Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Toužim postupně opravuje pivovar

[čtvrtek, 8. duben 2010]

Dosud se podařilo opravit střechu, nyní probíhá rekonstrukce klenby. Po dokončení bude pivovar kulturním centrem města.

Foto

Je to běh na dlouhou trať, ale závěr by mohl být o to skvostnější. Toužimský pivovar se po dokončení rekonstrukce stane kulturním centrem města a atraktivním turistickým místem. V jeho prostorách má být i malá varna na tři sta litrů piva, restaurace nebo divadelní sál.

Pivovar byl bez střechy, kterou jsme opravili, a nyní začínáme s rekonstrukcí klenby. Peníze čerpáme z dotace Ministerstva kultury z kapitoly na záchranu architektonického dědictví. Letos nám bylo přiděleno 980 tisíc korun. Je to sice méně než v uplynulých letech, ale v opravách pokračujeme,“ vysvětlil starosta Toužimi Antoním Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autorka: Ivana Kalinová | Foto: Silvie Risová


Na třídě T.G. Masaryka dnes začíná přehlídka nazvaná Pivovary v Karlových Varech. Prezentovat se bude celkem dvanáct pivovarů. Některé milovníci piva už dobře znají, jiné možná potěší chuťové buňky pivařů poprvé.

Kromě piva se lidé mohou těšit až do 18. dubna také na koncerty nejrůznějších hudebních skupin. Mezi nimi nebudou chybět i známá jména, například Ivan Hlas, nebo Luboš Andršt či Jesse Ballard z USA. Ty doplní i spousta regionálních kapel, například Bernard Blues Band, Choose Avail, The Chobots a celá řada dalších zajímavých skupin.

Program doplní 11. dubna také Ozzák (Martin Dejdar), který příznivcům televizního seriálu Comeback a nejen jim představí své nové pivo pojmenované Ozzobír.

Dnes od 15 do 17 hodin zahrají kapely Goodfellas a Shoe Cut.

Zdroj: Karlovarský deník.cz


Pivovar Primátor se stal v loňském roce dalším významným zákazníkem systému Helios Green z produkce Asseco Solutions. Systém byl ve společnosti uveden do ostrého provozu k 1. lednu letošního roku. Vzhledem k rozsahu a specifikům činností, které výrobu piva provázejí, je zde systém implementován v poměrně velkém rozsahu. Management a zaměstnanci společnosti Primátor ke své práci využívají, či brzy budou využívat, kromě jádra systému s podporou Workflow a EDM konkrétně tyto moduly systému Helios Green: Účetnictví, Faktury přijaté, Faktury vydané, Pokladna, Banka, Majetek, Sklad – nákup a prodej, Doprava, CRM, Smlouvy, Mzdy, Personalistika, Odpis pohledávek, Manažerské vyhodnocování, Rozvrhování pomocí ukazatelů, Finanční controlling základ, Controlling prodeje a Controlling skladů a výroby. Ve společnosti Primátor je možnost využití pro celkem dvacet konkurenčních uživatelů.

Zdroj: ERP Forum.cz


Milovať pivo, to nie je len piť ho

[čtvrtek, 8. duben 2010]

Viete čo je labológia? Na prvý pohľad úplne banálna vec: zbieranie suvenírov, ktoré súvisia s pivom. Ale za tisíckami kusov etikiet, plechoviek, podpivníkov či krígľov z celého sveta, ktoré sa hromadia v príbytkoch zberateľov, sa skrýva celá veda. Hovorí o tom, ako žijú a umierajú pivovary, čo tu po sebe zanechávajú a aké je dobré vedieť o nich trochu viac.

Je až prekvapivé, koľko ľudí na celom svete sa venuje zberateľstvu pivných suvenírov, histórii pivovarníctva a všetkému, čo má s pivom niečo do činenia. Ešte prekvapujúcejšie je, koľko druhov takýchto suvenírov je hodných zberateľskej vášne. Slovensko patrí medzi európske krajiny, kde je život zberateľov tohto druhu slušne zorganizovaný. Fungujú tu kluby zastrešené asociáciou, ktoré si registrujú svojich členov, vydávajú svoje tlačoviny a vedú čulý zberateľský život.

Okrem zábavy a potešenia hľadajú ľudia v tomto hobby aj poučenie, nové vedomosti, zasväcujúc mu kopu voľného času. Labológia zahŕňa pomerne široký rozsah artiklov, ktoré sa môžu stať predmetom zbierania. Ich počet sa stále rozrastá a dokonca sú roztriedené do hlavnej a vedľajších kategórií – siahajú teda od pivných etikiet cez pivné podložky (podpivníky), korunkové uzávery, plechovky, poháre, staré pivové fľaše, súdky, korbele, otvárače, cez historické dokumenty, účtenky a pivovarskú literatúru, až po pečiatky, prepravky, servítky, slnečníky, stojany na nápojové lístky, vizitky, zástery, modely áut a kamiónov, hracie karty, kalkulačky, kalendáre, hrnčeky na kávu, dokonca antistresové loptičky, prezervatívy, kravaty, dresy, zapaľovače, píšťalky, vianočné osvetlenia, popolníky, uteráky, usb-kľúče, perá či šnúrky na mobil.

Foto

Pivné hobby

Bratislavský Danubius klub zberateľov pivných suvenírov vznikol na Slovensku ako jeden z prvých pred dvadsiatimi dvoma rokmi. Ľudia okolo neho sa nezáväzne začali schádzať v roku 1987 v Starej sladovni na Cintorínskej ulici nazývanej aj Mamut. Po roku 1989 založili občianske združenie a vtedy sa k nim pridal aj Ivan Ozábal, dnešný predseda klubu. „Dnes som už na dôchodku, ale zostal som v združení, je to moje dôchodkové hobby.

Vyťažuje ma síce, ale beriem to tak, že ako každý dobrý dôchodca nemám čas,“ vraví. Postupom času sa prioritou jeho klubu stalo každoročné medzinárodné stretnutie zberateľov – tohtoročné sa koná práve teraz, koncom apríla. Pán Ozábal pracoval v pivovarníctve od roku 1968, takže k výrobe a distribúcii piva mal vždy blízko a klub začal sponzorovať. Je autorom brožúr o histórii slovenských pivovarov pred rokom 1948 a po ňom. Medzi členmi bratislavského klubu vychádza štvrťročne aj mini časopis Pivoviny. Tlačia si ho svojpomocne, vo vlastnom náklade, vyrábajú na kopírke a zaznamenávajú v ňom všetky uplynulé činnosti a aktuality. Pivnú udalosť majú naplánovanú takmer na každý týždeň.

Foto

Bez priestoru to nejde

Fanúšikovia pivovarníctva majú asi najradšej náučné zájazdy a návštevy malých pivovarov, stretnutia s tamojšími ľuďmi a spoznávanie technológií. Do malých pivovarov chodia podľa toho, koľko sa v organizácii nazbiera peňazí a podľa času zamestnaných členov. Mimochodom, zbieranie pivných suvenírov je pomerne náročné na priestor. Ivan Ozábal svoje zbierky sústreďuje v bratislavskom byte a časť presťahoval k synovi do rodinného domu.

Tí, čo žijú v rodinných domoch, si to vedia lepšie zariadiť,“ konštatuje. „Napríklad raz nás pozval jeden rakúsky zberateľ k sebe. Mal dom, horné poschodie bolo celé pre manželku a pivnica s garážou boli jeho. Steny mal obvešané pivovarskými smaltovanými tabuľami, najväčší priestor zaberala veľká kovová pyramída z fliaš.“ Niektoré manželky podľa neho majú pre toto hobby pochopenie, niektoré nie a niektoré to trpia. A občas sa niektorá dostane aj do fanúšikovskej partie. On sám sa s manželkou dohodol – má doma na svoje suveníry vyhradené niektoré časti bytu – predsieň s policami, vstavanú skriňu a pracovňu.

Foto

Na špici sú etikety

Zberateľstvo suvenírov nemusí súvisieť s konzumáciou piva,“ hovorí pán Ozábal, ale zároveň priznáva, že o tom, čo s pivom súvisí, veľa hovorí aj jeho chuť. Ako sa uňho zrodila zberateľská vášeň? „Niekomu sa zapáči etiketa, niekomu zachutí pivo a vezme si na pamiatku podpivník. Ja som zbieral etikety od päťdesiatych rokov minulého storočia. Zároveň som sa zoznamoval s výrobou piva a s jeho históriou.“ Postupom času sa dostal aj k zahraničným etiketám buď výmenou na burzách, či cez korešpondenciu, a tak si musel urobiť nový systém, aby k sebe mohol priraďovať etikety rovnakej kategórie, či už podľa veku, alebo typu pivovarov.

Musel som to vymyslieť tak, aby som etikety mohol v prípade potreby bez poškodenia preradiť. Moja babka bola trafikantka, tak som si od nej pýtal zvyšky z okrajov poštových známok, tie som prehol a nalepil na podložku aj zospodu na etiketu.“ Dnes má doma niekoľko desiatok tisíc etikiet, sústreďuje sa hlavne na české a slovenské a tvrdí, že to vôbec nie je rekordné číslo. Upozorňuje, že zbieranie tohto vo všeobecnosti najdôležitejšieho predmetu zberateľstva v minulosti rástlo aj s rozmachom polygrafického priemyslu. Etiketa sa získava priamymi kontaktmi s pivovarmi, bežnou technikou odliepania, pričom cieľom je, aby bola nepoškodená.

Foto

Obchod alebo partnerstvo

Klub funguje aj preto, aby sa dalo ľahšie komunikovať s pivovarmi, ktoré by etikety našim členom mohli dávať, prípadne predávať za symbolickú cenu. Veď je to pre nich najlacnejšia reklama,“ vraví Ivan Ozábal. Lenže vzťahy s nimi nie sú vždy najlepšie, hlavne v prípade veľkých pivovarov. Často je ťažké presvedčiť nových majiteľov, aby boli partnermi zberateľov a podporovali ich. „Mrzí ma, že viaceré pivovary nemajú záujem takto sa propagovať a správajú sa k nám výsostne obchodne. Berú nás skôr ako príťaž. Ale my s ich predmetmi pracujeme, posúvame ich, dostávame ich do sveta.

V Čechách to funguje lepšie, ale tiež skôr pri menších pivovaroch. Ibaže tých je tam oveľa viac ako u nás,“ vraví Ozábal. Skrat nastáva i preto, lebo práca so suvenírmi otvára zberateľom priestor na obchodovanie s nimi. Sú takí, ktorí lacno získané suveníry skúšajú predať za premrštené ceny, i takí, ktorí sú ochotní zaplatiť za vytúžené kúsky desiatky aj stovky eur. Cena etikety či fľaše sa však zvyšuje predovšetkým vekom, históriou, exotickosťou a množstvom výskytu, podobne ako je to pri artikloch vo filatelii či v numizmatike.

Foto

Sto odborov

Pivovarníctvo je dynamické odvetvie, ktoré každý rok prináša nové veci týkajúce sa technológie výroby alebo vlastnej prezentácie piva. Pivovary pravidelne obmieňajú vizuálne prvky obalov, najmä etikety, ktoré majú zaujať kupujúceho alebo konzumenta piva. Preto každý prírastok do zbierky poteší a zároveň posilní fanúšika v odhodlaní zbierať ďalej. „Zbieranie pivných suvenírov je hobby ako každé iné,“ hovorí Miloš Nutil, terajší šéf Slovenskej asociácie histórie pivovarníctva.

Dnešní zberatelia podľa prehľadov vlaňajších zbierok svoju činnosť zameriavajú na viac ako sto odborov. Zbierajú predmety, ktoré sa používajú pri predaji a tvoria súčasť obalu, alebo pri konzumácii a propagácii piva. Nutil potvrdzuje, že v minulosti bolo zbieranie pivných suvenírov výlučne mužskou záležitosťou. Situácia sa veľmi nezmenila, ale dnes je v asociácii registrovaných päť žien. „Na zberateľských stretnutiach sa však neformálne zúčastňujú mnohé ženy, ktoré pravidelne sprevádzajú svojich partnerov a aktívne sa zapájajú do zbierania,“ hovorí. „Lenže za posledných päť rokov počet členov rastie iba mierne. Aj keď ročne pribudlo pár nových zberateľov, starší nás zase opustili.

Foto

Domáce múzeum

Najväčším zberateľom pivných etikiet na Slovensku je pán Ondrej Orlovský z Košíc. Vlastní najväčšiu zbierku z celého sveta v počte viac ako 260 000 kusov a je v tomto smere najznámejším slovenským zberateľom. Za ním sa radí Ján Pokrievka z Martina. Zbieraniu pivných suvenírov sa venuje už takmer tridsať rokov. Dlho zbieral len pivné etikety, ktorých má v zbierke viac ako 190 000 kusov zo 189 štátov sveta. Neskôr pribúdali aj ďalšie pivné suveníry.

Dnes patrí medzi najvšestrannejších slovenských zberateľov. „Samozrejme, že pri takomto rozsiahlom hobby sú potrebné vhodné priestory na uloženie suvenírov, čo v mojom prípade znamená, že som vytvoril v rodinnom dome malé pivovarnícke múzeum, kde väčšinu exponátov trvale vystavujem a dopĺňam,“ vraví Pokrievka. Ako jeden z viacerých zabezpečil dnes už obľúbenú a vcelku bežnú súčasť kuchyne – malý domáci pivovar, takže priateľov hostí vlastným pivkom.

Na pivné etikety presedlal zo zbierania odznakov, žiadala sa mu zmena. Medzi kolegami, ktorí sa pivným suvenírom už venovali, sa rýchlo zorientoval a vytvoril si základ novej zbierky. „Často som svedkom toho, že naše hobby spájajú ľudia s pivármi, čo je veľmi zlá a nepravdivá predstava. Zberateľstvo je predsa o niečom úplne inom.

Foto

Nič nepribudne samo

V množstve rôznych suvenírov je ťažké vyberať, čo je najcennejšie. Ani Ján Pokrievka nemá na túto otázku jednoznačnú odpoveď. K niektorým častiam svojej zbierky má jednoducho bližší vzťah, a tak si ich aj viac váži. „Pri etiketách sú to určite niektoré exotické štáty, o ktorých mnohí ľudia ani nevedia, že existujú,“ hovorí, „vlastním napríklad asi tri a pol tisíca etikiet z Číny a aby som sa v nich vyznal, musel som trochu preniknúť do tajov čínskeho písma, čo nebolo jednoduché.“ Najcennejšie sú teda suveníry, ktoré sa ťažko získavajú, či už z hľadiska ich histórie, množstva, kvality, účelu použitia, alebo z geografického hľadiska.

Prečo sa dobrý zberateľ vždy poteší prírastku do zbierky, či ide o bežný exemplár, alebo o voľačo vzácnejšie? Podľa Pokrievku je dôvod jednoduchý - nič vám samo do zbierky nepribudne. K získaniu suvenírov treba vyvinúť osobnú aktivitu, chodiť na burzy, navštevovať pivovary, zberateľov a písať si. „Nepatrím k ľuďom, ktorí nový materiál položia do zbierky a tým sa to pre nich končí. Každý takýto predmet je v podstate malé umelecké dielko a zaslúži si, aby sme o ňom vedeli viac,“ vraví. Hlavne zberateľstvu pivných etikiet vraj vďačí za to, že veľmi dobre spoznal svet, históriu, kultúru a zvyklosti ľudí z mnohých krajín a ovláda základy viacerých jazykov.

Foto

Pomaly nie je čo zbierať

Pre Jána Pokrievku sa zberateľstvo pivných suvenírov stalo doživotným hobby. „Keď si uvedomím, koľko voľného času som venoval tvorbe zbierky, cestovaniu po burzách, pivovaroch, na zájazdoch, koľko peňazí som do toho investoval, tak to ani inak nejde,“ hovorí. Popri uplynulom desaťročnom šéfovaní zberateľskej asociácie je i hlavným redaktorom časopisu Pivné hobby a od roku 1992 aj predsedom Klubu zberateľov Porter club v Martine. S hnutím je mnoho rokov tak úzko spätý, že si ani nevie predstaviť, že by to prerušil alebo ukončil. Našťastie ho v tom rodina stále podporuje.

Zberateľské hnutie v oblasti pivných suvenírov prešlo v posledných rokoch výraznými zmenami. „Najdôležitejšie je, že sa nám podarilo zjednotiť zberateľské kluby pod asociáciu, že vydávame vlastný časopis a dokážeme na Slovensku zorganizovať raz do roka významné a veľké medzinárodné zberateľské podujatie európskeho charakteru,“ hovorí. Na druhej strane však, a nielen podľa neho, na zberateľské hnutie negatívne zapôsobili zmeny v slovenskom pivovarníctve.

Čo sa týka slovenského zberateľského materiálu, pri súčasnom malom počte pivovarov nie je pomaly čo zbierať. Do zberateľstva prenikol trhový mechanizmus, ceny si určuje každý sám a často sú neadekvátne ich skutočnej hodnote. Preto sa viacerí zberatelia venujú len istým vybraným kategóriám pivných suvenírov. „Som však rád, že na Slovensku nejde len o doménu starších ľudí, ako to je v niektorých iných krajinách. Je medzi nami už slušne zastúpená aj mladšia generácia.“

Zdroj: Domacnost Sme.sk | Autorka: Eva Andrejčáková | Foto: Peter Žákovič, archív Ivana Ozábala a Jána Pokrievku


Kdybychom vedle sebe postavili pět milionů půllitrů, vytvořili bychom pět set kilometrů dlouhou řadu piv, která by vedla z Chebu až do Vsetína. A právě takovou „pivní várku“ značky Schwarzenberg vyprodukovali v protivínském pivovaru od května 2009, tedy za necelý rok od chvíle, kdy se tato desítka začala vařit.

Jubilejní pětimiliontý půllitr piva Schwarzenberg natočil Karlu Schwarzenbergovi při jeho včerejší návštěvě pivovaru Michal Voldřich, sládek protivínského pivovaru. Setkání u jubilejní sklenice piva nebylo náhodné – pivovar založený roku 1598, patřil více než dvě stovky let do majetku knížecího rodu Schwarzenbergů. Obliba piva s erbem Schwarzenbergů na etiketě roste jak v Jihočeském kraji, tak i za jeho hranicemi.

Karel Schwarzenberg (nar. 1937) byl adoptován Jindřichem Schwarzenbergem (1903 - 1965), následovníkem rodu, který neměl mužského potomka, čímž se stal dědicem paláce ve Vídni, velkostatků Schwarzenberg v Bavorsku a Murau v Rakousku a řady dalších nemovitostí.

V prvních letech po sametové revoluci 1989 pomáhal nové vládě a především prezidentu Václavu Havlovi jako jeho kancléř navazovat diplomatické kontakty s nejvýznamnějšími státníky Evropy i celého světa.

Zdroj: K Brewery.cz


Nižší objemy prodejů s lepší strukturou značek

Společnosti Pivovary Staropramen klesly poprvé po šesti letech růstu celkové prodeje. Společnost u nás a v zahraničí prodala 3,02 milionů hektolitrů piva, což znamená meziroční pokles 7%. Stalo se tak v důsledku dopadu ekonomické krize na spotřebitelské chování jak na domácím, tak na zahraničních trzích. Společnost v očekávání nižší spotřeby na domácím trhu kladla důraz na prodej klíčové značky Staropramen, a tak největší podíl na poklesu prodeje společnosti měly především značky z levnějších segmentů.

Podobně jako v řadě jiných oborů byl loni také v pivovarnictví prodej poznamenán dopadem ekonomické situace na chování našich spotřebitelů i zákazníků a poklesem celkové spotřeby. Výsledné prodeje naší společnosti odpovídají našim původním očekáváním,“ řekl k oznámeným prodejním výsledkům generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen Zbyněk Kovář.

Domácí prodeje společnosti klesly o 6 %. Pokles se týká především značek Braník a Sládkův Měšťan, tedy značek z levnějšího, tzv. ekonomického segmentu. Naopak hlavní značky Staropramen a Ostravar zaznamenaly nižší pokles než je odhadovaný průměr trhu a posílily tak svůj tržní podíl. Platí to především o značce Staropramen, jejíž celkový pokles činil jen 2%. Odborníci odhadují pokles na domácím trhu o 5-7%.

Hlavním důvodem poklesu celkové spotřeby na domácím trhu byla změna spotřebitelského chování, kdy spotřebitelé zareagovali na pokles svého disponibilního příjmu a nejasnou ekonomickou situaci zejména omezením návštěv hospod a restaurací. „Lidé kvůli úspoře peněz přesunuli část konzumace z hospod a restaurací domů. Chtějí si však stále dopřát. Proto si tito lidé domů kupují osvědčené značky. Nám se loni podařilo na tento trend dobře reagovat. Prodeje lahví a plechovek značky Staropramen loni celkově vzrostly o 3 %,“ vysvětluje změny ve struktuře prodejů Zbyněk Kovář.

Prodej prémiových značek Stella Artois, Hoegaarden a Leffe na domácím trhu celkově klesl o 5%. Také tento segment, ve kterém je velká část spotřeby spojena s gastronomií, byl ovlivněn snížením počtu návštev a nižší útratou spotřebitelů v restauracích a hospodách.

Kromě změny chování domácích spotřebitelů se na výsledcích domácích prodejů projevil také úbytek zahraničních návštěvníků, především v turisticky atraktivních lokalitách Česka.

Export společnosti loni klesl o 11 %. Důvodem je dopad ekonomické krize na zahraničních trzích a s ním spojený pokles poptávky především v segmentu dražších prémiových piv, do kterého hlavní exportní značka společnosti – Staropramen, dlouhodobě patří. I nadále pro něj zůstávají hlavními exportními zeměmi Německo, Velká Británie, Švédsko a Slovensko.

Graf

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Patentní lahve na pivo 0,5l

[úterý, 6. duben 2010]

Poradí mi někdo kontaklt na dodavatele pivních lahví s keramickým uzávěrem? Budu jich potřebovat asi 100-500. Děkuji.

Aleš Ondrůšek

trebovskycmelak@seznam.cz

Patentní lahve na pivo  0,5l

Během dubna začně v želivském pivovaře po několikaměsíční odstávce a rekonstrukci opět výroba piva, novinkou bude pivo s příchutí borůvek.

V klášterní knihovně jsme našli ručně psaný recept z osmnáctého století na staré bylinné klášterní pivo, které budeme v upravené podobě vyrábět. A chystáme se také na piva nejrůznějších příchutí. Specialitou tak třeba bude pivo s příchutí borůvek,“ uvedl provisor kláštera Jáchym Jaroslav Šimek. Hlavní výroba se podle něj bude soustředit především na světlé čtrnáctistupňové pivo a na bylinnou specialitu.

K dostání bude na pultech po celé Vysočině a pro turisty také přímo v klášteře.

Vaření piva v želivském klášteře má mnohaletou tradici. Výlučné právo vařit tzv. klášterní pivo mají historicky pouze pivovary v majetku církevních řádů nebo alespoň s částečným majetkovým podílem. Želivský klášterní pivovar jako jeden z mála českých pivovarů může vařit pivo podle starých osvědčených postupů dodávající kromě specifické chuti i punc výjimečnosti.

Nápad na obnovení vaření piva vznikl v devadesátých letech minulého století. V Želivě tak vznikl minipivovar, kde se vařily tři druhy piva. Vedle klasického klášterního piva to bylo pivo medové a višňové. Po rekonstrukci čeká pivovar změna, která postupně rozšíří pivní sortiment o další speciality. Podle starých kronik se v želivském klášteře vařilo pivo několik století. Poté, co byl za doby komunistického režimu klášter přeměněný na koncentrační tábor pro katolické kněží a řeholníky, ztratila se kontinuita se starými tradicemi a zvyky.

Zdroj: Vysočina Regiony24.cz | Mediafax


Doslova letní výstav zaznamenal Rodinný pivovar BERNARD v letošním březnu, když prodal rekordní množství 17,8 tis. hl. nepasterizovaného piva. Tento výsledek je nejlepším měsíčním březnovým výstavem v celé novodobé historii pivovaru od privatizace v roce 1991. Meziroční nárůst prodeje piva v měsíci březnu byl 21 procent.

"Začátek roku nebyl prodejně příliš příznivý, projevilo se zvýšení spotřební daně a předzásobení velkoobchodů,“ hodnotí výsledky za první čtvrtletí spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: „ Březen, přestože byl chladný, předčil očekávání. A co se týká obchodních výsledků, byl pro nás skoro letním měsícem. V celém prvním čtvrtletí jsme prodali na klesajícím českém pivním trhu o 5 procent piva více, nežli vloni.

Výstav piva BERNARD byl v loňském roce 204 tis. hl. a roční tržby za pivo dosáhly 360 milionů korun, v roce 2008 to bylo 328 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který loni zaměstnával 138 lidí, meziročně stoupl z 350 na 386 milionu korun. Pro srovnání, např. v roce 2001 byl obrat 104,5 milionů korun, počet zaměstnanců 75.

Vzrůstající výstav piva staví Rodinný pivovar BERNARD především na vlastních surovinách - sladu, vodě a kvasniční kultuře z propagační stanice. Sladovna BERNARD v Rajhradě je jedním z mála výrobců tradičního humnového sladu, který je nejvhodnějším pro vaření nejkvalitnějších českých ležáků. Zhruba 55 procent produkce využívá pivovar pro vlastní výrobu piva. Zbytek sladovna prodává jiným pivovarům. V současnosti ve sladovně pracuje 25 lidí.

Zdroj: Protext.cz | Tisková zpráva


Budějovický Budvar vyvezl poprvé po šesti letech pivo do Nizozemska. Kamion veze jak sudy, tak lahve o objemu 0,33 a 0,5 litru světlého ležáku. Během několika týdnů se tak ležák Budweiser Budvar objeví na pultech obchodů a také čepovaný v několika restauracích.

Vzhledem k vyspělosti tamějšího pivního trhu a náročným zákazníkům je Nizozemsko pro Budějovický Budvar velmi zajímavou exportní destinací.

Nizozemsko je pro nás atraktivním exportním teritoriem. Místní zákazníci jsou velmi nároční na kvalitu piva a mají rádi také pivní speciality. Zároveň dokážou kvalitní pivo ocenit a zaplatit za něj odpovídající cenu,“ říká Dominika Kovaříková, obchodní manažerka Budějovického Budvaru pro oblast Beneluxu. Nizozemci mají na trhu k dispozici široký výběr pivních značek. Zároveň velmi rádi ochutnávají pivní speciality z dovozu. Potvrzuje to i podíl importovaných piv. "Ten je v Nizozemsku na úrovni 20 procent, v porovnání s ČR je to asi desetkrát více. Průměrná spotřeba piva na hlavu v Nizozemsku je ale nižší, činí 78,5 litru za rok," dodává Kovaříková.

Spolupráci s Nizozemskem jsme obnovili po šesti letech. Důvodem této odmlky bylo složité hledání vhodného partnera, který by splňoval naše náročné požadavky a v rámci velmi silně vyprofilovaného trhu by dokázal spolu s námi prosazovat zájmy a strategii naší znovuzaváděné značky,“ vysvětluje Kovaříková. Ideální importér musí být finančně stabilní, dlouhodobě úspěšný a musí mít velké zkušenosti v prodeji prémiových piv.

Budějovický Budvar v loňském roce vyvezl do 58 zemí celkem 580 000 hektolitrů piva. To je prakticky stejný objem jako v roce 2008. "Vzhledem k očekávanému poklesu českého exportu piva o více než 10 procent jde o velmi dobrý výsledek. Budějovický Budvar tím dále zvýšil svůj podíl na českém exportu na téměř 20 procent," uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec. Nově začal pivovar vyvážet do Spojených Arabských Emirátů, Mexika a Kosova.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Kreatívne štúdio SOFIAN vytvorilo pre pivnú značku STEIN komunikačnú kampaň na rok 2010. Jej ťažiskom bude aprílové nasadenie na web stránkach pivovaru plus facebook, v rozhlase, indoore a outdoore. Kampaň s rozpočtom 60 000 eur odštartovala 30.marca 2010 a potrvá v rôznych podobách do konca leta 2010. Informoval o tom Tibor E. Rostas z kreatívneho štúdia SOFIAN.

Pre nás je práca pre pivovarnícku spoločnosť veľkou výzvou. Značka STEIN je dôkazom, že technológia klasicky vareného piva môže byť skvelou odpoveďou na unifikovanú chuť europív. V poctivom varení sme našli kód k jednoduchému posolstvu v claime: Pivo, ktoré sa na nič nehrá. STEIN je vnímaný skôr ako pivo pre strednú a nižšiu vrstvu a podobne ako legendárne cigarety MARS si drží svoju klientelu. V tomto koncepte je pivo STEIN prezentované na pozadí troch profesií evokujúcich klasickú ťažkú mužskú prácu (hasič, zvárač a sústružník). Po tvrdej práci si však radi doprajú uvoľňujúce osvieženie a to je jednoduchý dôvod prečo v hedlajne tvrdíme, že každý deň končí dobre”, uviedol T. E. Rostas.

Obchodný manažér STEINU Vratko Krošlák k tomu dodal: ,,Naše pivo je varené klasickým spôsobom tak, aby sme dopriali konzumentom zlatistého moku nezameniteľnú chuť skutočného poctivého piva, ktorému sme dopriali čas 60 dní pre jeho dozretie. To však ešte nestačí na oslovenie zákazníka a preto sme naše pivo chceli k nim posunúť ešte bližšie a aj ukázať kto je našou cieľovou skupinou, prostredníctvom premyslenej účelovo zameranej kampane, a že práve jej sa budeme venovať. Nie je jednoduché skĺbiť cenu a kvalitu, no s pivom STEIN ponúkame konzumentom najlepšiu kombináciu na trhu.

Značka STEIN má jednu z najdlhších histórií – už 137 rokov, je súčasťou pivného trhu a ťaží z dlhoročnej skúsenosti s varením piva. Patrí k trvalým hodnotám Bratislavy a je neodmysliteľnou značkou tohto regiónu a okolia, kde je zákazník náročný na vnemy z prostredia a aj podľa toho sa rozhoduje akému pivu dá prednosť. V tomto sme našli ideálnu podporu v štúdiu Sofian. Pivo STEIN je vyrábané z prvotriedných vyberaných surovín, spracované špičkovými technológiami a uvarené podľa pôvodnej, originálnej receptúry z roku 1873. Očakávame, že ho budú vychutnávať nielen naši verní zákazníci, ale že kampaň osloví aj nových priaznivcov tohto výnimočného zlatého moku“.

Mediálny mix kampane je zameraný na oslovenie zákazníka rôznymi efektívnymi spôsobmi a vychádza z návykov správania sa konzumentov piva. Zloženie je skutočné rozmanité a obsahuje ochutnávky s novými promo stanoviskami na potravinových predajniach, e-marketingové spoty, redesign web stránky, bigboardy, bilbordy a citylighty s témami spomínaných troch profesií. Éter zaplnia nielen spoty v rádiách VIVA a Rádio SiTy Bratislava, ale aj súťaže a čítané oznamy o akciách v COOP Jednota Bratislava. Ďalej, by mala pozíciu značky podporiť aj kreatívna reklama na držadlách v mestskej a prímestskej doprave, plus 50x LCD plochy v električkách. V bratislavskej časti Polianky bude na jednej z budov veľkoplošný banner. Z printových médií využije kampaň denník ŠPORT, kde bude vkladačka s grafikou kampane a tematickými hracími kartami. Na predajné miesta sú určené P.O.S. (points of sale) materiály ako závesky na hrdlá fliaš, plagáty, cenovky, tematické prívesky , HoReCa segment je obohatený o aktualizovaný spotrebný materiál a pod.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Čas výletů a projížděk na bicyklu po Blanensku je tu. V neděli totiž lidé zahájili turistickou sezonu. Tradičně na nádvoří černohorského pivovaru a s novým rekordem. Sešlo se tam totiž přes sedm set majitelů zámků.

Recesistickou akci letos zpestřila novinka. Turistický salám si totiž běžci přehazovali jako štafetu.

Tímto způsobem urazili sportovci z Brna do Černé Hory osmadvacet kilometrů. „Salám měří přes metr, takže jsme měli obavy, aby se nám po cestě nezlomil. Dali jsme jej tedy do papírového tubusu na koberce,“ popsal pouť jeden ze sportovců sdružení Horizont Jan Macura. Když s dalšími běžci dorazil do Černé Hory, předal však lidem okousaný zbytek salámu. „Dovolili jsme si takovou lest. Pravý salám jsme nakonec odevzdali na pódiu,“ usmál se Macura.

Na zahájení sezony radní z Blanska, Boskovic a Černé Hory spolu s majiteli pivovaru vždy symbolicky nakrojí první letošní turistický salám. Štangli pak ochutnají i unavení turisté.

Pokořili rekord

Kromě hašení žízně zrzavým nápojem, pojídání nejrůznějších pochoutek, jízdy Josefa Zimovčáka na velocipedu a poslechu dobré muziky stihli lidé překonat další rekord. Tentokrát se v Černé Hoře sešlo nejvíce majitelů zámků. „Lidé museli prokázat, že mají zámek, a to výpisem z katastru nemovitostí nebo tím, že si přinesli libovolný trojrozměrný předmět, který se takto nazývá,“ přiblížil jeden z pořadatelů akce Jiří Kučera. Podle něj se tak na nádvoří pivovaru dostala nejedna zajímavost. Přítomné pobavil plastový zámek panenky Barbie, zámek z vizovického pečiva, hydraulický zámek či album kapely Visací zámek. Pár turistů dokonce dorazilo spoutaných pouty. Odvážný byl muž, který skrýval pod trikem umělá ňadra a jedno z nich ozdobil piercingem ve tvaru zámku. „Zajímavé byly také modely papírových zámků, které turisté nosili na hlavě. Nejmenší zámek, který jsme zaznamenali, měřil pouhé tři milimetry,“ doplnil Kučera.

Klasické malé visací zámky si vzali na cestu dcery Michaely Dufkové z Boskovic. „Já jsem chtěla uspět se zámkem v mobilu, ale to mi neprošlo. Nebyl trojrozměrný,“ sdělila žena. Ta se s rodinou vydala z Lipůvky po červené a zelené značce. Lesem urazila dvanáct kilometrů.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová


Pivovárek ve Vyšším Brodu v pátek večer představí nové pivo vyrobené podle starobylé vyšebrodské receptury. Majitel a sládek Jiří Fojtl popsal, že recepturu s pomocí historiků a pamětníků dával dohromady více než rok. Výsledkem je dvanáctistupňový speciál - červený Jakub.

Jedná se o speciál červené barvy podle původní receptury, kterou se nám podařilo částečně zrekonstruovat. Zjistili jsme, které bylinky kdysi do piva přidávali a zhruba v jakém poměru. Dále jsme už vycházeli z obecných dobových pramenů. Slad se tehdy vyráběl podobnou technologií jako dnes, nicméně například se sušil pomocí kouře, který pak částečně přešel i do sladu a pivu dal lehce zauzenou příchuť,“ dodal Fojtl.

Minipivovar Jiřího Fojtla navazuje na tradici pivovarnictví. Ve vyšebrodském cisterciáckém klášteře se poprvé pivovar uvádí již v roce 1380 a další, Měšťanský pivovar působil ve Vyšším Brodě v letech 1530-1944.

Vyšebrodskému pivu Jakub věnujeme v sobotu 3. dubna další díl seriálu Seznamte se s pravými šumavskými výrobky. Poslouchejte náš odpolední radioproud Fontána po 16. hodině.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Václav Malina


Jedinečný nápoj si vychutnali iba Žilinčania a Liptáci! Na Zelený štvrtok v Žiline a v liptovských Kvačanoch čapovali zelené pivo.

Všetci pijú iba zelené pivo,“ potvrdili nám čašníčky Alexandra (21) a Kristína (23) zo žilinskej reštaurácie. „Nesklamalo nás, chutí dobre,“ zhodnotila unikátne pitie skupinka mladých. Polliter stál 1,99 eura.

Zelené pivo však uvarili na Morave. Kvasí osem dní, čím získa 13-stupňovú silu a typickú horkú chuť. Zelenú farbu mu dodáva bylinkový výluh, ktorého zloženie pivovarníci taja. Ale vraj by v ňom mali byť najmä eukalyptové listy.

Lenže zeleným pivom sa môžeme pochváliť už aj na Slovensku. Tento rok ho prvý raz uvaril minipivovar v Kvačanoch pri Liptovskom Mikuláši. Má 11,5 stupňa, zelenú farbu mu dodala žihľava a polliter stojí 1,90 eura. Môžu ho ochutnať pivári počas celých veľkonočných sviatkov.

Zdroj: Pluska.sk | Jana Pustayová


Pokud chcete spojit jarní víkendový výlet s gastronomickým zážitkem, možná vás potěší, že v chyšském Zámeckém pivovaru lze o víkendu ochutnat speciální velikonoční pivo.

Začínáme tak sezonu,“ vysvětlil majitel zámku i pivovaru Vladimír Lažanský, který právě kontroloval ve varně pivo před dokončením. „Připravujeme čtrnáctistupňové medové pivo,“ upřesnil.

O kvalitě piva z chyšského minipivovaru, které připravuje sládek Robert Maňák, svědčí mnohá ocenění. Zatím poslední je první místo v kategorii „světlý ležák zminipivovaru“ z Reprezentačních slavností piva v Táboře.

Novogotický zámek Chyše se může pochlubit nejen parkem o rozloze devíti hektarů a hlavním prohlídkovým okruhem, ale také historickým sklepením, studnou, střílnou a expozicí, věnovanou Karlu Čapkovi. Slavný spisovatel, který na zámku v Chyších působil od května do září 1917 jako vychovatel, měl v té době svá velká díla teprve před sebou a jako čerstvě vystudovaný doktor filozofie hledal práci. Když mu hrabě Lažanský nabídl místo vychovatele pro svého syna, s díky jej přijal. Ačkoliv jeho pobyt na zámku trval necelý rok, inspiroval jej k mnoha literárním dílům, jež později vznikla.

Podle Vladimíra Lažanského mají například všechny postavy známého románu Krakatit předlohy ve skutečných lidech z prostředí chyšského zámku.

Také námět divadelní hry Věc Makropulos vyhází ze staré zámecké legendy, spojené s Chyší. Podle této legendy bratr majitele panství sloužil u dvora císaře Rudolfa v Praze, kde se seznámil s alchymií. Nechal si tedy od alchymistů vyrobit tehdy populární elixír věčného mládí, který na sobě zkoušela knížecí neteř.

Nesmrtelná duše dodnes bloudí v zámeckých prostorách

Od staroby a smrti ji to neuchránilo, ale podle pověsti se její duše stala nesmrtelnou a dodnes bloudí v zámeckých prostorách. Právě na základě této pověsti napsal Karel Čapek Věc Markropulos.

K vidění jsou i portréty členů rodu Lažanských, které byly do Chyše zapůjčeny ze zámku Krásný Dvůr. Mezi nejznámější patří například Prokop II. Lažanský, který byl v letech 1805 - 1823 místodržícím na Moravě a ve Slezsku.

Trofeje antilop, kudu a dalších afrických zvířat zase zapůjčila Vladimíra Bromwlee, Češka žijící v Jihoafrické republice, Sbírku zdědila po svém otci, který zvířata skolil a nechal preparovat v Africe, odkud byla převezena do Prahy.

Kulturou žije zámek i ve třetím tisíciletí. Po několika úspěšných koncertech v zámecké zahradě je na 13. srpna naplánován koncert Radima Hladíka se skupinou Blue efekt.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Libor Michalec


Podle právní analýzy Znojmo nemá šanci zpochybnit někdejší převod svého podílu v pivovaru Hostan. Radní zadali ještě ekonomické posouzení směny.

Právně nenapadnutelný, ale přinejmenším nešikovný a pro město v důsledku nevýhodný. Tak vypadá podle rozboru právníků předloženého vedením města zastupitelům postup znojemské radnice při převodu podílu v tehdejším pivovaru Hostan. Před deseti lety jej město vyměnilo za zbudování jižní přístupové cesty ke znojemskému hradu.

Transakce jako taková je nezpochybnitelná, formálně vše zřejmě proběhlo tak, jak mělo. Faktem ale je, že jižní cesta zůstala v majetku pivovaru a město na ni má jen výpůjční smlouvu,“ shrnul základní výsledek desetistránkového právnického rozboru starosta Petr Nezveda a zdůraznil, že podle výsledků analýzy může druhá strana smlouvu o výpůjčce vypovědět. Právníci města dospěli k závěru, že ujednání o zrušení výpůjčky, které majitele pivovaru velmi omezuje, by před soudem nejspíš neobstálo.

Nezveda upozornil, že autoři rozboru neřešili ekonomickou stránku věci. „Neposuzovali, ani nemohli posoudit, oprávněnost částky za transakci. Proto rada zadala ještě zpracování ekonomické analýzy,“ dodal starosta. Stavba cesty otevřené před deseti lety stála tehdy přes deset milionů korun.

Radní Jiří Kacetl, z jehož podnětu rada právní rozbor zadala, má už nyní za to, že tehdejší vedení města uzavřelo nevýhodný obchod. „Víme, že jen nerozdělený zisk společnosti činil v době oné transakce třicet milionů korun. A to nemluvíme o hodnotě třiceti procentního podílu. Tehdejší rozhodnutí zastupitelstva je zjevně ekonomicky nevýhodné,“ řekl Kacetl.

Podle jeho mínění udělalo město chybu v tom, že vůbec podíl prodávalo. Vyslovil i domněnku, že už před deseti lety museli zástupci města počítat s variantou, že pivovar v historickém jádru Znojma musí v budoucnosti čekat útlum.

Tehdejší první muž města, dnešní místostarosta Pavel Balík, kritiku rezolutně odmítl.

Před deseti lety byly docela jiné podmínky než nyní. Teď jsou akorát všichni chytří. Trvám na tom, že vše bylo tehdy nadstandardně v pořádku,“ uvedl místostarosta. Smlouvu o zápůjčce považoval za dostatečné zajištění přístupu k hradu a rotundě.

Podle nynějšího vedení města je ale právě majetkoprávní nejistota ohledně jižní cesty na hrad jedním z důvodů, proč má Znojmo už uzavřený pivovar koupit.

Důvody jsou dva. Jednak je to významný areál na lukrativním místě, na který by mělo mít město bezprostřední vliv, a jednak zajištění přístupu k hradu a rotundě. Nelze říct, že by jeden z nich měl výrazně vyšší váhu,“ uvažoval starosta Nezveda. Poukázal ovšem na to, že kdyby mělo Znojmo lépe zajištěný vztah k cestě, mělo by zcela jinou vyjednávací pozici.

Konečné znění smluv o prodeji pivovaru nyní ladí právníci města a pivovarského gigantu. „Dohodli jsme se, že dokud smlouvy nedostanou radní a zastupitelé, nebudeme jednání komentovat,“ konstatoval Nezveda.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

[Znojmo] 07:44 [permalink] [reaguj]


Dnes již přestává být vzácností najít na nápojovém lístku restaurace více než pouhé jedno nebo dvě piva, ale nabídce restaurací Pivovarský dům a Pivovarský klub se hned tak něco nevyrovná.

Foto

Restaurace a minipivovar Pivovarský dům v Ječné ulici v Praze 2 je v provozu již více než dvanáct let. Najdete zde dobrou českou kuchyni a na čepu vždy minimálně 8 druhů na místě vařených, nefiltrovaných a nepasterizovaných piv, od světlé a tmavé "klasiky" plzeňského typu přes svrchně kvašené pšeničné až po piva nejroztodivnějších chutí a typů, za kterými byste jinak museli cestovat světa kraj.

Tato restaurace je již natolik známá a populární, že není nutné ji sáhodlouze představovat. Ostatně – málokde jinde dnes můžete spatřit ve dveřích restaurace frontu hostů trpělivě čekajících na příští volný stůl, krize–nekrize, jako právě tady.

V karlínské Křižíkově ulici, přesně naproti Hudebnímu divadlu Karlín, můžete nalézt mladšího brášku Pivovarského domu, který se ve svých necelých pěti letech má čile k světu. Je jím Pivovarský klub, který v nabídce množství druhů piva v naší zemi nemá dosud konkurenci.

Foto

U zrodu tohoto skutečně unikátního podniku byl zdánlivě jednoduchý nápad "otočit" obvyklý poměr počtu nabízených piv a pokrmů. A tak si zde můžete lámat hlavu, čím spláchnete vybranou lahůdku z tradiční české kuchyně nebo některé z přírodních grilovaných mas, mezi kterými najdete i steak z klokana nebo pštrosa.

Výčep se šesti pípami nabízí neustále se měnící sestavu piv, jejichž celkový součet od zahájení provozu již přesáhl 350 druhů. Stálá nabídka lahvových piv čítá minimálně 220 položek.

Najdete v ní především neuvěřitelně bohatou sestavu z produkce českých pivovarů, ale také vybrané lahůdky z mnoha dalších zemí, od Německa a Belgie až po země obvykle nepovažované za tradičně pivní, jako je třeba Turecko, Kuba nebo Čína.

A pivo se zde podává nejen v poháru, ale i na talíři. Takové zvěřinové ragú na porteru, palačinky s pivní marmeládou či pivní dort opravdu hned tak někde jinde nedostanete...

Foto

Za dobu své existence se stal Pivovarský klub nejen neodmyslitelným místem na gastronomické mapě Prahy, ale také dějištěm degustací, klubových setkání a dalších akcí. Pro příklad můžeme jmenovat třeba párování sýrů s výběrem pivních speciálů, časté prezentace malých a méně známých pivovarů nebo třeba večer věnovaný pivní videoreklamě.

A komu je to všechno málo, může si zde pod dohledem odborníka uvařit svoji vlastní várku piva libovolného typu, od českého ležáku přes svrchně kvašené pivo pšeničné až třeba po irský stout.

Vy, kdo jste milovníci dobrého piva, byste si tento podnik neměli nechat ujít. Budete vítáni kterýkoli den, od času oběda až téměř do půlnoci. Ale pokud chcete přijít večer, udělejte si raději rezervaci.

Zdroj: Sdělení iDNes.cz | Komerční sdělení


Velikonoční Purkmistr

[čtvrtek, 1. duben 2010]

Při příležitosti velikonočních svátků uvařil Pivovar Purkmistr světlý velikonoční 15°speciál,který je od dnešního dne na čepu. Pivo je uvařeno klasickým dvourmutovým způsobem ze 3 druhů sladu a je 3x chmeleno.

Má plnou, velmi jemnou chuť s hutným sladším základem, je jemně nasycené kysličníkem uhličitým a má bohatou hustou pěnu, ze které vystupuje příjemné chmelové aroma.

K pivu je podáváno speciální velikonoční menu zahrnující vaječnou tlačenku, jarní kuřátko plněné bylinkovou nádivkou a na závěr je podáván jahodový dort se šlehačkou.

Ve dvoře pak bude možno shlédnout pletení velikonoční pomlázky, v prodeji budou korálky, kameny a pivovarská mince.

Zdroj: Pivovarský dvůr Plzeň | Autor: Petr Míč


Vratné láhve jsou nejlepším obalem pro nápoje. Mají nízký dopad na životní prostředí, při jejich užití vzniká minimální objem odpadu, zaručují zachování kvality nápoje a jsou i levné. Přesto vratné láhve z našeho trhu mizí. Využívají je převážně pivovary, roli hraje zejména tradice a oblíbenost mezi českými zákazníky. Záleží tedy na spotřebitelském chování a důsledném vyžadování vratných obalů, zda se sklo vrátí také do regálů s dalšími nápoji.

Skleněné vratné láhve jsou z obchodů vytlačovány PET obaly (1), ve kterých se dnes prodává většina balených nealkoholických nápojů. "Plastové obaly však zbytečně zatěžují životní prostředí, znamenají nadměrný objem odpadů, a to i poházených po krajině. Třídění PET lahví je náročné, radnice měst si často stěžují, že lidé dávají do kontejnerů nezmáčknuté láhve, což silně prodražuje systém jejich sběru,“ upozorňuje Jitka Straková z českobudějovické pobočky Arniky. Její slova potvrzuje i studie Ministerstva životního prostředí k dopadům PET na životní prostředí, jež porovnává environmentální dopady celého životního cyklu nápojových obalů v ČR. Z hlediska energetické a materiálové náročnosti výroby, distribuce a likvidace jsou PET láhve k životnímu prostředí méně šetrné, než vratné skleněné obaly. Ze studie například vyplývá, že PET láhve takto přispívají významněji ke globálnímu oteplování, poškození ozonové vrstvy, okyselení prostředí, malé PET láhve s obsahem do jednoho litru přispívají i více k tvorbě smogu i eutrofizaci půdy než vratná skleněná láhev (2).

Poslední nápoj, který je běžně stáčen do skleněných vratných lahví, je pivo. Čeští pivaři možná nevědomky udržují v chodu poslední fungující článek systému zálohovaných vratných obalů, a tím přispívají k prevenci vzniku odpadu. Upřednostněním piva ve vratné skleněné lahvi před pivem v PET lahvi a plechovce šetří neobnovitelné suroviny (ropu v případě PET lahví a bauxit v případě hliníkových plechovek), vodu i energii. Zamezuje se tak navíc produkci nebezpečných odpadů, které jsou spojeny s výrobou nápojových plechovek.

Arnika provedla průzkum mezi pivovary z jihočeského kraje a zjistila, že PET obaly ani plechovky nepoužívají pro své produkty Pivovar Platan a Měšťanský pivovar Strakonice. Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar (B.B.) a Eggenberg používají vedle vratného skla také plechovky. Žádný z jihočeských pivovarů nestáčí podle svých vyjádření do PET obalů.

Hlavní motivací pro využívání skleněných obalů českými pivovary ovšem není jejich šetrnost k životnímu prostředí, ale spíše tradice a obliba u zákazníků. Vyplývá to z vyjádření zástupců oslovených pivovarů, které stáčejí své produkty do skleněných lahví: "Sklo je spotřebiteli-pivaři vnímáno jako tradiční, oblíbený obal," říká Barbora Burešová ze společnosti K Brewery Trade, provozující Pivovar Platan, a doplňuje: "Nezanedbatelnou roli hraje i vysoká pořizovací cena linky stáčející pivo do PET lahví“. Skutečností také je, že skleněné láhve zachovávají kvalitu piva. PET láhve propouští kyslík a oxid uhličitý, což má vliv na chuť nápoje.

PET láhve mají také své výhody, jsou například lehké a nerozbitné. Ale i pro PET láhve platí to známé, že „všeho moc škodí“. Přestože v současnosti se podle společnosti EKOKOM v ČR recykluje 60 % všech PET lahví, stále připadá na každého občana ČR téměř 70 PET lahví vyhozených do směsného odpadu. „Planeta Země není na jedno použití. Vratný obal je ideálním preventivním opatřením z hlediska vzniku odpadu. Stát však trh s vratnými lahvemi nechal zhroutit. Špatná legislativa nutí firmy užívající vratné láhve vykupovat zpět i obaly, které nejsou jeho. Proto se má snižovat záloha na 0,7 litrové láhve na minerálky ze tří na jednu korunu. Stát selhal i dalším způsobem. Bylo jasné, že mnoho lidí bude raději kupovat nápoje v PET lahvích než ve skle. Přesto stát prodej nápojů ve skle zbytku neusnadnil,“ upozornil Milan Havel, vedoucí projektu Zdravá planeta pro zdravé děti, v jehož rámci se Arnika zaměřila na vratné obaly a další předměty běžné spotřeby. Projekt je zaměřen na propagaci trvale udržitelné spotřeby. "Chceme na příkladech z běžného života ukázat, že chovat se při každodenních nákupech zodpovědně k našemu zdraví i zdravému životnímu prostředí pro budoucí generace není nikterak složité. Stačí nakupovat s rozmyslem," uvedl Milan Havel. Projekt podpořil Státní fond životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí a Magistrát hlavního města Prahy.

Výhody vratných lahví:

1) Vratné lahve šetří suroviny a energii

Vratná skleněná láhev spotřebuje během životního cyklu nižší množství energie než PET láhev. K úsporám energie dochází díky opakovanému použití. Suroviny pro výrobu vratných lahví se nestávají po prvním použití odpadem. Skleněná láhev je v průměru využita čtyřicetkrát, poté se dá mnohokrát recyklovat. Recyklací PET lahví už nikdy nezískáváme stejnou láhev, z recyklovaného materiálu se vyrábí textilní stříž, izolační materiál apod.

2) Vratné lahve snižují znečištění z výroby a likvidace obalů

Průmysl nápojových obalů se podílí na globálním oteplování, acidifikaci (okyselení) a eutrofizaci (obohacení živinami) prostředí, na smogu i poškození ozonové vrstvy. Ke znečišťování prostředí dochází hlavně při výrobě, přepravě a likvidaci obalů. Opakované použití nápojové láhve může znečištění životního prostředí zmírnit.

3) Vratné lahve předcházejí vzniku odpadu

Přechod od vratných k jednorázovým PET lahvím s sebou přinesl velké množství (objem) odpadu. Vratné lahve nám umožňují vzniku odpadu předcházet.

4) Vratné lahve snižují znečištění prostředí pohozenými obaly

Zálohový systém motivuje zákazníka k vrácení obalu. Lahve tak nekončí na černých skládkách nebo pohozené v krajině (téměř třetina volně pohozených obalů pochází z nápojů) (Zdroj: MŽP ČR, studie dostupná na http://www.mzp.cz/cz/studie_o_problematice_obalu).

5) Vratné lahve jsou levnější

Zavedení vratných lahví je pro spotřebitele ekonomicky výhodné. Vratná láhev je levnější.

6) Vratné lahve nepřenášejí zodpovědnost za odpad z producenta na zákazníka/obec

Při používání vratných lahví je za své obaly odpovědný ten, kdo je uvádí na trh. Většina lahví se díky záloze k výrobci či distributorovi vrací. Naopak při používání nevratných PET lahví nese zodpovědnost za produkci odpadu konečný spotřebitel, respektive obec.

7) Zálohovaný obal slouží opakovanému využití a recyklaci

Díky zavedení záloh na nápojové obaly v evropských zemích dosahuje jejich recyklace až 95% účinnosti (Německo, Norsko). V České republice se daří recyklovat asi 60 % PET lahví a téměř žádné nápojové plechovky (Zdroj: http://www.mzp.cz/cz/studie_o_problematice_obalu ).

8) Ze skla se neuvolňují nebezpečné látky

Používání vratných skleněných lahví je nejen ekologické, ale zároveň zdraví bezpečné. Skleněná lahev je totiž vyrobena z netečného materiálu, ze kterého se neuvolňují žádné nebezpečné látky. Kanadsko-německá studie z roku 2005 prokázala uvolňování antimonů z plastových (polypropylenových a především PET) lahví do balené vody. Antimon neboli stibium je toxický těžký kov postihující krvetvorbu a přispívající ke vzniku rakoviny. Balená voda v PET lahvi dosahovala třicetkrát vyšších koncentrací antimonů než ve skle. S délkou skladování vody v PET lahvi se koncentrace antimonů navyšovala. (Poznámka: V ČR zatím vyšší koncentrace antimonu zjištěny nebyly).

Poznámky:

(1) Co je PET, jak se recykluje a likviduje

PET neboli polyethylentereftalát je nejvýznamnějším termoplastickým polyesterem. Vyrábí se z ropy. PET láhve lze rozemlít a znovu využít. Většina recyklátu nachází uplatnění v textilním průmyslu.

(2) Studie „Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA MŽP“

je ke stažení zde (velikost 5 MB): http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/studie_o_problematice_obalu/$FILE/OODP-Studie_LCA_napojovych_obalu-20100111.zip

Stránky projektu Zdravá planeta pro zdravé děti: http://www.toxik.arnika.org/zdrava-planeta

Zdroj: Ekolist.cz


Pivovar zatím bourat nebudou

[čtvrtek, 1. duben 2010]

Jednou z velmi dobrých zpráv, která doslova radostí zaplavila i redakci Kladenského deníku, je ta, že budova historického pivovaru v Buštěhradu, jemuž ještě před pár měsíci hrozilo, že bude srovnán se zemí, zatím zůstane na svém místě.

Foto

Kvůli tomu, že jedinečný objekt nedozírné historické hodnoty měl nadobro zmizet v propadlišti dějin, vyvinula řada jeho zachránců za poslední dva roky veliké úsilí na jeho záchování.

Díky iniciativě občanského sdružení Buštěhrad sobě, vedení obce a především studentů architektury, kteří se rozhodli podpořit stavbu bez nároku na honorář, se možná podaří vytvořit zajímavý a jedinečný projekt, jejž možná majitel objektu nakonec rád uplatní.

Pivovar přestavěný naposledy v 19. století je soukromým majetkem společnosti Level Holding. Ta ho v devadesátých letech získala v privatizaci a nyní má s objektem svůj záměr. Jedním z nich je zbourání pivovaru a na jeho místě výstavba bytového domu s podzemními garážemi. Firma se před časem snažila areálu zbavit, ale za cenu 24 milionů je téměř neprodejný.

Proto společnost od počátku volila cestu nejmenšího odporu a tím bylo již zmíněné zbourání objektu. Přesto se nyní stalo cosi zásadního, co může vše zvrátit opačným směrem.

Podle jedné z iniciátorek záchranných akcí, architektky Daniely Javorčekové z Buštěhradu, Firma Level přijala nově nabídku profesora Václava Girsy, vedoucího ústavu Památkové péče Fakulty architektury ČVUT, že zadá studii rekonstrukce pivovaru zpracovat studentům.

Stane se tak v září. Level by tím mohl zadarmo získat odhadem tři až pět studentských prací. Výsledek nebude sice zcela profesionální, ale jistě se objeví velmi zajímavé podněty. Firma se poté rozhodne, co dál,“ sdělila Kladenskému deníku Javorčeková.

Vedení firmy Level se nebrání smysluplnému zachování některé z neponičených částí areálu. „S ohledem na skutečnost, že naše společnost zatím nenašla využití budov, nabízeli jsme možnost spolupráce, případně nájmu nebo prodeje společnostem zabývajícím se pivovarnictvím, které ale s ohledem na technický stav areálu jakoukoliv možnou spolupráci odmítly,“ uvedl generální ředitel společnosti Level Vlastislav Paseka.

Doplnil, že dobrovolnou spolupráci ze strany studentů vítá. Ta může začít ale nejdříve v září.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autorka: Kateřina Husárová | Foto: Robert Božovský


«« « Strana 841 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI