Mapa hospod v Česku by se mohla v příštích letech proměnit. Pokud se splní plány pivovarů, začne na ní přibývat čím dál více "značkových" restaurací se širokou nabídkou piva, kterým výrobci vtisknou jednotný styl. A podniky by nemusely být jen výsadou větších sídel.

"Spodní hranici velikosti měst nemáme stanovenu," říká Tomáš Pintér, který má na starost rozvoj sítě restaurací Budvarka, v nichž se točí Budějovický Budvar.

Podobně hovoří i šéf Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář. Firma se dosud stará o více než dvě desítky restaurací Potrefená husa, to je však prý pouze začátek. "Zatím je jich tak málo, že jsme finálnímu číslu hodně daleko," uvedl Kovář.

Provozovatele svých značkových restaurací si pivovary pečlivě vybírají, stejně jako u ostatních franšíz jim stanovují také poměrně přesná kritéria. Dbají na lokalitu, výjimkou ale nejsou ani povinné položky na menu.

Vzorový jídelníček předkládá provozním třeba Budějovický Budvar. Nesmí na něm chybět cmunda po kaplicku, grilované koleno či zelňačka – všechny tyto pokrmy musí restaurace vařit podle jednotné receptury. Celkově pak musí na menu převažovat tradiční česká kuchyně.

Pivovary se snaží sladit také cenovou politiku provozoven. "Je ale jasné, že restaurace na atraktivním místě s vyšším nájemným bude mít vyšší ceny za jídlo a za pivo," upozorňuje Kovář ze Staropramenu.

Jeho Potrefené husy zatím nezamířily mimo krajská města, podle něho je však jen otázka času, kdy se tak stane. "S tím, jak bude bohatnout česká společnost, se bude zvětšovat množství potenciálních zákazníků a my se nebudeme vyhýbat ani menším městům," říká.

Hned několik kategorií značkových restaurací provozovaných formou franšízy má jednička na trhu – Plzeňský Prazdroj. Nejvyšší kategorií je Pilsner Urquell Original Restaurant, vedle něj existují Švejkovny a fotbalové hospody Gambrinus. S vlastními podniky začínají i další značky ze skupiny Prazdroje.

"Prozatím máme dvě Kozlovny, které reprezentují Velkopopovického Kozla, budují se další. V Olomouci se pak otevře první značková pivnice Radegastu," popisuje mluvčí firmy Jiří Mareček.

Zástupci pivovarů shodně tvrdí, že vlastní hospody jim slouží především jako dobrá reklama, která však zároveň vydělává. "Je to i dobré testovací prostředí – hned vidíte, kterým výrobkům se daří, a zaznamenáte případné změny v chování konzumentů," dodává Kovář.

Provozovatel takové restaurace se zase po splnění přísných kritérií může těšit zvýšené péči pivovaru – třeba v podobě dodávek stylového vybavení či pestřejší nabídky piv.

Plány na budování vlastních restaurací přitom nejsou výsadou velkých pivovarů. "Do budoucna máme představu o nějaké formě franšízy. Rádi bychom nabídli celý sortiment s řadou speciálů. Málokterá restaurace si troufne do tak širokého portfolia jít sama," říká šéf Pivovaru Náchod Josef Hlavatý.

O síti restaurací čas od času přemýšlí i spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. "Aktuálně se tím však nezabýváme. Snažíme se ale provozovatele našich restaurací motivovat soutěží a možností získat takzvaný certifikát kvality," vysvětluje Bernard.

Soutěžící hospody jsou lidmi z pivovaru hodnoceny v řadě kritérií, zástupci těch nejlepších pak mohou získat třeba užívání auta na rok zdarma, zájezdy či sudy piva. "Do soutěže je zapojeno několik stovek restaurací a určitě se to pozitivně projevuje," pochvaluje si Bernard.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Pavla Hlinky by právě iniciativa pivovarů mohla přinést zvýšení úrovně řady pohostinství. "Neočekávám, že by se v Česku ještě nějak dál zvyšoval celkový počet restaurací, spíše budou ty nekvalitní nahrazovány lepšími," předpovídá Hlinka.

Ten zároveň počítá i s tím, že v tuzemsku bude v příštích letech přibývat restaurací sdružených do jednotlivých řetězců. "Typickým příkladem jsou sítě rychlých občerstvení," doplnil Hlinka.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk