Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní cesty po Vietnamu


verze pro tisk

Pivní cesty po Vietnamu

Pivní cesty po Vietnamu

Po strašně dlouhé době jsem se dokopal k tomu, abych vám představil pivní kulturu v exotickém Vietnamu. Možná je to i díky vzájemným vztahům Československa, respektive České republiky a Vietnamu, ale v této asijské zemi na tom nejsou, v porovnání s dalšími asijskými státy, s pivní kulturou zase tak špatně. I když jde samozřejmě o exotiku.

Po Vietnamu (a Kambodži) jsem cestoval se ženou skoro dva měsíce ve snaze, co nejlépe proniknout do místního prostředí. Jelikož jsme tam jeli neorganizovaně, museli jsme se tudíž o všechno starat sami, smlouvat, zařizovat, rozčilovat se, vyptávat se a samozřejmě se i mnohokrát spálit a nechat se napálit. Ale o tom cestování je a bez toho danou zemi pořádně nepoznáte.

Předem upozorňuji, že cesta proběhla již před rokem a půl, tudíž se mohlo mnohé změnit. Především ceny se mění rychle, jako ponožky, i když současná ekonomická krize zabrzdila růst zdejších cen, šponovaných davy turistů, mimo jiné i českých. Tedy, berte všechny informace s rezervou, spíše jako pivní reportáž. Tolik obsáhlý úvod.

Cesta letadlem do Vietnamu měla trvat skoro celý den. Začali jsme s ČSA. Letušky příjemné, české. Cestou do Moskvy, kde máme přesednout na aerofloťácký let do Hanoje, jsem si dal jeden gratis plechovkový Gambrinus. Není to nic moc, ale potřeboval jsem nějak uklidnit cestovní horečku, která se mě již několik dní držela. 

V Moskvě, na Sherementevu, jsme se najednou ocitli někde v socialistických 70. letech. Tmavé letiště, kde jsme museli přečkat několik hodin, příliš lákadel neposkytovalo. Ceny v místní restauraci astronomické, všude se kouřilo, po celém terminálu kvůli tomu byly rozestavěny obří popelníky. Nakonec jsme si sedli na schody k toaletám s plechovkovým Carlsbergem asi za 100 Kč.

Pivní křižovatka

Po úmorném letu s plným letadlem ruských Vietnamců a protivnými ruskými letuškami jsme konečně dorazili do Hanoje. Chvilka úřednické buzerace a bylo to. Letiště je ale asi 30 km od města. Naštěstí jsme již předem věděli, že tam jezdí místní autobus. Nahaněče taxíků a minibusů jsme tedy rázně odmítli.

Ale ouvej, i na oficiálních letištních informacích nám řekli, že musíme dát minimálně 10 dolarů za mikrobus. Ano, už se dostanu k pivu, ale musím vás upozornit, jak to ve Vietnamu chodí. Nikomu nevěřte!!! Pořád si vše ověřujte a smlouvejte!!! Stačilo se chvilku rozhlížet a autobus, sice rozhrkaný a stařičký, ale co, nás dopravil do centra Hanoje za 7 korun.

Pivní křižovatka v Hanoji
Pivní křižovatka v Hanoji

Tedy k pivu. V Hanoji ve Staré čtvrti, kde bydlí skoro všichni turisti, existuje takzvaná pivní křižovatka. V jejím okolí je množství hospod, kde se točí pivo. Tedy hospod. Klasickou čtyřku tady nenajdete. Buď jsou tady restaurace, hlavně pro turisty, nebo se prostě jí a pije na ulici. Chvíli to sice trvá, než se člověk naučí si normálně přidřepnout k babce a říct jí, co a za kolik chce sníst a vypít, ale jde to.

Na konci února byla v Hanoji docela zima. Museli jsme vyndat mikiny, Vietnamci byli zabaleni do bund a do šál. Pivo se tedy nemuselo nijak chladit. Točilo se ze sudů přímo na ulici, a to samospádem.

Bia hoi Hanoi
Bia hoi Hanoi

Třetinka za 2,5 Kč!! K tomu jsme si za korunu kupovali čerstvé, ještě měkké buráky, namáčené i se skořápkou do slané vody. Později se našimi pochutinami k pivu staly i malí šnečci, kteří se jí přiloženým trnem, oříšky v kokosové omáčce a mnoho dalších dobrůtek.

Trochu problém je takhle na ulici se záchodem. U pivní křižovatky je jen jeden zapadlý hajzlík, kde chlapík vybírá 50 haléřů. Za exkurzi do středověku to ale stojí. Většina turistů ale asi chodí do blízkých penziónů, kde bydlí.

Bia Ha Noi
Bia Ha Noi

Kromě točeného (bia hoi) se dá všude sehnat lahvové nebo plechovkové pivo, které je ale o poznání dražší – 10 až 15 Kč. Jedinou opravdu globální značkou, na kterou narazíte v celé zemi, je Tiger bier (opravdu licenčně vařeno ve Vietnamu). Jinak na severu a v Hanoji zvlášť bia Hanoi a Halida.

Tiger z Vietnamu
Tiger z Vietnamu

Místní pivka jsou opravdu docela dobrá. Žízeň zahánějí a ostrou chuť místní kuchyně krásně splachují. Do většiny z nich se, kromě tradičních surovin, přidává rýže a jedná se o světlé desítky. Nějaké speciály nenajdete, spíš ještě slabší piva. Když už, tak narazíte na ležák, který se zde označuje jako exportní pivo. Mimochodem, chmel se dováží většinou z České republiky.

Nabídka lahvového piva
Nabídka lahvového piva

Česká stopa v Hanoji

V Hanoji jsme také náhodou narazili na jeden zajímavý podnik. Ve změti kol, drátů a všeobecného bordelu nás zaujal český nápis ČESKÁ HOSPODA. Podnik byl dvoupatrový, dole byl umístěn minipivovar s měděnou varnou. Na čepu byla tmavá a světlá dvanáctka za, na místní poměry, astronomickou cenu 27 korun.

Česká hospoda v Hanoji
Česká hospoda v Hanoji

Bohužel nám nikdo neuměl vysvětlit, kde se to tu vzalo ani nic jiného. Poprvé a skoro naposledy jsme zde viděli opilé Vietnamce, kteří zpívali ruské písně. Pivo docela šlo, ale bylo teplejší. Výzdoba kozlíky ala Velké Popovice zajímavá. Servírka ale uměla jen „thank you“. (http://newhanoian.xemzi.com/venue/show/112/Bohemia-Pivo )

Poutač s kozlíky
Poutač s kozlíky

Mimochodem, když jsem zmínil to smlouvání, ve všech restauracích jsou ceny pevně dané, tady se nesmlouvá. Stejně tak tam, kde je cena napsána. Smlouvat mohou ty otrlejší u stánků s jídlem. A samozřejmě všude jinde – na trzích, při sjednávání služeb, ubytování, dopravy. Vždy je třeba si domluvit cenu dopředu, jinak okradení neujdete!!

Prodavač před klášterem
Prodavač před klášterem

Samozřejmě i my jsme byli mnohokrát napáleni a nepoučilo nás to. Například i když si desetkrát koupíte panáka rýžové vodky za 2 koruny a cena je vám obecně známá, musíte si ji vyjednat vždy znovu předem. Jinak dopadnete jako já, po měsíci cestování mě ošidili v jedné horské osvěžovně a chtěli korun deset. Na okrádání si ale zvyknete. Průvodčí v autobusu po vás, jako po cizincích, chce 30 korun, i když má na dveřích napsáno 5. Když mu po chvíli hádání dáte kompromisních 10 korun s tím, že za 40 km je to ještě dobrá cena a nechcete se s nim dál otravovat, tváří se uraženě. Čekáte frontu na bagetu, Vietnamci před vámi platí 3 koruny, po vás chtějí 10. Nesmíte se nechat. Věčný boj je ale po nějaké době unavující.

V Hanoji se dá také narazit na česká piva, která točí ve vyhlášených podnicích za astronomické částky. Narazili jsme na Gambrinus.

Na skok v Kambodži

Jelikož nám nebylo v Hanoji nejtepleji, přeletěli jsme do Kambodži. Let s Kambodžskými aerolinkami, které mají snad nejhorší rating na světě, jsme přežili a byli jsme v Siem Reap. Spolu s Phnom Penhem nejvíc turistické místo v zemi, kvůli obrovskému areálu Angkor.

Angkor
Angkor

Kambodža je nádherná země, památky jsou úžasné, určitě se sem chci vrátit, ale zpátky k pivu. V porovnání s Vietnamem je Kambodža strašně chudá. Možná i proto místní pivo skoro nepijí, s výjimkou hlavního města. Asi i proto je v zemi jen jeden pivovar v pobřežním městě Sihanoukville.

Pivo Angkor
Pivo Angkor

Zde se vaří především nejrozšířenější místní pivo Angkor, které jsme jako jediné několikrát viděli i v točené podobě. Používá se americký styl, kdy vám na stůl přinesou piva celý džbán. Kromě toho vaří i pivo Bayon. Obě piva existují v různé voltáži. Ochutnal jsem i polotmavý extra stout 18.

Pivo Bayon
Pivo Bayon

V obchodech, kde nakupují výhradně turisté, lze sehnat i několik druhů thajského, australského a evropského piva. Zde nabízená thajská piva (Chang) byla již poměrně silná. Do zdejšího teplého klimatu se moc nehodila.

Ochutnal jsem i pivo Khmer, na kterém bylo napsáno Palm beer a pak už jen khmérština. Ani Moro nedokázal vypátrat nic víc. Ale „pivko“ zajímavé, nicméně nepivní.

Na rozdíl od Vietnamu jsme v Kambodži moc dlouho nepobyli, takže to zkrátím. Pivo je zde dražší. Točené asi jako u nás. Lahvové ještě dražší. Chudoba je všudypřítomná. Malé děti žebrají, bílí hnusáci si je kupují a nikdo proti tomu nic nedělá. Země se ještě vzpamatovává z kruté minulosti, na Killing fields, kde stále trčí kosti a oblečení z masových hrobů ze země, si představu uděláte sami.

Vietnamská piva

Pro cestu zpátky do Vietnamu jsme zvolili řeku Mekong. Cesta z Phnom Penhu do hraničního Chau Doc trvala lodí celý den. Cestou lze pozorovat život u vody i její čistotu. Není výjimkou, že vidíte chlapečka kakajícího do vody a opodál v té samé vodě žena myje nádobí. Z této vody se někdy vyrábí i led, takže pozor. Hlavně na jihu Vietnamu mají totiž tendenci cizincům cpát led do všeho, i do piva! Může se pak stát, že vám v pivu plave rákosí a kdovíco ještě. I když na druhou stranu, možná lepší, než teplé pivo. (Bez ledu se neobejde místní pochoutka - šťáva z cukrové třtiny.)

Pozor na led do piva!
Pozor na led do piva!

V Chau Doc nás to dostihlo. Asi proto, že došla hruškovice z domova, kterou jsme ze zdravotně-preventivních důvodů každý den ucucávali. Ale na každého dojde. Krevety za 10 korun u stánku za to určitě nemohly. Místní tvrdý alkohol je maximálně pětatřicetiprocentní, ale spíš jen dvacetiprocentní. Dost smrdí, ale míchaný jde. Střeva ale moc nevydesinfikuje.

Zde odpočívá Ho Či Min
Zde odpočívá Ho Či Min

Na jihu také vládne Saigon beer. Pivo z Ho Či Minova města, kterému zde nikdo neřekne jinak než postaru Saigon, má dvě podoby. Desítku, a ležák, který se jmenuje exportní.

V HCMC (Ho či min city) jsme narazili i na hotel, kde točili Gambrinus a Březňáka. Jednalo se opravdu o nóbl podnik a tak jsme ani nenakoukli. Byla to ale chyba. Až doma jsem zjistil, že to nebyl Březňák, ale místní restaurační pivovar prostě okopíroval pana Cibicha i s celým logem. Vietnamci si prostě na nějaký copyright nehrajou.

HCMC: restaurační pivovar ala pan Cibich
HCMC: restaurační pivovar ala pan Cibich

Během našeho putování směrem k severu jsme postupně narazili na další regionální značky 333 (bababa), Biere Larue, Festival beer, Huda beer, Na Da a Lao Cai. V horách poblíž čínských hranic se prodává i pašované čínské pivo Hong Huo (slabý odvárek). Pivka neurazí a žízeň hasí dobře.

Dobrou chuť!
Dobrou chuť!

Pivo se ale ve Vietnamu nevaří jen ve velkých průmyslových pivovarech. Několikrát jsme narazili na opravdu hyperlokální záležitost, ať už točenou, nebo prodávanou v neoznačených plastových lahvích. U většiny se můžu jen dohadovat, kde a jak se to vařilo. Akorát v krásném městě Hoi An vím, že jsem pil točené pivo W1N Bia z pivovaru San Miguel. Když je venkovní teplota vyšší, dá se sud do kovového obalu a napěchuje se to ledem. Točí se dál samospádem, maximálně se někde přifoukne pumpičkou.

Vietnamské pivo
Vietnamské pivo

Rady na závěr

Vietnamci docela lejou, ale jen muži a příležitostně. V neděli (soboty jsou pracovní) je v místních hospodách běžně k vidění u každého stolu samotný chlapík, který si k obědu poručí láhev rumu nebo vodky a prokládá to pivem. Pijí, aby se vožrali.

Ani se mi nechce věřit, že jsem to pil
Ani se mi nechce věřit, že jsem to pil

Nejsou ale moc zvyklí. Jednou se mě pokoušeli v jedné hospodě přepít. Dokonce mi i piva platili a to je co říct. Bára se bála, že odpadnu a oni se jí zmocní, ale nemohli se mnou držet krok. Asi šest z nich si se mnou chtělo dávat páku. Pro legraci jsem to zkusil, a i když nejsem žádný silák, pravačkou i levačkou to šlo vcelku snadno. Piva ale začala účinkovat (také rýžová vodka s nakládanou havětí z předchozí hadí hostiny - tzv. hadovice, kobrovice, gekonovice a sršňovice). Dál mám jen matné vzpomínky. Na páku se mnou se stála fronta… Barvy české republiky jsem čestně obhájil… Nějak jsme se dostali do penzionu, který byl asi 20 km daleko… Bára spadla do škarpy… Ráno jsme měli na pokoji slaměný vietnamský klobouk…

Pohled nechci
Pohled nechci

Cestou po Vietnamu se mnohdy hodí si půjčit motorku. Cena na den začíná na šesti dolarech. Jsou to slaboučké kozí dechy z Japonska, ze kterých nevytáhnete víc než 60, ale ani nechcete kvůli stavu místních silnic a dopravě. Policajti cizince nekontrolují, pokud mají helmu. Příjemné tedy je, že si cestou můžete dát pivo a jet dál.

Psí packy nebo jitrnice?
Psí packy nebo jitrnice?

Rozhodně se nebraňte místní kuchyni, ale ta opravdu místní je jen v domácnostech (kam se většinou nedostanete) nebo na ulici. To, co se servíruje cizincům v restauracích, je jen odvárek. Vietnamci jedí opravdu všechno. Zkuste hada, různé ptáky a ptáčky, žáby, psa, ryby, ale nepátrejte, jak se to připravovalo.

Pašíci dozlatova upečení letlampou
Pašíci dozlatova upečení letlampou

Aeroflot má docela vysoké váhové limity pro zavazadla, takže jsem kamarádům přivezl všechna degustovaná piva a strašně moc dalších věcí. Tam jsme jeli s dvaceti kily a zpátky se vraceli s šedesáti.

Suma sumárum. Do oněch končin se sice nejezdí výhradně za pivem, ale na cestě ta místní pivka potěší. Na rozdíl od mnohých blízkých končin, kde se mi po některých pivech křiví huba, nemůžu těm vietnamským mnoho vytknout. Nesednete si před nimi na zadek, ale výborně se hodí do místního teplého a vlhkého klimatu. Tak bia hoi Hanoi!!!

Kýč na závěr
Kýč na závěr

Mimochodem, minulý týden jsem četl, že podle průzkumu 70 procent lidí nedočte článek delší než 1000 znaků. Takže těch zbývajících 30 procent zdravím...


Další fotografie naleznete v této fotogalerii...



[Píra] [Zobrazeno 11552x] [27. prosinec 2009]
[Pivo ve světě] [comments: 25] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Vladimir Sousoška

úterý, 27. září 2011
13:42

Toho Tiger a Hanoi jsem si koupil teď v pivotece v Bystrci.


napsal(a): Vladimir Sousoška (meilinka(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Pavel Carda

středa, 14. červenec 2010
10:52

Ahoj, v Kambodže a ve Vietnamu jsem byl s kamarádama před rokem a půl. Na ulici jsme jedli furt, i když jsme občas měli strach, že chytnem nějakou srajdu.
Pivo tam maj všude a je levný, což je pro pivaře velká výhoda.
Nejdražší je letenka a potom to živobytí tam je už za hubičku. Fakt paráda.


napsal(a): Pavel Carda (cardap(a)tiscali.cz) [Odpovědět]

Adsense

25. listopad 2017
02:39


posted by: Inzerce

swooper

neděle, 16. květen 2010
13:25

swooper

Ludwig, Píra : chápejte, že každý český šéf, či manager pije jen to nejlepší pivo a to co pijí všichni na vysokých postech a to PP. Ani zaboha nehodlá s něčím experimentovat nebo nedejbože pít Vietnamské "patoky". Projevuje se tak jejich krátkozrakost, zabedňěnost, pozérství, a nebo jen vzpomínka na domov .... :-? A chudák Kamila aby si strhla záda
---------------------------------
Zpráva byla upravena 16.05.2010 ve 13:27:56


napsal(a): swooper [Odpovědět]

Ludwig

neděle, 16. květen 2010
11:45

Ludwig

Vozeni jihoafrickeho piva do Vietnamu = vozeni drivi do lesa.
Kazdopadne bych ssebou vzal radsi 5 L Partysoudky, nez 80 lahvacu, zvlaste kdyz se pri letecke doprace plati za kazdy gram, a 80 lahvacu s prepravkama (bez obsahu; jen obaly) samo o sobe taky vazi pomerne hodne!!
V Hanoji neni nejaky cesky pivovar?


napsal(a): Ludwig [Odpovědět]

Kamila

pátek, 14. květen 2010
15:17

Ahoj,

dostala jsem od šéfa za úkol dostat 4 basy Plzeňskýho piva z ČR k jeho známému do Hanoi ve Vietnamu. Prosím o radu, zkušenosti, atd. Co je k tomu zapotřebí. Prosím o odpovědi na e-mail:Kamijan@seznam.cz

Děkuji moc


napsal(a): Kamila (Kamijan(a)seznam.cz) [Odpovědět]

píra

neděle, 16. květen 2010
07:25

píra

to Kamila: Zkuste nějakou spediční firmu (DHL). Pakliže tam letíte sama, moc toho asi neuvezete. Nevim jak teď, ale ještě před rokem měl Aeroflot váhový limit 30 kg. Když si vezmete, že s sebou prakticky nic nepotřebujete, protože to koupíte tam, můžete si jednu, dvě basičky přibalit do krosny.
No a taky můžete oslovit nějakého Vietnamce, který letí domů. Ti si ale vozí dost svých věcí.
A nechtěl by šéf začít dovážet vietnamské pivo k nám?


napsal(a): píra [Odpovědět]

tereza

neděle, 16. květen 2010
13:23

to Kamila:
Kamilo,
takového šéfa bych si přál...ono s těmi zavazadly je to relativně jednoduché. Můžete s sebou vzít cokoliv, jen to dobře zaplatíte. Čtyři kartony piva, to je bratru takových 22x4=88 kg. Na stránce ČSA - http://www.csa.cz/cs/portal/passengers/baggage/ex_baggage.htm - se dočtete, že za každé kilo nadváhy nad 20 kg v Economy class nebo 30 kg v Bussines class zaplatíte nemalý obolus. Protože lítám po světě hodně a často, vím, jaké patálie s tím jsou a dávám na to velký pozor. Do Astany jsem měl také brát první zásobu chmele a sušených kvasnic, nakonec jsem váhu kufru zredukoval na únosných 21,5 kg, což lze ukecat, ale toto je trochu moc. Podívejte se na uvedené stránky a šéf ať si připraví slušný balík, bude ho to stát (pokud by vše bylo nad limit) mimo nákupní ceny piva okolo 60.000,- Kč. Tedy, když to pivo slíbil, ať platí.


napsal(a): tereza (zdenek.reska(a)sezanm.cz) [Odpovědět]

Kamila

pátek, 14. květen 2010
15:16

Ahoj,

dostala jsem od šéfa za úkol dostat 4 basy Plzeňskýho piva z ČR k jeho známému do Hanoi ve Vietnamu. Prosím o radu, zkušenosti, atd. Co je k tomu zapotřebí. Prosím o odpovědi na e-mail.

Děkuji moc


napsal(a): Kamila (Kamijan(a)seznam.cz) [Odpovědět]

martin

středa, 21. duben 2010
16:49

Nám dávali do točeného piva kusy ledu a když někdo pil pomalu a led už byl malý,vytáhli ho kleštěma a vyměnili za větší.Proto jsem pil rychle,aby se mi v tom nikdo nehrabal.


napsal(a): martin [Odpovědět]

bugr

sobota, 6. březen 2010
06:08

dík za hezký popis, jsme akorát nahoře v hanoji, to točený jsem na ulici ještě nedal. je tu vedro jak sviň, pořád nechápu informace ohledně zimy na konci února, od začátku nosíme šortky a pekli jsme se i v sapě.
K tomu smlouvání, tohle nejsou odporní arabáši, tady je to spíš zábava, hlavně miluju když smlouvám s holkou :D


napsal(a): bugr (mig22(a)seznam.cz) [Odpovědět]

píra

sobota, 6. březen 2010
10:01

píra

to bugr: Uvidíš za měsíc. Točený určitě zkuste. A taky tu českou hospodu. Jak vám závidim, hned bych se tam vrátil..


napsal(a): píra [Odpovědět]

Malakin

neděle, 10. leden 2010
12:06

Malakin

Vietnamci docela lejou...

Na koleji jsem bydlel rok s Vietnamcem v jednom pokoji. On sám si kupoval jen piva plechovková - G, Kozla a Staráče - a pil to dva dny. Já ho občas pohostil nějakou tou lahůdkou, jenže zvládl tak dvě tři deci a byl na plech. Totéž i jeho kamarádi, s kterými dělal dvakrát za týden na našem pokoji vietnamské párty. Občas jsem do nich dostal i slivku, nicméně 55 % je na ně skutečně moc, takže panák a opět konec.

Za ten rok jsem nesnědl ani jednoho ptáka, hada či podobnou havěť - tedy doufám - ale sépií jsem si užil ažaž. Vždycky to opekli nad elektrickým vařičem, nakrájeli na malé kousky a pak se to ještě trhalo na co nejmenší vlákna a namáčelo do extra ostré omáčky. Zpočátku jsem nechápal, jak to do sebe mohou dostat - tuhé tak, že se to nedalo požvýkat, hořké a sladké současně a k tomu velmi pálivé - ale zvyknul jsem si. Ale jen na to. Když dělali vepřové maso, tak i s chrupavkama a kostma, takže jsem vždycky snědl jen to libové maso a zbytek šel nenápadně do koše. Prostě co u nás Čech považuje za odpad, oni zkonzumují a ještě se po tom olizují.

Co se sladkostí týče, tak o víkendech se "pekly" sójové kuličky s tím jejich oblíbeným slizem ze Solamylu - velmi obtížně konzumovatelný, dával jsem to koštovat kolegům v práci, ale neoslovilo to nikoho.

Ale abych vietnamskou kuchyni jenom nekritizoval, tak zeleninové polévky s rýžovýma nudlema či zelné závitky plněné mletým masem a rýží bych si klidně zase dal, a to i ve větším množství.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 10.01.2010 ve 12:13:14


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

siki

sobota, 6. březen 2010
18:48

siki

to Malakin: U nás v Žebráku máme taky početnou komunitu a i do mé kmenové pivnice U Vosy chodějí, někteří již jako štamgasti v pití piva se opravdu vyrovnají ostatnímu osazenstvu hospody... Jeden z nich už v Čechách žije 15 let, má na starosti cca 15 holek, též z Vietnamu, umí česky lépe, než kdejaký Čech a chodí si k Vosovi pro pivo s pětilitrovým kanystříkem a vždy říká, že holky nechtějí, ale jak se napijou, tak oni dají, proto ten kanystřík:-) Celkem chlívák, ten Honza (ekvivalent jeho pravého jména)


napsal(a): siki [Odpovědět]

Pepé

úterý, 5. leden 2010
14:02

Ahoj,přečetl jsem to celé,pěkné povídání...Mě by tam ale asi nedostali,navštívil jsem turecko a s tím smlouváním jsem byl hodně nespokojenej,není to nic pro mě i když u nich je to samozhřejmost....zlatá samoška..tak hodně štěstí při dalším objevování...p


napsal(a): Pepé (stanekjosef(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Sekal

úterý, 29. prosinec 2009
19:04

Sekal

Pamatuji si Angkor i Bayon jako nepitelná piva, stejně jako Beer Lao, Singha nebo Chang pro mne byli utrpením. Vlastně jsem si to zavinil sám. Nejprve jsem si je pochvaloval, protože studené pivo v tom vedru bodne. Když se ale nechá trochu zteplat a člověk se předtím pořádně zavlaží vodou, vypluje pravá chuť na povrch. Je to už pět let, ale nepamatuji se na trčící kosti a oblečení na Killing Fields, nad každým masovým hrobem byly jen cedule s počty pochovaných. Nejedná se o novou turistickou atrakci?


napsal(a): Sekal [Odpovědět]

siki

středa, 30. prosinec 2009
12:43

siki

to Sekal: Chang? Výborné pivo.... Sám sem jich v Thajsku během šesti neděl vypil 112:-)


napsal(a): siki [Odpovědět]

píra

středa, 30. prosinec 2009
15:47

píra

to Sekal: Je samozřejmě rozdíl, pokud si dáš plechovku, do které několik týdnů pere slunce, nebo pokud si dáš pěkně točené v oroseném džbánu.
Jak jsem napsal, já byl spokojen. Ale vody jsem v tom počasí samozřejmě vypil víc. :-)
Jinak ke Killing Fields: Co jsem viděl, o tom píšu. Cedule s popisky tam samozřejmě byly také, ale i oblečení a sem tam nějaký kus kosti. Možná odkryli další hroby. Možná se přes ně přehnala při povodních blízká řeka..Nevěřím, že by to uměle narafičili - u Vietnamců bych tomu ale možná i věřil:-)


napsal(a): píra [Odpovědět]

siki

úterý, 29. prosinec 2009
18:40

siki

Dočetl jsem a děkuji za něj....Už se tam těším, jen co dcerka trochu povyroste...


napsal(a): siki [Odpovědět]

CzechBeerMan

úterý, 29. prosinec 2009
08:35

CzechBeerMan

Pro |Píru : Jene , uhodl jsi , ale neboj se že Tě budu obtežovat přáním mi přivést 10 piv , mám rozum a soudnost a vím jak je to se zavazadly když se jede z dovolené .... ale v Tvém případě by mě stačila jedna malá plechovčička Ankoru (Kambodža) a má sbírka (viz http://album.inmail.cz/@my-album ) by se úžasně pozvedla ! Tu zemi už marně "lovím" 3 roky ! CzechBeerMan


swooper

pondělí, 28. prosinec 2009
12:36

swooper

Hezké počtení, jen bych se zeptal autora, jestli ovládá základy vietnamštiny, nebo se dá v indočíně bez problémů smlouvat anglicky, popřípadě francouzsky ? díky


napsal(a): swooper [Odpovědět]

píra

pondělí, 28. prosinec 2009
15:04

píra

to swooper: Díky. Před odjezdem jsem se naučil pár základních frází, které jsem si nechal od známých Vietnamců foneticky přepsat. Ale to dělám vždy, když někam jedu.
Ve Vietnamu se ale dá domluvit bez problémů anglicky. Starší generace (60+)mluví zase jen francouzsky. No a potom ruce, nohy...


napsal(a): píra [Odpovědět]

Rosťa

pondělí, 28. prosinec 2009
10:28

Rosťa

Ahoj Jane. Přečetl jsem všechny znaky tvého článku a také tě zdravím. Hezky jsem si početl. Na tu páku nebyla fronta na tebe, ale na evetuální odměnu za vítězství, že? Co jsi jim nabídl? :)


napsal(a): Rosťa [Odpovědět]

píra

pondělí, 28. prosinec 2009
15:06

píra

to Rosťa: Chápu :-) Já jim nic nenabízel, ale oni si možná mysleli, že to mohou vyhrát. Neměli nicméně šanci :-)

Vietnamky jsou mnohdy docela pěkné, o Vietnamcích se to ale, dle vyjádření mé ženy, říct opravdu nedá.


napsal(a): píra [Odpovědět]

CzechBeerMan

pondělí, 28. prosinec 2009
09:36

CzechBeerMan

Konečně zajímavý článek .... Honzo, až příště pojedeš do exotiky , kontaktuj mě předtím na CzechBeerMan@seznam.cz . Díky .


píra

pondělí, 28. prosinec 2009
15:02

píra

to CzechBeerMan: Díky, jasně :-) Chápu-degustace


napsal(a): píra [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň