Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní blok

Pivní blok


Co všechno může být ještě v pivu ...

[pátek, 3. prosinec 2010]

... aby to přitom zůstalo pivem

Opravdu jako otázku směřuji tento blog a prosím v diskuzi a názor poučenějších a povolanějších. Jsem naprostý laik. Co všechno ještě může být v pivu tak, aby to zůstalo pivem? Tu otázku můžete chápat ve smyslu zákona, technologie, selského rozumu či ve smyslu labužnickém.

Už delší dobu mne na některých pivech ve složení dráždí údaj "cukr". Nechápu smysl vhazování cukru do piva v jakémkoli stádiu jeho života. Říkám si, jak by se na to asi tvářili v Německu při tom jejich "Reinheitsgebotu". Ale nešť, jestli to nějaký přínos má, tak ať. Ale třeba u takového Konrada je cukr přímo senzoricky cítit. I mnohá další piva jsou prostě sladká - ne sladová, ne plná, ale prostě slazená.

S tím ale dokážu žít. Cukr se hází i do vína, dávno a ve velkém ... většinou tam, kde "um" nestačí. Dnes jsem si ale z lednice na ochutnání vytáhl Skalák řezaný zimní ležák. A to je mi pane kousek. Takže tady máme složení:

voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt a izoextrakt, barvivo kulér, antioxidant kys. askorbová, sladidlo sacharin.

Řeknu vám, mám dost. What the f*ck, to má mít člověk VŠChT aby věděl, co pije? Já vím, že v pivě je v dnešní době všelicos, ale tohle mi přijde jako "best of"

1. On nestačí cukr, to musíme být navíc ještě poctěni sacharinem? A co speciální slady, aby dodali sladkost? A barvu ....

2. Barvivo kulér? Spojení piva a výtvarného umění? Vždy jsem žil v představě, že řezané pivo se "řeže" ze světlého a tmavého. Naivka jsem si nedávno v jedné Rohozecké hospodě objednal tmavé pivo a koukali na mne jak na vola. On tmavý Skalák je, ale ... asi jako Yetti, nikdo ho neviděl, ale je ... ale na co pak ale ten "kulér"?

3. Izoextrakt a kys. askorbová, to je jen pro ty vzdělanější pijáky. Nám to ale takhle prostě asi stačí.

Když se pak na webu dočtu, že pivo je seřezáno pod dozorem sládka přímo v pivovaru a v optimálním poměru tak, aby byla zajištěna dokonalá harmonie chuti. Všichni znalci, včetně žen, si tak mohou vychutnat to správné řezané pivo při jakékoliv příležitosti a na jakémkoliv místě, chce se mi plakat (zvracet?) - rétorika stejná jako velké chemovary, chemický arzenál ale snad ještě větší.

Tím seřezáním je míněno prosté doslazení a obarvení světlého moku? A to včetně žen má znamenat "nebojte se, je to sladké a ne moc hořké"?

A je to ještě vůbec pivo?

Vraťme se ale k podezřelému kousku. Pěna po nalití zmizela po anglicku - a to v doslovném i nedoslovném smyslu slova. Vůně ani chuť vlastně žádná. Docela příjemné pití, takové dobré, sladké, bez ocasu, bez jakýchkoli tónů a navinulosti. Jako pivo na houby, jako cokoli jiného docela dobré. Silně mi to připomíná některá německá "lieblich" vína, která chutnají jako top-topic s alkoholem.

Závěr

Tento článek nepíšu proto, abych jakkoli haněl Rohozec. Průmyslové podniky, podle toho "mála", co o nich z praxe vím - a pivovary mezi průmyslové podniky (bohužel) patří - se dělí na ty, co dělají svinstva a ty, co to přiznají. Jde mi o to to dozvědět se, co je za všemi těmi "tajemnými přísadami" a "technologiemi", je-li to omluvitelné a vysvětlitelné a nebo ne...

autor: Allegro.g. | Blok 23:03 [permalink] [reaguj]


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

pinkano

pátek, 28. leden 2011
21:53

pinkano

Pivní kulér se dělá za pomoci amonikau a sacharin je karcinogenní.. skvělé.. Chodovar Zámecké tmavé má obě látky obsažený a na etiketě píše, že pivo vyrábí podle Reinheitsgebot..


napsal(a): pinkano [Odpovědět]

chemik

sobota, 29. leden 2011
00:05

chemik

to pinkano: ale pane, co to tu píšete za bláboly? o chemii toho moc nevíte... zase to až tak nepřeháňejte...


napsal(a): chemik [Odpovědět]

Adsense

23. listopad 2017
10:14


posted by: Inzerce

pinkano

úterý, 8. únor 2011
12:25

pinkano

to chemik:

pane vědče chemický, stačí číst!! prosím vyvraťte nejlépe doloženými zdroji z chemických výzkumů, že tomu není tak na základě těchto článků:
http://www.aromka.cz/pivni-karamel-e-150-c
http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek?prisada=E954


Děkuji


napsal(a): pinkano [Odpovědět]

palky

středa, 8. prosinec 2010
21:33

Vážení, připadám si tady jako na chemické olympiádě.  A dělá to na mne dojem, že pak utíká to hlavní: že totiž tlak na vyšší efektivitu v globálních společnostech (zvýšit výnosy, snížit náklady, tedy i drahé kvalitní suroviny nahradit levnějšími náhražkami) vede ke snižování kvality a výrobě „europiv“. Ty tady nadnárodní korporace „vymyslely“ nejdřív a pak k nim přihodily PET lahve. To jsou dnešní symboly české pivovarnictví. Čest výjimkám typu, napadá mě Budějovický Budvar, Bernard, teď i KBrewery, kteří nevaří europiva. Tedy nepoužívají náhražky sladu (ječný šrot) a chemické přípravky (umělé enzymy, barviva, stabilizátory pěny). Neurychlují proces rmutování ani nezkracují dobu zrání a hotové „silné“ pivo neředí vodou. Opravdu: čest výjimkám (a každý ať si doplní tu svou), které mohou za to, "pivo zůstává pivem".


napsal(a): palky [Odpovědět]

RBN

pondělí, 6. prosinec 2010
21:02

Nemohu se vložit zbytek - asi tím, že jsem neregistrován


napsal(a): RBN [Odpovědět]

Rosťa

pondělí, 6. prosinec 2010
15:31

Rosťa

Otázkou i je, co v pivu může ještě chybět, aby to stále bylo pivo. Před cca 10-12 jsem kdesi na internetu našel seznam látek obsažených v pivu, tuším, že to byl Budvar a souviselo to s aktivitami amerického AB proti Budvaru, a byl to seznam vytvořený jakousi zkušebnou či výzkumákem v Británii na zakázku anglické CAMRA. Dnes jej na netu žel marně hledám. A tam bylo stovky látek, mnohé samozřejmě ve stopovém množství. Zajímalo by mě srovnání obsahu látek dnešních dvanáctek plzeňského typu z různých našich pivovarů, ale počítám, že studie by byla drahá a její vytvoření není v zájmu nejbohatších pivovarských subjektů...


napsal(a): Rosťa [Odpovědět]

RBN

pondělí, 6. prosinec 2010
15:59

to Rosťa:
Nutriční vlastnosti piva Plzeňského typu podle knihy BEER AND COOLERS :

1. Původní hustota mladiny - 11,80g / 100g
2. Alkohol - 3,93g / 100g
3. Skutečný extrakt - 4,15g / 100g
- Sacharidy celkově - 28g / l
- Glukosa - 150mg / l
- Fruktosa - 30mg / l
- Sacharosa - 5mg / l
- Maltosa - 1430mg / l
- Maltotriosa - 1930mg / l
- Maltotetrosa - 3360mg / l
- Maltopentosa - 1330 mg / l
- Maltohexosa - 1150mg / l
- Maltoheptosa - 1090mg / l
- Maltooktosa - 1220mg / l
- Maltononosa - 1590mg / l
- Maltodekosa - 1750mg /l
- Maltoundekosa - 920mg / l
- Maltododekosa - 640mg / l
- Maltotridekosa - 760mg / l
- Maltotetradekosa - 1020mg / l
- Maltopentadekosa - 880mg / l
- Maltohexadekosa - 950mg / l
- Maltoheptadekosa - 800mg / l
- Maltooktadekosa - 1130mg / l
- Pentosany celkově - 60mg / l
- Glukany - 350mg / l
4. Voda - 919g / l
5. Energetická výtěžnost - 43,3kcal / 100g neboli 181,2kJ / 100g
6. Dusíkaté sloučeniny
- Bílkoviny - 5,0g / l
- nízko molekulární dusíkaté sloučeniny - 185mg / l
- středně molekulární dusíkaté sloučeniny - 83mg / l
- Vysokomolekulární dusíkaté sloučeniny - 26mg / l
Aminokyseliny
- Histidin - 36mg / l
- Isoleucin - 34mg / l
- Leucin - 55mg / l
- Lysin - 16mg / l
- Methionin - 2mg / l
- Fenylalanin - 77mg / l
- Threonin - 5mg / l
- Tryptofan - 20mg / l
- Valin - 73mg / l
- Arginin - 72mg / l
- Prolin - 357mg / l
- Kyselina asparagová - 28mg / l
- Serinamid - 19mg / l
- Kyselina gamaaminobutanová - 73mg / l
- Kyselina glutamová - 40mg / l
- Glycin - 31mg / l
- Alanin - 103mg / l
- Tyrosin - 76mg / l
- Cystein - 12mg / l
- Cystin - 6mg / l
- Amoniak - 21mg / l
7. Anorganické sloučeniny
- Draslík - 493mg / l
- Sodík - 30mg / l
- Vápník - 34mg / l
- Hořčík - 107mg / l
- Fosfor celkově - 308mg / l
- Měď - 0,07mg / l
- Železo - 0,09mg / l
- Mangan - 0,17mg / l
- Zinek - 0,06mg / l
- Sírany - 176mg / l
- Chloridy - 179mg / l
- Křemík - 107mg / l
- Dusičnany - 23mg / l
8. Vitaminy
- Thiamin (B1) - 33ug / l
- Riboflavin (B2) - 410ug / l
- Niacin (B3) - 7875ug / l
- Kyselina pantotenová (B5) - 1632ug / l
- Pyridoxin (B6) - 650ug / l
- Kobalamin (B12) - 0,1ug / l
- Biotin (H) - 13ug / l
- Kyselina folová - 82ug / l
- Mesoinositol - 10100ug / l
- Cholin - 18100ug / l
9. Organické kyseliny
- Kyselina pyrohroznová - 62mg / l
- Kyselina citrónová - 190mg / l
- Kyselina octová - 129mg / l
- Kyselina glukuronová - 47mg / l
- Kyselina Šťavelová - 12mg / l
- Kyselina jantarová - 16mg / l
- Kyselina jablečná - 85mg / l
- Kyselina L-mléčnatá - 40mg / l
- Kyselina D-mléčnatá - 50mg / l
- Kyselina fumarová - 10mg / l
- Kyselina glykolová - 19mg / l
- Kyselina alfaketoglutarová - 5mg / l
- Kyselina galakturonová - 5mg / l
10. Fenolické sloučeniny
- Polyfenoly celkově - 172mg / l
- Antokyanogeny - 46mg / l
- Katechin - 5-55mg / l
- Epikatechin - 9-24mg / l
- Rutin - 1-6mg / l
- Quercetin - 5-125mg / l
- Quercetrin - 1mg / l
- Kyselina chlorogenová - 2-20mg / l
- Kyselina chinová - 1-5mg / l
- Kyselina para-kumarová - 1-7mg / l
- Kyselina ferulová - 2-21mg / l
- Kyselina sinapová - 1-20mg / l
- Kampferol - 5-20mg / l
- Myricetrin - 1mg / l
- Kyselina gallová - 5-29mg / l
- Kyselina para-hydroxybenzoová - 5-20mg / l
11. Hořčíkaté látky
- Humulon - 0,4mg / l
- Kyselina humulinová - stopy
- Hulupon - 1-5mg / l
- Kyselina hupulinová - stopy
- Humuladienon - 0,7mg / l
- Isohumulony - 10-40mg / l
- (průměrné plzeňské pivo) - 31,5mg / l
- Tricyklodehydro-isohumolony - 1-4mg / l
- Hydratované isohumulony - 2mg / l
- Allo-isohumulony - 1-5mg / l
- Anti-isohumulony - stopy
- Abeo-isohumulony - 6-160mg / l
- Oxidační produkty isohumulonáž - 100-200mg / l
12. Rozpuštěný oxid uhličitý - 5 g / l
13. Oxid siřičitý - 3,7mg / l
14. Aminy
- Celkově 22 sloučenin -


napsal(a): RBN [Odpovědět]

RBN

pondělí, 6. prosinec 2010
16:00

14. Aminy
- Celkově 22 sloučenin -


napsal(a): RBN [Odpovědět]

Rosťa

pondělí, 6. prosinec 2010
16:30

Rosťa

to RBN: Myslíš tedy patrně 22 typů sloučenin. No, nějak takto ten seznam vypadal, paměť je nespolehlivá, žiji v domnění, že to bylo přes 700 položek... uvádíš třeba bílkoviny, ale není uvedeno jaké. Jestlipak dnes tohle všechno v ležácích plzeňského typu je? Suroviny jsou stejné (?) jako před lety, nejsem chemik, čili vůbec netuším, nakolik výrobní postup ovlivní počet látek obsažených v pivu...


napsal(a): Rosťa [Odpovědět]

RBN

pondělí, 6. prosinec 2010
16:02

to Rosťa:
14. Aminy
- CelkovÄě 22 sloučenin -


napsal(a): RBN [Odpovědět]

píra

pondělí, 6. prosinec 2010
16:35

píra

to RBN: Takže pověst o vitamínu B téměř vyvrácena? :-)


napsal(a): píra [Odpovědět]

RBN

pondělí, 6. prosinec 2010
21:01

to píra:
14. Aminy
- Celkově 22 sloučenin -


napsal(a): RBN [Odpovědět]

hugo

sobota, 4. prosinec 2010
21:29

Tady se snáší kritika na Rohozec a o par clanku dal je Rohozec vynasen do oblak ... zajimave ... Myslim ze by autor "blogu" si mel neco vice precist o technologii vyroby piva aby nepsal takove blaboly co pise ... a navic se nad nimi pozastavovat .... A stejnou kritiku bych mu doporucil i u jinych potravin ...


napsal(a): hugo [Odpovědět]

Antipils

sobota, 4. prosinec 2010
13:35

Jednou jsem někde četl něco o silikonovém oleji, který se má přidávat do CKT, aby zabránil velké pěnivosti v nich a tím pádem umožnil zvýšení produkce. Je na tom něco pravda? Případně, co to ten silikonový olej přesně je? Díky


napsal(a): Antipils [Odpovědět]

ladin

pondělí, 6. prosinec 2010
12:16

to Antipils: Delam v jinem oboru, kde se odpenovace take pouzivaji a kde tim, co nema penit, je take voda (v pivovarech navic alkohol, u nas neco jineho). Obecne a silne zjednodusene receno jsou odpenovace latky, ktere jsou povrchove aktivni, vetsinou nizkoviskozni a vzdy temer nerozpustne v tom, co nema penit- tedy ano, odpenovace zalozene na olejich existuji a ve vodnem prostredi se pouzivaji velmi casto. V potravinarstvi se s tim setkate hlavne u napoju, ktere namaji penit a pri prumyslovem smazeni potravin, kde je nezadouci penici olej.

Nevyhody: Je to nerozpustne v odpenovanem mediu, takze se to muze z konecneho produktu odsazovat. Je temer nemozne to z produktu odstranit, takze se mi zda pouziti pri vyrobe piva dost nepravdepodobne, pokud chcete mit penu na konecnem vyrobku. Zhorsuje to casto chemickou a mechanickou stabilitu vyrobku, takze se to pouziva jen v malych koncentracich (setiny procenta) a musi se kontrolovat kvalita produktu behem deledobejsiho skladovani.


napsal(a): ladin [Odpovědět]

píra

pondělí, 6. prosinec 2010
16:32

píra

to ladin: to hugo to hroch a vůbec Každopádně odpěnovače se používají například v lihovarech a mám ověřeno a doloženo, že také například v PU. Tam je to opravdu tak, jak píšete. Aby byl CKT narván až nahoru.
Jinak Rohozec je pěkný bolehlav. To už mám vyzkoušeno. I když to mám okolo pivovaru rád, basu piv bych si tam nekoupil.
Ostatně hroch má pravdu, z piv, která mají cukr, mne druhý den bolí hlava. V různém stadiu bolesti. Třeba i z poličky, kterou mám rád a hojně piju. Jo holt ve čtvrtek mně zase bude bolet:-)Byl bych ale raději, kdyby byla bez cukru.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 06.12.2010 ve 16:35:45


napsal(a): píra [Odpovědět]

ladin

úterý, 7. prosinec 2010
22:38

to píra: Osobne take piva, obsahujici cukr, nemusim. Mate info o tom, kolik odpenovacu PU pouziva? Odstranuje pak odpenovace nejak z poduktu?


napsal(a): ladin [Odpovědět]

Roman Holoubek

sobota, 4. prosinec 2010
13:14

Roman Holoubek

Malá vysvětlení a zároveň omluva odborníkům za to, jak laicky a trochu zjednodušeně zde odpovím.

CUKR - jeho používání v pivovarech je většinou dvojí. Velmi dobře pomáhá při rozbíhání hlavního kvašení. A někde (to je i příklad Poličky) je používán z kapacitních důvodů na varně. Jde o záležitost nosnosti rmutoscezovací kádě. Jeho užití, ale v žádném pivu NEMŮŽETE poznat z hlediska sladkosti. A to z jednoduchého důvodu. Je jako první cele sežrán kvasnicemi a rozložen na alkohol a CO2.

IZOEXTRAKT - v našich podmínkách se jedná o čtyřskok (tetrahop). Jeho užití: významně pomáhá stabilizovat pěnu, což je vhodné, pokud pivovar užívá HGB. Také pomáhá dochmelovat (po HGB) jednotlivé druhy piva, aby měly optimální hořkost. Představte si kmenovou várku např 13,5% a vy ji nějak na varně nachmelíte, pak ji ředíte na 12, 11 apod. a poměr hořkosti v závislosti na ředění je jiný, pak je vhodné užití tohoto produktu.

KULÉR - vysvětlovat netřeba. Pro dosažení tmavější barvy tak, abych nemusel užívat moc barevného sladu, který ovlivňuje chuť do kávově pražena a pokud tam takovou chuť nechci mít (tak výraznou) tak jiných možností moc není. Dosáhnu tím také větší zakulacenosti chuti. Případně můžu ze světlého piva udělat tmavé.

KYSELINA ASKORBOVÁ - jde o antioxidant, jedná se o přírodní záležitost. Pomáhá pro zvýšení senzorické trvanlivosti piva. Kyslík je smrt pro pivo a antioxidanty pomáhají pivu, aby trochu déle vydrželo.

SACHARIN - oproti cukru jej kvasnice nemají rády a sacharin přečká v pivu veškeré výrobní procesy. Užívá se, potřebuji-li mít sladkost v pivu i přes výrazné prokvašení (tedy přes požrání všech přírodních cukrů ze sladu, cukru, kukuřice, ...). Například u tmavého piva aby bylo sladší, protože díky užití barevného sladu, případně jiných více dotahovaných sladů posunu chuť do "připálena".

GLUKÓZOVÝ SIRUP - jde o "sirup" vyrobený z jiných obilovin jako náhražka sladu. U nás se zpravidla používá glukózový sirup vyrobený z kukuřice (cena). Takže má-li některý pivovar tuto látku v označení, je to skoro jakoby vařil ležák typu Bohemia lager s přídavkem kukuřice, což je protimluv, protože ta do něj nepatří.

Pro doplnění:
UPRAVENÝ CHMEL - není nic jiného, než rozemleté a slisované šištice chmele (studenou cestou bez jakýchkoli dalších úprav) do peletek (granulí).
CHMELOVÉ PRODUKTY - většinou se pod tímto výrazem skrývá to samé jako pod výrazem CHMELOVÝ EXTRAKT. Tedy například pomocí louhu získané hořké kyseliny z chmelových šištic.

Toho co vše se do piva přidává je více, ale výše jmenované se u nás objevuje nejčastěji.
Tož tak...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 04.12.2010 ve 13:18:43


jiri.kana

sobota, 4. prosinec 2010
13:33

jiri.kana

to Roman Holoubek:Ale proč vidíš glukózový sirup jako problematickou záležitost? Glukóza ti přece taky hned prokvasí, stejně jako sacharóza. Kukuřice nebo řípa, stejně je z toho špiritus a kysličník uhličitý...

U bodu IZOEXTRAKT musím ocenit, jak sis jemně rýpnul do jistého pivovaru :)


ICQ: 242044630

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Roman Holoubek

pondělí, 6. prosinec 2010
14:12

Roman Holoubek

to jiri.kana: Jirko, ono nejde ani tak o to odkud mám onen cukr, jako jde o množství kterým nahrazuji část sladu. Pokud jej tam dám například do 5-ti procent, pak si troufnu říci, že to není v chuti poznat. Ale větší množství je znát.


ladin

pondělí, 6. prosinec 2010
12:43

to Roman Holoubek: Asi jsem silne konzervativni, ale pivo je podle me voda+slad+kvasnice a ochoten ustoupit jsem jen v pripade pouziti granulovaneho chmele a nesladovaneho obili.

Cukr, sirupy,... a dalsi zdroje sacharidu- v pivu je z toho alkohol, ale neni tam "pivni chut". Alespon ja u cisteho redeneho ethanolu (treba vodka) zadnou chut nevnimam. Nevite z ceho je sirup pouzivany v Ostravaru?

Kuler- totez jako cukr, ale tentokrat o barve misto alkoholu.

Izoextrakt, sacharin- nechci byt sprosty, to nema v pivu co delat.

Vitamin C- sice je mi jasne, ze to spotrebiteli neuskodi, ale je to jednoznacna znamka toho, ze vyrobce ma technologicky problem, ktery se snazi maskovat.

Chmelovy extrakt- tady jsem nejvice nerozhodny. Zastanci budou tvrdit, ze je to proti chmelu pokrok, ze to zarucuje konstantni kvalitu surovin. Odpurci vi, ze extrakci se z chmele dostane jen cast latek...


napsal(a): ladin [Odpovědět]

ladin

pondělí, 6. prosinec 2010
12:44

to ladin: A v prvni vete jsem samozrejme zapomnel na chmel :-)


napsal(a): ladin [Odpovědět]

Roman Holoubek

pondělí, 6. prosinec 2010
14:03

Roman Holoubek

to ladin: Ale já neříkám, že je to v pořádku a že se s užitím všech řečených látek ztotožňuji. Jen jsem podal nicku Allegro.g. vysvětlení k pojmům a snažil jsem se vysvětlení podat tak, aby tomu rozuměli i laici.


ladin

úterý, 7. prosinec 2010
22:44

to Roman Holoubek: Rozumim, jen jsem pridal nahled (shodou okolnosti chemicky vzdelaneho) spotrebitele, v nicem se nehadam. A ted uprimne? Kolik cukru musite pridavat do dvanactky a nove i "specialni" trinactky? A snese to tedy i oznaceni "ceske pivo"?


napsal(a): ladin [Odpovědět]

Roman Holoubek

sobota, 11. prosinec 2010
20:41

Roman Holoubek

to ladin: Upřímně. Cukru je u nás skutečně pod 5% a jak píši z kapacitních důvodů na varně. Troufnu si tvrdit, že jeho užití není na chuti znát.

Označení České pivo má veškerá naše standardní produkce a samlozřejmě jej beze zbytku splňuje. I kvůli tomu jsme u tmavého Hradebního zrušili umělé sladidlo. Co se týče Elišky, podmínky splňuje, ale jelikož se jedná o pivo, které nemáme ve stálém sortimentu, tak jsme byrokraticko-technické martýrium okolo chráněného zeměpisného označení České pivo neabslovovali. Mimochodem Eliška II už několik týdnů zraje ve sklepě. A to proto, aby na velikonoce měla opět svých 150 dní klidu v ležáckém tanku.


jiri.kana

sobota, 4. prosinec 2010
13:06

jiri.kana

Konrad a Becherovka? Nemůžu souhlasit... A ten cukr stejně prokvasí, takže nemůže být řeč o nějakém slazení. Konrad mi přijde celkem v pohodě, v té lepší půlce.

K tomu kuléru - ten v tom řezaném Rohozci pochází právě z toho tmavého piva, kterým se to řeže. Mám dojem, že kulér a to, co způsobuje barvu poctivého tmavého piva je v zásadě totéž, jen v tom poctivém pivu to pochází ze speciálních sladů. Tím to ale neobhajuji, taky se mi to nelíbí.

Autorovi doporučuji prostudovat ještě etiketu malinového Rohozce. To se teprv osype :D ble


ICQ: 242044630

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

kozousch

sobota, 4. prosinec 2010
07:48

kozousch

Já taky nejsem chemik, ale ohledně Rohozce s tebou bohužel musím souhlasit. To složení už jsem zmiňoval jinde a je opravdu spíš jako u produktu firem typu Lipo Liberec nebo Kaučuk Kralupy než z pivovaru. Řezaný Rohozec už jsem nepil minimálně dva roky, ale ty hrůzy na etiketě si pamatuji. Přesto musím napsat, že pitelný celkem byl. Žádný zázrak na pochutnání, ale ani vyloženě bída. Třeba půllitr Svijanského Mázu do sebe nejsem schopný namordovat. V něm je izoextraktu alias Tetrahopu pětinásobek maximální doporučené dávky a to fakt nedávám, ale dávím.

To, jak cítíš cukr u Konrada, mě ale docela překvapuje. Já ho piju ze všech piv nejčastěji a nic takového nepozoruji. Složení jsem tedy nezkoumal a nějaký cukr v něm asi bude, ale od lidí, kteří se vyznají v technologii výroby piva a kteří znají výrobu v Konradu, vím, že tam vaří poctivě. A nejde o lidi s nějakou vazbou na Konrada. Třeba tmavý Konrad je pro mě jediné tmavé pivo, které se mi z těch, co znám, vůbec nezdá nesmyslně přeslazené, jak tomu bývá u běžných produkčních tmavých piv. Speciály a produkty z minipivovarů jsou samozřejmě jiná kategorie.


napsal(a): kozousch [Odpovědět]

Allegro.g.

sobota, 4. prosinec 2010
08:49

Allegro.g.

to kozousch: Svijanský máz taky nepozřu, ze zde dobře známých důvodů. Jen kdyby kolem mně nebylo tolik lidí, kteří mi bodře vyprávějí o tom, jak jsou Svijany nejlepší. ble No ale třeba kněžna mne nedávno docela (příjemně) překvapila, když už jsme u těch tmavých piv.
Že izoextrakt=tetrahop jsem nevěděl, díky za pomoc s prvním dílkem do chemického puzzle :)
No a s tím Konradem si prostě nemůžu pomoct. On mi vlastně docela chutná, ale tak maximálně do 11ky a doma pořádně vychlazený. Ale točený nebo vyšší stupňovitost, to je zlo. Dlouho jsem přemýšlel, proč na Liberecku je tak málo rozšířený, když je tady doma, ale co jsem zjistil, plno lidí na něj má přímo alergii, z jediného důvodu - pronikavě sladký a hořký zároveň. Jako becherovka, jak už jsem tady někdě psal (čímž se omlouvám, že se pořád opakuju :) )


napsal(a): Allegro.g. [Odpovědět]

kozousch

sobota, 4. prosinec 2010
11:38

kozousch

to Allegro.g.: Pokud se nepletu, tak ta rovnice izoextrakt=tetrahop takto jednoduše neplatí, protože izoextrakty jsou obecně nějaká skupina chemikálií a Tetrahop patří do této skupiny. Pivovary nemají povinnost uvádět, jaký konkrétní izoextrakt v pivu je, ale jenom to, že tam nějaký izoextrakt je. Pokud se ale do piva žádné jiné izoextrakty nedávají, tak by tato rovnice vlastně platit mohla - to já ale nevím - to je otázka pro někoho zasvěcenějšího.

S Konradem si nemůžu pomoct ani já - pravidelně piju kvasničák a často mlsám i dvanáctku, čtrnáctku a tmavé. Desítku neznám. Je fakt, že já moc nemusím vyloženě trpce hořká piva, ale rovněž nemám rád piva přeslazená. Chuťově to samozřejmě můžeme mít posazené jinde. Rozhodně ale já osobně nemám problém se sladkostí ani v chuti, ani s bolehlavem druhý den, pokud je piv víc - a to s bolehlavem mívám u uměle slazených piv problém pravidelně. Zkusím ale o přislazování Konrada něco zjistit přes "špióny", protože by mě to samotného zajímalo. V každém případě vím, že v Konradu patří ředění piva sodovkou (HGB) a Tetrahop mezi nejsprostší slova :-)


napsal(a): kozousch [Odpovědět]

JardaK

sobota, 4. prosinec 2010
14:06

JardaK

to kozousch:
Ta desítka je výborná. Měl jsem ji letos několikrát a řekl bych, že předčí chutí leckteré jedenáctky. Přijde mi velmi vyrovnaná, žádná chuť tam nevystupuje.


napsal(a): JardaK [Odpovědět]

hroch

neděle, 5. prosinec 2010
21:54

hroch

to Allegro.g.:
Co se týká toho cukru, jak psal Roman Holoubek, tak celý zmizí prokvašen kvasinkami, takže ho nepoznáš přímo na chuti. Cukr narozdíl od sacharidů z obilí má při kvašení i jiné výsledné produkty kvašení a to vyšší alkoholy než jen ethanol. U špatně vypálené pálenky jsou to přiboudliny, které ti obrací žaludek, ale tam je to většinou v takovém množství, že to poznám a vyhnu se tomu. Takže já osobně piva do kterých se přidává hodně cukr, poznám druhý den, že mě bolí víc hlava a je lehce na zvracení. To samé mám u nastaveného burčáku, nekvalitního vína kde byl původní mošt doslazen cukrem apod..
U Konráda je to spíš nižším stupněm prokvašení a proto zůstává sladší- zůstávají neprokvašené sacharidy vzniklé ze sladového škrobu při rmutování.


napsal(a): hroch [Odpovědět]

kozousch

neděle, 5. prosinec 2010
22:24

kozousch

to hroch: A nemůže ten bolehlav a přiboudliny být taky z těch umělých sladidel? I když ty se asi přímo na kvasném procesu nepodílí, ne?

Taky mě to nabádá ke spekulaci, že ta nasládlá pachuť levného šamponu, která byla u Svijanského piva na vrcholu tak před dvěma třemi roky, nebyla Tetrahopem, ale nějakými umělými sladidly. Poslední rok se mi zdá, že už ten šampón ze Svijanského Mázu skoro zmizel, ale ta nepřirozená hořkost myší moči z Tetrahopu v něm stále je.

Edit: oprava překlepu ...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 05.12.2010 ve 22:25:45


napsal(a): kozousch [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň