Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Pivní blok

Pivní blok


Válka s Prazdrojem

[úterý, 19. říjen 2010]

Hned, jak jsem viděl nadpis článku „Anonymní degustace rozmetala mýtus o Prazdroji z Polska“, bylo mi jasné, že v komentářích pod článkem bude rušno. Já velmi oceňuji „pivní romantiku“, osobitost piv, řemeslné pivovárky,… mezi nejkrásnější zážitky řadím pohled na otevřené kvašení ve sklepě na spilce atd. atd. Pro ilustraci: Moje pivo číslo 1 je Poličský Otakar. Proto do jisté míry sdílím odpor k nadnárodním skupinám, které pivovary většinou řídí jako jakoukoli jinou společnost založenou za účelem zisku a nebrání se tedy unifikaci chutí piv či dokonce zhoršování kvality, pokud poptávka po jejich pivech funguje stále stejně. Minorita pivařů, kteří vyžadují kvalitnější pivo, ostrouhá. Tohle by asi mělo fungovat jen v krátkém období, v dlouhém období by snad měla vykrystalizovat malá část trhu tradičního velmi kvalitního piva pro ty, kteří ho poptávají. V současnosti v ČR nastává boom „kvalitního piva“. Na pivo začíná být každý odborníkem. V hypermarketech se začínají objevovat piva z menších pivovarů, jen proto, aby přilákaly zákazníky na větší nákup všeho ostatního, ne kvůli těm pár prodaným lahváčů Herolda na úkor Prazdroje (jen příklad). V novinách pisálci píší o výrobě piva, i když o ní nic nevědí. Spousta lidí už se naučila papouškovat rovnici menší pivovar=lepší pivo. EU štědře dotuje výstavbu malých pivovárků. Říká se, že zisky větších pivovarů stagnují, nebo dokonce výrazně spíše klesají. V delším období, až tento boom trochu ochladne, se zřejmě zisky větších pivovarů zase stabilizují a malé pivovárky a menší pivovary naopak nebudou tak prudce expandovat. Zároveň by to mělo větší pivovary vést k větší obezřetnosti v šizení svých piv.

Celý úvodní odstavec je úvahou nad tím, proč článek o Prazdroji (pro mnohé zřejmě jako jakéhosi symbolu zla) vyvolá takovou řadu komentářů plných odporu, ale většinou bez argumentů, případně se odvolávajících na různé fámy. Máme tu pivovary, které striktně dodržují zcela tradiční způsob výroby piva. Většina produkce ale pochází z pivovarů, které nějak tradiční výrobu změnili – ale žádný z takových pivovarů zde na pivním.infu a podobných webech nevyvolává takovou svatou válku v komentářích. V úvodu jsem jasně zmínil, jaká piva vyhledávám. Přesto Pilsner Urquell řadím k tomu nejlepšímu, co pochází z opravdu velkých průmyslových pivovarů. To je subjektivní a nechme prosím stranou, co komu chutná.

Rád bych zde k veřejné diskuzi předhodil několik informací, které jsou oficiálními tvrzeními Prazdroje o pivu Pilsner Urquell vyráběném v Plzni. Pokud nemá někdo důkaz, že jsou lživá, nemám důvod jim nevěřit a vyvracejí tak pro mě některé fámy. Nedělám to proto, že bych bojoval za Prazdroj. Ale jsem si jist, že ve spoustě pivovarů se dějí různé prasárny a jejich jméno takové nenávistné reakce nevyvolává. Jde mi jen o to, aby všem bylo měřeno stejným metrem.

Suroviny: jen voda, slad, chmel, kvasinky.

Pouze Žatecký poloraný červeňák jen ve formě granulí, žádné extrakty.

Voda jen z vlastních studní. Údajně naopak vypomáhali v době problémů plzeňskému vodovodu, zásoby vlastní vody jsou prý obrovské.

Slad jen z vlastní sladovny, jen z jarního ječmene z ČR.

Vlastní speciální kmen kvasinek, který se využívá už od roku 1842, který nikomu neprodávají (Kvasinky prodávají některým pivovarům, jedná se ale o jiné kvasinky. Ty vlastní, co jsou pro PU, nikomu nedávají.)

Vaření piva:

Varna pro PU je měděná (Ne jen zvenčí na ozdobu, mědi přikládají při výrobě význam. Jedná se prý o největší varnu, jakou lze z měděného plechu vyrobit). Ohřev je přímým plamenem.

Třírmutový způsob.

Kvašení v CKT:

Hlavní kvašení a zrání je oddělené -

Kvašení trvá 12 dní, pak se „mladé pivo“ přečerpá do ležáckých tanků, kde zraje při nízkých teplotách kolem nuly asi 30 dní.

Plnost piva:

EPM kolem 11,7-11,9 a alkohol 4,4% dávají tušit, že pivo má dobrou plnost, je méně prokvašené. Tvrzení o přibližování chuti PU k eurolagerům v tomto ohledu je tedy nepravdivé.

HGB:

Ředí se o desetinky (z 12° asi na 11,7°-11,9°), pro účely stabilně stejného piva a z důvodu daňové optimalizace.

Stáčení a (ne)pasterizace:

Pivo pro tankové hospodářství se vozí nepasterizované v cisternách. Pro ostatní obaly se pasteruje na průtokovém pasteru. (Přidávám svůj subjektivní dojem – stáčecí linka za miliardu působí jako opravdu sterilní prostředí, zajišťující při stáčení dokonalou hygienu.)

Péče o správný způsob čepování:

Vzhledem ke svým finančním možnostem si Prazdroj může dovolit investovat nemalé prostředky do propagace správného způsobu čepování tzv. na hladinku (osobně se správností tohoto způsobu čepování ztotožňuji) pomocí klasických otočných kohoutů.

Nekladu si za cíl postihnout všechny aspekty výroby piva. Jen jsem se pokusil vypsat některé oficiální informace o výrobě PU, které zatím nikdo v žádném článku ani jinde veřejně nevyvrátil. A pokud se skutečně takhle Prazdroj vyrábí, je to pro mě v rozporu s komentáři typu: Nepitelná sračka, To už není pivo apod. Jiný problém je, že PU je masivně rozšířené pivo. Péče o lahvové a sudové pivo v distribuční síti je často velmi špatná. Péče hostinských taktéž. Podle mého názoru lze dobře ošetřený Prazdroj stabilně ochutnat jen v několika málo výčepech v Praze a v Plzni(přesto například v restauraci Na Spilce přímo v areálu pivovaru, která je zaměřená především na turisty, neprovozuje ji pivovar, stojí způsob čepování za PRD ), zbytek republiky je většinou o náhodě(čest výjimkám, samozřejmě jsem nebyl v každé hospodě, jen průměruji). A tak chápu, že pro spoustu lidí je PU hnusné pivo, protože nemají často vůbec příležitost ho v dobré kondici ochutnat a některé může v dobrých výčepech odrazovat cena kolem 38 korun za půllitr.

autor: PetrV | Blok 22:41 [permalink] [reaguj]


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Sekal

pátek, 19. listopad 2010
15:17

Sekal

Vznesl jsem dotaz na Prague Beer Museum, zda jsou si jisti tím, že jimi nabízené PU je 12°. Odpověděli mi, že je v PU ujistili, že se jedná o 12°. Tak buď kecá PU, nebo PBM.


napsal(a): Sekal [Odpovědět]

Allegro.g.

pátek, 19. listopad 2010
16:37

Allegro.g.

to Sekal: Nevylučoval bych možnost, že lžou obě instituce v soudužské shodě výhodné pro obě strany. :D


napsal(a): Allegro.g. [Odpovědět]

Adsense

26. září 2017
23:35


posted by: Inzerce

Žižkov

sobota, 30. říjen 2010
23:41

Chuť je subjektivní, myšlení taktéž - bohudíky. Chemickej rozbor, nikoliv. Pivo z jinýho (třeba mini)pivovaru, bude stejně špatný (hnusný) jako Plzeň tamtéž, pokud bude stejně špatně ošetřený a stejně špatně čepovaný. Plzeň "točí" kdejakej trouba v kdejaký pochybný putyce, nebo pizzerii a malej pivovar má na čepu většinou člověk, kterej ví proč ho tam má a chce ho tam mít. A podle toho to vypadá a chutná.


napsal(a): Žižkov [Odpovědět]

Michal

neděle, 31. říjen 2010
02:59

Michal

to Žižkov: Ale to, že to jako sračka už leze přímo z toho pivovaru, to se okecat nedá...


ICQ: 260962312

napsal(a): Michal [Odpovědět]

Žižkov

neděle, 31. říjen 2010
11:54

to Michal: Pro jistotu opakuji: Chuť je subjektivní, myšlení taktéž - bohudíky. Chemickej rozbor, nikoliv. Tzn. sračkou, ze svýho pohledu, může nazvat kdokoliv cokoliv (tj. i Vaše oblíbený pivo) a nelze mu to vyvrátit. Chemickej rozbor (resp. změny), neokecáš. PS: ...osobně si nemyslím, že by třeba U Tygra, čepovali nepitelnou sračku.


napsal(a): Žižkov [Odpovědět]

Hops

pátek, 29. říjen 2010
15:24

Varnu, kterou jsem viděl já - údajně největší v Evropě - je z nerezu. Žádnou měď jsem neviděl.
Tvrzení o přibližování chuti k eurolagerům je nepravdivé, protože o žádné přibližování se skutečně nejedná - není třeba - PU je již standardní eurolager, včetně jeho "českého" názvu :-)
Nebýt jejich skvělého PR (bez ironie), které podvědomě vymývá mozky, byla by prodejnost třetinová. Klasické POTĚMKINOVO PIVO. Věřit v nějaký obrat ve způsobu produkce je asi naivní...


napsal(a): Hops [Odpovědět]

PetrV

pátek, 29. říjen 2010
22:33

PetrV

to Hops: Nevím, co jste viděl. Ale kotel ve kterém se vaří PU je z mědi. Zvenku i zevnitř.


napsal(a): PetrV [Odpovědět]

jirin

sobota, 23. říjen 2010
20:27

jirin

Chtěl bych ho mít rád, chtěl bych si ho vážit, chtěl bych mít pocit luxusu a něčeho výjmečného když ho piju, ale bohužel....


napsal(a): jirin [Odpovědět]

Dan

pátek, 22. říjen 2010
11:41

Dan

to PetrV:
Nevím proč, ale moje odpověď se zařadila nahoru...


napsal(a): Dan [Odpovědět]

umbob

pátek, 22. říjen 2010
11:40

umbob

to PetrV: Možná kvůli místu?Válec nastojato umístíš snadněji než podobnou věc naležato. A když jich máš několik...


napsal(a): umbob [Odpovědět]

Dan

pátek, 22. říjen 2010
11:38

Dan

to PetrV:
Ty nádoby nelze dělat v jiném tvaru. Jelikož je to nádoba uzavřená, odběr kalů ze dna, čistění a další fáze využívají víření. Jsou tam po obvodu jakési "trysky", kterými lze uvnitř vytvářet rotaci kapaliny. Pro to je spodek nádoby konický.
Ono je to ale poněkud složitější, ale z hlediska moderní výroby a hygieny ideální. Nehrozí kontaminace, údržba se v podstatě dělá "dálkově". Navíc je to energeticky podstatně úspornější. Celý tank má duplikované isolované stěny, tak že ztráty energie jsou minimální. Další výhodou je, že lze jímat unikající "ceočko".


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Jarin

pátek, 22. říjen 2010
11:58

Jarin

to Dan: další ryze amatérský komentář, a pohled na CKT. další naprostá lež, která se za chvíli stane pravdou


napsal(a): Jarin [Odpovědět]

Dan

pátek, 22. říjen 2010
12:18

Dan

to Jarin:
Co je na tom za amatérský komentář. PetrV se ptal, proč nelze CK tanky dělat v jiném tvaru, třeba naležato. Tak jsem mu to velice hrubě osvětlil. Možná amatérsky.
Patrně jsi misionář z nějaké velké pivní chemičky, možná z té právě diskutované a proto se ti nelíbí jakékoliv zpochybňování kvality piva z CK tanků. Tak to jistě budeš také vědet, co se (v nejmenovaném pivovaru) udělá s pivem, když zůstane náhodou viset ventil chlazení a pivo v tanku zamrzne...


napsal(a): Dan [Odpovědět]

PetrV

pátek, 22. říjen 2010
19:54

PetrV

to Jarin: Prosím tedy o uvedení na pravou míru. Díky


napsal(a): PetrV [Odpovědět]

Jarin

sobota, 23. říjen 2010
11:32

Jarin

to PetrV: Stačí si do GOOGLE vyhledávače zadat hledané výrazy, jako třeba: „cylindroconical fermentation / vessel“ objeví se spousta zajimavých odkazů. Jako třeba kniha Industrial microbiology: an introduction (je možno si ji online číst), část věnována fermentaci v CKT začíná na 187. straně. Ale i spousta dalších, je z čeho vybírat. O bioreaktorech vyšlo i několik článku v Kvasném průmyslu, někdy v 90. letech autorem je Prof. Páca, nebo kniha Prof. Basařové z letošního roku.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 23.10.2010 ve 11:35:05


napsal(a): Jarin [Odpovědět]

palky

čtvrtek, 21. říjen 2010
19:16

Přestože je tahle obhajoba Prazdroje věrohodná, na jedno ale autor zapomněl - zmínit plnost chuti. Nevím jak komu, ale mě se zdá Pilsner Urquelle prostě nějak prázdnější bez té, kdysi typické, vysoké hořkosti. A jak se zřejmě snižuje chmelení, hořkost je spíš svíravá. Někteří pivomilci přitom ještě rozeznají jakousi máselnou chuť. Podle nich vzniká při kvašení v obrovských, až extrémních, nádobách. To pak má ovlivňovat i chuť a vůni „lehce po másle“. Právě na tohle téma: hočkost, chmelení, máselná chuť, bych uvítal názory.


napsal(a): palky [Odpovědět]

Chody

čtvrtek, 21. říjen 2010
19:20

Chody

to palky:
Co si tak představit pod pojmem pivomilec :-? Že by trošku teplejší pivař :)


ICQ: 414292574

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Sekal

čtvrtek, 21. říjen 2010
13:31

Sekal

Já považuji PU za podprůměr. Připadá mi strašně prázdná s nepříjemným hořkým koncem. Při srovnání třeba s Radhoštěm 11°, kterým jsem se prokousával předchozí dva večery a který má EPM skoro o stupeň nižší, mě ani nenapadne, abych někam šel na Plzeň nebo si kupoval lahváče domů. To pivo je prostě zprasené a je fuk, jestli to dělají tradičně, netradičně, v CKT, jestli to ředí. Ať si to někdo nazývá snobstvím, ale za sebe rozhodně nebudu Búry plácat po ramenou, že je všechno v pořádku.


napsal(a): Sekal [Odpovědět]

Lecba.neklidem

čtvrtek, 21. říjen 2010
08:25

Řekl bych, že diskuze je hlavně o tom kam odešla ta tradice a chuť. Pivovary pivo vyrábí a hostinský ho dělá. Je vlastně jedno jakým způsobem k tomu dojdou, ale důležitý je výsledek a ten je tristní.


napsal(a): Lecba.neklidem (martinkalina(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Dwarf

čtvrtek, 21. říjen 2010
13:01

Dwarf

to Lecba.neklidem: tady seš hochu na pivním serveru, tady na terminologii ohledně výroby piva záleží "trochu" víc než na Super.cz


ICQ: 131508397

napsal(a): Dwarf [Odpovědět]

Lecba.neklidem

čtvrtek, 21. říjen 2010
17:40

to Dwarf: Dobře tedy. Jasně tunelový paster lahve a průtokový na sudy. OK. Obojí se tam používá. To že se PU vaří v CK tancích nikdo asi taky nezpochybní. že rozdíl v kvašení v CK tanku nebo na otevřené spilce bude asi taky znát, to taky nikdo nevyvrátí. HGB používají (aspoň doufám) na standardizaci stupňovitosti. Dobrá tak CK tanky nejsou 3v1. Kam zmizí mrtvé kvasnice. Když jste takoví odborníci tak je technologie na spilce a v tanku stejná a na chuti to nebude znát.


napsal(a): Lecba.neklidem (martinkalina(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Prd

čtvrtek, 21. říjen 2010
18:00

Prd

to Lecba.neklidem:hmm a já si vždycky myslel že pivo se vaří na varně..


napsal(a): Prd [Odpovědět]

Jarin

čtvrtek, 21. říjen 2010
00:51

Jarin

Pánové, ruku na srdce a povzpomínejte, co pijete za piva v zahraničí, obvzlště na jihu evropy, asii, africe a dalších exotických zemích. chlubíte se, co jste všecho kdo ochutnal a vypil, ale mnohdy ta piva jsou daleko horší kvality než naše Plzeň.


napsal(a): Jarin [Odpovědět]

Henri

čtvrtek, 21. říjen 2010
08:34

Henri

to Jarin: A přesně o tom to je, už se musíme porovnávat s pivně exotickými zeměmi, abychom se utvrdili v tom, že Prazdroj není zase tak špatný. Já ovšem porovnávám s pivně vyspělými zeměmi a proto vím, že Prazdroj je jenom průměrné pivo. V žádném případě se nejedná o nic exklusivního, výjimečného a rozhodně to není nejlepší pivo na světě, jak si u nás mnozí stále myslí.


napsal(a): Henri [Odpovědět]

Jan Bílek

středa, 20. říjen 2010
23:00

Dobrý den, dneska jsme se s kámošem pohádali (a pak vsadili) u piva a snad nám tady dá někdo odpověď. Protože je právník, tak docela studoval tu kauzu žaloby na Prazdroj. Je možné, aby ve výsledku to EPM u Prazdroje lítalo tak, jak se ohradil pan Hlaváček? Tedy "Poslední učebnice ´Pivovarství´ vydaná VŠCHT v roce 2010 uvádí standardní odchylku ±0,26 a pracují s ní vesměs všechny pivovary," . Je toto možné, když zrovna v tomto článku se píše, že se to tím HBG dá vyladit přesně? Kamarád tvrdil, že je to blbost, že pak by celníci nevěděli jak stanovit spotřební daň. A pak, že mu někdo ukazoval jakousi ofocenou tabulku ze 30. let, kde se ty hodnoty stupňů lišily jen asi o 0,1 %. Tak když ve 30. letech to uměli tak přesně na starých metodách, tak dnes s CKT a HBG mají takový rozptyl? To je divné, ne? Tak kdo ví, kde je pravda, tak nám napište. Budeme rádi za jakoukoliv informaci. Je to o celou příští útratu :-))) Děkuji, Jan Bílek


napsal(a): Jan Bílek [Odpovědět]

Jarin

čtvrtek, 21. říjen 2010
00:43

Jarin

to Jan Bílek: HGB je od toho, aby držela standart, s žádným rozptylem se nepočítá


napsal(a): Jarin [Odpovědět]

Lecba.neklidem

středa, 20. říjen 2010
22:37

téměř bych si myslel, že autorem je někdo z Prazdroje, ale k věci. Značnou dobu mimo skanzenu v Prazdrojském muzeu se vaří PU v CK tancích tedy určitě ne klasicky jako kdysi. Je to pivo dělané na produkci. Při klasické výrobě dochází na spilce při kvašení k tvorbě vedlejšího produktu "hořčiny" možná jste si všimli třeba ve filmu Havel přikuluje jak se pěna včetně hořčiny sbírá dřevěnou lopatkou to proto, aby se kvasinky použili na další várku a hlavně proto, aby tam nezůstalo to hnědé a nepříjemně hořké. To z CK tanků nejde. Totiž klasický pivovar má varnu, spilku a ležácké tanky. CK tanky jsou 3v1. Ochutnejte pivo z malého pivovaru. Je hořké a pak sládne, máte chuť se napít znovu pro tu příjemnou hořkost. Pivo vařené z CK tanku je chuťově prázdné. Po prvním napití nic a pak hořkne ulpívající chuť na patře, která tam nepatří. Kdo nehledá nenajde. O pivu se dá vyprávět jako o vínu. Mám rád piva čitelná a chuťově plná, to co očekává konzument především zahraniční. Z PU zůstalo jen logo. To tradiční a správné české. Uronil bych asi slzu po prvním napití. Prazdroj používá tunelový paster tak nevím odkud ta informace o průtokovém. Paster první 2 měsíce od stočení není chuťově znatelný. Pak čím déle od stočení tím výraznější zvláštně nasládlý ocas. Pohádky o zrání a kvašení G se vyrábí během 9 dnů. Vyrobí se 16 stupňový koncentrát, který se HGB naředí na potřebné stupně. Doporučuji prostudovat českou legislativní normu, kterou se pořád ohání sládek pan Hlaváček. Má pravdu tu si velcí giganti přizpůsobili svým potřebám a skutečně jí dodržují, ale s klasickým vařením piva to nemá nic společného. Aféra kolem stabilizátoru tetrahopu vyvolaná právě Prazdrojem byla prostoduchá a zbytečná a jen ukázala obavy velkých producentů jak se bojí malých, kteří ještě nezapomněli jak se vaří poctivé české pivo.


napsal(a): Lecba.neklidem (martinkalina(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Jakub Šoltys

středa, 20. říjen 2010
22:44

to Lecba.neklidem: ABSOLUTNÍ SOUHLAS!!!


napsal(a): Jakub Šoltys [Odpovědět]

Dan

středa, 20. říjen 2010
23:24

Dan

to Lecba.neklidem:
Přesně tak to je, souhlas!


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Jarin

čtvrtek, 21. říjen 2010
00:36

Jarin

to Lecba.neklidem: chlape, ty vůbec nevíš jaké tady kydáš nesmysly. :D , doporučuji, nastuduj si pořádně biotechnolodickou terminologii. :D , takový debilové jako ty vůbec neví o čem mluví


napsal(a): Jarin [Odpovědět]

Jarin

čtvrtek, 21. říjen 2010
00:46

Jarin

to Lecba.neklidem: znáš vůbec rozdíl mezi tunelovým a protokovým pasterem? K čemu se používaj?


napsal(a): Jarin [Odpovědět]

Lecba.neklidem

čtvrtek, 21. říjen 2010
08:16

tak jinak prostě paster nepaster je to mrtvé pivo. kompot s jahodama před zavařením a po. A nerozčiluj se mohlo by tě trefit. Berma to tak, že v Plzni se říká pivovaru chemička a G šumící. Proč asi, že by se během 9 dní výroby nebylo schopné nasytit vlastním CO2? Hlavně bacha na terminologii. Pán je chytlavý.


napsal(a): Lecba.neklidem (martinkalina(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Dan

čtvrtek, 21. říjen 2010
10:24

Dan

to Jarin:
S pasterem se trochu seknul, možná i v jiných detailech, ale obecně vzato, podchytil "problematiku" plzně ze správného úhlu pohledu.
A proto že má někdo odlišný názor snad není hned nutné používat urážlivé výrazy.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

tomas

čtvrtek, 21. říjen 2010
11:03

Tomas

to Dan: Hm, takže ty nesmysly v jeho příspěvku jsou podchycením problematiky ze správného úhlu pohledu. Myslím, že s některejma "odborníkama" co šíří blbosti v diskuzích (hořčiny vznikající na spilce, nebo hořká piva z malých pivovarů který sládnou...)nemá ani cenu diskutovat.


napsal(a): tomas [Odpovědět]

Dan

čtvrtek, 21. říjen 2010
11:12

Dan

to tomas:
Souhlasím s tím že v termínech a postupech má poněkud, slušně řečeno nejasno. Je tam i nesmysl v tom, že na PU se používají CK tanky 3 v 1, což není pravda. I když CKT nemůžu vystát, tak je ale třeba říct, že na PU je používají dvoufázově, odděleně. Sice pivo "leží" ve stoje, ale ve zvláštním tanku.
Pravdu má ale v tom, že výsledný produkt je mrtvá sterilní kapalina, která je na hony vzdálena původnímu českému plzeňskému, které nás tak proslavilo a bylo tak vyjimečné.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Lecba.neklidem

čtvrtek, 21. říjen 2010
17:57

to tomas: dobře klasicky vařené pivo na otevřené spilce bude (mělo by) mít jiný chuťový charakter. Možná byl můj popis subjektivní. Mám už asi deformaci v tom, že mi vadí pokud při degustaci je v pivu něco co tam nepatří. Určitě to není příjemná hořkost, ale ulpívající cosi co CK tanku leze. "Hořčina". Doporučuji ochutnat v nějakém pivovaru co používá otevřenou spilku. V Prazdroji to asi nebude. Jen jsem se chtěl dotknout toho, kdy přestaneme pít hubená piva a tlustá loga. Cílem každé firmy je zisk. Jak toho dosáhnout? Asi někde při výrobě. Kdy už poznáme rozdíl chuťově neutrálního piva tvořeného na produkci nebo klasicky vařeného včetně dlouhodobého zrání v ležáckých tancích. Tak kde je zakopaný pes? Jinak dík za diskuzi.


napsal(a): Lecba.neklidem (martinkalina(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Jarin

pátek, 22. říjen 2010
09:50

Jarin

to Lecba.neklidem: doporučuji nastudovat nějakou literaturu, než začneš psát podobné bláboly, třeba: Basařová Gabriela, Šavel Jan, Basař Petr, Lejsek Tomáš Pivovarství: Teorie a praxe výroby piva, VŠCHT Praha 2010.
ještě jednou: CK tank je pouze typ nádoby, naprosto ideální kvasná nádoba. používají ji i mnohé minipivovary. rozdíl v chuti mezi otevřenou a uzavřenou spilkou není, je to ryze z praktických důvodů, a to aby do spilky napadalo smetí a nedocházelo ke kontaminacím


napsal(a): Jarin [Odpovědět]

Dan

pátek, 22. říjen 2010
11:00

Dan

to Jarin:
Až na to, že ty "ideální kvasné nádoby", mají v Plzni na výšku až 29 metrů, což znamená, že jsou kvasnice ve spodních vrstvách vystaveny tlaku téměř 3 bary!
CK tanky používané v měkterých mini jsou tak 2 až 2,5 metru vysoké, takže se v nich statický tlak příliš neliší od spilky. A stejný problém rozdílného tlaku bude nejspíš při ležení "na stojato".
Proč jsou všude jinde v normálních pivovarech, kde ležák opravdu leží, ležácké tanky vodorovně? Nechápu jak může někdo obhajovat hrůzu zvanou CK tank :-?


napsal(a): Dan [Odpovědět]

PetrV

pátek, 22. říjen 2010
11:18

PetrV

to Dan: Tahle problematika CKT mě opravdu zajímá(bez ironie), protože každý tvrdí něco jiného (už jen těch pár příspěvků tady - sbírání pěny z otevřené kádě VS. uzavřený CKT, ležení nastojato a tlak VS. ideální nádoba, co je teda pravda?). Jsem opravdu spíše poučený konzument než pivovarský technolog, proto se možná ptám na jasné věci. Ale pokud je to ležení nastojato tím zásadním mínusem, o kterém tu všichni mluví, proč prostě podobné obrovské nádoby nezřizují raději naležato (pokud vím, Budvar šel právě touto cestou)?


napsal(a): PetrV [Odpovědět]

Jarin

pátek, 22. říjen 2010
11:53

Jarin

to Dan: nikde jsem nepsal a neobhajoval výrobu piva v PU. pouze jsem upozornil na bludy, které se zde objevily, aby si je jejich autor nad sebou zamylel. tyto stránky mají mýt nějakou uroveň. pokud si některé příspěvky přečte nahodný navštěvník, tak by si mohl myslet, že tyto informace jsou pravdivé.
pokud se tady má psát o technologii, tak uvádějte fakta a nepište stylem jedna paní povídala...
z toho příspěvku niže, od petrav, je evidentně vidět, že technologická znalosti diskutujícíéch jsou na velické nizké úrovni, ale všichni mají potřebu neustále něco kritizovat, aniž by pořádně věděli o čem je řeč.
i ty jsi o několik příspěvkú výše psal, že CKT nemůžeš vystát. sice navím proč, ale budiš. nejlepší piva. která jsem ochutnal, byla kvašena v CK tancich. ony asi nebudou zase tak špatné, když se všude používaj.


napsal(a): Jarin [Odpovědět]

Henri

pátek, 22. říjen 2010
11:38

Henri

to Jarin: Oni v těch malých pivovarech mají spíše (např. Tambor) uzavřené spilky, nikoliv CKT.


napsal(a): Henri [Odpovědět]

Dan

pátek, 22. říjen 2010
11:57

Dan

to Henri:
Souhlas, ono to jenom jako CK tank vypadá, ale nemá ono klasické konické dno. Je to jenom nádoba.
Navíc má z boku otvor na čistění. To že používají v některých mini tyto uzavřené spilky a stejné nádoby jako ležácké tanky jim umožňuje dělat jednu fintu, přisycovat pivo pomocí CO2 během ležení. Tím zkracují proces ležení. Takto to (bohužel) dělají třeba u Berounského medvěda.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

PetrV

pátek, 22. říjen 2010
11:24

PetrV

to PetrV: Doplnění - tedy ležení Budvaru probíhá, myslím, ve velikých skutečně ležících ležáckých tancích ve sklepě. Hlavní kvašení je snad v klasickém CKT nastojato. Nicméně, stále pro mě zůstává otázka - pokud je stojatá nádoba opravdu takovým zvěrstvem, proč ty obrovské nádoby nedělají v jiném tvaru?


napsal(a): PetrV [Odpovědět]

Dan

pátek, 22. říjen 2010
12:09

Dan

to Jarin:
K těm odborným / neodborným znalostem diskutujících. Jsme na webu pivních fandů, ne serveru profesionálů, technologů a dalších profesí.
Samozřejmě že znalosti každého diskutujícího jsou odlišné, stejně jako chutě. Myslím že většina diskutujících na tomto fóru je si toho vědoma a pokud se tu objeví někdo poprvé, tak se myslím rychle zorientuje.

K tomu že jsi nejlepší piva ochutnal právě z CKT... Mohl bys prosím upřesnit o jaká piva šlo? To že tyto moderní tanky využívá řada pivovarů ještě neznamená, že je to kvůli kvalitě piva. CK tanky mají význam ekonomický, už se tu o tom mnohokrát psalo a diskutovalo. Jde především o zvýšení efektivity. Je daleko menší spotřeba energií, podstatně lepší hygiena atd. Bohužel, dá se to i velice snadno použít na urychlení procesů a zvýšení výnosů. Samozřejmě, lze to používat i rozumně (Budvar).


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Trhac

pátek, 22. říjen 2010
12:44

Trhac

to Jarin: Tak to by mě opravdu zajímalo, která "nejlepší" piva to byla :D


ICQ: 276990904

napsal(a): Trhac [Odpovědět]

Donifan

středa, 20. říjen 2010
18:54

to Dan: POdle mne výborný článek. Nekumu Plzeň chutná, někomu ne, ale to že někomu nechutná zdůvodňovat obecnými bludy je jednoznačně nesmysl. Osobně si dám rád piva z malých pivovarů, ale málokdy jich dokážu vypít více, prostě Plzeň (ale z tanků a dobře ošetřené) mně příjde pitelnější. Už to tady zaznělo, zmněna vnímání je podle mého názoru daná jak zlepšením se ostatních značek a také asdi tím, že malý pivovar si obvykle dokáže lépe \"pohlídat\" očetřování piva, má to kolem komína, ale pro ty velké je to problém. Je pravda, že na mnoha hospodách je Plzeň hrozná, ale když vidíte, podmínky, za jakých se pivo skladuje a čepuje, není se co divit..


napsal(a): Donifan [Odpovědět]

Dan

středa, 20. říjen 2010
23:23

Dan

to Donifan:
I když už nevím na který můj příspěvek je tato reakce, tak musím přeci jen nesouhlasit.
Malé pivovary si nedokáží lépe ohlídat ošetření a čepování piva v hospodách, protože na to nemají prostě kapacity a jejich piva jsou proti pivům z velkopivovarů většinou v nevýhodě, protože jsou choulostivější. Tedy pokud jde o nepasterovaná a někdy i nefiltrovaná piva.
Zatím co dokonale umrtvené sudové pivo z Plzně je daleko odolnější a vydrží podstatně horší zacházení.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Malakin

neděle, 24. říjen 2010
10:36

Malakin

to Dan: Malé pivovary si nedokáží lépe ohlídat ošetření a čepování piva v hospodách, protože na to nemají prostě kapacity a jejich piva jsou proti pivům z velkopivovarů většinou v nevýhodě, protože jsou choulostivější. Tedy pokud jde o nepasterovaná a někdy i nefiltrovaná piva.

Ano, v tomhle máš pravdu, nicméně jako platícího zákazníka mě ani tak moc nemusí zajímat, kdo za zkyslým či jinak zkaženým pivem stojí. Pokud je chyba na straně hospody a jedná se o výjimku, dá se to tolerovat, pokud je to však na denním pořádku, vinu nese i pivovar, který problém s takovou hospodou nijak neřeší.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Dan

neděle, 24. říjen 2010
13:47

Dan

to Malakin:
Ano, s tím souhlasím, ale přeci jenom, u těch malých pivovarů lze očekávat výkyvy v kvalitě a chuti. Dříve to tak bylo i u velkých. Často bylo v hospodě slyšet větu "jaký dneska je?".
Pokud je ovšem někde opakovaně nabízeno špatné pivo, tak je to chyba i pivovaru. Problém je, že se pivovar často vůbec nedozví, že v té či oné hospodě nabízí špatné pivo.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 24.10.2010 ve 13:49:55


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Trhac

středa, 20. říjen 2010
15:43

Trhac

Jinak ještě dodám, že k europivu má teda asi pořád daleko, protože stále nějakej ten vlastní charakter má, jinak s tvrzením, že jde o to lepší z velkých pivovarů, se dá souhlasit, protože se na ní pořád dá zajít a pít (je to ale šílená loterie, protože prvotřídně se o ní starají fakt na málo místech) Jinak chápu autorovo nadšení pro Poličské - nefiltrovaného Záviše má člověk opravdu "plnou hubu", to je správnej tekutej chleba:-)


ICQ: 276990904

napsal(a): Trhac [Odpovědět]

Trhac

středa, 20. říjen 2010
15:22

Trhac

Tak co se mě týká, tak Plzeň považuju za průměr, když mám chuť si k obědu dát pivo a v okolí, kde chodím na oběd není moc hospod s kvalitním pivem, tak automaticky tu jednu Plzeň přežiju, co mě dost štve, že ve spoustě hospod je opravdu špatně ošetřená, tudíž často úplně mrtvá či nakyslá...
Když je ošetřená OK tak se pořád pít dá. Naposled sem si opravdu pochutnal na nefiltrované (i když kroužek od Budvárku mi jede o trošku víc) a na obyčejné Plzni jsem si naposled pošmákl asi dva roky zpátky, když kamarád dělal sud a točila se vzduchem - to se opravdu dala. Jinak ale cíleně na ní nejdu, protože za ty prachy si opravdu můžu dát lepší pivka...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 20.10.2010 ve 15:23:36


ICQ: 276990904

napsal(a): Trhac [Odpovědět]

Henri

středa, 20. říjen 2010
15:40

Henri

to Trhac: Kdy jsem si opravdu pochutnal na Plzni už si opravdu ani nepamatuji. Ano, tam kde je dobře ošetřená, tam se vypít dá, ale žádný extra pivo to opravdu není, zkrátka průměr za nadprůměrnou cenu.
Vzpomenu si ale, kdy jsem si naposledy pochutnal na jiném 11° pivu. Bylo to v pátek v nejmenované v Nuslích a pochutnal jsem si na 11°nefiltrované Chotěboři.


napsal(a): Henri [Odpovědět]

Trhac

středa, 20. říjen 2010
15:47

Trhac

No točená vzduchem mi fakt jela:-) Podle mě je stále vzduch nejlepší tlačné médium, co se chuti týče, ale holt musí se prostě sud za den vypít...
Ale je pravda, že v rámci porovnání s obyč. hospodou všechna pivka byla ten den o stupeň lepší (udělali jsme pak ještě malej soudek primátora 12 a soudek Postřižinské 11) - jen tak pro zajímavost, PU a Postřižiny mi chutnali nejvíc, obě měli něco do sebe.(Poměr cena kvalita je ale jasně lepší u Postřižin)... Primátor mi přišel o trošku slabší..


ICQ: 276990904

napsal(a): Trhac [Odpovědět]

Njorloj

středa, 20. říjen 2010
11:44

Njorloj

Dobře napsaný článek - sám na Plzeň občas chodím do jednoho podniku (pouze kvůli lidem), kde je o pivo výborně postaráno a považuji ji za slušné pivo. Řekl bych, že je důležité položit si otázku, proč tolik Plzeň, potažmo velkovárenské, nesnášíme, když je jako „nechlemtající pivaři“ nepijeme a proč každý článek o ní vyvolá takový povyk. Řekl bych že zásadním důvodem je to, jakým způsobem je prováděn prodej těchto piv. Velcí bojují hlavně skrze peníze (smlouvy, dárky apod.), kterých mají díky velkým investorům dost a tak se stává, že vznikají na mapě republiky pivní pouště .To postihuje klasického pivaře, kterému se to samozřejmě nelíbí, neboť výběr hospod, kam může zajít se silně zužuje - totožně to platí samozřejmě i o obchodech. Dostávám se tak k druhému bodu, který na to navazuje a tím je image značky. Každý si pak značku spojí s negativem, které ho vlastně přímo postihuje - tedy začne jí brát jako vetřelce, něco nechtěného a pokud vidí na půlitru onu značku automaticky a podvědomě mu pivo nechutná. Anonymní degustace dokazují, že velkovárenští na tom vlastně až tak katastrofálně nejsou. Potom stačí napsat článek třeba o Plzni a oheň je na střeše. :-) Nechávám zcela stranou můj subjektivní názor, že opravdu konkrétně Plzeň mívá výkyvy, jaká je technologie atd. Na prvním místě je totiž vnímání značky, teprve skrze ní dochází k zpochybňování technologií či kvality surovin. Jinak se totiž nedá rozumět tomu proč lidé, kteří Plzeň nepijí a nezajímá je pod každým článkem nejhorlivěji diskutují, značka je prostě nenechává netečnými a vadí jim. Sám jsem vlastně na tom stejně, problém mám hlavně se značkou potažmo celým portfoliem značek. Přesto když od značky odhlédnu tak můžu říct, že Plzeň je dobré pivo a např. polotmavý Master z Popovic se nebojím označit jako vynikající. To proč si ho domů nekupuji a nevyhledávám ho je pak pouze značka a koncern s jakým se pojí. Stačí se třeba podívat na značku Svijany, kdy úspěch značky znamená opět vytváření pivních pouští, což se spoustě lidí opět nelíbí a tak 11ka už není to co bývala (i přes tvrzení sládka) a kolotoč se opakuje – zpochybňování technologií, surovin atd. Řekl bych že jste článkem nakousl poměrně složité téma vnímání značky, které platí zcela obecně na jakýkoli výrobek.

Dovolím si ještě poznámku - kdesi jsem četl úvahu s kterou souhlasím, že díky internetu si přebíráme informace velmi povrchně a nejsme schopni je dávat věci do širších souvislostí – díky tomu vznikají i armády (skoro zfanatizovaných) diskutujících rozumějících zcela všemu, neschopných zamyslet se více a hlouběji nad daným tématem. Tady naštěstí takový asi nejsou :-)


napsal(a): Njorloj [Odpovědět]

val

středa, 20. říjen 2010
12:01

val

to Njorloj: Jak bych byl rád, kdyby PU, Svijany a další podobné výrobky byly dobré, k pochutnání. Jak by bylo na světě krásně, kdybych si mohl vybírat z milionu hospod v každém městě, vesnici, ulici, a v každé z nich dobré pivo z velkého pivovaru! Bohužel, realita je někde úplně jinde.


napsal(a): val [Odpovědět]

Energetik

středa, 20. říjen 2010
12:49

Energetik

to Njorloj: Výborný příspěvek.

Jen bych dodal, že ač jsem milovník malých pivovarů, domů tahám všema cestama Krakonoše atp., tak už mě docela vadí ta hysterie vůči velkým pivovarům. Co prostě udělá Prazdroj = automaticky všechno špatně. Nad jejich reklama se pousměju, ale to je probrané téma. Ale nikdy nezavrhávám automaticky vše, co pochází z větších pivovarů. Plzeň mi prostě chutná, někde stojí za hovno, někde ne. Samozřejmě není to to, co dřív, ale klidně si jí dám. To samé například s Kozlem, který mi přijde /zejména 12°/ taky výborný. Jediné, čemu se snažím vyhýbat je Gambrinus, ale né proto, že ho vaří Prazdroj, nebo že snad kvasí támhle či jinde, ale protože to je prostě hnusný pivo. Stejně tak subjektivně řeknu, že hnusný pivo jsou pro mě Mačice. Prosttě osobní dojmy, pocity jak mi co chutná, bez ohledu na to, kdo a jak to vaří.


napsal(a): Energetik [Odpovědět]

hroch

středa, 20. říjen 2010
13:07

hroch

to Energetik:
Já bych k tomu přidal ještě jeden aspekt a to je cena. Cena zrovna s PU a jeho vnímáním souvisí hodně.
Část lidí si pitím PU dokazují já mám na něco víc, můžu so dopřát něco "lepšího" (ze známé socialistické rovnice dražší=lepší). A tyto lidi se tím vytahujou a PU nemístně vychvalují a zvyšují např. ve mě averzi k oné značce.
Další lidi stejně jako já prostě PU zavrhnou, protože mě neposkytuje o osmdesát procent lepší požitek než srovnatelná jedenáctka. Těch osmdesát procent cca podle cen-lahev 20kč, proti 11kč, sud v nákupu 21 proti 12, prodejní cena točeného 35 proti 19Kč.


napsal(a): hroch [Odpovědět]

Energetik

středa, 20. říjen 2010
13:22

Energetik

to hroch: S cenou naprosto souhlasím. V Praze je k vidění už ve značkových restauracích za 41 Kč, což je směšný, když si ve Zlých časech dám o 100% lepší pivo za 39 a specialitku za 45. S tímhle vším souhlasím, já narážel na chuť a ta mi prostě nevadí, pořád PU beru jako něco, co se dá docela dobře vypít (pokud fakt je dobře ošetřená) a nebudu jí bojkotovat jen proto, že jí "vyrábí" PU...Ale to je prostě věc čistě subjektivní, nikomu jinému názory neberu, jen jsem poukazoval na to, že je konkrétně zde spousta lidí, kteří jsou už otravní tím, že kritizují vše a za všech okolností a pak z nich vypadne, že to vlastně ani nepili :-) To mě vadí, nadáváme na misionáře chemiček, ale ti se musej při čtení některých výplodů zde za břicho popadat...


napsal(a): Energetik [Odpovědět]

Njorloj

středa, 20. říjen 2010
13:40

Njorloj

to hroch: Ano, cena a vytváření iluze exkuzivity taky patří k vnímání značky. Zatímco Krakonoš za pár šestáků musí být humus, Plzeň za ty prachy to je něco. Jde o marketing a zacílení na skupinu lidí, co tohle prostě vyžadují. Myslím, že na lidi z komunitních pivních webů to vliv nemá, ale my také nejsme cílovou skupinou. Snažil jsem si pouze odpověď na to, proč vlastně lidé, kteří se snaží pivu porozumět a které obdobné marketingové věci neovlivňují, tak hystericky reagují na každou zmínku o tom, že nějaké velkovárenské by mohlo být byť jen pitelné :D
Marketing je věc složitá, dneska u oběda sem otevřel jeden časopis a hned se tam na mě tlemil Berka u dřevěných sudů s Plzní v ruce, vedle nápisu "Chutná jako v 19. století". Nazdvihlo mi to mandle, každý (?!) přece ví, že chuťová pamět funguje max. 14 dní, tedy Berka lže - a tak se ptám proč mi to vlastně vadí, proč to neignoruju, jako spoustu jiných reklamích lživých pitomin?


napsal(a): Njorloj [Odpovědět]

Weetek

středa, 20. říjen 2010
11:07

Weetek

Moje osobní pocity ze současného stavu Prazdroje jsou celkově velmi podobné těm, které vě mně vyvolala jejich nedávná reklama s hřebčínem v Kladrubech. V prvním plánu dojem absolutní profesionality a přitom takové té starosvětské poctivosti a festovnosti, ale když pak člověk zjistí, že to celé se ve skutečnosti nikdy nestalo a je to jen píárový výtvor nějakého kreativce, který dostal za úkol hrát na city a národní hrdost, dostaví se nutně zklamání.
A stejné je to i s plzeňským pivem. Stane se, že je někde Plzeň až k nesnesení hnusná, stane se, že mi tanková Plzeň při večeru s kamarády neskutečně sedne. Naposledy včera. Kamarád se loučil před odjezdem na dlouhý čas do ciziny a vybral podnik s tankovou Plzní i proto, že prostě ta představa PU coby něčeho lepšího je hluboce zakořeněná. A dlouho ještě bude, i když je dnešní plzeňské pivo jen lepším průměrem. A můžeme se jenom dohadovat,jestli šlo tak dolů, nebo ho prostě časem další pivovary dohnaly.


napsal(a): Weetek [Odpovědět]

MirEgg

středa, 20. říjen 2010
10:44

MirEgg

Já jen doplním jak je to s polskou PU, ať to můžeme porovnat. Suroviny se vozí z ČR, voda je chemicky ošetřená někde z hor, vaří v nerezu (jedna varna je opravdu ve starém měděném stylu ale s nerezem uvnitř :o ), kvasí a leží nastojato, HGB také používají na desetinky, do flašek se stáčí normálně spolu s ostatními značkami vařenými v Tychach...


napsal(a): MirEgg [Odpovědět]

Hříbek

středa, 20. říjen 2010
09:49

Hříbek

Za sebe můžu říct že PU si, když nemám jinou možnost klidně dám, nijak děsně neurazí ale taky nijak nenadchne, stále je lepší než cokoliv od Heinekenu, Staropramenu, o ostatních značkách od PU ani nemluvě, snad jen ten Radegast bych postavil stejně jako PU.


napsal(a): Hříbek [Odpovědět]

tomas

středa, 20. říjen 2010
09:39

Tomas

to pechi: Hele, oni tam mají i novou varnu v mědi krom dvou nádob. Ta stará už jen muzeum. Osobně mi vadí na PU spíš to, že je tím zamořená celá ČR, ale chuť považuju pořád za velmi dobrou, když je pivko dobře ošetřený. Jak už někdo psal, tak oproti dřívějšku se chuť ostatních piv zlepšila, takže PU už dneska nijak zvlášť krom ceny nad ostatní nevyčnívá.


napsal(a): tomas [Odpovědět]

pechi

středa, 20. říjen 2010
09:56

pechi

to tomas: No tak ty dvě nerezový nádoby jsem měl na mysli, ty nejdou přehlídnout. Novou varnu v mědi jsem neviděl. Dobrej točenej Prazdroj (pardon, PU) jsem měl naposled asi před 2 lety U Vejvodů.


napsal(a): pechi [Odpovědět]

PetrV

středa, 20. říjen 2010
10:31

PetrV

to pechi: V nerezu je pouze zcezování. Vystírací káď i rmutovací pánev je v mědi.


napsal(a): PetrV [Odpovědět]

Energetik

středa, 20. říjen 2010
08:58

Energetik

Co člověk to názor, co člověk to chuť. Já osobně si na Plzeň klidně rád zajdu, nepřijde mi jako něco vysloveně hrozného, i když je fakt, že její někdejší špičková kvalita uvadla. Souhlasím s argumentem, že jí často kurví sami hospodští. Dále souhlasím s tím, že jedna z nejhorších Plzní je Na Spilce. Jestli je to jedenáctka či dvanáctka mi je celkem u zadnice.

Rád si pochutnám a domů kupuju jiná piva, souhlasím s valem, že cena je přemrštěná, ale osobně mi opravdu nikterak nevadí a když je dobře ošetřená, tak i chutná. Tož tak ;)


napsal(a): Energetik [Odpovědět]

pechi

středa, 20. říjen 2010
08:49

pechi

K měděné varně - asi každý kdo navštívil Prazdroj, procházel tzv. starou varnou, která je skutečně v naleštěné mědi (je tam asi tré nebo čtvero za sebou uspořádaných čtyřnádobových garnitur) a která se nepoužívá (nebo jen zřídkakdy?). Následuje tzv. varna nová, megalomanská a nerezová. Pochybuji, že by uvnitř pláště měli měď, ale mohu se samozřejmě mýlit. Fotky obou varen mám k dispozici. Co si myslím osobně - mám rád měděné pánve a nádoby, ale nerez mi nevadí. Tož tak.


napsal(a): pechi [Odpovědět]

val

středa, 20. říjen 2010
08:13

val

Neřekl bych, že plzeň je vyloženě hnusná, je jen nijaká, bezvýrazná, průměrná, neláká k dalšímu napití. Z hlediska surovin je úplně jedno, jestli mají vodu ze studny, vodovodu nebo kanálu; jak se ukazuje, nemá to po všech úpravách žádný vliv na chuť produktu. Poměr EPM k objemu alkoholu ukazuje na nižší hloubku prokvašení, přesto je však PU plytké a řídké pivo - srovnejte třeba s Vaším/naším oblíbeným Otakarem, který je v plnosti chuti o několik tříd napřed. Hořkost u PU mi přijde drsná, někdy až pálivá a s jemnou voňavou hořkostí mých oblíbených piv (taktéž chmelených žateckým poloraným červeňákem) se nedá srovnat. Tak kde dělají soudruzi z JAR chybu? Když se k tomu navíc přičte fakt, že za průměrnou cenu PU 35,-/0.5l se dají bez problému koupit ta nejšpičkovější v Česku vyráběná piva, je naprosto zřejmé, že Pilsen Urquell není nic víc, než marketingový produkt, česky řečeno naleštěné ho*no.
Kauza PU bude, narozdíl od všech jiných europiv, pořád působit jako rozbuška, protože reklamní tažení Prazdroje uměle vyvolává dojem, že se jedná o nejlepší pivo v republice, ne-li na světě a mělo by být uctíváno po boku vlajky a státní hymny. A docela se to Jihoafričanům daří, jelikož i tady na PI si lze přečíst perly typu "plzeň bychom měli mít v úctě a vážit si jí, je to etalon a tradiční záruka" a podobné bludy.


napsal(a): val [Odpovědět]

hroch

středa, 20. říjen 2010
07:40

hroch

Zbytečné psát argumenty. Toto průměrné strašlivě předražené pivo si nezaslouží naši pozornost a náš čas


napsal(a): hroch [Odpovědět]

tomino

středa, 20. říjen 2010
07:53

tomino

to hroch:
asi tak! :)


napsal(a): tomino [Odpovědět]

Jaroslav

středa, 20. říjen 2010
06:09

Jaroslav

Zdravím, prosím a kde jsou v Plzni umístěny ty ležácké tanky, kde pivo zraje? Ve sklepích je prázdno...Díky za info.


napsal(a): Jaroslav [Odpovědět]

Heroldův písař

středa, 20. říjen 2010
02:46

Skvěle napsané, jen nevím komu poděkovat, nezobrazuje se mi podpis autora. Musím potvrdit, že supermarkety teď pouští k zákazníkům piva z malých pivovarů za celkem přijatelných podmínek. Je dojemné, když nám potom někdo do pivovaru napíše, jakou lahůdku si koupil, a že netušil, že se dá ještě koupit poctivé pivo.


napsal(a): Heroldův písař [Odpovědět]

PetrV

středa, 20. říjen 2010
02:55

PetrV

to Heroldův písař: Já jsem autor. Ten příklad s Heroldem Vás doufám neurazil, v tomto směru vše jen v dobrém. Ať je to z jakéhokoli důvodu, byl jsem velmi rád, když jsem v Tescu viděl Váš sortiment.


napsal(a): PetrV [Odpovědět]

Heroldův písař

středa, 20. říjen 2010
03:05

to PetrV: Příklad z Heroldem mne potěšil, ale hlavně jsem ocenil faktickou stránku Vašeho Pivního bloku o Prazdroji. To co píší novináři je často hrůza, ale chápu, není čas, nejsou peníze, a tak úroveň informací klesá.


napsal(a): Heroldův písař [Odpovědět]

honza1205

středa, 20. říjen 2010
00:08

honza1205

Já jen dodam k Vláďovi je to nepitelná sračka a s pivem to nemá co dělat.


napsal(a): honza1205 [Odpovědět]

Vláďa

středa, 20. říjen 2010
00:02

Vláďa

Mno, já myslím, že důvod proč PU vyvolává větší emoce než jiné pivovary je nasnadě. Zjistí-li se, že např. 14 leté dítě zneužíval pedagog, trenér nebo sbormistr, jistě to vyvolá větší emoce a senzaci než když se téhož dopustí člověk s indiferentní rolí či vzděláním, např. mzdový účetní. Dopouští-li se prasení piva (ano, za tímto výrazem si při plné odpovědnosti toho co říkám stojím)Pilsner Urquel, symbol českého pivovarnictví a jeden ze zdrojů české identity a hrdosti, nemůže býr reakce stejná jako u malého pivovaru. Zkrátka když dva dělají totéž, nebývá to totéž. Stran surovin:
Ano, kvasinky nikomu nedávají, mají prý ty originální.
Ano, slad si dělají vlastní. Co to má potvrzovat nebo vyvracet? Osobně mi potvrdil sladmistr z Prazdroje, že sladování je pneumatické, tedy nikoli tradiční humnové.
Voda z vlastních studní? Kolik jich mají, stovky? Při jejich výstavu by se o tom dalo úspěšně pochybovat, ale aťsi, na vodě záleží (směrem k plusu) nejméně (důkazem budiž test polské Plzně..)
Žatecký červeňák pouze ve formě granulí? Pochyby vyvolává občasné setkání s várkou, která obrací žaludek naruby ulpívající nepřirozenou hořkostí typickou pro různé extrakty. Že by si neuměli spočítat dávkování? Pivo si vařím a myslím, že vím jak červeňák chutná, takže pochyby zůstávají.
Vaření na tři rmuty - asi jo, umožňuje mj. zpracování méně kvalitních sladů. Bohužel ve výsledku nějak není poznat.
CKT + HGB - no comment. Ale přeci něco, že by nikdo neochutnal piva z CKT, která jsou i tak lepší než Plzeň?:-)
Není třeba mít důkazy vyvracející oficiální tvrzení prazdroje. Ostatně nejhorší lež je neúplná pravda a ta byla prokázána. Podstatné je, že zkušeným pivařům prostě Plzeň nechutná. Lze připustit, že pivo je stále tak kvalitní jako před 50 nebo 100 lety a pouze se zvýšila kvalita piv konkurenčních. Čistě teoreticky to možné je. Neznám ani způsob, jak takovou hypotézu vyvrátit. Ovšem ani v takovém případě by podle mého názoru Prazdroji nikdo nekřivdil. Jeho morální povinností by bylo držet se na pořád špičce. V.


napsal(a): Vláďa [Odpovědět]

PetrV

středa, 20. říjen 2010
00:39

PetrV

to Vláďa: "zkušeným pivařům prostě Plzeň nechutná". Zajímavé. Mám nejrůznější citově zabarvené vzpomínky na různá piva. Ale nevěřím nikomu, kdo tvrdí, že umí porovnat jak chutnalo nějaké pivo před dvaceti lety a jak chutná dnes.


napsal(a): PetrV [Odpovědět]

Vláďa

středa, 20. říjen 2010
00:47

Vláďa

to PetrV: Pokud si ještě jednou a pozorně přečteš moji reakci, zjistíš, že nic takového netvrdím. Dokonce připouštím, že pivo může být stále stejné. Existuje ale tisíc a jeden důvod, proč si to nemyslet.


napsal(a): Vláďa [Odpovědět]

Dan

středa, 20. říjen 2010
01:17

Dan

to PetrV:
Dovolil bych si trochu oponovat. Ono nejde jen o chuť, ale o vnímání dalších vlastností piva. Patřím také k těm, kteří pamatují ještě časy, kdy byla "Plzeň" opravdu tím nejlepším co si člověk mohl dát a na co byl opravdu pyšný. Tehdejší pivo se chovalo jinak, občas to můžeme vidět ve starých filmech. Pěna byla hutná, jak tomu je dnes u piv z některých malých pivovarů, nádherně kroužkovala a vadržela velmi dlouho, často až do úplného vypití. Občas jsme ji testovali tak, že jsme na pěnu doneseného piva položili pětikorunu, nebo zapíchli sirku a počítali jak dlouho tam vydrží. To je u dnešní plzně zcela nemyslitelné.
Věřím tomu, že kdyby bylo dnes možné ochutnat tu plzeň před pětadvaceti lety, tak by si na tu chuť zcela jistě člověk vzpoměl.
Byl to skutečně tekutý chléb, jak se říkalo. Ne ta dnešní odporná přesycená tekutina, u které zmizí pěna dřív než se člověk otočí a hořkost doznívá tak, že má člověk pocit, že jim tam spadla nějaká chemie...
Tak to bohužel je... :(


napsal(a): Dan [Odpovědět]

PetrV

středa, 20. říjen 2010
01:21

PetrV

to Dan: Zajděte na Plzeň v Praze k Pinkasům, do Konviktu, nebo k Rudolfinu nebo třeba do Lokálu(od majitele sítě restaurací Ambiente). Pověstná šlehačka na které drží pětikoruna, či v ní stojí sirka, se stále koná. Kroužek po každém napití a pěna mi drží až do dna, i když už piji páté pivo.


napsal(a): PetrV [Odpovědět]

Dan

středa, 20. říjen 2010
09:24

Dan

to PetrV:
Díky za tip. Nepochybuji, že to jsou kvalitní restaurace, ale nevěřím tomu, že by to tam bylo s plzeňským jiné. Oni to pivo nevyrábí, jen co nejlépe čepují. Naposledy jsem měl plzeňské v restauraci Bredovský dvůr, kde se chlubí certifikáty a tím jaké mají unikátní pivo z tanku. Točí tam neskutečné podmíráky a ještě uvádí, že to jinak nejde, protože oni čepují "na hladinku". A pivo? Stejné jako všude. Hnusné, záhadně hořké doznívání, ktéré vyvolává nepříjemné až dráždivé pocity, po minutě bez pěny... atd.
Opravdu nevím, proč se tak trápit a za takové ceny.
Pokud jsem v centru, tak než k Pinkasům nebo do Konviktu, raději zajdu k Medvídkům...
Ale pokud někomu plzeňské chutná a nevadí mu že mu pivovar trvale lže, ať ho pije. Já ho neměl rok a půl.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Vláďa

středa, 20. říjen 2010
01:27

Vláďa

to Dan: Myslím, že kroužkování je v pořádku, je-li sklenice správně vymyta. Kroužkují i ostatní europiva, na tom bych to nestavěl. Důležité je, že ten přechmelený žlutý sifon skutečně nemá s lahodným ležákem z Plzně, tak jak ho známe z dřívějška, nic společného. Ten komu to snad chutná a dá tomu přednost před nevyzpytatelnými regionálními pivy, je důkazem účinnosti reklamy. Ostatně na to, že reklama funguje nejen v oblasti nákupního chování, ale i ovlivněním smyslového vnímání, existují tvrdá data.


napsal(a): Vláďa [Odpovědět]

orca

středa, 20. říjen 2010
06:58

orca

to Dan:
A nebude to taky tím že onehdá před "x" lety ( i já tu dobu pamatuji) byla 12°PU prakticky jedinou známou dvanáctkou ? V 99% hospod se čepovala výhradně 10°piva a PU měli hostinští povětšinou lahvovou.
Přiznejme si že před 20 a více lety jsme MY všichni byli pivními barbary a chlemtali kde co neb nic extra tu nebylo ...


napsal(a): orca [Odpovědět]

Dan

středa, 20. říjen 2010
08:55

Dan

to orca:
Tak pravda je, že tehdy bylo možností podstatně méně, než dnes. Ale i tehdy byly ještě jiné dvanáctky, než ta plzeňská. Tehdy se chodilo i na Krušovice, které v té době byly též dobrým pivem, občas na Budvar.. (zvláštní je, že u Budvaru mám stále pocit, že se od té doby nemněnil)
Bohužel, pokud nemůžeme cestovat zpátky v čase, tak se můžem jen dohadovat. Ale pravda je, že když jsme šli někam do hospody, především na vesnici, tak jsme vůbec neřešili, co tam točí za pivo...

to Vláďa:
No s tím kroužkováním europiv to zas tak slavné není. Ono to z principu ani není možné, když je pivo řídké, vodové, tak nemůže na sklenici nic zanechat


napsal(a): Dan [Odpovědět]

AntonF

úterý, 19. říjen 2010
23:46

Pěkný smysluplný článek.


napsal(a): AntonF [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň