Světlé výčepní pivo Pardál má za sebou vydařené letní období. Během hlavní prodejní sezóny od června do konce srpna se na území České republiky prodalo celkem 65 548 hektolitrů piva Pardál. Meziročně to představuje zvýšení o 144 procent. Prodej značky Pardál během tří letních měsíců dosáhl téměř stejného objemu jako byl celoroční prodej v roce 2007.

„Výsledky prodeje piva Pardál považujeme za velký úspěch značky, která je na celostátním trhu teprve od ledna 2008. Objem prodeje Pardála za pouhé tři měsíce je srovnatelný s celoročním výstavem malého pivovaru,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje z Budějovického Budvaru. Pivo Pardál bylo na trh v jižních Čechách uvedeno 1. března 2007. Mezi jihočeskými zákazníky vyvolal Pardál velký ohlas. Jeho prodej v roce 2007 trojnásobně překonal původní očekávání pivovaru a dosáhl objemu 76 000 hektolitrů. Počátkem letošního roku byl prodej piva Pardál rozšířen na celé území České republiky. Prodejní plán v letošním roce je 150 000 hektolitrů. „Za situace, kdy celková letošní spotřeba piva v Česku zřejmě poklesne, vezme Pardál zajímavý tržní podíl své konkurenci,“ dodává Horejš.

„Pardál české spotřebitele jednoznačně zaujal. Jedním z důkazů může být i to, že Pardál v dubnu získal titul „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka“,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Značka Pardál zaujala také marketingové odborníky. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii 2007 v soutěži o nejefektivnější českou reklamní kampaň a vyhrála soutěž FLEMA 2007 za inovativní využití médií v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. „Nejlepším důkazem originality a úspěšnosti marketingového pojetí značky Pardál je skutečnost, že některé konkurenční pivovary začaly jednotlivé prvky konceptu Pardál napodobovat. Pardál však již navždy zůstane prvním českým pivem vyladěným samotnými pijáky. Žádné jiné pivo u nás do této chvíle nevzniklo s tak intenzívní účastí jeho spotřebitelů,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Letní prodejní sezónu Pardála odstartovala červnová televizní kampaň. „Prodej v letním období ale výrazně podpořila i komunikační kampaň „Pardáléto“. Během ní jsme oslovili desítky tisíc potenciálních zákazníků netradičním způsobem a v netradičních místech,“ vysvětluje Alena Mazancová. „PARDÁLéto“ probíhalo v 17-ti významných turistických lokalitách po celé České republice. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, mohli turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Nejzajímavějšími lokalitami „PARDÁLéta“ byly například Babiččino údolí, Lipno či Máchovo jezero. „Pardál vznikal netradičně, proto i jeho představení zákazníkům probíhalo netradičním způsobem. Nikoliv tedy na prodejních plochách, jak je dnes obvyklé. Pardál byl všude tam, kde zákazníci trávili chvíle odpočinku či dovolenou a kde se bavili s přáteli – tedy na místech, kam Pardál patří,“ dodává Mazancová.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Nevyužívaný objekt v centru města získá občanská společnost Úhlava. Zázemí zde najdou učni i dospělí.

Minipivovar a zázemí pro učňovské školství potravinářského charakteru. S tímto záměrem kupuje obecně prospěšná společnost Úhlava dům čp. 57/I ve Vančurově ulici v Klatovech. Jeho pořizovací cena je čtyři miliony 102 tisíc korun.

Prodej objektu odsouhlasili při svém posledním jednání klatovští zastupitelé, podmínili jej ale zachováním průchodu pro veřejnost na navazující parkány.

O objekt se vedly diskuse už před více než půl rokem, kdy se prodej objektu dostal na program jednání zastupitelstva. Město tehdy vyhlásilo soutěž mezi zájemci o jeho co nejvhodnější využití. Ze dvou uchazečů se však zastupitelům nelíbil záměr ani jednoho z nich, navíc diskutovali o tom, zda by se vůbec mělo město objektu zbavit. „Náklady na opravu objektu jsou propočteny na 3,6 milionu korun na vnitřní prostory a 3 miliony na vnější. Naopak výnosy z nájmu za tři nebytové prostory a dva byty jsou nesrovnatelně nižší,“ řekl tehdy v diskusi zastupitel Stanislav Míka. Zastupitelka Alena Mazancová tehdy trvala na tom, aby si město vymínilo zachovat pro veřejnost přístup na parkány.

Jak včera Deníku potvrdil tajemník Městského úřadu v Klatovech Miroslav Šafařík, v soutěži bylo vyhlášeno druhé kolo. „Do něj se jako jediný zájemce přihlásila obecně prospěšná společnost Úhlava,“ řekl Šafařík. Ta od města odkoupí zmíněný objekt i s pozemkem za cenu danou městem.

Obecně prospěšná společnost Úhlava spolupracuje ve využití zakoupeného objektu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. „Hlavní využití bude pro potravinářské školství. Zřízení minipivovaru je součástí projektu,“ uvedl zástupce společnosti Úhlava Pavel Honzík.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Radmila Nagovská

Pivo se v něm vaří teprve dva roky, přesto malý pivovar v centru Olomouce nedávno pronikl až na stránky prestižního britského listu The Times. Ten totiž otiskl článek spisovatele a odborníka na pivo a gastronomii Evana Raila, který sestavil žebříček nejzajímavějších tuzemských pivovarů a jejich produktů. Autor knižního pivního průvodce po Praze a České republice v něm zařadil na třetí místo olomoucký pivovar Moritz. Evan Rail před časem inkognito navštívil řadu pivovarů v Česku a sestavil žebříček z těch, které považuje za nejzajímavější. „Mysleli jsme, že je to obyčejný anglický turista, kterého jen více zajímá náš pivovar. Sládek ho proto provedl a všechno mu ukázal. Až dodatečně jsme zjistili, kdo to ve skutečnosti byl,“ říká jeden z majitelů Moritze Martin Řehák. „Umístění v takovém žebříčku, navíc v listu jako The Times, je pro nás obrovské překvapení a velká pochvala pro našeho sládka Stanislava Nožku,“ dodává Řehák, který pivovar se společníkem Milošem Kolomazníkem založil teprve předloni. „Když jsme se tehdy rozhodli, že to zkusíme, o něčem podobném jsme ani nesnili. Chtěli jsme jen vařit vlastní pivo,“ podotýká Řehák, jehož pivovar ročně vyrobí asi 150 tisíc piv, takřka výhradně pro vlastní hospodu.

Jediná zmínka o olomouckém pivovaru ve světoznámém deníku přitom vyvolala o krajské město zájem i daleko za hranicemi. „Mám ohlasy nejen třeba z Rakouska, ale i z ruského Petrohradu nebo až z Brazílie, kde dokonce po uveřejnění článku dvě cestovní kanceláře zařazují Olomouc jako tip do své nabídky zážitkové turistiky. Já se snažím naše město propagovat po celém světě při svých obchodních cestách, takže tohle je pro mě příjemný bonus,“ dodává Martin Řehák.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jakub Štos

Dostat se do míst, kde se vaří pivo, se stalo jedinečnou příležitostí pro návštěvníky Dne otevřených dveří v pivovaru Klášter.

Krátce po otevření brány veřejnosti vyráží první skupinka lidí do varny. Provoz je zde nepřetržitý a 210 hektolitrů piva trvá uvařit osm hodin. Vaří se 4 až 5 dnů, poté následuje několikadenní odstávka, při které se varna sanuje. Jak říká průvodkyně exkurze, velkou roli při výrobě piva hraje voda. Tu má pivovar vlastní. Čerpá ji z hloubky 74 metrů.

Z varny putuje zchlazená mladina do spilky, po přidání kvasnic se začíná tvořit alkohol. Teplota ve spilce nepřesahujeosm8 stupňů Celsia, respektive čtyři v ležáckých sklepích. „Kvasnice mají velmi léčivé účinky. Je to totiž ohromná zásobárna vitamínu B,“ říká průvodkyně.

Během exkurze sestupujeme až osmnáct metrů pod zem. Jsou zde obrovské ležácké tanky. Dvanáctistupňové pivo zde leží nejméně 50 dnů. Desetistupňové, což je pivo výčepní, zůstává v tancích 35 dnů. Zde také mohli lidé ochutnat kvasnicové pivo.

Na nádvoří pivovaru čekal na návštěvníky bohatý program. Skupiny Tuplák a Český ráj Všeň hrály celý den. Nechybělo ani několik soutěží. Při první se pět odvážlivců zakouslo do pivního štrúdlu. Důležité bylo do svého žaludku nacpat celý štrúdl dřív než soupeři. To všechno za neustálého zapíjení klášterským pivem. Nejlepšímu borci stačilo ke zdolání jen pár minut. Ne všichni přitom dokázali celý štrúdl dojíst. Ceny z produkce pivovaru Klášter si domů odnesl ale každý.

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Tomáš Ježek

Pro kroky k tomu, aby se zvýšily cenu piva, mohou některé pivovary najít reálné důvody. V rozhovoru to včera uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) František Krakeš.

Plzeňský Prazdroj v pondělí oznámil zvýšení svých produktů od listopadu o čtyři procenta. Budou-li skutečně další pivovary následovat krok lídra tuzemského trhu, Plzeňského Prazdroje, si Krakeš netroufá odhadnout. „Je to věc marketingové politiky jednotlivých podniků,“ uvedl Krakeš.

Předseda ČSPAS nicméně připomněl, že náklady na výrobu piva se stále zvyšují. „Loni se dramaticky zvýšila cena sladovnického ječmene a letos ještě nedošlo k poklesu jeho cen. Kromě toho rostou náklady na pohonné hmoty a energie,“ konstatoval Krakeš.

Jenže podle statistických údajů například náklady na sladovnický ječmen meziročně už výrazně poklesly. Zatímco v současné době činí cena za tunu této komodity na Plodinové burze Brno (PBB) 4 165 korun, loni touto dobou se na PBB prodával sladovnický ječmen za 6 041 korun.

Přestože obvykle menší pivovary krok Plzeňského Prazdroje v minulosti následovaly, letos tomu tak být nemusí. Jak již dříve uvedl výkonný ředitel ČSPAS Jan Veselý, řada výrobců piva se zdražování brání z obavy před ztrátou svých pozic na trhu.

Zdroj: Královehradecko24.cz

Pivovar Hostan čeká útlum. Dlouhodobé spekulace o ukončení výroby potvrdila v pondělí mluvčí Starobrna, které znojemský pivovar vlastní. Termín ukončení výroby ovšem zatím odmítla potvrdit. Podle neoficiálních zdrojů má Starobrno ukončit výrobu ve znojemském pivovaru v první polovině příštího roku. Kdy přesně, to vedení společnosti nechce komentovat.

„Společnost Starobrno ve znojemském pivovaru dlouhodobě potýká s celou řadou provozních a logistických problémů. Největším z nich je poloha přímo v historickém centru města v bezprostřední blízkosti památkově chráněných budov, jako je rotunda. To značně omezuje dopravní dostupnost,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Kvůli omezením nemůže vlastník do znojemského pivovaru investovat. „Už nyní nemůžeme ve Znojmě ani pokrýt přímo ve znojemském pivovaru poptávku po pivu Hostan a limonádách Zulu. To jsme už dříve řešili tím, že jsme část výroby přesunuli do starobrněnského pivovaru,“ dodala mluvčí.

Zamýšlené úplné ukončení výroby piva ve Znojmě podle ní nezpůsobí konec značky Hostan. „Uvědomujeme si její význam ve znojemském a vůbec jihomoravském regionu. Proto ji budeme nadále podporovat. Pro její výrobu ale chceme používat kapacity starobrněnského pivovaru. Kvalita i chuťové vlastnosti zůstanou samozřejmě zachovány,“ ujišťovala mluvčí.

O budoucím využití budov chce vedení pivovaru jednat se znojemskou radnicí. „Budeme se tím zabývat v nadcházejících měsících. Termín ukončení výroby ve znojemském pivovaru ale není stanoven. Konec letošního roku, který se objevil v některých úvahách je pouhou spekulací,“ doplnila Eliášová.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Den otevřených dveří přilákal do pivovaru Klášter tisíce lidí. Návštěvníci si tak prohlédli například varnu, kde se pivo vaří, dokonce sestoupali i několik metrů pod zem. Tam se nachází spilka. Teplota zde nesmí přesáhnout osm stupňů Celsia. V ležáckých sklepích pak teplota nepřesahuje čtyři stupně. Odtud pivo putuje do ležáckých tanků. Právě zde také na návštěvníky čekala ochutnávka kvasnicového piva. Ti ostatní si mohli pochutnávat na klášterském zlatavém moku přímo na nádvoří pivovaru. Tam na ně také čekala řada soutěží. Například se pojídal pivní štrúdl a utopenci. Na vítěze čekalo mnoho zajímavých cen ze sortimentu pivovaru Klášter.

Foto zde...

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Tomáš Ježek

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil augustový medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá. Na celoročnej báze zaznamenal až o 26 percent vyšší výstav. Kým za prvých 8 mesiacov roku 2007 v STEIGRI predali 115 257 hektolitrov piva, za rovnaké obdobie tohto roka je to až 145 546 hektolitrov. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Od augusta, ktorý je jedným z kľúčových v predaji piva, sme však očakávali ďaleko viac. Teší nás, že sme za august ako jediní zvýšili medziročný predaj, veď už tretí rok po sebe zaznamenáva značná časť slovenských pivovarov v auguste prepad produkcie. Zlom predaja zvyčajne nastáva v druhej polovici augusta, čo si pivovarníci vysvetľujú presunom rodinných výdavkov väčšiny slovenských domácností na nevyhnutný nákup stále drahších školských pomôcok, potrieb a oblečenia do škôl. Pridružujú sa aj letné zahraničné dovolenky – mnoho pivárov si dopriava pivo v zahraničí a po dovolenke majú už hlboko do vrecka a na domáce pivo im neostane. Predaju nesvedčalo ani striedanie daždivých a tropických dní“, konštatoval J.Vysloužil.

Podľa neho tento trend ilustrujú aj tohtoročné čísla. Kým vlani v auguste slovenské pivovary spolu vyexpedovali 433 990 hektolitrov (hl) piva , tohtoročný august bol slabší až o 16 percent, keď pivovary predali iba 373 994 hl piva.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a celkovo je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 8 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením fľaškového Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Predovšetkým v lete vylepšuje ekonomiku firmy aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. STEIGER je najstarší pivovar na Slovensku, nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. Pivovar má najúspešný polrok v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Kláštorné pivo už nie je možné koreniť volskou žlčou či palinou ako kedysi

Vlastnú reštauráciu v Jihlave Libor Pavelec zásoboval z vlastného minipivovaru, ale vydržal len tri roky. Do večera to tam bývalo v pohode, potom sa začala schádzať agresívna klientela, ktorá nebola podľa jeho gusta. Odmontoval všetko zariadenie a odišiel s tým do kláštora v Želive.

Niekdajšieho opáta kláštora premonštrátov v Želive poznal Libor Pavelec už dávnejšie. Od neho vedel, že až do požiaru v roku 1907 tam mnísi varili pivo. Aj by pivovar obnovili, ale nik sa v tom nevyznal.

Keďže L. Pavelec bol sládek, zbystril pozornosť. Dobré pivo je jeho srdcová záležitosť. Už sa mu nechcelo otravovať vo vlastnej jihlavskej reštaurácii a s opátom sa veľmi rýchle dohodol. Od roku 2003 varí v Želive špeciálne kláštorné pivo.

Štyridsaťdvaročný muž v lennonovských okuliaroch sa podchvíľou ospravedlňuje, že mu opäť a opäť zvoní mobil a hovor nemá kto iný vybaviť. Všetok personál tvorí on. Iba na fľaškovanie si najíma brigádnikov. Dcériných spolužiakov alebo zopár mníchov, ak majú čas.

Podčiarkuje, že on nie je mních, ale „civil“. Mních v bielej sutane, ktorý sa pred niekoľkými rokmi objavil pri varnom kotle kláštorného pivovaru na fotke v akýchsi novinách, nebol sládek profesiou, ale mních Evermot, občianskym priezviskom Sládek. Odvtedy sa rozkríklo, že tam varia mnísi.

Občas sú nepresné informácie dobrou reklamou, niekedy však vyrobia problémy. Zo zle preloženej informácie vo francúzštine na webe vyšlo, že Želiv varí trapistické pivo.

Okamžite sa ozvali trapistickí mnísi z Belgicka, že iba oni môžu variť také pivo. „Varíme síce podľa starých receptúr, ale pivo kláštorné, nie trapistické,“ vysvetľuje sládek. „To je ako so šampanským. Je iba z oblasti Champagne, ostatné je sekt.“

Stredoveká receptúra

L. Pavelec siahol po stredovekej kláštornej receptúre, ale používa súčasné technológie. Kedysi sa totiž varilo v otvorených nádobách na ohni. Ak teplota stúpla nad 130 stupňov Celzia, jednoduché cukry v mladine začali pri horúcej stene karamelizovať a pivo dostávalo jemnú pripálenú chuť.

Dnes má vo varnici elektrické vyhrievacie tyče a musí si vyrátať, ako dlho mladinu variť do karamelizácie. „Pivo robím len zo svetlého sladu, farba a chuť je iba z karamelizácie,“ vysvetľuje. „Nechcem nijaké farbené slady ani kulér (tmavohnedé potravinárske farbivo). Dôležité je aj varenie mladiny s chmeľom, lebo dnes nemožno pivo koreniť volskou žlčou či palinou ako kedysi.“

Sládek a podnikateľ L. Pavelec žil pivom ešte pred dospelosťou. Pretože mal mamu Rakúšanku a pobabraný kádrový profil, mohol ísť vraj iba na strednú poľnohospodársku školu.

Tam sa dal na pivovarnícko-sladovnícku špecializáciu. Zachutila mu, urobil si preto nadstavbu, začal aj vysokú, ale po dvoch rokoch vyletel, keď si s kamarátmi založil spoločnosť priateľov absolútnej reality.

Pravoverní mu odporučili návrat k pôvodnej profesii. Štyri roky preto po kravínoch odoberal vzorky mlieka a nudnú robotu mu odpustili, až keď dostal alergiu. Tak mohol do prvého pivovaru.

Mená po opátoch

L. Pavelec dnes šéfuje jedinému českému kláštornému pivovaru a varí to, čo nik iný. Najmä štrnásťstupňový Gottschalk, kvasené pivo kláštorného typu s plnou až telnatou chuťou, pomenované po prvom opátovi kláštora.

Po opátovi menom Castulus, ktorý založil pivovarskú tradíciu, je zasa pomenovaný zlatistý mok, v ktorom sa snúbi jemná a výrazná chuť kláštorného piva s medovinou. Také varí iba Želiv a je jediným pivom, ktoré sa odporúča ako nápoj k múčnikom.

Tretím želivským pivom, pomenovaným po ďalšom opátovi, je ružovkastý Siad Falco, obľúbený dámsky drink z prírodného višňového extraktu. Má harmonickú vyváženosť surovín a hoci je bez cukru, má sladkastú chuť pripomínajúcu sherry.

Plnotučné pivá

„Desiatku nepijem, je ako mŕtva voda, mám rád pivá, ktorým hovorím plnotučné, od dvanástky hore,“ hovorí. Najmä anglický a belgický štýl. Pod kláštornými klenbami rozvíja nápady. Fredericus bude s papričkou čili.

Pripravuje aj pivo dokvasované nie v tanku, ale vo fľaši. Bez pasterizácie či chemickej stabilizácie vydržalo sedem mesiacov. „Vydržalo by aj viac, ale nebolo už čo testovať, lebo som s priateľmi vypil posledné vzorky,“ smeje sa. Chystá aj jačmenné pivo známe ako barley wine, ktoré má mať 35 stupňov.

Na webe pivovaru má aj recepty na polievky, mäsové i rybacie špeciality a múčniky pripravené na pive. Autorom nie je profesionál, ale amatérsky kuchársky virtuóz a pivovarníkov kamarát Karel Vavrečka z vedľajšej dediny.

Kláštorný pivovar v Želive patrí k siedmim desiatkam českých malých pivovarov. Pred štyrmi rokmi ich bolo iba tridsať. L. Pavelec ten boom vysvetľuje jednoznačne: „Česi pochopili, že iba niekoľko druhov piva nestačí. Labužník má rád miestne špeciality. Gastronomické aj tekuté. Sú už nielen vínne, ale aj pivné cesty a malé pivovary s reštauráciami zväčša na malebných či historických miestach sa oplatí navštíviť.“

Trapistické a kláštorné

Vo svete je iba šesť pivovarov, ktoré môžu variť trapistické, silné, chuťovo výrazné, kvasené pivo typu Ale. Dozrieva vo fľaši a má zvyčajne viac zvyškového cukru.

Pivovary vlastní mužský rád trapistov v Belgicku a Holandsku. V iných krajinách smú takéto pivo variť aj iné rády, nazýva sa však kláštorné. Môže byť iba z pivovarov cirkevných rádov alebo z pivovarov, kde má rád majetkový podiel.

V Želive, malom pivovare, ktorý môže variť ročne maximálne desaťtisíc hektolitrov, má tretinu spoločnosť s ručením obmedzeným Opátstvo Želiv, tretina patrí L. Pavelcovi a tretina dvom slovenským firmám.

Kláštor do firmy vložil priestory, meno, tradíciu a peniaze na stavebné úpravy. Čapované kláštorné dostať v kláštore, v jednej reštaurácii v Prahe (onedlho pribudne ďalšia) a v jednej v Brne. Až 95 percent piva sa plní do tretinkových fliaš a 65 percent vyvážajú.

Zdroj a foto: ETrend.sk | Autor: Ján Blažej

V sobotu zahájený 175. Oktoberfest překonává vše, co dosud Terezina louka v Mnichově zažila. Včetně cen. Už dopoledne byly kvůli přeplnění zavřeny pro další zájemce všechny obří pivní stany. Svůj dosavadní rekord překonal také mnichovský starosta Ude, který narazil první sud na pouhé dva údery. Do rekordních hlubin peněženek musejí ale sáhnout i pijáci piva.

Socialistický mnichovský starosta Christian Ude (SPD), Bavory jsou jinak jako celek dosud pevně v rukou křesťanských sociálů (CSU), potřeboval ke slavnostnímu naražení dvousetlitrového sudu pouhé dva údery.

Zvoláním "O'Zapft is!", „Je naraženo!", Oktoberfest už tradičně začíná. Jeho tentokrát zdařilé úsilí sledovalo ve stanu Schottenhamel devět a půl tisíce lidí.

Dámy se rozjíždějí... Tedy, zatím ještě dámy.V uplynulých letech se pánu na mnichovské radnici podařilo otevřít sud zpravidla na tři až čtyři údery. Když roku 1992 usedl Ude do starostenského křesla, potřeboval na to ještě úderů sedm. Lidé ve stanu tehdy začali už nespokojeně volat: „Přestat! Přestat!"

Tradiční první jeden máz, tedy zhruba litr, zlatavého moku ze slavnostního sudu si vychutnal bavorský premiér, letos poprvé Günther Beckstein (CSU). Už 175. ročník největší akce svého druhu by měl na Terezinu louku v bavorské metropoli přitáhnout více než šest milionů turistů s celého světa.

Oficiálně byly pivní slavnosti zahájeny v pravé poledne. Už od časného rána se ale před vchodem na Terezině louce řadily stovky a tisíce zájemců, kteří chtěli mít jistotu, že usednou na některém ze zhruba stovky tisíc míst, které jsou na Oktoberfestu k dispozici. Většina žen měla na sobě tradiční kroj, dirndl, a muži kožené kalhoty - se všemi možnými doplňky, které k tomu v Bavorech patří. Hlavní brána se otevřela v 09.00 hodin.

Sudy se už valí.Cena sklenice piva na „wiesn", jak Starobavoři říkají Terezině louce, se letos pohybuje od 7,80 do 8,30 eur. To je o 40 centů více než nejvyšší cena za máz loni.

Výkonem sociálnědemokratického politika Udeho se konzervativec Beckstein nenechal zahanbit. Máz bavorského lektvaru značky Spaten vychutnával s viditelnou rozkoší a bylo vidět, že lásku k pivu nepředstírá.

Jinak by taky tento týden nepronesl politicky téměř sebevražedný výrok, že po vypití dvou litrů piva v rozmezí šesti či sedmi hodin je možné řídit automobil. Jak se to vše projeví v podpoře politiků, se ukáže až příští víkend, kdy Bavorsko uprostřed Oktoberfestu zvolí nový zemský parlament.

Jistou nelibost nejen u části návštěvníků Oktoberfestu vzbudila Becksteinova manželka Marga, která nepřišla v dirndlu a zvolila kostýmek v selském stylu. "Jsem si abolutně jist, že je to vhodné oblečení," hájil svou choť premiér

Předehru slavnostnímu zahájení Oktoberfestu obstaral dopolední hodinový průvod sládků a dechových kapel, které hrály říznou pochodovou hudbu. V čele průvodu jel na koni maskot slavností, Münchener Kindl, jakési pivní jezulátko.

Kultura bierzeltů, pivních stanů.V jednom z prvních kočárů, přepychově vyzdobeném květinami, seděl i starosta Ude.

Hlavní část pivních slavností se odehrává ve 14 velkých stanech a takzvaných slavnostních síních, do nichž dodává pěnivý mok šest "dvorních" pivovarů Oktoberfestu - Augustiner, Spaten, Löwenbräu, Paulaner, Hofbräu a Hacker-Pschorr.

V hangárech, které zvnějšku imitují selská stavení, se pije, zpívají se lidovky i popové hity a debužíruje na klobásách s kyselým zelím, kuřecích křidélkách nebo rožněných kačenách.

Žije to však také venku mezi stany, kde se prohání mládež na kolotočích či horských dráhách, které spolu s dalšími atrakcemi, jako jsou domy hrůzy a střelnice, Oktoberfestu propůjčují spíš ráz obrovské poutě než pivního festivalu.

Bavorský premiér Beckstein jako správný Bavor. I když je z Frank.Letos by na slavnosti mělo zavítat i několik světových celebrit včetně Britney Spearsové a Pamely Andersonové. Možná přijde i Michael Jackson či první dáma Francie Carla Bruniová-Sarkozyová.

Název Oktoberfest se vztahuje ke svatební veselce z října roku 1810, kdy si vzal bavorský korunní princ Ludvík princeznu Terezu Saskou-Hildburghausenskou. Tehdy Oktoberfest začínal 12. října a končil 17. října koňským dostihem na dnešní Terezině louce. Původně mělo toto prostranství o více než 30 hektarech skutečně sloužit koňským dostihům, ale dostihy v konzumaci piva je brzy vytlačily.

Odpověď na otázku, zda bude překonán loňský rekord v množství vypitého piva, bude známa až v první říjnovou neděli, tedy 5. října. Loni vypilo 6,2 milionu návštěvníků Oktoberfestu 6,9 milionu litrů "tekutého chleba".

Zdroj a foto: Týden.cz

V duelu Radiofóra budeme debatovat o tom, proč se Sdružení přátel piva nelíbí, že se české značky vaří, na základě licencí, i v zahraničí? S předsedou sdružení Tomášem Erlichem bude debatovat Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pište nám své názory a e-mailovou adresu radioforum@rozhlas.cz a poslouchejte po 18.30h.

Zdroj: Česká média | Autor: Jana Vondráčková

Plzeň bude 20. září patřit minipivovarům a jejich pivním speciálům. Většina ze všech 71 nejmenších českých výrobců piva s ročním výstavem od 500 do 1500 hektolitrů představí své produkty na prvním ročníku festivalu českých minipivovarů Slunce ve skle, který v sobotu 20. září pořádá Pivovarský dvůr v Plzni. Podobná přehlídka piva, kam by "nesměly" větší pivovary, prý v Česku zatím není.

"Smyslem akce je dát ochutnat lidem pivo vyrobené poctivým českým způsobem, které na trhu nelze koupit. Na všech českých pivních slavnostech jsou přítomni také pivovary s výstavem kolem 300 000 hl, což už je průmyslová výroba," řekl zástupce Pivovarského dvora Petr Míč. Plzeňští návštěvníci si budou moci odvést pivo například ze dvou "mikropivovarů" z Ostrova na Karlovarsku nebo z Prahy. Součástí akce, která začne ve 13 hodin, bude prezentace pivních specialit jednotlivých producentů.

"Přihlásilo se nám už 12 výrobců z Čech, ale to je teprve začátek. Doufáme, že ze solidarity přijedou také Moravané, i když víme, že je to k nám daleko," řekl Míč. Na programu bude degustace piv laickou porotou, jejímiž členy budou náhodně vybraní návštěvníci.

Tvrdý obchod s pivními tácky

Součástí akce bude prodej tácků, nálepek, plakátů a dalších propagačních předmětů nejmenších českých výrobců piva. "Nebudeme tyto předměty, ani viněty, nabízet zdarma. Víme, že se s nimi tvrdě obchoduje," řekl zástupce plzeňského restauračního pivovaru. Například za etiketu Švejnarův hradní speciál nebo Dvořákův svatební ležák, jichž Pivovarský dvůr vyrobil kolem 200 kusů jako dárek, se na internetových burzách nabízejí ceny v řádu stovek korun. Etiketa tak bude k mání nejméně za desetikorunu.

"Poradil jsem všem miniaturním pivovarům, kam rád jezdím, aby ani etikety na PET lahve nedávaly zdarma. Burziáni je obratem nabízejí za padesátikorunu a skvěle na tom vydělávají," řekl pravidelný návštěvník českých pivních burz z Plzně. Jako příklad jmenoval viněty deset let fungujícího Pivovaru Modrá hvězda v Dobřanech na Plzeňsku, kam přijížděly měsíčně desítky lidí a žádaly zdarma obrázek do sbírky. Pak jsem je potkal na burze a nestačil jsem se divit, dodal.

Zdroj: Týden.cz

Slunce ve skle si zítra odpoledne vychutnají návštěvníci v Pivovarském dvoře v plzeňských Černicích. Od 12 hodin tu začíná první ročník stejnojmenného festivalu českých minipivovarů.

Zlatý mok bude čepovat na patnáct firem. „Z Plzeňského kraje to bude například železnorudský Belvedér, Modrý Abbé z Klatov nebo stříbrský Rodinný pivovar u Rybiček,“ uvedl šéf marketingu Pivovarského dvora Petr Míč.

Ochutnávky originálních piv za hudebního doprovodu King Swing Purkmistr Band odstartují v půl jedné. Speciální pivní koktejly se budou servírovat v pivnici. Na jídelníčku nebudou chybět gastronomické speciality uvařené z piva nebo pivem dochucené. Ve venkovních prostorách se budou činit umělečtí řemeslníci. „Na programu budou také soutěže o nejrychlejší vypití půllitru a nejdelší držení tupláku. Komentovanou prohlídku zdejšího minipivovaru pořádáme pro zájemce ve čtrnáct, šestnáct a osmnáct hodin,“ zve Petr Míč.

V půl páté vystoupí skupina historického šermu Lorika a o hodinu později dojde na vyhlášení nejlepšího piva.

Zdroj: iDnes.cz

Pivovaru Hostan, chloubě znojemských patriotů a pivařů, zvoní hrana. Je pravděpodobné, že na začátku příštího roku tam výroba sudového piva skončí. MF DNES to potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje. Hostan už několik let patří pod společnost Starobrno.

Vedení této firmy se k možnému uzavření pivovaru oficiálně nevyjádřilo. "Na dotazy odpoví v pondělí pracovníci tiskového oddělení, kteří jsou nyní v zahraničí," uvedla asistentka člena představenstva společnosti a marketingového ředitele Jiřího Imrýška Lucie Šalandová.

Ve znojemském pivovaru pracovalo začátkem 90. let přes sto zaměstnanců, nyní jich je pětatřicet. Podle důvěryhodného zdroje byli již o chystaném uzavření pivovaru neoficiálně informováni. Manažer pivovaru Hostan Karel Čaněk to včera nechtěl komentovat. "Já to opravdu nevím. A i kdybych věděl, tak vám to nemohu říci. To musíte přes tiskovou mluvčí," vzkázal.

O chystaném útlumu pivovaru ve Znojmě se spekuluje již několik let, i když vedení Starobrna ani Heinekenu se k tomu nikdy oficiálně nevyjádřilo. Některé kroky však leccos naznačují.

Starobrno před pár dny zprovoznilo rekonstruovanou varnu na brněnském Mendlově náměstí. Supermoderní varna přišla na 108 milionů korun. Je plně automatizovaná, dokáže vyrobit pět tisíc hektolitrů mladiny za den a může ji obsluhovat jediný operátor, jinak provoz řídí počítač.

Znojemský pivovar skýtá naopak jeho vlastníkům jen samé potíže. Dlouhodobě se firma potýkala s výtkami památkářů, kterým vadil vjezd těžkých vozidel do historického centra města a na samotný hrad, jehož je pivovar součástí. Důsledkem bylo otevření distribučního skladu v Oblekovicích.

Jedno místo čtyř druhů piva

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí nizozemské společnosti Heineken, čtvrtého největšího světového producenta piva. Již v červenci 2005 převedla firma ze znojemského pivovaru do Brna výrobu lahvového piva Hostan. Starobrno to odůvodnilo tím, že chce rozšířit prodej do celé země, což vyžaduje zvýšení trvanlivosti nápoje.

Výrobu lahvového piva ve Znojmě od té doby nahradily točené limonády Zulu. "Změny se nedotknou výroby sudového piva ve Znojmě," tvrdilo tehdy vedení.

Od té doby je však postupný útlum výroby sudového piva cítit. Dříve vyráběl tamní pivovar čtyři druhy piva, letos jen jeden. Loni byl výstav 95 tisíc hektolitrů piva, před deseti lety byl přitom dvojnásobný.

O možném ukončení činnosti tohoto "rodinného stříbra" zatím nic nevědí na znojemské radnici. "Žádné konkrétní informace o tom nemám. Vím jen, že se o tom povídá," uvedl ve čtvrtek starosta Znojma Petr Nezveda.

Pro vyznavače točeného Hostanu je to smutná událost, kterou však čekali. Že se třísetletá tradice výroby piva ve znojemském pivovaru musí jednou výrazně omezit bylo jasné krátce po roce 1989 s nástupem tržní ekonomiky. V čem je problém? Stále častěji se na adresu pivovaru snášely výtky radních i památkářů. Vadil jim houstnoucí provoz těžkých nákladních vozidel, které pro pivo přijížděly do centra města.

"Tento aspekt mluví dlouho proti tomu, aby na tom místě pivovar byl. Provoz uprostřed památkově chráněné rezervace je pochopitelně pro firmu hrozně komplikovaný. Nesmějí sem již jezdit velké a těžké vozy, musely je nahradit menší. A to vlastníkům zřejmě přináší spoustu dalších provozních problémů," míní znojemský historik Jiří Kacetl.

Druhou věcí ale podle něj je, že se do módy dostává stará industriální architektura v památkové péči. "A znojemský pivovar je architektonicky velmi zajímavý. Takže pokud jeho budova bude zachována, může sloužit výstavním a prezentačním účelům," nastínil Kacetl. Podle něj by majitel mohl zachovat omezenou výrobu piva, která by zásobila pár znojemských hospod.

O stejném záměru přitom hovořili ještě před rokem zástupci města s vedením Starobrna. Společně chtěli oživit turisty opomíjenou památku - znojemský hrad. "Již je hotový projekt, který se týká obnovy horní části znojemského pivovaru. Bývala tam stáčírna lahví, a to jsou provozy, které už pivovar nepoužívá. Máme tedy připraven projekt na restauraci, pivnici a malý hotel," nastínil tehdy Tomáš Pluháček ze Starobrna. Podle jeho tehdejšího vyjádření měl projekt odstartovat právě letos.

Znojemská radnice si pro změnu přála v prostorách hradu kongresový sál a zázemí pro kongresovou turistiku. K tomu ale potřebovala sehnat 120 milionů korun. Radní proto původně chtěli vytvořit se Starobrnem obecně prospěšnou společnost, aby společně dosáhli na evropské dotace. Zjistili však, že by tato společnost musela nejprve dva roky fungovat, aby měla na příspěvky právo. A to je příliš dlouhá doba.

"Žádost o dotace zřejmě podáme za samotné město a vytvoříme se Starobrnem určitou formu partnerství," popsal tehdy místostarosta Marian Keremidský.

Od té doby však uplynul rok a nic se neděje. "Prý se to příliš nezamlouvalo vedení Heinekenu. Takže ty diskuse prozatím ustaly," řekl ve čtvrtek Keremidský.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola | Foto: Radek Miča

Plzeňský Prazdroj strategii pivovarů hájí a vysvětluje ekonomickými důvody.

Sdružení přátel piva (SPP) odmítá licenční výrobu českých piv v zahraničí. Na tiskové konferenci to řekl předseda sdružení Tomáš Erlich. Každé pivo by se podle něj mělo vyrábět v místě svého původu. V současné době vaří pivo licenčně v zahraničních pivovarech osm českých pivovarů. Plzeňský Prazdroj nyní licenčně vyrábí svůj ležák v Polsku a Rusku. Podle Hlaváčka je licenční výroba celosvětovým trendem, který je možné těžko zastavit. Jejím cílem je cenově zpřístupnit výrobky na trhu, kde by byly při dovozu neúnosně drahé. Výroba probíhá dle stejných technologických postupů, za použití totožných surovin jako v ČR a pod dohledem českého sládka. Pivo vařené licenčně je naprosto identické jako vyráběné v ČR, uvedl vrczní sládek Prazdroje Jan Hlaváček. SPP se také obává, že z trhu by mohly kvůli licenční výrobě zmizet některé regionální značky. Podle sdružení tento osud potkal již několik tuzemských značek jako například Vratislav či Purkmistr, ale i pivovarů polských či slovenský Corgoň. Spotřeba piva činila loni v ČR 158,8 litru na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté. V Česku je 48 průmyslových pivovarů, sedm největších z nich uvaří 84 procent tuzemského piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl. Česká republika byla v loňském roce 16. největším producentem piva na světě. Česko se na loňské světové produkci piva podílelo 1,1 procenta a ve statistikách evropské výroby piva mělo podíl 3,4 procenta. První tři místa v pořadí největších světových výrobců zlatavého moku připadla Číně, Spojeným státům a Rusku.

Milovníci zlatavého moku, pozor! S novými výčepními zařízeními renomovaných kuchyňských firem již nebudete muset denně rozčilovat partnerku svými odchody „na jedno“. Ráda vám totiž natočí pivo z domácího výčepu! Který je nejlepší?

Fagor PRES-05 – Cena: 4800 Kč

Elektrické výčepní zařízení od firmy Fagor na první pohled zaujme kompaktním designem a provedením v elegantní černé barvě. Díky tomu se hodí na většinu kuchyňských linek, kde bez problému zapadne mezi podobně vypadající kávovary a espressa. Přístroj je poměrně těžký, váží 10 kg, a proto se nehodí pro časté přenášení. Tento typ lze použít na všechny soudky libovolného výrobce pouze s tím omezením, že musíte zvolit pětilitrovou variantu. S tím, zda je soudek tlakový nebo netlakový, si hravě poradíte pomocí vyměnitelných adaptérů, které jsou součástí příslušenství. Teplotu stáčeného nápoje lze volně regulovat – od tří do dvanácti stupňů. Nastavenou teplotu je možné kontrolovat na digitálním ukazateli přístroje. Teplé pivo je přístroj schopen zchladit na příjemnou teplotu již za 8 hodin. Výhodou je, že tento domácí výčep je schopen nápoj uchovat čerstvý až celý jeden měsíc. K příslušenství patří i sada na čištění, které je před nasazením nového soudku skutečně nezbytné!

Plusy: Elegantní vzhled, kvalita zpracování, schopnost udržet dlouho dobu pivo chutné a čerstvé.

Minusy: Nejvyšší cena mezi testovanými výrobky, poměrně velká hmotnost.

ETA 0637 90000 – Cena: 4300 Kč

Tento výčep je úplnou novinkou na trhu a zdá se, že se firma ETA poučila z chyb ostatních výrobců a přidala hned několik „zlepšováků“. Provoz je v tomto případě na CO2 bombičky, což má zaručit o něco vyšší kvalitu piva než u podobných domácích výčepů. Na výběr jsou tři typy bombiček: 8g (2 na jeden soudek), 16 g postačí na jeden soudek nebo bombičky originál od ETA (300g), které vydrží nejméně na osmnáct soudků. Vysoká kvalita piva je však výrobcem garantována jen krátkodobě (po dobu cca 1 týdne). Nastavit si lze i tlak, jakým bude pivo čepováno, což opět svědčí jeho kvalitě. Uživatelé si mohou zvolit i způsob napájení stejnosměrným nebo střídavým proudem a nastavit si teplotu, přičemž o nastavené a reálné teplotě informuje displej. Standardně se tento typ prodává ve stříbrném provedení, na trhu je ale i velmi podobný přístroj od firmy ETA v černém provedení.

Plusy: Dvojí barevné provedení, dobrá funkčnost, kvalita zpracování.

Minusy: Uchovává pivo ve vysoké kvalitě jen krátkodobě.

Sencor SBC 2318 – Cena: 3300 Kč

Tento přístroj je velmi výkonný zejména, pokud jde o chlazení piva. Přitom je ale použité chladivo ekologické. Uživatelé si mohou zvolit teplotu piva od tří do devíti stupňů (odborníci doporučují volit mezi sedmi a devíti stupni), teplotu opět znázorňuje display. Výhodou tohoto typu je také to, že obsahuje adaptéry na celkem tři typy objemů soudků – tedy na 4, 5 a 6 litrů, a proto nejsou milovníci piva svázáni nákupem pětilitrového soudku jako v předchozích případech. Obsluha přístroje je velice jednoduchá, i chod je velmi tichý. Vzhledem k nízké ceně je překvapivý i zajímavý a elegantní vzhled tohoto domácího výčepu. Spodní odkapávací miska je odnímatelná, a tedy i lehce čistitelná, což je velmi praktické.

Plusy: Možnost použití různých objemů soudků, dobré chlazení.

Minusy: Vzhledem k bezkonkurenční ceně nelze přístroji nic vytknout.

Zdroj: Kuchyně.cz | Autor: Zuzana Veselá | Foto: Patro.cz, Nákup u nás.cz a Profimedia.cz

V Hradci Králové proběhlo 17. září oficiální otevření první z nové generace Fotbalových hospod. Vše nejlepší popřáli restauraci Na rozcestí jak tvůrci konceptu Fotbalových hospod, tak fotbalová legenda Antonín Panenka. Originální vzhled restaurace navrhla společně s profesionálním architektem agentura Rust2. Koncept Fotbalových hospod není zaměřen pouze na fotbalové fanoušky, ale má přilákat i nové zákazníky, kteří kladou důraz na kvalitu piva a prostředí, ve kterém si ho dopřejí. Tuto hospodu poznáte už na první pohled podle speciálního erbu, který bude hlavním grafickým prvkem celého konceptu.

Projekt nové generace Fotbalových hospod má oslovit široké spektrum konzumentů piva Gambrinus a nabídnout jim tak vedle kvalitního piva i pozitivní dojem z prostředí hospody. "Rozhodně nechceme pouze inovovat původní koncept Fotbalových hospod z roku 2001. Jde o zcela nový projekt, k jehož přípravě jsme přizvali profesionální agenturu, která se postarala o jeho originální design. Věříme, že se nám podaří vytvořit místa, kde se budou cítit spotřebitelé našeho piva dobře," říká o projektu jeho spoluautor Jan Pořízek, (Merchandising Specialist, Plzeňský Prazdroj). V blízké době Gambrinus plánuje otevřít další hospody tohoto typu po celé republice.

Moderní design i originální erb

Po vzoru britských fotbalových klubů vznikl i speciální erb, který bude charakteristický pro každou Fotbalovou hospodu. Útulný, jednotný vzhled hospod navrhlo na základě moderního design konceptu agentury Rust2 architektonické studio base point. Každá restaurace, kterou čeká rekonstrukce na Fotbalovou hospodu, projde výraznou změnou interiéru. Nová malba, dekorace na stěnách, originální podlaha či nábytek zaujme návštěvníka hned na první pohled.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj uzavřel výběrové řízení k jednomu z největších letošních kontraktů na celém českém trhu s manipulační technikou. Vítězná společnost Phoenix - Zeppelin dodá Prazdroji během pěti let 130 vysokozdvižných vozíků značky Hyster pro manipulaci s pivem a obalovým materiálem. Unikátní typy s nosností sedm tun zkrátí dobu nakládky hotového piva na polovinu.

Přibližně osmdesát elektrických vozíků o nosnosti tři tuny a výškou zdvihu přes čtyři metry je vybaveno přídavným zařízením pro manipulaci se dvěma plnými paletami. Elektrický pohon manipulačních vozíků využívá Prazdroj s dobrými zkušenostmi již čtyři roky. Mezi jeho výhody patří nižší náklady na pohonné hmoty a údržbu. Nižší hladina hluku a nulové emise přispívají k dobrému pracovnímu prostředí a pozitivně ovlivňují i životní prostředí.

Raritou v nápojářském průmyslu budou tři desítky vozíků s nosností sedm tun s LPG pohonem. Tento typ uveze až čtyři palety s pivem, takže zaplní přesně šířku kamionu a šetří čas i provozní náklady. Do kloubového kamionu naloží 36 palet za téměř poloviční dobu než dvoupaletový vozík. Oproti obdobným strojům této nosnosti je vozík Hyster o jeden metr kratší a řidič tak má více prostoru pro manipulaci se strojem. Zjednodušená nakládka také zvyšuje bezpečnost ve skladech. "Nový způsob manipulace se čtyřmi paletami a elektrický pohon u menších strojů jsou dva základní stavební kameny nové koncepce logistiky v našem pivovaru. Systém nakládky je stejný pro všechny naše pivovary i obchodně distribuční centra," říká David Jelínek, manažer rozvoje logistiky v Plzeňském Prazdroji.

Manipulační flotila Plzeňského Prazdroje čítá celkem 180 kusů, nyní dochází k pravidelné obměně po zhruba pěti letech. Flotila ročně zmanipuluje 6,4 milionu paletových jednotek s pivem a k tomu asi pět milionů palet s obaly, takže celkem přemístí asi dvanáct mililonů paletových jednotek o celkové hmotnosti zhruba sedm milionů tun včetně obalů. Za rok flotila najezdí asi 400 000 km, to je jako by desetkrát objela po rovníku zeměkouli. Obdobným vozíkům se obvykle v závodech říká ještěrky, ale není vyloučeno, že v pivovarském prostředí dostanou vozíky Hyster díky hravé češtině novou přezdívku hysterky.

Zdroj a foto: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

V pivovaru Starobrno se v sobotu konal tradiční Den otevřených dveří. Ideální počasí a pestrý program plný hudby, soutěží a dobrého piva přilákal přibližně 12 000 návštěvníků. Vypilo se celkem 260 sudů piva.

Speciálně pro tuto příležitost bylo uvařeno pivo Muškátové pšeničné, které lze charakterizovat jako pivo velice čerstvé, osvěžující, s jemným podtónem chmele. Kromě Muškátového pšeničného si lidé vychutnávali celý sortiment starobrněnských piv. Čepovalo se ze sta kohoutů. "Největší zájem je o Starobrno Medium a Muškátové pšeničné," sdělil jeden ze stovky výčepních Tomáš Majer.

Na začátku Dne otevřených dveří byl slavnostně zahájen provoz nové varny. Vyspělé moderní zařízení tak zařadilo Starobrno mezi nejlepší světové pivovary. Nová technologie vaření piva je ekologičtější, efektivnější a slibuje nemalé energetické úspory. Slavnostního zahájení se mimo jiné zúčastnil generální ředitel společnosti Heineken ČR Lieven Van der Borght a náměstek brněnského primátora Ladislav Macek. Varně požehnal brněnský opat Lukáš Evžen Martinec.

Dobrou náladu v pivovaru nevyvolával pouze pěnivý mok, ale také různé hudební skupiny a zpěváci. Za všechny jmenujme například Čechomor, Walda Gang, Eddie Stoilow či Waťák Kabát revival. Velký potlesk sklidil i Peter Nagy.

Návštěvníci se rovněž mohli podívat do výrobních prostor pivovaru, nechyběly divácky atraktivní soutěže na dolním pódiu v pivovaru.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Ing. Kateřina Eliášová

Návštěvníky letošního jubilejního 175. ročníku Oktoberfestu čeká nemilé překvapení. Tuplák piva na mnichovských pivních slavnostech bude letos stát 8,13 eura, tedy zhruba 200 korun. Na zdražení o necelých 40 centů se dohodlo všech šest pivovarů zásobujících festival.

Organizátoři akce to zdůvodnili narůstajícími výrobními náklady.

Kvůli zdražení ječmene a růstu dopravních nákladů stouply ceny všude ve světě. Distributoři se tedy domnívají, že mnozí návštěvníci zdražení piva ani nezaznamenají nebo ho budou považovat za bezvýznamné.

Agentura ECA srovnala ceny piva na Oktoberfestu s cenami v okolních státech a došla k překvapivým výsledkům. Nejlépe ze všech evropských zemí jsou na tom Italové.

"V porovnání s cenami piva u nich doma budou mít na Oktoberfestu vlastně každé třetí pivo zdarma," citovala agentura Reuters závěry průzkumu. Cenu budou považovat za nízkou také návštěvníci z Norska, Francie a Švýcarska. Naopak pro návštěvníky z Česka bude litr piva v průměru čtyřnásobně dražší než doma.

Organizátoři přesto odhadují, že se na slavnostech od 20. září do 5. října vystřídá obvyklých zhruba šest milionů lidí. Návštěvníci, kteří si dopředu nezarezervovali místa v obřích pivních stanech, budou mít smůlu. Jen pár dní před zahájením je téměř vyprodáno.

Zdroj: iDnes.cz