Váš průvodce na cestě za dobrým pivem
"Světlé pivo plzeňského typu, jemuž se při výrobě věnuje zvýšená péče z hlediska technologie a výběru surovin. Zrání v ležáckých sklepích trvá min. 60 dnů při nízkých teplotách. V chuti je charakteristické svojí střední plností, středním až silným řízem, hořkost je jemná, barva světle jantarová. Pro podávání tohoto piva doporučujeme teplotu 8-10 st. C"...Vyškovské pivo Březňák 2008Pivní blok
Pivní blok
Jak jsem neudělal pohankové pivo
[pátek, 4. červenec 2008]
Již několik let jsem se zabýval myšlenkou, že bych mohl udělat Valašské pivo, které by nebylo Valašské jen podle názvu a místa vzniku, ale i v chuti.
Nechtěl jsem jít cestou ovocných trestí – viz švestkové pivo ze Štramberka, ale jen na základě přírodních surovin. Udělat ovocné pivo, kde by při kvašení byly použité švestky, nebo jít na to jinak? V roce 2005 se mé myšlenkové pochody zastavily na pohance. Ano pohanka, pohančená kaše – to je typicky valašská surovina a jídlo z ní. Jen jsem věděl, že pohanka je velmi nevhodná na rmutování a na zcezování. Co s tím? Rozhodl jsem se pro kompromis – tak jak u většiny pšeničných piv – poměrný díl pohanky a sladovaného ječmene – tak někde okolo 50% z obou surovin.
Zkusil jsem o tom hovořit s majitelem BONu, ale o experimentech tohoto typu se se mnou odmítl bavit. A tak zatím zůstal tento nápad v šuplíku.
A ejhle – Zábřežský pivovar udělal první pohankové pivo u nás (a možná i na světě). Připadám si tak trochu jako Jára Cimrman na úřadě pro patenty. A navíc jejich pohankové je ze 100% pohanky. Jakým způsobem došlo ke rmutování?
No nic – zajel jsem okoštovat. A jaké je?
Barvy i konzistence broskvového džusu, chuť velmi nezvyklá - navinulá, osvěžující, tak jak jsem zvyklý u pšenic, jen místo ovocných esterů je cítit pohanková kaše. Zpočátku nedůvěra při pohledu, poté nezvyklá chuť k níž jsem po prvním doušku nenašel vztah a byl jsem přesvědčen, že jako druhé si dám pivo standardní produkce.
Ejhle - i druhé bylo pohankové - zapil jsem se do něj a litoval, že nemám s sebou PET "nadoma" a obsluha také žádnou neměla. Snad při mé další návštěvě ještě pohanka bude - výborná práce, ale nechtěl bych být u vaření - jak dlouho šla sladina přes cíz?
A cena? 32,- Kč za 0,5 l – nejde o žádný ležák, ale o výborně pitelnou a na svou stupňovitost i docela plnou osmičku.
Kdo to má blízko, tomu doporučuji návštěvu jak za pivem, tak za skvělou (zážitkovou) kuchyní a citlivě zrekonstruovaným interiérem i exteriérem zámku. Jen na jedno je potřeba se připravit. Zdejší ceny nejsou nízké, ale občasná návštěva vám také díru do peněženky neudělá.
Tož tak …
autor: Roman Holoubek | Blok 08:57 [permalink] [reaguj]
Přidat reakci
1Moro
neděle, 6. červenec 2008
19:45
to Roman:
Já tam byl taky a opravdu ceny v restauraci (patře) byly nesrovnatelně nižší než dole = Chody má pravdu
Roman
neděle, 6. červenec 2008
19:27
Konzumoval jsem toto pivo v pivnici v patře.
Ale nemyslím si, že mají rozdílné ceny.
Na jídelním lístku je, že světlý a tmavý ležák je za 32.- Kč a speciály za 45,- Kč. Nicméně na všech tabulích bylo zdůrazněno pohankové za 32,- Kč (předpokládám, že díky tomu, že jde o osmičku). Na účtence mi pak vjížděli cenu 32,- a i když šlo o pohanku - bylo tam napsáno světlý ležák.
Pokud některý číšník(-ce) učtoval(-a) toto pivo jako speciál, pak muselo jít o jeho (její) omyl.
posted by: Roman (roman.holoubek(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Chody
sobota, 5. červenec 2008
00:18
Není ten cenový rozdíl dán místem degustace - restaurace vs pivnice?
emu
pátek, 4. červenec 2008
18:49
Martin Jarošek psal na pivniblog.cz že cena je 45 Kč/ 0,5 l , tak jak teda?
laďa
pátek, 4. červenec 2008
14:49
Dobré pšenicové mi docela jede / třeba U krále Ječmínka v Prostějově/, pohankové ? tak to už je hodně experimentální počin. nakonec proč ne, pokud má konzument možnost výběru
posted by: laďa [Odpovědět]







