Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam


Válka s Prazdrojem

[úterý, 19. říjen 2010]

Hned, jak jsem viděl nadpis článku „Anonymní degustace rozmetala mýtus o Prazdroji z Polska“, bylo mi jasné, že v komentářích pod článkem bude rušno. Já velmi oceňuji „pivní romantiku“, osobitost piv, řemeslné pivovárky,… mezi nejkrásnější zážitky řadím pohled na otevřené kvašení ve sklepě na spilce atd. atd. Pro ilustraci: Moje pivo číslo 1 je Poličský Otakar. Proto do jisté míry sdílím odpor k nadnárodním skupinám, které pivovary většinou řídí jako jakoukoli jinou společnost založenou za účelem zisku a nebrání se tedy unifikaci chutí piv či dokonce zhoršování kvality, pokud poptávka po jejich pivech funguje stále stejně. Minorita pivařů, kteří vyžadují kvalitnější pivo, ostrouhá. Tohle by asi mělo fungovat jen v krátkém období, v dlouhém období by snad měla vykrystalizovat malá část trhu tradičního velmi kvalitního piva pro ty, kteří ho poptávají. V současnosti v ČR nastává boom „kvalitního piva“. Na pivo začíná být každý odborníkem. V hypermarketech se začínají objevovat piva z menších pivovarů, jen proto, aby přilákaly zákazníky na větší nákup všeho ostatního, ne kvůli těm pár prodaným lahváčů Herolda na úkor Prazdroje (jen příklad). V novinách pisálci píší o výrobě piva, i když o ní nic nevědí. Spousta lidí už se naučila papouškovat rovnici menší pivovar=lepší pivo. EU štědře dotuje výstavbu malých pivovárků. Říká se, že zisky větších pivovarů stagnují, nebo dokonce výrazně spíše klesají. V delším období, až tento boom trochu ochladne, se zřejmě zisky větších pivovarů zase stabilizují a malé pivovárky a menší pivovary naopak nebudou tak prudce expandovat. Zároveň by to mělo větší pivovary vést k větší obezřetnosti v šizení svých piv.

Celý úvodní odstavec je úvahou nad tím, proč článek o Prazdroji (pro mnohé zřejmě jako jakéhosi symbolu zla) vyvolá takovou řadu komentářů plných odporu, ale většinou bez argumentů, případně se odvolávajících na různé fámy. Máme tu pivovary, které striktně dodržují zcela tradiční způsob výroby piva. Většina produkce ale pochází z pivovarů, které nějak tradiční výrobu změnili – ale žádný z takových pivovarů zde na pivním.infu a podobných webech nevyvolává takovou svatou válku v komentářích. V úvodu jsem jasně zmínil, jaká piva vyhledávám. Přesto Pilsner Urquell řadím k tomu nejlepšímu, co pochází z opravdu velkých průmyslových pivovarů. To je subjektivní a nechme prosím stranou, co komu chutná.

Rád bych zde k veřejné diskuzi předhodil několik informací, které jsou oficiálními tvrzeními Prazdroje o pivu Pilsner Urquell vyráběném v Plzni. Pokud nemá někdo důkaz, že jsou lživá, nemám důvod jim nevěřit a vyvracejí tak pro mě některé fámy. Nedělám to proto, že bych bojoval za Prazdroj. Ale jsem si jist, že ve spoustě pivovarů se dějí různé prasárny a jejich jméno takové nenávistné reakce nevyvolává. Jde mi jen o to, aby všem bylo měřeno stejným metrem.

Suroviny: jen voda, slad, chmel, kvasinky.

Pouze Žatecký poloraný červeňák jen ve formě granulí, žádné extrakty.

Voda jen z vlastních studní. Údajně naopak vypomáhali v době problémů plzeňskému vodovodu, zásoby vlastní vody jsou prý obrovské.

Slad jen z vlastní sladovny, jen z jarního ječmene z ČR.

Vlastní speciální kmen kvasinek, který se využívá už od roku 1842, který nikomu neprodávají (Kvasinky prodávají některým pivovarům, jedná se ale o jiné kvasinky. Ty vlastní, co jsou pro PU, nikomu nedávají.)

Vaření piva:

Varna pro PU je měděná (Ne jen zvenčí na ozdobu, mědi přikládají při výrobě význam. Jedná se prý o největší varnu, jakou lze z měděného plechu vyrobit). Ohřev je přímým plamenem.

Třírmutový způsob.

Kvašení v CKT:

Hlavní kvašení a zrání je oddělené -

Kvašení trvá 12 dní, pak se „mladé pivo“ přečerpá do ležáckých tanků, kde zraje při nízkých teplotách kolem nuly asi 30 dní.

Plnost piva:

EPM kolem 11,7-11,9 a alkohol 4,4% dávají tušit, že pivo má dobrou plnost, je méně prokvašené. Tvrzení o přibližování chuti PU k eurolagerům v tomto ohledu je tedy nepravdivé.

HGB:

Ředí se o desetinky (z 12° asi na 11,7°-11,9°), pro účely stabilně stejného piva a z důvodu daňové optimalizace.

Stáčení a (ne)pasterizace:

Pivo pro tankové hospodářství se vozí nepasterizované v cisternách. Pro ostatní obaly se pasteruje na průtokovém pasteru. (Přidávám svůj subjektivní dojem – stáčecí linka za miliardu působí jako opravdu sterilní prostředí, zajišťující při stáčení dokonalou hygienu.)

Péče o správný způsob čepování:

Vzhledem ke svým finančním možnostem si Prazdroj může dovolit investovat nemalé prostředky do propagace správného způsobu čepování tzv. na hladinku (osobně se správností tohoto způsobu čepování ztotožňuji) pomocí klasických otočných kohoutů.

Nekladu si za cíl postihnout všechny aspekty výroby piva. Jen jsem se pokusil vypsat některé oficiální informace o výrobě PU, které zatím nikdo v žádném článku ani jinde veřejně nevyvrátil. A pokud se skutečně takhle Prazdroj vyrábí, je to pro mě v rozporu s komentáři typu: Nepitelná sračka, To už není pivo apod. Jiný problém je, že PU je masivně rozšířené pivo. Péče o lahvové a sudové pivo v distribuční síti je často velmi špatná. Péče hostinských taktéž. Podle mého názoru lze dobře ošetřený Prazdroj stabilně ochutnat jen v několika málo výčepech v Praze a v Plzni(přesto například v restauraci Na Spilce přímo v areálu pivovaru, která je zaměřená především na turisty, neprovozuje ji pivovar, stojí způsob čepování za PRD ), zbytek republiky je většinou o náhodě(čest výjimkám, samozřejmě jsem nebyl v každé hospodě, jen průměruji). A tak chápu, že pro spoustu lidí je PU hnusné pivo, protože nemají často vůbec příležitost ho v dobré kondici ochutnat a některé může v dobrých výčepech odrazovat cena kolem 38 korun za půllitr.

autor: PetrV | Blok 22:41 [permalink] [comments: 85]


Kam v Brně na pivo a pro pivo?

[středa, 28. duben 2010]

Zdravím všechny.

Do Brna se dostanu jen málo, jednou za čas. Tento víkend budu v moravské metropoli pobývat. Času nebudu mít moc a budu bez auta, takže pěšky nebo MHD. Bydlet budeme v ubytovně ELDO, mělo by to být někde u Hokejové haly na ulici Sportovní.

Prosím tímto o tipy, kam rozhodně alespoň na jedno zajít a do kterého obchodu v dosahu zajít pro lahvové k večernímu grilování - co je tak dobrého v lahvi v Brně k sehnání - Poličské, Černá hora, Chotěboř, Rychtář, ...?

Z výčepů jsem slyšel, že stojí za to Richard II, Zelená kočka, Pegas? Nicméně o všech třech slýchám i tvrdé kritiky.

Díky předem za tipy a adminovi se omlouvám, že tohle není blog :) Ale určitě se případné informace hodí nejen mně.

Kam v Brně na pivo a pro pivo?

autor: PetrV | Blok 17:27 [permalink] [comments: 42]


Hurá, nový pivovar!

[středa, 31. březen 2010]

Je to tady! Konečně si můžu dojít pěšky na nějaké pivo přímo pod komín. Tolik jsem se těšil.

Jihoměstský pivovar dnes otevřel. Udělal jsem si čas už kolem poledne a s kamarádem vyrazil procházkou na oběd do pivovaru. Chuť na dobré čerstvé pivo rostla s každým krokem. Pivo ještě nemají místní, je z pivovaru u Bulovky. Ale i tak jsem zvědav. Mám moc rád pocit, kdy jdu do pivovaru, kde jsem ještě nikdy nebyl.

Ale jak to tak v životě bývá, radost se střídá s bolestí. Objednali jsme světlý ležák 12° a tmavou 14°. Nevěřil jsem svým očím. Na výčepu stála asi tři velmi odstátá piva, zcela bez pěny, zaschlé pivo na stěnách půllitru. "Paní výčepní" tato piva vzala, rozlila do několika sklenic a dočepovala. Další piva (když zrovna nerozlévala ta odstátá) načepovala asi nadesetkrát a s pěnou jako v Anglii - nekonzistentní, asi půl centimetru vysokou. Pivo bylo bohužel navíc úplně teplé.

Teplé pivo "vykompenzovala" studená polévka. Už jsem neměl chuť si na cokoli stěžovat. Hovězí vývar i vepřová panenka byly kvalitně připraveny, ale v kuchyni zřejmě na servírku dlouho čekaly. Prostě - co má být studené, časem teplá a co má být teplé, časem chladne. Restaurace je stavěná asi na 400 hostů, v době mé návštěvy bylo v pivovaru asi tak 15 lidí, obsluha naprosto vykolejená. Děvčata v nemožných krojích jsou úslužná, sympatická, ale nezvládají.

Interiér restaurace je velmi okázalý, pompézní, ale vkusný a klasický. Všude masivní dřevo a měď, jako u Bulovky. Použité úsporné osvětlení je ale podle mě velmi nedostatečné. U stolu je doslova šero. Chápu záměr - intimní osvětlení jako je právě na Bulovce, ale v tak velkém prostoru jako tady to na mě nepůsobí příjemně. Divím se, že při rekonstrukci neprobourali alespoň nějaké to okno. Restaurace je tak odkázána na celodenní svícení, což není zadarmo, možná i proto je osvětlení tak slabé. I slečna u vedlejšího stolu (a to soudím, že ženy mají obvykle raději jemné tlumené světlo) říkala, že jí z těch slabých "úsporek" přechází oči. Ale to se třeba doladí, nebo si prostě zvyknu:)

Na špatně načepované, odstáté a teplé pivo a studenou polévku si ale zvykat nechci. Snad to byla jen chyba v začátcích a vše bude časem vypadat tak, jak má.

Ale chyba v začátcích je dost špatná, člověk, co dostane tak špatné pivo, a není takový fanda do pivovarů jako já, přijde znovu až za půl roku nebo třeba nikdy. Zarazilo mě především, že na místě byl i majitel pan Richter a přesto se dělo, to co se dělo.

Novému pivovaru moc fandím, a určitě se tam velmi brzy zase zastavím a pevně věřím v obrat k lepšímu. Tento blok jsem nesepsal, abych si postěžoval, nebo pivovar poškodil. Napsal jsem to vše proto, že hned jak si dole v komentářích přečtu, že v Jihoměstském pivovaru někdo z vás byl a pivo bylo dobré, vyrážím!

Hurá, nový pivovar! [p738]

autor: PetrV | Blok 20:47 [permalink] [comments: 24]



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň