepech je vaří Martin Karaivanov. Začal s tím již v roce 1996, kdy ho lákalo vyzkoušet si návrh zařízení pro jeho výrobu. Poprvé mu tehdy vyšlo osmistupňové, podruhé šestnáctistupňové pivo. „Technologie výroby je daleko náročnější než třeba v případě vína,“ míní Karaivanov.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Hana Hejduková

Predaj nových akcií má spoločnosti pomôcť pri financovaní nedávnej akvizície belgického Anheuser-Busch, ktorý InBev získal za 52 mld. USD

Najväčšia pivovarnícka spoločnosť na svete Anheuser-Busch Inbev v pondelok uviedla na trh svoju plánovanú emisiu akcií na čiastočné financovanie nákupu belgického pivovaru Anheuser-Busch, ktorý InBev získal za 52 mld. USD. Nové akcie bude spoločnosť ponúkať s diskontom v hodnote 6,45 eur za kus, čím sa na trh dostane 986,1 mil. nových akcií v celkovej hodnote 6,36 mld. eur. Predaj nových akcií za nižšiu cenu však počas pondelkového obchodovania spôsobil 2,1-percentný pokles hodnoty súčasných podielov spoločnosti.

Akcionári s kontrolným podielom získajú nové akcie v celkovej hodnote 2,8 mld. eur. Pivovarnícka skupina, ktorá prevzatie Anheuser-Busch uskutočnila minulý týždeň, pôvodne plánovala vydanie akcií už minulý mesiac, no v dôsledku volatility na finančných trhoch ju odložila. "Zo strategického pohľadu má dohoda opodstatnenie, pretože ponúka viacero možností na úsporu nákladov," uviedol Kristof Degraeve, analytik belgickej divízie spoločnosti SG Private Banking.

Zdroj: ETrend.sk | Autor: SITA

Zdroj: Kozlovice.cz

Česko vydělává na tom, že je pivní velmocí

Pivovary v zemi by letos mělo navštívit kolem 380 000 turistů, což znamená více než 8,5 procentní nárůst oproti loňskému roku. Tím by se pivní turistika stala nejrychleji rostoucím segmentem cestovního ruchu.

A návštěvníky lákají jak velké, zavedené pivovary, tak i malé regionální výrobny piva. Více než 180 000 turistů z celého světa zavítalo do pivovaru Plzeňského Prazdroje.

Ten návštěvníkům nabízí prohlídku stáčírny, varny, haly slávy a sklepů, které nabízejí možnost ochutnání nefiltrovaného a nepasterizovaného piva přímo z dubových ležáckých sudů.

„Celá prohlídková trasa je navíc bezbariérová," řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Asi polovinu návštěvníků této industriální památky tvoří Češi, jezdí sem ale i Němci, Američané i Číňané.

Kromě Prazdroje pořádají pivní prohlídky také v jihočeském Budvaru, Královském pivovaru Krušovice či ve Velkých Popovicích.

Pivní turistika ale není výsadou pouze velkých pivovarů. „Tomuto druhu turistiky se věnují i malé pivovary rodinného typu," prozradil Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting, jež se zabývá analýzou cestovního ruchu.

Například Staročeský pivovárek v Dobrušce, ve kterém se vaří pivo Rampušák, nabízí turistům prohlídku pivovaru a sladovny s ochutnávkou piva. "Program prohlídek jsme zavedli teprve letos, ale zájemců registrujeme hodně, pořád někdo chodí," uvedl jednatel pivovaru Milan Vedra.

Myšlenku pivních stezek, jak se cestování po pivovarech říká, převzali čeští pivovarníci od jejich bavorských kolegů. „Jsou totiž vhodnou a účinnou reklamou. Cílem stezek je také nabídnout domácím i zahraničním turistům nová zajímavá místa vhodná pro návštěvu," míní Beránek.

Kromě prohlídek uspořádaly pivovary v letní turistické sezóně asi 200 kulturních, sportovních a společenských akcí, které odhadem navštívilo přes půl milionu především domácích návštěvníků.

Zdroj: Finance.Aktuálně.cz

Od poloviny listopadu ponese pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod označení České pivo, jako první přichází na vánoční trh Sváteční speciál Rebel.

„V úterý 18. listopadu Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. stočil do lahví nový výrobek Sváteční speciál Rebel, jedná se pivo s vyšší stupňovitostí s objemem alkoholu 5,4 procent. Je to světlé speciální pivo vařené tradičním postupem a technologií výroby, navazující na oblibu světlých speciálů v regionu kraje Vysočina. Pivo charakterizuje jemná lahodná chuť, vyrovnaná hořkost a vyšší plnost a říz,“ přiblížil Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Podle jeho informací splňují všechna piva vyráběná v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod kritéria pro právo označení symbolem Zeměpisné ochrany a ochrany původu České pivo. Do konce roku by měly projít změnou všechny etikety, které budou opatřeny nejen tím symbolem, ale dojde k významnému redesingu stávajících etiket. Cílem je podtržení kvality piva Rebel, jehož prodej v kraji Vysočiny významně stoupá.

V letošním roce získalo brodské pivo už deset ocenění za kvalitu ve světlých, tak v tmavých pivech. Stejně jako v roce 2007 patří pivo Rebel k nejoceňovanějším pivům České republiky. Právě proto havlíčkobrodský pivovar obdržel, na základě průběžného celoročního hodnocení kvality piva, titul Pivovar roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů.

„Růst prodejů sudového piva značky Rebel v letošním roce přesahuje deset procent i přesto, že celorepubliková spotřeba sudového piva klesá o více než pět procent. Takto úspěšné výsledky prodejů představují velkou odpovědnost. Za rok 2007 a 2008 přesáhnou investice do výroby dvacet milionů korun.

Počátkem tohoto roku byla v pivovaře dokončena jedena z největších investičních akcí v novodobé historii, a to moderní stáčení linka na sudové pivo včetně výstavby skladovacích prostor. V říjnu byla dokončena další skladovací hala a listopadu začal Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. po čtyřech letech opět vyrábět svůj vlastní slad. Díky soběstačnosti výroby nejdůležitější suroviny nebudeme závislý na dodávkách od dalších stran a budeme si moci tak do budoucna lépe řídit kvalitu nakupovaných ječmenů a výrobní proces sladování,“ uzavřel Jiří Hušek.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Eva Fruhwirtová

Vážení minipivovarští,

bylo nám ctí, že jsme v posledních několika letech mohli stát po Vašem boku a v Pivním kurýru informovat o neskutečné renesanci, kterou jste Vy českému pivovarnictví v době nechutné globalizace a nárůstu europiv dali výraznou naději, že klasické české pivo jen tak nevymizí z mapy světa.

Bylo nám ctí, když jsme při našich návštěvách nebo i náhodně mohli okusit Vaše skvělá piva. Děláte pivovarské řemeslo, které má v Čechách téměř tisíciletou tradici a ve Vašem erbu stojí ono správné „Dej Bůh štěstí“, které by naopak průmyslovým fabrikám na dozrzava obarvenou vodu příslušet nemělo.

Bylo nám ctí, když jsme se při dvou ročnících Jarní ceny českých sládků mohli společně sejít a navzájem degustovat ve Zvíkově Vaše skvělá piva a v atmosféře více než přátelské prožít něco, co se neděje zase tak často.

Bylo nám ctí, že jsme byli u toho.

Bohužel, každá profese má své limity. Týká se to i našeho časopisu. Vydávat ho můžeme jen tehdy, když se v něm někdo chce prezentovat. Tak už to chodí. Děkujeme všem, kteří v uplynulém čase našli onu chuť a odvahu dát najevo svou přízeň našemu časopisu. Víme, že ani Vy nemůžete rozhazovat a proto Vám ze srdce přejeme, abyste měli co nejvíce zákazníků a milovníků Vašeho piva.

Bylo nám ctí. Jestli se má pověst klasického českého piva udržet, Vy jste ti praví. Takže: „Dej Bůh štěstí“ a držte se.

Richard Crha a Pavel Jákl

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz

Pivovary Staropramen mají novou značkovou restauraci Potrefená husa Beerpoint v Bratislavě. Již od 11. listopadu si mohou návštěvníci bratislavského Avion Shopping Parku zpříjemnit nakupování skvělým gastronomickým zážitkem. Oslavy otevření této pobočky jsou naplánovány na 25. a 30. listopadu. Přijďte se pobavit a zasoutěžit si o praktické ceny!

„Naším cílem je představit novou Potrefenou husu zákazníkům obchodního centra, kteří si u nás mohou zpříjemnit své nakupování. Rozhodli jsme se proto uspořádat oslavy otevření naší nové slovenské pobočky a to hned ve dvou dnech. Lidé si budou moci restauraci prohlédnout, ochutnat jednohubky z naší kuchyně, zasoutěžit si o poukazy na volnou konzumaci, vyfotit se s živou husou či jejím maskotem a ti nejmenší dostanou na památku balónky“, láká na oslavu otevření nové Potrefené husy Beerpoint manažer značkových restaurací Pivovarů Staropramen David Petřík.

Potrefená husa Beerpoint je první restaurace tohoto typu v Bratislavě. „Cítíme, že slovenský gastronomický trh má vzrůstající tendenci a rádi bychom byli součástí tohoto rozkvětu. Vybudování nové Potrefené husy Beerpoint v OC Avion Shopping Park vidím jako obrovskou příležitost. Náš koncept není jen o skvělé gastronomii, ale snažíme se celkově o zlepšení kultury pití piva. V České republice máme s tímto konceptem velice dobré zkušenosti a věřím, že na Slovensku to zákazníci také uvítají. V příštím roce plánujeme rozšíření slovenských poboček Potrefená husa o restauraci v Nitře“, popisuje myšlenku konceptu Petřík.

Restaurace nabízí široký výběr piv z Čech i z celého světa a také neodolatelné delikatesy ze slovenské i české domácí kuchyně. Jídla jsou připravována špičkovými kuchaři a mezi speciality nové restaurace například patří:

• Pappaderdele e Spagheti Nero s grilovaným lilkem, paprikou, hříbky, feferonou a lupínky parmazánu

• Beefsteak z býčí svíčkové se zeleninovým ragů, pečeným tomatem a omáčkou z celozrnné hořčice

• Krém panacotta s polévkou z lesního ovoce a bílého vína, dekorovaná lístkem čerstvé máty

Po skvělém gurmánském zážitku Vás zchladí točený Staropramen světlý, Staropramen Granát, Stella Artois či Hoegaarden White nebo lahvový Staropramen ležák, Velvet, Kelt, Stella Artois nealko, Staropramen nealko, Leffe Briun či Leffe Blonde.

Restaurace Potrefená husa je místem k příjemnému posezení s přáteli, kolegy ale také k odpočinku po náročném nákupu. Výhled z restaurace na nově vybudovanou ledovou plochu okouzlí nejen sportovce, ale také děti a rodiče, kteří mohou využít plochu k odpolední zábavě.

Avion Shopping Park je v rámci Bratislavy nejnavštěvovanější obchodní centrum. Do nedávné doby zde nebylo žádné gastronomické vyžití, kromě klasických restaurací typu Fast Food. Nově zrekonstruované západní křídlo je nyní celé věnované gastronomii. Restauraci Potrefená husa Beerpoint naleznete v prvním patře.

Shrnutí základních údajů

 Datum otevření: 11. listopadu 2008

 Oslavy otevření: 25. a 30. listopadu vždy od 10:00 do 16:00 hodin

 Kapacita: 130 míst

 Adresa: Avion Shopping Park, Inter Ikea Centre Slovensko s r.o, Ivanská cesta 16, Bratislava

 Kontakt: + 421 02 43 64 22 24

 Otevírací doba: PO – NE 9:00 - 22:00

Gastronomickým partnerem, který se podílel na otevření této provozovny, je společnost F&B Concepts. Provozovatelem nové pobočky je firma Gastro – Perla s.r.o. jednatele inženýra Mikuše.

Více na www.staropramen.cz a www.fbconcepts.cz .

V areálu pivovaru vyrostou šestipatrové rezidence. Bez aquaparku a dalších atrakcí.

Změní město územní plán v Rybářích tak, jak si představují ruští investoři? Pravděpodobně ano.

Změnu funkčního využití bývalého areálu pivovaru v této čtvrti už zastupitelé většinou hlasů schválili. Proti se postavil opoziční zastupitel Jiří Kotek (Alternativa), podle něhož by se územní plán města neměl přizpůsobovat požadavkům ruských investorů.

„Jedná se o dominantní lokalitu, která se zástavbou ještě rozšiřuje o dosud nezastavitelnou plochu zeleně z druhé strany od Hypernovy. Svah by zde měla protnout nová komunikace a šestipatrové domy toto panoráma značně změní. Navrhuji proto stáhnout tento bod z programu,“ uvedl Jiří Kotek.

Kotek požadoval, aby zastupitelstvo města stanovilo jasné limity, které se budou v tomto území dodržovat.

Irena Václavíčková, vedoucí územního plánování karlovarského magistrátu, se snažila změnu územního plánu zastupitelům vysvětlit. „Karlovy Vary zde mají pravidla daná regulačním plánem. Ten například stanovuje nejvyšší počet pater v domech, tedy maximálně šest podlaží. Původní územní plán zde počítal s průmyslovým využitím, nyní se lokalita mění na území smíšené centrální,“ vysvětlila Václavíčková.

Kromě zmíněných šestipatrových rezidencí mají být v areálu bývalého pivovaru v Rybářích také restaurace, garáže a parkovací plochy.

Investor ale popřel, že by zde plánoval výstavbu aquacentra, vodního světa a podobných atrakcí. „Nic takového nemáme v plánu,“ dementovali investoři tyto zprávy, o nichž prostřednictvím médií radnice informovala. Že aquapark zde nebude, to potvrdila také Irena Václavíčková.

Vedení karlovarské radnice ale tyto odlišné informace přešlo mlčením a nevyjádřil se k nim ani náměstek Petr Keřka (ODS), s nímž Ivana Doubová, vedoucí stavebního úřadu, změnu funkčního využití bývalého areálu pivovaru v Rybářích projednala.

Zdroj: Karlovarský deník | Autor: Ivana Kalinová | Foto: Jan Havelka

Sdružení přátel piva (SPP) každoročně pořádá soutěž o nejlepší české pivo. Až dosud neexistoval v České republice pivovar, který by si odnesl v soutěži SPP o nejlepší pivo v některé kategorii první i druhou cenu. Historie se nyní přepisuje. První místo v kategorii nealkoholických piv získal Bernard s čistou hlavou jantar, druhé místo obsadil Bernard s čistou hlavou. Současně s nealko pivem uspěla i další nepasterovaná piva z Rodinného pivovaru BERNARD. Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kvasinek vyhrál nejprestižnější kategorii dvanáctistupňových ležáků, v kategorii tmavých piv získalo Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kvasinek druhé místo.

"Nealko piva se stávají fenoménem doby," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a připomíná: "Duble s nealko pivem jsme již letos jednou získali na degustační soutěži při Dočesné v Žatci, je to tedy významné potvrzení oblíbenosti našich čistých hlav."

"V loňském roce v soutěži SPP vyhrál Bernard s čistou hlavou, tehdy úplná novinka. Letos první místo získal Bernard s čistou hlavou jantar, rovněž novinka, která je na trhu teprve od roku 2007," konstatuje Tomáš Erlich, předseda Sdružení přátel piva a dodává: "Absolutním vítězem po skončení anketní části napříč všemi kategoriemi se stal Bernard s čistou hlavou, když získal 40,2 procenta hlasů."

Rodinný pivovar BERNARD patří k nejrychleji rostoucím pivovarům v České republice. Odhad letošního výstavu nepasterizovaného piva Bernard je 185- 190 tis. hl., což představuje nárůst prodeje 21 procent. V roce 2007 byl výstav pivovaru 156 tis. hl.

Fotografie naleznete zde...

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard

Úřad vlády ČR oznamuje zahájení poptávkového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem "Dodávka piva pro zasedání v rámci předsednictví ČR v radě EU."

Zadavatel předpokládá protiplnění v nefinanční podobě, formou marketingové spolupráce s dodavatelem. Další informace o potávkovém řízení naleznou uchazeči v přiložených souborech.

Výzva byla rozeslána třem uchazečům, nabídku však může podat i nevyzvaný dodavatel. Termín pro doručení nabídek je stanoven na 3.12.2008 ve 12:00 hodin.

Chcete-li k z zakázce stahovat soubory, vkládat žádosti o dodatečné informace nebo prohlížet seznam dodatečných informací, musíte se k této zakázce zaregistrovat.

Zdroj: Vláda.cz

Více informací a možnost registrace naleznete zde...

Plzeňský Prazdroj tvrdí, že do objektu investuje a chystá projekty na obnovu budov.

Prkny zatlučené dveře i okna, strhané záclony, podepřený polorozpadlý balkon, požární nádrž plná listí a žabince a všude kolem páska upozorňující na zákaz vstupu.

Taková je realita ještě nedávno slavného, dnes opuštěného, rozpadajícího se zámku Lázeň nedaleko Chudenic a přilehlých budov, které hlídá bezpečnostní agentura. Turisté, kteří sem přicházejí za lákadly, jako je třeba rozhledna Bolfánek či Americká zahrada, jsou stavem objektů zděšeni. Majitelem je Plzeňský Prazdroj.

„Situace se zámkem Lázeň v Chudenicích je velmi složitá a netěší nás. Vlastnictví je ale předmětem vleklého restitučního sporu mezi pivovarem a hrabětem Černínem, který se táhne více než jedenáct let,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. „Doufáme, že se celá situace už brzy vyřeší ve prospěch památky samotné, ale hlavně, ve prospěch občanů a obce Chudenice,“ myslí si Mareček.

Chudeničtí občané vzpomínají na slavné časy zámku Lázeň který sloužil nejen jako výletní restaurace, ale také jako hotel, konferenční sál i místo pro rekreaci.

„Je hodně smutné, že pivovar, který je takovým kolosem, nechá zchátrat a zdevastovat historické objekty způsobem, že se pomalu rozpadají. Chápu, že když není jisté, že Lázeň pivovaru zůstane, nechtějí zbytečně utrácet, ale mohli zachovat alespoň provoz restaurace a hotelu,“ říká jeden z chudenických občanů, který nechtěl být jmenován.

„Zámek byl uzavřen v lednu 2007. Důvodem bylo ukončení nájemního vztahu s nájemcem, který se choval nekorektně a dlouhodobě neplatil nájemné. Po ukončení smlouvy jsme zámek zazimovali a zajistili jeho nepřetržitou ostrahu. Původní zámecké zařízení není v objektu už od roku 1966. Agentura hlídá objekt, vybavení budov a pozemků, aby se zabránilo ničení či poškození,“ popisuje mluvčí pivovaru.

„Mám zkušenosti s provozem několika zařízení a rád bych na Lázeň opět vrátil život. Obnovil bych jak restauraci, hotel, tak i sportoviště a bazén v parku. Vedu jednání s pivovarem, ten ale váhá. V nádherném parku by byl úžasný prostor také pro golfové hřiště. Se zámkem bych měl velké plány,“ říká podnikatel František Mlnařík.

Plzeňský Prazdroj hledá nájemce, který by opět v zámku restauraci provozoval. Předběžně už má prý několik zájemců. Dle posudku statika je pronájem objektu za restauračními účely možný. Další úpravy či opravy budov by však podle tiskového mluvčího pivovaru byly závislé na jednání s nájemci, kteří by se museli na opravách nejspíše podílet.

„Není pravda že bychom se o areál nestarali. Park přiléhající k zámku je návštěvníkům přístupný. Letos v zimě jsme provedli práce na základě odborného dendrologického projektu pro obnovu parku. Také jsme provedli bezpečnostní řezy na 120 stromech. Vykácená místa jsou osazena novými stromky. Celkově jsme na údržbu parku věnovali včetně běžného provozu více než 800 tisíc korun. Podle odborného projektu na rekonstrukci a v součinnosti s památkáři jsme vypracovali projekt na rekonstrukci ovčína. Na příští rok plánujeme také práce na další hospodářské budově, konírně. V plánu je i čištění studny. Tyto práce si vyžádají více než 900 tisíc korun,“ kalkuluje Jiří Mareček. Vloni pivovar prý investoval do technické údržby zámku přibližně půl milionu korun.

„Naší snahou je provoz restaurace obnovit. Investice do kompletních rekonstrukcí zámku a budov však neplánujeme. Snažíme se objekty udržovat a provádět nejnutnější opravy,“ doplnil informace mluvčí.

Konec soudních sporů mezi Černíny a pivovarem je v nedohlednu a přístup pivovaru k památce, která do Chudenic lákala turisty z širokého okolí negativně hodnotí i starosta městyse Chudenice David Klíma.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza

Tmavý ležák Budweiser Budvar získal první místo v soutěži o nejlepší piva roku 2008 a stal se tak „Tmavým pivem roku“. Tmavý ležák Budweiser Budvar se vyrábí v Budějovickém Budvaru teprve od roku 2004.

„Velice oceňujeme naše výsledky v kategorii výčepních piv. Pivo Pardál získalo druhé místo a hned za ním se umístilo výčepní pivo značky Budějovický Budvar,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Každé ocenění od Sdružení Přátel Piva má velkou váhu. Jde o hodnocení podložené skutečnými znalci, kteří se pivu věnují ve svém volném čase také po teoretické stránce,“ dodává Samec.

Tmavý ležák má výrazně tmavou barvu, velmi hustou a trvanlivou pěnu a delikátní vůni po praženém sladu. Je vyroben stejným postupem jako světlý ležák, za použití hlávkového žateckého chmele a vody z 300 metrů hlubokých artéských studní. Rozdílem je použití celkem čtyř druhů ječných sladů: českého, mnichovského, karamelového a praženého. Tmavý ležák Budweiser Budvar má obsah alkoholu 4,7 % objemových. Dodává se v sudech i lahvích.

V loňském roce Budějovický Budvar vystavil 29 616 hl tmavého ležáku, což je ve srovnání s rokem 2006 téměř o 42 % více. Na tuzemském trhu jeho prodej loni dosáhl objemu 11 728 hl, což je v meziročním srovnání o 7,1 % více. Významného nárůstu dosáhl tmavý ležák Budweiser Budvar v zahraničí, kde byl prodej v roce 2007 o 80,1 % vyšší než v roce 2006 a dosáhl objemu 17 887 hl. Tmavý ležák Budweiser Budvar se loni vyvážel do 18 států. Počet exportních teritorií se meziročně zvýšil o pět. Nejvzdálenější je Vietnam.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Nový závod na výrobu likérů buduje v průmyslové zóně Lískovec ve Frýdku-Místku Likérka Kwaczek. Součástí závodu bude i minipivovar s roční kapacitou 500 hektolitrů, který bude vařit keltské pivo Arthur's. Zkušební provoz má být spuštěn na jaře příštího roku, prohlásil majitel firmy Milan Kwaczek.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz

Pivovar Černá Hora by rád vyhověl všem drobným pěstitelům a zahrádkářům při pálení lahodných destilátů všeho druhu.

Pěstitelská pálenice, která se nachází v areálu Pivovaru Černá Hora nabízí tuto službu za použití nejmodernějšího přístroje za bezkonkurenční cenu 200,– Kč za jeden litr čistého lihu.

Prosím neváhejte a kontaktujte sládky pivovaru na telefonních číslech: 516 482 480, 516 482 482 nebo na

e-amilové adrese: sladek@pivovarch.cz.

Zdroj: Pivovar Černá Hora

Popularita prohlídek pivovaru Velké Popovice roste, letos přivítal na své prohlídkové trase 10 000. návštěvníka o celý měsíc dříve než vloni. Návštěvnost pivovaru oproti předchozímu roku vzrostla o více než 10 %. Za celý rok 2008 se tedy opět očekává rekordní počet návštěvníků.

Pivovar Velké Popovice je jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu. V tomto roce do něj směřuje více domácích návštěvníků než loni. Zároveň je tradiční atraktivní destinací zejména pro Rusy či Angličany, významně letos vzrostl počet návštěvníků z Maďarska. Největší zájem o exkurze v pivovaru je již dlouhodobě v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu.

Letošní 10 000. návštěvník pan Pavel Suchánek se do pivovaru se vypravil v rámci zájezdu, který pro své občany připravila obec Svojšice u Přelouče. Pan Suchánek je vrchním mistrem v pardubické firmě, ve Svojšících je ale členem hasičského sboru. K pivu Kozel má blízko, vždyť Popovický pivovar bude do budoucna podporovat svojšický hasičský sbor a příští rok v únoru se bude podílet na oslavě 80. výročí založení hasičského sboru.

"Na návštěvu pivovaru jsem se hodně těšil. Sám "kozlíka" piju a potěšilo mně vidět na vlastní oči místo, kde se vaří. Nejvíc se mi samozřejmě líbila ochutnávka v historické varně. Po prohlídce jsme zůstali ještě v hospodě u Velkopopovického Kozla, abychom vstřebali zážitky. Je dobře, že si pivovarští váží české tradice, ať už jde o hasiče nebo vaření českého piva," svěřil se pan Pavel Suchánek.

Současná devadesátiminutová exkurze do pivovaru je spojená s ochutnávkou piva na původní varně z roku 1928. V srpnu začala výstavba nového Návštěvnického centra a příprava nové prohlídkové trasy, jejímiž hlavními prvky budou expozice historie přímo v historické varně a expozice surovin a výrobního procesu. Návštěvníci se ještě záživnější formou než dosud seznámí s historií pivovaru, osahají si či ochutnají suroviny, ze kterých se Velkopopovický Kozel vaří. Celkem bude do nových expozic nainvestováno přes 10 milionů korun. "Rozšířením programu pro návštěvníky reagujeme na zájem příznivců našeho piva, ale také milovníků industriální architektury. Naší ambicí je do dvou let zdvojnásobit roční návštěvnost," říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Turistickou známku s originálním číslem 1618 získal pro svou exkurzní trasu pivovar Radegast. Nošovický pivovar se tak stal jediným pivovarem v Moravskoslezském kraji, který se může tímto sběratelským suvenýrem pochlubit. Exkurzní trasa největším pivovarem na Moravě zatím v letošním roce přilákala 7.803 návštěvníků, což je více než za celý rok 2007.

Sběratelé turistických známek mají další příležitost k rozšíření své sbírky. Mezi turisticky významná místa v ČR disponující originální dřevěnou známkou se nově zařadil i pivovar Radegast v Nošovicích. Stal se tak prvním a jediným pivovarem v Moravskoslezském kraji, který tento suvenýr pro svou exkurzní trasu získal.

Exkurze pivovarem Radegast láká každoročně tisíce lidí. Hlavní příčinu rostoucího zájmu objasňuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák: „Náš pivovar je jeden z mála ve střední Evropě, který umožňuje nahlédnout pod pokličku reálné výroby piva. Návštěva pivovaru není pouze prohlídkou návštěvnického centra jako je tomu ve většině jiných pivovarů."

Zájem o exkurzi v nošovickém pivovaru v posledních letech výrazně roste. Zatímco v roce 2006 si cestu do pivovaru našlo 6.631 lidí, v roce 2007 už to bylo 7.793 milovníků oblíbeného českého nápoje. V letošním roce přesáhne počet návštěvníků pivovaru hranici 8 tis. Významnou složku návštěvníků tvoří i cizinci, kterých do pivovaru dorazí ročně okolo tisícovky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V posledních týdnech jsme vás s kolegou Václavem Sochorem provázeli pražskými minipivovary, kde jsme hledali neobvyklé speciály. Naše toulky přesvědčily snad alespoň nás o tom, že Praha je zaslíbená i těm pivům, která se nehonosí velkými neonovými reklamami.

Putování končíme v Pivovarském klubu v Křižíkově ulici (hned naproti Karlínskému divadlu). Nejde vlastně o minipivovar, i když i zde varna je. Zvlášť zapálení pivní fandové si zde mohou objednat vlastní třicetilitrovou várku, kterou jim z kvalitních surovin podle jejich přání uvaří profesionální sládek.

Piva všech barev

Hned při vstupu nás vítá moderní kultivované prostředí. Místnosti vévodí naleštěný čep, který denně nabízí šest speciálů. Stěny jsou lemovány policemi a ledničkami, ve kterých je v lahvích repertoár dalších dvou stovek piv. Ochutnat lze vedle specialit z našich pivovarů také zahraniční značky prakticky z celého světa.

Ochutnávka záleží i na síle peněženky - točená piva jsou v jednotné ceně 33 Kč za půllitr, láhvová až za 153 Kč za třetinku. V den mé návštěvy na čepu byly tyto speciály: tmavý ležák Eggenberg, nefiltrovaný Vsetínský Valášek 14°, tmavý Kaltenecker 13°, Harrach 14°, třináctistupňový Rambousek a tradiční nefiltrovaný Štěpán z Pivovarského domu. Mladý výčepní dokáže s výběrem poradit, sdělí informace jak o pivech, tak i o pivovarech. Na začátek jsem zvolil Štěpána, abych se mohl soustředit na další výběr.

Pub i sklepní restaurace

Obě prostory, jak horní část pubového stylu, tak i dolní klenutá restaurace, ve které nechybí ani čep se stejným repertoárem, jaký je o několik metrů výše, nabízejí dostatečně bohaté menu. O to se stará šéfkuchař Lukáš Fiala. I v poledne je nabídka teplých jídel hodně široká. Nechybí samozřejmě česká klasika, ale zaujmou i speciality jako uzená kachní prsa, nebo Mixed grill ,,Porter", což jsou tři druhy mas připravených na tmavém pivě. Navečer jsou v nabídce i speciality z grilu, jen trochu pozor při výběru - ceny jsou uvedeny za 1 gram, který stojí 1 korunu, takže je nutné trochu zapojit při objednávce kalkulačku v hlavě. Objednal jsme si na ochutnávku koleno bez kosti jako předkrm a k tomu českokrumlovský Eggenberg. Libové maso ani nepotřebovalo tak silnou pivní podporu. Za hlavní jídlo jsem zvolil jelení guláš - velká porce za 185 Kč. Kvalitní surovina a správně zvolené koření dodalo ten správný stupeň zvěřinové chuti. K tomu jsem zvolil čtrnáctistupňový Harrach, pale anglického typu. Nápoj silný, příjemně nahořklý. Na závěr jsem neodolal a ještě jsem vypil jednu třetinku piva od pana Rambouska s medovinovou vůní i příchutí.

Klub s programem a se členy

Když pan Aleš Dočkal klub před třemi lety zakládal, stanovil si jasný cíl: naučit hosty konzumovat pivo s grácií, dát mu v české gastronomii postavení, jaké si zaslouží, a členům umožnit získat takové znalosti, aby se orientovali v domácí i zahraniční nabídce. Proto vytvořil klubový program, do nějž se zapojily již dvě stovky členů. Každý měsíc probíhají klubová setkání, na která jsou zváni profesionálové z pivovarnického oboru i z gastronomie. Dle profilu společnosti, která se zde schází, se zdá, že záměr se daří plnit.

E15 hodnotí české restauranty a hospody

* Menu * * * *

* Obsluha * * * *

* Prostředí * * * *

* Sociální zařízení * * * *

* Ceny vyšší standard

* Celkový výsledek * * * *

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Texaským studentům se podařilo vyvinout pivo, které prý může prodlužovat život a pomáhat s prevencí některých závažných chorob. Jediný háček je v tom, že prý chutná hrozně. Geneticky modifikovaný ležák je výtvorem studentů, kteří mu říkají BioBeer.

Vyrábí se ze speciálních kvasnic, které produkují takzvaný resveratrol. Tato látka se běžně nachází v červeném víně a má se za to, že pomáhá tělo chránit před srdečními chorobami, cukrovkou, rakovinou i Alzheimerovou nemocí.

Zbývá už jen vyšetřit problém chuti tohoto životodárného piva, které studenti vyvinuli v rámci soutěže geneticky modifikovaných potravin v Texasu.

Expert Thomas Segall-Shapiro reportérům list The Sun k objevu řekl: "Tohle absolutně nikdo nebude pít, dokud se nezlepší chuť."

Problém možná bude i v tom, že velká část týmu, který pivo vyvinul, ještě nesmí pít alkohol. V Texasu je totiž zakázán až do 21 let.

Zdroj: Novinky.cz

Mapa hospod v Česku by se mohla v příštích letech proměnit. Pokud se splní plány pivovarů, začne na ní přibývat čím dál více "značkových" restaurací se širokou nabídkou piva, kterým výrobci vtisknou jednotný styl. A podniky by nemusely být jen výsadou větších sídel.

"Spodní hranici velikosti měst nemáme stanovenu," říká Tomáš Pintér, který má na starost rozvoj sítě restaurací Budvarka, v nichž se točí Budějovický Budvar.

Podobně hovoří i šéf Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář. Firma se dosud stará o více než dvě desítky restaurací Potrefená husa, to je však prý pouze začátek. "Zatím je jich tak málo, že jsme finálnímu číslu hodně daleko," uvedl Kovář.

Provozovatele svých značkových restaurací si pivovary pečlivě vybírají, stejně jako u ostatních franšíz jim stanovují také poměrně přesná kritéria. Dbají na lokalitu, výjimkou ale nejsou ani povinné položky na menu.

Vzorový jídelníček předkládá provozním třeba Budějovický Budvar. Nesmí na něm chybět cmunda po kaplicku, grilované koleno či zelňačka – všechny tyto pokrmy musí restaurace vařit podle jednotné receptury. Celkově pak musí na menu převažovat tradiční česká kuchyně.

Pivovary se snaží sladit také cenovou politiku provozoven. "Je ale jasné, že restaurace na atraktivním místě s vyšším nájemným bude mít vyšší ceny za jídlo a za pivo," upozorňuje Kovář ze Staropramenu.

Jeho Potrefené husy zatím nezamířily mimo krajská města, podle něho je však jen otázka času, kdy se tak stane. "S tím, jak bude bohatnout česká společnost, se bude zvětšovat množství potenciálních zákazníků a my se nebudeme vyhýbat ani menším městům," říká.

Hned několik kategorií značkových restaurací provozovaných formou franšízy má jednička na trhu – Plzeňský Prazdroj. Nejvyšší kategorií je Pilsner Urquell Original Restaurant, vedle něj existují Švejkovny a fotbalové hospody Gambrinus. S vlastními podniky začínají i další značky ze skupiny Prazdroje.

"Prozatím máme dvě Kozlovny, které reprezentují Velkopopovického Kozla, budují se další. V Olomouci se pak otevře první značková pivnice Radegastu," popisuje mluvčí firmy Jiří Mareček.

Zástupci pivovarů shodně tvrdí, že vlastní hospody jim slouží především jako dobrá reklama, která však zároveň vydělává. "Je to i dobré testovací prostředí – hned vidíte, kterým výrobkům se daří, a zaznamenáte případné změny v chování konzumentů," dodává Kovář.

Provozovatel takové restaurace se zase po splnění přísných kritérií může těšit zvýšené péči pivovaru – třeba v podobě dodávek stylového vybavení či pestřejší nabídky piv.

Plány na budování vlastních restaurací přitom nejsou výsadou velkých pivovarů. "Do budoucna máme představu o nějaké formě franšízy. Rádi bychom nabídli celý sortiment s řadou speciálů. Málokterá restaurace si troufne do tak širokého portfolia jít sama," říká šéf Pivovaru Náchod Josef Hlavatý.

O síti restaurací čas od času přemýšlí i spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. "Aktuálně se tím však nezabýváme. Snažíme se ale provozovatele našich restaurací motivovat soutěží a možností získat takzvaný certifikát kvality," vysvětluje Bernard.

Soutěžící hospody jsou lidmi z pivovaru hodnoceny v řadě kritérií, zástupci těch nejlepších pak mohou získat třeba užívání auta na rok zdarma, zájezdy či sudy piva. "Do soutěže je zapojeno několik stovek restaurací a určitě se to pozitivně projevuje," pochvaluje si Bernard.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Pavla Hlinky by právě iniciativa pivovarů mohla přinést zvýšení úrovně řady pohostinství. "Neočekávám, že by se v Česku ještě nějak dál zvyšoval celkový počet restaurací, spíše budou ty nekvalitní nahrazovány lepšími," předpovídá Hlinka.

Ten zároveň počítá i s tím, že v tuzemsku bude v příštích letech přibývat restaurací sdružených do jednotlivých řetězců. "Typickým příkladem jsou sítě rychlých občerstvení," doplnil Hlinka.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Spotřebitelské hlasování o nejoblíbenější hospodu, Pilsner Urquell Pub Guide 2009, jde do finále. Uzavřeno bude 30. listopadu 2008 a zaznamenává zvýšený zájem oproti loňsku. Zatímco loni se na www.pilsner-urquell.cz sešlo 77 000 hlasů, necelé dva týdny před uzávěrkou letošního ročníku je to už téměř 110 000 hlasů.

Hosté, zákazníci, štamgasti a milovníci piva, kteří se aktivně účastní hodnocení, mohou ještě stále získat každý týden až do konce listopadu pivní odměny od Pilsner Urquell. Stačí pouze ohodnotit pět hospod, odpovědět na otázku a být nejblíže ke správnému výsledku.

Představení zbrusu nové publikace Pilsner Urquell Pub Guide 2009, která všem milovníkům plzeňského piva prozradí kam na pivo v roce 2009, proběhne spolu se slavnostním vyhlášením výsledků 29. 1. 2009 v Praze.

Aktuálně tři nejlépe hodnocené hospody v kategorii „nejlepší pivo“:

1. U Zlatého Tygra , Praha 1

2. Pivnice U Hrocha, Praha 1

3. U Pinkasů, Praha 1

V databázi je 1060 provozoven čepujících Pilsner Urquell z celé České republiky, ovšem pouze 100 nejlépe hodnocených se dostane do knižního vydání. Na stránkách www.pilsner-urquell.cz v sekci Pub Guide je možné hodnotit všechny hospůdky i restaurace v pěti kategoriích. Hodnotí se kvalita piva, kuchyně, služeb, možnosti vyžití a prostředí. Dále lze prohlížet fotografie jednotlivých provozoven, zjistit GPS souřadnice nebo přidávat komentáře, přičemž nejvýstižnější příspěvky se objeví v tištěném průvodci. Z důvodu zájmu zahraničních návštěvníků českých hospůdek a restaurací bude Pilsner Urquell Pub Guide 2009 rozšířen také o anglické texty.

Pilsner Urquell Pub Guide přispívá k pozvednutí pivní kultury. Cílem projektu je umožnit hostům (nikoli odborníkům z oboru pivovarnictví) vytvořit si vlastního průvodce, ocenit kvalitní podniky a ukázat pravé bohatství hospod a restaurací s Pilsner Urquell. V loňském roce dosáhl nejvyššího hodnocení brněnský hostinec U Bláhovky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivo je v České republice národním nápojem, Češi v jeho spotřebě dlouhodobě drží prim. A tak není divu, že si Česko vytvořilo v uchovávání piva vlastní fenomén, který se v takové míře a kvalitě nerozvinul nikde jinde na světě. Je jím tankové pivo, tj. pivo, které se před spotřebou v restauraci neuchovává v tradičních sudech, ale v mnohem větší nádobě nazývané tank.

Uchovávání piva v tancích pomáhá udržet jeho vysokou kvalitu. "To pivo se do nich čerpá do takového plastikového pytle, který je sterilní, takže je udržováno v absolutně sterilním prostředí, bez kontaktu se vzduchem a ti největší odborníci říkají, že pivo z těchto tanků je nejlepší," vysvětlil v rozhovoru pro Českou televizi vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Výhoda číslo 2: Výčepní se nenaběhá

Kromě vyšší kvality s sebou tankové pivo přináší i další výhodu. Výčepní nemusí tak často narážet nový sud, což především v restauracích, které zlatavého moku vytočí více, představuje výraznou výhodu. Když se totiž v restauračním zařízení denně vytočí 10 hektolitrů piva, musel by personál dvacetkrát denně sejít do sklepa narazit nový sud. V případě, že dovoz sudů probíhá dvakrát týdně, musela by mít navíc restaurace místo cca na 70 sudů.

Tankové pivo je ryze český fenomén

Tankové pivo je českým fenoménem. Nikde jinde ve světě není tento způsob uchování piva tak propracovaný jako v České republice. "Já jsem to nikde ve světě neviděl," potvrdil Hlaváček.

Kdo by si ale myslel, že pivo čepované z tanku je v České republice novinkou posledních let, byl by zcela na omylu. "Má to dlouhou historii. Pivo se z tanků točilo již za socialismu, i když to bylo technicky nedokonalé," tvrdí Hlaváček. Největší boom zažily tzv. tankovny, tj. restaurace, kde se točí pivo z tanku, v letech 1996 až 1998.

Ve všech restauracích se tanků nikdy nedočkáme

I když je pivo čepované z tanků podle odborníků kvalitnější, jeho rozšíření do všech, nebo alespoň do většiny restaurací se nikdy nedočkáme. Protože se pivo do tanků čepuje nepasterizované, je třeba, aby restaurace dosahovala určité minimální výtoče, aby bylo možné nápoj včas spotřebovat. "My ty tanky dáváme do restaurací, kde je výtoč větší, kde se vytočí tak 4 nebo 5 hektolitrů denně," upřesnil Hlaváček.

Plzeňský Prazdroj a Gambrinus distribuují tankové pivo momentálně zhruba do 500 restaurací. Pozadu ale nezůstávají ani konkurenční pivovary. Využít této možnosti mohou například také zákazníci Starobrna, Pražských pivovarů či Královského pivovaru Krušovice.

Zdroj: ČT24.cz | Autor: Alžběta Musilová

Ocenění European Beer Star 2008 převzal ve čtvrtek na veletrhu Brau 2008 v německém Norimberku Jiří Plevka, obchodní sládek a spolumajitel rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané. „Chodovar opět uspěl v největší odborné degustační soutěži pořádané na evropském kontinentě a toto významné ocenění získal již potřetí v řadě,“ uvedl Plevka. V letošním roce bylo do soutěže organizované Pivovarskou akademií Doemens v Mnichově přihlášeno rekordních 688 vzorků piv ze 32 zemí světa. Odborného hodnocení piv se účastnilo 65 degustátorů ze 16 zemí včetně České republiky.

Zdroj: Deník.cz

Přesně 115 let poté, co byl litovelský pivovar slavnostně otevřen, se v nádherné historické litovelské varně uskutečnil slavnostní koncert. Tentokrát varnu naplnily španělské rytmy.

Mezi naleštěnými měděnými kotli, které jsou uloženy do kardinálského mramoru, zapěla Carmen v podání mezzosopranistky Edity Adlerové s atraktivní vizáží pravé Španělky za vynikajícího doprovodu Miroslava Žáry, který mistrně ovládá španělskou kytaru a rytmy flamenga. Sál litovelské varny byl opět beznadějně vyprodán do posledního místa a oba protagonisté sklízeli v průběhu koncertu zasloužené bouřlivé ovace nadšeného publika.

Edita Adlerová se na španělské písně zaměřuje už od útlého mládí a ve svých 19ti letech byla vůbec nejmladší představitelkou Carmen na české operní scéně. Ze svého širokého repertoáru na slavnostním koncertu u příležitosti výročí otevření litovelského pivovaru zazpívala písně F. G. Lorcy a nemohly chybět ani árie z Carmen George Bizeta.

Po koncertě se sympatická Edita Adlerová svěřila se svými bezprostředními dojmy: "V takovéto fantastické nádherné varně jsem ještě nikdy nezpívala. Zcela naplněný sál dotvořil krásnou atmosféru celého večera. Před koncertem jsem si hlasivky "navlhčila" litovelským nealkoholickým pivem, které na moje hlasivky zapůsobilo velmi blahodárně. Je takové hladké a plné. Pivo mám ráda, nejvíc mi chutná černé. Teď po koncertě mi chutná dvojnásob."

Koncerty klasické hudby ve zcela jedinečném a originálním prostředí varny litovelského pivovaru se již staly tradicí. Letošní velkolepý koncert k výročí založení pivovaru se konal na varně již po šesté v řadě. Své umění zde v uplynulých letech už předvedli takoví umělci jako např. Štěpán Rak, Bořivoj Navrátil či Miloslav Klaus, světově uznávané mužské vokální kvarteto Q VOX a loni světově uznávané duo Kateřina Englichová (harfa) a Žofie Vokálková (flétna). Letošní slavnostní koncert se uskutečnil za podpory Nadace Českého hudebního fondu.

Zdroj: Regiony24.cz

Potvrdily to výsledky soutěže European Beer Star , ve které bodovaly známé pivní značky Holba i Zubr.

Holba Premium získala stříbrnou medaili a hned za ním se umístil Zubr Premium a stal se tak bronzovou pivní hvězdou. Medaile jim byly uděleny za jedinečnou chuť a prvotřídní kvalitu, kterou posuzovalo 65 pivovarských expertů z 16 zemí. Světlé ležáky Holbu i Zubr zařadili mezi evropskou špičku a udělili jim titul Evropská pivní hvězda 2008. Zubr tímto potvrdil úspěch z minulých let, kdy v soutěži získal dvakrát zlato.

Medaile převzali dnes 13. listopadu na Brau Beviale v Norimberku zástupci pivovarů Zdeněk Konečný, předseda představenstva pivovaru Holba a Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

„Na získaná ocenění jsme skutečně hrdi. Koneckonců potvrzují, že naše strategie vařit tradiční pivo klasickou technologií má úspěch nejen u konzumentů, ale i ve světě mezinárodních odborníků,“ po převzetí medaile vyjádřil Zdeněk Konečný.

Pověstnou sílu chuti oběma oceněným pivům přináší klasická technologie výroby – důkladné povaření na dva rmuty, kvašení na otevřené spilce a dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích. V Holbě i v Zubru pivo vaří na předem danou stupňovitost, takže jeho ředění vodou je předem vyloučeno stejně jako např. umělé dobarvování. Piva obou značek se vyznačují charakteristickou plnou chutí, dobrým řízem a příjemnou hořkostí. Co vede k získaní těchto vlastností uvedla Nataša Rousková, která vaří pivo s největším počtem medailí v České republice: „Aby mělo pivo správnou chuť, vyžaduje nejen kvalitní suroviny, ale především čas. Zatímco u nás je pivo hotové za 2 měsíce, výroba europiv je dnes zkrácená na minimum, zhruba tak 14 dní a na jeho chuti je to znát. Právě dlouhá doba dozrávání ovlivňuje správný říz, takže naše pivo není třeba nadměrně dosycovat.“ Jen letos si z prestižních degustačních soutěží Zubr odvezl 6 medailí, z toho 3 zlaté.

Soutěž European Beer Star oceňuje to, co zajímá také konzumenty: jak pivo chutná, jeho vůni, dojem po napití a celkovou kvalitu. Patří k nejvýznamnějším na světe a pořádá ji Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Její koncept vychází z jedinečnosti piva a jeho vnímání jako kulturního dědictví. Hlavním smyslem je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti a současně posílit fenomén jejich výjimečnosti. Jde zejména o produkty malých a středních výrobců, které se od chuťově identických europiv liší nejen vlastnostmi, ale také výrobou. Snahu o prosazení vysoké kvality a různorodosti chuti piva potvrzuje i zájem o účast ve jmenované soutěži. Letos se v ní utkalo 688 druhů piv ve 42 kategoriích, což je rekordní počet a dává soutěži mimořádný význam. K nejsilnějším patří právě kategorie Pilsner Bohemian style, ve které bodoval Zubr i Holba.

Oba pivovary jsou ryze české a pivo v nich vaří čeští sládci. Co do výstavu se řadí ke středním výrobcům piva a na střední Moravě drží značky Holba a Zubr 30 procentní podíl trhu. Hrají významnou roli nejen jako významní producenti a zaměstnavatelé ve svém regionu, ale zásadní je také jejich pozice při zachování tradice českého pivovarnictví a pestrosti nabídky konzumentům.

Zdroj: Zubr.cz | Autor: Hana Matulová, tisková mluvčí pivovarů Holba a Zubr

Akcionári pivovaru Anheuser-Busch v stredu drvivou väčšinou schválili navrhnuté prevzatie spoločnosťou InBev v celkovej hodnote 52 mld. USD

Jedinou prekážkou vytvorenia najväčšieho pivovaru na svete je len schválenie akvizície regulačnými úradmi. Z dvoch tretín hlasujúcich akcionárov výrobcu piva Budweiser sa pre túto dohodu vyjadrilo 96 %. Obidve spoločnosti sa dohodli na zlúčení v júli.

"Nakoniec sme sa všetci dohodli. Návrh InBevu je v najlepšom záujme akcionárov, pričom poskytne sľubnú budúcnosť pre naše značky a tiež pre zamestnancov, predajcov a spotrebiteľov," povedal generálny riaditeľ spoločnosti Anheuser Busch August A. Busch IV pred akcionármi. Akvizícia čelila viacerým prekážkam od politického odporu k zahraničnému prevzatiu "americkej ikony", cez arbitrážne konanie skupiny Grupo Modelo namiereného proti akvizícii, až po finančnú krízu.

Zdroj: Etrend.sk | Autor: SITA

Pivovarnický gigant SABMiller zvýšil v prvním finančním pololetí hrubý zisk o 28 procent na více než dvě miliardy dolarů (přes 40 miliard korun). Oznámila to ve čtvrtek firma, která v České republice vlastní Plzeňský Prazdroj. Dodala však, že zhoršující se stav světové ekonomiky oslabuje poptávku na řadě jejích trhů.

"Oslabení spotřebitelské poptávky v minulém roce představovalo náročný start do roku nového. Nicméně, jsme udrželi růst tržeb a prostřednictvím cen jsme zvýšili podíl na klíčových trzích," uvedl šéf SABMiller Graham Mackay."Tento výsledek dokazuje sílu našich značek a operačních schopností," dodal Mackay.

SABMiller je zatím největším pivovarem na světě

SABMiller je podle objemu prodeje největším pivovarem na světě. O své prvenství však přijde poté, co belgický pivovar InBev převezme amerického rivala Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Transakce, kterou tento týden schválili akcionáři společnosti Anheuser-Busch, by měla být dokončena ještě v letošním roce.

Tržby společnosti SABMiller v pololetí končícím v září stouply o čtyři procenta na 11,2 miliardy dolarů. Firma provozuje zhruba 140 pivovarů po celém světě a zaměstnává kolem 60 000 lidí.

Součástí skupiny SABMiller je největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj, jehož hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast. Na Slovensku SABMiller kontroluje pivovary Šariš a Topvar.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Pavlína Máčalová

Čtyřiačtyřicetiletý sládek z rodinného pivovaru se chtěl jako školák věnovat historii, přál si tehdy být archeologem.

Jiří Plevka: „Sládek, který ´nenafouká´, je sládek na propuštění, neboť neví, co vyrábí.“

Před časem jsme využili návštěvy zajímavého člověka v našem regionu. Čtyřiačtyřicetiletý sládek z Chodovaru Jiří Plevka nám ještě před svou přednáškou o chodském pivu v trhanovské restauraci U Svatého Jána poskytl rozhovor.

Jezdíte běžně přednášet o chodském pivu?

Běžně? To se nedá říct, neboť času tolik není. Tohle byl nápad pana Novotného a já jeho nabídku vyprávět o chodském pivu přijal.

Když se řekne pivo – co to pro vás znamená?

Pivo je naše rodinná krev. Už je vaříme sto let. A s láskou. Kdybychom pivo nemilovali, tak se věnujeme určitě něčemu jinému.

Chutná vám pivo, nebo dáváte přednost jiným nápojům?

Chutná. Říká se, že sládek, který ´nenafouká´, je sládek na propuštění, neboť neví, co vyrábí.

Napadá mne: Usedáte po práci za volant?

V takovém případě nikdy neřídím. Když jedu, hledám jinou alternativu.

Co například?

Dávám si minerální vodu nebo nealko pivo. Vždyť je také sami vyrábíme.

Předpokládám, že jste patriot vašeho pivovaru. Chutná vám i pivo od jiných výrobců?

Rád ochutnávám nové typy piv, a to kdekoliv jsem. Snažím se ochutnat a hledat to nej..., samozřejmě, že mi nejvíce chutná to naše.

Kde jste získal vzdělání ke své profesi?

Vystudoval jsem průmyslovou školu pivovarnickou v Praze.

Ve svém oboru jste odborníkem. Co říkáte tomu, jak dopadl pivovar v Domažlicích?

Škoda každého pivovaru, zejména s tak dlouhou historií, který takhle skončí. Domažlice doplatily na nešťastně vybudovaný gigant v Plzni.

Stejně jako třeba Temelín má i Prazdroj snahu vytížit kapacitu. Proto byly v určité době uzavřeny pivovary v řadě míst, například v Karlových Varech, v Domažlicích a ostatně i náš Chodovar.

Pak se do toho vložila vaše rodina a nenechala Chodovar padnout...

Naštěstí táta v Chodovaru nastoupil v roce 1962 jako sládek a později se stal jeho ředitelem. Nenechat pivovar v Chodové Plané padnout bylo jakousi samozřejmostí. Sládci jsou v naší rodině už po tři generace. Není to jenom řemeslo, ale i vztah. Chceme také, aby po nás něco zůstalo.

Bylo těžké začít vařit soukromě?

Jednoduché to nebylo. Už v letech 1962 až 1989 bylo třeba vyvinout velké úsilí, pokud táta chtěl udržet pivovar v chodu. Pak, když se rozhodlo o jeho uzavření, nesmířil se s tím.

Jak vysvětloval to, že se o Chodovar postaráte jako rodina?

Táta chtěl hlavně udržet pivovar a řemeslo, nejen pro rodinu, ale i pro dlouholeté kolegy – přátele. Uzavření pivovaru pro ně znamenalo ztrátu zaměstnání. Proto si vymyslel šílený záměr zprivatizovat Chodovar, což v jisté chvíli znamenalo totéž, co bojovat o život.

Dostali jste se někdy do fáze, kdy jste se vším chtěli takzvaně praštit?

Nezastírám, že v afektu to člověka napadne, ale obecně ne. Dnes jsme výjimeční zejména tím, že jsme jediný rodinný pivovar v České republice, o který se stará rodina s pivovarským vzděláním. Já i brácha jsme oba sládci a také poslední, kteří se v našem pivovaru narodili.

Jistě jste viděl film Postřižiny. Co mu říkáte, líbil se vám?

To, co jsem viděl v Postřižinách, mi připomínalo dětství. Řada příhod mi tam připomínala život v našem pivovaru, a to včetně těch výlezů na komín. Pokud mohu soudit, dal bych film Postřižiny jako povinný pro každého pivovarníka.

Stýkáte se s kolegy ze studií? Předáváte si zkušenosti?

Dnes se stýkáme málo, není čas. Samozřejmě, že jsme si hlavně v počátcích podnikání vyměňovali zkušenosti. Dnes se v pivovarnictví sice využívá klasický postup, ale je doplněn o moderní technologii. Všechny pivovary bez rozdílu mají nové zařízení.

Je nějaký rozdíl ve výrobě oproti minulosti?

Rozdíl je v tom, že tradiční výroba piva a také vína je založena na pomalém kvašení za nízkých teplot.

Nevýhodou je, že se touto metodou dají vyrábět jen malé objemy. A to je právě to, co dnes odlišuje malé a velké pivovary. Vždy je takzvaně něco za něco.

Jaký výrobní postup preferujete a využíváte vy?

Pomalý výrobní postup, toho se držíme. Vyrábíme chodské pivo, které má jasně definované suroviny. Vážíme si toho, že chodské pivo je oblíbené na Chodsku a je k němu vřelý vztah.

Hovoříte o chodském pivu. Dá se o něm mluvit jako o jedinečném nápoji?

Dá se to i tak říci. Ještě před naším vstupem do EU jsme nechali toto pivo zaregistrovat, což původně udělaly všechny značky. Pak přišla změna z Bruselu a museli jsme pivo přeregistrovat, což trvalo do letošního roku.

Takže chodské pivo je už registrované?

Naše značka už je zapsána v evropském věstníku. Smutné je, že české pivo jako takové nebylo v době naší registrace ještě zapsáno.

Pamatujete si, jakou profesi jste chtěl dělat jako školák?

V době docházky do základní školy mne zajímala historie, takže jsem uvažoval o jednom z jejích oborů, o archeologii. Čím více jsem dospíval, dostával jsem se k pivovaru, jeho historii a stále mne to k pivovaru více táhlo.

V úvodu jste zmínil, že sládek, který nenadýchá, není správný řemeslník. Shání takový sládek těžko manželku?

Tuhle otázku mi nikdo nikdy nepoložil. Ale já nikdy problémy neměl, ani u manželčiných rodičů. Tchyně sice manželce říkala: Holka nešťastná, kam jsi dala oči? Ale na první návštěvu do rodiny jsem tehdy přinesl exportní balení Prazdroje. Tchán to bral a manželku uklidňoval: Maminko, není zas tak špatné mít sládka v rodině. A vezmu–li to podle kolegů, tak musím říct, že sehnat manželku pro sládka zase tak těžké není.

Váš pivovar je nezaměnitelný díky bílému psovi, alespoň řada lidí si ho tak pamatuje. Je tenhle pejsek váš, nebo někdy v historii patřil k Chodovaru?

Tenhle pes je můj, pes je i ve znaku sladovnického cechu. Traduje se, že bílý pes Albi našel pramen, který dodnes používáme k vaření piva. Tvrdí se, že tam pořád je a pramen hlídá. A jaký by to měl být pes, když ne labrador?

Čeho si u vašeho chodského piva nejvíce považujete?

Toho, že tradiční pivo, které vyrábíme, je úspěšné při mezinárodních degustacích, jako tomu bylo v roce 2005 a 2007, kdy jsme obdrželi Evropskou pivní hvězdu. Každý rok totiž Vysoká škola pivovarnická v Mnichově zkoumá a vyhodnocuje 450 vzorků piv z Evropy a USA. Pro nás a chodské pivo je dosažené ocenění velkým úspěchem.

Můžete zmínit našim čtenářům vaše pracovní krédo?

Chceme udržet to dobré, co se vymyslelo a co Čechy proslavilo. Chceme pro budoucí generace uchovat klasický český ležák, což by se nám mohlo povést, neboť – i když jsme malý pivovar – máme tady a v okolních regionech na 600 zákazníků prakticky od Aše až po Klatovy.

Zdroj: Domažlický deník | Autor: Milena Cibulková

Naše pivo má i v Chorvatsku své příznivce. Je sice drahé, ale stojí za to.

České pivo expanduje do Chorvatska nejen díky plným autům plechovek dovážených tisíci našich turistů. Má i svou tradici. Česká menšina vaří pivo v Daruvaru nazývané Staročesko a tamní pivovar patří v zemi mezi ty nejstarší. První pivo tady vyrobili v roce 1840.

A nejen to. České pivo mířilo do Chorvatska již v dobách Rakousko-Uherska, například značka Budvar. "Na území Chorvatska jsme dodávali pivo krátce po založení našeho pivovaru, nepřetržitě i v době komunismu. Do samostatného Chorvatska vyvážíme od roku 1993," poukazuje na tradici Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Ve šlépějích tradice se však pokračuje i nyní a o světlý a tmavý ležák značky Budweiser Budvar, ostatně jako i některé další tuzemské značky piva, je v Chorvatsku stále větší zájem.

"Obchodně se nám v poslední době velice daří. Jen v roce 2007 jsme prodej zvýšili meziročně o 65 procent. Těší nás zejména úspěch tmavého ležáku, neboť v jižních zemích není tmavé pivo obecně příliš oblíbené. Přesto Chorvatsku patří v dovozu tmavého budvaru šesté místo z celkem 18 států, do kterých tmavé pivo vyvážíme," uvádí Petr Samec.

Výhradním importérem je přitom společnost Carlsberg Croatia, která je součástí dánské skupiny Carlsberg. Carlsberg Croatia je silný partner, který ovládá asi 15 procent tamního trhu s pivem, a budějovický ležák je pro něho významnou položkou v nabídce prémiových značek.

"Náš importér dokonale zná místní podmínky a také samostatně řeší veškeré překážky, se kterými se na chorvatském trhu setká. Nám to samozřejmě zjednodušuje situaci, byť z našeho pohledu jsou pro nás podmínky v Chorvatsku srovnatelné s kterýmkoliv západoevropským trhem," poznamenává Petr Samec.

A jak je to se zvukem českého piva? Stoupající poptávka nasvědčuje tomu, že dobré. "Ano, české výrobky tu skutečně mají velmi dobrý zvuk. Platí to i o našem pivu, které se prodává v segmentu importovaných prémiových ležáků jako produkt s cenou, která patří k nejvyšším na místním trhu," podotýká Petr Samec s poukazem na dalekosáhlé plány.

"Pokud se nám podaří zachovat dynamiku nárůstu prodejů, mohlo by se Chorvatsko během krátké doby dostat mezi deset našich nejdůležitějších exportních trhů," dodává.

Milovník našeho piva se tedy nemusí v Chorvatsku ničeho bát. Nabídka tady není sice natolik široká jako v Čechách, ale pivní chuť lze jistě uspokojit.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn

Nepříznivá recenze Klášterního pivovaru Strahov, kterou jsme otiskli v rubrice Gourmet (E15, 29. 10. 2008, U suchého rohlíku), měla nečekaně razantní odezvu. O provedených opatřeních informoval manažer minipivovaru pan Marek Kocvera autora článku Václava Sochora. Ten mu na jeho dopis odpověděl. Otiskujeme z obou vyjádření.

Z reakce Marka Kocvery

Velice nás mrzí nepříjemná událost, kterou popisujete ve svém článku U suchého rohlíku v areálu Strahovského kláštera, a přijměte prosím naši dodatečnou omluvu. Personál popsaný v článku byl okamžitě propuštěn a přijali jsme opatření, která by měla v budoucnu zabránit případným trapasům podobného ražení. Po přečtení Vašeho článku jsem se zcela upřímně vyděsil a byla to ona pověstná poslední kapka. Chvíli jsem uvažoval o zavření pivovaru...

Pivovar vlastními silami budujeme již několik let, během kterých jsme zaznamenali mnoho úspěchů i neúspěchů, ale až doposud se jednalo o normální budování firmy a značky. Během posledního roku se čím dál častěji setkávám s problémy s personálem a věřte, že byly vždy radikálně řešeny... Praha obecně trpí nedostatkem kvalitního personálu, což se v nejméně vhodnou chvíli projevilo i u nás...

Po sérii úspěchů s pivem a kladných hodnocení, to je první negativní ohlas, který ale svým významem pro naše podnikání kalí všechny pozitivní ohlasy. Jdeme dál, máme nový personál, sám se vracím ze své kanceláře k obsluze...

Z reakce Václava Sochora

Byla by hrozná škoda, kdybyste kvůli jednomu článku svůj podnik zavíral. Pivo máte výtečné. Najít dobrý personál je téměř nadlidský úkol, říkají mi to všichni restauratéři. Bohužel právě obsluha tvoří klíčovou část dobré či špatné zkušenosti hosta s podnikem...

Moc Vám přeji, abyste podobných ohlasů měl co nejméně. Ideálním výsledkem by bylo, kdyby teď šlapalo vše perfektně. Moc bych Vám to přál - už jen kvůli tomu neobyčejnému e-mailu, který jste mi poslal...

Zdroj: E15.cz

Hlinecký pivovar se dostal mezi velké hráče na trhu. Nově totiž patří k pivovarské skupině K Brewery, která je pátou nejsilnější v zemi. Kromě hlineckého pivovaru vlastní K Brewery například pivovary v Jihlavě, Protivíně a Svijanech a dohromady letos vyrobí více než milion hektolitrů piva, což je skoro stejně jako Budějovický Budvar, který je na trhu čtyřkou. O prodeji jako první informovaly Hospodářské noviny.

„Skupina K Brewery koupila sto procent společnosti Imex Premium, která náš pivovar vlastní. Věříme, že nám to přinese větší možnosti, například při nákupu surovin a obchodní politice,“ uvedl ředitel pivovaru Milan Vedra. Od změny si slibuje zejména vyšší prodej. „Dál se budeme orientovat spíš na tuzemsko, ale věříme, že nám noví majitelé pomohou najít i vazby mimo náš tradiční region,“ řekl. Jiné výrazné změny, například v sortimentu vyráběných piv, či v počtu zaměstnanců pivovaru, ředitel neočekává.

Za kolik skupina, kterou ovládá čtveřice podnikatelů, mezi nimiž je například majitel Lázní Luhačovice Martin Hurda, pivovar získala, Vedra neprozradil. Kromě hlineckého pivovaru nyní koupili K Brewery i pivovar Lobkowicz, takže skupinu nyní tvoří už osm značek. „Trh je čím dál tím tvrdší a je určitě výhodnější být v silné skupině, než bojovat sami,“ poznamenal Vedra, který je jedním z bývalých majitelů, který svůj podíl v pivovaru prodali.

Pivovar Rychtář vznikl v roce 1913, první pivo uvařil 12. prosince 1913 a na akciovou společnost se proměnil v roce 1925. Společnost IMEX Premium získala pivovar při privatizaci v roce 1996.

Nyní pivovar vaří kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně, jeho hospodaření pravidelně končí ziskem.

Zdroj: MF Dnes.cz

Nechtějí konkurovat velkým pivovarům a přece se o nich v poslední době mluví čím dál víc a stále jich přibývá. Minipivovary, které vaří vlastní speciální piva, přitom zdaleka nevyhledávají jen pivní turisté.

Pivo podle receptu z 18. století K nejpopulárnějším v kraji patří zámecký pivovar v Dětenicích na Jičínsku. Jeho majitelé se rozhodli vsadit na tradiční výrobu piva podle receptu z 18. století. Pivo se tam vaří z tradičních surovin původním postupem na otevřeném ohni. Zámecký pivovar svým návštěvníkům nabízí prohlídku dobových interiérů, sladovny, bednárny, varny, laboratoře, chmelnice, ležáckých sklepů, spilky a ledárny.

Středověk na příchozí dýchne především v historických sklepích, v nichž vznikla středověká krčma a kde stylově oděná obsluha oslovuje hosty jadrnou staročeštinou. Kromě neděle a pondělí se krčma stává útočištěm "žebráků", ale návštěvníky baví i tanečnice, šermíři, kejklíři a fakír. „Na 6. prosince připravujeme mikulášskou nadílku s programem a 31. prosince silvestrovský večer,“ řekl správce zámeckého resortu v Dětenicích Petr Jindrák.

Exkurzi do sladovny a pivovaru lze podniknout i v Dobrušce, kde rovněž nabízejí stylové posezení a občerstvení ve sklepních prostorách.

V Miletíně vaří pro sousedy. V Miletíně oprášil pivovarnickou tradici v roce 1996 sládek Svatopluk Ďupal. Pivo začal vařit v nově založeném sousedském pivovaru. Zatímco jiné restaurační pivovary sázejí na propagaci, aby přitáhly turisty, v Miletíně se vaří pivo spíš jen pro sousedy.

To minipivovar Pivovarská bašta ve Vrchlabí zásobuje pivem vlastní restauraci i další v širokém okolí. V jeho pivnici je instalována varna a při posezení v Rytířském sále vybudovaném ve sklepení původní budovy mohou návštěvníci skrz prosklená okna sledovat otevřené kvasné kádě, ležácké a stáčecí tanky.

Co vaří

Běleč nad Orlicí: Pivovar a hostinec U Hušků

- kvasnicový světlý ležák Car, příležitostně i tmavé a medové pivo

- pivovar založen 1994

Dětenice: Zámecký pivovar

- výroba piva podle receptury z 18. století

- pivovar založen 2003

Dobruška: Pivovar

- Rampušák

- pivovar založen 1870, uzavřen 1995, znovu otevřen 2008

Hradec Králové: Pivovar Rambousek

- 11,5° světlé Classic, 12° Flieger, 13° kaštanomedový speciál a 16° černé Eliščino Královské, 12° Hradecké bílé (vaří se příležitostně)

- pivovar založen 2002

Hradec Králové: Domácí recesní pivovar U Antéňáka

- Stoják, Jantar, Jonáš, Alvarez, Bard

- pivovar založen 1995

Miletín: Pivovar U bojiště 1866

- 10° Chmelka, 12° prémiové světlé pivo Pytlák a tmavé prémiové pivo Battalion Salve

- pivovar založen 1996

Vrchlabí: Pivovarská bašta

- Krkonošský medvěd - světlé výčepní, světlý a tmavý ležák, pivo s příchutí medu či třešní

- pivovar založen 1995

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jana Krejčová

Pivovar Nová Paka a.s. přichází na trh s novinkou. Poprvé ve své historii vyrobil nealko pivo, které získalo trefný název Moto Brouk.

Nealkoholické pivo je již v těchto dnech expedováno jak v NRW lahvích, tak v sudech. Určeno je pro tuzemský i zahraniční trh.

Obsahuje do povoleného limitu 0,5 % alkoholu a má prý podle názoru prvních konzumentů netradiční, ale zajímavou chuť. Nealkoholický nápoj poznáte v obchodech podle nápadné modré etikety.

U jeho zrodu stál sládek Ladislav Klazar. Prozrazuje, že byla vytvořena nová receptura jak ve složení surovin, tak ve výrobním procesu, kdy se muselo zabránit tvorbě alkoholu.

„Mám pocit, že se podařilo. Musel jsem nastudovat trochu literatury, zapřemýšlet o složení a množství surovin a pak pohlídat výrobní proces. Pivo se povedlo hned napoprvé, uvařeno bylo za 3 týdny,“ říká sládek.

Novopacký pivovar s padesáti zaměstnanci má roční výstav 50 tisíc hektolitrů piva a i s novinkou nabízí celkem devět druhů zlatavého moku. Existence podniku se podle ředitele Jaromíra Bulka opírá o tři pilíře – zásobování regionu, podporu turismu a export. K samotné existenci závodu dodává:

„Náš stát pramálo dělá pro podporu středních podniků. Vzhledem k silné koruně a slabému dolaru jsme museli korigovat naše exportní aktivity. Nicméně se nám podařilo uzavřít kontrakt s Kanadou a Moskvou, stále vyvážíme do Pobaltí, Koreje, Polska i Německa.“

Zdroj: Jičínský deník.cz | Foto: /Iva Kovářová

Pivovar STEIGER za 10 mesiacov zvýšil výstav o 27 %

Kým v septembri všetky slovenské pivovary prekonali vlaňajšiu úroveň predaja v porovnávanom mesiaci, v októbri sa to podarilo už len jedinému - pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne. Ten zvýšil za október 2008 výstav piva (predanú produkciu) o 21 percent, kým celý trh zaznamenal deväťpercentný prepad. STEIGER vedie aj medziročnom porovnaní predaja za 10 mesiacov, keď od začiatku roka vystavil 175 060 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 27 percent viac ako za rovnaké obdobie vlaňajška. Celkový výstav slovenských pivovarov, za obdobie január až október 2008, dosiahol 3 073.324 hl, čo bolo 5 percent pod úrovňou minulého roka. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Po septembrovom slnečnom počasí, kedy ešte fungoval predaj na letných terasách a pivo sa dobre predávalo, nasledovala zmena počasia sprevádzaná relatívnym poklesom predaja. Nezachránili to ani teplotné rekordy v polovici októbra. STEIGER si ako jediný udržal v tomto mesiaci medziročný nárast vystaveného piva – a to o 21percent, kým ešte v septembri to bolo až o 40 percent. Zatiaľ možno iba špekulovať o tom, či za októbrovým medziročným poklesom na slovenskom trhu stojí zmena spotrebiteľských nálad v súvislosti s medializovaním svetovej krízy, alebo či ide o náhodný jav. Traduje sa, že v období krízy sa viacej pije, ale vôbec to nemusí byť pravda, lebo dnešný spotrebiteľ je iný, než bol v minulom storočí. Je ďaleko náročnejší a má nepreberný výber na nápojovom trhu, čo kedysi nebývalo“, komentoval vývoj predaja J.Vysloužil.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 10 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom. Pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív. Pivovar nezabúda ani na informačnú starostlivosť o zákazníkov. Väčšina spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Svaz pěstitelů chmele ČR představí tento týden české chmelařství na nejvýznamnějším mezinárodním nápojovém veletrhu BRAU Beviale v Norimberku. Pro zájemce budou v českém stánku připraveny vzorky českých odrůd chmele a piva uvařená z nových českých odrůd v pokusném pivovárku Chmelařského institutu v Žatci. „Veletrh BRAU je jedinečnou příležitostí k setkání s pivovary z celého světa. Po uplynulých dvou letech, s nízkou sklizní a nízkým obsahem alfa hořkých látek, jsme rádi, že můžeme prezentovat dobré výsledky letošní sklizně chmele v ČR a výbornou kvalitu chmele. Zároveň však musíme našim partnerům vysvětlovat nutnost pokračování trendu zvýšení cen chmele, tak aby pěstitelé byli i v budoucích letech schopni pokrýt náklady a investovat do obnovy porostů, konstrukcí a technologií,“ uvedl tajemník Svazu Zdeněk Rosa.

Zdroj: Deník.cz

Rozhovor s Danem Farkašem, spolumajitelem Outbreak, první WOM agentury u nás o prvním roku svého fungování a jejich aktuálních projektech.

Vy jste první čistě WOM agenturou na českém trhu, jak se připravujete na to, že jistě časem budou vznikat další?

Je důležité, aby se nastavily standardy a etická pravidla. Nejlepším způsobem může být vznik asociace sdružující WOM agentury.

Jak se Vám daří přesvědčovat zadavatele k tomu, aby přistoupili k nové metodě?

Za posledních 9 měsíců jsme nevolali jedinému klientovi, oslovují nás sami na základě toho, co jsme zatím dokázali. Na začátku jsem chodili na schůzky s vytipovanými klienty a představovali jsme jim jednotlivé techniky, pak jsem získali dva první velké klienty – Staropramen a Fernet, kteří nám umožnili zrealizovat projekty, na základě nichž jsme si vlastně udělali jméno. Dnes je dobrá situace, téměř každý zadavatel se teď o WOM zajímá, chce si to vyzkoušet....ceny klasických médií rostou, např. i to že reklamní časy v TV jdou na horu nám nahrává. Hlavní je vysvětlit zadavatelům, aby nám nevolali v okamžiku, kdy mají hotovou kampaň, abychom jim k tomu udělali nějaký,,virálek‘‘, to už je pozdě. Ideální je zavolat nám na začátku tvorby nového produktu.

Kde čerpáte metodiku fungování WOM?

Hlavním zdrojem je studium z knih, které posledních pět let vycházejí o WOM, virálním marketingu, buzz marketingu. Hned jak jsem založili agenturu, stali jsme se členy WOMMA V USA je tato metoda už dobře známá, velké firmy ji tam používají běžně. WOM je tam už celé regulérní marketingové odvětví překračující miliardový obrat v dolarech, takže napojením na WOMMA máme přístup k mnoha case studies, jezdíme na konference. My tady jsem takoví pionýři, ale už teď máme dvě želízka ve Womies, což je ocenění pro nejlepší WOM projekty za minulý rok. Effies například nepočítají s tím, že kolonka mediální budget pro nás nedává smysl, my žádný nemáme, ale věřím, že např. Jiří Janoušek je těmto novým technikám nakloněný, a že je jen otázkou času, kdy se najde kategorie i pro nás.

Jaké je propojení Vaší agentury s Ivanem Tomkem?

My jsme spolu pracovali na Budvaru, tam jsme se poznali a on nám pak pomáhal s vytvářením celé metodiky Outbreak WOMonitoru, protože my zakladatelé (pozn.red. Dan Farkaš a Ivo Laurin) nejsme výzkumníci. Dodal celému kredibilitu a profesionalitu.

Jak dlouho si myslíte, že bude tato metoda ,,cool‘‘ než ji potká stejný osud jako klasické marketingové nástroje?

To je otázka, ty klasické měly určitou dobu životnosti a byly ve své době relevantní, dnes spotřebitele tlačí čas a nízká důvěra v produkty, značky a jejich komunikaci. WOM, pokud se nedělá podvodem, jako už se i na českém trhu stalo, myslím tím nasazené blogery jisté společnosti, která se tvářila jako, že je někdo jiný...ale skutečně se zapojuje spotřebitel a mezi zákazníkem a značkou je vyrovnaná komunikace, tak funguje. Velkým rizikem je, že se nějaké firmě podaří ji podobným jednáním zdiskreditovat. Na západě je blogování pod cizí identitou protizákonné, pokud to ale na českém trhu budou podobné praktiky procházet, dostanou se i tyto techniky na úroveň důvěryhodnosti klasické reklamy.

Na čem pracujete teď?

Začali jsme pracovat pro Ostravar, který patři do pivovarů Staropramen, a vytváříme hlavní komunikační kampaň. Ostravar je ideální klient pro WOM metodu, jsou malým regionálním pivovarem s omezeným rozpočtem.

Takže se chcete specializovat na menší projekty?

Ano, buď na malé firmy s omezeným rozpočtem nebo na velké, které mají velké projekty a část peněz z rozpočtu ale chtějí dát na WOM. Ale oborově se to vymezit nedá, dělali jsme pro internetový vyhledávač, banku, kadeřnictví ... Je pravda, že tendenci k využívání alternativním marketingových metod mají vždycky menší hráči na trhu.

Můžete na příkladu práce pro pivovar Ostravar popsat konkrétně WOM techniku?

Ostavar se rozhodl proniknout do hospod mimo město Ostrava, které bylo pro něj tradiční. Standardní cesty, ale už ztrácí efektivitu, proto chtěl pivovar přijít s nějakým novým velkým zajímavým tématem, kterým by upoutal pozornost cílové skupiny mimo město Ostrava a zároveň podpořil vnímání značky v Ostravě. Historicky pivo značky Ostravar nebylo vnímáno jako prémiový produkt, s tímto dědictvím pivovar stále bojuje a snaží se značku vytáhnout nahoru.

Oslovil Vás pivovar, nebo jste byli doporučeni z práce pro Coolkeg?

Lidé z marketingu Staropramene a Ostravaru si o našich projektech řekli a brand manager značky Ostravar, Pavel Barvík, pak za námi přišel se svým zadáním a svěřil největší kampaň letošního roku do rukou word of mouth marketingu.

Snažil se Ostravar kvalitu piva zlepšit?

To není potřeba, pivo ze slepých spotřebitelských testů vychází skvěle, ale jeho nevalná pověst přetrvává. Snažili jsme se tedy společně přijít na to nosné téma komunikace, o kterém jsem před chvíli mluvil a přišli jsme na spojení piva s fotbalovým klubem Baník Ostrava. Pijáci piva se většinou o fotbal zajímají, takže se nám to zdálo jako dobré spojení - pivo a fotbal.

Jak originální...

Téma ne, ale způsob. Byli jsme od začátku přesvědčeni o tom, že k úspěchu nestačí něco připravit, ,,upéct'' v pivovaru, uvést na trh a odkomunikovat prostřednictvím hráčů baníku. Chtěli jsme to udělat obráceně - vyhlásili jsme, že připravujeme fotbalové pivo a fanoušci si jej vytvoří podle svého. Lidé dostali možnost ovlivnit úplně vše od A až do Z. Nejprve probíhali ochutnávky a pak hlasování pro jednotlivé chuťové varianty a zda má být pivo silnější nebo slabší. Tato fáze už skončila a máme už i výsledky.

Kolik lidí se zúčastnilo?

Účastnilo se přes 4 tisíce lidí a vybral polotmavý ležák, což je dobrá zpráva i pro pivovar Ostravar, protože tento produkt doplní jeho produktové portfolio. Vyrábí totiž ležák, výčepní pivo, Stronga, ale neměl polotmavé. Teď proběhlo první kolo, marketingové nástroje, které používáme jsou založeny na Hawthorne efektu, který v krátkosti mohu vysvětlit jako dodávání pocitu důležitosti spotřebiteli. Funguje to asi takto - já jsem normální pivař, za mnou teď přichází pivovar Ostravar a ptá se mě na názor, jaké má být nové pivo, v tu chvíli se stávám zainteresovaným na produktu. Mohu něco ovlivnit, navrhnout etiketu, dát produktu jméno atd. V tuto se sešlo asi dva tisíce návrhů jmen, některé se ale opakovaly.

Tipuji správně Baníček?

Ano, spousta lidí také přišla s Bazalem a Chacharem, ten se nám opravdu líbil, bohužel už je tato známka zaregistrována. Z návrhů bude vybráno nyní do dalšího kola vybráno 11 a z těch pak budou dál fanoušci hlasovat na internetu a v hospodách do hlasovacích uren. Dále probíhá výběr ze tří sklenic určených pro podávání v hospodách. Celý projekt je čtyřkolový, v první se vybralo pivo a jméno, v druhém se dokončuje výběr jména a sklenice, v dalších kolech se bude navrhovat slogan a podoba etikety s fotkami fanoušků Baníku.

Jakým způsobem fanoušky k účasti na procesu motivujete, je součástí toho všeho například možnost něco vyhrát?

Ne, vůbec. Ta motivace je čistě vnitřní - jedná se o produkt pro mě, já se mohu podílet na jeho tvorbě, mohu se vidět na etiketě,... nechtěli jsme je uplácet ve stylu ,,udělej něco a dostaneš cenu‘‘. Možná, že zúčastněných pak je méně, ale Ti, kteří se zúčastnili jsou na té věci skutečně zainteresovaní. Mají vztah k produktu a pak mu více věří. No a hlavně mají více důvodu o produktu mluvit, šířit informace dál, protože je to jejich vlastní produkt.

Nabízí se podobnost s konceptem uvádění trh piva Pardál.

Ten koncept je jiný, dělala jej agentura Kaspen.

Vy jste bývalým členem agentury...

Ano, já v té době měl na starosti značku Budvar a Pardál.

O to víc mě napadá, zda nevykrádáte jeho koncept...

To je asi stejně absurdní jako "Hele, vy máte také televizní reklamu!" Chtěl bych říct, že WOM a technika cocreation, která umožňuje spotřebiteli se spolupodílet na tvorbě produktu, služby, značky... se celkem běžně používá ale tady se moc nevyskytuje, takže se na první pohled to může působit jako kopie, ale ve finále jen používáme stejnou techniku, jako spoustu značek využívá techniku televizního spotu. Metoda WOM je nová a proto jsou na to lidé citlivější.

A v čem jsou konkrétní rozdíly mezi konceptem Pardálu a piva Ostravar?

U Pardálu se pracovalo s omezeným počtem spotřebitelů, opinion leadrů a s nimi se celou dobu ladila chuť produktu. Nic jiného než chuť výběr jména ale ovlivnit nemohli. Zatímco u Ostravaru je účast zcela otevřená, pro všechny pivaře a fotbalové fanoušky, kteří mohou ovlivnit úplně vše. Chutí a sílou produktu počínaje, přes návrh jména, výběr sklenice, do které se bude čepovat, výběr loga a etikety a možností zvěčnit svůj portrét na etiketě lahve konče. Pardál byl pro pár vyvolených lidí. U Ostravaru je to něco jako celoregionální hlasování. Pardál byl primárně influencer marketing a projekt fotbalového piva je čistě o cocreation v kombinaci s nosným tématem fotbalu. U pardálu žádné takové téma neexistovalo.

V roce 2007 jste prý sami aktivně oslovili Staropramen a nabídli mu WOM kamapaň na Coolkeg, v čem spočíval její úspěch?

Je to sám o sobě dobrý produkt, má velký WOM potenciál sám o sobě, to je pak snadné zaujmout, když Váš produkt splňuje a dokonce převyšuje očekávání spotřebitele. V opačném případě je to problém a nemůže to fungovat, informace se nebude šířit nebo se to šíří, ale obrátí se to proti značce. Coolkeg byl určen pro lidi, kteří mají zkušenost s tím, že když si chtějí čepovat pivo sami, musí zaplatit obrovskou zálohu za čepovací zařízení, musí natáhnout elektřinu a pak chladit....Když vyzkoušeli Coolkeg, byli nadšeni, protože je to mnohem jednoduší. Nás napadlo vybrat opinion leadry v hospodách odpovídající cenové úrovně, protože pivo vytočené Coolkegem také není nejlevnější, stojí asi 20 korun. A fungovalo to tak, že přišla slečna v civilním oblečení bez brandu ke skupince mužů, začala se se skupinou bavit podle jasně nadefinovaných otázek, kterými identifikovala, kdo ze skupinky lidí je opinion leader na téma pití sudového piva, v okamžik, kdy jej identifikovala jej poprosila, jestli s ní může jít ven.

Jak probíhalo školení těch slečen?

Slečny měly být hlavně komunikativní, aby byly schopné navázat opětovanou konverzaci. Venku slečna muži prozradila o co jde. Vysvětlila mu v čem spočívají výhody nového produktu a požádala jej o pomoc při jeho testování. V celém procesu bylo zakomponováno několik věcí, které měly člověka pro věc získat. Za prvé, získal pocit, že je vyvolený, jedinečný, dostal se k produktu ještě před jeho uvedením na trh. Navíc mu dělalo dobře, že byl vybrán jako jediný z jeho party - já jediný to vím a mohu to ostatním osvětlit, bylo to tak psychologicky promyšlené. Poprosili jsme jej aby, produkt vyzkoušel a poskytl nám svůj názor. Dostal voucher a slečna dotyčnému napsala fixou na paži své telefonní číslo s tím, že může kdykoliv zavolat, abychom s ním neztratili kontakt. Na dotyčném pak bylo, jestli bude tu hru hrát i před svou partičkou a nebo jim říct pravdu. My jsem seděli nenápadně poblíž a pozorovali jsem, jak se zachová.

No a jak to dopadalo?

Většinou tak, že odvyprávěl přesně to, co se stalo, protože ho to zaujalo. S lidmi jsme pak udržovali kontakt prostřednictvím SMS, slečna Kristýna mu poslala sms, aby si nezapomněl Coolkeg vyzvednout a v okamžiku, kdy voucher uplatnil, mu zase popřála, aby si ho užil, po té jej vyzvala ke zpětné vazbě a hodnocení produktu.

PARDÁL

Novou značku výčepního piva Pardál uvedl Budějovický Budvar (BB) na jihočeský trh v březnu 2007. Inovativním prvkem launchovací kampaně bylo zapojení spolutvůrců piva na doladění chuti, jejich zapojení v reklamě a účast na promo akcích. Mezi jihočeskými zákazníky vyvolal Pardál velký ohlas. Jeho prodej v roce 2007 trojnásobně překonal původní očekávání pivovaru a dosáhl objemu 76 000 hektolitrů. Počátkem letošního roku byl prodej piva Pardál rozšířen na celé území České republiky. Reklamní kampaň ,,Pardál – Jeden z nás“ probíhala v několika vlnách. Kampaň realizovala agentura Kaspen, získala stříbrnou Effie 2007 a FLEMA 2007 v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. „Nejlepším důkazem originality a úspěšnosti marketingového pojetí značky Pardál je skutečnost, že některé konkurenční pivovary začaly jednotlivé prvky konceptu Pardál napodobovat.“ říká Petr Samec, PR manažer BB.

COOLKEG

Pivovary Staropramen uvedly na trh minulý rok nový produkt Staropramen Coolkeg, samochladící pivní sud WOM kampaní s využitím kombinované techniky influencer marketing a product seeding. Cílem kampaně bylo vybudovat vyzkoušení produktu a pozitivní šeptandu Coolkegu. V průměru 1 oslovený influencer přímo i nepřímo zasáhl pozitivní zprávou o Coolkegu a jeho zkušeností s ním více jak 100 lidí. NPS (net promote score) zasažených influencerů vůči produktu bylo na neuvěřitelných 98 bodech. Purchase intention u lidí zasažených WOM kampaní byla téměř trojnásobná oproti stejné cílové skupině, která byla pouze obeznámena o benefitech produktu.

Zdroj: M&M iHNed.cz | Autor: Jitka Němečková

Přestože jedna z nejrušnějších vimperských ulic se jmenuje Pivovarská, ten kdo chtěl ochutnat místní pivo, měl smůlu. Poslední várka ze zdejšího pivovaru, který vybudovali Rožmberkové před koncem šestnáctého století, byla totiž stočena před jednačtyřiceti lety, tedy v roce 1967.

To vše se alespoň částečně změnilo uplynulý čtvrtek, kdy vimperský starosta Pavel Dvořák spolu se svým strakonickým kolegou Pavlem Vondrysem pokřtili vimperský ležák Krále Šumavy a poprvé ho představili veřejnosti.

„Přemýšleli jsme na radnici, jak oživit vimperské tradice, a protože ve Vimperku se pivo vařilo 380 let, padla volba právě na tento tradiční vimperský produkt. A mohu říci, že pivo je to opravdu dobré a silné, a tak ať se mu daří,“ uvedl nový vimperský atribut Pavel Dvořák a z více než sto let staré vimperské pivní lahve ho pokřtil vodou Volyňky.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor a foto: Jaroslav Pulkrábek

V Královském pivovaru Krušovice už letos přivítali svého pětatřicátého tisícího návštěvníka. Stal se jím Oleg Gabov z Moskvy, který byl účastníkem zájezdu cestovní společnosti Bohemia travel systém.

V areálu pivovaru ho osobně přivítal předseda představenstva akciové společnosti Královský pivovar Krušovice Lieven van der Borght , který je současné generálním ředitelem společnosti Heineken Česká republika. Jubilejní návštěvník obdržel od představitele pivovaru několik dárků a suvenýrů. Slavnostní příležitosti byla přítomna také ředitelka cestovní společnosti Bohemia travel system paní Daria Roraback.

Mezi vyhledávané turistické cíle jek českých, tak zahraničních cestovatelů patří nejen muzea, galerie, hrady, zámky, ale také pivovary.

„Krušovický pivovar exkurze pořádá již řadu let a má s nimi bohaté zkušenosti. Při exkurzích návštěvníci procházejí téměř celý pivovar. Jsou seznamováni s jeho historií. Mají možnost poznat celý výrobní proces - od varny až po stáčírnu,“ uvedl pro Rakovnický deník Josef Helebrant z marketingového oddělení krušovického pivovaru.

Nejčastěji do pivovaru jezdí turisté z Ruské federace a z Ukrajiny - návštěvníci z těchto zemí v krušovickém pivovaru tvoří zhruba devadesát procent účastníků exkurzí.

Turisté z těchto zemí často jezdí do lázní v Karlových Varech, my jsme zhruba na polovině cesty mezi Prahou a Karlovými Vary, takže se zde turisté rádi zastavují. V pivovaru je individuálním i skupinovým návštěvám nabízena možnost prohlídek areálu s průvodci hovořícími česky, anglicky, německy a rusky. Do pivovaru jezdí lidé z různých zemí. Mezi nejvzdálenější návštěvníky letošního roku patří turisté z USA a z Japonska. V letošním roce do Krušovic poprvé zavítali také turisté z Izraele, kterých letos branami pivovaru prošly zhruba čtyři tisíce. „Je to z toho důvodu, že se dostalo do povědomí, že jsme držitelem košer certifikátu,“ vysvětlil Josef Helebrant a dodal, že pivovar košer certifikát získal na všechny své produkty vyráběné v láhvích, sudech a plechovkách. Jeho vydání předcházel schvalovací proces, v rámci něhož bylo nutné předložit potvrzení o dodávce sladu z ječmene, popis technologického postupu při výrobě piva, rabinát židovské obce v Praze měl rovněž dozor na výrobním procesem v pivovaru.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Martin Kůs

Čtveřice českých podnikatelů, kteří stojí za skupinou K Brewery, získala Lobkowiczský pivovar a pronikla mezi největší hráče na trhu.

Hospodářské noviny zjistily, že firma K Brewery získala Lobkowiczský pivovar a Pivovar Rychtář z Hlinska. Nyní k ní patří celkem už osm značek, například Svijany, Ježek nebo Platan.

Dohromady vyrobí přes milion hektolitrů piva za rok. Tedy téměř jako Budějovický Budvar, jež je českou čtyřkou.

HN nyní také jako první získaly přehled o tom, komu vlastně K Brewery patří. Předseda představenstva Zdeněk Radil potvrdil, že on sám a podnikatelka Eva Kropová drží ve společnosti dohromady menšinový podíl.

Dominantní vliv má majitel Lázní Luhačovic a dalších firem Martin Burda společně s třineckým finančníkem Grzegorzem Hótou.

Ti loni společně koupili podíly například v jihlavském Motorpalu. Hóta působí i ve firmách jako je třinecký Tritreg, ale je považován i za spojence známého finančníka Pavla Tykače, hlavního majitele Mostecké uhelné a někdejšího šéfa skupiny Motoinvest. Hóta a Tykač se podle některých zpráv nedávno pokoušeli společně získat podíl v Sokolovské uhelné.

"Nejednáme v zájmu nikoho jiného, obor pivovarů považujeme za perspektivní a chceme ho rozvíjet," uvedl Radil.

K Brewery působí na trhu teprve přes dva roky, ale už předběhla dosud největší ryze českou privátní skupinu PMS Přerov, kam patří značky Zubr, Litovel a Holba.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Na soutoku řek Otavy a Vltavy narazíte při svých toulkách i na Zvíkovské Podhradí. My jsme sem zavítali proto, že už v roce 1447 tady stál pivovarský dvůr. Neví se, kdo ho postavil, ale prokazatelně existuje první písemná zmínka o něm z roku 1550 – jde přímo o popis přestavby, do které se pustil nový majitel.

Místní pivovar byl jedním z nejproslulejších v kraji a vůbec největší slávy dosáhl na počátku sedmnáctého století za pánů ze Švamberka. V devíti krčmách se vytočilo až 350 sudů ročně. Vařilo se pivo bílé a řídké. Jeho výroba byla tehdy podstatně složitější a pracnější.

A protože Česko je pivem vyhlášené, známé a v jeho konzumaci trhá světové rekordy, i proto, že se našli manželé Voldřichovi ze Zvíkovského Podhradí, můžeme tady znovu zavítat do pivovaru i v dnešních časech. Od roku 1994 v něm vaří kvalitní kvasnicové pivo.

Michalu Voldřichovi vnuknul myšlenku na obnovu pivovarské tradice jeho kamarád, který krajem vesloval. Nápad se uchytil, protože pan Voldřich pracoval i jako sládek.

V roce 1993 položil základní kámen Pivovarského dvora Zvíkov. Touha navázat na tradici vaření v době největší slávy za Švamberků se zdařila, naplnila. Švamberští páni měli v erbu labuť. A tak i místní historický dvůr má ve svém znaku Zlatou labuť. A jak se pivo vaří – uvidíte i vy zde...

Zdroj: Toulavá kamera ČT

Opoziční zastupitelé za ČSSD a SNK-ED v náchodském městském zastupitelstvu včera odevzdali na radnici v Náchodě svou představu způsobu případného prodeje pivovaru v Náchodě.

Náchodská radnice zvažuje v současnosti už několik měsíců prodej tohoto pivovaru. Zdůvodňuje ho především tím, že pivovaru v poslední době uškodila sílící koruna při exportu, a také tím, žeměsto není nejideálnějším vlastníkem. Radní a šéfové pivovaru poukazují také na to, že silný partner pivovaru by byl schopen dávat mnohem více peněz na propagaci značky Primátor. Impulsem k zvažování prodeje však byla na jaře především nabídka firmy LIF vlastnící například pivovar Svijany k odkoupení pivovaru.

Opoziční zastupitelé, ale i mnozí obyvatelé města však proti přímému prodeji jak této firmě, tak i dalším zájemcům, kteří se rychle ohlásili, protestovali a dvakrát už prodej znemožnili. Označili ho za neprůhledný stejně jako například pivovar Holba, který kvůli tomu dokonce přestal usilovat o koupi pivovaru. Na posledním zasedání proto opoziční zastupitelé prohlásili, že navrhnou způsob prodeje, který by byl „čistý“. „To jsme včera splnili. Navrhli jsme, ať na prodej pivovaru proběhne regulérní běžné výběrové řízení. Se všemi náležitostmi. S oslovením potencionálních seriózních kupců, eliminováním užším výběrem uvízlých spekulantů a poté prodejem tomu, kdo se bude zdát jako nejvhodnější nový majitel,“ řekl náchodský zastupitel za ČSSD Mirek Brát, který je s Janem Birke za ČSSD a Karlem Petránkem z SNK-ED autorem návrhu.

„Unáhlený prodej akcií Pivovaru Náchod schválený radou města před několika měsíci jednomu zájemci odstartoval vleklá jednání, pobouření náchodské veřejnosti a ekonomickou destabilizaci pivovaru. K jeho prosazení nemá vládnoucí koalice ODS, SOS a KDU-ČSL na náchodské radnici dostatek sil. Přejeme si stejně jako náchodská veřejnost zprůhlednit celou situaci a nastavit jasná a nezpochybnitelná pravidla při rozhodování o dalším osudu pivovaru,“ uvádí opoziční zastupitelé. Upozorňují však, že radnice by měla ještě před rozhodnutím o prodeji sto procent akcií pivovaru předložit i krizový scénář stabilizace současného negativního vývoje v Pivovaru Náchod vlastními prostředky pro případ, že se žádný prodej neuskuteční. „Prohlášení starosty města, že pokud pivovar nyní neprodáme a neměli bychom se jím dva roky zabývat, totiž považujeme za velmi nezodpovědné,“ uvedli opoziční zastupitelé.

Ti míní, že až bude jejich návrh průhledného prodeje pivovaru doplněn scénářem radnice na zachování pivovaru v rukou města, budou mít jednotliví zastupitelé možnost rozhodnout se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, která z možností je pro město výhodnější.

Když neprodají, chtějí pivovar udržet Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka řekl, že vedení pivovaru už dříve nastínilo scénář případného vývoje pivovaru, pokud ho radnice neprodá. „Město by mělo podle jedné varianty investovat zhruba deset milionů ročně do podpory značky Primátor a půjčit si asi padesát milionů korun, aby odkoupilo přístavbu Beránka, kterou pivovar splácí, a rozvázalo mu tak ruce.

Nebo je tu možnost neinvestovat do pivovaru a stát se regionálním pivovárkem, který bude pouze pro Náchodsko. Ve hře je i krizový scénář na snížení výstavu piva,“ řekl starosta Čtvrtečka. Ten míní, že nynější postoj opozice k prodeji pivovaru je pouze politická hra. „Proč by měli oni zvedat nyní pro prodej pivovaru ruce, když by z něj nic neměli,“ říká starosta.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík