Společnost Niva z Dolního Přímu na Hradecku je jedním ze tří výrobců, kteří na český trh dodávají plísňový sýr Niva. Patří k nejstarším sýrárnám v Česku. Za svůj výrobek se zelenou plísní už dostala společnost hodně ocenění.

Jedna z legend vypráví, že pasák ovcí si zapomněl svačinu v jedné z mnoha jeskyní u jihofrancouzské vesnice Roquefort, a když se pro ni vrátil, našel už ovčí sýr prorostlý zelenou plísní. Tak objevil delikatesu. Právě slavný sýr Roquefort stál u zrodu české Nivy.

Ke konci 40. let minulého století se sýraři v Československu pokoušeli vyrábět sýr podobný Roquefortu, ale Francouzi si vymohli, že jejich název nesmí použít. A tak vznikla Niva, barva sýra prý připomínala modrozelené říční louky - nivy. Nevyrábí se však jako francouzský sýr z ovčího, ale z kravského mléka.

Jedním z prvních výrobců byla i někdejší harrachovská sýrárna v Dolním Přímu.

„U nás se to zkoušelo od roku 1946, do té doby se tu vyráběl ze sýrů jen dezertní sýr Romadour. Na začátku 50. let se přidali další výrobci. Dnes tu vyrábíme jedině Nivu,“ říká jednatel společnosti Niva v Dolním Přímu Jiří Bednář.

Soukromá společnost funguje od roku 1995 a po krachu mlékáren v regionu je jedinou sýrárnou v kraji. Je také jedním ze tří výrobců sýru niva v Česku.

Klíčem k úspěšné produkci je nejen vlastní technologie, ale i někdejší harrachovské sklepy, kde bochníky bílozeleného sýra asi měsíc zrají. Ale nad otázkou, jak sýr vlastně vzniká, se Jiří Bednář obrní mlčením.

„Každý výrobce má svůj vlastní technologický postup a kvůli konkurenci ho samozřejmě tají. Je to složitý proces a doma si takový sýr rozhodně nevyrobíte. Jde o použití různých kmenů plísní, jejich míchání, sledování teplot a vlhkosti a také o způsob solení. U nás například sýr solíme na sucho, tedy nemáčíme ho v solné lázni. Tak se to dělalo původně,“ říká Bednář.

Stejné tajemno zahaluje i výrobu francouzského Roquefortu. Tamní název může mít jen sýr, který zraje v jeskyních kolem stejnojmenné obce. A uvnitř je zakázáno fotografovat.

V Dolním Přímu mají místo jeskyní bývalé pivovarské sklepy. Pivo se tam ukládalo přes dvě století, než pivovar koupil hrabě Harrach a přeměnil jej na sýrárnu. Stálou teplotu ve sklepích zajišťoval rozdrcený led v ledových komorách až do roku 1998. Harrachovský smetanový sýr byl v kraji velmi oblíbený. Příprava sýrů je složitá. V určité fázi se musí sýrové bochníky propichovat, aby se udělal prostor pro vzduch, který plíseň potřebuje. Tudy odcházejí zplodiny při štěpení tuků a bílkovin. Niva zraje ve sklepích čtyři až pět týdnů, pak jde na pulty obchodů.

„Nic se nestane, když si lidé nechají Nivu v lednici déle. Jen bude zralejší a pikantnější,“ říká jednatel společnosti.

Že chutná i kulinářským odborníkům, svědčí diplomy z celostátních i krajských přehlídek na chodbě k podnikové prodejně.

Dolní Přím vyrobí ročně asi tisíc tun Nivy a zásobuje převážně prodejny v Česku, jen menší množství vyváží na Slovensko. Mléko sváží od jedenácti farmářů v okolí. Denně ho na výrobu sýrů spotřebuje 30 tisíc litrů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vladimír Bílek

Je to jako „ohraná deska“, když starosta Oldřich Čtvrtečka hájí prodej Pivovaru Náchod: „Prodali jsme dobře a nejlepší nabídce,“ odpovídá už rok na otázky k problémové transakci, na které město podle opozice prodělalo 35 miliónů korun.

Když minulý týden přišla policie a obvinila ho ze tří trestných činů, vyrukoval s odpovědí: „Obvinění bylo vzneseno na základě zpráv z tisku. A také na základě vyjádření osob, které neznám,“ reagoval pro Deník. „Je to nesmysl. Samozřejmě se budu bránit právní cestou,“ dodal.

Ve středu na tiskové konferenci oznámil, že už podal proti obvinění stížnost. Pak zaútočil na regionální média, která obvinil z toho, že mohou za jeho trestní stíhání. Bez důkazů obvinil Echo i Náchodský deník. Následoval útok na opozici, terčem byla ČSSD. Obvinění odmítla, stejně se zachovalo Echo i Náchodský deník.

Starosta vede „boj“ i s policií?

Způsob jednání starosty se promítá i do komunikace s policií. Svůj nezájem odpovídat na otázky související s prodejem pivovaru vyjádřil už loni na podzim, kdy ho Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality vyzval k podání vysvětlení. Výpověď odmítl. „Neviděl jsem důvod, proč vypovídat. Všechny dokumenty k prodeji pivovaru jsem už předal policii při její návštěvě na radnici. Nebyl důvod, cokoliv říct,“ hájí svůj postoj starosta.

S obviněním ze tří trestných činů: Zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku a maření výkonu úředního rozhodnutí, přistálo starostovi na stole další předvolání. Bude mluvit? „S právním zástupcem jsme se dohodli, že tam půjdu. Vypovídat budu,“ tvrdí.

Žalobce říká: Vyšetřování nekončí

Vyšetřování okolností, za kterých byl výrobce piva Primátor prodán do vlastnictví LIF a.s., stále nekončí. „Budeme vyslýchat ještě několik svědků. Pan starosta je mezi nimi,“ potvrdil státní zástupce Vladimír Štěpánek. „Podrobnosti vám neřeknu, informační embargo trvá,“ dodal. Kdy lze očekávat výsledek a tedy i závěr šetření? „Ze zákona na to máme tří měsíce. Lhůtu dodržíme,“ dodal žalobce.

Při prověřování prodeje pivovaru nezahálí ani Krajský soud v Hradci Králové. Právě jemu doručil Pivovar Holba a.s. hned dvě žaloby. Důvod? Neuspěl ve výběrovém řízení na prodej náchodského pivovaru, a to přesto že za něj nabídl 185 miliónů, což je o 35 víc, než dal vítězný LIF.

V žalobě, kterou soud řeší, se Holba domáhá ochrany proti nekalé soutěži. Už se mělo jednat, ale došlo ke zdržení. „Přišli dva dny před jednáním a žalobu doplnili. Žádají navíc určení neplatnosti smlouvy o prodeji,“ sdělila soudkyně Ludmila Kolářová. Soud změnu žaloby přijal a dal ji k vyjádření žalovaným. Těmi jsou LIF a.s. i Město Náchod. LIF už podal odvolání, o kterém bude rozhodovat Vrchní soud v Praze. „Spis dnes odesílám,“ sdělila Deníku ve středu soudkyně Ludmila Kolářová...

NÁZOR: Jak to vidí Jiří Máslo: Starosta se brání aneb Účel světí prostředky?

Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka (ODS) byl obviněn ze tří trestných činů. Za to, jak osobně ovlivnil průběh prodeje náchodského pivovaru. Policie jeho chování zhodnotila jako zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku a maření výkonu úředního rozhodnutí. Starosta obvinění odmítá a má pro něj vysvětlení. Obvinění mu „přivodily“ články v novinách Echo a v Náchodském deníku. V Echu proto, že ho vlastní náchodský zastupitel za SNK-ED Karel Petránek a píše do něj redaktor Miroslav Brát (ČSSD). Oba jsou tedy v opozici. Starosta však zapomněl říct, čím mu pánové ublížili? Co o něm napsali? To u Náchodského deníku byl přesnější: Poškodit ho měl článek „Starosta prodal pivovar za zády zastupitelstva“, který údajně vyšel dva týdny po jednání, kde zastupitelé prodej schválili. Ovšem, chyba se vloudila… Článek s takovým titulkem, ani takového obsahu v Deníku nevyšel. A starosta? Na žádost redakce nebyl schopen svá slova doložit. „Posílám jen článek, který pana starostu nejvíc rozčílil,“ vysvětlila mluvčí radnice Nina Adlof. Starosta tak znovu útočil, obviňoval, ale bez důkazu. Snad se ve snaze bránit sebe sama jen řídil nechvalně známým „Účel světí prostředky“? Má se tak chovat starosta města? Má domněnky, spekulace a výmysly používat jako obranu, když dojde na to, aby vysvětlil policejní stíhání vlastní osoby? Zaslouží si takový politik důvěru veřejnosti?

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor a foto: Jiří Máslo

V Budějovickém Budvaru byl do ostrého provozu spuštěn unikátní systém pro ukládání přepravek a kartonů s hotovým pivem na palety. Jeho součástí je robotické rameno, které zajišťuje přesné ukládání kartonů nebo přepravek na palety. Jedná se o první použití podobného robota v českém nápojovém průmyslu. Nové zařízení je výkonnější, úspornější, plně bezobslužné a má nižší hlučnost. Protože se jedná o divácky atraktivní pracovní operaci, je robot umístěn v blízkosti turistické prohlídkové trasy. Hodnota investice je 41 miliónů Kč.

V Budějovickém Budvaru byla ukončena další etapa modernizace stáčírny lahví. Do ostrého provozu byl spuštěn unikátní systém pro paletizaci přepravek a kartonů s hotovým pivem. Nově instalované stroje nahradily původní, dnes již technicky zastaralé části stáčecí linky (stroj na vkládání láhví do přepravek, paletizační stroj a ovíjecí stroj). Technologický celek se skládá z několika speciálních zařízení, z nichž nejzajímavější je robotické rameno pro skládání jednotlivých vrstev přepravek nebo kartonů na palety. Nová koncepce transportu hotových výrobků s využitím spirálového dopravníku a s patrovým uspořádáním výrazně zvyšuje akumulační kapacitu lahvové linky a přispívá tak k jejímu plynulejšímu provozu. Jedná se o největší letošní investici Budějovického Budvaru v hodnotě 41 mil. Kč. Dodavatelem je německá firma KHS Dortmund.

„Nové zařízení má podstatně vyšší výkon - až 54 000 lahví za hodinu, je méně hlučné a prakticky nevyžaduje lidskou obsluhu. Díky modernímu technickému řešení se podstatně snížily časy nezbytné pro přestavbu zařízení při změně balených formátů. Nový systém také ušetří pružné obalové fólie za 500 000,- Kč ročně," shrnuje hlavní přínosy Ing. Dalibor Čáp, vedoucí oddělení techniky a energetiky z Budějovického Budvaru. „Divácky nejatraktivnější součástí je robotické rameno, kterému naši zaměstnanci začali říkat EMIL. Je to první robot tohoto typu, který se využívá v českém nápojovém průmyslu. Jeho práci mohou dobře pozorovat i návštěvníci pivovaru z turistické galerie," dodává Ing. Čáp.

Protože lahvové linky Budějovického Budvaru není možné vyřadit z provozu na dobu delší než 14 dní, probíhá již od roku 2005 postupná výměna strojů po etapách. V uplynulých letech byly v rámci tohoto procesu vyměněny myčky lahví (2005), modernizovány pastéry (2006), pořízeny nové etiketovací stroje (2007), plniče láhví (2008) a stroj na paletizaci přepravek (2009). Konečným cílem modernizace je zvýšení kapacity stáčírny lahví, která se díky dlouhodobě stoupající poptávce po pivu z Budějovického Budvaru stává nejužším místem výrobního procesu.

Budějovický Budvar plánuje v letošním roce celkové investice v objemu 330 mil. Kč. Většina investic bude směřovat do pokračování projektu obnovy a zvýšení kapacity lahvových linek, do snižování měrné spotřeby vody, CO2, tepla a elektřiny při výrobě piva, do informačních technologií a do rozšíření obchodních středisek v České republice.

Zdroj: Gastro trend.cz

Helma pro pivaře je praktickým a stylovým gadgets pro všechny milovníky zlatavého moku.

Každý muž milující tradiční český nápoj, jistě ocení tohoto vynikajícího pomocníka třeba při sledování napínavého sportovního přenosu. Ono je totiž dost těžké sedět u televize, popíjet pivo, pojídat brambůrky a ještě být pánem ovladače na TV. S tímto šikovným pomocníkem, to však zvládnete „levou zadní“. Nevěříte? Podívejte se na helmu v akci na videu.

Zdroj: Gadgets Bloger.cz

Asie si oblíbila české pivo a zájem má i o tuzemské minipivovary. Přesto častěji kupuje německé.

Jestli Češi něco umějí skutečně dobře, je to vaření piva. Z pověsti prvotřídních výrobců zlatavého nápoje hořké chuti profituje stále více tuzemských firem. A zdaleka nejde jen o velké pivovary. Cizinci vyhledávají vše, co s českým pivem a jeho výrobou souvisí. Od suvenýrů v podobě pivních tácků a sklenic až po slad a pivní receptury.

Dobré časy nastaly i strojním firmám, které dokážou vyrobit zařízení pro minipivovary. Poptávka po nich stoupá - jak v zahraničí, tak doma - v souvislosti s módou výroby originálních piv.

Začalo to v Chýni

Výroba těchto zařízení není nic nového. První z nich přivedla na svět královéhradecká strojařská firma ZVU už roku 1986. »Vyrábíme a vždycky jsme vyráběli především zařízení pro velké pivovary. Tehdy ale u nás objednalo zemědělské družstvo v Chýni u Prahy minipivovar. Byli tam velmi úspěšní a nebáli se experimentů. Takové malé Slušovice,« vzpomíná Vladimír Mazura, šéf prodeje v ZVU.

Tato móda k nám tehdy přišla z Německa, kde koncem 80. let minulého století restaurační a rodinné pivovary rostly jako houby po dešti. V Česku se jim ale až do poloviny 90. let nedařilo. »Byla to doba, kdy se dělil český trh mezi velkými podniky, ceny piva proto byly velmi nízké a pivovary se spíše zavíraly, než otevíraly,« tvrdí Karel Dvořák, jednatel brněnské firmy Destila, která vyrábí jak zařízení pro malé, tak velké výrobce.

Obrat nastal před pěti lety. Kromě rostoucích nároků českých pivařů za ním stojí i vyšší ceny pěnivého moku. Podnikatelé si uvědomili, že pořídit si minipivovar může být dobrou investicí. »Počet pořád roste. Dnes je jich už přes 80,« tvrdí Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Zlá léta díky poloze u cyklostezky poblíž Prahy přežil i podnik v Chýni. Díky tomu ZVU mohla dnes už soukromé firmě Pivovarský Dvůr Chýně nedávno dodat zbrusu nové zařízení.

Z boomu z posledních let profituje i pražská obchodně inženýrská firma B-Kontakt. »Výrobu zadáváme vesměs malým strojním firmám. Máme tak nižší režii, a tím pádem i výhodnější ceny,« tvrdí majitel společnosti Pavel Vojta, od něhož zařízení koupilo už devět českých minipivovarů.

Ztracené pozice

Pro české strojaře je nicméně těžištěm odbytu zahraničí. Nejčastěji své výrobky vyvážejí do zemí bývalého Sovětského svazu, Vietnamu a Jižní Koreje. Na Východě ovšem narážejí na tvrdou konkurenci.

Nejúspěšnější český exportér minipivovarských zařízení, firma Destila, do zemí bývalého Sovětského svazu vyvážel už od 60. let minulého století. Svého času byla Destila dokonce téměř monopolním výrobcem svíčkových filtrů do pivovarů v rámci celé RVHP.

Po roce 1990 se ovšem kontakty přerušily a jejich obnova trvala deset let. České vlády totiž krátce po revoluci podporovaly orientaci hospodářství na západní trhy.

Třeba Německo či Itálie ovšem v téže době dávaly vývozcům vládní garance úvěrů a export na Východ navíc dotovaly. »Tato strategická chyba nás na východních trzích stála pozice, které už nikdy nezískáme zpět. Uspět tam nyní je mnohem obtížnější než v 90. letech,« tvrdí Dvořák.

Přesto obrat Destily, která je nejvýznamějším vývozcem zařízení, pochází ze 35 procent z Ruska. »Zájem roste tam i v dalších zemích bývalého Sovětského svazu. Trh je velký, pivo stále populárnější a ceny vysoké. Proto se tam investice do minipivovarů vracejí velmi rychle,« tvrdí Dvořák.

Firma se ale poslední dobou v Rusku potýká se souběhem nepříznivých okolností. Kromě krize a kolísajícího kurzu rublu vůči euru to byly hlavně kroky tamní vlády. Ta po letech znovu akcentuje program boje proti alkoholismu, a mimo jiné tak zvýšila spotřební daň na pivo.

»Ke konci roku 2009 a počátkem letošního roku se situace stabilizovala a poptávky přicházejí ve stejném množství jako dříve. Investoři jsou ovšem opatrnější, pokud jde o garance dodacích lhůt a platebních podmínek,« dodává Dvořák. Celkem loni firma dodala do zahraničí stroje za 34 milionů korun. A letos očekává další zlepšení. Zatím vyvezla dva minipivovary do Kazachstánu a jeden do Ázerbájdžánu a po letech dostala zakázku i na zařízení v Česku.

Raději od Němců

České pivo má vynikající jméno i ve vzdálených zemích jihovýchodní Asie. Velké fanoušky má v Jižní Koreji, kde Česko nedávno získalo popularitu díky romantické telenovele, jejíž děj se odehrává v kulisách historické Prahy. Snad ještě více ale zapůsobil projekt jednoho z místních podnikatelů, který v metropoli Soulu postavil síť restaurací Castle Praha, jež jsou věrnou replikou pražské Staroměstské radnice. Kromě českých jídel tam Korejci vaří i »české« pivo.

»Dodali jsme investorovi minipivovar. Po otevření se restaurace stala takřka poutním místem pro milovníky českého piva a kuchyně. Jezdí se na ni dívat i další potenciální investoři z asijských zemí. Zájem o zařízení díky tomu projevili například Číňané,« tvrdí Vojta z B-Kontaktu, který vyváží také do Vietnamu, Kazachstánu nebo Bosny a Hercegoviny.

Podobně jako konkurenti si ale Vojta stěžuje na špatné podmínky českých vývozců. V získání lepších pozic jim brání například potíže s úvěry. České banky sice exportní financování nabízejí, nemají ale zájem poskytovat úvěry pod 500 tisíc eur. »Například dodávky, které se pohybují kolem 200 tisíc eur, na financování nedosáhnou. Zkoušeli jsme to několikrát a vždy s negativním výsledkem,« tvrdí Dvořák.

Proto investoři často preferují zejména německé firmy. A to navzdory tomu, že prodávají za vyšší ceny.

MINIPIVOVARY

- Cena zařízení se pohybuje od 4,5 do šesti milionů korun.

- Strojaři klientům dodávají celé balíčky, kromě zařízení tedy také suroviny, recepturu a na časově omezené období i služby sládka.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autorka: Pavla Kreuzigerová

Dnes již kompletně v Brně vyráběné kdysi znojemské pivo Hostan uspělo uplynulý týden na Mezinárodním potravinářském veletrhu Salima 2010 na brněnském výstavišti.

V jedné z doprovodných soutěží vyhlásili pořadatelé Potravinářské výrobky Jihomoravského kraje pro rok 2009. Kromě jiných se tak logem Chuť jižní Moravy může chlubit i Hostan Hradní a Hostan Naše pivko. Ty vaří pivovar Starobrno ze skupiny Heineken v provozovně na brněnském Mendlově náměstí.

Pivovar Hostan definitivně ukončil výrobu ve Znojmě v polovině června loňského roku, radnice nyní vyjednává se společností Heineken o koupi opuštěného areálu. Nadnárodní koncern za něj chce šestadvacet milionů korun, prodej navíc podmiňuje několika body.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Daniel Smola

Chátrající budova bývalého roudnického pivovaru, nazývaná nezřídka ostudou města, se postupně mění v ruinu.

Na nebezpečný objekt vylezli nyní dělníci, aby zlikvidovali střechu. Ta totiž už delší dobu hrozila zřícením.

Demolice střechy byla nařízena stavebním úřadem z bezpečnostních důvodů. Práce na likvidaci střechy musí nyní na vlastní náklady provést město. Majitel totiž na výzvy stavebního úřadu k zabezpečení objektu nereaguje.

Vlastníkem budovy je podle obchodního rejstříku společnost Pivovar Roudnice, jejímž jediným společníkem je John. D. Bailey z amerického Texasu. Ten však podle vyjádření města nejeví o údržbu budovy žádný zájem.

„Včera jsem se byl v pivovaru osobně podívat, společně s pracovníkem z Národního památkového ústavu, který do poslední chvíle usiloval o přerušení prací. Střecha je ale již skutečně v dezolátním stavu a hrozí tu nebezpečí z prodlení. Protože stavba ohrožuje občany, je ze zákona povinností města ji na vlastní náklady odstranit,“ uvedl starosta města Josef Bakeš.

Dále podotkl, že město bude na majiteli budovy náklady na likvidaci střechy vymáhat. V případě, že nebude možné vynaložené finance od vlastníka vymoci, bude město dluh vymáhat soudní cestou a pokusí se získat v rámci náhrady dlužné částky pozemek do svého vlastnictví.

Nyní se bourá střecha, v následujících letech se však, pokud vlastník nezačne pivovar brzy opravovat, ocitne v havarijním stavu i zbytek budovy.

Je jen otázkou času, kdy bude nařízena další demolice. O zachování pivovaru usilují památkáři, protože část objektu, bývalá sladovna, je národní kulturní památkou. Vedení města vidí naopak jako jediné možné řešení likvidaci pivovaru.

Na místo pivovaru má radnice zpracovanou studii na výstavbu moderního parkovacího domu s obchody, propojeného s nádražím.

„Myslím si, že by měla být stavba využitá, nebo by se měla zbořit, aby se tu mohlo postavit něco účelného a užitečného pro lidi,“ uvedla námi oslovená žena z Roudnice.

„Je to v dezolátním stavu, vždyť se na to podívejte, to už nemá vůbec smysl opravovat,“ vyjádřil se další z občanů.

Další bourání pivovaru zatím plánováno není. Město k tomuto kroku smí přikročit pouze v případě, že mu to bude nařízeno.

„Podle vyjádření statika odhaduji, že pokud majitel s pivovarem nic neudělá, budou zdi přibližně za rok v natolik havarijním stavu, že bude nutné je odstranit,“ odhaduje místostarosta Roudnice n. L. Luboš Matek.

Ten prý mluvil s majitelem objektu osobně na své soukromé cestě do USA. Přimět ho k péči o pivovar nebo prodeji objektu městu za přijatelmou cenu se mu ale nepodařilo.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Argentinský umělec Tito Ingenieri je ve svém domovském městě Quilmes známou postavičkou. Volnomyslný dredatý pán v letech si postavil unikátní dům. Pro jeho budování využil svůj nejoblíbenější nápoj, který se navíc v Quilmes v hojném množství vyrábí. Pivo.

Dům Tita Ingenieriho je totiž vybudován celý z prázdných pivních lahví. Umělec využil láhve namísto cihel a prostě je nasázel do malty dokonce i s etiketami. Kromě nich ale využil také další odpadní materiály, např. ráfky kol a další.

Celkem využil pro stavbu rozsáhlého domu 32 000 prázdných pivních lahví. Ne že by snad stačil všechno to pivo vypít, ačkoliv na to vypadá. Většinu sesbíral od přátel ve městě. “Postavit si takový dům je jednoduché. Když budete chtít, zeptejte se mě, nebo přijeďte a já vám to ukážu,” vybízí Tito.

V České republice by se podobný styl budování mohl ujmout velice rychle!

Zdroj: Ekobydlení.eu | Treehugger

Výmena templárov za jašteričky a prírodné zlato trvala dva roky

Koncom minulého roka dokončil pivovar STEIGER, a.s., Vyhne dva roky trvajúcu kompletnú obmenu všetkých štandardných P.O.S. (points of sale) materiálov, ktorým teraz dominuje motív dvoch jašteričiek, ktoré nahradili predchádzajúci motív templárov. Posledným P.O.S materiálom s novou grafikou boli v decembri 2009 dodané nové podpivníky. STEIGER vynaložil vlani na propagáciu o 10 percent viac prostriedkov ako v roku 2008, čo predstavovalo viac ako 10 percent tržieb z predaja. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,P.O.S. materiály predstavovali v roku 2009 silný nástroj novej komunikácie profilácie značky STEIGER, nastúpenej v roku 2007. Tieto reklamné pútače sme umiestnili priamo na miestach predaja, teda v predajniach, reštauráciách a výčapoch, pritom sú súčasťou celkovej reklamnej kampane značky STEIGER. Tvorivé riešenie jednotného dizajnu nového dizajn manuálu z nových kvalitných materiálov, vyrobených s využitím nových technológií, sa zhoduje s reklamnými posolstvami šírenými v elektronických a tlačových médiách a na veľkoplošných plagátoch. STEIGER začal túto zmenu v roku 2007, v súvislosti so zmenou pečate a loga pivovaru, kde motív templárov nahradili dve jašteričky. O rok sme spustili kampaň so sloganom STEIGER – čisto prírodné zlato“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že postupne boli na trh uvedené sady 4 nových sklenených pohárov s plastickým logom a 2 plastové. Nasledovali nové nosiče reklám (svetelné exteriérové a interiérové reklamy, facie), nové ponukové interiérové a exteriérové „A“ tabule a plechové tabule s historickou listinou a legendou o jašteričkách.

,,Reštauratérov a krčmárov potešili nielen nové plechové podnosy, ale aj sady 3 obrusov z nového kvalitného materiálu, 4 podpivníkov, nových živicových nálepiek na výčapné terčíky, či nový štýlový otvárač, vynikajúco komunikujúci profiláciu značky. Pre sezónnych návštevníkov to zas boli veľký a malý slnečník s novým imidžom a personál dostal sady oblečení (tričko, šiltovka, zástera). Samozrejmosťou boli aj dodávky iných neštandardných a jednoúčelových P.O.S. materiálov“, vymenoval E.Mihálik.

Autorom nového dizajn manuálu bol dizajnér Vladimír Kovařík, M.A. z Univerzity Tomáša Baťu v Zlíne. Základom rebrandingu bola nová profilácia značky STEIGER , založená na legende o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru. Okrem pečate došlo v STEIGRI aj k zmene etikiet na fľašiach, dodal E.Mihálik.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne dokončil v polroku 2009 aj výmenu obalov v hodnote 267-tis. €. Nové fľaše STEIGER postupne za rok nahradili typizované NRW fľaše. Pivovar tiež zaviedol označenia classic pre 10-stupňové, premium pre 11-stupňové a gold pre 12-stupňové pivá, aké sa používajú v Česku. Inovoval aj obaly plechovkových pív. Nasledovala hromadná výmena všetkých druhov pohárov, na ktorých je teraz plastické logo a po naliatí svetlého piva vystúpia zreteľne zlaté jašteričky.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní.

História a kvalita sú dvomi neoddeliteľnými piliermi, na ktorých stojí pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Pivovar je najstarší na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice, ktorá pivovar stáročia vlastnila, si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Dúšky tohto lahodného nápoja pomáhali obrancom mesta odrážať útoky Turkov, ktorí si robili zálusk na zlato a striebro, ktoré sa v štiavnických horách ťažili. Práve preto je bohatá história, aj profilácia značky STEIGER, založená na príslušnosti k regiónu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Za prvý marcový týždeň pribudlo do evidencie úradu práce v Topoľčanoch 220 nezamestnaných, z toho 80 bolo bývalých zamestnancov Pivovarov Topvar.

"V súčasnosti evidujeme 55 voľných pracovných miest z rôznych oblastí služieb a výroby, v oblasti potravinárstva či pivovarníctva však nie sú žiadne," uviedol pre agentúru SITA René Schmizing z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny v Topoľčanoch.

Prepúšťanie v Topvare podľa neho radikálne mieru nezamestnanosti neovplyvní, očakáva nárast o jednu až dve desatiny percentuálneho bodu. Ku koncu januára dosiahla nezamestnanosť v okrese 11,94 percenta.

V januári 2009 ešte bola sedem a polpercentná, v januári 2008 dosahovala 6,40 percenta. Podľa Schmizinga momentálne nastáva "obdobie stabilizácie s miernym optimizmom." V nasledujúcich mesiacoch očakáva zlepšovanie situácie aj v súvislosti so začiatkom sezónnych prác.

Spoločnosť Pivovary Topvar definitívne ukončila výrobu piva v Topoľčanoch koncom februára. Odôvodnila to dlhodobým poklesom slovenského pivného trhu, ktorý za posledných päť rokov predstavoval takmer 16 percent.

Areál topoľčianskeho pivovaru bude spoločnosť naďalej využívať ako distribučné a administratívne centrum. Pivo sa v Topoľčanoch vyrábalo od roku 1964. Pivovarnícka skupina SABMiller na Slovensku prevádzkuje okrem pivovaru Topvar v Topoľčanoch aj Pivovar Šariš vo Veľkom Šariši.

Zdroj: Dnes Atlas.sk

Redaktorky Apetitu testují pivní speciály...

Zdroj: YouTube.cz | Autor: Apetitonline

Tradiční Pivovarský ples vyprodal v pátek 5. a v sobotu 6. března dvakrát velký sál kulturního domu Ostrov v Havlíčkově Brodě.

Vedle Pivní slavností jsou oba plesy hlavními akcemi, které Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod pořádá. Jako partner se pak podílí na desítkách akcí nejen v regionu Havlíčkobrodska.

Hovoří Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod:

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Ondřej Rázl

Na padesát členů a příznivců sdružení přátel piva se v sobotu sešlo ve Valtířově na Ústecku u hrobu Victora Cibicha, který propůjčil svou tvář etiketě piva Březňák. K hrobu položili věnec z ječmene s doutníkem a zapálenou svíčku v půllitru.

„Pan Cibich propůjčil svou tvář tradičnímu českému pivu, které se osvědčeným způsobem vyrábí dodnes,“ řekl předseda sněmu Zdeněk Šťastný. Jak dodal, u hrobu se nescházejí v den narozeni ani v den úmrtí Victora Cibicha. „Je to logické - v březnu na Březňáka," vysvětlil Šťastný.

Účastníci pietního aktu Cibichovu památku zapili v nedalekém pivovaru ve Velkém Březně samozřejmě Březňákem.

„Pivovar ve Velkém Březně patří k posledním středním pivovarům v republice, kde se vaří pivo klasickým způsobem. I když je více než sto let starý, v záměrech naší společnosti má stále budoucnost. V loňském roce jsme do něj podstatně investovali a v investicích budeme pokračovat. Nejde nám přitom o vytvoření nějakého skanzenu, ale o to, aby to byl pivovar funkční a na úrovni, při zachování klasické technologie,“ slíbil pivařům Jiří Daněk, obchodní ředitel pivovarské skupiny Heineken.

Victora Cibicha, přednostu železniční stanice ve Velkém Březně požádala v roce 1906 správní rada místního pivovaru o to, zda by ho mohli zpodobnit na etiketě svého piva. Cibich na ní pózuje s napěněným tuplákem a doutníkem už druhé století. Pivovar se mu za to odvděčil pivní rentou – třiceti půllitrů týdně. Cibich si rentu užil jen devět let, zemřel ve svých 59 letech. Jeho tvář ho však přežila do dnešní doby a na lahvích i sudech s pivem obletěla doslova celý svět. Toto pivo se dováželo i napodobovalo ve všech kontinentech, s vojáky maršála Rommela se dostalo i do africké pouště.

Pivovar ve Velkém Březně je součástí mezinárodní pivovarské skupiny Heineken. Březňák posbíral řadu ocenění a patří mezi oblíbené značky. Na německém trhu je nejprodávanějším zahraničním pivem.

Zdroj: Ústí naše adresa.cz

V žádném jiném malém pivovaru v Moravskoslezském kraji nedýchne na štamgasta historie tak přesvědčivě jako ve Štramberku. Pivo se tady vaří ve starobylém domě přímo na historickém náměstí. Což o to, ve Štramberku bylo kdysi dvaadvacet šenkovních domů, které měly právo vařit pivo. Časem zanikly, teď tady stojí jediný: Městský pivovar Štramberk.

Štramberský pivovar obnovil vaření piva ve Štramberku v květnu 2005 - po sto padesáti letech od uzavření posledního místního pivovaru. V domě číslo pět, kde pivovar stojí, se pivo vařilo odpradávna. Připomínají to i dvě staré studny ve sklepení.

Měděné varny stojí přímo ve výčepu, uzavřené tanky se spodním kvašením jsou umístěny ve sklepení. „Odsud žene pivo stlačený vzduch, tedy žádné bublinky, přímo do výčepu v patře restaurace nebo dole v kamenném šenku,“ říká sládek pivovaru Leoš Kundel. Kdo si chce odnést pivo s sebou, může jej dostat do pětilitrových plechových soudků, nebo do sklenic s etiketami a keramickým uzávěrem.

V pivovarské restauraci připomínají historii na zdech dobové fotografie a půvabné reklamy z první republiky - pivo a jídlo se tady podávají na masivních dřevěných stolech. Podobné je to i ve sklepení v kamenném šenku, tady však hosty obklopují kamenné zdi.

„Sklepení tady bylo odjakživa, při rekonstrukci ale bylo rozšířeno,“ říká sládek. Hosté pivovaru mohou posedět ve sklepení u piva a pokud dostanou chuť, mohou se odtud přesunout podzemím do vinného sklepa.

Sládek štramberského pivovaru uvaří ročně 350 hektolitrů piva. Stabilně vaří světlé a tmavé pivo s názvem Trubač, oblíbené jsou speciály, především švestkové, trnkové a višňové pivo. „Už jsme zkoušeli i banánové a vanilkové pivo, ale ta jsou opravdu spíše o jednom ochutnání. Štamgasti chtějí svoje.“

Komu pivo zachutná tak, že se od něj nemůže odtrhnout, ten se v něm ve Štramberku může i vykoupat -společnost Relax v podhůří Beskyd otevřela v budově jen pár metrů od pivovaru pivní lázně. Součástí komplexu je i nový hotel Štramberk.

„Chtěli jsme, aby nabídka služeb byla co nejširší. Abychom vyhověli nejen návštěvníkům, kteří přijedou do Štramberka na pár hodin, ale i těm, kdož se tady chtějí zdržet i několik dní,“ říká investor zmíněných provozoven - majitel firmy Šmíra print Pavel Šmíra. Sládek štramberského pivovaru Leoš Kundel tvrdí, že teď je ještě klid, ale už za několik týdnů začne pivovaru sezona, během které se při vaření piva nezastaví.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura

Účinnost hořkých látek obsažených v chmelu v procesu vaření piva je více než nedostatečná. Častokrát se může přímo v hotovém pivu stanovit pouze 30 až 35 procent přidaných hořkých látek. Protože je tento stav pro pivovary je velice neuspokojivý, hledá se stále častěji nějaké hospodárnější řešení tohoto problému. Je třeba docílit zvýšené účinnosti chmelení.

Důsledným využitím technického postupu hlavních operací příslušných zařízení vyvinula společnost Hertel způsob, díky kterému se účinnost hořkých látek může v procesu vaření piva významně zvýšit. Základem systému je speciální izomerizační nádrž, prostřednictvím které může velice rychle postupovat řízená izomerizace hořkých látek. Při využití výrazně vyšších teplot se může během krátké doby zřetelně zvýšit stupeň izomerizace přidaných hořkých látek a docílit stejného stavu, který je běžný u dlouhého chmelovaru při obvyklém přidávání chmele do varních pánví.

Díky cílené izomeraci a změně řízení chmelovaru může být významně zvýšena účinnost hořkých látek ve varném procesu tak že v senzorické kvalitě výsledného piva nejsou patrné žádné chuťové ztráty. Výsledky představené tímto způsobem chmelovaru ukázaly, že pivo může být vařeno díky uvedenému zařízení s o 25 procent sníženou vsádkou hořkých látek, přičemž se docílí stejné výsledné koncentrace hořkých látek jako při konvenčním způsobu chmelovaru. Zařízení pro zvýšení účinnosti chmele bylo kromě ocenění IChemE-Awards 2009 propůjčen také status „Highly Commended“.

Zdroj: Agris.cz | ÚZEI

Jak jsme vás již informovali, počátkem týdne byl starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka obviněn v souvislosti s loňským prodejem náchodského pivovaru.

Kriminalisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality starostu podle něj obvinili v pondělí odpoledne z trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku. Za zneužití pravomoci mu podle trestního zákona hrozí nejméně šest měsíců až tři roky. Ve druhém případě pak podle způsobené výše škody i osm let ve vězení.

Starosta zdůraznil, že o prodeji rozhodlo zastupitelstvo. „V něm mám jeden hlas, tak jako každý jiný. Jako starosta nemám vůbec žádná privilegia, abych mohl něco zastavit. Musím se řídit usnesením rady a zastupitelstva,“ řekl Čtvrtečka, jenž i přes obvinění dál zůstává v čele dvaadvacetitisícového Náchoda. „Předpokládám, že když 16 zastupitelů zvedlo ruku pro prodej a zplnomocnilo mě to podepsat, tak že ze stejného důvodu mě tito lidé neřeknou, ať jdu pryč,“ řekl starosta, jenž nevyloučil, že obvinění může být součástí začínajícího předvolebního boje.

Liberecká společnost LIF, která vloni v březnu pivovar koupila za 150 milionů korun trvá na tom, že prodej byl transparentní. „Odmítáme jakékoliv podezření z korupce. Byl to férový obchod s dobrou cenou pro město,“ řekl šéf představenstva Miroslav Kučera.

Prodej náchodského pivovaru nebyl bezproblémový od začátku

O prodeji pivovaru město začalo jednat předloni v červnu, ale všechna jednání skončila bez výsledku. Radnice nakonec v prosinci 2008 vypsala soutěž na prodej pivovaru. Nabídky předložili firma LIF, podnikatel Pavel Bojanovský a Pivovar Holba. Hodnotící komise následně nabídky Bojanovského a Holby pro nesplnění podmínek vyřadila.

Loni v únoru na zasedání zastupitelstva pro prodej firmě LIF hlasovalo 16 zastupitelů, 11 bylo proti. Prodej prosadila koalice ODS, lidovců a Strany pro otevřenou společnost.

Sociální demokraté byli proti. Vadilo jim „...že se dál nevyjednávalo s Holbou...,“ řekl tehdy zastupitel Jan Birke.

„Já – jako člen klubu zastupitelů České strany sociálně demokratické (ČSSD) v náchodském zastupitelstvu – jsem hlasoval proti prodeji náchodského pivovaru. Náš klub od samého počátku upozorňoval na možnosti různých pochybení v celé kauze kolem náchodského pivovaru,“ řekl včera pro Deník Mirek Brát, zastupitel města Náchoda.

Pivovar Holba výsledek řízení označil za nezákonný. Čtvrtečka to tehdy odmítl, výběrové řízení podle něj bylo v pořádku. Holba podle vedení města nenabídla záruky zaplacení sumy, kterou chtěla splatit do pěti let, a také si kladla řadu dalších podmínek. Podle města by šlo o nevyvážený vztah. Čtvrtečka dnes řekl, že při akceptování podmínek Holby by město od ní za pivovar dostalo pouze 136,5 milionu korun.

Holba krátce po rozhodnutí zastupitelstva prodej, ve snaze jej zastavit, napadla žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové.

„Soud v této věci dosud nerozhodl,“ uvedl k věci předseda představenstva Holby Zdeněk Konečný. Uvedl, že Holba podnět orgánům činným v trestním řízení ve věci prodeje pivovaru nepodala ani neiniciovala.

Zdroj: Náchodský deník.cz

Klasicky vařená piva Zubr, Holba a Litovel opět bodovala v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX- Pivo 2010, kde získala celkem 5 ocenění. Holbu Šerák i Holbu Premium odborníci ocenili certifikátem kvality, které převzali výkonný ředitel Vladimír Zíka a sládek Luděk Reichl na Slavnostním večeru pivovarníků v Brně.

Holba se vyrábí klasickou technologií, pro kterou je typická nejen dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích, ale také vaření na předem danou stupňovitost. V praxi to jednoduše znamená, že ředění hotového piva je tak předem vyloučeno. Klasický postup výroby dává pivu čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele a získat vyváženou plnou chuť a výborný říz.

„Udělené medaile potvrzují, že jsme kvalitu nevyměnili za zisk. Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba významnou konkurenční výhodou,“ vyjádřil Luděk Štěpán, obchodní ředitel pivovarnické skupiny sdružující pivovary Zubr, Holba a Litovel.

Zdroj: Holba.cz

Nizozemský Heineken ohlásil pětiprocentní propad výroby v Česku. Trojka tuzemského trhu sází na PET obaly a nové druhy piv z Krušovic

Tak špatný rok české pivovary už dlouho nezažily. Český svaz pivovarů a sladoven sice ještě nezveřejnil celkové údaje o loňském českém trhu, ale výsledky největších hráčů nasvědčují propadu kolem pěti až šesti procent. Nelichotivou bilanci na tuzemském trhu nyní potvrdila i nizozemská skupina Heineken, která je v Česku třetím největším producentem piva. Heinekenem u nás ovládané pivovary uvařily loni 2,6 miliónu hektolitrů piv značek, jako je Starobrno, Krušovice, Zlatopramen či Březňák, což je o 5,2 procenta méně než v předchozím roce.

Export klesl podle obchodního ředitele Heinekenu v ČR Jiřího Daňka z 859 tisíc hektolitrů v roce 2008 o 4,9 procenta, a společnost se tak těsně přiblížila k největšímu českému vývozci piv, Plzeňskému Prazdroji. Heinekenu se podařilo zmírnit pokles alespoň u vyvážených piv, export všech českých pivovarů totiž loni propadl odhadem o deset procent.

"Rok skončil za naším očekáváním," komentuje výsledky Daněk. Heineken je ovšem oproti svým konkurentům v jiné situaci. Prodává u nás velké objemy značek, jako je třeba firemní "vlajková loď" Heineken, která se u nás nevaří, ale dováží. Celkové prodeje tak dost převyšují vlastní produkci u nás ovládaných pivovarů. O kolik přesně, ale společnost tají. Obchodní ředitel pouze uvedl, že prodej skupiny Heineken klesl v Česku o jedno procento a tržní podíl v prodeji vzrostl Heinekenu na 12,4 procenta.

Heineken působí na českém trhu od roku 2003, kdy koupil pivovar Starobrno. O čtyři roky později ovládl pivovar Krušovice a předloni skupinu Drinks Union s pivovary ve Velkém a Krásném Březně na Ústecku a dále v Kutné Hoře a Lounech. Rázem se tak přiblížil svým podílem na českém trhu druhé největší skupině - Staropramenu.

Útok na Staropramen počká

V Heinekenu tvrdí, že cílem je získat v jednotlivých zemích přinejhorším druhou pozici. Jak předběhnout Staropramen, ale zatím Daněk jen naznačuje. "Není nutné toho dosáhnout jen akvizicí nějakého jiného pivovaru," uvedl před časem.

Staropramen dosud nezveřejnil své loňské objemové výsledky, ale není pravděpodobné, že by jeho produkce klesla výrazněji než u Heinekenu. V roce 2008 uvařily pivovary Staropramenu (v Praze a Ostravar v Ostravě) celkem 3,26 milionu hektolitrů.

"Ekonomická situace v zemi vyhnala konzumenty z hospod a částečně i supermarketů, kde se prodávaly lacinější značky víc než ty prémiové," říká k propadu trhu výkonný ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý. To potvrzuje i největší hráč - Plzeňský Prazdroj s téměř polovičním podílem na trhu. Jeho celková produkce v Česku klesla na 8,34 milionu hektolitrů, domácí prodej propadl o 4,4 procenta. Z předních pivovarů už zveřejnil výsledky i Budvar, kterému domácí prodej klesl o stejný podíl 4,4 procenta.

Heineken se snaží čelit pokračujícímu úbytku zákazníků inovací v krušovickém pivovaru, kde plánuje vařit nové druhy piv a ve spolupráci s někdejším sládkem a ředitelem Krušovic Václavem Kloubem i vylepšení těch stávajících. Chystá i rozšíření prodeje piva v PET lahvích.

Nečekaně velký zájem o ně nastartoval už loni. Dosud se ale pivo uvařené Česku stáčelo do PET lahví v pivovaru Zlatý bažant ve slovenském Hurbanovu a vozilo zpět k nám. Heineken proto loni v prosinci začal budovat vlastní stáčecí PET linku v Brně. Investice za víc než sto milionů umožní vlastní stáčení do PET lahví už během dubna.

Budoucnost a PET lahev

Heineken - na rozdíl třeba od Prazdroje - neplní do PET obalu zrovna nejlacinější značky. Podle Daňka si i tak čeští pijáci na tenhle kdysi zatracovaný pivní obal - dnes v kvalitnějším materiálu - rychle zvykají. "Když se podívám na cenovou strukturu prodávaného piva v PET, tak naše značky Zlatopramen a Starobrno jsou nejdražší. A přesto máme v oboru prodeje piva v PET lahvích tržní podíl 77 procent," říká.

Heineken, který je třetím největším uskupením nejen v České republice, ale i na světě (za AB Inbev a SABMiller), má velký podíl i na koncentraci pivovarnické výroby u nás. K nelibosti vyznavačů regionálních značek loni zrušil pivovary v Kutné Hoře, ve Znojmě a Lounech a produkci jejich značek přesunul do větších závodů ve Velkém Březně a Brně. V Heinekenu tvrdí, že nejde o cílenou likvidaci, ale o opatření, které si vyžádal technických stav a nevhodné umístění v historickém centru Znojma.

Trend likvidace menších pivovarů a posilování výroby ve velkých pivovarech zažívá Česko v podstatě už od padesátých let a vrcholí příchodem velkých nadnárodních skupin. Za posledních šedesát let klesl počet průmyslových pivovarů ze 176 na nynějších 48. Za stejnou dobu ale vzrostla produkce piva v Česku z devíti milionů hektolitrů na víc než dvojnásobek.

Česko a Heineken

2,6 mil. hektolitrů uvařily loni pivovary, které v Česku ovládá nizozemská skupina Heineken. Je to o 5,2 procenta méně než v předchozím roce.

4 pivovary u nás dnes vaří pivo pro Heineken - v Krušovicích, Brně, Velkém a Krásném Březně. Loni Heineken uzavřel pivovary v Kutné Hoře, Lounech a Znojmu.

230 tisíc hektolitrů piva prodal loni v Česku Heineken v PET lahvích. Rok předtím se na celém trhu prodalo v PET lahvích pouze 10 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz

Ve filmu jezdí auta, telefonuje se z mobilů, nosí značkové oblečení... Product placement je dnes v českých filmech běžný, ale i tady platí, že všeho moc škodí.

Daniela Kolářová otevře láhev piva a položí ji na stůl před Zdeňka Svěráka přesně tak, aby kamera zabrala logo Velkopopovického Kozla. Svěrák ji vezme, nalije si pivo do sklenice a láhev postaví zpět na stůl. Opět logem na kameru. Profesionálně zahraný product placement ve Vratných lahvích vypadá velmi přirozeně a jen málokterému ze stovek tisíc diváků filmu dojde, že scéna je součástí dobře zaplacené filmové reklamy.

Ve filmu se vyskytují basy s logem zmíněného pivovaru celkem přesně půl hodiny. Tři minuty je pak ve filmu jasně viditelná značka na lahvích a v záběrech hlavní postava pivo s gustem popíjí.

Zdá se to jednoduché. Ve filmu ze současnosti jezdí auta, telefonuje se z mobilů, nosí značkové oblečení... Proč nedat při výběru produktů pro film přednost těm výrobcům či firmám, které si to zaplatí? To je jednoduchá filozofie product placementu, placeného umísťování produktů a značek do filmu. Ale i tady platí, že všeho moc škodí.

Někdy si tohoto typu reklamy divák ani nevšimne, jindy mu z okaté propagace běhá mráz po zádech. Faktem ale je, že bez financí získaných za product placement by nemohla vzniknout většina českých filmů. Třeba desetinu rozpočtu divácky nejúspěšnějšího českého filmu poslední doby Vratné lahve tvořily právě peníze za product placement.

Zástupci pivovaru původně na producenta Vratných lahví dokonce tlačili, aby za své peníze dostali ještě něco navíc. Jan Svěrák později vzpomínal, jak za ním chodili třeba s nápady, aby hlavní postava, bývalý učitel Tkaloun, pronášela při pití piva na kameru proslovy ve stylu: Ten Kozel ale dneska šmakuje. Jan Svěrák jim však nakonec vždycky dokázal vysvětlit, že by tím celý film zničili, což by jim žádný užitek nepřineslo.

Jiná díla české kinematografie však takové štěstí neměla. Stačí se podívat třeba na poslední díl populární série režiséra Dušana Kleina Jak básníci neztrácejí naději. Tam David Matásek coby Kendy vytáhne z ledničky pivo značky Starobrno, ukáže logo na kameru a zřetelným, avšak nepřirozeným hlasem praví: Á, pozdrav z Moravy. Nato pivo s blaženým výrazem vypije.

"Jemnost je slovo, které by se s product placementem mělo zásadně spojovat," vysvětluje filmový producent Pavel Melounek, který tento typ marketingu používá a jenž stojí třeba za Snowboarďáky nebo Anglickými jahodami.

"Umístění výrobku, loga nebo hovor o výrobku či značce by neměly z filmu vyčuhovat jako vlk mezi ovcemi," říká.

Střepy, kondom, marihuana

Firmy, které product placement využívají častěji, si své účinkování ve filmech nemohou vynachválit. Občas se však stane, že se producenti s manažery rozejdou ve zlém. Například z premiéry propadáku sezony s názvem Poslední plavky s hrůzou utekli tři marketingoví manažeři značek, které se za peníze ve filmu ocitly.

Výrobce kondomů Durex se s produkcí Snowboarďáků rozkmotřil poté, co zjistil, že bude mít sice krabičku svých kondomů hezky v detailním záběru na kameru, ale místo prezervativu z ní hlavní záporná postava vytáhne marihuanu.

Překvapeni byli i manažeři značky Tullamore Dew, když až při promítání filmu zjistili, že láhev jejich whisky v Perníkové věži účinkuje jako sebevražedný nástroj – hlavní hrdina ji rozbije o umyvadlo, podřeže si s ní žíly a jeho krev kape... na detail loga Tullamore Dew.

Zdroj: Kultura iHNed.cz | Autor: Leoš Kyša

Luděk Kraus (34), dosavadní manažer firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje, přechází na pozici manažera rozvoje zahraničního obchodu pro oblast severní Evropy, ve které bude především pečovat o prodej čtyř mezinárodních pivních značek skupiny SABMiller v čele s pivem Pilsner Urquell.

„Narodil jsem se v Plzni a pro náš ležák mi bije srdce. Je pro mě výzva, jít se bít za Pilsner Urquell do Skandinávie, kde máme navíc úspěchy také s Gambrinusem a Velkopopovickým Kozlem. Celkem se na severu Evropy vypije více než 700 tisíc hl našeho piva a já se v budoucnosti zasadím o upevňování vynikajícího jména našich piv v této oblasti,“ říká Luděk Kraus.

Ve své dosavadní pozici manažera firemních vztahů a externí a interní komunikace Plzeňského Prazdroje Luděk Kraus výrazně posunul kupředu zejména oblast firemní odpovědnosti. Jde např. o spuštění webových stránek napivosrozumem.cz a znásobení užívání služby Promile.INFO. Mezi jeho odpovědnosti patřilo také zastupování společnosti SABMiller Europe v oblasti evropských záležitostí v celoevropském sdružení pivovarníků Brewers of Europe.

Luděk Kraus absolvoval podnikohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Je absolventem Exchange MBA programu University of California, Los Angeles (UCLA). Po ukončení studia v roce 1999 pracoval dva roky pro Evropskou komisi a EU Affairs konzultační firmy v Bruselu a Londýně. Mezi jeho specializace patřila oblast regulace reklamy a e-commerce. Po návratu do ČR v roce 2001 pracoval jako výkonný ředitel Asociace PR agentur. V Plzeňském Prazdroji působí od roku 2003.

Je svobodný, hovoří česky, anglicky, částečně francouzsky a rusky. Ve volném čase se věnuje sportovnímu létání. Mezi největší letecké zážitky patří pravidelné poletování po Evropě, třeba až za polární kruh, a kurz letecké akrobacie. K jeho zálibám patří také rybaření, plzeňské pivo, lední hokej a pohoda.

Nástupce na pozici manažera firemních vztahů a komunikace bude včas oznámen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje