Zdá se Vám tato otázka postavená na hlavu? Není divu, nám také. A přesto jsou lidé, kterým to absurdní nepřijde. Děje se tak v odvětví nám, Čechům, velmi blízkém. V pivovarnictví.

Ne že by se snad zaměstnanci pivovarů pokoušeli pracovat se zavřenýma očima či odpočívat ve vertikální poloze, ale mnohé pivovary používají výrobní technologii, kterou by bylo možno nazvat ležáckým stáním. A nebo rovnou stáním. Že tento pojem do pivovarnictví nepatří? Máte pravdu. Leč, děje se tak.

Proces výroby piva se po staletí neměnil. Pivo přicházelo na svět postupně přes varnu, hlavní kvašení na spilce a zrání v ležáckých tancích. Už sám pojem ležácké tanky objasňuje, že se tyto tanky nacházejí v horizontální poloze a pivo v nich leží. Nicméně hledání úspor se daří zejména tam, kde by se tomu rozhodně dít nemělo – ve výrobě.

Tradiční výrobní technologie byla nahrazena technologií zjednodušenou, jejímž použitím se dá pivo vyrobit levněji a rychleji. Při ní se pro hlavní kvašení a ležácké zrání používají cylindrokónické tanky, což jsou nádrže válcovitého tvaru umístěné nikoli horizontálně jako tanky ležacké, ale vertikálně. A právě proto lze hovořit o „ležení vestoje“.

Bohužel má tento ekonomicky výhodný postup výroby piva, jímž lze kvalitní pivo vyrobit i za 10 dní, i nevýhody. Vede k unifikaci chuti. Pivo ztrácí svůj charakter a postrádá plnost. Namísto toho je hluboce prokvašené a přesycené. A my tak přicházíme o to hlavní – o prožitek při jeho pití.

Rodinný pivovar BERNARD proto nechce čekat, až náš ohrožený, tradičně vyráběný český ležák bude vytlačen z pivního trhu, a rozhodl se být „Na stráži proti europivu“.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec

Pivovarství je nejrozšířenější a vzhledem ke své dlouholeté tradici jedno z nejvýznamnějších výrobních odvětví. Díky svému finálnímu produktu je to výrobní odvětví stále živé a se zaručenou budoucností. Včeské ekonomice a technickém tisíciletém vývoji sehrálo pivovarství výjimečnou roli.

Utvářelo hospodářskou a sociální podobu našich krajů, měst, českého venkova, rozhodujícím způsobem ovlivnily proměnu krajiny a sídel.

Rovnoměrně rozložená síť pivovarů, která na území Čech, Moravy a Slezska vznikala v rozmezí šesti staletí, v průběhu 19. a 20. století vymizela. Nejprve byl příčinou rozmach průmyslových podniků, další výrobní objekty zanikaly následkem první a druhé světové války a ani následující léta nepřinesla možnosti využití. V současné době z dochovaných výrobních celků i drobných reliktů pivovarství pouze zhruba 200 poskytuje čitelné svědectví o neuvěřitelném stavebním fondu českého průmyslového dědictví. Mezi nimi najdeme, díky novému přístupu k technickému a průmyslovému dědictví, i několik kvalitních konverzí.

Z pohledu historického vývoje – a to jak výrobního objektu, tak i technologie – patří k nejzajímavějším především objekty a areály ze druhé poloviny 19. století, kdy se původní pivovary řemeslné výroby staly základem přestaveb a přístaveb podle požadavků nové technologie výroby piva. Objekty jednoduché stavební struktury se měnily do členitých kompozic jednotlivých technologických bloků a vznikla charakteristická struktura průmyslového pivovaru s vlastními identifikačními prvky. Tím je zejména „klobouk pana starého“ – plechový nástavec komína sušárny sladu (hvozdu), podle kterého již zdaleka poznáme, o jaký charakter objektu se jedná.

Ojedinělý komplex historických výrobních objektů je dominantním prvkem dymokurského náměstí a spolu s kostelem a zámkem zaujímá nepřehlédnutelné místo v panorámatu obce.

Historie pivovarnictví

Historie pivovarství v Dymokurech je doložena v 16. století. Z tohoto období pocházejí nejstarší dochované budovy pivovaru řemeslné výroby. Rozvoj pivovaru nastal ve druhé polovině 19. století, kdy byl areál modernizován a rozšířen. Nejprve byl do stávající sladovny včleněn věžový blok – stojatý vzdušný hvozd s novou technologií sušení sladu. V roce 1870 byly mimo areál pivovaru postaveny nové sklepy, na které navázaly objekty nového průmyslového pivovaru. Jeho výstavba je datována rokem 1901. K novým sklepům byl přistavěn technologický blok chladnice a spilky a především byla postavena nová varna -impozantní dvoupatrová budova obdélníkového půdorysu zakončená sedlovou střechou, jejíž fasády tvoří neomítané režné cihelné zdivo.

Vznikl moderní průmyslový podnik na parostrojní provoz, jehož hlavní výrobní budovy se až na drobné úpravy dochovaly dodnes.

Zrušení pivovaru

Starý pivovar byl zrušen, v provozu zůstala jen sladovna, a to až do roku 1967, kdy byl provoz obou výrobních jednotek ukončen.

Budovy pivovaru byly dále využívány pro provoz sodovkárny, která ukončila provoz v devadesátých letech 20. století. Od té doby, až na drobné využití prostor ke skladovým účelům, oba areály chátraly.

Novou šanci dostal chátrající pivovar v loňském roce. Přestože je poměrně obtížné najít pro specifickou stavební strukturu industriálních objektů nové využití, současný majitel dymokurského pivovaru zahájil projekt revitalizace bývalého průmyslového areálu s originálním programem. V muzeu filmových rekvizit, které se nacházejí v prostorách budovy chladného hospodářství, se mohou návštěvníci již nyní zatoulat do známých filmových příběhů, výrobou piva a sodovky bude pokračovat tradice původního využití objektů, konferenční a výstavní prostory v kotelně nabídnou možnost firemních akcí s atraktivním ubytováním na šalandě, občerstvení nabídne restaurace ve varně. Díky novému využití a citlivému přístupu projektanta bude zachován ojedinělý doklad historie pivovarství v maximálně možné míře autenticity, který přispěje k revitalizaci centra obce a stane se významným kulturním prvkem Nymburska.

Zdroj: Realit.cz | Autor: Šárka Jiroušková

Do velké skupiny našeho architektonického dědictví patří historické výrobní objekty a areály. Většina z nich již dosloužila svému původnímu účelu. Jejich mimořádné kvality a netradiční atmosféra zůstávají dnes téměř bez povšimnutí.

Do velké skupiny našeho architektonického dědictví patří historické výrobní objekty a areály. Většina z nich již dosloužila svému původnímu účelu. Jejich mimořádné kvality a netradiční atmosféra zůstávají dnes téměř bez povšimnutí.

Bez ohledu na jejich kulturní význam a kvalitu je současným trendem výstavba nových budov na pozemcích historického industriálního objektu bez snahy jejich druhotného využití. Tyto nenahraditelné pozůstatky minulosti postupně chátrají a naše architektonické kulturní dědictví tak přichází o dokumenty významné historické etapy v dějinách – průmyslového období. Na rozdíl od jiných zemí se u nás můžeme pochlubit jen několika skutečně zdařilými konverzemi (rekonstrukce historického výrobního objektu k novému účelu).

Mezi nejzajímavější historické výrobní objekty, které svou stavební strukturou vybízejí k novému využití, patří pivovary ze druhé poloviny 19. století a počátku 20. století. Dispoziční uspořádání jednotlivých technologických bloků bylo řešeno účelně a zároveň nebyla zanedbána stránka estetická jak z hlediska skladby hmot, tak byl kladen důraz též na estetiku fasád s užitím výtvarných doplňků odpovídajících dobovému vkusu.

Dominanta náměstí

Významným kritériem pro nové využití je kromě stavu jejich lokalita. Právě pivovarství patří mezi průmyslová odvětví, která byla zastoupena téměř v každé lokalitě – jak na okrajích sídelních útvarů, tak v městské zástavbě, v historických jádrech měst – a jeho stopy se dají nalézt i v těch nejmenších obcích. Navíc vzhledem k důležitosti tohoto průmyslového odvětví je umístění jeho výrobních objektů i v územích a v zástavbě, kde jiný průmysl není zastoupen. Z určité „neplánovanosti“ vývoje území se v současné době vyskytují až téměř unikátní sestavy objektů z různých časových období a různého charakteru. Následující příklad budoucí konverze pivovaru je z Kokořínska. V centru obce Lobeč se nachází malý průmyslový výrobní areál, který tvoří dominantu návsi a zároveň je architektonickým kontrastem k baroknímu zámku, ke kterému panský pivovar patřil.

Základ ve sředověku

Jeho kouzlo spočívá v jednoduchosti a příjemném uspořádání technologických bloků, zároveň je výjimečným dokumentem několika historických stavebních etap.

Nejstarší části patrně pocházejí z období středověké tvrze, na jejímž místě byl postaven. První zmínka o existenci lobečského pivovaru se datuje rokem 1654. Současná podoba areálu pochází z devadesátých let 19. století, kdy byl původní pivovar řemeslné výroby přebudován na moderní parostrojní podnik.

Dispoziční řešení

Areál je tvořen dvěma hlavními částmi. Pohledově zajímavějším svou objemovou kompozicí je objekt, jehož hlavní průčelí směřuje do návsi. Do jednoho komplexu jsou zde uspořádány prostory administrativní a obytné a technologický blok tzv. teplého hospodářství – sladovna tvořená horizontální hmotou humna, sladových a ječných půd s charakteristickou dominantou – věžovým objektem sušárny sladu, tzv. hvozdem. Tato moderní technologie sušení sladu, kdy se nad topné těleso umístily většinou dvě lísky v patrech nad sebou (tzv. hvozd), byla nejčastější modernizací pivovarů ve druhé polovině 19. století. Na sladovnu navazuje varna s typickými průmyslovými okny pro tento prostor. Hlavní trakt je ukončen kotelnou a strojovnou.

Squatterské bydlení

V zadním traktu, který je oddělen od hlavního dvorem, byly umístěny technologie chladného hospodářství, kam se teplá mladina čerpala z varny pumpou přes dvůr, aby se z ní následnými výrobními procesy stalo pivo. V nejvyšším patře bloku chladného hospodářství, při jehož výstavbě bylo výhodně využito svahu a část objektu byla zahloubena, se nacházela chladnice – prostor pro obrovskou mělkou vanu – chladicí štok. Tento prostor býval otevřený do krovu a ukončený typickým hřebenovým větrákem. Dalším charakteristickým prvkem byly okenní otvory vyplněné nastavitelnými žaluziemi pro ovládání proudění vzduchu. Tekutina odtékala dále do nižších pater přes sprchové chladiče do klenutého prostoru spilky, kde byla zakvašena a k úplnému dokončení výrobního procesu došlo v nejnižším podlaží ve sklepech, které byly pro zajištění potřebné nízké teploty spojené s lednicemi.

Provoz pivovaru byl ukončen v roce 1949. Až do 90. let minulého století byly objekty využívány Státním statkem, sloužily jako sklady, dílny, bydlení. Neudržovaný areál v dalších letech sloužil ke squatterskému bydlení a jako zdroj stavebních materiálů, což výrazně přispělo k jeho úplné devastaci.

Nová historie

Nová historická etapa začala pro lobečský pivovar v roce 2007, kdy zchátralý, částečně zbořený areál poškozený následnými stavebními úpravami k druhotnému využití ze druhé poloviny 20. století, koupili mladí architekti se záměrem oživení zapomenutého místa.

Nenápadná obec Lobeč by se měla stát atraktivním cílem individuální a kongresové turistiky.

Hlavní trakt nabídne v přízemním klenutém prostoru humna restauraci, další části sladovny – sladové půdy budou využity pro pivovarské a regionální muzeum, zároveň zde bude umístěno kongresové centrum. V prostorách původní varny bude situován minipivovar. Objekt někdejšího sládkova domu bude včetně společenského prostoru s krbem upraven pro potřeby firemní rekreace.

Ve zrekonstruovaném traktu chladného hospodářství najdou návštěvníci pivní lázně, další prostory budou sloužit jako penzion. Pro technické zázemí areálu bude využit původní prostor kotelny a strojovny. Pokud se podaří překonat překážky způsobené neznalostí problematiky technických památek a průmyslového dědictví pracovníků památkové péče a jejich nevstřícností, zůstane zachován významný článek obrovské mozaiky historie pivovarství a dokument historie sídla.

Zdroj: Realit.cz | Autor: Šárka Jiroušková

Král Šumavy - vimperský ležák. Tak se jmenuje nové světlé pivo, které uvařil Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Oficiálně bude pokřtěno 6. listopadu večer v Kulturním domě ve Vimperku v rámci oslav 100 let vimperské radnice. "V ten okamžik budou mít také hospodští možnost Krále objednat a prodávat," uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

Stáčení ve čvrtek 30. října se ve strakonickém pivovaru zúčastnil také starosta Vimperka Pavel Dvořák. "Zájem z naší strany i lidí na Šumavě je obrovský. Jde o obnovení pivovarnické tradice u nás," řekl.

Ve Vimperku fungovaly po II. světové válce dva pivovary. "Oba vlastně od dob Petra Voka. Jeden skončil hned po válce, druhý pracoval od roku 1548 do roku 1967," vysvětlil Dvořák.

Sládková Měšťanského pivovaru Strakonice Dagmar Vlková vyzdvihujke především říz a plnost nového piva. "Je uvařen ze světlého sladu ve směsi se sladem bavorským a karamelovým. Obsahový objem alkoholu je 5,5 procenta," upřesnila.

Vedení strakonického pivovaru předpokládá, že ročně prodá přibližně 2500 hektolitrů tohoto piva. "Je určeno pro znalce a pochutnání. Ne pro běžnou konzumaci," dodal Tůma.

Král Šumavy je lahové pivo, ale v případě zájmu může být plněno i do sudů. Je nepasterované.

Video a foto zde...

Audio zde...

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko

Dělníci i pracující inteligence Rodinného pivovaru BERNARD dosáhli dnes významného úspěchu. Splnili svůj sdružený socialistický závazek k 91. výročí Velké říjnové socialistické revoluce nejméně o jeden půllitr překročit loňský výstav piva: 156 520 hektolitrů.

Svým nadšením, zvýšeným pracovním úsilím, zavedením několika zlepšovacích návrhů a v neposlední řadě důsledným uplatňováním sovětských zkušeností se tak stalo už na dnešní ranní směně. Celých osm dní před výročím události, která otřásla světem!

Namísto oslavy a bouchání zátek od piva humpolečtí pracující ve svém úsilí nepolevili a stmelený kolektiv uzavřel zpevněný socialistický závazek - do konce roku překonat loňský výstav nejméně o dvacet procent. Blahopřejeme a jen tak dál, soudružky a soudruzi.

Čest práci!

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec

Rodinný pivovar BERNARD se po dvouleté odmlce vrací k reklamní kampani "Svět se zbláznil, držte se…".

"Na listopad máme připravenou zcela nový reklamní motiv a část billboardových ploch je již vylepena, přesto jsme se nyní rozhodli vrátit ke kampani z roku 2006," vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: "Naším cílem je dalším pokračováním zmíněné kampaně reagovat na současný vývoj ve společnosti."

Kampaň pivovaru je připravena na listopad.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec

Díky správnému výběru zařízení a optimalizaci technologie se v pivovarech může provádět rozšiřování kapacity a tím se dále podílet na ovlivňování spotřeby vody. Využitím moderních prvků výroby se minimalizuje množství odpadních vod a snižují se běžné povozní náklady.

Byly sledovány podmínky v jednom z německých pivovarů, kde se v současné době pracuje se dvěma pro tento účel vhodnými stupňovitými zařízeními, které využívají reverzní osmózu. Toto zařízení je schopné pracovat na více než 90 procent. Díky investicím ušetřeným za vodu z městského vodovodního řadu se investice do úpravy odpadních vod navrátí ve velice krátké době. Toto nové zařízení pracující na principu reverzní osmózy odpovídá nejmodernějším prováděcím hygienickým kritériím. Je zajišťován vysoký kvalitativní standard při využití základních prostředků a při současném vhodném výběru materiálu. Z příkladu posuzovaného pivovaru je zřejmé, že existující základní prostředky, díky adresnému souboru opatření, budou schopné zajistit rozšíření kapacity za využití finančních zdrojů. Tím se projeví úspory optimalizovaných nákladů se rychleji navrátí vložené investice.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ing. Iva Hvízdalová

Ve dnech 22.- 24. října proběhl v Plzni v pořadí již 34. pivovarsko-sladařský seminář. Zúčastnilo se ho více než 300 odborníků z oboru, zastoupen byl Výzkumný ústav Pivovarský a sladařský, Vysoká škola chemicko-technologická a samozřejmě sládkové jednotlivých pivovarů. Přibližně čtvrtina účastníků přijela ze zahraničí, především z Německa, Slovenska či Rumunska. Mezi zahraničními účastníky byli zástupci prestižních univerzit, například Weihenstephan v Mnichově, nebo VLB v Berlíně a Technologické university na Slovensku.

Padesát let tradice semináře připomněl ve svém úvodním slově generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short. Od roku 1958 se konalo již 34 seminářů, na kterých sládci a pivovarští odborníci z českých i zahraničních pivovarů sdíleli a sdílí odborné a technické informace, novinky a zkušenosti z oblasti výroby sladu, piva a chemicko technologické oblasti.

Odborné příspěvky zahájila statí o historickém vývoji charakteristických vlastností českého typu piva Prof. Gabriela Basařová, vedoucí Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství na VŠCHT. Z odborných technologických témat se probíraly dále pivovarské kvasnice a vliv technologických parametrů na tvorbu oxidu siřičitého během pivovarského kvašení, zkušenosti s průběhem hlavního kvašení a další.

Diskutovalo se také o chráněném zeměpisném označení České pivo. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven při této příležitosti představil logo, které budou moci užívat na etiketách značek svých piv ti výrobci piva, kteří splňují technologické, surovinové i geografické podmínky.. Zemědělští odborníci a šlechtitelé odprezentovali současný stav a vývoj nových odrůd ječmene, které by měly do budoucna pomoci zajistit dostatečné množství českých surovin na výrobu sladu pro vaření piva s ochrannou známkou České pivo.

Mezi hlavní témata semináře se zařadila také odpovědná konzumace piva a legislativní trendy, které přichází z Evropské Unie. "V otázce prosazování odpovědné konzumace alkoholu by se měly shodnout všechny pivovary v České republice. Odpovědný přístup je jedinou možnou cestou. Pokud jej neprosadíme dobrovolně a sami, zasadí se o ně zákonodárci," zdůraznil Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje. V této souvislosti se také probíral vývoj okolo spotřební daně na pivo.

Z dalších témat se hovořilo například o významu skla v moderním prodeji piva, nebo o moderních metodách výroby nealkoholických piv. Příspěvek na téma revitalizace industriálních pivovarských památek přednesla Markéta Formanová z Plzeňského Prazdroje.

První Pivovarsko-sladařský seminář se konal v Plzni v roce 1958. Přednášející byli z Plzeňských pivovarů i dalších pivovarů a institucí. Seminář se konal každoročně, později každým druhým rokem. Od počátku bylo a je cílem semináře seznámit jeho účastníky s pokroky v technologii a technice výroby piva. Odborná úroveň semináře se neustále zvyšuje.

Se zapojováním ČR do evropských struktur a růstem významu piva z ČR ve světě se na programu semináře stále častěji objevují i témata spojená s odpovědnou konzumací, vlivem střídmé konzumace piva na lidské zdraví a otázky související s politikou a regulací v Evropské unii. Mezi tato témata patří regulace reklamy, omezování spotřeby prostřednictvím spotřební daně či regulace dostupnosti piva.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Stará Pekárna nově nabízí plzeňské pivo přímo z pivních tanků a destiláty z vagonků.

Brněnská hudební kavárna Stará Pekárna, známá například z přenosů České televize Blues ze Staré Pekárny, je vyhlášená výbornou hudbou a dobrým plzeňským pivem, které nově nabízí přímo z tanků. Interiér a technologie čepování piva ve Staré Pekárně prošly rekonstrukcí za více než 800 tisíc korun.

Ve Staré Pekárně hrají nebo hráli hudebníci jako Petr Váša, Jan Spálený, Michal Prokop, Honza Hrubý, Luboš Andršt, Radim Hladík, Pavol Hammel, Mňága a Žďorp, Jana Koubková, Peter Lipa a další, mnozí z nich pravidelně. Za devět let existence zde vystoupily například kapely jako -123 minut, Ivan Král, Radůza nebo Glen Hansard s Markétou Irglovou. Od roku 2002 tu navíc natáčí Česká televize Brno střídavě bluesový pořad Blues ze Staré Pekárny a alternativní folkově beatové Sólo pro... Celkem už televize odvysílala více než šedesát koncertů. "Při dobré hudbě plzeňské hostům chutná. Stará Pekárna má tedy dostatečnou výtoč, takže s vedoucím Tomášem Kytnarem můžeme nyní nabídnout hostům nepasterované pivo z tanků. V Brně už je to naše čtyřicátá tankovna," říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Čtyřicátá tankovna v Brně

Technologii tanků dodává Plzeňský Prazdroj do hospod s dostatečně velkou výtočí, aby si nepasterované pivo zachovalo nejlepší kvalitu. Stará Pekárna procházela v létě posouzením, zda je schopna naplnit technologicky požadovanou hranici. Ačkoli to bylo v době, kdy jsou lidé na dovolených a studenti mimo Brno, přesto se podařilo přísné limity splnit. Na přelomu léta a podzimu pak prošel interiér a především výčepní technika přestavbou v hodnotě přesahující 800 tisíc korun a Stará Pekárna je nyní čtyřicátou tankovnou s plzeňským pivem v Brně.

Rychlík z Vizovic na druhé koleji…

Výsledkem je nejen nabídka tankového nepasterovaného piva, které podle majitelů návštěvníci srovnávají s pivem v hospodě Bláhovka, která minulý rok vyhrála hodnocení Pilsner Urquell Pub Guide (TOP 100 nejoblíbenějších hospod), ale rovněž inovování tratě modelové železnice s rozchodem 45 mm po obvodu salonku. Souprava tažená lokomotivou jezdí nyní surrealistickou krajinou výtvarníka Tomáše Oprchala, zvanou Čtvero pivních období, a dováží hostům skleničky s objednanými destiláty.

V nejbližší době mohou návštěvníci posoudit chuť piva Pilsner Urquell například na koncertě skupiny LACO DECZIho a jeho americké CELULy N.Y. (3. 11. - natáčí ČT Brno), A.S.P.M. Jana Spáleného (18. 11.), nebo mohou oslavit příchod roku 2009 ve swingovém stylu 30. a 40. let pod taktovkou Mojmíra Bártka z orchestru Gustava Broma.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Boj o nejlepší krmi svedlo v hotelu Belveder šestnáct kuchařů

Vůně guláše se v sobotu večer nesla železnorudským Horským hotelem Belveder. Konal se zde totiž první roční kulinářské soutěže ,,O nejlepší šumavský gulášek“. Nejchutnější krmi podle poroty uvařila Jaroslava Sklenářová. „Zaplněný sál hotelu svědčil o nebývalém zájmu místních obyvatel i hostů o tuto akci,“ pochvaloval si majitel hotelu František Strnad, který zároveň v Železné Rudě vaří pivo, a tak bylo guláše čím zapíjet.

Celkem šestnáct přihlášených kuchařů a kuchařek, profesionálů i amatérů soutěžilo o stupně nejvyšší v úpravě, barvě, vůni a hlavně chuti pokrmu, který je v naší zemi tak oblíben. Porota odborníků v čele s mistrem kuchařem Pavlem Aubrechtem neměla lehkou úlohu vybrat ty nejlepší.

Po dvouhodinové degustaci vyhlásila za ohromného potlesku, jásotu a nadšení tři nejlepší guláše. „Přestože se zúčastnili kuchaři z blízkého i dalekého okolí až například ze Sokolova, stupně vítězů zůstali Železnorudským,“ uvedl Strnad.

Třetí místo obsadil kuchař Robert Bandžal z hotelu Engadin. Druhá cena putuje do Alžbětína do hotelu U Larvů a zasloužil se o to kuchař Petr Zdeněk. Na stupeň nejvyšší vystoupila žena - Jaroslava Sklenářová z pensionu Habr v Železné Rudě. „S sebou domů si odnesla krásnou cenu, štěně. Ovšem nikoli pejska, ale malý sud železnoruského piva, kterému se tak v pivovarském žargonu říká,“prohlásil Strnad a dodal: „V pozdních nočních hodinách skončila akce, která určitě bude mít v roce 2009 pokračování.“

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián

V ČR je prostor pro 150 až 200 takzvaných restauračních pivovarů. Nyní už jich funguje 75 s roční produkcí asi 150.000 hektolitrů, což je méně než jedno procento celkové roční české produkce. V rámci rodícího se projektu Pivní cesta, který má propojit návštěvníky jednotlivých mikropivovarů, to na turistickém veletrhu ITEP v Plzni uvedli zástupci šesti výrobců.

"Rosteme jako houby po dešti a držíme při sobě. Když se koukám na to, jak velké nadnárodní koncerny skupují české pivovary, tak poté, co tak dopadne Budvar a zřejmě i malé pivovary s výstavem do 200.000 hektolitrů, tak bude na nás, trpaslících, připomínat veřejnosti, jak to české pivo má chutnat," řekl Vladimír Lažanský, spolumajitel Zámeckého pivovaru Chyše na Karlovarsku s roční produkcí 1500 hektolitrů. Podle něj drobní výrobci, často s historickými tradicemi, nemají ambice násobit výrobu. Díky tomu, že nejsou v marketingovém presu, si mohou dovolit "dát pivu vše, co potřebuje a vařit ho jako za starých časů". Pivovary jsou propojeny turistickými trasami, po nichž vedou cyklistické linie vyzdobené památkami. "Jsme v nejprestižnějším bedekru Pivní cesty," řekl Lažanský. Podle něj bylo letos turistů, kteří jezdí po "pivovárcích", dvojnásobně více než loni. "Můžeme spolupracovat, protože si nekonkurujeme. Na společných akcích se podporujeme," řekl Petr Míč z Pivovarského dvora v Plzni. Nepřekážejí si proto, že většinu své produkce prodají v restauraci nebo "kolem komína". Podle Míče je v ČR prostor pro 150 restauračních pivovarů. Každý se snaží nabídnout k pivu něco navíc, zážitkovou gastronomii, prohlídky, památky, ubytování, pivní lázně a podobně. "Nejmenší pivovary se mohou propojit. Společným jmenovatel je skutečný žatecký chmel a opravdové regionální produkty. Na tom se dá stavět," řekl Václav Fiala z agentury proPRESS, která projekt Pivní cesty spoluorganizuje. Skupinám nebo jednotlivým lidem chce zprostředkovat prohlídku pivovarů a degustace. "Zájem o propojení má Polsko, Německo, Rakousko, Belgie a Irsko. Chtějí se podívat na naše velké pivovary, ale chtějí vidět i ty nejmenší," dodal Fiala. Podle Lažanského stačí na pivovar s ročním výstavem 1000 hl plocha 80 m2, na technologii je třeba asi pět milionů Kč.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Finanční krize si našla prozatím poslední a celkem nečekanou oběť, kterou je jedna z ikon Velké Británie. Pinta piva.

Ve třetím čtvrtletí tohoto roku prodej piva ve Velké Británii klesl o 7 procent ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího, jak informoval server CNN.

Podle údajů britské Asociace piva a restaurací se letos ve třetím kvartále v zemi prodalo o 161 milionů pint méně než loni. V přepočtu na den je to o 1,8 milionů pint méně.

Spotřeba piva v Británii klesá konstantně již několik let, za což nese odpovědnost uzavírání restaurací a hotelů po celé zemi.

Pivní barometr nelže

Podle Čtvrtletního pivního barometru, který asociace publikuje co čtvrtrok, však tento trend v uplynulém čtvrtletí výrazně posílil pokles prodeje piva v supermarketech.

Ten dosáhl 6 procent, což je sice ve srovnání s 8,1procentním poklesem v restauracích méně, jenže oproti němu byl prodej piva v supermarketech až doposud téměř konstantní.

"Urychlený propad prodeje piva je jasným signálem zhoršující se ekonomiky, obav domácností a nižšího utrácení," zhodnotil Rob Hayward, šéf asociace.

Podle něj se na poklesu spotřeby piva podepsalo i zvýšení daní z alkoholu, které protlačila labouristická vláda.

Ta sice krátkodobě zvýšila příjmy státní kasy, ale při současné krizi Hayward očekává v dlouhodobém výhledu spíše jejich pokles.

Zatímco loni daň z alkoholu do státní kasy přinesla 9 miliard dolarů, podle propočtů asociace může tato hodnota v blízké budoucnosti klesnout až o 7,8 miliardy dolarů ročně.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Dominik Jandl

Pivo je staré jako lidstvo. Vyráběli tento lahodný zlatý mok, jemuž Češi přezdívají „tekutý chléb“, již před 7 tisíci lety ve starém Babylonu. Pivo odpradávna pomáhalo lidem uhasit žízeň v neposlední řadě jako vysoce energetický nápoj velmi dobře posloužilo při náročné fyzické práci kopáči kanálů. Rolníci jej vypili až 5 litrů denně, ale i ženy, co pracovaly v poli, též vypily do 2 litrů. Horší už to bylo s pitím v hospodě, kam žena směla pouze jako výčepní anebo pokud přišla v pánském doprovodu, tak směla pít jenom vodu. První na světě Chammurapiho zákoník ze 17. století př. n. l. stanovil i trest pro ženu, jež tento zákaz poruší: „žena, která přijde do hospody na pivo, má být upálena“.

Výroba piva v dávných dobách studeného středověku byla doménou žen. Dříve než začaly vznikat specializované „pivovárečné“ domy, rodilo se pivo díky šikovným ženským rukám v mnohých domácnostech. Ženy postupovaly velmi primitivním způsobem a vycházely pouze z vjemových poznatků a receptů, jež putovaly časem z generace na generaci. Nevěděly nic o vlivu sladových enzymů na mladinu ani o kvasinkách a jejich enzymech, které při kvašení mění mladinu na pivo. Ženy připravovaly z piva také polévky nebo omáčky, které se jako obzvláště sytý "tekutý chleba" podávaly v chudých rodinách až do poloviny 19. století. Pivo se postupně stalo zajímavým obchodním artiklem, takže měšťané zakládali od 14. století společné pivovary. V té době převzali dominantní úlohu ve výrobě i v prodeji piva muži. Na ženy zbyly pouze pomocné práce. Uplynula staletí a v dnešních pivovarech působí ženy většinou jen jako administrativní pracovnice. Naštěstí jsou i světlé výjimky. Najdeme je ve Velkém Březně a Přerově a vaří v tamních pivovarech znamenitého Březňáka či Zubra. Také na chuti hlučínského piva je rukopis ženy. Pivovarnictví je tedy, navzdory historii, považováno jako výlučně mužský obor.

A jak je to s konzumací tohoto lahodného moku a jeho působením na ženský organismus?

Nadměrná spotřeba sebezdravějších potravin a nápojů je škodlivá. U piva snad o to více, že obsahuje zákeřný návykový ethylalkohol, i když v jednom půllitru ve zcela neškodné a dokonce prospěšné míře (cca 20 ml alkoholu). Malé množství alkoholu v pivu není z energetického hlediska vůbec na závadu. Právě naopak! Při odbourávání alkoholu účinkem enzymu dehydrogenázy vznikají volné radikály, které vstupují do rozkladných procesů tuků a tím urychlují jejich energetické využití, namísto aby se tuky ukládaly.

Jak alkohol, tak látky z chmelového extraktu zpomalují uvolňování vápníku z kostí, které je typické zejména pro starší ženy po menopauze a může být příčinou obávané osteoporózy. Správný pitný režim, obohacený v rozumné míře i pivem, znamená také dostatečné zavodnění ledvin, v nichž se tak usazuje méně vápenatých solí, které jsou příčinou tvorby kamenů. Třetinka nebo půllitr desetistupňového piva významně snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění, která se dnes nevyhýbají ani ženám.

Pro ženy obzvláště vítaný je obsah kyseliny listové (vitaminu ze skupiny B) v pivu. Ta je nesmírně důležitá zejména pro ženy v reprodukčním věku. Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chróm, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek, i když jeho denní potřeba nepřevyšuje desítky mikrogramů.

Tento stopový prvek podporuje aktivitu hormonu insulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi. Je-li chrómu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké. Důsledkem potom bývá nadváha, s níž nezatočí žádná dieta tak spolehlivě jako obohacování stravy chrómem. Proč tedy k populárním chrómovým a vlákninovým tabletám tedy ještě nepřidat třetinku piva denně?

Nelze vyčerpat všechny zdravotní výhody, které mají původ ve složení piva, obsahujícím více než 2 000 složek. Díky širokému spektru polyfenolů a dalších rostlinných antioxidantů, obsažených v pivu, není výzkum tohoto moku ještě zdaleka ukončen. To potvrzuje i poslední objev ze státu Oregonu (USA), který v pivním moku nalezl nový silný antioxidant. Jeho antioxidační "síla" má být jedna z nejvyšších.

Pro ženy, které alkohol ale nepijí, je tu výborná náhrada ve formě nealkoholického piva, které skoro nerozpoznáte od alkoholického.

Zdroj: Móda.cz | Autor: Jana Mostýnová

Evropská unie zapsala značku České pivo do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, může to moci i pivovarům na Vysočině.

Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, vidí význam nové značky České pivo jako v významný atribut ochrany spotřebitele nejen na Vysočině.

"Má tedy svůj význam nejen v případě exportu, ale dává i tuzemskému zákazníkovi informaci, že daná značka piva je vyráběna z předepsaných surovin, stanoveným způsobem a na území České republiky. Zdaleka ne všechny značky v České republice vaří pivo tradičním postupem výroby, který je pro České pivo typický, Znamená to tedy, že označení výrobku České pivo nebude moci užívat automaticky každý pivovar v České republice. Jsem přesvědčen, že se jedná o významné sdělení spotřebiteli o jaké pivo se jedná."

Jak to může ovlivnit další budoucnost pivovaru v Havlíčkově Brodě?

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. používá označení České pivo už několik let, protože od samého vzniku iniciativy ochraného označení původu splňuje veškeré podmínky pro právoplatné užívání tohoto označení. V budoucnu může tato ochrana pomoci malým pivovarům, tedy nejen pivovaru v Havlíčkově Brodě, k odlišení na exportních trzích a tak dát značce Rebel vyšší přidanou hodnotu, resp. zařadit České pivo mezi piva s vyšší cenou.

Je udělení nové značky České pivo podle Vás spíš signálem dovnitř do České republiky, nebo naopak do zahraničí?

V současné době se jedná o velmi pozitivní signál zejména směrem dovnitř České republiky, protože v současné době jsou úspěšné malé a střední pivovary etablovány zejména na tuzemském trhu. Dosud malé a střední pivovary, jež zvolily strategii exportu piva, se musely vyrovnat se skutečností, že jejich značky byly zpravidla umístěny v nejnižších cenových segmentech, a tudíž se musely přizpůsobit ve výrobních nákladech na takové pivo. V budoucnosti je zeměpisná ochrana a ochrana původu České pivo velkou příležitostí i pro exportní akvitivity, protože už nebude značka piva z malého českého pivovaru přímých konkurentem piv, které jsou vyráběna v dané zemy, ale byla označována jako české pivo. Právě to byla hlavní konkurenční nevýhoda při exportu, protože globální značky vyráběly ryze české značky piv licenčně v dané zemi a tak mohly dosáhnout zcela jiné realizační ceny pro spotřebitele. Dnes už takové pivo nemůže býto označeno jako české.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Milan Pilař

Metráky ryb skončily v kádích při tradičním výlovu hanušovického pivovarského rybníka. Výlov byl zároveň příležitostí pro setkání nejen zaměstnanců pivovaru, ale také desítek lidí z celé republiky, kteří nesou příjmení Holba či Šerák. Patronátu nad výlovem se ujal svérázný výtvarník ze Šternberka Libor Vojkůvka. „Jména Holba a Šerák jsme zpočátku hledali v třeba v telefonním seznamu, řada lidí s tímto příjmením se nám také přihlásila na výzvu, kterou jsme zveřejnili v restauracích. Setkání pořádáme vždy jednou za rok. Letos jsme Holby a Šeráky pozvali na náš výlov,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Zdroj: Deník.cz

Obchodný dom Dunaj a areál dnes už bývalého pivovaru Stein v Bratislave sú na predaj. Ponúka ich spoločnosť Orco, ktorá ich vlani a predvlani kúpila.

"Budovy nechceme v žiadnom prípade predať pod cenu," povedala Lucia Švecová, riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group. V Dunaji spoločnosť naďalej pracuje na získaní stavebného povolenia pre prestavbu na luxusné obchody a kancelárie, pri Steine na zmene územného plánu, ktorá by dovolila zmeniť areál na moderný polyfunkčný komplex.

Akcie developera na pražskej burze po predchádzajúcom výraznom poklese v polovici októbra stúpli. Na druhej strane, ako písala česká tlač, developer v Česku zlacnil niektoré byty, aby lepšie vyhovel bankám. Tie totiž kým uvoľnia peniaze, od developerov požadujú nielen vyšší podiel vlastných financií vložených do projektu, ale aj väčšiu zazmluvnenosť.

Zdroj: SME.sk

V Zábřehu uvařili medové pivo. Ve výčepech vydrží jen několik dní.

Tisíc litrů originálního piva z medu čepují od čtvrtka (vydáno 26.9.2008 - pozn.) v pivnici Zámeckého minipivovaru Zábřeh v Ostravě. Na výrobu unikátních speciálů se tu zaměřují už dlouho.

Zdejší sládek Václav Baron je schopen uvařit pivo prakticky z čehokoli včetně puškvorce, kopřiv, pampelišek nebo pohanky.

Na výrobu sedmnáctistupňového medového piva, uvařeného u příležitosti Svatováclavských slavností, spotřeboval sládek na čtyřicet kilogramů prvotřídního medu z podhůří Jeseníků.

Odhaduje, že medové pivo se bude čepovat jen několik dnů. "Speciály jsou u nás velmi oblíbené, takže zpravidla hned zmizí,“ říká sládek Václav Baron.

Zdroj: tn.cz | Autor: Marek Švidrnoch

Malé pivovary představují piva z nejrůznějších surovin

Na právě probíhajícím veletrhu cestovního ruchu ITEP 2008 v Plzni se představují i malé a mini pivovary. O kuriozity není nouze.

"Na veletrh jsme s sebou přivezli kromě klasického světlého a tmavého ležáku i borůvkové pivo a takzvané zakouřené pivo. Zakouřené pivo je vyrobeno podle středověké receptury, tak jak se vyrábělo v Plzni před příchodem vévody Gambrinuse," vysvětlil Petr Míč z plzeňského pivovaru Purkmistr.

Právě toto pivo se nedá ani koupit v obchodech. "Naše pivo obsahuje živé kultury, proto je zdravé a vystavené v regálech by se zkazilo," dodal Míč. Purkmistr se proto točí pouze v jediné plzeňské restauraci.

Medové pivo zase nabízí železnorudský pivovar Belveder. Ani toto pivo se nedá najít v žádném obchodě, ale pouze v restauraci ve městě u německých hranic. "K tradičním surovinám jako je chmel a voda přidáváme také vynikající šumavský med," řekl nám František Strnad ze železnorudského pivovaru.

Zdroj: tn.cz

Už jste někdy slyšeli o solárním pivu? Nebo jste ho snad už dokonce ochutnali? V případě že nikoli, tak vás naše reportáž zavede do středně velkého bavorského pivovaru, kde se tento záhadný nápoj vaří.

Rodinný pivovar Felzenbräu v Thalmannsfeldu u Norimberka patří ke středně velkým provozům, kterých jsou jen v Bavorsku desítky. Prosadit se v takové konkurenci, je zatraceně složité. Myšlenka vařit pivo s pomocí obnovitelných zdrojů energie se ukázala být nejen dobrým marketingovým tahem, ale především krokem k obrovským úsporám.

"V době, kdy jsem tenhle nápad dostal, stál topný olej ještě 25 feniků. Dva roky nám trvalo, než jsme se k realizaci projektu rozhoupali, netušili jsme tehdy, jak se ceny energií budou vyvíjet. Šlo nám primárně o to, chránit životní prostředí," říká majitel pivovaru Walter Glossner, který se zaklíná, že na počátku rozhodně nebyla snaha ušetřit. "Spouštěcím mechanismem byla jedna nedělní dopolední procházka v lese, kdy jsem se rozčílil, co tam na zemi tleje dřeva," vzpomíná pan Glossner, který do kotle spalujícího odřezky a další dřevný odpad investoval v roce 2003 spolu se zařízením na rozvod tepla 1 800 000 eur.

Získaná energie neslouží jen k ohřívání vody, ale také k samotnému vaření piva. Spalování odřezků pokrývá v pivovaru Felzenbräu plných sedmdesát procent spotřeby energie, zbytek tvoří energie získaná z biomasy a také ze slunečního záření. A jsme u solárního piva! "Na nákup solárních panelů jsme si vzali půjčku, určitou sumu jsme dostali také od Spolkové země Bavorsko. A můžu říct, že se to vyplatí. Pivo s podtitulem "solární" se prodává velice dobře, čas teď pracuje pro nás. Němci slyší na produkty, které jsou šetrné k životnímu prostředí, přitom naše pivo není nejlevnější. My jsme se ale rozhodli jít cestou kvality. Velká část německé populace totiž radši pije o něco méně piva, ale zato kvalitního. Největší část naší produkce tvoří bavorské plné pivo, tedy světlé výčepní, potom pivo plzeňského typu a nakonec pivo kvasnicové."

V pivovaru Felzenbräu se opravdu snoubí tradice a moderna - na jedné straně solární panely na střechách, na straně druhé se přísně dodržuje bavorský zákon o čistotě, který už v roce 1516 stanovil, že sládci nesmějí do piva přidávat nic jiného než ječmen, chmel a vodu. A to jsem vám ještě zamlčel, že k chlazení používají šikulové z Thalmannsfledu přírodní led. To se v zimě ve sklepě nastříkají dřevěné podnože, na nich se vytvoří led, který následně vydrží až do léra. Úspora? Odhadem 160 tisíc litrů topného oleje ročně.

"Můžu lidem jenom vzkázat: pokuste se udržet malé a střední pivovary nad vodou a kupujte jejich produkty. Kdyby totiž zůstaly jen velké pivovary, tak za chvilku budou vyrábět jen jedno pivo XY. To bychom pak museli kupovat, ať už by nám chutnalo nebo ne," nebere pivní globalizaci na lehkou váhu Walter Glossner, který svůj rodinný pivovar prodat rozhodně nezamýšlí.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jiří Hošek

Areál někdejšího pivovaru v Rybářích hodlá zahraniční investor přeměnit na centrum zábavy a postavit zde i byty.

Karlovarská radnice ovšem kvůli tomu musí měnit územní plán města. „Rozsahem a nabídkou služeb to má být obdobný areál, který už mají v Liberci. Ten se jmenuje Babylon,“ uvedl Tomáš Hybner (ČSSD), náměstek karlovarské primátorky. Dodal, že urbanistické studie jsou už dokončeny.

Podle informací vedení radnice koupila areál ruská společnost, jež má být investorem celého projektu.

Podle Hybnera požádali investoři karlovarský magistrát o změnu územního plánu a ten proti tomu nic nemá. „Nechceme, aby zde vznikla fabrika,“ vysvětlil Hybner s tím, že právě v Rybářích by to nebylo podle radnice vhodné, přestože toto území bylo v územním plánu určené k průmyslové výrobě. „Vzhledem k dopravě přes čtvrť Rybáře, která se právě rekonstruuje, by to nebylo pro obyvatele této čtvrti právě vhodné,“ dodal Hybner.

Ruští investoři chtějí areál rozšířit do svahu za pivovarem a kromě zábavního parku zde mají vyrůst i byty, restaurace, aquapark, dětské koutky a parkování. „Termín zahájení prací není jistý,“ dodal Hybner.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Ivana Kalinová

Náchodský pivovar přichází opět po 2 letech na český pivní trh s unikátní novinkou. Jedná se o svrchně kvašené tmavé pivo anglo-irského původu - PRIMÁTOR® Stout. Tento druh piva je, na rozdíl od výrazné většiny dnes vyráběných piv v českých pivovarech, odlišný především způsobem výroby využitím infúzní technologie vaření a dále použitím kvasinek svrchního kvašení. PRIMÁTOR® Stout je svrchně kvašené pivo, vyrobené ze čtyř druhů sladů (českého, bavorského, nakuřovaného, barvícího), praženého ječmene, nesladovaného ovsa a z originálních britských chmelů. Pro toto pivo je charakteristická velmi tmavá barva, s výraznou chutí praženého ječmene, silnou hořkostí, ovocnými tóny, krémovou plností a smetanovou pěnou. V portfoliu Pivovaru Náchod zaujme jistě důstojné místo a doplní tak ostatní speciální piva typu Weizenbier a English Pale Ale.

„Jedná se o další přirozený krok v naší filosofii - Specialisty na speciály - obohacovat český pivní trh o netradiční produkci a neomezovat spotřebitelské chutě pouze na jeden typ piva, českého ležáku“ uvedl Josef Hlavatý, generální ředitel a místopředseda představenstva Pivovaru Náchod a.s., který je zároveň členem prezidia Českého svazu malých nezávislých pivovarů a člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. „Uvědomujeme si, že jdeme trochu do souboje se značně konzervativním přístupem českého konzumenta (pijáka) piva, ale právě zvyšující se odbyt v segmentu speciálních piv v posledním období nám potvrzuje, že i u nás, po letech izolace a zakonzervování spotřebitelských zvyklostí, se postupně objevuje skupina konzumentů, která je ochotná experimentovat a neomezuje se jen na uniformní řadovou produkci“ dodal Josef Hlavatý.

Nové pivo PRIMÁTOR® Stout bude nabízeno nejširší veřejnosti prostřednictvím obchodních řetězců a nezávislé maloobchodní sítě, v další fázi pak bude dodáváno do sítě vybraných gastronomických zařízení. Pivo bude vyráběno ve vratných lahvích typu NRW o objemu 0,5 l. Pro gastronomické účely budou k čepování využívány sklenice se speciálním designem. Na podporu prodeje pivovar připravuje řadu marketingových aktivit, k nimž budou patřit především ochutnávky v místě prodeje, dále k tomuto účelu speciálně vyrobené POS/POP a to vše v kombinaci s komunikačními a PR aktivitami prostřednictvím tisku a dalších médií. Pivovar plánuje v budoucnu vyrábět přibližně 2 000 hl tohoto speciálního druhu piva.

Zdroj: Primátor.cz

Milovníci piva si za svůj oblíbený mok v dohledné době připlatí: Plzeňský Prazdroj ho totiž od prvního listopadu zdražuje. To je horší zpráva. Ta lepší říká, že návštěvníci restaurací, barů a pivnic pocítí zdražení nejspíše až po Novém roce.

„U nás se zdražení ihned neprojeví. Rádi bychom současné ceny udrželi do konce roku,“ konstatoval Martin Šampalík, jeden ze spolumajitelů sítě samoobslužných pivních barů The PUB.

Vyčkávací pozici zaujaly i malé pivovary, které většinou kopírují pohyb cen. „Hned od začátku listopadu určitě zdražovat nebudeme. Jak to bude po Novém roce? To bude záležet na vývoji cen surovin a samozřejmě i na chování konkurence,“ řekl Petr Míč, šéf marketingu Pivovarského dvora v Plzni-Černicích.

Zdroj: MF Dnes.cz

Kabelová a satelitní TV Paprika, program vlastněný skrze firmu Chellomedia majitelem kabelové společnosti UPC, začala vyrábět seriál Pivní agent s Janem Rosákem v roli moderátora. "V České republice je dodnes v provozu několik set pivovarů a pivovárků. Pivo, jak je známo, je pro Čechy láskou víc než tradiční, která opravdu nerezaví, rozumí mu snad každý a výběr piv je nepřeberný. Produkty některých pivovarů ani nepřijdou do obchodů, dají se koupit jen přímo v místě, kde se vařily," vysvětluje Barbora Florková, mluvčí Chello Central Europe důvod, proč tento seriál vznik.

"V našem seriálu Jan Rosák podniká jednodenní výlety po republice, při kterých najde i ten nejzapadlejší venkovský pivovar, nebo se zastaví v některé z pražských manufaktur na „tekutý chléb”, aby nás zasvětil do tajemství správného vaření piva a míst, kde tato tajemná činnost probíhá," přibližuje mluvčí. "Poté, co se seznámíme s procesem výroby českého národního nápoje a ochutnáme jeho zdařilý výsledek, náš agent nám s pomocí přítomných kuchařů předvede, jaká jídla se dají vykouzlit s pivem nebo k pivu, s nímž jsme se před několika minutami seznámili," dodala.

První díl seriálu Pivní agent se objeví na obrazovce 14. listopadu. TV Paprika vysílá výhradně prostřednictvím kabelových rozvodů, IPTV a na satelitu.

Zdroj: DigiZone.cz | Autor: Jan Potůček

Město Sokolov už má dodavatele na stavbu měšťanského pivovaru s restaurací

V bývalých sklepích kapucínského kláštera svatého Antonína Paduánského v Sokolově, kde kdysi skladovali mniši víno, se bude vařit pivo.

Radnice tam totiž postaví měšťanský pivovar s restaurací, kde by se mohlo točit pivo už během příštích Vánoc. Město už vybralo na stavbu dodavatele, ten vzešel ze šesti zájemců.

„Náklady na pivovar jsou 12,7 miliónu korun. Počítáme ale ještě s rezervou. Je totiž pravděpodobné, že jakmile se začne pracovat ve sklepích, objeví se zřejmě nějaké další práce,“ řekl starosta Sokolova Karel Jakobec (ODS). Podle něj se Sokolovu podařilo na akci získat příslib státní dotace. „Měla by dosáhnout čtyřiceti procent nákladů,“ poznamenal starosta.

Malý pivovar by měl sloužit především jako turistická zajímavost, jeho služeb by však využívala i radnice. „Bylo by to ideální místo k posezení v případě nějaké významnější návštěvy,“ řekl Jakobec. Pivo bude vařit stejná firma, které provozuje malý pivovar Permon v Lomnici nedaleko Sokolova.

Práce na přestavbě sklepů na minipivovar, jehož součástí má být také malá chmelnice, mají začít počátkem roku 2009.

„Stavba bude trvat přibližně jeden rok. Bylo by dobré, kdyby se pivovar a restauraci podařilo uvést do provozu ještě před Vánoci,“ doplnil místostarosta Sokolova Jaromír Dvořák (nez.). Sokolov se tak v dohledné době stane dalším městem v Karlovarském kraji, kde se bude vařit pivo.

Před časem začaly v kraji nabízet svůj mok dva nové malé pivovary. Jeden v Lokti, kde rodinný pivovar Svatý Florian vaří a čepuje jedenáctistupňový stejnojmenný ležák, a druhý v Chyši na Karlovarsku.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Martin Polák

Také se vám někdy přihodilo, že jste přijeli do nově otevřeného minipivovaru, abyste ochutnali jejich nové pivo, oni vám „něco“ natočili a až po nějaké době jste zjistili, že jste tam vlastně pili úplně něco jiného? Mně ano a několikrát…

Takhle jsem byl před lety velmi zklamán z Oslavan. Měsíc po otevření tamního pivovárku jsem si tam vyrazil na výlet, abych ochutnal jejich nové pivo. To bylo bez chybičky, obsluha i prostředí také, odjížděl jsem tedy spokojen. Až pár týdnů poté jsem zjistil, že vlastní pivo tehdy ještě nevařili a že jsem pil pivo z Kácova, který jim v počátcích vypomáhal.

Proti pivu z Kácova samozřejmě nic nemám – bylo, je a doufám že i bude stále pivem výborným. Vadí mi však přístup obsluhy, která mě tehdy neupozornila na to, že vlastní pivo ještě nemají a že mi mohou nabídnout jenom pivo, které je sice uvařeno někde jinde, ale podle jejich vlastní receptury. To už bych nepovažoval za klamání mé osoby a mohl bych si rozmyslet, zda si takové pivo dám nebo ne.

Případ Oslavan samozřejmě není jediný, jinak bych s tímto příspěvkem ani nezačínal.

Dalším minipivovarem, kde zpočátku vlastní pivo netočili, je např. Loket. Zde však na mě žádné překvapení nečekalo. Přijel jsem totiž připraven či spíše informován, a to přímo panem Novákem z Velichova, který pro ně zpočátku pivo vařil. Zde už se jenom mohu ptát: kolik asi takto informovaných hostů do Lokte přijelo?

Do třetice všeho „dobrého“ – Davle, hotel v pivovaře. Nejeden z mých známých naletěl. „Pili jsme Davelský ležák,“ chlubili se. Jaké však bylo jejich překvapení, když jsem jim oznámil, že nepili místní pivo, ale pivo z Chýně. Ale na druhou stranu, když se v Davli zeptáte na původ „jejich“ piva, sami vám prozradí, odkud pochází. I přesto si myslím, že zákazník má právo na informaci o nabízeném produktu. Pokud má nějakou zjevnou vadu – což odlišné místo původu je – měl by být na to upozorněn.

Případ čtvrtý – nejmenovaný pražský minipivovárek. Otevřel dříve, než bylo navařeno. První pivo tak logicky bylo odjinud. A dnes? Když nestíhají, nechají si vypomoci také někde jinde. A dozví se to zákazník? Nedozví, jak jinak.

Mají to snad minipivovary zapotřebí? Jsou jim zákazníci vážně zcela lhostejní? Předpokládají snad, že k nim chodí pouze lidé, kterým nezáleží na původu piva, ale jenom na značce?

A co třeba oficiálně uznávané degustační soutěže? Lze je potom vůbec brát vážně? Pokud si pivo nechám někde uvařit, protože nestíhám nebo protože se mi poslední dobou nedaří, někam ho poté přihlásím jako své a nakonec se s tímto „cizím“ pivem umístím lépe než pivovar, který mi jej uvařil a který se mnou soupeřil v téže pivní kategorii a zcela propadl? Jak se potom k tomu postavit? Přiznat se nebo dělat mrtvého brouka?

Toto se skutečně stalo. A není tomu tak dávno. Do nejmenované soutěže byl přihlášen vzorek piva, který nepocházel z minipivovaru (a teď skutečně nemám na mysli žádné z nealko piv vařených v Protivíně pro jiné pivovary, které pak namísto něj sklízejí ovoce slávy), který jej přihlásil, ale úplně odjinud. Do téže kategorie byl však přihlášen i vzorek z pivovaru, který toto pivo na zakázku vyrobil. Tentýž výrobce, tatáž receptura, různé šarže. Výsledkem je druhé místo pro minipivovar, který výrobu piva zadal, a totální propadák pro pivovar, který toto pivo uvařil.

Že se vám to nelíbí? Mně také ne. Ale řešení je, bohužel, v nedohlednu. I majitelé a sládci minipivovarů jsou jenom lidi a pokud budou chtít někoho klamat, těžko jim v tom zabráníme…

Výměnu obřích plničů piva spojenou s dopravní uzavírkou v Českých Budějovicích, chystá od zítra Budějovický Budvar. Investice do modernější technologie přijde na 80 milionů korun.

Měnit plniče piva budou technici pivovaru pět dní. 26. října od jedné hodiny v noci do osmnácti hodin kvůli tomu bude muset být dokonce zastavena doprava na Pražské třídě. „Jedná se o velké části, které se budou muset dovnitř výrobny nějak dostat a bez zastavení provozu na ulici bychom to nezvládli," řekl mluvčí společnosti Petr Samec.

Pivovar se rozhodl plniče piva vyměnit proto, že ty stávající už dosluhují a nesplňují kritéria.

„Nové dokážou naplnit až 40.000 lahví za hodinu. Navíc, pomocí nich se nám podaří zvýšit trvanlivost piva a dosáhnout větších úspor nákladů. Zároveň tím snížíme taky ekologickou zátěž. Nové plniče nahradí staré opotřebované stroje, které byly pro Budějovický Budvar pořízeny v letech 1988 a 1993,"řekl Samec

Pivovaru stoupl zájem o pivo za poslední dva roky o 32 procent, proto chce Budvar investovat ještě víc do svých zařízení.

„Další investice, které jsou rozloženy do roku 2011 přijdou celkově na dvě miliardy korun," konstatoval mluvčí.

Zdroj: azprávy.cz | Autor: Saša Hynek

Češi upřednostňují chuť piva před jeho cenou. Údaj vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který společnost zveřejnila ve středu.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že 55 procent českých konzumentů si podle svých vyjádření vybírá pivo spíše podle chuti než podle ceny. Pro přibližně jednu třetinu (32 %) jsou obě kritéria důležitá stejně a cena má větší váhu jen u malé části z nich (13 %). Chuti dávají přednost především muži, ženy naopak při výběru více zohledňují cenu.

Podíl mužů, kteří si vybírají pivo jen z některých konkrétních pivovarů, se dlouhodobě pohybuje poblíž hladiny 80 %, podíl takových žen se pak od roku 2005 ustálil v blízkosti jedné poloviny. Zbývající podíly zvolily odpověď, že je jim jedno, jakou značku piva pijí.

Analýzu provedla CVVM během měsíce září na souboru respondentů starších 18 let, kteří konzumují pivo.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Alena Klímková

Pivovary Staropramen mají zase o jednu Potrefenou husu navíc! Včera byla slavnostně otevřena značková restaurace Potrefená husa Beerpoint v obchodním centru Grand v Pardubicích. Otevření zpestřil doprovodný program pro veřejnost se soutěžemi o poukazy na volnou konzumaci v nové restauraci.

Pro veřejnost připravily Pivovary Staropramen další soutěže, například v pardubické ČEZ aréně – rovněž o poukazy na volnou konzumaci. Dále se soutěžilo a oslavovalo přímo v obchodním centru Grand. Pro návštěvníky bylo připraveno malé občerstvení z dílny nové Potrefené husy Beerpoint.

Pardubická Potrefená husa je po hradecké již druhou Potrefenou husou ve východních Čechách. Jedná se celkově již o 26. značkovou restauraci v rámci České republiky a Slovenska. Její budování v prostorách OC Grand vyžadovalo důkladnou a náročnou rekonstrukci, která skýtala výstavbu celého spodního patra pro kuchyňské zázemí a skladovací část. Na projektu se podílela nová architektonická kancelář a tak je interiér určitým způsobem modifikován novými prvky. V letních měsících je počítáno s velkou zahradou před OC Grand.

„Otevření Beerpointu v obchodním centru Grand v Pardubicích má svou logiku. Tento koncept je totiž určen především do obchodních center ve velkých městech a představuje nový styl pivních barů s prvky kopírujícími moderní způsob života. Zároveň svoji lokací chceme být atraktivní i pro zákazníky, kteří chodí za zábavou do centra Pardubic,“ vysvětluje David Petřík, manažer značkového konceptu Pivovarů Staropramen. „Potrefená Husa Beerpoint potěší především ty, kteří si chtějí dopřát odpočinek u sklenice dobrého piva po ukončení nákupu nebo v jeho průběhu,“ motivuje k návštěvě Petřík.

V Potrefené huse Beerpoint v Pardubicích si vychutnáte točený Staropramen světlý, Staropramen Granát, Stellu Artois či Hoegaarden White. Nabídku piv dále rozšiřují lahvový Staropramen ležák, Velvet, Kelt, Stella Artois nealko, Staropramen nealko, Leffe Briun a Leffe Blonde.

Z nabídky jídel se můžete těšit například na následující: Pangasius na spařeném listovém špenátu s bylinkovými pappardelle, cherry tomaty a krémovou omáčkou z jarní cibulky, Půlka pečené kachny servírovaná s chlebovými knedlíky a červeným zelím, ochucená skořicí a červeným vínem, Kuřecí prsíčka pečená v parmské šunce s čerstvým rozmarýnem servírovaným na lůžku z černých špaget nero

Shrnutí základních údajů

Datum otevření: 21. října 2008

Kapacita: 100 míst

Adresa: OC Grand, Náměstí Republiky 1400, 530 02 Pardubice

Kontakt: 775 791 088, info@phpardubice.cz

Otevírací doba: Ne - Čt - 11.00 - 24.00 hodin, Pá - So - 11.00 - 01.00 hodin

Gastronomickým partnerem, který se podílel na otevření této provozovny, je společnost F&B Concepts.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Stavbou roku se v celostátní stejnojmenné soutěži stalo Regiocentrum Nový pivovar v Hradci Králové, v němž od minulého roku sídlí Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Spolu s ním prestižní titul obdržely ještě další čtyři stavby - hotel Park Holiday v Praze, Moravský zemský archiv v Brně, most přes řeku Odru a přes Antošovické jezero na dálnici D47 a obytný komplex v Horních Počernicích v Praze.

Tituly Stavba roku byly uděleny u příležitosti Dnů stavitelství a architektury v Betlémské kapli v pondělí 20. října. Kromě odborných cen byla udělena i cena veřejnosti, kterou získalo Administrativní centrum Královéhradeckého kraje. Tato stavba obdržela přes 18 tisíc hlasů v internetovém hlasování na adrese www.stavbaroku.cz, kde si mohla laická veřejnost prohlédnout všechny nominované stavby.

Stavba roku je každoročně udělována pěti stavbám bez rozlišení pořadí. Vybrané projekty obdržely plaketu, kterou si mohou připevnit na vítěznou stavbu. Porotci na vybraných objektech ocenili nejen architektonické řešení, ale například i zasazení do krajiny nebo spokojenost investora a uživatelů stavby.

Cílem soutěže, kterou vyhlašuje Nadace ABF, je seznámit odbornou i laickou veřejnost s úrovní českého stavitelství a architektury. Myšlenka vznikla roku 1992, kdy se Nadace ABF stala právním nástupcem Československého střediska výstavby a architektury a navázala na jeho čtyřiatřicetiletou tradici. Převzala i evropské setkání pro architekturu a stavitelství FOR ARCH. Soutěž Stavba roku je od té doby vyvrcholením veletrhu.

Soutěž Stavba roku tradičně organizuje Nadace ABF, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, ministerstvo průmyslu a obchodu a časopis Stavitel společnosti Economia. Během doby trvání soutěže posoudila porota více než 800 staveb. Letos se jich přihásilo 61.

Kdo se mohl přihlásit

Soutěž je určena pro stavby realizované na území České republiky bez ohledu na státní příslušnost projektanta, architekta stavby a místo registrace realizátorských firem. Příhlášeny mohly být jak stavby nové tak i rekonstrukce, pozemní stavby všeho druhu, urbanistické realizace u úpravy krajiny, stavby veřejné infrastruktury dopravní i technické, energetické i vodohospodářské stavby.

"Příklad těch, kteří získali ocenění nejvyšší, a mnozí i opakovaně, nechť je inspirací a pobídkou pro další tvůrčí práci architektů, inženýrů a stavbařů. O mnohých národech minulosti víme jenom to, co umíme přečíst ze zbytků jejich staveb. Realizace stavby, účast v tomto procesu, patří mezi ty lidské činnosti, které přinášejí jejím účastníkům naplnění, pocit užitečnosti a štěstí," vysvětluje pointu soutěže Jan Fibinger, předseda správní rady Nadace ABF.

Zdroj: Novinky.cz | Foto: ABF.cz | Kráceno

Po zprovoznění ušetří ročně až 4000 tun CO2 z fosilních zdrojů

Dneškem začala první fáze projektu ve Velkých Popovicích, na jejímž konci dostane pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje čtrnáct nových kvasných cylindrokónických tanků k výrobě piva. Celková investice do projektu, který bude dokončen v závěru roku 2009, dosáhne téměř 220 mil. Kč.

K prvním šesti CK tankům instalovaným v Popovicích v roce 2003 brzy přibude dalších čtrnáct. Nové tanky nahradí kapacitu otevřených spilek a bude možné použít je i na plnění poloviční kapacitou, což je důležité pro výrobu piv v menších objemech. Jedna část současné spilky zároveň zůstane zachována pro možnost výroby speciálních piv.

„Tradiční recepty a varní postupy jsou klíčem k oblíbenosti našich piv mezi českými pivaři. Na tom nehodláme nic měnit. Technicky propracované CK tanky nám navíc umožní přesně kontrolovat jednotlivé parametry piva. Kvašení samozřejmě bude i nadále probíhat odděleně od dokvašování, obojí za nízkých teplot. Receptura, kvalitní české suroviny, technika a zkušenosti našich sládků jsou receptem k úspěchu našich značek. Rozhodně chceme tímto krokem podpořit vzrůstající oblibu našich piv," říká Jaroslav Gubiš, manažer pivovaru ve Velkých Popovicích.

Stavba bude provedena v "ementálové struktuře", tj. nejdříve výstavba sálu se stropními otvory pro usazení tanků, pak zbudování nosných pilotů a nakonec instalace tanků shora. Procesy v tancích budou plně automatické. Projekt je naplánován v souladu s nově vznikající prohlídkovou trasou pro návštěvníky pivovaru, jejichž počet roku od roku roste.

Nové CK tanky nahradí vysloužilé otevřené spilky, ve kterých kvasí mladina. Umožní také jímání CO2. Najímaný plyn bude dále využíván při stáčení piva. Celkově za rok ušetří pivovar až 4 000 tun CO2. CK tanky také výrazně omezí případná rizika a zvýší bezpečnost práce.

Jímání CO2 už funguje v pivovarech v Plzni a Nošovicích, pivovar v Popovicích však dostane v současnosti nejmodernější a nejúspornější systém na trhu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar Náchod zůstává dál v rukou města. Ani napotřetí se nedokázali zastupitelé dohodnout, komu a jestli vůbec značku Primátor prodají.

Více než stomilionový obchod zastavily pochybnosti o jeho transparentnosti. Způsob privatizace náchodského piva je ale zpochybňován už od samého počátku.

Radní ODS v čele se starostou Náchodu Oldřichem Čtvrtečkou chtěli původně prodat pivovar přednostně společnosti Liberecký investiční fond za 135 milionů korun bez jakéhokoli veřejné soutěže.

Obrovský majetek přitom prodávali téměř naslepo. Město si neudělalo ani nezávislý odhad. Na nesrovnalosti kolem chystané transakce město upozorňoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Prodej opraví opozice

Iniciativu nyní převzala opozice v čele se sociální demokracií. Do čtrnácti dnů chce připravit způsob prodeje tak, aby nebyl v rozporu s platnou legislativou.

„Proti prodeji jako takovému nic nemáme. Vadil nám jen způsob, jakým k němu mělo dojít. Chceme, aby byl co nejvíce transparentní a podmínky byly srovnatelné pro všechny zájemce a ne jak tomu bylo doposud," vysvětlil lídr opozice Jan Birke důvody, proč se opoziční zastupitelé rozhodli prodej akcií připravit.

Do dvou týdnů chce předložit návrh, jak by měl prodej proběhnout; a pokud jej zastupitelé schválí, rozjede se nová soutěž, která prý bude otevřená všem zájemcům. Pokud ani s ní nebude většina zastupitelů v Náchodu souhlasit, pivovar zůstane městu.

Opozici se podařilo zvrátit i poslední prohlášení starosty Náchoda, že pokud se pivovar neprodá v říjnu, neprodá se do konce volebního období, tedy do roku 2010.

Aktuálně.cz se chtělo zeptat na názor i Oldřicha Čtvrtečky. Ten ale po rozhodnutí zastupitelstva nebral telefon a nereagoval ani na SMS.

Prodej náchodského piva způsobil ve vedení města rozkol. Občanští demokraté ztratili podporu koaličních partnerů z řad KDU-ČSL, prodej rozdělil i samu stranu.

Lidovcům stejně jako opozici vadil nedostatek informací o ceně i ekonomické situaci pivovaru. Po radnici chtěli vysvětlení, proč mají náhle a za nejasných podmínek prodávat pivovar právě investorům z Liberce. Byli totiž dlouhodobě ubezpečováni, že podnik je ziskový.

Po upozornění na podivné okolnosti prodeje deníkem Aktuálně.cz a místními médii se objevili další zájemci, kteří byli ochotni dát za náchodské pivo o desítky milionů víc, než zněla původní nabídka.

Rusové zvedli výrazně cenu

Moskevská společnost Russian Tradition Group dokonce pivovarské akcie ohodnotila na 165 milionů. Konkurence donutila zdvihnout nabídku o deset milionů i Liberecký investiční fond. Zájem projevily i společnosti K Brewery Group a slovenský Stein Beverages.

Několik měsíců zvažovala koupi pivovaru i Holba; nakonec pro netransparentnost transakce nabídku stáhla.

Neočekávané zvraty, podávání nabídek jen několik dní před hlasováním zastupitelstva či náhlá zjevení neznámých investorů ze zahraničí provázeli diskuzi o prodeji pivovaru do konce.

A na poslední chvíli se objevila nabídka, ve které se dva největší rivalové v souboji o náchodské pivo dohodli na spolupráci.

Společnost Russian Tradition Group by odkoupila 35 procent a Liberecký investiční fond 65 procent. Za kolik se ale zastupitelé nedozvěděli.

ÚOHS řekl, jak prodat pivovar

Návod, jak prodat pivovar, před několika dny zaslal na náchodskou radnici Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dění kolem prodeje už několik měsíců sleduje.

"Doporučili jsme náchodským zastupitelům, že v daném případě jsou v zásadě možné dva postupy. Prodej za kupní cenu, kterou určí posudek nezávislého znalce nebo prodej nejlepší nabídce, která vzejde z výběrového řízení," uvedl místopředseda Úřadu Kamil Rudolecký.

Radnici dále doporučili záměr patřičně inzerovat po přiměřeně dlouhou dobu. „Adekvátní by měly být dva a více měsíců. Pouhé vyvěšení záměru na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů nestačí," uvedl Rudolecký s odkazem na několikadenní inzerování prodeje na stránkách města.

Podle úřadu by se mohlo město dostat do konfliktu s takzvanou veřejnou podporou a odmítnutí zájemci by mohli napadnout celou transakci u Evropské komise. Jejich šance na úspěch jsou přitom významné. Pivovar by se tak opět navrátil městu.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Martina Machová

Letošní sklizeň sladovnického ječmene je výjimečně kvalitní. Díky tomu se mohou všichni pivaři těšit na velmi chutné pivo s bohatou pěnou, které bude po každém napití krásně „kroužkovat“.

Po několika letech se opět urodilo dostatečné množství kvalitního sladovnického ječmene. Sladovnický ječmen, resp. slad, společně s chmelem jsou základní suroviny pro výrobu piva, které nejvýrazněji ovlivňují jeho výslednou kvalitu a chuť. Jelikož úroda sladovnického ječmene byla letos v Polabí po několika letech opět výjimečně kvalitní, (obsah bílkovin je kolem 11 %) můžeme se podle Pavla Benáka, ředitele Pivovaru Nymburk, těšit na opravdu chutné Postřižinské pivo. „Pokud má sladovnický ječmen bílkovin moc, nebo naopak málo, vznikají z takovéhoto sladu při výrobě piva problémy. Pivo může hůře pěnit, nebo neulpívá při pití pěna na stěně sklenice a pivo pak, jak říkají pivaři, nekroužkuje. Hodně bílkovin v ječmenu má zase za následek například to, že se pivo špatně filtruje a mohou vznikat různé zákaly. Kvalita ječmene má značný vliv na pěnivost piva. Kvalitní chmel z letošní sklizně dodá pivu zase příjemnou hořkost, která je tak typická zejména pro náš třináctistupňový pivní speciál Bogan,“ říká Pavel Benák.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Češi jsou považováni za národ pivařů, ročně ho vypije každý z nich téměř 160 litrů. Hodně lidí pivo pije, málokdo však ví, jak se vyrábí. Každý sládek však ví, že základem dobrého piva jsou kvalitní suroviny: voda, slad a kořením piva je chmel. Vše začíná ve varně, kde se smíchá rozemletý slad s vodou a chmelem. Dále se vytvoří mladina, po následném kvašení a chlazení se přidají kvasnice, probíhá hlavní kvašení a vzniká mladé pivo. Následuje filtrace a dokvašování. Dobrou chuť.

Reportáž vznikla na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě.

Zdroj: Digináves ČT24.cz | Autor: Ondřej Rázl

Bývalý pivovar se změní na moderní obchodní centrum. Plány ale nezapomněly ani na tradici.

Obchodní a společenské centrum Pivovar Děčín, jehož návštěvníci budou mít možnost posedět u kávy, stejně jako dojít si na večeři či koupit značkové oblečení, je zase o kousek blíž svému vzniku. Poté, co byl v srpnu zveřejněn projekt, byla zahájena v těchto dnech jednání o stavebním povolení.

„Počítáme s tím, že stavět se začne nejpozději v polovině příštího roku,“ řekla zástupkyně firmy Settimo Development Petra Tachecí.

V centru, jež vyroste v areálu bývalého měšťanského pivovaru, najdou návštěvníci desítky restaurací, obchodů, butiků či fitness. Záměrem investora je citlivě propojit původní památkově chráněné průmyslové objekty s nově plánovanou moderní prosklenou budovou.

V těchto dnech už se naplno rozběhla jednání s potenciálními nájemníky, kteří hodlají prostory obchodního centra využívat. S některými už se Settimo Development dohodl, jsou mezi nimi obchody se značkovým oblečením.

Zajímavostí je, že se počítá i s obnovením výroby piva. Malý pivovar by tak navázal na dlouholetou tradici přerušenou v devadesátých letech. V Děčíně se dříve vařila populární piva Kapitán a Admirál.

Investora mohou oslovit i menší či regionální podnikatelé, kteří mají zájem otevřít si v areálu obchod či restauraci. „Ozývat se mohou už dnes až do doby, než se centrum postaví,“ říká Tachecí.

Šanci působit v centru Pivovar mají i školy či různé příspěvkové a neziskové organizace. Jejich nájemné by bylo symbolické, platily by pouze za energii. Firma je prý příznivě nakloněna tomu, aby si tam například studenti otevřeli svůj klub či bar.

První návštěvníci by se v centru mohli objevit v říjnu 2010, to má končit první etapa výstavby. V druhé fázi, jejíž termín zatím nebyl přesně stanoven, by se zmodernizovaný areál mohl rozrůst o několik kinosálů a moderních bytů.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Horák

Proti výstavbě hypermarketů OBI a Interspar na místě bývalé továrny Tepna a proti prodeji náchodského pivovaru se staví sdružení obyvatel Náchoda, které si říká Sbor dobrovolných občanů. V pondělí chce zastupitelům na jejich jednání předat petici, kterou podepsalo více než jedenáct set obyvatel Náchoda.

Zástupci sdružení také míní, že způsob jednání o prodeji pivovaru Náchod jeví známky korupce. Důkazem o tom pro ně je odstoupení pivovaru Holba ze soutěže kvůli netransparentnosti a nerovnému přístupu k zájemcům. Sbor dobrovolných občanů proto žádá zastupitele, aby rozhodovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. „Pivovar bude možná nutné prodat, rozhodovat by ale měl nezávislý audit a regulérní výběrové řízení s jasnými podmínkami. Ne zmanipulovaná soutěž s podezřením z korupce a podvody,“ sdělili zástupci sdružení Michal Kudrnáč a Petr Rapant.

Mluvčí náchodské radnice Nina Adlof řekla, že radnice se k petici a obsahu otevřeného dopisu zastupitelům nechce před jednáním zastupitelstva vyjadřovat.

Zdroj: MF Dnes.cz - kráceno

Pivovary v Libereckém kraji považují získání ochranné známky České pivo za prospěšný krok. Do rejstříku chráněných zeměpisných označení EU bylo České pivo zapsáno 16. října.

Získání ochranné známky vítá ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. „Je to dobrý krok,“ dnes uvedl. Jeden z deseti největších pivovarů v zemi z toho ale podle jeho slov prospěch mít nebude. „Pomůže to hlavně exportérům. A to se nás netýká,“ poukázal s tím, že Svijany své pivo prodávají v tuzemsku.

Podle ředitele Pivovaru Hols ve Vratilavicích nad Nisou Petra Hostaše se ale získání známky na vývozu hned neprojeví. „Bude třeba nějaké propagace, aby se logo dostalo do povědomí,“ upozornil.

Podle jeho mínění se získání známky projeví i na domácím trhu. „Efekt v Čechách bude viditelnější a rychlejší,“ myslí si. Českým konzumentům to podle jeho slov pomůže rozeznat klasické české pivo od levných náhražek dovážených ze zahraničí.

Zdroj: Regiony24.cz

České pivo získalo definitivní ochranu Evropské unie.

Unie značku zapsala do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. „Proti registraci názvu „České pivo" jako chráněného zeměpisného označení nebyly vzneseny žádné námitky," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Kritéria specifikující chráněné zeměpisné označení jsou přísná. „Označení „České pivo" bude možné použít například jen pro piva s objemovým procentem alkoholu mezi 2,6 - 6% a piva vařená pouze v České republice," dodal ministr Gandalovič.

Na seznam chráněných názvů potravin totiž EU zapíše příslušný výrobek jen v případě, že s registrací názvu souhlasí všechny členské země. Výhrady proti názvu se přitom podle Veselého podávají velmi často až na poslední chvíli.

Všichni výrobci piva, kteří budou uvedený název používat, musí postupovat při jeho výrobě podle definovaných technologických postupů a používat přesně stanovené suroviny.

Pomoc hlavně pro malé výrobce

"Koncipovali jsme naši žádost tak, aby to mohly využívat všechny pivovary v Česku, a je pouze na jejich rozhodnutí, zdali se rozhodnou splnit podmínky nutné k označení České pivo. Silné značky to asi nevyužijí. Jsem například hluboce přesvědčen, že takové značky jako Pilsner Urquell nebo Budvar označení České pivo používat nebudou," konstatoval Veselý.

Označení České pivo tak pomůže marketingově především méně známým pivům, a to zejména při jejich exportu do ciziny.

Podle Veselého přitom již v současné době zhruba 20 pivovarů u nás toto označení používá, spotřebitel ale dosud neměl záruku, zda bylo při výrobě piv použito skutečně tradičních postupů.

"Nyní bude spotřebitel tuto záruku mít, dodržování podmínek při označení České pivo bude kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce," vysvětluje Veselý.

Pivovarnický svaz usiloval o ochranu názvu České pivo od vstupu ČR do EU.

Zdroj: Aktuálně.cz

Septembrové slniečko zvýšilo odbyt piva všetkým pivovarom

Kým ešte v auguste pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá, v septembri sa to už podarilo všetkým slovenským pivovarom. Stačili na to dva týždne pekného počasia, čím sa opäť potvrdilo, že slnko a spotreba piva sú pevne naviazané. V celoslovenskom meradle v septembri najviac poskočila spotreba piva z pivovaru STEIGER a to medziročne až o 40 percent, kým celkový výstav slovenských pivovarov vzrástol za tento mesiac o 9 percent a dosiahol 290.015 hektolitrov (hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,STEIGER si dobre vedie aj v celkovom výstave za 3.štvrťroky tohto roka. V porovnaní s rovnakým obdobím minulého roka, sme za 9 mesiacov roku 2008 predali o 28 percent piva viac, spolu to bolo 161.540 hl. Pri celkovom poklese predaja slovenských pivovarov od začiatku roka o 5 percent, je to veľmi dobrý výsledok. Pritom tohtoročne leto, čo je hlavná pivovarská sezóna, predaju piva neprialo, keďže sa striedali tropické a daždivé dni. Trochu to vylepšili teplé dni v septembri, kedy ešte fungoval predaj na letných terasách“, komentoval vývoj predaja J.Vysloužil.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 9 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER je regionálny pivovar, ktorý má svoj okruh verných priaznivcov. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Vyhniansky pivovar sa môže pochváliť tým, čo žiaden iný na Slovensku - pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. Pivovar nezabúda ani na pridanú hodnotu, ktorým je informačná starostlivosť o zákazníkov. Väčšina spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Více informací naleznete zde...

Bohumil Hrabal pronikl v těchto dnech na finský trh nejen prostřednictvím svého literárního díla, ale také na etiketách Postřižinského piva z Pivovaru Nymburk, který začal na místní trh exportovat své pivo. Konkrétně se jedná o Pepinovu desítku, Tmavý ležák a třináctistupňový pivní speciál Bogan.

Od září tohoto roku mohou ochutnat Postřižinské pivo také ve Finsku. Pivovar Nymburk totiž vyslyšel zájem ze strany finských obchodníků, kteří chtěli nabídnout tamějším pivařům kvalitní pivo z malého českého pivovaru. Na finský trh tak směřovaly už první dvě dodávky nymburského piva. Konkrétně se jednalo o jemně hořké světlé výčepní pivo Pepinova desítka, jemně sladký jedenáctistupňový Tmavý ležák s výraznou karamelovou příchutí a vůní a třináctistupňový pivní speciál Bogan, pro nějž je charakteristická výrazná hořkost a vysoký říz. Na své si tedy zcela jistě přijdou nejen finští pivaři, ale také pivařky. „Ačkoli řadu let už dodáváme naše pivo do Švédska, na finský trh se nám nedařilo dlouhou dobu proniknout. Velmi jsme proto uvítali zájem ze strany finských partnerů. Ti se rozhodli pro naše pivo, protože chtěli dovážet kvalitní české pivo z malého českého pivovaru,“ říká ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák

Přestože Pivovar Nymburk neustále rozšiřuje počet zemí, kam exportuje své pivo, zůstává i nadále hlavním zahraničním trhem Německo. Zde se Postřižinské pivo prodává pod značkou Gold Bohemia Beer.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Téma Horácký zimní stadion bylo přetřásáno na jihlavské radnici. Na stavební úřad přišel projektant rekonstrukce arény Dukly Vladimír Žák.

Jednání vneslo do projektu několik změn. Hlavním bodem byly „neviditelné“ práce, které hokejovou halu v případě modernizace čekají.

Vedlejší objekt Jihlavských autoopraven (v současnosti hospoda) bude například nutné přeložit na samostatný vodovod, plynovod a kanalizaci. Naopak zatím není jisté, zda hala bude nově vybavena vlastním zdrojem vody.

„Vrt zůstává v projektu zachován s ohledem na budoucí provozní náklady haly. Podle přípravných hydrogeologických prací ale hrozí, že odběrem podzemní vody stadionem budou dotčeny zásoby vody pro pivovar,“ nastínil problém projektant Žák.

Sousední pivovar totiž má ve svém areálu také vrt na vodu.

Sládek by se bál

„Podzemní voda je pro nás nezbytná. Pokud by její množství mělo být ohroženo, zřejmě bychom byli proti vrtu,“ ohradil se proti záměru sládek pivovaru Jaromír Kalina.

Dušaň Hasoň, technický ředitel pivovaru, se naopak možnosti omezení dodávek vody neobává.

„Vrty máme v hloubce 50 až 70 metrů. Nepředpokládám, že by zimní stadion odebíral vodu z této hloubky,“ vysvětlil Hasoň.

O dalším osudu zamýšleného vrtu se rozhodne po demoličních pracech uvnitř stadionu. Pokud bude vody nedostatek, projekt od záměru vlastního vrtu upustí.

Demolice vnitřku haly zahájí první etapu přestavby stadionu za téměř 350 milionů korun. „Kromě nosných zdí bude interiér haly vybourán,“ zmínil projektant Žák.

Naopak zachován má být severní vstup do haly od polytechniky z Tolstého ulice. Průchozí bude ale jen během velkých kulturních akcí.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Michal Kolařík

Domy, na kterých je napsáno ,,zde slowe od starodawna", jsou vždy atrakcí. Tento dům je spojen s velmi dlouhou tradicí vaření piva. U Medvídků v ulici Na Perštýně se vaří pivo průkazně již od roku 1466. Po dlouhá desetiletí byl hlavně baštou Budějovického Budvaru, ale v posledních letech sem specialisté chodí za zcela jiným mokem.

Sledujte Slovany s bedekry

Najít nejmenší minipivovar v Praze není tak úplně snadné. Je ukryt buď za spletí stolů a chodeb se schodištěm, když procházíte klasickou pivnicí U Medvídků, nebo je nově otevřen pohodlnější vchod z pasáže Metro. Ale možná, že vám pomůže, když se v centru Prahy zaposloucháte do směsice jazyků a budete následovat Rusy. Ti dokáží se svými bedekry a snad i čichem vyhmátnout ty nejlepší pivnice v Praze.

Prostory jsou starobylé a útulné, vzduch je prosycen vůní sladu, protože spilka a vše potřebné k vaření piva je jen několik metrů od vás. Podstatně dál je do kuchyně, protože pivovar logicky využívá té, která vyváří pro celý objekt. To se odráží i na práci obsluhy. Chodit za každou objednávkou desítky metrů není slast. Udržet si kvalitní obsluhu není jednoduché a pro ni není jednoduché udržet si dobrou náladu.

Nabídka jídel je široká, odpovídá velké restauraci zaměřené na turisty. Samozřejmě k pivu se nabízí především české speciality, dal jsem přednost před různými úpravami vepřového a hovězího krůtí rolce. Nebyla to nejlepší volba. Maso bylo suché a původní vůně asi i dlouhou cestou z kuchyně vyvanula. Spíše doporučuji dát si něco jednoduchého k pivu, jako je lepenice, pražská šunka od kosti, pivovarské prkýnko (šunka, domácí tlačenka, klobása) nebo variace českých sýrů.

Hlavní tahák? Pivo

To, proč sem chodí labužníci, je přece jenom pivo. Starobylé pivovarnické zařízení sloužilo svému účelu již před mnoha desítkami let a nyní již čtvrtý rok opět ožilo díky sládkovi Ladislavu Veselému. Ten má velké zkušenosti. Přes dvě desetiletí pracoval ve Výzkumném ústavu pivařském a kromě jiného vařil pivo i šest let v Japonsku. U Medvídků se mu plní jeho sny. První várka byla symbolicky uvařena 17. listopadu 2004.

Ve chvilkách volna vysvětluje tajemství dvou piv: ,,Oldgott je nefiltrovaný polotmavý ležák, připravovaný dnes již nepoužívanými postupy, jako je štokové chlazení, otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy a ruční stáčení do lahví s patentním uzávěrem. Naší pýchou je polotmavý speciál X-Beer 33. Začali jsme s malými várkami po 30 litrech dvakrát ročně, nyní již vařím každý měsíc."

K tomu je nutné dodat, že sládek zásadně používá jen přírodní suroviny, to je vodu, slad, chmel a kvasnice, nepřidává žádný cukr či další látky, které by daly pivu ještě větší říz. Ten už je i tak neobyčejně vysoký a na světě neexistuje žádné silnější pivo podle výše stupňovitosti, to je extraktu původní mladiny, který činí neuvěřitelných více než 33 procent. Všechna známá silná piva mají pouze vyšší obsah alkoholu. Náročnost přípravy ospravedlňuje i cenu, tři decilitry stojí 111 korun.

Pivo si je možné koupit v přilehlém stánku v lahvích s patentním uzávěrem a pan Veselý doporučuje ještě ho nechat odležet, i když už před stočením leželo v sudech půl roku.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Pivo Pilsner Urquell má i přes odlišný způsob výroby stejné vlastnosti jako před sto lety. Tvrdí to alespoň rozbor institutu Labor Veritas ze švýcarského Curychu.

„Nedávno jsme v pivovarském archivu nalezli knihu, v níž byly i výsledky měření hodnot našeho piva, které provedla jedna švýcarská chemická laboratoř v roce 1897. Řekli jsme si, že by bylo zajímavé porovnat kvalitu tehdejšího a dnešního piva,“ vysvětluje Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

Zástupci pivovaru proto vyhledali nástupnický institut a požádali jej o prozkoumání vzorku zlatavého moku, který se vyrábí v plzeňském pivovaru dnes.

„Hodnoty se liší pouze o desetiny procent, což je při výrobě piva běžná odchylka,“ pokračuje Jurina. Pivovar tak získal doklad, kterým se může bránit proti nařčení, že ukončením tradiční výroby se změnila kvalita jeho nejvýznamnějšího produktu. „I když se mění stroje na výrobu, pivo zůstává pořád stejné,“ doplňuje s tím, že využívání nejmodernějších technických prostředků bylo filozofií pivovaru od jeho vzniku.

Mnohem více si ale pivaři stěžují na další produkt pivovaru, kterým je Gambrinus. „Už to není, co bývalo. Určitě do toho přidávají nějakou chemii. Ještě tak před pěti lety jsem byl spokojený. Teď už ne,“ svěřuje se student Radek. K tomu se připojuje i Plzeňan Martin Vyskočil. „Dříve jsem pil jenom gambrinuskou desítku, ale teď si dám raději Svijany, nebo Koutské. Chutnají mi a jsou levnější,“ říká.

A co si o tom myslí zástupci pivovaru? „Samozřejmě, že jsme takové stížnosti zaznamenali. Není to ale o tom, že by se snížila kvalita Gambrinusu. Ta je neustále stejná. Kontroly jsou přísné. Kvalita menších pivovarů ale v poslední době rapidně vzrostla,“ domnívá se Jurina. Odmítá, že by pivo bylo nějak chemicky ošetřené. „To u nás v žádném případě nehrozí. Máme odsouhlaseno, že prostředky, jako je například stabilizátor pěny, používat nebudeme,“ ujišťuje Jurina.

V západočeské metropoli už nějakou dobu neplatí, že by v místních hospodách byly k dostání pouze piva z místního pivovarského gigantu. „Lidé teď prahnou po různých druzích piv. U nás jsou k dostání hned tři. Gambrinus sice ve výtoči pořád vede, ale ostatní se mu přibližují,“ říká provozovatel jedné z plzeňských restaurací.

Příznivci piv z Prazdroje si budou muset od listopadu připlatit. Pivovar totiž plánuje zdražení v průměru o čtyři procenta.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Známá českobudějovická restaurace Masné krámy, kterou provozuje pivovar Budějovický Budvar, n.p., získala cenu „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ od Sdružení českých spotřebitelů. Diplom dnes slavnostně převzali zástupci Budějovického Budvaru na Krajském úřadu Jihočeského kraje. Ocenění „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ se letos udělovalo již po sedmé. V Jihočeském kraji ho letos získalo celkem 20 subjektů z nejrůznějších oborů podnikání, mezi nimiž byly celkem čtyři restaurace.

„Ceny od Sdružení českých spotřebitelů si velmi vážíme. Masné krámy byly oceněny za interiér, špičkové gastronomické služby a vysokou úroveň obsluhy i pro cizince,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Masným krámům se podařilo navázat na slavnou tradici a těší se velkému zájmu zákazníků. Během letošního roku tam hosté vypili již přes 1150 hektolitrů piva, především „kroužkovaného ležáku“ Budweiser Budvar, který se tam čepuje, jako na jediném místě na světě, přímo z tanků. Restaurace nabízí i široký výběr jídel. Největší úspěch mají pokrmy tradiční české kuchyně: Pivovarský guláš, Staročeská vepřová pečínka a Grilovaná vepřová žebra.

Kapacita restaurace Masné krámy je 190 míst. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hodin, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hodin a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. Rezervace je možné získat na telefonu 387 201 301 nebo na e-mailu info@masne-kramy.cz. Podrobné informace o Masných krámech včetně menu a ceníku najdete na www.masne-kramy.cz.

Zdroj: Tiosková zpráva Budějovického Budvaru

Kategoricky proti zdražení se postavil šéf poličského pivovaru: Nikdo k tomu prý nemá důvod, cena sladu šla dolů.

Když na konci září Plzeňský Prazdroj oznámil zdražení piva, bylo jasné, že je jen otázkou času, kdy ho budou následovat pivovary menší.

Však si také šéfové východočeských pivovarů zalepili ústa a otázky na to, kdy, o kolik a zda vůbec, odbývají frázemi o tom, že „v nejbližší době zdražení neplánujeme, ale vyloučit ho nemůžeme.“

Jinými slovy, čekají na to, jak se zachová konkurence. V jejich případě ostatní malé pivovary v regionu.

„Zatím jsme o tom nemluvili, termín zvýšení cen našeho piva není stanoven. Plzeň však pro nás není vůbec směrodatná, to spíše pivovary v nejbližším okolí, se kterými bojujeme na trhu,“ potvrdil ekonom broumovského pivovaru Karel Krejčí.

Podle řady analytiků totiž českému pivnímu trhu hrozí totéž, co se stalo nedávno u cigaret: masivní odliv zákazníků od prestižních a drahých značek k levným pivům. A vyklízet pozice a přizpůsobovat se zdražování, se kterým přišel Prazdroj, by tak mohlo být pro malé pivovary zkázou.

Vyčkávací taktika se týká většiny malých pivovarů ve východních Čechách. Minimálně do Vánoc s cenou nechce hýbat ani pardubický Pernštejn. Trochu opatrněji mluví i vedení trutnovského pivovaru či šéf hlineckého Rychtáře Milan Vedra.

„Dopracovávají se smlouvy na dodávku surovin v příštím roce, pak se teprve uvidí. Je to na vážkách. Musíme také analyzovat, co případnému zdražení řekne trh,“ dodal Vedra.

Jediným, kdo se včera v anketě Deníku ve východočeských pivovarech postavil kategoricky proti jakémukoliv zdražování, je šéf poličského pivovaru Karel Witz.

„Ke zvýšení cen nemají pivovary nejmenší důvod. Například cena sladu, která představuje 40 procent výrobních nákladů, šla radikálně dolů – z 12,5 tisíce na 10 tisíc korun. A ceny dalších vstupů, například energií? Vždyť začal zlevňovat i benzin,“ podotkl Witz.

Plzeňské pivo bude dražší od listopadu, průměrně se jeho cena zvedne o 70 haléřů za půllitr. Když Prazdroj zvyšoval ceny vloni, malé pivovary ho brzy následovaly.

Letošní prodej piva nebyl podle předběžných odhadů „žádná sláva“. Češi loni v průměru vypili 158,8 litru piva na hlavu včetně kojenců.

Zdroj: Hradecký deník.cz

Během dne otevřených dveří využilo mnoho zájemců z řad veřejnosti možnosti prohlédnout si interiér tohoto významného podniku ve městě, který zaměstnává 60 lidí.

Exkurze do sladovny, stáčírny a dalších prostor zaujala nejen muže, kteří holdují pivu.

Tento lahodný mok bylo možné dopřát si přímo u brány pivovaru a dokonce zde i zakoupit dvoulitrová balení určená pro vývoz do zahraničí.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Alena Kaňková

Objekty na Českokrumlovsku, kde se vařilo pivo, už na staré časy mohou jenom vzpomínat. Jejich další osud je nejistý.

Obřadní místnost vznikne v blízké budoucnosti v prostorách bývalého pivovaru v Dolním Dvořišti. Nyní je vše ve fázi projektování.

„Zatím tam probíhají uklízecí a udržovací práce, aby nám to nespadlo. Chceme tam toho udělat více, obřadní místnost je ale prvořadá,“ řekla starostka Dolního Dvořiště Helena Panská.

Menších pivovarů bylo kdysi Českokrumlovsko plné. Některé vzal čas, jiné ještě stojí, avšak s jejich využitím je problém.

„Dneska se v něm nic neděje. Měli jsme ty prostory pronajaté od zemědělského družstva. Dělali jsme tam různé výstavy, ale nakonec jsme to stejně pustili, protože město koupilo starý dům zvaný Kantůrkovec, který nyní pod dozorem památkářů dáváme dohromady,“ řekl Zdeněk Korbela ze Společnosti přátel města Velešín. „Pivovar zanikl v roce 1927. Jak moc je starý, nikdo pořádně neví. Zápisy ho ale zmiňují už v 16. století,“ zavzpomínal Korbela.

Navrácení velešínského piva by Korbela, stejně jako mnoho dalších místních pivařů, uvítal. „Pokud by o tom někdo uvažoval, bylo by to určitě fajn. Pokud by se ale tak vážně stalo, určitě už by to nebylo v původním pivovaru, který je ve špatném stavu,“ uvedl Korbela. „Je tu hostinský, který vaří občas své pivo. Ale jenom pro své známé,“ podotkl starosta Velešína Josef Klíma.

„To poslední se mu moc povedlo. Bylo vážně dobré. Byl ho ale jen soudek,“ dodal Korbela.

Pivovar měl například i Benešov nad Černou. Nyní objekt slouží jako sklad. Podle slov starostky Veroniky Korchové zatím nehrozí, že by se v obci zase vařilo pivo. „Budova je opravená, takže ve špatném stavu není. Přemýšlelo se o její budoucnosti, ale zatím zůstane tak, jak je,“ řekla Korchová. „Bylo by zajímavé, kdyby se tu zase vařilo pivo, ale to by se musel najít nějaký nadšenec, který by se o to postaral,“ usmála se.

Časem zapomenuté

Málokdo ví, že svůj pivovar měly i křemežské osady Chlum a Chlumeček. „Opravdu tu byly pivovary. V Chlumu se z něj stal velkostatek, který po válce užívalo družstvo. Po devadesátém roce se vrátil k původnímu majiteli, který objekt rekonstruuje. Je to náročné, práce trvají již několik let. Majitel tam chce mít výstavní expozici,“ popsal Josef Troup, starosta Křemže, ve které podle spekulací také možná stál kdysi pivovar.

Podobná situace je i v sousedním Chlumečku. Dnes objekt pivovaru, ze kterého se také stal statek, vlastní stát. Jeho využití je nulové. „Objekt je v dezolátním stavu. Co s ním bude dál, nikdo netuší. Snad nedopadne tak, jako v Omleničce, aby se musel zdemolovat,“ řekl Troup. Podle jeho slov je ale využití této budovy těžké, protože se nachází na nestrategickém místě. „Vidím to zle. Objekt stojí uprostřed obce a je obkroužený komunikacemi. Prakticky není k čemukoliv rozumnému použitelný,“ dodal.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba

Majitelé historického objektu někdejšího pivovaru v Buštěhradu nenašli dosud s představiteli města a zástupci obyvatel společnou řeč. Budovám tak stále hrozí zbourání nebo postupné chátrání.

Zbourání pivovaru je barbarbaství! Taková prohlášení padala včera dopoledne na adresu majitelů buštěhradského pivovaru ze strany památkářů a představitelů obce, kteří nedokáží dlouhodobě najít společnou řeč vedoucí k záchraně jedinečné dominanty Buštěhradu.

Historická budova pivovaru, na níž se výrazně podílel barokní stavitel Anselm Lurag, je nyní v ohrožení kvůli tomu, že by měla nadobro ustoupit moderní výstavbě.

Objekt někdejšího pivovaru, později galvanovny a dále skladu zeleniny, vlastní od roku 1993 firma Level, jež zde provozuje sklad stavebního materiálu. Společnost přišla před časem s návrhem projektu, který by umožnil demolici pivovaru a výstavbu moderních bytových domů. Lidé z města se ale proti tomu ostře postavili a za iniciativy občanského sdružení Buštěhrad sobě a památkářů usilují, aby celý areál pivovaru byl neodkladně zapsán na seznam chráněných památek.

Přestože představitelé společnosti Level údajně již osm let hledají kompromisní řešení jak pivovar smysluplně využít či přestavět, vedení města a architekti vidí za jejich úmyslem pouze snahu o likvidaci objektů.

Při úterním jednání vyjádřili kromě dalších zúčastněných také renomovaní odborníci z oblasti architektury opakovaně obavy, aby jediným chybným rozhodnutím nezmizel jedinečný objekt z povrchu zemského.

„Jednání se nijak nepohnula kupředu. Po celou dobu na nás byla vyvíjena pouze mediální kampaň, aby byl náš záměr poškozen a vypadali jsme jako nějací lumpové. Před časem jsme předložili projekt, který stál naši firmu nejméně milion korun. Ten se nelíbil, takže bych byl rád, kdyby nám naopak Buštěhradští nabídli svoje řešení a my ho nakonec dokázali přijmout. Takhle to dojde pouze do té fáze, že objekt bude nadále chátrat, až nakonec spadne,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Level Pavel Šustík, jenž doplnil, že mají zájem se s městem domluvit. Do dnešního dne prý firma vyčerpala veškeré možnosti a odmítá dělat další nové zbytečné návrhy za nové peníze.

Ke spolupráci města a soukromého subjektu nabádal přítomné i odborník z oblasti architektury a ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT Benjamín Frágner.

„Znám případy z jiných měst i ze zahraničí, kdy se podařilo rekonstruovat pivovar v jeho původní podobě. Je potřeba, aby došlo k určité synergii veřejného a soukromého zájmu. Cena pro budoucnost i firmu bude vyšší, když se vytvoří smysluplná konverze původního objektu, který bude mít za pár let větší cenu než novostavba,“ navrhuje Frágner, jenž nepopírá, že takové řešení je v mnohém složitější.

Tyto návrhy se sice Buštěhradským zalíbily, ale starosta města Václav Nový na ně reagoval zamítavě hlavně kvůli tomu, že obec nemá dostatek finančních prostředků na jejich uskutečnění a firma Level se odmítá v současné době podílet na financování dalšího nejistého projektu.

„Nelíbí se mi, že cokoli jsme dosud přednesli, bylo špatně. Teorie je jedna věc, ale jsem zvědavý, když se celý pivovar stane kulturní památkou a my ho na základě přísných požadavků draze přebudujeme třeba na bytový dům, nevím, kdo si ty předražené byty nakonec koupí,“ doplnil ředitel Levelu Šustík.

Jestli se všechny zúčastněné strany po včerejší bouřlivé diskusi dokáží domluvit, je nyní otázkou. „ Podle mě mají představitelé firmy v hlavě stále ten nejjednodušší návrh, nemít problémy a postavit nové bydlení. Bylo by třeba jednat dále a přesvědčit je o tom, že v jiných městech se to povedlo.

Tvrdím, že když se chce, tak to je možné všechno. Jestli je ale jejich zájem věc protahovat a potom pivovar výhodně prodat, je otázka druhá,“ uzavřela členka občanského sdružení Buštěhrad sobě a architektka v jedné osobě Daniela Javorčeková.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Kateřina Husárová

Pivovar Holba z Hanušovic na Šumpersku věnoval osmašedesát tisíc korun ze vstupného letošních pivovarských slavností charitativním organizacím. Město Hanušovice jako spoluorganizátor slavností darovalo charitě přes pětašedesát tisíc.

Předání finančních darů proběhlo v prostorách organizace Dětský klíč v Šumperku, kde se sešli zástupci pivovaru a hanušovické radnice s charitativními organizacemi. Mezi Denní stacionář Šimon, působící na území okresu Jeseník, obecně prospěšnou společnost Dětský klíč Šumperk a Sagapo Bruntál rozdělilo vedení pivovaru osmašedesát tisíc korun. „Je to způsob, jakým může i společnost jako pivovar částečně pomoci handicapovaným lidem. I nadále chceme organizovat akce, které přinášejí lidem zábavu a navíc podpoří dobrou věc,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Stacionář Šimon Jeseník chce finanční dar věnovat na vybavení relaxační místnosti a vybavení dílen pro pracovní terapii. Pro šumperský Dětský klíč představuje dar část financí potřebných na vybudování tzv. odlehčovacího bytu pro autistické děti. V něm bude probíhat nácvik pobytu dítěte bez rodičů za podpory asistenta. V Sagapu Bruntál finance poslouží k nákupu monitorovacího zařízení pro osoby s epilepsií.

Starosta Hanušovic Petr Malcharczik (nezávislý) předal při této příležitosti Charitě Šumperk přes pětašedesát tisíc korun, které jsou výtěžkem radnice z pivovarských slavností. Ty se konají pravidelně v srpnu v hanušovickém pivovaru.

Zdroj: Olomoucko Regiony.cz

Turisté i domorodci mají nyní v historickém centru hlavního města novou atrakci - reklamní plachtu s obří lahví piva Pilsner Urquell.

I když je reklamních ploch v Praze tisíce, tento gigantický "lahváč" upoutal na Křižovnickém náměstí pozornost obyvatel. Svou velikostí a barevností totiž zastínil takové pražské skvosty, jakými jsou například Staroměstská mostecká věž, kostel svatého Františka i socha Karla IV.

Sám vladař působí před poutačem jen jako figurka. Reklamní plachta je natažena přes celou budovu kláštera křižovníků s červenou hvězdou. Uprostřed ní je na potisku veliký gotický výklenek, a v něm se tyčí pivní lahev s obrácenou zátkou, která vypadá jako královská koruna. Pod celým výjevem je pak napsáno velkými písmeny PILSNER I.

„Je to šílené. Základní památky přece nemůžeme zaprodat sponzoringu. Opravdu nedokážu pochopit důvody, které by ospravedlňovaly takové užití reklamy,“ komentoval včera mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Žádný zákon ale porušen není. Jakákoliv vyhláška nebo předpis, které by takové užití reklamy regulovaly, v Praze totiž neexistuje. „Řešili jsme to a já jsem tam posílal kontrolu. Ta plachta ale jen zakrývá lešení, pod kterým probíhají opravy. A z té reklamy se část té rekonstrukce bude financovat, což je podle nás v pořádku,“ uvedl radní pro kulturu a cestovní ruch Milan Richter.

Zdroj: Strategie.cz