Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Na prvního máje...

Reportáže z minipivovárků


verze pro tisk

Na prvního máje...

Na prvního máje... [p1351][p210]

Při úvodních slovech tohoto zlidovělého evergreenu pivně - rockové partičky Alkehol začal náš výlet prvního květnového dne za památkami Orlických hor, které samotné skrývají řadu různých pokušení pro nohy příležitostných cestovatelů a navíc nejsou nezajímavé ani z pohledu duší lačnících po dobrém místním pivu.

Rychlá "výrobní" porada večer po telefonu a už rýsuji a počítám trasu výletu s důrazem na co možná nejmenší počet silničních uzavírek a dalších nechtěných překvapení. Druhý den již okupuji kamarádův příbytek a po obědě vyrážíme. po trase Borohrádek - Častolovice - Kostelec n.Orlicí (všechna místa kdysi proslavená vlastní pivovarskou produkcí) s prvním zastavením na zámku v Doudlebech nad Orlicí.

Zámek Doudleby
Zámek Doudleby

Hodinová prohlídka této památky s úžasnou, nedávno zrestaurovanou, sgrafitovou výzdobou nás opravdu nadchla. Cestou ze zámku mě kamarád prosí, zda bychom nemohli navštívit ještě jedno zajímavé místo nad městem. Ostře řežu zatáčku a po táhlém stoupání zastavujeme u místní rozhledny na Vrbici. Stavba samotná oslaví na jaře příštího roku své desáté narozeniny, nám se po zdolání 118 schodů nabízí krásné výhledy na Kralický Sněžník, Orlické hory, Jeseníky a až daleko vzadu spatřujeme vrchol Sněžky.

Vrbická rozhledna
Vrbická rozhledna

Fatálně unaveni sestupem po točitém schodišti nepohrdneme stánkem s občerstvením, potěšujícím faktem budiž výčep humpoleckého Bernarda do skleněných půllitrů. Já, coby majitel volantu, dávám zavděk nealkoholickou verzí této značky. Jen na dohled je možné se osvěžit v penzionu Pod Rozhlednou nabídkou teplé kuchyně a piv z náchodského pivovaru Primátor.

Čas rychle utíká a proto neomylně míříme směr Potštejn, kde se nám i přes pokročilou odpolední hodinu podaří návštěva místní hradní zříceniny se zbytky kostela sv. Jana Nepomuckého a kaple Svatých schodů. Rovněž zde se nabízejí nezapomenutelné výhledy na okolní krajinu.

Na Potštejně
Na Potštejně

Největší šok nás čeká přímo u vstupní brány, kde kromě prodeje vstupenek a suvenýrů provozují rychlé občerstvení s nabídkou piv vratislavického Konrada. V prodeji jsou 11° ležák a 14° Spytihněv v točené podobě a v té lahvové navíc i Svatopavelská 16°. Tuto značku bych tu skutečně nečekal! Avšak ke své smůle se musím opět spokojit s jedním nealkem.

Z časových důvodů vynecháváme návštěvu místního zámku, který pomalu prochází náročnou rekonstrukcí a zastavujeme u pomyslného přístavu, jímž je nám pro další minuty místní pivovar Clock .

Pivovar Clock
Pivovar Clock

Popisovat vývoj tohoto minipivovaru asi nemá smysl, téměř vše již bylo důkladně popsáno v mnoha recenzích a produkce pivovárku samotného byla podrobena mnoha degustačním zkouškám. Parta pivovarských nadšenců kolem sládka Jakuba Sychry navázala na mnohasetletou tradici výroby piva v bývalém zámeckém pivovaru (dříve v držení šlechtické rodiny Dobřenských z Dobřenic), jehož provoz byl definitivně ukončen v roce 1914 a po sto letech vrátila městečko na pivovarskou mapu.

Posezení u varny
Posezení u varny

V tento májový den byly prostory pivovárku doslova zavaleny pěšími turisty a cyklisty, sympatická dámská obsluha měla neustále plné ruce práce a činil se i pan sládek za varnou z nerezi. Na ochutnávku jsme zvolili světlou desítku, která byla opravdu výborná a z nabízených speciálů (IPA 14°, nakuřovaná 13° atd.) jsem nakonec vybral ten nejsilnější - dvojitou IPU 19° ve skle ... a byla opravdu luxusní!

Rovněž potěšila i rozsáhlá nabídka pivovarských suvenýrů, např. sada pivních tácků v duchu hesla "Každé naše výjimečné pivo si zaslouží vlastní výjimečný tácek!"

Tácky
Tácky

Loučíme se s tímto pivovárkem s dosud neotřelým konceptem a míříme do cíle našeho výletu - městečka Žamberk. Rovněž i zde má pivovarská tradice hluboké kořeny, ve městě vystavoval pivo místní parostrojní pivovar coby majetek šlechtického rodu Parischů, jehož produkce byla definitivně ukončena v roce 1931. Po odchodu místních vinařských závodů není areál bývalého pivovaru již několik let využíván.

Na vzniklou pivní "Saharu" reagoval v roce 1995 pan Miloš Chmelan, jehož firma vystavěla na místě nedaleko náměstí pivovárek Žamberecký kanec . Musím se přiznat, že místní piva pro mě vždy byla synonymem chuti a kvality a moc jsem se těšil, až si na nich znovu pochutnám.

Pivovarská pivnice po našem příchodu zela prázdnotou. Trošku zvláštní situace oproti předcházejícím návštěvám. V nabídce byla standardně všechna tři místní piva - světlá 11°, světlá 13° a tmavá 16°, o níž nám slečna za výčepem řekla, že je "švestková"... Kamarád zvolil jedenáctku a netvářil se na ni oproti potštejnské "desině" zrovna nadšeně.

Žamberečtí kanci
Žamberečtí kanci

Já se musel spokojit s nákupem místních produktů v PET lahvích, zvolil jsem tedy také ležáček a navíc i třináctistupňový speciálek a už se moc těšil domů, až vše vychladím na patřičnou teplotu a "přecedím" přes svůj jazyk. Poslední zachrochtání Žambereckých kanců v mé lednici se konalo až následující den.

Po příchodu ze zaměstnání jsem s očekáváním zasedl ke stolu a nejprve odpečetil řádně vychlazenou láhev s etiketou Světlé 11%. Po nalití do skla se kupodivu nekonala žádná smetanová čepice nahoře jako tomu bývalo dříve, pivo bylo zcela bez pěny a dost nelibě zapáchalo. Pokusil jsem se dopít alespoň první půllitr, ale nedalo se. Chemický ocas v mých ústech byl opravdu zdrcující a vytvářel mi na tváři nečekané grimasy. Zbylý obsah plastové lahve jsem plynule přepustil na čistírnu odpadních vod naší obce. S respektem jsem tedy sáhl po druhé lahvi s etiketou Světlý speciál 13% - toto pivo v řádně vysanitovaném pivním skle už vypadalo lépe, ale pouze do okamžiku jeho ochutnávky - také tento výrobek ve mě evokoval vzpomínky na degustaci piv z dnes již nefungujícího pivovárku Taschenberg ze středočeského Buštěhradu. Chemie v něm obsažená byla naprosto všudypřítomná.

Pro jistotu jsem ještě jednou prohlédl obě lahve, nerad bych někomu křivdil! V pivovaru byly skladovány v chladícím boxu, uzávěry byly originální a nepoškozené. Doma jsem pivo skladoval rovněž v lednici a hned druhý den konzumoval. Datum spotřeby nebylo vyznačeno ani na jedné z nich. K mému údivu jsem navíc zjistil, že láhev světlé 11% má na sobě hned několik vrstev různých etiket včetně 13% speciálního piva (ani na nich žádná vyznačená data spotřeby).

Vícevrstvá etiketa
Vícevrstvá etiketa

Po tomto chuťovém zážitku jakoby z dílny Alího Hasana al - Madžída (známějšího pod přezdívkou "chemický Alí") řadím současnou produkci Žambereckého kance na nejspodnější místo žebříčku pivovarů s naprosto jasným dovětkem pro kolegy - ochutnávače: NEDOPORUČUJI!

Ještě, že v tomto městečku trkají i Jeleni pana Kalouse. To je naprosto jiná kvalita!

S pozdravem pivní cestovatel, ochutnávač a příležitostný řidič po českých pivovárcích



[Petr Tuček] [Zobrazeno 2425x] [18. červen 2015]
[Minipivovary] [comments: 3] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Roman Holoubek

čtvrtek, 16. červenec 2015
10:27

Roman Holoubek

Děkuji za skvělý tip.
Předminulý prodloužený víkend jsme si sjednali ubytování v Potštejně. Pivovar byl v ty dny logickou základnou. A děkuji i za další tipy. Hradní zřícenina Potštejn a to dokonce s divadelním programem, výborná noční prohlídka na zámku v Potšetjně. Naprosto úžasné vyprávění majitele zámku v Doudlebech při prohlídce zdejší perly. Rozhledna ve Vrbicích s pohodovým provozním, spousta tras podél Orlice. A další ...
Díky za článek, díky němuž jsem prožil jeden krásný víkend.


Pivař Petr

středa, 24. červen 2015
10:04

Pivař Petr

No vidíš, to mě nenapadlo !
Vzhledem k tomu, že ani jeden z Kanců neměl po nalití do skla pivní čepici, mohlo by se jednat o pivo z Čepic ble


Chody

úterý, 23. červen 2015
10:06

Chody

A odloupl jsi všechny vrstvy etiket? Ono je možné, že úplně ta spodní bude Gambrinus :)


ICQ: 414292574

napsal(a): Chody [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň