Pivo Mušketýr z Krušovic získalo Zlatou pivní pečeť

Desítka a dvanáctka: kam zmizela čísla z etiket?

Exkurze lámou v Krušovicích rekordy

V Krušovicích přivítali jubilejního návštěvníka

Vyhrajte poctivé pivo a návštěvu pivovaru

Ptejte se vrchního sládka z Krušovic Tomáše Kosmáka!

Je dočesáno, letošní unikátní krušovická Desítka je ve varně

Pořádná krušovická Desítka bude z ručně česaného chmele

Oslavte bohatou sklizeň Dožínkovým pivem! Tento vzkaz posílá všem milovníkům speciálních piv vrchní sládek pivovaru v Krušovicích Tomáš Kosmák, který se svými spolupracovníky toto svrchně kvašené pšeničné Dožínkové uvařil. Prodávat se bude od 23. srpna v celé České republice do vyčerpání zásob. Na Dožínkovém pivu si štamgasti pochutnají už potřetí v řadě.

V pivovaru Krušovice letos vyrobili celkem 900 hektolitrů Dožínkového piva, které má obsah alkoholu 4,7 procenta a dosahuje stupňovitosti 12,4%. Dožínkový speciál je nefiltrovaný, tudíž lehce zakalený díky zbytkům pivovarských kvasnic, které jsou cenným zdrojem vitaminu B.

„Při výrobě Dožínkového piva používáme kromě ječného světlého a karamelového sladu také výrazný podíl sladu pšeničného. Pivo je charakteristické svou lehkou chutí, hustou krémovou pěnou a velmi jemnou hořkostí. Příjemně osvěžující ovocná chuť na jazyku doznívá až do překvapivé banánové příchuti s nádechem po hřebíčku,“ přibližuje speciální Dožínkové pivo vrchní sládek Tomáš Kosmák.

Tradici výroby pšeničných piv v Krušovicích oživili před třemi lety. Přitom pšeničná piva se v našich zeměpisných šířkách vařila do poloviny devatenáctého století, než je vytlačily světlé ležáky. Pšeničná piva, tzv. weizenbiery, pocházejí původně z Bavorska a části Rakouska, kde se však jejich výroba nikdy nepřerušila a jsou populární dodnes.

Dožínkové pivo se letos bude prodávat v Čechách i na Moravě. Majitelé a provozovatelé svá restaurační zařízení označí nálepkou, na stoly postaví stojánky, dále budou mít k dispozici plakáty a plakety na pípy. Hosté tak velice snadno poznají, zda se Dožínkové točí i v jejich oblíbené restauraci. Seznam všech podniků v republice, kde se bude Dožínkové pivo čepovat, najdou všichni zájemci na webových stránkách www.dozinkovepivo.cz.

Dožínkové pivo je letos v pořadí čtvrtým speciálem z pivovarů společnosti HEINEKEN Česká republika. Vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht už letos spotřebitelům nabídl v únoru Pepřové k oslavě masopustu. Velikonoce všichni oslavili Zeleným pivem, které se vaří v pivovaru Starobrno. Z Velkého Března pochází také rubínové Svatojánské pivo. Na podzim se všichni štamgasti mohou těšit na Svatováclavský Doppelbock, na svatého Martina se bude čepovat Svatomartinské pivo a v předvánočním čase Adventní speciál.

Krušovice rozdávájí klíče k pořádné chuti Desítky a Dvanáctky

Slavnosti pivovaru Krušovice se blíží

Studenti se na skok vrátí do historie: jedou na chmel

Lidé se rádi vracejí k pivům i k jídlům z dřívějších dob

Stejně jako v předchozích letech zve i letos Krušovický pivovar zájemce na exkurze ve svátečním hávu se zvýhodněným vstupným. Připomíná to PR manažerka společnosti Heineken Kateřina Beute.

Návštěvníci sobotních prohlídek se podle ní mohou těšit i na nákupy drobných dárků, které speciálně pro tento účel vyrobili klienti Ústavu sociální péče Leontýn z Roztok u Křivoklátu. Kromě pozorností pro své blízké si tak všichni návštěvníci mohou domů odnést dobrý pocit, že v adventním čase pomohli dobré věci. Výtěžek z prodeje totiž poslouží přímo klientům Leontýna.

Předvánoční exkurze začínají tuto sobotu ve 13.00 hodin a potrvají do 18.00 hodin. Návštěvníci se ve svátečně vyzdobeném pivovaru vydají klasickou exkurzí trasou, přičemž za vstupné zaplatí stokorunu, což je za běžného provozu cena pro studenty. Na všechny například čeká prohlídka rozsvícené kaple, kde bude hrát reprodukovaná hudba. Zámecká kaple Nejsvětější trojice je jedinou funkční kaplí, která v České republice funguje přímo v areálu pivovaru.

V ceně vstupného je zahrnuta ochutnávka piva – v předvánočním čase Adventního speciálu. U příležitosti letošních svátků speciální patnáctistupňové pivo pro celou Českou republiku uvařili kolegové-pivovarníci z Velkého Března pod vedením tamního vrchního sládka Petra Hauskrechta. Adventní pivo se čepuje od 1. prosince do vyprodání zásob.

V krušovickém pivovaru bude otevřeno i na Štědrý den i na první a druhý svátek vánoční. Podle sdělení specialisty na exkurzní programy v našich pivovarech Josefa Helebranta jsou na nápor turistů mezi Vánocemi v Krušovicích už zvyklí. Hodně návštěvníků ze zemí bývalého Sovětského svazu či Ukrajiny dále přijede i první týden v lednu, kdy mají ve svých domovských zemích prázdniny, které využívají k cestování po České republice.

Zdroj: Naše voda

http://www.nase-voda.cz/napoje-a-voda-v-potravinach/krusovicky-pivovar-zve-na-predvanocni-prohlidky-s%C2%A0adventnim-specialem/

Krušovice – kráľovské pivo, ktoré pozná každý fajnšmeker, oslavuje tento rok už 430. výročie. Príbeh o počiatkoch piva Krušovice siaha až do 16. storočia, keď si ich zo svojho osobného majetku vybrala jeho kráľovská výsosť Rudolf II. Exkluzívny zlatistý mok je symbolom prémiovej chuti a výnimočnosti pre každého, kto si potrpí na kvalitu.

Skrýva sa v čistote a prírodnom charaktere ingrediencií piva Krušovice. Varí sa z najvychýrenejšej a najdrahšej odrody chmeľu – žateckého poloraného „červeňáku“. V spojení s jedinečnými aromatickými silicami vytvára dokonale vyváženú jemne horkú príchuť a príjemnú vôňu. Jačmeň pre prémiové pivo Krušovice sa pestuje iba v starostlivo vybraných oblastiach Českej republiky. Krištáľovo čistá voda z artézskych studní Křivoklátskych lesov je ďalším poznávacím znamením pravých Krušovíc. Moravský jačmeň, žatecký chmeľ a voda z chránenej krajinnej oblasti Křivoklátsko - to sú 3 zázračné prísady na elixír, ktorý vás prenesie v čase priamo k šľachtickému stolu.

Stáročia skúseností

Vyvážená chuť je výsledkom starostlivej prípravy. Krušovické pivo sa varí dodnes priamo v Krušoviciach pod dohľadom vychýrených majstrov. Stáročia skúseností sú pravým receptom pre výnimočnosť chutného moku. Kráľovským pivovarom a pravým klenotom medzi českými pivami sa Krušovice stali už v 16. storočí, keď prirástli k srdcu samotnému cisárovi. Krušovický dvor a pivovar spolu s celým křivoklátskym panstvom patrili cisárovi Rudolfovi II. od roku 1583. Ako vášnivý obdivovateľ dokonalosti a znalec alchýmie dodal tento panovník krušovickému pivu neopakovateľné fluidum. Punc jedinečnosti si pivo Krušovice získalo čistotou ingrediencií a pečaťou, ktorú pivu vtlačil sám cisár. Odvtedy prešlo už 430 rokov, čo si sladovnícki majstri v Krušoviciach z pokolenia na pokolenie odovzdávajú tradičné umenie varenia piva. Jeho kvalita ho stále radí medzi pivné klenoty.

Korunovaná kráľovská chuť

Kvalitu piva Krušovice opätovne potvrdilo aj medzinárodné ocenenie a to z prestížnej svetovej súťaže The International Beer Challenge 2011. Z Londýna si tmavé pivo Krušovice odnieslo zlatú a Krušovice Imperial striebornú medailu. Získalo tak punc najvyššej kvality a výnimočnosti a kráľovská chuť bola právom korunovaná.

Oslava chuti

Pivný klenot Krušovice láka k ochutnaniu už na pohľad. Je zdravým a osviežujúcim doplnkom k jedlám z diviny či plodom mora. Pomáha i k lepšiemu tráveniu. Jeho chuť umocní správne vychladenie na 7˚ Celzia. Správne načapované pivo Krušovice má hustú penovú čiapku, ktorá jemne presahuje okraj pohára.

Ak patríte k fajnšmekrom, ktorí vedia oceniť kvalitu, doprajte si Krušovice ako zlatý klinec každého dňa. Atmosféru stretnutí s priateľmi, oslavu úspechu, či príjemné chvíle oddychu dotvorí tento klenot medzi pivami. Krušovice sú odmenou, ktorú si dožičí každý pivný gurmán. Oslávite spolu s Krušovicami ich okrúhle jubileum. Viac informacií nájdete na stránke www.krusovice.sk

Zdroj: Topky.sk

http://www.topky.sk/cl/13/1292435/Klenot-medzi-ceskymi-pivami-uz-430-rokov

Ode dneška se ve více než stovce vybraných restaurací a pivnic po desetiletích objeví krušovická Desítka z ručně načesaného chmele. Ten prošel rukama čtyř stovek nadšených brigádníků, kteří letos zavítali do chmelnic na Rakovnicku a zavzpomínali na chmelové brigády. V pivovaru Krušovice pak z čerstvého, ještě zeleného chmele uvařili 2000 hektolitrů Ručně česané Desítky.

Krušovická Desítka z ručně načesaného chmele se bude prodávat výhradně sudová. Ochutnat ji můžete ve více než stovce restaurací především ve středních Čechách a v Praze. Základem receptury je krušovická Desítka, která se vaří nad poctivých deset stupňů a získala už řadu ocenění na pivních soutěžích. Odlišností je právě způsob chmelení.

Vrchní sládek krušovického pivovaru Tomáš Kosmák přizval k závěrečnému chmelovaru i účastníky Krušovických chmelových brigád, kteří se sběru chmele osobně zúčastnili.

„Chmel nám přivezli přímo z chmelnice do pivovaru před měsícem. Vzal jsem brigádníky na varnu, aby mohli za odměnu přidat svůj chmel do mladinové pánve,“ popisuje Tomáš Kosmák, jak desítka vznikala.

Ručně se chmel česal naposledy v 60. letech. Dnes je česáčů na chmelnicích pomálu, většinu práce převzala mechanizace. Přesto krušovický pivovar zorganizoval pro pivní nadšence zážitkové brigády při jarním zavádění i podzimní sklizni. V chmelnicích se vystřídaly čtyři stovky dobrovolníků. Mnozí z nich pamatují státem organizované studentské brigády, pro ostatní byl zážitek z chmelnice premiérou.

Slavnostního naražení prvního sudu s Desítkou z ručně česaného chmele se zúčastnili starostové chmelařských obcí, farmáři, hospodští z regionu, zaměstnanci pivovaru i někteří česáči.

„Chmelovými brigádami prošly tisíce lidí, dodnes jsou legendou. Navíc jsme národ pivařů a nejlepší chmel na světě roste tady kolem nás. Tradici chmelařství chce pivovar udržovat i formou zážitkové turistiky. Koneckonců, krušovický pivovar byl sám dlouho významným pěstitelem chmele,“ připomíná krušovický vrchní sládek Tomáš Kosmák.

Další účastníky krušovických chmelových brigád přivítají chmelnice už v březnu příštího roku. Informace najdou zájemci na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Krušovice

Speciální várku 2000 hektolitrů krušovické Desítky z ručně česaného chmele dnes uvaří v pivovaru Krušovice. Chmel načesali dobrovolní brigádníci během letošní sklizně. Do varny slavnostně přivezli ještě zelený, nesušený chmel přímo z chmelnice a také ho pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka vlastnoručně vhodili do varné pánve.

Slavnostní nástup brigádníků na pivovarském dvoře byl provázen pokřikem „Pro pivo, pro pivo, děláme to pro pivo!“. Ten proslavil film Starci na chmelu. Právě do doby jeho vzniku se vracejí zážitkové chmelové brigády organizované krušovickým pivovarem. Parádně nazdobený žok, který dopravila do pivovaru neméně vyzdobená historická Praga V3S, převzal vrchní sládek Tomáš Kosmák.

„Chmel sušením či další úpravou vlastně jen ztrácí své užitečné látky. Zvláště to platí o typické chmelové vůni. Proto je čerstvý chmel vlastně to nejlepší, čím můžeme pivu dodat jemné aroma,“ vysvětluje Kosmák.

Základem speciality z ručně česaného chmele je krušovická Desítka. Pivo se teď bude připravovat přibližně měsíc, než ho v Krušovicích slavnostně narazí. Pro pivaře bude na čepu ve vybraných krušovických pivnicích. Do lahví se Pořádná krušovická Desítka z ručně česaného chmele plnit nebude.

Ručně se chmel česal v dobách studentských chmelových brigád, kterými prošly desítky tisíc studentů. Na tradici práce v chmelnicích, kterou dnes do značné míry nahrazuje mechanizace, navázaly krušovické chmelové brigády. Jde o zážitkové víkendy, během nichž si zájemci vyzkouší pamětnické česání, navštíví největší chmelařské muzeum Evropy v Žatci a prohlédnou si výrobu v pivovaru. Podmínky pro novodobé česáče se neliší od historických, a to včetně oběda do ešusů, montérek a prostého ubytování na palandách. Letos se ve chmelnicích vystřídaly čtyři stovky brigádníků od osmnácti do osmdesáti let. Někteří si vyzkoušeli jak jarní zavádění, tak letní sklizeň. Ti nejvěrnější pak byli přítomni dnešnímu rituálu chmelení čerstvým zeleným chmelem.

„Pivovar Krušovice stojí uprostřed chmelnic, kdysi byl dokonce sám významným pěstitelem. Proto se k tradici chmelových brigád hrdě hlásíme. Vždyť mnoho lidí poprvé ochutnalo Krušovice právě na chmelu,“ připomíná Tomáš Kosmák.

Krušovické chmelové brigády poběží i příští rok. Nejbližší příležitostí pro zájemce jsou jarní práce v březnu příštího roku. Více o brigádách na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Tolik lidí ve vsi v pátek ve dvě odpoledne nebývá ve Třtici obvyklým jevem. Tentokrát je ven nevylákalo jen pozdně letní sluníčko, ale hlavně krušovické pivo. Na Place si děti v klidu hrají, dospělí klábosí a čekají na pojízdný výčep.

„Přijíždíme z chmelové brigády a vezeme vám krušovické pivo,“ ozve se konečně z amplionu doprovodného vozidla. Za ním se vynořuje stařičká Pragovka ozdobená chmelovými štoky se vzácným nákladem – pořádnou pípou, dvěma výčepními, děvčaty a harmonikářem. Pak už má všechno rychlý spád.

Vcukuletu „Na Place“ stojí stoly a lavice. Výčepní roztáčejí pípy a do kelímků už teče zlatavá desítka. Dívky je roznášejí všem přítomným.

Na Place přibývají další lidé. Chuť na pivo přilákala i muže.

„Je výborné a správně vychlazené,“ pochvalují si pánové ve středních letech a vzpomínají, jak před lety bylo pro ně krušovické pivo vzácné.

„Tenkrát se vozilo jen do některých vesnic, takže když v tu stranu někdo jel, přivezl pivo pro celou ves, abychom ho ochutnali,“ shodují se muži nad dobře vychlazeným mokem.

Teď je to obráceně, Krušovice přijíždějí za svými zákazníky doslova až domů.

„Co jste hasiči...,“ načne další kousek harmonikář. Lidé usedli kolem stolů, popíjejí desítku a povídají si. Ochutnávka krušovického piva je pro ně také příjemným zastavením v každodenním shonu.

„V každé vesnici vytočíme sto piv. Jde to pěkně. Lidem pivo chutná. Cesta byla také v pohodě bez závad. Pragovka nás zatím spolehlivě dovezla, kam jsme potřebovali,“ řekl jeden z výčepních pojízdného výčepu krušovických sládků Václav Soukup.

Kromě piva posádka Pragovky přivezla starostovi do každé vesnice z chmelové brigády pořádný chmelový věnec.

Ve Třtici ho za starostu Luboše Hejdu převzala jeho manželka Lenka. Starosta byl totiž „zapřažený“ do sklizně zeleného zlata, která právě vrcholila.

Ještě společné foto se všemi přítomnými a Pragovka se může vydat dál. Tentokrát mířila do Nového Strašecí, Mšeckých Žehrovic. Svoji cestu ten den skončila ve Mšeci před kulturním domem, kde se rozjela pravá dočesná.

S originálním nápadem vypravit stařičkou Pragovku s pivem do chmelařských vesnic přišli v krušovickém pivovaru už loni. Pojízdný výčep budil zájem všude, kde auto zastavilo.

Letos se navíc pivovar stal generálním partnerem největší oslavy chmelové sklizně – Slavností chmele a piva v Žatci.

„Pivovar stojí mezi chmelnicemi a žatecký chmel je odjakživa surovinou, která Krušovicím dává nezaměnitelné aroma.

Dobrá úroda je proto svátkem nejen pro chmelaře, ale i pro krušovický pivovar. Jsme součástí výjimečného regionu a jsme na to hrdí,“ vysvětluje vrchní sládek Tomáš Kosmák, proč pivovarníci slaví dočesné společně s chmelaři.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rakovnický deník | Autorka:

http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/pragovka-privezla-dobre-pivo-i-naladu20110909.html

Do 1600 restauračních zařízení v celé České republice putovalo Dožínkové pivo, které pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka uvařili v Královském pivovaru Krušovice. Dožínkový pšeničný speciál mohou všichni milovníci dobrého piva ochutnat už za dva dny, 25. srpna. Čepovat se bude do vyprodání zásob.

Krušovičtí letos vyrobili téměř 900 hektolitrů Dožínkového piva, které se rovným dílem rozdělí mezi Čechy a Moravu. To je o 200 hektolitrů více než v roce 2010. „Dožínkové je svrchně kvašené pšeničné pivo, při jehož výrobě jsme kromě ječného světlého a karamelového sladu použili výrazný podíl sladu pšeničného,“ přibližuje dvanáctistupňový speciál Tomáš Kosmák.

Letos se bude Dožínkové pivo prodávat v 800 restauračních zařízeních v Čechách a 800 na Moravě. Majitelé či provozovatelé svá restaurační zařízení označí nálepkou, na stoly postaví stojánky, budou mít k dispozici i plakáty a plakety na pípy. Štamgasti tak snadno poznají, kde se Dožínkové točí. Seznam všech restaurací, kde se bude Dožínkové pivo čepovat, najdou všichni zájemci také na webových stránkách www.dozinkovepivo.cz.

Dožínkové pivo má obsah alkoholu 4,7 procenta a dosahuje stupňovitosti 12,6 %. Je nefiltrované, tudíž lehce zakalené a dokonce zdraví prospěšné. Zbytky pivovarských kvasnic jsou cenným zdrojem vitaminu B. Pivo má hustou, krémově bílou pěnu.

Dožínkové pivo je charakteristické svou lehkou, mírně nakyslou chutí a velmi jemnou hořkostí, kterou mu dodává žatecký chmel. „Chuť je příjemně ovocná, pozvolně doznívá až do překvapivé banánové příchuti s mírným nádechem po hřebíčku. Proto pivo mohu doporučit ke krémovým polévkám, salátům nebo drůbežímu masu,“ konstatuje Tomáš Kosmák.

Dožínkovým pivem Krušovičtí oživili tradici výroby pšeničných piv. Ta se na našem území běžně vařila do poloviny 19. století, než je vytlačily světlé ležáky. Pšeničná piva, tzv. „weizenbiery“ pocházejí původně z Bavorska a části Rakouska, kde jsou populární dodnes.

Dožínky jsou slavnost, spojená s ukončením žní. V minulosti se veselila především čeleď, přičemž přípravy začínaly s týdenním předstihem. Děvčata pletla ohromný věnec z klasů obilí všeho druhu, do něhož zaplétala ovoce, cukrovinky a koláče. S věncem pak dívky doprovázely poslední vůz, směřující z pole do dvora. Čestný úkol nést věnec připadl nejhezčí a nejvýřečnější dívce. Ostatní nesly ověnčené hrábě. Součástí průvodu byly i oblíbené „živé snopy“. Obvykle dva mládenci a dvě děvčata si na svůj oděv našili slámu a na hlavu si upletli jednoduchý věnec z obilí. Hospodář s panímámou si pak poslechli dožínkové přání. Hospodář pak obdaroval chasu penězi a panímáma občerstvením. Následné veselice s muzikou, dobrou náladou a bohatě prostřeným stolem se lišily podle regionů a doby konání. Navazovaly i na staré zvyky z pohanských dob, kdy předkové obětovali první a poslední snop bohům úrody.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Heineken ČR

http://www.heinekenceskarepublika.cz/cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/2011/335

Dvě stovky česáčů chmele se chystají do chmelnic na Rakovnicku. Za zážitky a poznáním suroviny, která dává charakter typickému českému pivu. Krušovické chmelové brigády tak pokračují druhým rokem. V tradiční chmelařské obci Mšec se první brigádníci ubytují 19. srpna. Z víkendové chmelové brigády se stává zážitková turistika. Z ručně česaného chmele uvaří Krušovický pivovar speciální desítku.

Už druhým rokem se v okolí obce Mšec na Rakovnicku objevují víkendoví česáči. Po dobu chmelové kampaně jich mezi štoky projdou dvě stovky. Dvě stovky už byly na jarních chmelových pracích a mnozí z nich se vracejí na sklizeň. Přestože většina chmele se dnes češe strojně, budou nadšenci pod dohledem pamětníků česat klasickým způsobem - ručně. V jejich programu nechybí návštěva Chmelařského muzea v Žatci a pivovaru v Krušovicích.

„Je to skvělý nápad. Na chmelu jsme byli už vloni s naší partou a byl to nezapomenutelný zážitek,“ říká šestatřicetiletý Martin Kroupa, který za studií už na brigádu nemusel a zná ji jen z vyprávění rodičů a přátel.

Organizátorem novodobých brigád je pivovar Krušovice ležící v žatecké chmelařské oblasti. Krušovice dokonce kdysi vlastnily chmelnice a za vzornou péči o ně získaly vyznamenání ve Vídni. Dnes na poznávacích brigádách spolupracují s farmáři. Podmínkou účasti na brigádě bylo vyplnit chmelařskou knihu s řadou položek včetně fotografie ve chmelnici a motivačního dopisu. Někteří účastníci už se vracejí po loňské zkušenosti. Více než třetinu brigádníků tvoří ženy.

„S Krušovicemi se mnozí chmelaři seznámili právě na brigádě, protože naše pivo se za komunismu smělo prodávat jen v nejbližším regionu. Letos uvaříme z ručně česaného chmele speciální desítku,“ říká vrchní sládek krušovického pivovaru Tomáš Kosmák.

V dobách totality patřily chmelové brigády k povinnostem tisíců středoškoláků a vysokoškoláků. Historky z chmelových brigád se směle řadí k těm z tanečních a vojenské základní služby. Pro mnohé studenty byly brigády jednou z mála zkušeností se surovinou obsaženou v nápoji, kterému často holdovali.

V chmelařských obcích bývaly ještě před dvaceti lety ubytovány stovky studentů. Sklizeň trvala tři, čtyři týdny. Dnes mnoho farem vystačí s místními zaměstnanci nebo několika brigádníky především na jarní práce. Krušovické chmelové brigády jsou formou zážitkové a poznávací turistiky.

„To vítáme, protože chmelařské oblasti nejsou vždy vnímány jako turisticky atraktivní. Pro podnikatele v obcích může agroturistika výhledově znamenat zajímavé příležitosti,“ říká starostka Mšece Libuše Bestajovská.

Zdroj: Kateřina Bášová