Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

V Pajzlu u Jakuba čili dlouhá cesta za dobrým pivem

Pivní cesty


verze pro tisk

V Pajzlu u Jakuba čili dlouhá cesta za dobrým pivem

V Pajzlu u Jakuba čili dlouhá cesta za dobrým pivem [p340]

Jakmile Vyšebrodští pustili do éteru zprávu, že bude ve Vyšším Brodě obnovena více než pětisetletá tradice vaření piva, okamžitě jsem věděl, že musím…

Jako panelákové dítě z Jižního Města utíkával jsem z betonu k babičce do Posázaví a po dovršení patnácti let jsem vandroval po pískovcích severních a východních Čech a pak mne lákaly nejjižnější Čechy. Asi nemusím zdůrazňovat, že zadní stranu Lipna či Novohradské hory jsem tak navštívil hned v létě 1990, jakmile železná opona zrezivěla a to druhdy za určité nevstřícnosti velení posádek dosud neodvolaných pohraničníků.

Říkávali nám například, ať určitě k čáře nejdeme, potulují se tam divocí koně a losi a pokud ano, ať určitě nerozděláváme oheň, neboť Celní správa nejprve střílí a pak se táže… Nejjižnější Čechy prostě miluji…

Nu, a pomineme-li Dražíč, jižní Čechy dosud nesurfují na vzedmuté vlně minipivovarnictví. Vyšší Brod tak byl tedy pro mne okamžitě prioritou! Avšak i sami brodští neustále používají ustálenou konstantu: "Nic není dál, než Vyšší Brod!"

Za těch pár let, co Čechami táhne se má biologická stopa, naučil jsem se vyhovovat svým diagnózám tak, aby to co nejméně ubližovalo druhým. Přejít Čechy pěšky ze severu na jih jsem jako tužbu pojal již tak dávno, že si nepamatuji, kdy to bylo. Ale vím, že teď byl pravý čas! Nic není dál než Vyšší Brod a já tam musím doséci pěšky z výběžku Šluknovského!

Nejsevernější místo
Nejsevernější místo

U obce Severní našel jsem tedy 21. června v den slunovratu s jedním rodinným příslušníkem nejsevernější bod ČR u Bukové hory a vyrazil na jih. Po průchodu Českosaským Švýcarskem a Lužickými horami vzdal jsem možnost přizpůsobovat cestu podle pivovarů. Pršelo, bylo zima, bláto, vlhko a to putování znesnadňovalo a především časově protahovalo. Fixoval jsem se tedy na Vyšší Brod.

Stav pohostinství v Čechách jsem však samozřejmě sledoval, neboť jsem se po cestě stravoval, či spíše chtěl stravovat právě po hospodách. Ale třeba na Novoborsku z pěti navštívených hospod ani jedna nevařila. Po krachu skláren přišly hospody o poslední strávníky a když pár týdnů prakticky všechna jídla vyhazovaly, vařit prostě přestaly. V České Lípě či Dubé to šlo, ale Kokořínsko bylo skoro mrtvé.

Když pracujete v kanceláři a najednou nutíte tělo denně ujít 25 km, reaguje tak, že moc nejíte. Jsem polévkový typ a chtěl jsem přežívat na nich. Ze třech pokusů však dvě polévky byly nakyslé, tedy již po době expirace, a ve středních Čechách dostal jsem do třetice držťkovku s půlcentimetrovou vrstvou tuku na hladině a bez držtěk… Lepší je tedy jíst ve vývařovnách či jídelnách než hospodách. Nechť přijmou mou omluvu ty hospody, kde ještě dobře vaří, ale moc jich po cestě nebylo…

Co se piva týče, jsem nucen zopakovat notoricky známý fakt, že Čechy jsou zmasakrovány agresivitou marketingu PU. Poměrně dost se ale rozmáhá dříve naprosto běžný fenomén točených limonád a to nejen Kofoly, ale např. i Malinovky. Pil jsem tedy je, tu a tam byl Bernard nebo Budvar, kterými jsem nepohrdl. Na severu Březňák, ale ten už vůbec není to ono co bývalo.

Podkováň U Grobiána
Podkováň U Grobiána

První pivní radost tak pro mne přišla U Grobiána, dřívější Podkováňské hospodě pod Kokořínem. Vyfotil jsem si tam sundané logo Podkováně, vzal si jeden Podkováňský tácek a objednal kvasnicovou jedenácku Klášter. Byla prima!

U Grobiána
U Grobiána

Pak přišla rána. V jedné nejmenované vesnické hospodě na Mšensku měli na soutoči Zlatopramen, Březňák a dokonce ještě původního kutnohorského Dačického, kterého jsem urazil tři kusy. Avšak pan hostinský byl smutný, byl totiž v nájmu a tedy jeho snaha vyměnit PU za něco jiného neuspěla, hospoda byla obecní a obec na nátlak několika lidí z obce přikázala hostinskému začít opět točit Gambrinus, jinak ať se klidí…

Kdesi v Čechách
Kdesi v Čechách

Prahu jsme obcházeli z východu po ose Brandýs-Úvaly-Říčany a jen v Jirnech byly alespoň půllitry Poličky, tu tam však přes rok již netočí... V nádražní hospodě Lokálka v Říčanech začal region, kde se dá narazit na Ferdinanda. V samotném Benešově jsem navštívil pivní klub Melodie, ale bylo před dovolenou a kvasnicový Ferda nebyl, pouze tři druhy Opata, ale nepohrdl jsem.

Benešovská Melodie
Benešovská Melodie

Pan provozní se s námi dává do řeči a nakonec nám i ukazuje své eskamotérství, když předvádí, kterak dostat černé pivo z lahve do talíře naplněné půllitrem vody a naopak, aniž by člověk použil něco jiného než talíř s vodou a tu lahev. Ano, je to o hustotě tekutin… Kousek pod Melodií je navíc pivotéka s 68 druhy lahvových piv. Jih středních Čech a jižní Čechy je jinak pivní nuda - PU, Budvar, tu a tam Samson, který mi však nechutnal. Nejlepší tak pro mne byla hospoda Lužičanka u Lužnice pod Malšicemi, kde mi Regent chutnal.

Benešovská pivotéka
Benešovská pivotéka

Jak já se těšil do Brodu! Mám sice léta vypracováno osobní orákulum, kdy se snažím netěšit se, neb jen tak nemohu být zklamán, ale po třech týdnech malinovky či vylitého špatně ošetřeného Budvaru se netěšit nešlo. Lužnice byla rozvodněná a vyšlapávání nové cesty v jejím kaňonu nás stálo spousty sil i času a tak jsme v Bechyni nedali směr západ na Dražíč, ale směr Týn nad Vltavou.

Melodická ekvilibristika s černým Ferdou
Melodická ekvilibristika s černým Ferdou

V kempu u Hněvkovic na pravém břehu Vltavy měli alespoň Svijanského kvasničáka, ale to už se projevilo, že voda z pramene, kterou požil jsem v údolí Lužnice, nebyl dobrý nápad. Živočišné uhlí jsem ale sehnal až v Krumlově, Budějovice jsme obcházeli ze západu na Křemži, v polích spousty mrtvých zapáchajících ryb, které z rybníků vyplavila povodeň. Krumlov má hezký pivovar a já dal kvasnicové. Nevěděl jsem však, co s ním. Nakonec jsem si vzpomněl, že něčím musím zapít to živočišné uhlí… Jak já se těšil do Brodu!

Českokrumlovský pivovar
Českokrumlovský pivovar

A 10. července, po třech týdnech pochodu, sestupujeme z Větrné do Vyššího Brodu! Dolní částí náměstí prochází silnice z Loučovic do Rožmberku a právě 20 metrů od náměstí na Rožmberk je po pravé straně Pajzl u Jakuba.

Pajzl U Jakuba
Pajzl U Jakuba

Nenechte se mýlit názvem! Středověký ráz Vyššího Brodu byl sice setřen četnými požáry, ale tento sklep bude gotický a ač dříve sloužil jako sklad uhlí, je vkusně upraven na hospůdku. Na čepu světlá dvanáctka za 26,- korun a tmavá čtrnáctka za 28,- korun. Byl jsem rád, že jsem již ženat, neb milá dámská obsluha byla něčím, kvůli čemu by se dalo v Brodě zůstat i natrvalo…

Jakub, dvanáctistupňový světlý
Jakub, dvanáctistupňový světlý

Orákulum tentokrát na mne neudeřilo za mou zradu, mé těšení dočkalo se naplnění, dvanáctečka byla to, kvůli čemu se těch, kruci ani nevim, asi kolem 400 km chůze, vyplatilo. "Pijete skutečné pivo!" oznamuje mi vedle sedící muž. Tak jsem mu musel říct, jak moc jsem se na něj těšil. "Vážně? Tak to abychom zavolali Jirku!" říká pan Honza, jinak mj. místní hudební vydavatel.

Chlapi moc času nemám, mě tam teče pivo
Chlapi moc času nemám, mě tam teče pivo

Pan Jiří Fojtl přichází a říká: "Chlapi, já nemam čas, mně tam teče pivo!" Tak se jdeme podívat, jak panu Jiřímu teče pivo. Pivovárek zvíce dvou místností je hned vedle hospůdky v témže objektu. Miluju na tom tu vůni kvasícího piva.

Ve středověku U Jakuba v Pajzlu
Ve středověku U Jakuba v Pajzlu

Ptám se pana Jiřího, jak jej zde, v nejjižnějším českém městě, napadlo vařit pivo. "Já jsem kuchař, to kluk byl někde v nějakém minipivovaru a přijel úplně nadšenej a povidá mi: Táto!... A já na to: No to ses zbláznil!..." Neptám se dál a abstrahuji si z toho, že se tedy nakonec, zaplaťpámbu, zbláznili oba a tak má Vyšebrodské pivo dva sládky, oba téhož jména… Na mladšího pána štěstí nemáme, byl zrovna v Dražíči u pana Papuly na kus pivovarské řeči a pro kvasnice.

Tak jsme tady, chlapci
Tak jsme tady, chlapci

Vyšebrodského Jakuba lze od 7. června 2009 pít pouze zde, v Pajzlu u Jakuba. Denně jej zde vyčepují kolem 400 piv, čili 200 litrů. Ačkoliv jsem zaslechl, že kdosi od Lipna si občas přijede pro 30-ti litrový soudek. Na čtyři bukové stoly to jde. Krása a malost hospůdky je až dojemná, i pan Novák ve Velichově čepoval svého Formana ve větší hospodě.

Tady mi kvasí pivo
Tady mi kvasí pivo

Že je hospůdka v původním gotickém sklepě jsem vyabstrahoval z částí skalpů pietně ponechaných na kamenném futru dveří toalety. Ve středověku byli lidé daleko menší a i prcek jako já se cestou na toaletu musel uctivě uklonit, futra jsou tak 160 cm od země. Podrobné zkoumání uschlé krve a chomáčů vlasů na futrech ale doporučuji pouze naturalističtěji založeným čtenářům. Těm ostatním doporučuji před návštěvou toalety vyzvednout si na baru helmu s nápisem WC, kterážto je zde jako prevence právě těchto poststředověkých úrazů…

Tady mi zraje pivo
Tady mi zraje pivo

Prvotní snaha byla dokonce pivo vařit i čepovat ve Vyšebrodském Cisterciánském klášteře, režim kláštera však neumožňoval sládkovi být u piva 24 hodin denně, pouštěli by jej tam pouze v předem daných denních dobách a to nevyhovovalo. Je jistě škoda, že tato pětisetletá tradice nebyla obnovena přímo v klášteře. Dnešním mnichům jde patrně o tradice především duchovní, smutné, že zde chybí vědomí o tom, že i střídmé požívání kvalitního piva jest péčí o ducha…

A tady vařím a zcezuji pivo
A tady vařím a zcezuji pivo

Probereme ještě s hudebním vydavatelem hudbu, kulturu, pivo, hudbu, pivo, historii, pivo, hudbu a pivo a jdeme spát na místní nádraží. Ne, zas takový asociál nejsem, jen jsem po třech nedělích spaní pod širákem v období dešťů vzal za vděk železniční rekreačkou - ubytovnou se sprchou na stanici Vyšší Brod - Klášter.

Neujjižnější místo
Neujjižnější místo

V sobotu atakujeme nejjižnější bod Čech umně skrytý v džungli, znovu se přesvědčíme, že od čáry směrem na jih žádná džungle není, alebrž kulturní, upravená a opečovávaná krajina. Zavoláme tam: "Jak je ti, Rakousko?!?!?" a když odpoví: "Ouzko, ouzko!?!?!" spokojeně se prodíráme neupravenou, nekulturní a neopečovávanou džunglí zpět do Pajzlu u Jakuba.

Papíry mám v pořádku
Papíry mám v pořádku

Sličná servírka je sama a tedy nasazuji šarm a táži se, kolik že jsme s rodinným příslušníkem vlastně měli včera Vyšebrodských dvanáctek. 17. Ale to není ani možný. Já piju hlavně desítky a devět dvanáctek bych určitě nevydržel! Jenže tahle servírka by mi čárky nepřipisovala. Musím se tak smířit s faktem, že Jakub mě vybízel k dalšímu napití natolik vehementně, že již nešlo o péči o ducha.

A odtud pivo přetlačují rovnou na pípu dole v hospodě
A odtud pivo přetlačují rovnou na pípu dole v hospodě

O tělo jsem ale pečoval, ačkoliv jsem nepoužíval přilbu, můj skalp zůstal nepoškozen. Také jsme u Jakuba byli řadu hodin… Sice nevařili, ale zřetelně si vzpomínám, že chléb se sádlem a škvarky byl vynikající…

Otevřeno denně, v pátek se ale pilo stejně až do soboty 1:30
Otevřeno denně, v pátek se ale pilo stejně až do soboty 1:30

Dám tedy malou tmavou čtrnáctku, jejíž chuť mě nevadila, a přecházím na dvanáctku u vědomí toho, že si tuto lahůdku asi dlouho zase nebudu moci dát, neboť nic není v Čechách dál, než Vyšší Brod…



[Rosťa Kloubek] [Zobrazeno 9580x] [19. červenec 2009]
[Pivní cesty] [comments: 17] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

sestřenka

úterý, 8. září 2009
08:32

Móc pěkný, Rostyčku, jsem na tebe hrdá, že děláš rodině čest. A co teprve Osik Mehe I., ten se musí nahoře tetelit blahem :-))
Piš dál... S*


napsal(a): sestřenka (silviera(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Rosťa

úterý, 18. srpen 2009
20:35

Rosťa

Vichřice řádící dnes v noci zničila kus kokořínska a s ním i hospodu u grobiána, píší na internetu:(


napsal(a): Rosťa [Odpovědět]

Adsense

27. červen 2017
07:14


posted by: Inzerce

Martin C.

pondělí, 20. červenec 2009
18:40

Martin C.

No sakra Rosťo, proto jsem dostával momentky z nejrůznějších pivně zajímavých míst Čech! Já bloud si říkal, co se to jenom děje, že seš tamhle a pak onde a ty takhle! -:) Pěkný turistický výkon a supr článek. Jakuba Ti závidím, ale měl jsem naštěstí taky zajímavý pivně poznávací zájezd. Měj se parde a čus někdy ve Zlejch!


napsal(a): Martin C. [Odpovědět]

tomas

pondělí, 20. červenec 2009
16:12

Tomas

Slušnej výkon, kterej já bych nedal! A taky trochu závist nad tím, že se dokážeš utrhnout od budování kapitalismu na celý 3 tejdny. S tím Grobiánem je to dobré zpráva, že zase funguje. Vloni to bylo zavřený a předloni jsem tam měl svoje poslední Podkováňský..


napsal(a): tomas [Odpovědět]

Rosťa

pondělí, 20. červenec 2009
17:11

Rosťa

to tomas: Grobiánský pán je samorost ale ty já mám rád, doporučuji však určitou ostražitost co se pokrmů týče... Nebudovat kapitalismus mi můj zaměstnavatel prakticky přikázal s tím, že když si nevyberu 4 týdny loňské dovolené, tak mi propadne. No a paní šéfová má holt uznání ačkoliv se netajím s tím, že ženám porozumět nechci obávajíc se žaludečních problémů :D


napsal(a): Rosťa [Odpovědět]

Děkan

pondělí, 20. červenec 2009
15:48

Děkan

Pane Kloubku, skládám poklonu! Taky s přáteli chodíme na vandr a vždy se nám do cesty "přimotá" nějaký ten minipivovar, ale zdolat takovou porci kilometrů v ne zrovna ideálním počasí, to zaslouží uznání. Jinak vyšebrodského Jakuba jsem měl již tu čest okusit a rovněž mi chutnal. Jen tak dál, Jirko Fojtle!!!


napsal(a): Děkan [Odpovědět]

Kejna

pondělí, 20. červenec 2009
12:48

Kejna

Úžasný výkon! Teď jsi Rosťo zase o krok napřed a Reinhold Messner aby vymýšlel nějaký ještě bláznivější extrém.


napsal(a): Kejna [Odpovědět]

Felčar

pondělí, 20. červenec 2009
10:49

Felčar

Skvělý článek, přečetl jsem ho jedním dechem. Jenom dotaz - Proč jsi nebyl ve Varnsdorfu? To je zase nejsevernější pivovárek.


napsal(a): Felčar [Odpovědět]

Rosťa

pondělí, 20. červenec 2009
17:41

Rosťa

to Felčar: Vážený pane doktore, Vansdorf také proběhl mou koketérií, avšak nejsevernější Čechy vykazovaly klimatické dávení a kdyby si nás v Lobendavě nevzala po zavíračce k sobě domů paní hostinská, patrně jsme bídně zhynuli již tam. Nejsevernější bod je na západě výběžku, pivovar na východě a já chtěl na jih a to Českým Švýcarskem. Také mne nakonec odradil pohled do mapy, návštěva pivovaru znamenala úmorný průchod aglomerací, Vanďák je prakticky jednolitá zástavba... Ale trochu mě to mrzí. Co je na tom pozitivní - že se tam kvůli Kočkodanovi musím vrátit :)


napsal(a): Rosťa [Odpovědět]

Honza Světpiva.cz

pondělí, 20. červenec 2009
18:03

Honza Světpiva.cz

to Rosťa: jo jo, to jsou mi ale vymluvy:)
K nam dojdes bez shledanim se s jedinym zivackem. No pokud tedy neberu v potaz lehke divciny,ktere by Ti nabizely sve sluzby. ty jsou tam totiz snad porad...:)


Rosťa

pondělí, 20. červenec 2009
18:08

Rosťa

to Honza Světpiva.cz: No právě, už několikrát se mi stalo, že se pro můj luzný vzhled nenechaly odbýt a dokonce nabízely platbu ony mne, nakonec potupně prchal jsem stanouce se štvanou zvěří těch divošek!!! Co peněz vydával jsem dlouhé měsíce za psychoanalytika!!!


napsal(a): Rosťa [Odpovědět]

Dan

pondělí, 20. červenec 2009
03:25

Dan

Moc pěkně napsáno a klobouk dolů. Jít na pivo 400 km pěšky, to chce pořádné nadšení! Také by mne zajímalo více detailů z cesty, itinerář, mapka a podobně.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

emu

neděle, 19. červenec 2009
22:32

emu

jej, možná by si celá cesta zasloužila podrobnější vylíčení, třeba ve více dílech :) zní to jaký výborný plán. ale co se dát teď už dělat ;)


ICQ: 449477888

napsal(a): emu [Odpovědět]

Rosťa

pondělí, 20. červenec 2009
17:15

Rosťa

to emu: no, martine, proto jsem dal tak dlouhý název. Chtěl jsem to pojmenovat jen v Pajlu u Jakuba, protože titulek má být krátký a výstižný, dlouhé titulky signalizují vyjadřovací impotenci, jenže jak jinak krátce vyjádřit, že z pivního hlediska prakticky nebylo o čem psát? ::cry


napsal(a): Rosťa [Odpovědět]

Ňy Wom

neděle, 19. červenec 2009
19:54

Má hluboká poklona. Velkolepý záměr, znamenité vylíčení. Nebyl by podrobnější itinerář cesty?


napsal(a): Ňy Wom [Odpovědět]

Rosťa

pondělí, 20. červenec 2009
17:31

Rosťa

to Ňy Wom and Dan: Chlapci, nejsem žádný tajnůstkář, ale toto je pivní server a turistická náplň by mi v článku přišla poněkud irelevantní. Neměl jsem žádný itinerář ani GPS jen pár map 1:50 000 a rozhodoval se na místě čistě emotivně a upřímně, bylo to tak nejlepší. Cesta byla poznamenána vytrvalými dešti a cca 40 procent cesty jsem tak proti plánu absolvoval po lokálních silničkách, bláta byla celá moře... Chtěl jsem navštívit i nějaké pivovary a tak zejména obchvat Prahy, neb aglomeracím chtěl jsem se co nejvíce vyhýbat, bylo schizofrenní rozhodování: západní směr a tam Chýni, či Sikiho, Matušku anebo Beroun nebo východ a Kostelec nad Černými Lesy a pak chatička na Pyšelsku? Nakonec jsem to mazal nejkradší cestou. I některé kopce jsem chtěl opět navštívit, tajemné Ralsko či magické Sedlo, Vlhošť atd. avšak ani k tomu nedošlo. Krásné bylo České Švýcarsko, údolí Peklo mezi Českou Lípou a Zahrádkami, údolí Dolského potoka mezi Holany a Dřevčicemi, Mokřady Liběchovky, Měsíční údolí mezi Poříčím nad Sázavou a Benešovem, krásně bylo v Přírodním parku Kaliště - Džbán v okolí Ouběnic.... Tam jsem přespávali za nepatrnou vískou před deštěm ukryti ve zděné autobusové zastávce, ale kdosi tam zapoměl dvě velké igelitky plné propriet pro černou magii včetně jehlic, sošek, kostí a mnoha podivností, chyběla jen urna a lebka, leč byli jsme drsní a přespali i s nimi... Kdyby bylo jiné počasí šel bych určitě jinudy! Ale chcete-li, dejme si sraz ve Zlejch Časech, já ty mapy vezmu a ukážu, kudy jsem tak asi chtěl jít a kudy jsem nakonec šel :)


napsal(a): Rosťa [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň