Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Zlatá devadesátá léta, mohou jen vzpomínat milovníci piva na Zlínsku. Na sklonku minulého tisíciletí fungovalo v regionu hned devět pivovarů. Ve třítisícových Slušovicích vznikly dokonce dva - Salvet a Bavor.

Zřejmě nejznámějším podnikem však byl Jarošovský pivovar, který v polovině 90. let přivedla místní rocková kapela Argema až na vrcholky hudebních hitparád.

Jarošovský pivovar se v předminulém století dostal až na císařský dvůr. V roce 1900 dokonce získal zlatou medaili na světové výstavě v Paříži. Přežil dlouhá léta, až v roce 1997 přišel šok - tehdejší majitel rozhodl, že kvůli ekonomickým problémům pivovar zavře.

Jako by to byla předzvěst blížícího se soumraku. Byznys s pivem se koncentroval na velké pivovary, které skupovaly nadnárodní koncerny. A malé pivovary, které byly navázané na místní odběratele, jejich tempu nestačily.

Konkurence je kosila hlavně na přelomu tisíciletí. V roce 1997 vedle Jarošova či Slušovic zanikl i pivovar ve Vsetíně nebo Rožnově pod Radhoštěm.

Minipivovarům v regionu přeje konec 90. let

V roce 2000 se přestalo pivo vařit v Uherském Ostrohu, rok poté došel dech pivovaru v Brumově-Bylnici, který vařil pivo Brumovský ležák, Gerhard nebo speciální Diesel s příchutí coly.

Krizi přežil uherskobrodský Janáček, hlavní hráč na pivním trhu v regionu. Od roku 2007 patří pod pivovarnickou skupinu K Brewery. V posledním desetiletí se ale začínají objevovat první minipivovary.

Už v roce 1998 vznikl v Uherském Brodě pivovar Balkán, který poté následovaly minipivovary na Valašsku. Vsetínský Valášek začal vařit kvasnicový ležák nebo pivo s kávovou, mandlovou, višňovou či borůvkovou příchutí, minipivovar Bonver v Zašové je známý svojí značkou Bon. Loni v listopadu se rozjel i pivovar U Černého orla v Kroměříži.

Na tradici pivovarnictví ve Zlíně, která se datuje až do 15. století, navazuje rodinný pivovar v Sazovicích, který vaří pivo Zlínský švec.

Málokdo přitom ví, že pivovar ve Zlíně fungoval v budově bývalého okresního soudu v centru Zlína. Šenkovalo se zde pivo z napajedelského pivovaru, který ovšem skončil v roce 1911. Ve Zlíně se usídlil Jarošovský pivovar. Budovu, ve které provozoval pivovar, však v roce 1921 koupilo město Zlín. Sloužila jako sídlo okresního soudu. Dnes je opuštěná a chátrá.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel


To nejdůležitější pro tradiční české pivo je zachovat zásady výroby, říká sládek pivovaru Svijany. Vaříme pivo klasicky, a tím se lišíme od velkých pivovarů.

České pivo má jednu výjimečnou vlastnost, která má nejspíš na svědomí, že Češi vypijí nejvíc piva na světě. Pitelnost. Vypijete jedno pivo a dostanete chuť na další. Proč tedy dnes pijeme méně piva než dřív? „Piva ztrácejí pitelnost - a podle mě je to proto, že pivovary opustily tradiční výrobní postupy,“ říká Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany. Ten patří k těm, v jejichž pivech MFDNES před měsícem objevila tetrahop. Látku, která vylepšuje pěnu a podle některých odborníků do českého piva nepatří.

* Vy říkáte, že tetrahop není aditivum, ale chmelový produkt.

To netvrdíme my, na to jsou právní výklady. Je to jeden z desítek druhů chmelových extraktů. Od ostatních se liší tím, že se může použít až do hotového piva, zatímco ostatní chmelové produkty musí projít chmelovarem. Používáme ho, protože zlepšuje hořkost, teprve druhotným projevem je, že pozitivně ovlivňuje stabilitu pěny. Nikoliv pěnivost, ale stabilitu. Když pivo nepění, můžete dát tetrahopu kolik chcete, ale pěnit nezačne. To je jen fáma.

* Umělá sladidla patří do tradičního českého piva?

I historicky se, co já pamatuju, používala ke zlepšení plnosti nealkoholických nebo nízkostupňových piv. Používají se i k doladění plnosti tmavého piva.

Na etiketě Svijanského Mázu, vaší vlajkové lodi, je i cukr. Proč?

Právě proto, že vyrábíme pivo tradiční metodou. České pivovary vždycky cukr používaly, spolupodílí se na charakteru piva. Naopak jestli dnes někdo používá plnosladové várky a přitom říká, že dělá tradiční české pivo, tak to je omyl. Dělá to z čistě ekonomických důvodů, protože extrakt ze sladu je levnější než cukr.

* Maltózové nebo glukózové sirupy také nejsou náhražky?

Jsou to cukry, které nejsou získány z cukrové řepy, ale třeba z obilí. A zase platí, že jsou dražší než slad. Kdo je používá, nešidí výrobu, ale zachovává charakter piva za cenu vyšších nákladů.

* Obejde se české pivo bez žateckého chmele?

Samozřejmě neobejde. Hlavně se neobejde bez odrůdy žateckého poloraného červeňáku. Kolik by ho ale mělo být v českém pivu, to si musí rozhodnout každý pivovar. Chmel se do piva přidává nejen kvůli chuti, ale taky třeba kvůli konzervaci. A žatecký chmel je v přepočtu na účinné hořké látky nejdražší na světě, proto je zbytečné používat ho v celém procesu, hořké silice stejně během chmelovaru vyprchají. Na první dávku chmelení se zpravidla dávají chmelové extrakty. K získání příjemné chmelové chuti a vůně slouží až druhá nebo třetí dávka a tam používáme výhradně žatecký chmel.

* V čem tedy spočívá ten „tradiční postup“ výroby českého piva?

Kvalitní suroviny jsou základ, ty považujeme za samozřejmost. Proto nechápu, že někdo vyhlašuje s velkou slávou, že používá základní suroviny. Jde ale o to, co s nimi uděláte. I ze stejných surovin můžete různými postupy získat naprosto odlišný produkt. Když dáte dvěma kuchařům dva stejné kusy kližky, ale každý vaří jinak, dostanete dva rozdílné guláše.

* Jak tedy ten „guláš“ správně vařit?

Sládek může ovlivňovat chuť piva, proto bylo pivo z každého pivovaru jiné, mělo svůj charakter, svoji duši, ale přesto tam musí fungovat základní zásady výroby. Tou první je, že substrát pro kvašení vzniká dekokčním způsobem rmutování, tedy že se rmuty povařují odděleně, aby se získalo víc škrobu ze sladu. Právě dvou nebo třírmutový způsob zaručí vyšší plnost piva. Je však časově a energeticky náročný, proto od něho bohužel spousta pivovarů ustupuje.

Další zásada: hlavní kvašení musí probíhat za nízkých teplot a v otevřených nádobách. Původně byly dřevěné, později betonové, pak železné, dnes jsou nerezové, ale princip je zachován. Kvašení probíhá pomalu, zastudena a nežádoucí látky, které se během procesu vylučují na povrch, se sbírají a odstraňují. Zatímco v uzavřených nádobách se vracejí zpět do piva.

A třetí zásadní fází, kterou se vždycky vyznačovalo české pivo, je dlouhodobé dokvášení při nízké teplotě. Právě tam se formuje chuť piva, ale hlavně pěnivost a říz.

* Říz je to, co pivaři dnešním pivům vyčítají. Prý jsou přesycená.

Pokud se pivo nasytí oxidem uhličitým přirozenou cestou, tedy dlouhodobým ležením v ležáckém tanku, získá kvalitní říz i dobrou pěnivost. Když se pak piva napijete, nevyhrknou vám bublinky do nosu, a když ho nalijete do sklenice, tak pěna zapění a vydrží. Pokud tuto fázi vynecháte nebo urychlíte třeba v CK tanku, tak oxid uhličitý nevznikne a musíte ho tam dodat. Takže na konci pivo dosytíte uměle oxidem uhličitým, pak máte dojem, že pijete sodovku.

***

FAKTA

Pivovar Svijany Pivovar v Libereckém kraji vlastní skupina LIF Holding. Za poslední dva roky se výstav zvedl z 230 tisíc téměř na 400 tisíc hektolitrů piva.

- piva Svijanská Desítka ležáky: Svijanský Rytíř a Máz speciály: 13% Svijanská Kněžna a Kníže, 15% Svijanský Baron, Kvasničák nealkoholický Vozka

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Jedni přísahají na čisté suroviny, druzí na původní výrobní postup. Každý vidí tradici výroby českého piva v něčem jiném. V rozhovoru nám své názory sdělili tři sládkové.

Když Japonci, velcí milovníci piva, zkoumali, které pivo na světě je nejlepší, přizvali si k výzkumu krysy. Nalévali jim vodu a piva z různých zemí a sledovali, co jim chutná nejvíc. Krysy pokaždé „vymlaskly“ jako první české pivo, pak přišla na řadu voda a pak teprve další piva. Hezký důkaz toho, že české pivomá jednu výjimečnou vlastnost, kterou žádná jiná piva nemají - pitelnost. Něco, co vás nutí vypít další sklenici.

Jisté je, že české pivo je jiné než ostatní. Chutná jinak, vypadá jinak a také se vyrábí jinak než piva ve světě. Proto se pivovarníci v roce 2003 rozhodli, že požádají o registraci chráněného zeměpisného označení České pivo, aby zachovali tradiční české pivo v jeho klasické podobě a zabránili tomu, aby se z něj stalo univerzální evropské pivo. Obávali se totiž, že přijdou energetické předpisy, které znemožní tradiční výrobu piva. „S tím, jak rychle se vyvíjely technologie, které umožňují používat energeticky úspornější metody, přišly i doporučené spotřeby energií na výrobu jednoho hektolitru piva. A nikde není zaručeno, že se tyto doporučené hodnoty nestanou závaznými. Jenže to by pro nás znamenalo, že bychom nemohli používat dekokční způsob přípravy mladiny (postupné zahřívání sladu s vodou), který je na rozdíl od infuzního energeticky náročnější,“ vysvětluje Vilém Nohel z Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2008 mohou značku používat pivovary, které splní podmínky uvedené v definici. Je v ní stanoven minimální podíl českého chmele a sladu českého typu, nutnost zachovávat systém klasického dekokčního vaření piva ve varně a oddělené hlavní kvašení od dokvášení.

Test vyvolal poprask

Test, který jsme zveřejnili letos 24. března a který objevil v několika pivech látku tetrahop, která nemá podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v českém pivu co dělat, vyvolal velkou odezvu. Včetně nařčení redakce MF DNES, že byl proveden na objednávku Plzeňského Prazdroje. Ten totiž několik dní po zveřejnění výsledků přišel s kampaní Žijeme českým pivem, v níž vyzval ke zpřísnění pravidel pro udělování značky České pivo. V současné době už kampaň, kterou ostatní pivovary považovaly ze neetickou, zastavil. Pivovary začaly v médiích diskutovat o tom, jestli tetrahop do českého piva patří, nebo nepatří, jestli je to surovina, nebo přídatná látka.

Požádali jsme o rozhovor sládky několika pivovarů, aby nám vysvětlili, jak se podle nich vaří tradiční české pivo. Ukázalo se, že každý má trochu jinou představu. Plzeňský Prazdroj považuje za nejdůležitější základní suroviny. Moravské pivovary společnosti PMS hájí obojí - suroviny i tradiční technologický postup. A Svijany nedají dopustit na tradici ve výrobě - otevřené spilky a dlouhé ležení piva, ale nevadí jim tetrahop.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce se nyní zaměřila na kontrolu tetrahopu v pivovarech. „V pivech, která nesou označení České pivo, použit být nesmí,“ říká mluvčí SZPI Martina Šmídtová, „V ostatních pivech být může, ale musí být uveden ve složení jako,chmelový izoextrakt‘.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Pátý ročník mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender právě začíná! 10 000 eur – odměna vypsaná pro nejlepšího světového výčepního piva Pilsner Urquell – je lákavou motivací pro účast v soutěži International Pilsner Urquell Master Bartender. Získá charismatický profesionál (muž či žena) z některé české hospůdky nebo baru konečně titul celosvětového vítěze pro Českou republiku?

V České republice nejprve proběhne internetová kvalifikace, následovat budou čtyři regionální kola a nakonec národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále konaném v Plzni a Praze.

Přestože je Česká republika rodištěm piva Pilsner Urquell a měla by být logicky kolébkou nejlepších výčepních světa, prosadit se v mezinárodní konkurenci nebude jednoduché. Jen loni se za výčepem utkalo přes 2 500 výčepních z 16 zemí. Loňský národní vítěz, Vít Voznica z ostravského Pilsner Urquell Original Restaurantu Slezska, v mezinárodním finále skončil čtvrtý. Mistrem světa se stal Rasmus Kobbersmed z Dánska.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství jsou i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Zájemci z řad profesionálních výčepních, barmanek a barmanů, kteří chtějí ve světě piva něco znamenat, se mohou do soutěže přihlásit do 21. května 2010 prostřednictvím obchodních zástupců Plzeňského Prazdroje nebo přímo na oficiálních internetových stránkách soutěže www.pilsner-urquell.cz/masterbartender

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovary válčí o restaurace a hospody. A ty stávající se snaží udržet, jak jen to jde. Za odchod k jinému dodavateli piva hrozí hospodským desetitisícové pokuty.

Foto

Definitivně se majitelka hospody v Šarovech Jana Čechová rozhodla dát sbohem pivu z Plzeňského Prazdroje letos v lednu. Začít čepovat uherskobrodský Janáček ji ale nakonec stálo 35 tisíc korun.

"Nebyla jsem spokojená s jednáním Prazdroje, pořád byly nějaké problémy," popisuje Čechová, proč se rozhodla přestat svým hostům točit plzeňské pivo.

Pivovarská jednička na českém trhu po ní ale za to požaduje jako pokutu 30 procent částky, kterou od nich dostala dřív za podpis smlouvy. Přestože ji celou vrátila.

"Podle smlouvy na to mají právo. Jenže za čtrnáct let, kdy pracuji v pivovarnictví, jsem se nesetkal s nikým, kdo by tuto pokutu opravdu vymáhal," říká Tibor Nechala, obchodní manažer Pivovaru Janáček.

Prazdroj argumentuje tím, že hospodská porušila smlouvu. Výše pokuty je proto podle něj adekvátní. "V restauraci nechala demontovat naše reklamní zařízení a výčep. Jedná se o drahé zařízení, proto ho náš obchodní zástupce z provozovny odvezl, aby nevznikla škoda," řekl Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Pivo zlevnilo, to je pro štamgasty důležité

Jenže Čechová tvrdí, že měla dost důvodů s plzeňským pivem skoncovat. "Když jsem chtěla dostat ceduli s názvem hospody, trvalo to osm měsíců. Standardní doba je přitom čtyři týdny. Navíc spletli název a napsali Restaurace Šárov," stěžuje si žena.

Štamgasti podle ní přechod na uherskobrodské pivo kvitovali s povděkem. Prý ale hlavně kvůli ceně, která se mírně snížila.

Pivovar nicméně odmítá, že by jakkoliv pochybil. A brání se i tomu, že hrozba pokuty má hospodské od změny dodavatele piva odradit.

"Máme zájem o dlouhodobá partnerství s hospodami. Jenže paní Čechová vyměnila dodavatele třikrát za posledních pár let, naposledy jednostranně porušila smlouvu a sama požadovala ukončení smlouvy," popisuje Mareček.

V jiných případech je přechod k jinému pivovaru jednodušší, obecně ale platí, že pivovary se snaží na nerozhodné hospodské tlačit, ať zůstanou.

"Když jsem se zmínil o tom, že chci odejít, najednou o mě měli zájem. Jenže jsem neustoupil a pak začaly výhružky, že na to doplatím," říká majitel restaurace ve Zlíně, který nechtěl zveřejnit jméno.

Pivovary nechtějí hospodské ztratit, proto na ně tlačí

"Nechci mít problémy. Nikdy nevíte, kdy se k pivovaru, od kterého jste odcházeli, vrátíte. Záleží totiž na tom, jaké pivo chtějí hosté," vysvětlil.

Hosté nicméně nejsou jediný důvod, proč hospodští dodavatele piva mění. S příchodem nového pivovaru dostanou automaticky nové sklenice, ubrusy nebo tácky.

A pokud restaurace vytočí dostatečné množství piva, dostane i nový výčep. I tady platí, že pokud majitel baru pohrozí odchodem, dostane se mu zvýšené pozornosti.

"Žádala jsem o nový pult, ale přišel mně do hospody až ve chvíli, kdy jsem oznámila, že odejdu," souhlasí Květoslava Gurtlerová, majitelka hostince U Květy v Tečovicích.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Petr Skácel | Foto: Jan Karásek


Pivovar Budějovický Budvar letos slaví 115 let od svého založení. Je posledním státním pivovarem a jeho hlavní značkou je ležák Budweiser Budvar.

Podnik loni vyprodukoval 1,2 milionů hektolitrů piva a podle neoficiálních informací má být loňský hospodářský výsledek nad očekávání dobrý.

Téměř polovinu produkce Budvar vyváží do zahraničí. Podnik stále pokračuje ve sporech o značku a není jasné, zda tyto soudní pře mohou ovlivnit jeho zvažovanou privatizaci.

Ve stáčírně pivovaru Budvar na okraji Českých Budějovic naplní linky 80 tisíc lahví piva za hodinu.

Tady vidíte stáčení světlého ležáku, to je ten Budweiser Budvar, do půllitrových flašek a tady se stáčí to samé pivo do třetinkových lahví,“ popisuje dění ve stáčírně ekonomický ředitel podniku Petr Žáček, který zároveň vyvrací starý mýtus.

Řada lidí si myslí, že když se v pivovaru přejíždí na jiné pivo, že ještě na tom začátku je zbytek jiného piva, že se to míchá,“ přibližuje Žáček zažitý stereotyp.

Samozřejmě to je nesmysl, celý systém se při přejíždění na jiný typ piva musí vyplachovat, dělají se laboratorní zkoušky,“ vyvrací ředitel Budvaru.

Privatizovat? Nebo ne?

O Budvaru se někdy mluví jako o rodinném zlatu a politici se zatím neshodli v názoru na to, zda Budvar privatizovat nebo ne. Navíc není jasné, jak by se přeměna státního podniku na akciovou společnost podepsala na známkoprávních sporech, které Budvar vede ve třiceti zemích.

Ochranou známku Budvar si pivovar nechal zaregistrovat v roce 1934 a dokonce se kvůli ní přejmenoval celý pivovar.

Tehdejší český akciový pivovar se změnil na Budvar podle této značky, která byla registrována v roce 1934. Je to opravdu kmenová značka na které stojí a padá tento pivovar,“ říká Petr Žáček.

Soudní pře o značku stojí podnik miliony korun ročně. Přes tři miliony pět set tisíc už stát vyplatil transformačnímu poradci.

Stávající vláda se podle vyjádření Ministerstva zemědělství transformací Budvaru - a následnou možnou privatizací - aktivně nezabývá. A není zatím jasné ani to, jaký dopad by měl převod národního podniku na akciovou společnost na známkoprávní spory.

Petr Formánek z Patria Corporate Finance i tak odhaduje, že rozhodnutí o privatizaci Budvaru může padnout brzy. Práva na značku drží Budvar na významných trzích, například v Číně a Velké Británii, a díky tomu může být hodnota podniku enormní. Podle Formánka je správné Budvar prodat. Fakt, že se jeho možná privatizace stává předmětem politických debat, ale hodnotí jako nešťastný.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorky: Lucie Husárová a Kateřina Křenová


Novinky z Heroldu

[úterý, 27. duben 2010]

Bastard je specielní diskotékové pivo, světlý ležák s obsahem alkoholu 6,1%. Zbyly nám nějaké etikety a třetinkové lahve s uzávěrem twist off, tak se sládek František Pinkava rozhodl, že Bastarda uvaří. Je to opravdu jen retro edice, Bastarda pivovar Herold v budoucnu vařit nebude, i když je to pivečko dobré a poctivé. K dostání bude na vrátnici pivovaru Herold, kde je nepřetržitý prodej 24 hodin denně, na vybraných diskotékách a ve specielních pivních prodejnách. Seznam naleznete na webových stránkách zámeckého pivovaru Herold.

Foto

Na další fotografii je "Výtopňácký ležák", pivo které jsme stočili a opatřil speciálními etiketami pro Výtopnu Zdice, která vypravila mimořádný vlak Herold Expres. Specielní edici etiket a pivo si můžete objednat u pivovaru Herold, o podrobné informace si napište na info@pivovar-herold.cz.

Foto

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Saint Norbert IPA

[úterý, 27. duben 2010]

Jako host do našich krajin zavítalo nové pivo, které zdánlivě nemá s naší pivní kulturou mnoho společného. Skutečnost je však trochu jiná. Abychom vše pochopili, podíváme se nejprve do historie. IPA je zkratka pro India Pale Ale, což bylo první světlé pivo na světě spojované s anglickými pivovary v první polovině 19.století.

Poprvé bylo vařeno pro anglické vojáky a civilní zaměstnance v Indii. Toto pivo spojovalo vlastnosti světlého piva typu Ale a v Británii oblíbeného piva typu Bitter. Vzniklo tak polotmavé pivo s vysokou hořkostí, které dokonce inspirovalo sládky v tehdejším Rakousko - Uhersku a v Německu při vaření tehdy nových ležáků. Pivo Ale bylo silně chmeleno, protože chmel svými antibakteriálními účinky pomáhal spolu s vyšším obsahem alkoholu pivo ochránit před zkažením během dlouhé přepravy do Indie.

Časem získalo toto pivo oblibu nejen v Indii ale i doma v Anglii, a nakonec proniklo do celého světa. Dnes se nejvýraznější piva typu IPA vaří v USA (American style IPA), kde tamnější sládci dovedli tento typ piva k dokonalosti.

IPA je svrchně kvašené polotmavé pivo vařené z ječných sladů a tří druhů aromatických chmelů. V našem případě kombinujeme Žatecký poloraný červeňák a americké chmely Amarillo a Cascade. Výsledkem je polotmavá šestnácka, kombinující plnosladovou chuť vysoké hořkostí s výrazným chmelovým aroma. Pivo „IPA Saint Norbert„ budete moci poprvé ochutnat v Klášterním pivovaru Strahov 30. dubna 2010. IPA je v našich krajích vzácný host a Vy máte jedinečnou příležitost se s ním seznámit.

K tomuto speciálu jsme pro Vás připravili také několik tradičních anglických pokrmů, které budete moci ochutnat ve dnech 30.4. – 9. 5.2010.

Zdroj: Klášterní pivovar.cz


Již čtvrtým největším pivním trhem světa je v současné době Brazílie a obliba tohoto moku v zemi stále stoupá. Důkazem je toho například i pivní festival ve městě Blumenau na jihu Brazílie.

Festival je druhý největší na světě (Největší je zatím stále ještě tradiční mnichovský Octoberfest). Každý rok Brazilci zkonzumují 10 miliard litrů piva, což je o pouhou desetinu méně než v Německu.

Blumenau bylo před 160 lety založeno německými osadníky a nyní v něm žijí stovky tisíc jejich potomků. Právě oni naučili Brazilce vařit i pít pivo. Návštěvníci každoročního festivalu tak mohou v největší zemi jižní Ameriky ochutnat produkty malých pivovarů vařících zlatavý mok podle starých německých receptů.

Podle vrchního sládka Claudia José Gonzálese de Matose vyrábějí Brazilci pivo s takovou péčí a důkladností, s jakou Němci svou recepturu vaření piva po staletí uchovávali a předávali dalším generacím.

Kvalita brazilského piva letí vzhůru

Nejvíce se sice stále prodávají piva velkých pivovarů, ale obliba malých výrobců, kde převládá tradiční způsob výroby, jde rok od roku nahoru. Důvod vysvětluje sládek jednoho z mikropivovarů Pedro Paulo Moretzohn:.

Na jednu stranu malé pivovary těží z tradice města Blumenau a jeho okolí, na druhou stranu ale lidé čím dál více vyžadují rozličnost chutí a tento požadavek malé pivovary splňují," domnívá se Moretzohn. Větší oblíbě než v minulosti se těší různé pivní speciály, například ručně vyráběné černé pivo.

Přesto je ale stále nejoblíbenějším typem piva masově prodávaná vodnatá obdoba plzeňského piva s nízkým obsahem alkoholu. To by se ale mohlo brzy změnit.

Za posledních pět let jsme udělali velký pokrok. Dejte nám dalších pět let a uvidíte, jak se brazilský trh s pivem rozvine," slibuje Ligia Marcondesová, která školí budoucí sládky.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Petr Jemelka


Vzpínající se kůň navrátí, alespoň podle manažerů pivovaru Ostravar, znovu štamgastům chuť k pití piva. Vedení Ostravaru dnes oznámilo, že zcela změní nejenom logo pivovaru, ale také etikety na lahvích, půllitry i tvář hospod, které mají vývěsní štíty a vnitřní vybavení právě od Ostravaru.

Etikety

Loňský rok byl ve znamení menšího prodeje piva, pivovary prodaly v průměru o šest procent piva méně. "My jsme na tom docela dobře, náš pokles činí jen 3,7 procenta," řekl manažer Ostravaru Michal Útlý.

Logo staré

Zatímco při poslední úpravě loga pivovaru grafici jen zlehka pročísli dvěma koňům na etiketě hřívy, nejnovější změna je mnohem výraznější. "Navrátili jsme se ke kořenům a tradicím, pivovar Ostravar před rokem 1991 měl ve znaku jediného koně. Až poté tam byli dva," dodal Michal Útlý.

Logo nové

Do hospod míří skoro devadesát tisíc nových půllitrů

Podle vedení Ostravaru teď tato značka prodělává "totální" inovaci. Změní se nejenom logo pivovaru, ale také etikety na lahvích, plechovky a sklenice. "Do restaurací v nejbližších dnech zamíří osmdesát osm tisíc nových půllitrů," řekl Michal Útlý.

Skláři vyrobili pro Ostravar jeden druh půllitrů pro dvanáctistupňové a jiný zase pro desetistupňové pivo. "Poprvé v historii pivovaru nebudeme půllitry polepovat, ale název pivovaru je na sklenicích speciální metodou vypískován," řekl Pavel Barvík, mluvčí společnosti Pivovary Staropramen, kam Ostravar patří.

Sklenice

Po kraji teď jezdí několik pracovních čet, které mají za úkol během několika týdnů namontovat na průčelí stovek restaurací a hospod nové grafické symboly pivovaru Ostravar.

Vedení pivovaru zveřejnilo také informaci o tom, na kolik je zavedení nového znaku a jeho použití na zmíněných produktech stálo peněz. "Jde o přibližně patnáct milionů korun," řekl manažer Michal Útlý.

Vedení pivovaru věří, že návrat ke znaku s jediným koněm pomůže firmě také návrat k dobám, kdy se pivo značky Ostravar čepovalo po celém kraji. "Chceme na tu dobu navázat, vždyť už dnes mají Ostravar ve své nabídce restaurace od Českého Těšína až po Krnov."

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura


Před rokem při Majálesu představil nový pivovar Tambor své první pivo. O uplynulém víkendu mohli zájemci ochutnat již pátý produkt, výčepní desítku.

Degustaci a ochutnávku připravil pivovar do Hankova domu a spojil ji s hudebním programem. U vchodu vítal příchozí Švejk band z Plzně. Uvnitř si mohli hosté koupit půllitry a propagační předměty. Velký zájem byl také o trička. Poprvé se tu nabízela i novinka, pivo Tambor v klasických půllitrových lahvích. „Budeme je prodávat od posledního dubna v našem pivovarském šenku,“ prozradil Nasik Kiriakovský.

Moderátor večera Jarda Kratina připomněl nejprve historii pivovarnictví ve městě. Potom se ujal slova majitel pivovaru Nasik Kiriakovský, který hovořil o současnosti. Město zastupoval místostarosta Vasil Biben, který zdůraznil podporu města novému pivovaru, který šíří jeho jméno po celé republice. Dalším hostem večera se stal ředitel Deníku Východní Čechy, Karel Tejkl. Ten vyhlásil výsledky internetové soutěže, při které vybírali čtenáři Deníku z více než osmdesáti názvů. Nakonec zvítězilo jméno Dvorák, druhý byl Dvorbor a třetí skončil Tambůrek. Karel Tejkl také připomněl, že Dvůr Králové, na rozdíl od Hradce Králové, má vlastní pivovar.

O hudební stránku večera se kromě Švejk bandu postarala především country skupina Phobos, kterou přišla podpořit velká skupina příznivců. Jako další hrál Swing sextet z Náchoda a Griotte Trio ze Dvora Králové.

Mezi tím mohli návštěvníci akce soutěžit v rozpoznávání druhů piva, ve vědomostních otázkách o pivovaru Tambor a nakonec v otevírání lahvového piva na čas. Zaplněný sál Hankova domu se bavil dlouho do noci.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek


U příležitosti konání 5. ročníku pochodu Krajinou barona Ringhoffera proběhlo předání peněžitých darů obci Velké Popovice. Celkem 500 000 Kč obci věnoval Pivovar Velké Popovice.

Foto

Obec Velké Popovice od pivovaru obdržela dva peněžité dary v celkové hodnotě 500 000 Kč. První poukázka ve výši 200 000 Kč je určena na dostavbu venkovního dětského hřiště a prolézaček v obci Velké Popovice, dále na značení a navigaci pro návštěvníky obce Velké Popovice a na rozšíření cesty k hrázi rybníka. Druhá poukázka ve výši 300 000 Kč podpoří nákup pozemku pro realizaci pěší trasy od benzinové pumpy k hrázi pivovarského rybníku, dále vypracování projektu zpracované studie kruhového objezdu. Bez povšimnutí nezůstane ani základní škola v Popovicích, kde peníze poslouží ke zlepšení hygienických podmínek – nákupu umyvadel.

Peněžní podpora, kterou Velké Popovice od pivovaru obdržely, je naplněním dlouhodobé vzájemné spolupráce, která byla deklarována již v roce 2008. Na základě této deklarace spolupracuje náš pivovar a obec Velké Popovice na podpoře cestovního ruchu, kulturních a společenských vztahů, ochraně životního prostředí, rozvoji komunitní činnosti a dopravy,“ vypočítává okruh spolupráce manažer pivovaru Velké Popovice Jaroslav Hacko.

Samotné předání peněžitých darů proběhlo v areálu Velkopopovického pivovaru, kde hned po předání šeků program pokračoval křtem kůzlat narozených před několika týdny v pivovaru místnímu maskotu, kozlovi Oldovi. Kmotrem kůzlat se stal vrchní sládek pivovaru Jiří Fusek.

Foto

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Predaj nealkoholického piva v Česku sa "zastavil". Jeho odbyt sa vlani, prvýkrát po rokoch strmého rastu, prepadol. Predaj rôznych značiek nealkoholického piva sa v ČR minulý rok znížil medziročne o 6000 hektolitrov (hl) na 568.000 hl. Pritom až doposiaľ konzumácia tohto druhu piva rástla aj v rokoch, kedy sa pivu ako celku nedarilo, konštatujú dnes Hospodářské noviny.

Pivo s minimálnym až nulovým obsahom alkoholu dnes v Česku varí 25, čiže viac ako polovica pivovarov.

Celkovo pivovary v Českej republike vlani vyprodukovali zhruba 18,6 milióna hl zlatého moku, čo predstavuje medziročný pokles o 6 %. Pre väčšinu podnikov je tak mierne klesajúci odbyt nealkoholického piva stále príležitosťou na trhu. Spotreba ostatných druhov pív, teda výčapných, ležiakov aj špeciálnych pív - klesá totiž citeľne rýchlejšie.

Zdravší životný štýl, prísnejšie postihy vodičov, ale aj väčšia kvalita nealko pív spôsobili, že si tento nápoj získal viac ako 3-% podiel na českom trhu. Pritom ešte pred desiatimi rokmi mal zhruba 0,5-% podiel. V Európe sa jeho podiel na trhu blíži k 5 %.

Zdroj: HN online.sk | TASR


Známé loutky do pivovaru vezou kamiony

[pondělí, 26. duben 2010]

Do prostor třeboňského Pivovaru Bohemia Regent míří unikátní výstava animovaného filmu Aurela Klimta, jejíž část byla představena před časem ve Španělsku.

Foto

Převoz slavných loutek, plakátů, rekvizit a celých scén animovaných filmů začal v neděli a v pondělí je bude čelný představitel českého animovaného filmu Aurel Klimt osobně v prostorách třeboňského Pivovaru Bohemia Regent instalovat.

Výstava loutek z filmů Aurela Klimta byla před časem představena ve Španělsku, ale ne v takovém rozsahu, jako bude právě v Třeboni. Takové množství exponátů ještě najednou nikam necestovalo, takže zatím se plní jeden kamion a možná se naplní i druhý,“ uvedl včera v podvečer organizátor doprovodných programů nového festivalu Anifilm Jiří Trnka.

Výstava totiž vznikla ve spolupráci s Pivovarem Bohemia Regent a Mezinárodním festivalem animovaných filmů 2010 – Anifilm. Její vernisáž se uskuteční 28. dubna v 17 hodin, tedy v den zahájení Anifilmu, ale potrvá až do konce srpna. Seznam vystavovaných děl čítá podle Jiřího Trnky okolo třiceti stran formátu A4.

Exponáty sváží Aurel Klimt ze tří míst najednou – z pražského divadla Minor, z muzea v Nymburku a z Malešova u Kutné Hory, kde má Aurel Klimt své Studio Zvon,“ doplnil Jiří Trnka.

Pro třeboňský pivovar bude výstava znamenat hned dvojí premiéru. Bude totiž zcela mimořádnou výstavou v prostorách bývalé sladovny.

Výstavní prostory zahrnují tři místnosti, ve kterých býval uskladněn ječmen, ve druhém nadzemním podlaží sladovny. Měsíc jsme je připravovali, ale snažili jsme se zachovat původní charakter a atmosféru, do které se bude expozice báječně hodit. Trámy i dřevěná podlaha jsou původní a zábradlí nám zhotovil umělecký kovář Pavel Tasovský,“ vysvětlila ředitelka Pivovaru Bohemia Regent Andrea Stasková.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autorka a foto: Stanislava Koblihová


Plzeň, jak má být

[pondělí, 26. duben 2010]

Po obloze nad plzeňským pivovarem se honí černé mraky. Prší, ale práce nepočká. Bednáři totiž z devět kilometrů dlouhého sklepení vyvalili sudy a smola se už začala vařit.

Šest silných chlapů se opírá o téměř půltunový dubový pivní sud. „Točíme, točíme. Už dost, to stačí,“ křičí šéf pivovarských bednářů na své muže. „A teď se do toho pořádně opřete, ale dejte bacha,“ volá dirigent náročné a celkem nebezpečné operace. Šest mužů v modrých montérkách se zapře o obří, třicetihektolitrový sud a přes dno ho začnou kutálet po pivovarském nádvoří. S vypětím všech sil se mužům podaří sud překlopit sedmkrát. Pak se s rachotem zastaví a ještě chvíli se na břichu pohupuje.

Jsme v Plzeňském Prazdroji, kde se už od čtvrté ranní sedm posledních českých bednářů lopotí s obrovskými dubovými sudy. Většinu z nich i vlastnoručně vyrobili. Úkol na dnešní den je jasný: všech dvacet dva velkých sudů vyvalit z pivovarského sklepa, otevřít, vypálit z nich starou smolu, nalít novou a se sudem pořádně zakoulet. Tak, aby nová smola pokryla a vydezinfikovala celý vnitřek sudu. Nyní ale bednáři sud natlakovaný horkou smolou a kouřem dovalili zpět ke kládě, o kterou ho zapřou. „A teď to bude velmi zajímavé. Běžte se podívat,“ pobízí mě bednářský mistr. V uctivé vzdálenosti obíhám sud a bednářskou partu. Jeden z nich bere do ruky kramli a velké kladivo. Kramli zatluče do středu pět centimetrů široké dřevěné zátky na břiše sudu. Chlapík se vahou těla zapře do kramle a trhne. Prásk! Dřevěná zátka se roztrhne a její třísky vyletí spolu s kouřem a rozžhavenou smolou do dvacetimetrové vzdálenosti. „To byla ale šupa,“ smějí se bednáři a okolo stojící zaměstnanci pivovaru, kteří se na událost přišli také podívat.

Je to poslední pivovarská bednářská parta nejen v Česku, ale možná i v celé Evropě,“ vypráví později v útulně zařízené kanceláři Jindřiška Eliášková, šéfka péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji. Vyrábět velké pivovarské ležácké sudy a pečovat o ně je velká věda. „Naše sudy jsou dělané z dubových dužin. Jejich síla je více než sedm centimetrů. A postavit z tak tvrdého materiálu nový ležácký sud trvá naší partě bednářů měsíc,“ zasvěceně vypráví paní Eliášková z rodu právovárečného (tedy rodiny, která měla privilegium vařit pivo).

Smola made in USA

Pivovarské sudy musejí vydržet obrovské tlaky. Právě proto je ze všeho nejdůležitější výběr dřeva. „Dříve pivovar kupoval dřevo na sudy výhradně na Podkarpatské Rusi, kde byly nádherné dubové lesy. Teď dřevo nakupujeme od dvou dodavatelů, kteří nám volají, jakmile kvalitní dřevo seženou. Je to náročné, protože to musejí být staleté, a navíc velmi zdravé stromy. Dříve se ještě používal buk, ale ten neměl zdaleka takovou výdrž jako sud z dubu. Přece jen je sud pořád ve vlhku a v zimě,“ říká Eliášková. Fošny, z nichž se sud vyrábí, proto musejí splňovat celou řadu přísných kritérií. „Musejí mít určitou délku, tloušťku a hlavně ve dřevě nesmějí být žádné suky. Navíc to nesmí být dřevo ze stromů kácených na podzim, ale ze stromů pokácených těsně před začátkem jara,“ popisuje Eliášková. Sud vyrobený z tak kvalitního dřeva ale pivovarským vydrží při dobré péči i sto let. „Ve sklepě pořád používáme sudy staré osmdesát let. A jsou úplně v pohodě,“ potvrzuje bednářský mistr. „Pro Plzeňský Prazdroj ale platí zásada, že po každém ležení (zrání piva v sudu) sud musí ven na vzduch, musí se odpožahnout (vypálit a vylít starou smolu), nově vysmolit, umýt a vrátit zpět do sklepa,“ říká Eliášková.

Také smola, jíž se sudy smolí, není obyčejná smola, kterou se umažete, když jdete do lesa pro dřevo. „Používáme speciální sekvojovou. Pivovar ji vždy kupoval v USA. K tomu se váže i příhoda, kdy Státní bance československé ještě za hluboké totality zbyly devizové prostředky. Nám proto nabídla, zda nechceme něco koupit ze Západu. Pivovarští tehdy řekli, že nakoupí smolu. Jenže ji nakoupili za celou částku, která bance zbyla, a my tak máme zásoby smoly na dlouhá léta dopředu,“ směje se Eliášková. Dříve, když pivovar používal na zrání piva ve sklepích jen dřevěné sudy, byl celý proces odpožahování a smolení částečně mechanizován. „Byla by celkem dřina, dělat to všechno ručně. Mechanizovaná linka se ale zrušila a naši bednáři to dnes dělají klasickou středověkou metodou,“ vypráví Eliášková. Sklepy se v Plzeňském Prazdroji definitivně zavřely někdy v polovině devadesátých let. Bednáři tehdy byli takzvaně na propuštění. Pivovarským nadšencům se ale podařilo bednářské řemeslo zachránit. „Ve sklepě jsme zřídili pivovarský skanzen a zachovali tradiční výrobu. Jednak pro turisty, ale hlavně jako zpětnou kontrolu kvality piva pro naše sládky. Tak přesně víme, že moderně uvařené pivo chutná úplně stejně jako to, které vyrobili naši dědové před sto lety,“ říká Eliášková. ?

***

Bednáři, Bečváři

Řemeslo bednářské se rozděluje na bečváře, bednáře, neckáře, korytníky a pouzderníky.

Bednáři se od bečvářů odlišují tím, že bednář vyráběl běžné dřevěné nádoby z měkkého dřeva – například štoudve, vany, škopky, bečky, džbery a další předměty. Bečvář naopak dělal sudy, bečvy z velmi tvrdého dřeva, hlavně pak bukového a dubového.

Bečváři vyráběli hlavně sudy ležácké, což byly ty na tisíc až deset tisíc litrů, a sudy transportní, tedy na deset až osm set litrů. Dnes se bečvářům říká bednáři, protože ostatní řemesla už zcela zanikla.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Bedřich Kratochvíl


Čarodějnice sice podle data připadají až na příští týden, ale v pardubickém pivovaru Pernštejn se budou slavit už zítra. Navíc zde budou moci návštěvníci poprvé ve velkém ochutnat nové pivo Ozzobír.

Jeho název souvisí s hlavní postavou televizního seriálu Comeback Ozzákem. Oficiálně ho také pokřtil jeho představitel herec Martin Dejdar.

Program v pardubickém pivovaru začne zítra ve 14 hodin. Jeho hlavní hvězdou bude Petra Černocká a její Saxana. Vystoupí kapely Stresor, Pernštejnka a Doklobouku, nebude chybět pálení čarodějnic na velkém ohni, opekání buřtů a pro děti nafukovací hrady, trampolína, loutkové představení. Na akci bude probíhat také soutěž o nejkrásnější kadeřnici.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Den s Primátorem 2010

[pátek, 23. duben 2010]

Již po několikáté proběhnou v areálu pivovaru PRIMÁTOR v Náchodě pivní slavnosti. Termín je stanoven na sobotu 22. května. Vše vypukne v 10.00 hodin a rozhodně je se na co těšit.

Jedna z největších akcí na Náchodsku vyžaduje dlouhodobou přípravu, pečlivé plánování a hlavně nadšení organizačního týmu. „Stejně jako v loňském roce se celá akce pořádá ve vlastní režii pivovaru s nemalou pomocí firmy MODEROVANI.cz, která se na Dnu s Primátorem podílí již od samého začátku. V současné době máme potvrzeny všechny interprety a začínáme se samotným organizováním akce a personálním zajištěním.“ řekla manažerka projektu Veronika Jansová.

Program v letošním roce bude jak jinak než nabitý. Mezi prvními oslovenými interprety byla skupina Heebie Jeebies, která v loňském roce měla největší ohlas. Jejich Podkrkonošský folklórně ska-punk´n´rollový cirkus si své fanoušky našel i mezi návštěvníky slavností. Jednoznačný impuls pro organizátory, proč ji zařadit do nabitého programu i letos. Dalším potvrzeným interpretem je skupina Skapollo, stylově velmi blízká první zmiňované kapele. V letošním roce poprvé v Náchodském pivovaru. Aby si přišli na své i zastánci jiných hudebních stylů, zajistili organizátoři i další kapely. Třeba skupina Tři sestry revival banda, jejichž vystoupení jsou nejen polaskáním uší fanánkovskými superšlágry, ale i kabaretem a směsicí kreativních pohybových variací a neotřelých mixů třísestrovské muziky. Těšit se můžete na kapelu YoYo Band v čele s Richardem Tesaříkem. Určitě zazní jejich hity Jedem do Afriky, To mě láká nebo Rybitví. Do Náchoda zavítá také Jaroslav Uhlíř, výrazná osobnost české hudební scény, skladatel populární a filmové hudby. Jistě uslyšíme písničky ze známých pohádek a filmů jako jsou Tři veteráni, Ať žijí duchové, Princové jsou na draka,…

Jako jeden z dalších interpretů potvrdil svou účast také Xindl X. Pražský rapper s kytarou, který se pokouší nalézt nový přístup k českému písničkářství. Na Dnu s Primátorem se určitě potkáte také se skupinou Nightwork v čele s Vojtou Dykem a účast přislíbila také plzeňská skupina Mandrage s hitem „Hledá se žena“.

Každoročně je součástí dne otevřených dveří také bohatá tombola a pro pivní nadšence organizátoři v letošním roce připravili několik soutěží o zajímavé ceny. Malou změnou oproti minulým ročníkům je zavedení symbolického vstupného ve výši 50,- Kč. Jako kompenzaci dostane každý platící návštěvník poukázku na nápoj dle vlastního výběru zdarma. Děti do 130 cm mají vstup zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod


Tvrdí, že pivo stvořilo lidskou civilizaci a že je nejzdravějším nápojem. „Pít bychom ho měli všichni, bez rozdílu věku, od rána do večera. Přidané do ranní ovesné kaše až po džbánek na dobrou noc,“ říká pivní expert Jaroslav Novák, autor knihy Dějiny piva a majitel nejrozsáhlejšího pivního archivu u nás. A nelítostný kritik české pivní kultury.

Foto

Vaše tvrzení o prospěšnosti piva zní jako hyperbola pivaře. Neohrožuje ve skutečnosti přílišné pití piva zdraví?

Naopak, ohrožuje nás to, že ho pijeme málo. V civilizovaných zemích umírají téměř tři čtvrtiny populace na poruchy kardiovaskulárního systému. Všechny vědecké výzkumy jednoznačně prokazují, že by sedm lidí z deseti neumřelo na poruchu cév či srdce, kdyby pravidelně v malých dávkách pili pivo nebo jiný alkohol. Má totiž schopnost neuvěřitelně zpružnit cévy a chránit je před kornatěním.

Tvrdíte, že alkohol není škodlivý?

Říkám pouze, že pivo nemá v dávce do dvou litrů denně žádné škodlivé účinky. Lékaři vám navíc prozradí, že zatímco před lety byly zkornatělé tepny u dětí rarita, dnes je to samozřejmost. Zásadní negativní vliv má přitom mléčný tuk, cukry či bílá mouka.

Takže by podle vás navíc měly pít pivo i děti?

Nealkoholické pivo je pro dítě nejlepší nápoj. Spolu s energií díky němu získává minerální látky včetně vápníku, ale ve stravitelnější formě než v mléku. Pivo neobsahuje alergeny jako mléko ani nebezpečný mléčný tuk. Doporučovat dětem pivo zní dnes divně, ale uvědomte si, že až do 18. století bylo v Evropě denním nápojem celé rodiny. Pivo je skutečně nejzdravější tekutina po mateřském mléku.

Češi pivo neumějí pít

Nedávný průzkum ukázal, že Češi považují svou pivní kulturu za nejvyspělejší na světě. Oprávněně?

Pokud jde o kulturu pití piva, jsme asi tak v době kamenné. Lidé znají jen jeden pivní styl, světlé spodně kvašené pivo plzeňského typu. Většina národa pije jen tu svou značku, což je obvykle průměrné tovární pivo, bez jakékoli osobitosti či charakteru. A samotná kultura českého pití spočívá buď v chlastání v hospodě u fotbalu, nebo doma u televize.

Jak by to mělo vypadat?

Kultura přeci duševně i emočně obohacuje. Tím chci říci, že k určité příležitosti si vyberu správné pivo, ve správné teplotě, v ušlechtilé sklenici vytvořené přímo na míru danému charakteru nápoje.

Konkrétně?

Třeba sychravý prosincový večer u roztopeného krbu je ideální pro vánoční, svrchně kvašené tmavé silné pivo v číši ve tvaru kalichu. Můžete sedět, rozjímat, a jak se vám ve dlani bude ohřívat ušlechtilé pivo, bude každý doušek jiný. To pivo vám bude ve dlani rozkvétat jako růže. Může to být vánoční Delirium Tremens, ale stejně tak světlý triple Scaldis Noel.

Foto

Na zahnání žízně v horkých dnech se zase hodí...

Lehká pšeničná piva. Anebo lehká piva mexického typu jako Corona nebo Indio. Kombinují se s vymačkanou šťávou z limetky a navlhčený okraj sklenice se otiskne v soli. Zní to strašidelně, ale dohromady to dává úžasnou chuť. Tenhle mexický zvyk ostatně inspiroval hippies k rituálu pití tequilly se solí a citronem. Sami Mexičané ji pijí minimálně a samozřejmě bez citronu a soli.

Navzdory vší kritice obyvatelům Česka nevezmete, že pořád pijeme nejvíc piva na světě.

Jen když přimhouříme obě oči, kdyby bylo Bavorsko samostatný stát, strčí nás do kapsy. V Čechách se pijí alkoholicky slabá piva. Belgičané i Němci mají v portfoliu piva až násobně silnější. Je jasné, že se to pak projeví na vypitých litrech. My jsme barbaři, kteří hledí na kvantitu, nikoli na kvalitu.

Leckoho teď nazvednete ze židle.

Češi netuší, co za poklady pivovarský svět skrývá. Třeba skvělá ročníková piva Kasteel Quadrupel, ročník 2002 je balzám srovnatelný s nejlepšími portskými víny. Láhev se pořídí za dvě tři stovky. Originální šampaňské pivo Deus zrající rok ve sklepích v Champagne je do tisícovky. Oproti "tuctovému" vínu je to úžasný poklad a k jídlu ho servírují nejlepší světové michelinské restaurace. O amerických ječných vínech nebudu ani hovořit. To je velká neznámá i pro širší Evropu.

Nejrozmanitější piva skrývá váš pivní archiv. Čím se může pochlubit?

Mám jenom unikáty, nejsilnější piva světa, se 40 procenty alkoholu. Těch se v poslední době vyrojilo několik, ta procenta však byla získána trikem, vymražením vody. Mám ale také nejdražší a nejsilnější pivo podle poctivého měřítka, jen díky hlubokému prokvašení. Je to Sam Adams Utopias 2007.

Kolik procent má?

Sedmadvacet. Bylo ho vyrobeno jen 8 tisíc lahví. Je to unikátní cuvée z několika barikových patnáctiletých piv. Utopias považuji za skutečného držitele rekordu. Na víc procent alkoholu pivo ještě nikdy nikdo neprokvasil.

Pivní expert

Jaroslav Novák se narodil v září 1967 ve Svitavách. Napsal kritické celosvětové Dějiny piva, založil první společenský časopis o pivu Pivní magazín. Nejlepší a nejušlechtilejší pivo planety plzeňského typu, které zatím ochutnal, je podle něj pilsner Samuel Adams Boston Lager.

Zdroj: XMAn iDnes.cz | Autor: Rod Kodesh | Foto: Jiří Švorc


Kosteleckém pivováru se od dneška až do neděle koná gastronomická akce Mezi Kořením. Pro návštěvníky je připravena řada pivovarských specialit.

Sex je koření života a koření je základ dobrého dlabance! Přijďte se o tom přesvědčit nastávající aprílový víkend, kdy pro Vás kostelečtí gastrosexuálové nakoření celou řadu pivovarských specialit.

Foto

Akce Mezi Kořením se koná od pátku 23. dubna až do neděle 25. dubna v pivováru v Kostelci nad Černými lesy.

Dobroty z masa

K mání budou různé pečínky, bůčky, jehněčí a další masa na šalvěji, rozmarýnu, bobkovém listu, dobromyslu, majoránce, kmínu, zázvoru, pepři a jiných kořeních.

Foto

V sobotu budou v Kostelci na pivovarském dvoře grilovat krocana na tymiánu a účast přislíbila mimo jiné i kněžna z Rychnova nad Kněžnou! Pivovarská zahrádka bude otevřena před hostincem i ve dvoře.

A patrně přijde i harmonikář...

Venkovní posezení

Část pivovarského dvora byla vyčleněna pro účely venkovního posezení hostince. V klidu od ruchu silnic obklopeni pivovarským industriálem si můžete vychutnat nějaké to pivo či něco jiného.

Foto

Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy

Pivovarské muzeum je otevřeno každou sobotu od 15.00. Exkurze trvá cca 60 minut a zahrnuje malé občerstvení. Minimální počet návštěvníků je 6 a vstupné je 70,- Kč.

Foto

Budovy černokosteleckého pivovaru jsou z hlediska pivovarské historie zachované včetně původních technologií.

Původní pivovarské objekty jsou z roku 1840 a zásadní přestavba na parní pohon proběhla roku 1897. Nedílnou součástí pivovarského muzea je rozsáhlá databáze informací o zaniklých pivovarech Čech, Moravy a Slezska.

Zdroj: Říčansko.info | Autorka: Kateřina Davidová


Zatímco velké pivovary v České republice, vlastněné nadnárodními společnostmi, hlásí za uplynulé měsíce významný pokles prodeje piva, hlinecký Rychtář zaznamenává opačný trend. Zdálo by se, že 14% nárůst prodeje v posledním čtvrtletí loňského roku je maximum, kterého může pivovar dosáhnout. Nicméně výsledky produkce za první čtvrtletí roku 2010 jsou ve srovnání s minulým rokem dokonce o 30 % vyšší.

Vsadili jsme na tradici a poctivý přístup k vaření zlatavého moku bez používání technologií HGB (ředění piva vodou) a CK tanků. Že to bylo rozhodnutí správné, dokládají naše obchodní výsledky,“ říká obchodní ředitelka pivovaru Lenka Vedrová.

Strmý růst prodeje potvrzuje stoupající oblibu piva RYCHTÁŘ u spotřebitelů, kteří se v poslední době čím dál více vracejí k tradičně vařeným pivům. Rok 2009 znamenal vstup nového vlastníka pivovaru, společnosti K Brewery. Její obchodní strategie vytvořila prostor pro rozsáhlou expanzi piva Rychtář i do jiných regionů v ČR (např. na Olomoucko, Ostravsko, Plzeňsko či Karlovarsko).

Nejprodávanějším pivem z produkce hlineckého pivovaru nadále zůstává Rychtář Premium, následují piva Rychtář Standard, Rychtář Klasik a velkou oblibu získává v poslední době také nefiltrovaný Rychtář Natur.

V loňském roce uvařil Pivovar Rychtář přibližně 80.000 hl piva, v plánu na letošní rok je to již téměř 100.000 hl. Takové zvýšení produkce vyžaduje pochopitelně řadu změn a nemalé investice do výroby, které jen v letošním roce dosáhnou 12 milionů korun. V plánu je především rozšíření kapacit ležáckých prostor.

Změny čekají i lahvové pivo. Statistická čísla jeho prodeje vypovídají o stabilní produkci, nicméně jen s 20% podílem na celkovém počtu hektolitrů vyrobeného piva. I proto je stáčecí linka lahví v provozu jen jeden či dva dny v týdnu. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o jejím odstavení - pivo se bude na stáčení vozit do sesterského pivovaru v Jihlavě. Ta zajistí i stabilně vysokou kvalitu piva. V této souvislosti dojde rovněž k úpravám etiket, které budou malým kamínkem v celkové mozaice všech změn a inovací, které se v pivovaru již realizují nebo v nejbližší době realizovat budou.

Všechny změny a vylepšení mají jediný cíl, a tím je vyšší kvalita piva i služeb, které poskytujeme“, říká Lenka Vedrová.

Pivovar Rychtář v Hlinsku v Čechách vaří pivo již od roku 1913. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. V roce 1996 jej získala společnost IMEX Premium. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Pivovarnická společnost K Brewery v současné době ovládá a úspěšně provozuje celkem 7 menších či středně velkých pivovarů - v Protivíně (Platan), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter), ve Vysokém Chlumci a v Černé Hoře.

V portfoliu značek nalezne zákazník vedle světlých výčepních piv a ležáků také řadu speciálů – od polotmavých přes vícestupňová piva až po tmavé ležáky a nealkoholická piva. Skupina rovněž nabízí široký sortiment nealkoholických nápojů z Pivovaru Černá Hora.

Jako svou vlajkovou loď a se sloganem „Šlechtic mezi pivy“ představila loni v říjnu společnost K Brewery prémiový ležák Lobkowicz Premium, který se vaří v protivínském pivovaru dle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes vlastní síť distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Černé Hoře, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku, Karlovarsku a Plzeňsku.

Majoritní podíl ve skupině má známý majitel luhačovických lázní a dalších firem Martin Burda společně s finančníkem Grzegorzem Hótou. Své minoritní podíly mají ve skupině také Zdeněk Radil, působící dnes také ve funkci generálního ředitele K Brewery, a podnikatelka Eva Kropová.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


«« « Strana 838 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI