Reklama na PI Reklama na PI Beer Academy Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

A zase ty Krušovice

Jak vlastně to pivo chutná


verze pro tisk

A zase ty Krušovice

A zase ty Krušovice

S krušovickým pivovarem jsme se na PI seznamovali již dvakrát (tady a tady ) a vždy poměrně rozsáhle, takže by se dalo říci, že už toho bylo na jeden pivovar tohoto typu víc než dost. Protože však tamní pivovarníci vůbec nezahálejí, ba naopak se snaží pořád vymýšlet něco nového, vydejme se do Krušovic znovu, tentokrát na představení jejich pořádné Dvanáctky.

Stejně jako v případě obou předešlých návštěv i nyní se dala tušit nějaká ta degustace za účelem porovnání Krušovic s jinými značkami, proto jsem si řekl, že tentokrát nepojedu do pivovaru s prázdnou, ale zkusím s sebou něco zajímavého přivézt.

Od Holby s Litovlí, k nimž mám doma v Zábřeze velmi dobrý přístup a které si s sebou čas od času vozím i do Prahy, jsem tentokrát neměl ani lahvinku, nešlo to jinak a musel jsem na nákupy.

Mám to štěstí, že to mám pár minut pěšky do dejvických Nápojů Charvát, kde mají dlouhodobě v nabídce Poličku a od letošního února také Poutníka, tedy dvě značky, které i přes surogaci cukrem a občasné výkyvy na kvalitě řadím k naší pivní špičce.

Šest Závišů, šest Poutníků Premium a bylo nakoupeno. Jedna lahvinka od každého pro mě, abych měl o víkendu co pít, no a zbytek na degustaci v Kruškách.

Den D nastal v úterý 19. dubna odpoledne. S předem vychlazenými pivy šup do krabice, nějaké "molitánky" k tomu, aby to moc necinkalo, a hurá na nedaleké Vítězné náměstí, kde už měl být přistaven náš odvoz, a také byl, takže netrvalo dlouho a mohli jsme vyrazit.

Cesta probíhala bez problémů, za 35 minut jsme byli před pivovarem. Následovala chvíle čekání na příjezd dalších dvou účastníků a poté přesun na humno někdejší sladovny, které dnes slouží coby degustační místnost. Zde jsem odevzdal krabici s pivy, aby mohla být ještě na chvíli dána do lednice a poté zařazena mezi degustační vzorky, no a mohl jsme se uvelebit.

Na úvod jsme každý dostali vzorek pořádné Dvanáctky od cesty a po krátkém uvítání a přiblížení dnešního programu se pustili do tolik očekávané degustace.


Piva vychlazena, degustace mohla začít

Minule i předminule to bylo o neanonymních degustacích, tentokráte jsme přistoupili k anonymnímu provedení. Celkem na nás čekalo 11 vzorků, mezi nimi i místní Krušovice a výše zmiňovaný Poutník a Polička.

Jak u podobných akcí bývá zvykem, nebylo to o pití po půllitrech ani třetinkách, ale o ochutnávce v malém čili o deckách maximálně 1,5deckách. Pokud však někomu toto množství na posouzení vzorku nestačilo, mohl požádat o přídavek, logicky v nové skleničce. Samozřejmostí byly i neutralizátory chuti a případně i voda na zapití.

S pěnou, bez pěny, dobré, nedobré, voňavé i páchnoucí. Předkládané vzorky byly prostě všelijaké, tři z nich se však od ostatních natolik odlišovaly, že se to v hodnocení muselo promítnout. Vzorky č. 4 a 11 měly výrazně lepší chuť, vzorek 5 pak z nějakého důvodu, na který jsme nepřišli, voněl po parfému.

Poslední pivo za námi. Odevzdali jsme hodnotící formuláře a ještě než to všechno zdejší sládek Tomáš Kosmák "naházel" do počítače, mohli jsme si dopřát nějaké to pivo na zapití.

Někdo to řešil opětovným koštováním pořádné Dvanáctky, já ale tmavým pivem, na které jsem měl po všech těch světlých tak nějak chuť, a spokojenost. Nic hořkého ani sladkého, žádná sacharinová pachuť, prostě velmi dobře chutnající tmavé.

Samozřejmě jsme sem nepřijeli jenom ochutnávat, ale hlavně se dozvědět něco nového. Nejvíc se probíraly obchodní úspěchy i neúspěchy pivovaru od loňského dubna, kdy celá kampaň za návrat k někdejší chuti Krušovic odstartovala, na přetřes však přišly i krušovické tankovny a v neposlední řadě i pivní reklama. Rozebírat to nějak dopodrobna by nemělo smysl a možná bych to ani nedokázal, tak alespoň heslovitě věcí, které stojí za zveřejnění:

  • změny v chuti Krušovic prý měly velký ohlas, zejména pak v regionu, což Tomáš Kosmák trefně doplnil slovy "už mě z hospod nevyhánějí jako dříve"
  • ujala se i loňská novinka, polotmavá 13ka Malvaz, ale jen v sudové podobě, o lahve prý není vůbec zájem
  • v současné době mají Krušovice 34 tankoven, do konce roku prý přibude dalších 25
  • do reklamy už prý neinvestují tolik jako kdysi, spíše je tendence dávat peníze do zvýšení kvality piva
Vnější a vnitřní pohled na 250litrový tančík
Vnější a vnitřní pohled na 250litrový tančík
Pokud jste něčemu nerozuměli, něco vám nebylo jasné, mohli jste se zeptat a dostalo se vám odborného výkladu
Pokud jste něčemu nerozuměli, něco vám nebylo jasné, mohli jste se zeptat a dostalo se vám odborného výkladu

Tolik stručné závěry diskuse a nyní již výsledky degustace.

Celé to dopadlo takto:

1. Poutník (36 b), 2. Krušovice (38 b), 3. Záviš (42 b), 4.-5. Kozel a Prazdroj (43 b), 6. Rychtář (44 b), 7. Budvar (48 b), 8. Lobkowicz (54 b), 9. Staropramen (55 b), 10. Bernard (57 b), 11. Gambrinus (58 b), no a mé hodnocení pak najdete v přiložené tabulce.

První Poutník asi nikoho nepřekvapí, je to prostě špička, poslední Gambrinus asi taky ne. Zbytek si však musíte přebrat sami. A co se oněch osmiček v mém hodnocení týče, tak tomu se moc nedivte, prostě mi skoro nic nechutnalo. Možná kdyby se vzorky nepily ze skleniček, ale přímo z lahví, na což jsem u většiny lahvových piv zvyklý, asi bych hodnotil trochu jinak, ale degustační pravidla jsou holt degustační pravidla, nenaděláme nic.


č. vzorkumoje hodnocení/*vzorek (DMT)
17Staropramen ležák
28Gambrinus Premium
38Budvar světlý ležák
42Krušovice Dvanáctka (8. 10.)
59Bernard světlý ležák
68Lobkowicz Premium
78Plzeňský Prazdroj
88Kozel Premium
98Rychtář Premium
107Záviš Polička (27. 5.)
113Poutník Premium (28. 5.)

* od 1 do 9, tj. od nejlepšího k nejhoršímu


První část programu byla tímto za námi, mohli jsme přistoupit k části druhé, a sice prohlídce pivovaru. Tu jsem sice absolvoval již dvakrát, ale jak znám i z jiných pivovarů, co prohlídka, to nějaká ta novinka, nějaká věc, která mi předtím unikla, takže jsem neváhal a vyrazil s ostatními na obchůzku pivovaru potřetí.


Prohlídka pivovaru aneb do třetice všeho dobrého

Začínali jsme opět na varně, kde nám bylo opět zdůrazněno, že zde jdou cestou kmenových várek a že v pivovaru mají až 12 aktivních mladin a 24 sort piva. Nově tu prý po vzoru většiny našich průmyslových pivovarů sice mají i HGB, ale to prý používají jenom na tzv. dolaďování desetinek, žádné výrazné ředění za tím hledat nemáme.

Další důležitou informací, která je sice staršího charakteru, ale dosud jsem o ní nevěděl, je to, že zde "nejedou" jenom na dva rmuty, jak jsem předpokládal, ale občas také na jeden. U českých piv očekávám dvojí rmutování, u exportních jedno, ale jenom hádám, přesně to samozřejmě nevím. Kromě toho nám zde sládek bez jakýchkoliv vytáček prozradil, že zde používají energeticky úspornější nízkotlaké vaření při 104 °C a dále pak to, že už zde nevyrábějí žádné privátní značky typu Sternburg.

Varna byla zrovna v plném pracovním nasazení, čehož jsem využil a udělal z toho dvě kratičká videa:




Z varny jsme pokračovali k CK tankům. Samozřejmostí bylo i nějaké to nefiltrované pivo z mázu. Nejprve Dvanáctka, poté i Malvaz a obojí bylo kupodivu velmi dobré, šmakovalo nejen mně. Pokud bych měl ale udělat jakési porovnání všech tří Dvanáctek, které jsem dnes ochutnal, dopadlo by to takto: lahvová > čepovaná filtrovaná na sladovně > čepovaná nefiltrovaná z mázu. Obecně by sklepní mělo být tím nejlepším, co může pivovar konzumentovi nabídnout, a možná by tomu bylo i v případě Krušovic, jenže když piju pivo z velkých nádob, prostě mi to tolik nechutná, jsem spíš na půllitry či třetinky.

V této fázi jsem se dozvěděl pouze dvě nové informace, a sice že svrchní kvasnice pro výrobu Dožínkového piva nemají vlastní, ale nakupují je v zahraničí (tuším v Rakousku), a dále pak to, že zde nepoužívají silikonový olej coby odpěňovadlo piva v CK tancích, neboť prý to u jejich (slabých) piv není potřeba, že prý v porovnání s mnohem silnějšími pivy jiných velkopivovarů tolik nepění, jinak bylo vše při starém.

Samozřejmostí byla ochutnávka piva. Jak nefiltrovaného ve sklepě, tak filtrovaného na sladovně
Samozřejmostí byla ochutnávka piva. Jak nefiltrovaného ve sklepě, tak filtrovaného na sladovně
Sklepní ochutnali všichni a šmakovalo
Sklepní ochutnali všichni a šmakovalo

Na závěr prohlídky jsme se přemístili na stáčírnu piva do lahví, KEGů a plechovek a tím to pro nás v Krušovicích skončilo. Poděkovali jsme, každý z nás dostal návdavkem tři nové Dvanáctky na nějaký ten domácí košt (už je mám vypité a chutnaly stejně výborně jako v pivovaru) a informační leták, jehož obsah vám nyní předkládám k posouzení:

Všechno, co jste chtěli vědět o nové pořádné Dvanáctce z Krušovic!

Společnost Heineken Česká republika přichází v dubnu s další změnou v portfoliu piv značky Krušovice. Původní krušovický Ležák nahrazuje pořádnou krušovickou Dvanáctkou.

Nová Dvanáctka má vyšší stupňovitost 12,2 %, což znamená, že mladina nyní obsahuje 12,2 % extraktu, který dává pivu plnost. Jde tedy skutečně o dvanáctistupňové pivo. Chuť Dvanáctky je typická svou výraznou a současně velmi příjemnou, dlouho doznívající hořkostí. Té se dosahuje použitím vybraných odrůd českého chmele z žatecké chmelařské oblasti.

Při výrobě je použit vlastní kmen kvasinek a čtyři druhy velmi kvalitních českých a moravských karamelových sladů. Ty dodávají Dvanáctce jantarovou barvu a plnou sladovou chuť a vůni. Díky výhradnímu použití českých surovin může být tento nový výrobek označen jako „České pivo“.

Vrchní sládek Královského pivovaru Krušovice Tomáš Kosmák charakterizuje novou Dvanáctku v porovnání s původním Ležákem takto:

Receptura nové krušovické Dvanáctky je vylepšená tak, aby splňovala následující:

  • vyšší plnost je dána vyšším podílem extraktu čili stupňovitostí, byla provedena také úprava poměrů použitých druhů sladů, zejména těch speciálních, tedy karamelového a mnichovského
  • jemnější hořkost je dána úpravou chmelení kombinací nejlepších odrůd žateckého chmele
  • jemný říz je způsoben delším zráním v ležáckém sklepě
  • celková vyrovnanost je dána optimální vyvážeností podílu extraktu, hořkosti a řízu

Pořádná Dvanáctka je dalším novým produktem v krušovickém portfoliu, jehož zásadní změny byly představeny již v loňském roce. Ke své tradiční chuti se vrátila krušovická Desítka se stupňovitostí 10,2, a výraznou, plnou pivní chutí doplněnou hustou krémovou pěnou. Stupňovitost se zvýšila i u piva Mušketýr, nově se vaří na 10,9°. Dalším novým produktem značky Krušovice se stal Staročeský Malvaz.

Změny v portfoliu jsou reakcí na požadavky zákazníků – v loňském roce byl realizován rozsáhlý průzkum mezi konzumenty, ale i hostinskými a prodejci na jejich preference týkající se chuti krušovického piva. Tento průzkum ukázal, že si většina konzumentů krušovického piva přeje návrat značky k tradičním recepturám z 80. let, kdy se krušovické pivo těšilo velké oblibě. Z tohoto důvodu byl ke spolupráci přizván původní dlouholetý sládek Václav Kloub, který v pivovaru pracoval od roku 1973. Nová piva (tedy Desítka, Dvanáctka a další) jsou tak výsledkem týmové spolupráce mezi současným vrchním sládkem Tomášem Kosmákem a Václavem Kloubem.

Nová pořádná Dvanáctka bude k dostání od druhé poloviny měsíce dubna, a to v obchodních řetězcích, v nezávislém maloobchodě a na dalších obchodních místech. Kromě toho bude Dvanáctka postupně distribuována do restauračních zařízení v 30- a 50-litrových KEG sudech a v cisternách do restaurací s tankovým hospodářstvím.

Tolik dnešní výlet do Krušovic. Samozřejmostí byl zpětný odvoz do Prahy, čímž mělo moje dnešní putování skončit, jenže... Kamarádovi Jardovi, který dneska do Krušovic také dorazil, jako naschvál zrovna ujel vlak a do odjezdu dalšího mu zbývaly téměř dvě hodiny, nechal jsem se tedy ukecat "na jedno" v Kulovém blesku. Sice mě to tam moc nelákalo, neboť je tam draho a piva ne vždy dobře ošetřená, ale co bych pro kamaráda neudělal, že jo?


V Kulovém blesku

Z nabízeného jsem zkusil nakouřeného Žambereckého kance, kvasnicového Krakonoše, kaštanomedového Rambouska a od Jardy lok dva Matuškovy Zlaté Rakety a velikonočního Stříbra.

Mám-li to nějak zhodnotit, tak jediným pivem, na kterém jsem si tady pochutnal, bylo Stříbro. Bez technologických vad sice byla i Zlatá raketa, byl to však ejl, no a ty mi kvůli těm výrazným americkým a jiným zahraničním chmelům vůbec nechutnají. Zbytek ale děs a hrůza. Kanec chutnal velmi průměrně, navíc byl bez jakékoliv stopy po uzeném, Krakonoš zase dost divně zapáchal, no a Rambousek byl zkažený, takže jsme ho po několika locích oba museli vrátit. Sice nám ho nakonec neúčtovali, ba co víc, dokonce za námi přišel majitel hospůdky a chtěl vědět, co nám na tom nechutná, že prý to má od Hanse ze "Zlejch", který mu ho prý vychválil, že se až nestačil divit, výsledný dojem už to však nezachránilo.

Tolik mé dnešní putování za pivem nejen velkých pivovarů. Některá piva prokázala svou dlouhodobou kvalitu, jiná vyloženě zklamala. Ale i o tom je české pivovarnictví. Bohužel.


Autor je pivním turistou, sběratelem pivních suvenýrů a členem KSPS Praha o.s.
KSPS Praha


[Marek Kamlar] [Zobrazeno 7935x] [25. duben 2011]
[Degustace] [comments: 34] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

kisutam

pondělí, 6. leden 2014
19:17

kisutam

Koho chleba jíš,toho píseň zpívej.


napsal(a): kisutam [Odpovědět]

Krušovice mám rád

pondělí, 6. leden 2014
09:57

Krásný článek, i s odstupem několika let pravdivý-Krušovická dvanda patří mezi 10 nejlepších dvanáctek, které se z českých ležáků dají ochutnat.


napsal(a): Krušovice mám rád [Odpovědět]

Adsense

1. květen 2017
02:26


posted by: Inzerce

Narmer

pondělí, 6. leden 2014
11:23

Narmer

to Krušovice mám rád: bych se rád zeptal na těch dalších devět :-8


ICQ: 149095450

napsal(a): Narmer [Odpovědět]

Krušovice mám rád

pondělí, 6. leden 2014
13:20

to Narmer: 1.) Chodovar 2.) Kynšperk 3.) Permon 4.) Hastrman 5.) Chyše 6.) Radouš 7.) Purkmistr 8.) Dobřany 9.) Chudenice


napsal(a): Krušovice mám rád [Odpovědět]

Narmer

pondělí, 6. leden 2014
13:52

Narmer

to Krušovice mám rád: děkuju za odpověď; některá z těch piv jsem ještě ani neměl čest ochutnat :-)


ICQ: 149095450

napsal(a): Narmer [Odpovědět]

Pivař

pondělí, 6. leden 2014
14:58

to Krušovice mám rád: Když tak na to koukám, ochutnal jste i jiná než západočeská piva? Teda kromě těch Krušovic samozřejmě ;)


napsal(a): Pivař [Odpovědět]

Zdenda

neděle, 8. květen 2011
21:21

Máro, ty jsi nenapravitelný. Dokola a dokola budeš dělat levnou reklamu společnosti která svým přístupem a politikou destrují český pivovarský průmysl. Hanba!


napsal(a): Zdenda (zdenek.jirak(a)seznam.cz) [Odpovědět]

BCH

sobota, 7. květen 2011
14:53

BCH

Pravá, levá a znovu levá.. Než převzal Heineken Krušovice, tak se vařila pravá desítka. Po převzetí se navdory mohutné reklamě nakonec vařilo navzdory Žateckému chmelu (ve skutečnosti to žatecký chmel nebyl ani náhodou), vody z Křivoklátska (ve skutečnosti rozuměj chlorované vody) atd. vařila ne pravá, ale celou dobu jen levá desítka a jak z článku vyplývá, tak i jen levá dvanáctka :o ... Jak je to možné ???!!! :-? To je panečku klamání spotřebitele:-( A přišel nový reklamní tah (s původním sládkem) a místo vaření levé desítky a dvanáctky, přišlo vaření "původní" pravé desítky a dvanáctky. Jenže po zakoupení a ochutnání údajně "pravé" desítky je chuť jako u té levé, prostě stále levá a podobné to bude i u dvanáctky. Nj.vždyť Krušovice patří pod Heinekenem a tam je kvalita vždy až na posledním místě, ale reklama je tam silná a všemocná a u některých konzumentů to přeci jenom zabere na tu dnešní "pravost".. :-(((


napsal(a): BCH [Odpovědět]

ladin

pátek, 29. duben 2011
12:26

Zna nekdo odpoved?
1) Kdyz ted budeme mit "poradnou" desitku a dvanactku, tak ty "neporadne" verze vyrobce uz delat nebude?
2) Pri kolika stupnich vari prumerna (tedy rekneme cca pro dvanactistupnove pivo) mladina pri atmosferickem tlaku? Aspon nejake cislo pro hrubou predstavu, at muzu porovnat se zminovanymi 104 stupni.


napsal(a): ladin [Odpovědět]

wolfgang

sobota, 30. duben 2011
05:47

to ladin: ad 1: nemyslím si
ad 2: teplota varu mladiny je při atmosférickém tlaku 100°C (na panelu varny nebo počítači se obvykle indikuje teplota v intervalu -/+ 0,2°C). Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Var. Při tlakovém vaření bramboračky (jeden můj kolega při pohledu do mladinky (MP) jednou pravil "to je ale pěkná bramboračka") se jde dle literatury do tlaku 0,5 bar po dobu 10 - 15 minut. Celý proces výhodně zkrátíte na ca. 75 minut varu (a tím šetříte, "katujete kosty") oproti normální hodnotě, jež má dosahovat minimálně 90 minut, protože vše souvisí se vším (koncentrace předku, vykrápění do dané hodnoty, objemu "pohromadě", nutnému z toho vyplývajícímu odvaření na objem a stupňovitost, získání hořkých látek, vypadnutí bílkovin..............). Není rozdíl, vaří - li se "desítka" nebo "dvanáctka".


napsal(a): wolfgang (kajm(a)email.cz) [Odpovědět]

:-) reklama na krusovice

pátek, 29. duben 2011
12:08

To je teda amaterska a zmanipulovana degustace!! když před samotnou degustaci pijete jako na začátek celé jedno z piv které poté budete chutnat mezi ostatními vzorky, tak z vas fakt krusovice udelaly pokusne kraliky ktere se nechaly nalakat. KDyby to prvni cepovane pivo byl bernard nebo plzen tak vam pak pri degustaci (malych vzorku) vyjde nejlepe pro zmenu zase ta plzen nebo bernard nebo cokoliv jineho co si predem date.


napsal(a): :-) reklama na krusovice [Odpovědět]

Maxič

středa, 27. duben 2011
22:21

Maxič

Známá byla tento víkend v Krušovicích a přivezla mi v petce (stočenou z tanku) prý asi 13°. Byla výborná, lahvová se nedělá a mají ji prý jen v Krušovicích. Není to ani Malvaz, ani poctivá 12°. Poradí mi někdo? Díky moc.


napsal(a): Maxič [Odpovědět]

VozechV

čtvrtek, 28. duben 2011
07:02

VozechV

to Maxič: Tak to bude asi ona poctivá dvanáctka před desetinkovou úpravou na HGB.


napsal(a): VozechV [Odpovědět]

DanD

středa, 27. duben 2011
15:38

DanD

Škoda, že se Malvaz nedá lépe sehnat, ten mi fakt chutná. I lahvový bych si kupoval, kdyby bylo kde. Před výnocemi ho aspoń mívali v Globusu, teď už není nikde.


napsal(a): DanD [Odpovědět]

pepe

úterý, 26. duben 2011
20:40

Docela by mě zajímalo proč do světlého ležáku dávají čtyři druhy sladů???
Jediné logické vysvětlení je to, že tím maskují infuzi kterou to vaří. Pokud by povářeli rmunty jak tvrdí, tak tam žádnej karamelový slad dávat nemusí a pivo má taky jantarovou barvu.


napsal(a): pepe (pepepepe3(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Jakubisko

úterý, 26. duben 2011
14:30

Škoda času a energie číst o "sládcích" z Krušovic a jejich napodobeninách piva... To samé o chemicích z Gambrihnusu (viz minulá agitka). Nestálo by za to vypravit se radši do Varnsdorfu nebo Broum?


napsal(a): Jakubisko [Odpovědět]

René

úterý, 26. duben 2011
06:11

Rene

Rambousek nebyl zkažený, ale standartní....


napsal(a): René [Odpovědět]

emu

úterý, 26. duben 2011
21:05

emu

to René: Před časem mi jedna servírka ve Zlých Časech nechtěla rambouska natočit s tím, že je zkažený, ať si dám raději něco jiného, abych od nich neodcházel naštvanej. Za tento přístup u mne má ona i hospoda jako celek velký PLUS, ale pivovar dost hroztný minus...


ICQ: 449477888

napsal(a): emu [Odpovědět]

VozechV

středa, 27. duben 2011
06:59

VozechV

to emu: To u mne má za to hospoda mínus. Pokud ví, že je pivo zkažené, tak proč jej má v nabídce. Okamžitě stáhnout! A nepomůže, že známým to oznámí. A co chudáci náhodní kolemjdoucí.

Jinak co se týče Rambouska. Mám s ním před lety (fungoval ještě za drogerií) výborné zkušenosti. Ale nyní se mi ještě nepodařilo ochutnat jeho pivo v dobré kondici. Tak se obávám, zda je někdy vůbec v kondici ...


napsal(a): VozechV [Odpovědět]

phrabina

středa, 27. duben 2011
14:16

phrabina

to VozechV: to VozechV:
Podivná kondice Rambouska není způsobena špatným ošetřením piva, podle měon je tak hnusný poslední dobou standardně. Chyba hospody je, že tuto parodii na starého dobrého Rambouska bere a kazí si tím jméno. Bohužel jsou hospodští poněkud vyměklí a bojí se to Rambouskovi na plnou hubu říct.


napsal(a): phrabina [Odpovědět]

phrabina

středa, 27. duben 2011
19:49

phrabina

to phrabina: Teď jsem ochutnal tmavou i světlou verzi Rambouska a musím uznat, že od posledních testování se výrazně zlepšil. Už nevykazuje znaky zkaženého piva, tady byly problémy vyřešeny. Nicméně od modelu roku cca 2009 je výrazněji (pro mě nesnesitelně) aromatický, nevyvážený. Preferoval jsem tmavou verzi,kde kaštanové aroma tolik nevyčnívalo, navíc bylo doznívalo poměrně silné příjemné chmelení. I když je současná verze podstatně lepší, než stav před několika měsíci, dám přednost jiným značkám. Ať každý posoudí sám, v ZČ jsou k dispozici obě varianty, myslím že v dobré kondici.


napsal(a): phrabina [Odpovědět]

emu

neděle, 1. květen 2011
02:17

emu

to VozechV: Nejsem známý, nikdo mě ani moje kamarády podle ksichtu v Zlých Časech nezná, chodíme tak párkrát do roka, jsem tedy jen hádodný koílemjdoucí :)


ICQ: 449477888

napsal(a): emu [Odpovědět]

VozechV

neděle, 1. květen 2011
16:37

VozechV

to emu: V tom případě vůbec nechápu, proč toto pivo neodrazili a nezrušili na nápojáku, když každému "kolemjdoucímu" oznamují ať si to pivo nedává, že je zkažené.


napsal(a): VozechV [Odpovědět]

Henri

pondělí, 2. květen 2011
08:42

Henri

to VozechV: Já v tom zase takový problém nevidím, samozřejmě v případě, že je to předem oznámeno. Již jsem takto zažil pivo, které bylo většinou lidí označeno za špatné a přesto se našli lidé, kterým naopak takové pivo chutnalo. Takže pokud není pivo vyloženě zkažené a zákazník je upozorněn na nějakou anomálii, tak proč ne? Co člověk to chuť a to co nechutná mě nebo většině, někomu klidně chutnat může.


napsal(a): Henri [Odpovědět]

VozechV

pondělí, 2. květen 2011
11:08

VozechV

to Henri: Ale emu píše: "...servírka ve Zlých Časech nechtěla rambouska natočit s tím, že je zkažený..." Nepíše, že je jen nějaké jiné - divné, ale že je ZKAŽENÉ. A to je snad pro odražení sudu, nebo nesouhlasíte?

Jinak až dost často vidím, jak si někteří lidé pochutnávají a chválí pivo, které je nestandardní, míněno tím, že vykazuje buď technologickou, nebo provozní vadu. Ale pokud o tom jako hostinský vím a přesto toto pivo podávám hostům, pak to o něčem svědčí.


napsal(a): VozechV [Odpovědět]

Henri

pondělí, 2. květen 2011
12:46

Henri

to VozechV: Ale jo, pokud pivo bylo opravdu zkažené, tak se nemělo podávat ani po upozornění, s tím samozřejmě souhlasím.


napsal(a): Henri [Odpovědět]

Sekal

pondělí, 25. duben 2011
20:56

Sekal

Jsem rád, že se Krušovice aspoň trochu snaží a netrvají tupě na ošizených recepturách. Přímo v Krušovicích jsem U lípy ochutnal nefiltrovaného Mušketýra, který mi velmi sednul narozdíl od pepřového Březňáka, který mi přišel mdlý a bez pepře. Nicméně to byla výjimka, nadále se budu snažit produkty Heineken bojkotovat - důvody: Znojmo, Kutná Hora, Louny a Zlatopramen. Jinak pěkná reportáž.


napsal(a): Sekal [Odpovědět]

Tchoř

pondělí, 25. duben 2011
22:12

to Sekal:
Nechci se vyjadřovat k článku, ale produkty Hlenekenu naprosto bojkotuji (výjimkou budiž možná Březňák 14, který si občas koupím). Krásnobřezenský Zlatopramen je před zavřením, Krušáci a Brňáci plodí jen europivo, Velké Březno jakž takž (jak dlouho ještě) udržuje tradici... Louny, Kutná Hora a Znojmo jsou v propadlišti dějin, jejich deklasované "značky" dnes dělají velkobřezenští či brněnští (a možná krušovičtí) "sládci", bezva PETky nám chrlí z Brna... Káčko mě prostě nechytne, ať má jakkoliv vymakanou sjůpr promoušn, deset let jsem ho nepožil a dále nepožiju.


napsal(a): Tchoř [Odpovědět]

Brouk Pytlik

pondělí, 25. duben 2011
23:53

to Tchoř: Lépe to ani není možné napsat, stačí podepsat.


napsal(a): Brouk Pytlik (brouk.putlik(a)email.cz) [Odpovědět]

hroch

pondělí, 25. duben 2011
20:08

hroch

Tak jsem tě Marku (jestli tě můžu takto familiérně oslovovat) minule pochválil, že už se článek zlepšil a téměř odprostil od zbytečného moralizování a "přesných" úsudků. Je mě líto návratu k tvým starým praktikám. Radši si přečtu "klidnější" články, a to i ty od tebe.


napsal(a): hroch [Odpovědět]

Malakin

pátek, 29. duben 2011
13:52

Malakin

to ladin:

Ad otázka 1: Ony nepořádné verze, jak tomu říkáš, už se samozřejmě dělat nebudou, nebude k tomu důvod. V případě exportních piv ale podle mě zůstane všechno při starém, tj. piva budou výrazně světlá, lehce nahořklá s minimální plností čili taková, jaká si je zahraniční odběratelé žádají.

Ad otázka 2: 100 stupňů

to :-) reklama na krusovice: Jen pro tvoji informaci, na začátek jsme nepili celé jedno pivo, ale jenom třetinku, navíc čepovanou, takže srovnáváš nesrovnatelné.

to Jakubisko: O Broumech budu psát někdy koncem roku, jestli najdu čas, ale článek o Kocourovi ode mě nečekej, páč bych musel jenom kritizovat, a to by Honza asi nerozdejchal.

to René: Loni býval Rambousek ještě dobrej, ale prý to teď vaří někdo jinej a podle toho to taky vypadá.

to Sekal: Jj, taky mi vadí to zavírání pivovarů, i přesto je však nutné ocenit, že se v Krušovicích, na rozdíl od jiných velkých pivovarů, chytli za nos a začali se svými donedávna ještě obtížně pitelnými pivy něco dělat.

to hroch: Tykání mi samozřejmě nevadí, ba naopak budu rád. Každopádně mi není jasné, co jsi chtěl říci tím "moralizováním", resp. "přesnými" úsudky, to mi budeš muset někdy vysvětlit. :-)
---------------------------------
Zpráva byla upravena 29.04.2011 ve 13:58:13


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

ladin

pátek, 29. duben 2011
14:30

to Malakin: Ad 2) Prave proto se ptam, ze je mi jasne, ze za atmosferickeho tlaku vari VODA pri 100 stupnich a Ty zminujes vareni mladiny pri 104 stupnich jako nizkotlake a energeticky usporne. Z toho mi vychazi, ze pri atmosferickem tlaku by mladina mela varit pri teplote jeste vyssi nez 104 stupnu... Je to tak? Je to dano rozpustenymi dlouhymi sacharidy ze sladu?


napsal(a): ladin [Odpovědět]

Malakin

sobota, 30. duben 2011
05:43

Malakin

to ladin: Normální chmelovar (za atm. tlaku) probíhá cca 1,5 hodiny, nízkotlaký (název není úplně ideální, neboť se jedná o tlak vyšší než atmosférický, ale používá se) cca půl hodiny, vysokotlaký jenom pár minut = zkrácením doby varu ušetříš na energiích. Co se druhé otázky týče, teplota varu souvisí s tlakem nad kapalinou. Čím vyšší bude, tím vyšší bude i teplota varu a naopak. Voda tak může vřít nejen při teplotách nad 100 stupňů, ale klidně i při hodnotách pod 100.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

ladin

sobota, 30. duben 2011
19:48

to Malakin: Zavislosti teploty fazovych prechodu na tlaku pro me vysvetlovat netreba, v tom se vyznam.
Takze chapu-li to spravne, tak v clanku je nizkotlaky, ale ve skutecnosti to znamena vysokotlaky, tedy pri vyssim nez atmosferickem tlaku? Proste papinak? Vyssi teplota (a tlak) varu, kratsi cas, mene energie a namlouvani si, ze na chuti to neni poznat?


napsal(a): ladin [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň