Ležák Budweiser Budvar již šest let splňuje přísné požadavky na kvalitu, výrobní postup a místo výroby, které jsou definovány pro Chráněné zeměpisné označení (CHZO) „Českobudějovické pivo“. Proto se na etiketách tohoto prémiového ležáku od května 2004 objevuje logo s tímto symbolem. Evropská unie tím uznala jedinečnost a výjimečnost ležáku Budweiser Budvar a zařadila ho do prestižního klubu nejkvalitnějších evropských potravinářských výrobků. Chráněné zeměpisné označení „Českobudějovické pivo“ bylo zároveň prvním označením tohoto druhu, které získaly potravinářské výrobky z nově přistoupivších členů EU v roce 2004 ve střední a východní Evropě. Budějovický Budvar své zkušenosti z procesu registrace později poskytl i Českému svazu pivovarů a sladoven při získání stejného chráněného označení pro pojem „České pivo“. Podmínky chráněného zeměpisného označení „Českobudějovické pivo“ jsou ještě přísnější než v případě názvu „České pivo“.

Podmínky pro udělení CHZO „Českobudějovické pivo“ jsou velmi přísné. K výrobě piva s tímto označením musí být přesně dodržen technologický postup, místo výroby a mohou se používat jen přesně definované suroviny:

Voda: čerpá se výlučně z jediného konkrétního zdroje, tedy z artéských studní, které jsou hluboké přes 300 metrů. Tyto studny poskytují ekologicky nezávadnou vodu z podzemního jezera pod povrchem přesně vymezené oblasti Českobudějovické pánve. Stáří vody, která je ukryta v horních křídových vrstvách, se odhaduje na sedm až osm tisíc let. Tvrdost této vody dosahuje nízké úrovně, maximálně 1 mval/l, a její minerální složení je rozhodující pro typický a nenapodobitelný chuťový charakter vyrobeného piva. Voda se mimořádně hodí pro proces výroby piva bez jakékoliv chemické úpravy.

Slad: může pocházet pouze z ječmene vypěstovaného v geograficky přesně vymezené oblasti Moravy, který splňuje vysoká kritéria kvality.

Chmel: při výrobě lze použít jen odrůdu Žatecký poloraný červeňák, nakupovaný a dávkovaný výlučně ve formě lisovaného hlávkového chmele (nikoliv pelet nebo extraktů). Chmel musí být pěstován ve vymezených katastrálních územích obcí v okresech Chomutov, Kladno, Louny, Plzeň – sever, Rakovník a Rokycany.

Kvasinky: Pro výrobu „Českobudějovického piva“ se používá kmen kvasinek pro spodní kvašení (Saccharomyces cerevisiae var. uvarum), jehož vlastnosti dávají pivu Budweiser Budvar charakteristickou vůni a chuť. Tento kmen byl izolován počátkem 20. století přímo v pivovaru.

Při výrobě ležáku Budweiser Budvar tedy nepřipadá v úvahu použití glukózového nebo maltózového sirupu, sladu z kukuřice nebo rýže ani dalších přísad a aditiv typu chmelových extraktů nebo přípravku Tetrahop.

Zásada výroby pouze v místě původu také neumožňuje vaření piva Budweiser Budvar licenčně mimo České Budějovice. „Tato skutečnost je zdánlivě konkurenční nevýhodou, ale pro nás je kvalita na prvním místě. Díky našim originálním postupům, specifickým výrobním podmínkám a produkci pouze v našem pivovaru máme celý proces bezprostředně pod kontrolou a zaručujeme tak, na rozdíl od licenčních výrobců, neměnnou a vysokou kvalitu našeho piva. Náš zákazník kdekoliv na světě má jistotu, že si zakoupil originální produkt, nikoliv napodobeninu,“ říká Ing. Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru.

Dodržování všech předepsaných parametrů průběžně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Ležák Budweiser Budvar v sobě spojuje specifické geografické podmínky Českých Budějovic, pivovarský fortel, po staletí předávané zkušenosti místních lidí, pečlivě dodržovaný výrobní postup a nejkvalitnější suroviny. To vše společně vytváří jeho nezaměnitelnou chuť s jemnou hořkostí, kterou oceňují zákazníci na celém světě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pivo, které vaří strakonický Měšťanský pivovar pro Otavskou plavbu, ponese jiný název, než se původně uvažovalo.

Podle slov mluvčí radnice Marie Kotlíkové se těsně před tiskem etiket ukázalo, že název zlaťák už je registrovaný. „A tak přišla změna na Otavský zlatý,“ dodala.

Tento světlý ležák, označovaný jako prácheňské pivo, vyrobený speciálně pro již jmenovaný společný projekt měst Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek bude veřejně pokřtěn a poprvé ochutnán koncem května v Písku při akci Cipískoviště. Křest se odehraje v pátek 21. května od 11 hodin na plovoucím pódiu na Otavě u Kamenného mostu.

Cipískoviště nabídne v Písku o víkendu od 21. do 23. května návštěvníkům široký program, kde se kromě již populárních soch z písku objeví mezi mnoha jinými akcemi i závody dračích lodí. Těch se pravidelně zúčastňují také posádky z měst Otavské plavby.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Jana Štroblová

Domažlice se nemohou smířit se stavem vyhlášeného pivovaru a bojí se, co z něj bude.

Ukázat veřejnosti zajímavé a využitelné prostory, které zůstaly v areálu starobylého pivovaru založeného roku 1341 – to byl hlavní záměr prvních domažlických pivních slavností. Cílem bylo poukázat na poměrně dobrý stav historických objektů zapsaných mezi památky a také příchozím ukázat, jak by bylo možné pivovar oživit.

Představení návrhu na využití

„Pan architekt Vorel, který je místní rodák, studoval na Baarově gymnáziu a má k městu vztah, nám zpracoval tuto studii na využití prostor pivovaru,“ uvedl několikrát za sobotní odpoledne návštěvníkům starosta Miroslav Mach. Poté na plátně postupně představil návrhy Jiřího Vorla, který podle jeho slov ´dělal´ i plzeňský pivovar Spilku.

Město Domažlice se soudí s investorem, se kterým podepsalo smlouvu minulé zastupitelstvo. Oprava pivovaru a záměr vybudovat malý pivovar a hotel měly časově navazovat na stavbu vedle stojícího Kauflandu, avšak nestalo se tak. Město proto odstoupilo od smlouvy – investor se jejího dodržení domáhal u soudu a nyní věc leží na odvolacím Krajském soudu v Plzni.

Bude na místo pivovaru rozšířeno parkoviště?

„Proslýchá se, že investor jednal s vedením Kauflandu, prý by bylo možné pivovar zbořit a rozšířit parkoviště před hypermarketem,“ uvedl Deníku zdroj, který si nepřál být v souvislosti s touto neoficiální zprávou jmenován.

„V této historické budově by mohl vzniknout nejen pivovárek, ale i jakési kulturní centrum, což jsme si ostatně vyzkoušeli už dvakrát. Poprvé při křtu desky Chodské vlny, podruhé dnes. Líbí se mi myšlenka architekta Vorla, který do míst současného pivovarského komína umístil prosklený výtah jako dopravní prostředek na vyhlídkovou věž,“ vysvětlil starosta Mach, který si pro tuto příležitost oblékl tričko s nápisem mluvícím za vše: SPMD.CZ Sdružení pro město Domažlice.

Uvedení návrhu architekta Vorla v život je závislé na výroku krajského soudu

„V případě, že by soud Domažlice vyhrály, měly by další historický objekt se smysluplným využitím. Říkám to proto, že se nemohu dívat na areál staré domažlické nemocnice, který už roky chátrá a dělá ostudu,“ prohlásil senior Václav D. a dodal:

„Moje jméno není tak důležité jako to, co se dokáže s pivovarem udělat. Dnes jsem slyšel, že z ulice by měly – pokud se to podaří – být vidět pivní tanky. Ukazovali je na obrázku, je to dobrý nápad a byla by to další zajímavost.“

Zeptali jsme se

Co říká možnému zbourání pivovaru a jak se mu líbí nápad architekta, jsme se zeptali regionálního historika Zdeňka Procházky.

„Slyšel jsem to také, ale vypadá to jako fáma. Sdružení Tusta i já osobně jsme se prali za to, aby byl pivovar prohlášen za kulturní památku, což se podařilo. Věděli jsme, jak to předtím dopadlo s Destou a dalšími historickými budovami ve městě. Myslím si, že nebude jednoduché památku zbourat. Každopádně se mi líbí myšlenka pivovar opravit. Vyhlídková věž nad varnou, zamýšlené muzeum i sklářská výroba by byly jen přínosem,“ odpověděl Procházka.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autorka: Milena Cibulková

Slávnostné otvorenie prvej prevádzky s tankovým pivom – Keltic pub v Komárne

Spoločnosť Heineken Slovensko túto sezónu prináša najčerstvejšiu novinku v oblasti čapovaného piva. Je ňou úplne nový, plne automatizovaný systém tankového piva, ktorý je riadený počítačom a konzumentom zabezpečuje absolútnu čerstvosť čapovaného piva v každom momente podávania. Inováciu na trh uvádza značka Zlatý Bažant a prvé prevádzky s novým systémom tankového piva boli ku koncu apríla otvorené v Komárne.

Najnovšia inovácia v oblasti tankového piva, ktorú na konci apríla priniesol Heineken Slovensko prostredníctvom svojej najhodnotnejšej značky Zlatý Bažant, je moderným, plne automatizovaným systémom s počítačovou riadiacou jednotkou CLEVER. Tá zabezpečuje informácie o stave čapovaného piva v 500 litrovom pivnom tanku a automatické čistenie pivných potrubí bez zásahu človeka. Samochladiace tanky udržiavajú pivo v ideálnych teplotných podmienkach. Výsledkom je stopercentná chuť a čerstvosť čapovaného piva v každom momente podávania, ako aj mnohé výhody pre samotného majiteľa prevádzky.

Z pivovaru priamo k spotrebiteľovi

Pivo sa do pivných tankov v prevádzke dopravuje priamo z pivovaru v Hurbanove v špeciálne upravených cisternách za prísnych hygienických a technických podmienok, bez zásahu človeka a bez kontaktu so vzduchom. Vo vnútri pivného tanku je vzduchový kompresor, ktorý tlačí vzduch na vaky s pivom vo vnútri tanku. Pivo si tak zachováva pôvodný obsah CO2. Pivné tanky zároveň udržiavajú pivo po celý čas v ideálnych teplotných podmienkach a sanitačná jednotka zabezpečuje automatické čistenie. Výsledkom je vždy stopercentná chuť a čerstvosť podávaného piva po dobu 30 dní od narazenia tanku.

Výhody pre majiteľa prevádzky

Pre samotného majiteľa prevádzky nový systém tankového piva prináša hneď niekoľko výhod. Systém sa ovláda veľmi jednoducho spoza barového pultu, čo znamená zlepšené pracovné podmienky pre personál prevádzky. Prevádzke zároveň odpadajú starosti s čistením pivných potrubí, ktoré zabezpečuje automaticky sanitačná jednotka a veľkou výhodou je aj automatizovaný manažment stavu skladových zásob prostredníctvom riadiacej jednotky CLEVER. Nezanedbateľnou výhodou pre majiteľov prevádzok je dostupnosť piva v každom momente bez časových strát. V prevádzke s tankovým pivom sa zároveň manipulácia so sudmi, ich skladovanie či „držanie záloh“ v sudoch stávajú minulosťou.

Prvé prevádzky v Komárne

Prvou prevádzkou, v ktorej bol nový systém tankového piva na Slovensku zavedený, je prevádzka Keltic pub v Komárne, po ktorej v krátkom čase nasledoval pub Jazmín takisto v Komárne. V priebehu mesiaca máj bude uvedená prvá prevádzka s tankovým pivom od Heinekenu Slovensko aj v Bratislave a v priebehu roka je naplánovaných zhruba 77 prevádzok na celom Slovensku. Po značke Zlatý Bažant, ktorá novinku uvádza, bude nový systém zavedený aj pre najpredávanejšiu značku piva na Slovensku, značku Corgoň. Spoločnosť Heineken Slovensko si od tejto revolučnej novinky okrem iného sľubuje aj "naštartovanie" predaja čapovaného piva v segmente Horeca na Slovensku.

Fakty o pivných tankoch od Heinekenu Slovensko:

Riadiaca jednotka Clever: program riadenia a ovládania systému prostredníctvom počítača, ktorý zabezpečuje informácie o stave čapovaného piva, riadi automatické čistenie jednotky, sleduje stav zásob a zabezpečuje spojenie so serverom.

Chladič: udržiava pivo v ideálnych teplotných podmienkach

Prietokomer: umožní kontrolu nad obsahom piva v tanku

Sanitačná jednotka: automatický systém na údržbu a čistenie. Pravidelnou sanitáciou zabezpečuje správnu chuť a čerstvosť piva.

Vzduchový kompresor: tlačí vzduch na pivné vaky, v ktorých je uskladnené pivo v tankoch, pivo si zachováva pôvodný obsah CO2.

Heineken Slovensko je viac ako 10 rokov lídrom na slovenskom pivnom trhu so stabilným trhovým podielom takmer 45 %. Heineken Slovensko a.s. je súčasťou jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete – Heineken N.V. Spolu so značkou Heineken, vlajkovou loďou portfólia spoločnosti, Heineken na Slovensku predáva najhodnotnejšiu slovenskú značku Zlatý Bažant, ďalšie silné slovenské značky Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer, ako i niektoré známe zahraničné značky – Krušovice, Starobrno a Desperados.

Okrem investícií do pivovaru, Heineken vybudoval v Hurbanove aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície dosiahli výšku približne 216 mil. EUR, čo tvorí zhruba 70% celkových investícií v odvetví. Podľa Trend Top 2009 je Heineken Slovensko najväčšou potravinárskou spoločnosťou na Slovensku.

Zdroj: Spravy czin.sk | Foto: Heineken

Domažlice mají za sebou premiérové pivní slavnosti.

Uskutečnily se v budovách, které zbyly z kdysi vyhlášeného pivovaru, mimochodem jednoho z nejstarších v Čechách.

Veřejnosti byl představen návrh využití stávajících prostor.

Původnímu investorovi, který měl v objektu vybudovat mimipivovar a hotel, město pro nedodržení podmínek vypovědělo smlouvu. Investor se odvolal a vyhrál u okresního soudu. Nyní je na krajském soudu, jak vše posoudí.

Na snímku z prezentace je výtah, který má být v případě, že město soud vyhraje, postaven v místě současného komínu a má vyvážet zájemce nahoru, kde má vzniknout vyhlídková věž.

Takto nějak by mohl v budoucnu vypadat dle návrhu architekta Jiřího Vorla domažlický pivovar s vyhlídkovou věží.

Zdroj: Domažlický deník | Autorka: Milena Cibulková

Český národ je zřejmě po právu nazýván národem pivním. Ukazuje se, že vyznavači pěnivého moku poznají, zda pijí kvalitní pivo. Přesvědčil se o tom sládek Jan Rada z minipivoaru Permon v Sokolově, který v pátek pořádal pivní slavnosti. Během nich si pivaře otestoval degustací různých druhů piva Permon.

Degustátoři dostali na stůl šest vzorků piva. Ohodnotit museli vůni, říz, hořkost, plnost a chuť zlatavého moku. To vše si pečlivě zapisovali, aby později mohli určit, jaké pivo vůbec pijí.

„Nejlepší je, když se nechá trochu klesnout pěna, pak je vůně výraznější,“ radil sládek, který se výrobě piva věnuje už čtvrtým rokem.

„U nás na vesnici v Lomnici tehdy zavřeli snad všechny hospody. Tchán proto řekl, že se pokusíme vařit pivo vlastní,“ zavzpomínal během degustace sládek. To už degustátoři hodnotili říz.

„Tady je důležité, zda má pivo správný obsah CO2,“ podotkl. U hodocení hořkosti pak poznamenal, ža ta by po napití měla mít jakýsi doznívající efekt. A jak si degustátoři při pivních slavnostech vedli? Podle sládka nad očekávání dobře. Více než polovina zúčastněných totiž dokázala rozpoznat například plnost piva, která se určuje obsahem alkoholu a o chuti nemohla být ani řeč.

„Jsem typickým pivařem a rozpoznám dobré a špatné pivo. Když mi v hospodě někdo natočí špatné, už si další nedám a odcházím,“ řekl odhodlaně Jiří Thán z Krajkové. Dokázal přesně určit čtyři vzorky z šesti. Obdobně si vedli i další degustátoři. Sládek Jan Rada na závěr doplnil, že na chuti piva se výrazně podílí i samotný výčepní. „Pokud pivo správně nenačepuje, ztrácí svojí chuť. To jistě pravý pivař moc dobře pozná,“ doplnil.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jiří Drozdík

Kutnohorskou radnicí tajená firma splnila podmínky města, radní jí chtějí městský pivovar pronajmout co nejdřív.

Kutnohorský starosta Ivo Šalátek už má horkého kandidáta na provozovatele místního pivovaru, ve kterém předloni ukončila provoz skupina Heineken. Vedení města, kterému patří nemovitosti pivovaru, už jedná s jediným zájemcem, ve Švédsku registrovaným dovozcem českého piva do skandinávských zemí. Splnil všechny podmínky výběru, radní by měli o pronájmu pivovaru hlasovat v první polovině května.

Jde už jen o osobní představení zástupců té společnosti. Ostatní podmínky byly splněny. Byl bych rád, kdyby se celá záležitost uzavřela co nejdříve, pivovar měl v Kutné Hoře vždy své místo, uvedl starosta. V soutěži o pronájem kutnohorského pivovaru byl ještě další zájemce, který ale podmínky města v termínu nesplnil.

Nájemce pivovaru, ve kterém předchůdce Heinekenu, společnost Drinks Union, vařil ročně přes 140 tisíc hektolitrů známé regionální značky Dačický, musel kromě podnikatelského záměru nabídnout minimálně 2,5 milionu korun jako měsíční nájem a nabídnout městu akciový podíl ve společnosti, která se bude provozem pivovaru zabývat.

Kutnohorští radní důsledně tají podrobnější údaje o finalistovi výběrového řízení, údaje nedostali k dispozici ani zastupitelé. Skandinávie je v nynějším čase propadu exportu pivovarů a ekonomické krize jedním z trhů, které výrazně dovoz z Česka neomezují. Pro Švédy by dovoz piva z vlastního pivovaru představoval významnou úsporu nákladů.

Mezi lidmi z Kutné Hory padají ale hodně protichůdné názory na nutnost obnovení provozu pivovaru, který nizozemská skupina Heineken kvůli údajné nerentabilitě zastavila krátce poté, co pivovar koupila od české pivovarnické skupiny Drinks Union. "Připadá mi to trochu jako podvod, o té firmě nic nevíme. A aby se tu vařilo pivo jen pro to, aby ho někdo hned odvezl z republiky, to nedává smysl," reaguje zastupitel a lékař Jan Havlovic.

Sporný je i problém kolem technologie, která - na rozdíl od budov a pozemků - nepatří městu, ale stále Heinekenu, jehož předchůdce ji před lety koupil zrovna od města za sumu kolem čtyř milionů. Teď by ji mělo město koupit zpět. Heineken pivovarnickou technologii nejprve ocenil na 28 miliónů, chtěl za ni 20 miliónů a požadovanou cenu teď naposled snížil na 10 miliónů. I to se zdá kutnohorským moc.

Pronajmout pivovar má význam. V žádném případě ale nebudu souhlasit, aby město technologii kupovalo. Bude záležet na nájemci, jak se rozhodne. Zda bude stávající technologii potřebovat nebo si dodá vlastní, říká členka městské rady Marie Štorková.

Kutná Hora je první z pivovarů, které Heineken u nás uzavřel. Následovaly znojemský Hostan a Pivovar Louny.

Zdroj: Gastrotrend.cz | iHNed.cz

Plzeňský Prazdroj se dostal mezi 10 nejlepších českých firem, které postoupily do druhého kola mezinárodní soutěže European Business Awards oceňující výjimečné komerční subjekty všech velikostí ze všech členských států EU. Nyní má Prazdroj šanci získat Čestnou stuhu v kategorii „Přínos firmy k trvale udržitelnému rozvoji“ a postoupit do finále, jehož výsledky budou oznámeny 16. listopadu v Paříži.

„V naší kategorii Přínos firmy k trvale udržitelnému rozvoji máme čím přesvědčit. Na tuto oblast klademe velký důraz, je součástí našeho podnikání a je v základech firemní strategie. Úspěšně například snižujeme spotřebu vody nebo úroveň emisí CO2. Obnovitelné zdroje energie (tzv. zelenou energii) získáváme třeba čištěním odpadních vod. Investujeme také do oblasti sociální a prosazujeme odpovědnou konzumaci alkoholu. V soutěži jsme se zatím dostali mezi 10 nejlepších českých firem a teď budeme pracovat na postupu do finále,“ říká Zuzana Novická, manažerka trvale udržitelného rozvoje v Plzeňském Prazdroji.

Všech 175 společností reprezentujících jednotlivé země Evropské unie nyní přísně posoudí panel několika desítek ekonomů, podnikatelských lídrů, akademiků, politiků a vydavatelů médií z celé Evropy. Z jejich hodnocení vzejde v červenci v každé kategorii výběr deseti nejlepších firem, které budou dekorovány Čestnou stuhou (Ruban d'Honneur) a navíc postoupí do finále. Slavnostní vyhlášení vítězů a předávání ocenění proběhne 16. listopadu 2010 v Paříži.

V žádném z předchozích ročníků této soutěže nikdo z ČR nevyhrál svou kategorii a ani jako držitel Čestné stuhy nepostoupil do finále.

Více o European Business Awards

Evropské ceny pro podnikatele (European Business Awards) jsou nezávislým programem, prostřednictvím kterého jsou již čtvrtým rokem oceňovány výjimečné podniky všech velikostí ze všech členských států EU. Uchazeči o ocenění jsou posuzováni podle stanovených kriterií programu s ohledem na úspěch, inovace a podnikatelskou etiku.

Viz http://www.businessawardseurope.com

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Budějovický Budvar je jedním z partnerů české účasti na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. V minulém týdnu pivovar odeslal do Číny 440 sudů piva. V restauraci českého pavilonu na EXPO 2010 v Šanghaji je pro návštěvníky připraven výčep s českým pivem.

Budějovický Budvar je totiž hlavním partnerem české účasti na světové výstavě. Číšníci budou nabízet hostům pivo z Českých Budějovic spolu s pokrmy tradiční české kuchyně. "Za půllitr čepovaného ležáku zaplatí návštěvníci 45 čínských jüanů, v přepočtu asi 126 korun," řekl obchodní manažer pro Čínu z Budějovického Budvaru Tomáš Bártů.

V minulém týdnu zaznamenal český pavilon velký úspěch již během zkušebního provozu. Restaurace byla podle Bártů po celý den plná a k večeru byly všechny pokrmy beznadějně vyprodány.

Do Číny vyváží Budějovický Budvar od roku 2008 pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, kterou doplňuje i čínský ekvivalent jejího názvu „Bai De Fu“, v překladu znamenající „mít hodně štěstí“ nebo „všichni mají mnoho štěstí“. Kromě Číny se pivo z Českých Budějovic vyváží do dalších osmi asijských zemí, například do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu.

Zdroj: Jižní Čechy regiony24.cz | Mediafax

Během dvou let dopravil pivovar Plzeňský Prazdroj po evropských kolejích 47 tisíc hektolitrů piva, čímž nahradil jízdu 345 kamionů přes celou Evropu.

"Historicky první vlak vyjel s plzeňským pivem vlakem do Švédska v dubnu 2008 a dál rozšířil pivovar export po železnici i do Řecka. Od konce roku 2009 pravidelně cestují vagóny s pivy Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel v lahvích a plechovkách na předměstí Athén," řekl Luděk Hraba, manažer zákaznického servisu pro export Plzeňského Prazdroje. Podle jeho slov tak celkem do Řecka dojelo po kolejích již 1950 hektolitrů piva. Do Švédska už vyvezl Plzeňský Prazdroj 45 tisíc hektolitrů piva Gambrinus v lahvích 0,5l a Pilsner Urquell v plechovkách 0,5l a lahvích 0,33l. Všechny zásilky směřovaly do překladiště ve švédském Örebro.

Během let 2008 a 2009 vyvezl Plzeňský Prazdroj do Švédska a do Řecka celkem 81 tisíc hektolitrů piva. Doprava tohoto množství by představovala jízdu 600 kamiónů, které by ujely 870 tisíc kilometrů. Díky pivním vlakům se však ušetřilo 60 procent jízd kamionů a počet kilometrů skutečně ujetých po silnicích se také zmenšil o téměř 490 tisíc.

„Vlaky nyní přepravují zhruba dvě třetiny celého exportu Plzeňského Prazdroje do těchto zemí. Nejenom, že ušetříme na přepravních nákladech, ale současně se chováme k našemu životnímu prostředí šetrněji, a proto se do hledáčku prazdrojských „železničářů“ pomalu dostává další země,“ dodal Luděk Hraba.

Zdroj: Plzeňsko regiony24.cz | Mediafax

Sobota 1. května: Pivovar Konrád Vratislavice n. N.: Prvomájová veterán rallye. Vyjížďka historických vozidel.

Tradiční setkání majitelů historických vozidel v areálu pivovaru Konrad. Program: 7.00 – 11.00 – prvomájová motoristická burza, 9.30 – prvomájový průvod veteránů Libercem, 10.00 – výstava veteránů v pivovaru Konrad, od 11.00 – prvomájová veteran rallye. Účast s veteránem pro posádku zdarma, ostatní 30 korun.

Krátká odpolední vyjížďka historických vozidel v okolí Liberce, start: 11.00 – 13.00 průběžně v pivovaru Konrad, startovné: 200 Kč za vozidlo.

Zdroj: Jablonecký deník.cz

Značka Krušovice prichádza v máji s novou kampaňou, ktorej cieľom je upriamiť pozornosť na kráľovský pôvod a tradičnú českú kvalitu tohto piva. Hlavnou aktivitou kampane je historická výstava v štýle hodovania za čias cisára Rudolfa II. - Krušovické kráľovské hody. Prvé tri májové týždne budú mať návštevníci vybraných obchodných centier možnosť zhliadnuť výstavu originálnych dobových artefaktov. Výstava čerpá z bohatej histórie značky Krušovice, ktorá siaha do 16. storočia, kedy Rudolf II., český cisár a uhorský kráľ, odkúpil krušovický pivovar.

Značka Krušovice siaha do 16. storočia

Pivovar sa tak stal kráľovským a cisárovo obľúbené pivo jedinečné. Vďaka unikátnemu zloženiu a čistote surovín od tej doby tvorilo neodmysliteľnú súčasť bohatých a nikdy nekončiacich šľachtických hostín.

Atmosféru hostín verne priblížia historické kulisy a artefakty, ktoré boli precízne vybraté a zostavené kurátorom výstavy Mgr. art. Dušanom Sotákom. „Expozícia je ladená v štýle neskorej renesancie a nastupujúceho baroka, znázorňuje slávnostné stolovanie, ktoré prezentuje bohato dekorovaný stôl s prvkami doby. Zámerom expozície je priblížiť návštevníkom stolovanie šľachty, rovnako ako aj dobové džbány a poháre, v ktorých bol kráľovský nápoj podávaný. Návštevníci si môžu všimnúť absenciu príborov a keramických tanierov, nakoľko sa v období Rudolfa II. ešte jedlo rukami“, povedal o výstave kurátor výstavy Mgr. art. Soták.

Kampaň v historickom duchu dopĺňa promo vo vybraných puboch

Kampaň v historickom duchu dopĺňa promo vo vybraných puboch, kde počas týždňov kráľovského menu dostane návštevník kráľovské špeciality podľa vzoru preslávených hostín. Aj vo vybraných obchodných sieťach pri nákupe piva Krušovice si môžu zákazníci kráľovsky pochutnať. „Touto cestou by sme radi pozvali nielen milovníkov zlatého moku na kráľovské hody s jedinečným českým kráľovským pivom Krušovice“, hovorí Natalia Ormandy, brand manager značky Krušovice spoločnosti Heineken Slovensko.

Výstava sa uskutoční v termíne 3.- 8. mája 2010 v bratislavskom nákupnom centre Avion Shopping Park, ďalej bude pokračovať v dňoch 10. - 15. mája v košickom OC Optima, a predposledný májový týždeň od 17. do 22. mája vyvrcholí v Žiline v OC Dubeň.

Zdroj: Media Infoservis.sk

Společnost Pivovary Staropramen se v rámci dlouhodobé strategie snižování dopadů svého působení na okolní prostředí rozhodla nahradit dvě stávající chladící věže nacházející se v areálu smíchovského pivovaru Staropramen za nové. Celková úroveň hluku způsobeného provozem pivovaru se tak v jeho nejbližším okolí sníží o 23,8 dB. Výměna chladících věží proběhla v sobotu 24. dubna za využití speciálního jeřábu, který přepravil nové chladící jednotky z hlavního dvora na střechu budovy energetiky. Celá investice vyšla Pivovary Staropramen na více než 7,5 milionu korun a přinese výrazné snížení hlukové zátěže pro obyvatele Smíchova.

Ve Staropramenu jsou si vědomi svého postavení významného podniku nacházejícího se téměř v centru Prahy. „Chceme zatěžovat své okolí co nejméně, a proto jsme v letošním roce přistoupili k řadě změn, které budou mít vliv na snížení ekologické i energetické zátěže,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. „V rámci naší strategie snižování dopadů výroby na okolní prostředí jsme nejprve identifikovali možné oblasti, kde bychom mohli nejvíce ulevit lidem v okolí pivovaru. A jako jedna z klíčových oblastí se ukázala oblast snižování hluku,“ dodává Lux.

Ve Staropramenu proto zadali specializované externí firmě provedení hlukové studie, která měla za úkol identifikovat v areálu pivovaru technologická zařízení s největším hlukovým příspěvkem. Studie ukázala, že největšími zdroji hluku jsou právě chladící věže. „Na základě dalších měření a zadání posouzení variant byly vybrány dvě nové chladící věže firmy Baltimore s tlumiči v nejvyšší možné řadě, které umožní snížení celkové úrovně produkovaného hluku o 23,8 dB,“ upřesňuje Zdeněk Lux.

Chladící věže slouží v průběhu celé výroby piva. Chlazení je nutné při výrobě mladiny, v průběhu kvašení a zrání piva i v průběhu stáčení již hotového piva. Představují proto klíčovou technologickou součást celého provozu pivovaru. Samotné věže přitom dosahují výšky 6,5 metru a hmotnosti 35 tun. K manipulaci s nimi proto bylo použito jednoho z největších jeřábů v České republice. Samotná stavba tohoto jeřábu trvala 12 hodin a stejnou dobu pak trvala i jeho demontáž. Celá operace proběhla v sobotu 24. dubna a šlo o technicky velmi náročnou akci.

Snížení celkové hladiny hluku produkovaného provozem pivovaru je pro obyvatele ulic v okolí smíchovského areálu určitě dobrá zpráva. Celkové snížení úrovně hluku bude možné nejvíce pocítit v ulici Vltavská, která se nachází v bezprostřední blízkosti chladících věží, a která je už tak zatížena vysokou hladinou hluku způsobenou hustou automobilovou dopravou. Výměna chladících věží je přitom jen jedním z kroků, kterými chtějí ve Staropramenu letos snížit dopady svého působení na životní prostředí.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Více než 323 tisíc hektolitrů piva ve speciálních plastových lahvích prodala společnost Heineken Česká republika za jediný rok od uvedení první Maxilahve na trh. Jako první na trh vstoupily s 1,5 litrovou Maxilahví značky Zlatopramen 11° a Starobrno Tradiční loni v dubnu, v prosinci je pak následoval Velký Březňák v dosud největší pivní láhvi s obsahem dva litry. „Jen za pouhý rok získal Zlatopramen 11° v Maxilahvi rekordní 60procentní podíl v segmentu piva v PET lahvích. Je tak nezpochybnitelným lídrem v této kategorii,“ říká Jiří Imrýšek, marketingový ředitel společnosti Heineken Česká republika.

Díky inovativnímu balení v Maxilahvi a zejména díky vysokým prodejům Zlatopramen 11° v Maxilahvi se značka Zlatopramen posunula také na špičku v kategorii 11° piv, a to s 50% tržním podílem. Razantní nárůst prodeje 1,5 litrového balení Zlatopramenu i Starobrna si vyžádalo také rozšíření stáčírny v pivovaru Starobrno o nové, moderní zařízení na stáčení piva do těchto typů obalů, které doplnila i vyfukovací linka právě na speciální pivní PET lahve. Zařízení bylo uvedeno do zkušebního provozu letos v dubnu a jedná se o první stáčecí linku tohoto typu obalů v České republice.

Roční narozeniny slaví Zlatopramen 11° v Maxilahvi reklamní kampaní s novým televizním spotem. Ten je vysílán od poloviny dubna až do poloviny června na řadě televizních kanálů - v České televizi, na Primě, Nově, Barrandově, na Prima Cool, Nova Cinema i Nova Sport. V novém šotu vystupují mladí lidé, kteří vyrazili na piknik do přírody a s sebou si vzali Zlatopramen 11° v Maxilahvi. Navazuje tak na předchozí reklamní a marketingové aktivity, spojující Zlatopramen 11° Maxilahev s možností vzít si pivo kamkoli – za zábavou či relaxem, k vodě, na výlety, na grilování nebo třeba venkovní párty.

Podle Jiřího Imrýška se velmi rychle podařilo akcelerovat novou kategorii prodeje piva v PET obalech. Zatímco před rokem se v těchto obalech prodalo 0,7 procenta veškerého piva, letos je to již 6,5 procenta. To potvrzuje, že spotřebitelé jsou s novým obalem spokojení a vítají jeho větší obsah. „Úspěch piva v Maxilahvích definitivně pohřbil zvěsti o tom, že jsou čeští příznivci piva konzervativní. Maxilahve od samého začátku u spotřebitelů bodují,“ dodává Jiří Imrýšek. Dokumentují to i údaje o meziročním vývoji na trhu obalů, které sleduje Český svaz pivovarů a sladoven. Zatímco prodej piva v PET lahvích byl v porovnání s rokem 2008 více než 45krát vyšší, v ostatních segmentech nastal meziroční pokles: spotřeba lahvového piva klesla o téměř 10 procent a sudového piva o 4,5 procenta. Výjimkou byl mírný nárůst prodeje minisoudků, se kterými slaví úspěch i Heineken, jejich podíl je ale v celkovém měřítku zanedbatelný.

Maxilahev byla vyvinuta speciálně pro pivo a od běžných PET lahví se liší v několika zásadních parametrech. Díky svému složení má desetinásobně vyšší ochranu proti průniku kyslíku, dvakrát vyšší trvanlivost produktu, dvojnásobně vyšší ochranu proti průniku CO2 a odlišuje se i větší šířkou a pevností plastu. Unikátní složení plastu zajistí také lepší teplotní stabilitu piva, které si tak zachová svoji nejvyšší kvalitu. Také opětovné uzavírání lahve šroubovacím víčkem je velmi praktické, protože při správném skladování v ledničce si pivo uchová vysokou kvalitu, správný říz a lahodnou chuť tři až čtyři dny.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Tři z pěti hospod v regionu ovládá Plzeňský Prazdroj. Pivovarnická skupina K Brewery, pod niž spadá uherskobrodský Janáček, drží pět set ze tří tisíc míst, kde se ve Zlínském kraji točí pivo.

Když si vyjdete ve Zlínském kraji do hospody, s největší pravděpodobností v ní budete pít pivo vyráběné Plzeňským Prazdrojem - „plzeň“, Gambrinus, Radegast nebo „kozla“. Ale velkou šanci máte i na „domácí“ produkci z uherskobrodského Janáčku.

MF DNES zmapovala, jaká piva hospodští v kraji nejčastěji točí.

Plzeňský Prazdroj se svými značkami ovládá kolem 60 procent místního pivního trhu. To je o něco víc než celostátní průměr, ale zdaleka ne tolik jako v jiných regionech. Například v domovských západních Čechách dosahuje až 80 procent.

O zbylý podíl soupeří další hráči. Jejich přesný podíl nelze určit, většina pivovarů totiž odmítá uvést, kolik litrů piva loni ve Zlínském kraji vytočila.

Nejznámější regionální pivovar, uherskobrodský Janáček, dodává pivo asi do tří set z tří tisíc restaurací, hospod a barů v kraji. „Nejsilnější jsme v okruhu dvaceti kilometrů kolem Uherského Brodu. Ale už jsme se prosadili i jinde, třeba ve Zlíně,“ podotkl obchodní ředitel Pivovaru Janáček Tibor Nechala.

Pivovarnická skupina K Brewery, která uherskobrodskou výrobnu stoprocentně ovládá, má však podíl větší. Díky březnové akvizici jihomoravského Pivovaru Černá Hora jí patří šestina pivního trhu v kraji a pivo točí v pěti stovkách provozoven.

Podíl Janáčka na trhu loni vzrostl. Zatímco prodej piva se loni propadnul o 5,9 procenta, Janáček jej vytočil o sedm procent víc. Dohromady přes 83 tisíc hektolitrů, nejvíc jedenáctistupňového ležáku Patriot. Poměry na trhu se přitom celkem pružně mění. Pokud hospodský změní dodavatele, většinou o hosty nepřijde.

Podle hospodské Květoslavy Gurtlerové z Tečovic na Zlínsku se zákazníci dokážou rychle přeorientovat. „Pivovar jsem měnila dvakrát a pokaždé se dost lidí divilo. Ale po pár týdnech zjistili, že pivo není špatné a jeho cena je nižší,“ řekla majitelka hostince U Květy. O něco bezpečnější je měnit dodavatele piva na vesnici nebo v malých městech. Zjednodušeně řečeno: ve městě máte na výběr, kam zajít na pivo, které vám chutná.

Na vesnici je to jinak. „Řadu let jsem točil Gambrinus, ale lidé, kteří sem chodí, chtěli vyzkoušet něco jiného. Přešel jsem k Janáčkovi a testuju různé značky piva. Zařídím se podle toho, co bude štamgastům vyhovovat,“ uvedl Jiří Galetka, majitel hospody v Bratřejově, vesnici s osmi stovkami obyvatel.

I hospodští se totiž musí kvůli krizi víc snažit. „Rozmohl se trend, který lze označit jako garážové pití piva. Zákazníci si nakoupí lahvová piva, která pijí doma. Tržba hospodských jde dolů o dvacet až čtyřicet procent,“ podotknul Nechala.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel

Pod pokličku nošovickým sládkům mohou nahlédnout tuto sobotu všichni příznivci nejoblíbenějšího piva na Moravě. Pivovar Radegast pořádá již potřinácté Den otevřených dveří, který proběhne od 8 do 16 hod. Exkurzní trasa provede návštěvníky celým procesem vaření piva a vyvrcholí degustací ve vyhlídkové restauraci nad pivovarem. Za prohlídku se neplatí a vzhledem k tradičně velkému zájmu doporučují organizátoři její rezervaci předem.

„Radegast je jedním z mála pivovarů v Evropě, který umožňuje návštěvníkům spatřit reálný proces vaření piva. Málokde se můžete podívat odborníkům na vaření piva přes rameno, tak jako u nás,“ přiblížil hlavní přednost exkurzní trasy manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Exkurzní skupiny budou do pivovaru vyrážet v sobotu 1. května každou půlhodinu. První se vydá na zhruba 90minutovou prohlídku v 8 hod., poslední pak úderem 16. hod.

„Posledním bodem exkurze je návštěva vyhlídkové restaurace nad pivovarem. Krásný výhled na panoráma Beskyd se sklenkou správně vychlazeného piva Radegast je tím nejlepším zakončením prohlídky,“ dodal Ivo Kaňák

Den otevřených dveří, který pořádá letos pivovar Radegast potřinácté, se vždy těší velkému zájmu. Proto je lepší si konkrétní čas prohlídky rezervovat předem na tel. čísle 558 602 566 či e-mailem na adrese exkurze.radegast@pilsner.sabmiller.com.

Vstup do pivovaru je v sobotu 1. května zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Dá se ještě ve 21. století rozběhnout nový pivovar? Anna Kotopulu ze Zlína ví, že to jde. V roce 2000 se pokoušela obnovit pivovarnickou tradici v Brumově. A chybělo málo, aby uspěla.

„V tamním historickém areálu se pivo už několik let nevařilo, předchozí značka Gerhard totiž zkrachovala. Nechtěli jsme, aby se historie opakovala, a tak jsme věnovali mnoho času přípravě projektu,“ vzpomíná Kotopulu.

Nové pivo, které začali v brumovském pivovaru vyrábět, dostalo jméno Valach. „S kamarády jsme vyrobili i etiketu. Sehnala jsem asi 20 bývalých zaměstnanců pivovaru v čele se zkušeným sládkem. Trvalo to asi dva měsíce příprav, než jsme začali vařit,“ popisuje.

Další spoustu sil investovala tehdy šestadvacetiletá energická ředitelka do obnovy dodavatelské sítě. Ale tvrdá práce se vyplatila. Pivo značky Valach se postupně začalo prosazovat, objevilo se i v několika zlínských hospodách.

Celý projekt přesto po roce padl. „Majitelé nebyli spokojeni s prodejností, představovali si, že se prosadíme daleko razantněji. Marně jsem jim vysvětlovala, že to chce čas a více investovat do reklamy,“ krčí po letech rameny Kotopulu. „Na pivo jsem ale rozhodně nezanevřela,“ dodává s úsměvem.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Zlatá devadesátá léta, mohou jen vzpomínat milovníci piva na Zlínsku. Na sklonku minulého tisíciletí fungovalo v regionu hned devět pivovarů. Ve třítisícových Slušovicích vznikly dokonce dva - Salvet a Bavor.

Zřejmě nejznámějším podnikem však byl Jarošovský pivovar, který v polovině 90. let přivedla místní rocková kapela Argema až na vrcholky hudebních hitparád.

Jarošovský pivovar se v předminulém století dostal až na císařský dvůr. V roce 1900 dokonce získal zlatou medaili na světové výstavě v Paříži. Přežil dlouhá léta, až v roce 1997 přišel šok - tehdejší majitel rozhodl, že kvůli ekonomickým problémům pivovar zavře.

Jako by to byla předzvěst blížícího se soumraku. Byznys s pivem se koncentroval na velké pivovary, které skupovaly nadnárodní koncerny. A malé pivovary, které byly navázané na místní odběratele, jejich tempu nestačily.

Konkurence je kosila hlavně na přelomu tisíciletí. V roce 1997 vedle Jarošova či Slušovic zanikl i pivovar ve Vsetíně nebo Rožnově pod Radhoštěm.

Minipivovarům v regionu přeje konec 90. let

V roce 2000 se přestalo pivo vařit v Uherském Ostrohu, rok poté došel dech pivovaru v Brumově-Bylnici, který vařil pivo Brumovský ležák, Gerhard nebo speciální Diesel s příchutí coly.

Krizi přežil uherskobrodský Janáček, hlavní hráč na pivním trhu v regionu. Od roku 2007 patří pod pivovarnickou skupinu K Brewery. V posledním desetiletí se ale začínají objevovat první minipivovary.

Už v roce 1998 vznikl v Uherském Brodě pivovar Balkán, který poté následovaly minipivovary na Valašsku. Vsetínský Valášek začal vařit kvasnicový ležák nebo pivo s kávovou, mandlovou, višňovou či borůvkovou příchutí, minipivovar Bonver v Zašové je známý svojí značkou Bon. Loni v listopadu se rozjel i pivovar U Černého orla v Kroměříži.

Na tradici pivovarnictví ve Zlíně, která se datuje až do 15. století, navazuje rodinný pivovar v Sazovicích, který vaří pivo Zlínský švec.

Málokdo přitom ví, že pivovar ve Zlíně fungoval v budově bývalého okresního soudu v centru Zlína. Šenkovalo se zde pivo z napajedelského pivovaru, který ovšem skončil v roce 1911. Ve Zlíně se usídlil Jarošovský pivovar. Budovu, ve které provozoval pivovar, však v roce 1921 koupilo město Zlín. Sloužila jako sídlo okresního soudu. Dnes je opuštěná a chátrá.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel

To nejdůležitější pro tradiční české pivo je zachovat zásady výroby, říká sládek pivovaru Svijany. Vaříme pivo klasicky, a tím se lišíme od velkých pivovarů.

České pivo má jednu výjimečnou vlastnost, která má nejspíš na svědomí, že Češi vypijí nejvíc piva na světě. Pitelnost. Vypijete jedno pivo a dostanete chuť na další. Proč tedy dnes pijeme méně piva než dřív? „Piva ztrácejí pitelnost - a podle mě je to proto, že pivovary opustily tradiční výrobní postupy,“ říká Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany. Ten patří k těm, v jejichž pivech MFDNES před měsícem objevila tetrahop. Látku, která vylepšuje pěnu a podle některých odborníků do českého piva nepatří.

* Vy říkáte, že tetrahop není aditivum, ale chmelový produkt.

To netvrdíme my, na to jsou právní výklady. Je to jeden z desítek druhů chmelových extraktů. Od ostatních se liší tím, že se může použít až do hotového piva, zatímco ostatní chmelové produkty musí projít chmelovarem. Používáme ho, protože zlepšuje hořkost, teprve druhotným projevem je, že pozitivně ovlivňuje stabilitu pěny. Nikoliv pěnivost, ale stabilitu. Když pivo nepění, můžete dát tetrahopu kolik chcete, ale pěnit nezačne. To je jen fáma.

* Umělá sladidla patří do tradičního českého piva?

I historicky se, co já pamatuju, používala ke zlepšení plnosti nealkoholických nebo nízkostupňových piv. Používají se i k doladění plnosti tmavého piva.

Na etiketě Svijanského Mázu, vaší vlajkové lodi, je i cukr. Proč?

Právě proto, že vyrábíme pivo tradiční metodou. České pivovary vždycky cukr používaly, spolupodílí se na charakteru piva. Naopak jestli dnes někdo používá plnosladové várky a přitom říká, že dělá tradiční české pivo, tak to je omyl. Dělá to z čistě ekonomických důvodů, protože extrakt ze sladu je levnější než cukr.

* Maltózové nebo glukózové sirupy také nejsou náhražky?

Jsou to cukry, které nejsou získány z cukrové řepy, ale třeba z obilí. A zase platí, že jsou dražší než slad. Kdo je používá, nešidí výrobu, ale zachovává charakter piva za cenu vyšších nákladů.

* Obejde se české pivo bez žateckého chmele?

Samozřejmě neobejde. Hlavně se neobejde bez odrůdy žateckého poloraného červeňáku. Kolik by ho ale mělo být v českém pivu, to si musí rozhodnout každý pivovar. Chmel se do piva přidává nejen kvůli chuti, ale taky třeba kvůli konzervaci. A žatecký chmel je v přepočtu na účinné hořké látky nejdražší na světě, proto je zbytečné používat ho v celém procesu, hořké silice stejně během chmelovaru vyprchají. Na první dávku chmelení se zpravidla dávají chmelové extrakty. K získání příjemné chmelové chuti a vůně slouží až druhá nebo třetí dávka a tam používáme výhradně žatecký chmel.

* V čem tedy spočívá ten „tradiční postup“ výroby českého piva?

Kvalitní suroviny jsou základ, ty považujeme za samozřejmost. Proto nechápu, že někdo vyhlašuje s velkou slávou, že používá základní suroviny. Jde ale o to, co s nimi uděláte. I ze stejných surovin můžete různými postupy získat naprosto odlišný produkt. Když dáte dvěma kuchařům dva stejné kusy kližky, ale každý vaří jinak, dostanete dva rozdílné guláše.

* Jak tedy ten „guláš“ správně vařit?

Sládek může ovlivňovat chuť piva, proto bylo pivo z každého pivovaru jiné, mělo svůj charakter, svoji duši, ale přesto tam musí fungovat základní zásady výroby. Tou první je, že substrát pro kvašení vzniká dekokčním způsobem rmutování, tedy že se rmuty povařují odděleně, aby se získalo víc škrobu ze sladu. Právě dvou nebo třírmutový způsob zaručí vyšší plnost piva. Je však časově a energeticky náročný, proto od něho bohužel spousta pivovarů ustupuje.

Další zásada: hlavní kvašení musí probíhat za nízkých teplot a v otevřených nádobách. Původně byly dřevěné, později betonové, pak železné, dnes jsou nerezové, ale princip je zachován. Kvašení probíhá pomalu, zastudena a nežádoucí látky, které se během procesu vylučují na povrch, se sbírají a odstraňují. Zatímco v uzavřených nádobách se vracejí zpět do piva.

A třetí zásadní fází, kterou se vždycky vyznačovalo české pivo, je dlouhodobé dokvášení při nízké teplotě. Právě tam se formuje chuť piva, ale hlavně pěnivost a říz.

* Říz je to, co pivaři dnešním pivům vyčítají. Prý jsou přesycená.

Pokud se pivo nasytí oxidem uhličitým přirozenou cestou, tedy dlouhodobým ležením v ležáckém tanku, získá kvalitní říz i dobrou pěnivost. Když se pak piva napijete, nevyhrknou vám bublinky do nosu, a když ho nalijete do sklenice, tak pěna zapění a vydrží. Pokud tuto fázi vynecháte nebo urychlíte třeba v CK tanku, tak oxid uhličitý nevznikne a musíte ho tam dodat. Takže na konci pivo dosytíte uměle oxidem uhličitým, pak máte dojem, že pijete sodovku.

***

FAKTA

Pivovar Svijany Pivovar v Libereckém kraji vlastní skupina LIF Holding. Za poslední dva roky se výstav zvedl z 230 tisíc téměř na 400 tisíc hektolitrů piva.

- piva Svijanská Desítka ležáky: Svijanský Rytíř a Máz speciály: 13% Svijanská Kněžna a Kníže, 15% Svijanský Baron, Kvasničák nealkoholický Vozka

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková

Jedni přísahají na čisté suroviny, druzí na původní výrobní postup. Každý vidí tradici výroby českého piva v něčem jiném. V rozhovoru nám své názory sdělili tři sládkové.

Když Japonci, velcí milovníci piva, zkoumali, které pivo na světě je nejlepší, přizvali si k výzkumu krysy. Nalévali jim vodu a piva z různých zemí a sledovali, co jim chutná nejvíc. Krysy pokaždé „vymlaskly“ jako první české pivo, pak přišla na řadu voda a pak teprve další piva. Hezký důkaz toho, že české pivomá jednu výjimečnou vlastnost, kterou žádná jiná piva nemají - pitelnost. Něco, co vás nutí vypít další sklenici.

Jisté je, že české pivo je jiné než ostatní. Chutná jinak, vypadá jinak a také se vyrábí jinak než piva ve světě. Proto se pivovarníci v roce 2003 rozhodli, že požádají o registraci chráněného zeměpisného označení České pivo, aby zachovali tradiční české pivo v jeho klasické podobě a zabránili tomu, aby se z něj stalo univerzální evropské pivo. Obávali se totiž, že přijdou energetické předpisy, které znemožní tradiční výrobu piva. „S tím, jak rychle se vyvíjely technologie, které umožňují používat energeticky úspornější metody, přišly i doporučené spotřeby energií na výrobu jednoho hektolitru piva. A nikde není zaručeno, že se tyto doporučené hodnoty nestanou závaznými. Jenže to by pro nás znamenalo, že bychom nemohli používat dekokční způsob přípravy mladiny (postupné zahřívání sladu s vodou), který je na rozdíl od infuzního energeticky náročnější,“ vysvětluje Vilém Nohel z Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2008 mohou značku používat pivovary, které splní podmínky uvedené v definici. Je v ní stanoven minimální podíl českého chmele a sladu českého typu, nutnost zachovávat systém klasického dekokčního vaření piva ve varně a oddělené hlavní kvašení od dokvášení.

Test vyvolal poprask

Test, který jsme zveřejnili letos 24. března a který objevil v několika pivech látku tetrahop, která nemá podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v českém pivu co dělat, vyvolal velkou odezvu. Včetně nařčení redakce MF DNES, že byl proveden na objednávku Plzeňského Prazdroje. Ten totiž několik dní po zveřejnění výsledků přišel s kampaní Žijeme českým pivem, v níž vyzval ke zpřísnění pravidel pro udělování značky České pivo. V současné době už kampaň, kterou ostatní pivovary považovaly ze neetickou, zastavil. Pivovary začaly v médiích diskutovat o tom, jestli tetrahop do českého piva patří, nebo nepatří, jestli je to surovina, nebo přídatná látka.

Požádali jsme o rozhovor sládky několika pivovarů, aby nám vysvětlili, jak se podle nich vaří tradiční české pivo. Ukázalo se, že každý má trochu jinou představu. Plzeňský Prazdroj považuje za nejdůležitější základní suroviny. Moravské pivovary společnosti PMS hájí obojí - suroviny i tradiční technologický postup. A Svijany nedají dopustit na tradici ve výrobě - otevřené spilky a dlouhé ležení piva, ale nevadí jim tetrahop.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce se nyní zaměřila na kontrolu tetrahopu v pivovarech. „V pivech, která nesou označení České pivo, použit být nesmí,“ říká mluvčí SZPI Martina Šmídtová, „V ostatních pivech být může, ale musí být uveden ve složení jako,chmelový izoextrakt‘.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková