Zprávy z Pivních cest I
Akce, kde se dá přičichnout k dobrému pivu
Zprávy z Pivních cest I
Degustovali jsme pobaltská piva...
Kdy se naskytne příležitost „okoštovat“ téměř dvacítku piv z Litvy a Estonska? V Klubu malých pivovarů v Plzni se nám to podařilo. Pivka se dala dohromady a přišlo také pár lidí, kteří chtěli zkusit pro nás poněkud exotická piva a podělit se navzájem o své dojmy. Lákavé etikety i lahve vybízely k napití, ale výsledek byl v naprosté většině – a zvláště u světlých piv – žalostný. Velmi světlounká barva, slabá pěna, ale hlavně prakticky neexistující říz, pivní a chmelová vůně. To všechno svědčí o tom, že byť se jedná o řadu značek, většina z nich je jen „pobaltské europivo“.
Pobaltská piva
Zvláště ty lahve, které měly na zadních stranách různé soutěže (např. vyhraj ledničku), svědčily o tom, že pivní zážitek je tu pro konzumenty až na druhém či možná i dalším místě (nebo si už také jako naše „mlčící většina“ zvykli na standardní piva z hyper a supermarketů?). V nepitelných pivech jednoznačně vládla Litva. Estonsko se mohlo pochlubit alespoň slušnými černými pivy (např. na fotografii M. Davida červené Saku), nebo chuťově docela zajímavé višňové černé (Puls). Z těch světlých byl zajímavý asi jen Rinkuškin, a to díky svému většímu obsahu alkoholu (16°) a snad Gubernis.
Pobaltská piva
Jak jsme se shodli, obal prodává (nebyla snad jediná etiketa, která by nebyla zajímavá a barevná a snad polovina piv měla originální, krásné lahve). Bohužel, to je všechno…
Předpokládali jsme, že Estonci příliš nepřekvapí. Opak byl pravdou. Ti v naší degustaci pomyslně zvítězili. Neprohráli ale Litevci, nýbrž nadnárodní monopoly s jejich europivy, které sice ponechaly jednotlivé značky na trhu, ale co do různorodosti to opravdu není žádná sláva.
Pivní putování Šumavou začalo harmonikou
V Kavárně na Šumavě v Šumavské ulici v Praze na Vinohradech (jak symbolické místo a název) začalo Pivní putování Šumavou prvním pivovárkem a hostem. Majitel kavárničky, která se už dnes profiluje spíše jako „biercafé“, ing. Jan Egner zde totiž ve spolupráci a za podpory projektu Pivnicesty.eu odstartoval představování jednotlivých pivovarů na české i německé straně Šumavy.
Šumava na Šumavě
Je smutnou skutečností, že na té naší straně by se člověk dopočítal na jedné ruce, na straně Svobodného státu Bavorsko, konkrétně v Bavorském lese, jsou jich desítky a desítky. Každé dva týdny se v pátek a v sobotu představí nějaké z nich. Budou se tu točit dvě i tři piva najednou a k tomu bude vždy slušný sortiment lahvových piveček a pokud to bude možné, tak i nějaká ta reklama či sklenice bude dostání.
Jednotlivé pivovárky najdete v kalendáriu, takže se spíše zmíním o prvním hostu kavárny, kterým byl JUDr. František Strnad, majitel železnorudského pivovaru Belveder. Ten přijal sobotní pozvání organizátorů a dorazil i s harmonikou! Otevřeně a velmi přátelsky se povídalo o Šumavě, o nezávislém pivovarnictví a k tomu proběhla i malá degustace železnorudského piva.
Franta Strnad s harmonikou
Nutno dodat, že na čepu byly čtyři druhy piva a nevydržely dlouho – medové a světlé „padlo“ hned první den! Z Železné Rudy se v dalších týdnech vydáme na putování do Regenu, Zwieslu a na další místa v blízkém či o něco vzdálenějším okruhu kolem Velkého Javoru, který nám, bohužel, za slovutného c.k. Rakouska-Uherska císařovna Marie Terezie prodala za pro ní tehdy výhodných podmínek.
Ale zpět k pivu. Projekt Pivního putování Šumavou má ukázat, jak jsme si na obou stranách hranic blízcí, má přinést nové nápady na individuální pivní turistiku a konec konců obohatit i naše zkušenosti s pivem. Učit se máme co. Především nikoliv nacionalismus, ale patriotismus našich sousedů, kteří si skupování svých malých pivovárků ani nedokáží představit…
[Václav Fiala] [Zobrazeno 7211x] [2. únor 2010]
[Události] [comments: 6] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Weetek
čtvrtek, 4. únor 2010
10:16
V textu se objevuje nepřesnost, kterou dokládá i fotografie. Pokud vím, neexistuje pivo Gubernis, ale v Litvě se vaří pivo Gubernijos, jehož lahev je ostatně i na fotografii. Nepatří k pivům zajímavým, podobně jako většina piv z tohoto jinak tradicí velmi úctyhodného pivovaru.
Nepíšu to z hnidopišství, spíš mě mrzí celkové vyznění tohoto článku. Protože mám s pobaltskou pivní scénou četné a pozitivní oobní zkušenosti, vím, že se tam vaří velmi dobrá a zajímavá piva, mimo jiné báječný pivní styl baltic porter. Negativní hodnocení plzeňských degustátorů je bohužel dáno velmi nereprezentativním výběrem. Je to podobné, jako kdyby cizinec hodnotil česká piva na základě ochutnávky lahvového Staropramene, Gambrinusu, Pardála a černého Kozla.
Adsense
13. leden 2025
01:22
posted by: Inzerce
Weetek
středa, 3. únor 2010
12:52
Ta příležitost ochutnat pobaltská piva se mi už několikrát naskytla, naposled během naší prázdninové cesty všemi třemi státy letos v létě. Moje zkušenosti jsou diametrálně odlišné. Obávám se, že problém byl ve výběru značek, i uveřejněné fotografie potvrzují, že se jednalo téměř výhradně o zglajchšaltovaná europiva velkých pivovarů ve vlastnictví nadnárodních koncernů. Pobaltí svou velkou pivní kvalitu má, ale je třeba hledat jnde.
Petr Ž.
středa, 3. únor 2010
20:36
to Weetek: Naprosto souhlas, hlavně mezi Portery, zejména svrchně kvašenými ap.
napsal(a): Petr Ž. [Odpovědět]