Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj


Pivovary Braumeister

Měšťani zaplatí Budvaru 350 000 korun

[čtvrtek, 27. listopad 2008]

Budějovický měšťanský pivovar, a. s. (BMP), neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR

Brojil proti uložení povinnosti zaplatit 350.000 korun Budějovickému Budvaru za neoprávněné užívání známky Budweiser Bürgerbräu.

Budvar se v řízení domáhal ochrany proti neoprávněnému zásahu „měšťanů“ do svých práv k ochranným známkám a proti nekalé soutěži konkurenta na trhu.

Žalovanému měla být uložena povinnost zdržet se prodeje piva pod značkou „Budweiser Bürgerbräu“, distribuce a užívání takto označených reklamních předmětů, povinnost zničit takové výrobky a zaplatit žalobci zadostiučinění jeden milion.

Krajský soud v Českých Budějovicích v roce 2004 zakázal BMP užívat označení Budweiser Bürgerbräu jako dominantního na hlavní břišní a krčkové etiketě láhví, v reklamě a v marketingu. Ostatní návrhy zamítl.

Vrchní soud v Praze (VS) zrušil jeho rozhodnutí co do zamítnutí poskytnutí zadostiučinění. Krajský soud pak v říjnu 2006 uložil BMP nahradit Budvaru nemajetkovou újmu ve „výchovné“ výši 100.000 korun. (Podrobnosti Deník z 20. října 2006.)

Přísnější „Pražané“

Vrchní soud loni v červnu tento výrok doplnil o povinnost BMP zaplatit poškozenému dalších čtvrt milionu korun. Ztotožnil se s tím, že jednání BMP bylo klamavým označením zboží a parazitováním na pověsti.

Užíváním zmíněného označení žalovaný jednoznačně navozoval mylnou domněnku, že jde o pivo Budějovického Budvaru. Žalovaný využil pověsti svého konkurenta a jeho produkce. Způsobená újma byla podstatně rozsáhlejší, než jak s ní uvažoval soud prvního stupně.

Uvedením údaje, jež je zapsaným označením původu výrobku, na etiketě a dalších předmětech jako značky piva jednal BMP v rozporu s dobrými mravy soutěže, obchodními zvyklostmi a své právo v konkurenčním boji zneužil, řekl Vrchní soud.

Za přiměřené zadostiučinění pak VS má celkovou částku 350.000 korun. Budějovický měšťanský pivovar podal dovolání k Nejvyšší soudu ČR (NS).

Budvar prý v řízení neprokázal, že mu byla jednáním žalovaného způsobena újma. Přiznaný „nárok“ pak prý má fakticky formu „sankce“ za porušení tvrzených práv žalobce, což ale český právní řád nezná. Nadto prý nebylo zkoumáno, zda zadostiučinění může být poskytnuto jinou formu, například omluvou.

NS ale konstatoval, že oba soudy shodně zcela správně uzavřely, že jednáním BMP došlo k zásahu do práv žalobce z ochranné známky a k nekalé soutěži.

Dovolání žalobkyně proti měnícímu výroku Vrchního soudu proto NS zamítl.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor: Bohumil Ortman


Pivovary tají, o kolik zdraží

[pondělí, 29. září 2008]

Ani jihočeským pivovarům se zřejmě nevyhne nová vlna zdražení. Postupně se asi přidají k poslednímu ohlášenému zvýšení cen Plzeňského Prazdroje, který je rozhodujícím hráčem na trhu. Jen se zdráhají mluvit o tom, kdy a o kolik by mohla cena narůst.

Inflace, dražší chmel a ječmen a nebo větší výdaje za dopravu. To jsou argumenty pivovarů. „Vývoj cen na trhu sledujeme, ale máme vlastní nezávislou cenovou politiku a rozhodně nekopírujeme další výrobce. Zajímají nás především naše výrobní náklady a ty bohužel rostou,“ zdůraznil tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p., Petr Samec.

Musíme udržovat špičkovou kvalitu našeho piva, proto musíme akceptovat ceny nejkvalitnějších surovin od našich dodavatelů,“ doplnil pro Deník Samec. Například cena žateckého chmele se letos podle Samce výrazně zvýšila – asi o jednu třetinu. „Růst výrobních nákladů budeme muset v dohledné době promítnout do cen piva. Nemohu ale sdělit, kdy k tomu dojde a jak bude zdražení velké,“ řekl Samec.

Podobně se o možném zdražení zdráhají hovořit ve druhém českobudějovickém pivovaru.

Právě jsme ve fázi vyhodnocování cen vstupů, takže zatím není možné úpravu cen námi vyráběných piv vyloučit ani potvrdit,“ uvedl za Budějovický měšťanský pivovar ředitel společnosti Daniel Dřevikovský.

Prazdroj plánuje zvýšení cen od 1. listopadu. „Udělali jsme maximum, abychom udrželi růst cen na rozumné úrovni,“ uvedl k průměrnému připravovanému zvýšení cen o čtyři procenta generální ředitel firmy Mike Short.

Rozdíly mezi pivovary ale postupně rostou. „První zdražení desítky si pamatuju ze dvou korun na dvě padesát. Dneska stojí některé i přes dvacet. Jenom podle ceny se to nedá brát, ale je fakt, že už kolikrát člověk zaváhá, jestli nemá zkusit levnější konkurenci,“ komentoval postupně se rozevírající cenové nůžky na českém pivním trhu Pavel Žírek z Českých Budějovic.

U některých malých pivovarů totiž půllitr stojí až o několik korun méně, než u velkých podniků.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta


Roky postupovaly Budějovický Budvar a místní konkurent Budějovický měšťanský pivovar spolu při přípravě prvního a v Evropské unii chráněného zeměpisného označení českých výrobků. Teď po dlouhých čtyřech letech, když Evropská unie a Ministerstvo zemědělství stále řeší technické detaily kolem označení piv z Českých Budějovic, nastává vzájemný boj o to, jak ochranná označení prezentovat v cizině.

Právo na používání zeměpisných označení Českobudějovické pivo, Budějovické pivo a Budějovický měšťanský var vzniklo už v roce 2004. Jde o první a jediná zeměpisná označení, která si česká strana zajistila už v přístupové dohodě s Evropskou unií.

Problematické překlady

Jde hlavně o označení Budějovické pivo, které mohou využívat oba pivovary současně a na etiketách je překládají třeba německým Budweiser Bier. Mají ale podmínku - nesmí v dané zemi užívat registrovanou ochrannou známku s názvem Budweiser, pokud jej má už z dřívějška zaregistrovánu někdo jiný.

Jenže na rozdíl od ostatních označení, které další české výrobky od té doby získaly, chybí těm budějovickým nezbytné "zveřejnění specifikace". Což znamená, že na úrovni unie dosud nebyly oficiálně zveřejněny podrobné podmínky, za jakých jsou označení chráněna. A jak se bránit v případě zneužití.

"Ctíme přístupovou dohodu a používáme náš pojem Českobudějovické pivo tak, aby to nenarušovalo v jednotlivých zemích tamní starší ochranné značky," říká generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Budějovický měšťanský pivovar ale nechce podle něj respektovat přístupovou dohodu a prostřednictvím specifikací chce prosadit používání zeměpisného označení i jazykových mutací. "Přestože v některých teritoriích je to v rozporu s tam registrovanou starší značkou. Ať už patří našemu pivovaru nebo našemu americkému konkurentovi," doplňuje Boček a připomíná giganta Anheuser-Busch, se kterým jeho pivovar vede řadu sporů.

Předseda představenstva měšťanského pivovaru Miroslav Leština to odmítá. Tvrdí, že zahraniční jazykovou verzi budějovického piva lze užívat a pivovar, známý například i značkou Samson, ji také už užívá. "Podle nás je přístupová dohoda dostatečná. A specifikace už jsou dány na národní úrovni," říká. Zveřejnění podrobných specifikací na té evropské úrovni, tedy v úředním věstníku EU, je podle něj následný krok, protože ochranu označení původu činí už samotná přístupová smlouva.

Jednání s EU pokračují

Magdalena Dvořáčková z ministerstva zemědělství potvrzuje, že specifikace nebyly v rámci unie ještě zveřejněny a jednání s Evropskou komisí stále pokračují. Připouští, že jde o komplikovanou právní otázku, ale cizojazyčný výraz pro chráněné označení Budějovické pivo podle Dvořáčkové lze už nyní v unii používat.

"Nesmí být ale dotčena žádná ochranná známka piva ani jiná práva existující v Evropské unii ke dni našeho přistoupení," říká.

V praxi by to znamenalo, že v zemi, kde má například Anheuser registrovanou už dříve značku Budweiser nesmí českobudějovické pivovary používat své zeměpisné označení s pojmem Budweiser. S tím narazil právě Budějovický měšťanský pivovar v Dánsku. Anheuser-Busch ho už žaloval, soud vydal předběžné opatření a pozastavil prodej piva se značkou B.B. Budweiser Bier.

Obrázek

Zdroj: iHNed.cz


Jihočeské pivovary zvednou ceny

[pondělí, 12. listopad 2007]

Pivo v jihočeských hospodách, restauracích a obchodech bude už za několik týdnů dražší. Ceny chtějí zvýšit všechny významné pivovary v regionu. Jako první oznámil jejich nárůst Budějovický měšťanský pivovar.

„Od 1. prosince zdražíme půllitr o jednu až dvě koruny dle druhu piva. Ceny vzrostou u lahvového i točeného,“ oznámil předseda představenstva společnosti Miroslav Leština.

Podobný krok chystá v nejbližší době také nejvýznamnější jihočeský pivovar Budějovický Budvar. O kolik a kdy pivo zdraží, ale zatím tají. „Je to jen otázka času. Výrazně, zhruba o čtyřicet procent, stouply ceny sladu. Sladovnický ječmen se prodává okolo šesti tisíc za tunu, loni stál 3,5 tisíce. Dražší budou i energie. Tak vysoké náklady musíme do ceny piva promítnout. V listopadu to ale ještě nebude,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Následují Prazdroj

I ostatní pivovary na jihu Čech chtějí dříve či později následovat největší českou pivovarnickou skupinu Plzeňský Prazdroj, která od včerejška prodává půllitr točeného piva Pilsner Urquell o jednu korunu dráž. Za nejprodávanější české pivo Gambrinus lidé zaplatí 12,20 koruny, jeho cena vzrostla o 70 haléřů.

„Čekali jsme na krok našeho největšího konkurenta. Předpokládáme mírné zdražení, ale až v novém roce,“ potvrdil ředitel protivínského Platanu Ladislav Rosmuller.

Naopak pivovar Regent zvýšil ceny už 1. září. Zákazníci za třeboňské pivo platí o několik desetihaléřů více. „Loni jsme nezdražovali vůbec, snažili jsme se držet ceny, ale už to nešlo. Další nárůst očekáváme příští rok na jaře,“ řekla obchodní ředitelka pivovaru Hana Hadačová. (MF Dnes)


Suroviny zdraží pivo

[středa, 12. září 2007]

Nemilá zpráva čeká na české milovníky pěnivého moku v jejich hospůdkách. Zřejmě všechny pivovary v několika nejbližších měsících zdraží pivo a budou tak následovat Plzeňský Prazdroj.

„Zvýšení cen našich výrobků bude bohužel nezbytné. Důvodem je výrazné meziroční zvýšení cen chmele a sladu,“ uvedl včera Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p.

Zdražení zmíněných surovin se pohybuje u Budvaru v rozmezí 15% – 46%. „Kvůli zachování trvale špičkové chuti a kvality našeho piva se nechceme uchýlit k nákupu lacinějších náhražek nejlepších českých surovin,“ zdůraznil Samec.

Podle mluvčího Budějovického Budvaru, n. p., rostou i ceny energií a dalších materiálů. Nárůst cen energií se ale snaží pivovar mírnit tím, že průběžně zavádí energeticky úsporné stroje.

„V minulém roce to byla renovace pasterizačních zařízení. Díky tomu nemusíme nárůsty cen energií promítat do konečných cen v plné výši,“ zmínil Samec a poukázal na to, že se tak zmírňuje dopad na spotřebitele. Budvar nové ceny ještě nezná, protože stále vede jednání s klíčovými dodavateli. Mluvčí pivovaru ale nevyloučil, že by zdražení mohlo přijít ještě letos.

Vyšší cenu začne účtovat i druhý českobudějovický pivovar. „Budějovický měšťanský pivovar je stejně jako ostatní pivovary nucen reflektovat rapidní nárůst cen surovin pro výrobu piva. Zdražení piva provedeme do konce roku 2007,“ vyjádřil se za Budějovický měšťanský pivovar, a. s., Daniel Dřevikovský. (Deník)


Budějovický Budvar neuspěl v Řecku před tamním nejvyšším soudem ve sporu s konkurenčním Budějovickým měšťanským pivovarem (BMP). Budvar o tom informovala v tiskové zprávě. Pivovary se přely o označení Budweiser Bürgerbräu na etiketách, v překladu budějovický měšťanský var.

Pivo s touto etiketou vyrábí a v Řecku prodává BMP. Budvar způsob užívání značky považuje za nekalou soutěž a tvrdí, že BMP klame spotřebitele. Jeho dovolání ale soud s konečnou platností zamítl.

Podle právničky Budvaru Heleny Lejtnarové je verdikt řeckého tribunálu překvapující. Soudy v jiných zemích, například v Německu, v Rusku, v Chorvatsku, ale i v Česku, se totiž ve stejných případech klonily na stranu Budějovického Budvaru a nekalou soutěž zakázaly.

"Zatím nemáme k dispozici odůvodnění rozsudku a nevíme, proč soud neuznal naše argumenty. Z průzkumů trhu víme, že zákazníci jsou mateni a výrobky označené jako Budweiser Bürgerbräu považují za pivo z našeho pivovaru," uvedla Lejtnarová.

Měšťanský pivovar má podle svého předsedy představenstva Miroslava Leštiny označení Budweiser Bürgerbräu chráněno v EU a zároveň i jako součást ochranných známek registrovaných v České republice, Rakousku, Švýcarsku, Slovensku a nyní i v Řecku. Registrační řízení se podle něj konají i v dalších státech. Po rozhodnutí řeckého soudu nabídl Leština Budvaru smír.

Oba pivovary jsounositeli označení Budweiser Bier

Oba pivovary jsou prý uživateli chráněného zeměpisného označení Budweiser Bier, které je registrováno v Evropské unii. Zpochybnit se jej snaží tradiční rival Budvaru, americký Anheuser-Busch.

"Přes naše vítězství na významném řeckém pivním trhu stále nabízíme konkurenčnímu státnímu pivovaru koexistenční smlouvu, která by tak jako v historii umožňovala společné užívání značky Budweiser Bier oběma budějovickými pivovary, a tím posílila postavení značky proti americkému konkurentovi," uvedl Leština.

Spory od počátku 90. let

Pře mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí již od roku 1991. Budvar za posledních 16 let uspěl ve 14 z celkem 17 soudních sporů a správních řízení.

Při jednom z posledních sporů vyhrál Budějovický měšťanský pivovar. Loni, po dlouhých šesti letech, dostal povolení Polsku prodávat svůj prémiový ležák pod označením BB Budweiser Bürgerbräu. Budějovický Budvar má u našich východních sousedů zemi zaregistrované čtyři ochranné známky včetně té vlajkové Budweiser. Zatímco ale měšťanský pivovar tvrdí, že jde o rozhodnutí konečné, Budvar to zpochybňuje. (Novinky)


Malé pivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií. Jsou proleželá, neředěná, obsahují víc alkoholu a mívají různé příchutě

Jihočeští zástupci si odnesli jedno druhé a dvě třetí místa z historicky první celonárodní soutěže o Jarní cenu českých sládků určené minipivovarům. Soutěž se uskutečnila v sobotu ve Zvíkovském Podhradí na Písecku.

Za Jihočechy bodoval Pivovarský dům Lipan Dražíč ve tmavých speciálech se čtrnáctistupňovým pivem, za které získal druhé místo a třetí za tmavý ležák. Třetí místo v extra speciálech náleží Pivovarskému dvoru Zvíkov.

„Je dobře, že soutěž bude i v příštích letech pokračovat, abychom si mohli vzájemně poměřovat síly. Konkurence je vždycky dobrá a věřím, že příště se do soutěže přihlásí víc minipivovarů,“ doufá sládek Jan Papula z Lipanu Dražíč.

V Česku dnes existuje více než padesát minipivovarů. Sládek Papula tvrdí, že minipivovarům na jihu Čech se nedaří příliš dobře.

Je téměř nemyslitelné prosadit se do obchodní sítě a restaurace také spíš dávají přednost větším distributorům. Pro malé pivovary je proto nutné mít i vlastní restaurační provoz kvůli odbytu vlastního piva,“ míní sládek čerstvými cenami ověnčeného Pivovarského domu Lipan Dražíč.

Všem, kteří by si chtěli zřídit vlastní minipivovar, doporučuje, aby se do takového projektu pustili jen v případě, že budou mít dostatek vlastních investic. „Vzít si úvěr, by byla sebevražda,“ tvrdí Papula. Návratnost investice je velmi dlouhá, a než se minipivovar dostane do povědomí lidí, trvá to dlouho.

Prvním držitelem Jarní ceny českých sládků pro rok 2007 v kategorii nejoblíbenějších světlých výčepních piv se stal Školní pivovar Podskalská z Prahy, v jehož provozu se například učí studenti pražské Střední průmyslové školy chemickotechnologické.

Soutěž navázala na mnohem větší pivní slavnosti v Táboře

V královské kategorii světlé ležáky vybojoval vavříny Pivovar Lomnice u Sokolova s pivem Permon. Celkem bylo vypsáno osm soutěžních kategorií.

Soutěž navázala na největší pivní slavnosti v Táboře. Zde ale není účast minipivovarů tak výrazná. Proto vznikla další soutěž, v níž organizátoři dali větší prostor minipivovarům, které zpestřují nabídku především pivy s vyšším obsahem alkoholu a s různými příchutěmi jako medu, višní a podobně.

„Minipivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií, jsou proleželá a neředěná. Většinou nejsou pasterovaná a neprocházejí ostrou filtrací, takže musejí být během dvou týdnů zkonzumovaná. Ročně nevyrobí víc než pět tisíc hektolitrů,“ charakterizuje produkci minipivovarů Richard Crha z Pivního kurýra, který si vzal na starost organizaci soutěže.

Do Zvíkovského Podhradí se sjeli zástupci dvaadvaceti minipivovarů a přihlásili třiašedesát vzorků. Jejich kvalitu, chuť a úroveň hodnotilo dvaatřicet sládků s degustátorskou licencí. Vzorky byly rozlity do dvanácti set sklenic. (MF Dnes)


Rozdáním ocenění a titulů Česká pivní pečeť a Zlatý český pramen vyvrcholil v pátek závěrečný večer letošních táborských slavností piva. Pouze dvě pečetě zamíří k jihočeským výrobcům tohoto oblíbeného nápoje. Mezi minipivovary s tmavým pivem zvítězil nováček soutěže Pivovarský dvůr Zvíkov a třetí místo za tmavý ležák si odvezl Měšťanský pivovar Strakonice. (Českobudějovický deník)


Jižní Čechy jsou krajem piva

[sobota, 12. srpen 2006]

Na jihu Čech má pivo dlouholetou tradici. Přestože dnes v kraji funguje už jen osm pivovarů, na začátku 20. století jich bylo kolem šedesáti. Malé pivovary byly téměř v každém městě i větší obci. Vařily jen pro své okolí.

Ještě před sto lety se vařilo pivo téměř v každém městě a větší obci. Na jihu Čech bylo na začátku 20. století okolo šedesáti pivovarů a teď se dají spočítat téměř na prstech jedné ruky - dva v Českých Budějovicích a po jednom v Třeboni, Protivíně, Českém Krumlově a Strakonicích. Dva malé pivovárky jsou ještě na Písecku v Záhoří a v Dražíči.

Na celém území České republiky bylo v roce 1901 789 pivovarů, v Čechách 643 a na Moravě 146. A v roce 1851 jich bylo dokonce 1056. Nyní je v Česku pouze okolo 50 pivovarů.

Pivovary byly například v Netolicích, Vodňanech, v Kaplici, v Lišově, v Kardašově Řečici, Táboře, Jindřichově Hradci, v Lomnici nad Lužnicí nebo Dačicích.

„V Kaplici byly dokonce dva, jeden městský a jeden soukromý. Ještě v prvních letech dvacátého století se pivo vařilo i třeba v obci Plavnice na Českobudějovicku,“ poznamenal archivář Budějovického Budvaru Ivo Hajn.

Například na území bývalého okresu Jindřichův Hradec bylo před rokem 1870 asi 22 pivovarů, v roce 1900 jich bylo 17 a nyní je zde pouze jeden - Regent v Třeboni. „Ve druhé polovině devatenáctého století začalo na českém území pivovarů ubývat, protože v roce 1869 bylo zrušeno takzvané propinační právo, které zajišťovalo bezpečnou existenci i těm nejmenším a špatně hospodařícím pivovarům,“ uvedl ředitel Muzea Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci Jaroslav Tikal.

„Tradiční filozofie pivovarů tenkrát byla, že pivovar si musí obhospodařit území takzvaně okolo svého komína. Nešlo jim o to, prodávat pivo do jiných měst. Vařily jen pro okolí a postupně krachovaly, protože ty velké moderní pivovary vyráběly hodně piva s menšími náklady a ty malé pak neunesly konkurenční boj,“ vysvětlil Hajn.

Další výhodou velkých podniků je, že pivo vaří ve velkém množství, a tím pádem má stálou kvalitu. Malé pivovary vyráběly v mnohem menších várkách a každá byla často jiná. To lidem vadilo, protože přišli do hospody na pivo a ono chutnalo pokaždé jinak.

Dalším černým obdobím pivovarů byla první polovina 20. století. Mohla za to hospodářská krize a především obě světové války. Dělníci rukovali na vojnu, z vybavení, která byla z bronzu a mosazi, se odlévaly kulky. Armáda zabrala povozy, potahy i nákladní auta. Navíc nebylo pořádně z čeho vařit pivo, protože stát si bral zásoby ječmene, pšenice a cukru.

Ani následné období, kdy byla u moci komunistická strana, neznamenalo rozkvět pivovarů. Spíše naopak. Budvar - Český akciový pivovar byl znárodněný, Měšťanský pivovar byl zkonfiskovaný jako majetek kolaborantů. Jeho začleněním do Budvaru vznikl podnik Jihočeské pivovary, který spravoval několik menších pivovarů v kraji.

„Podobně to chodilo i v dalších krajích. Vždycky byl vybrán jeden velký pivovar, kolem něhož se sdružilo několik menších. A postupem času se některé provozy rušily,“ popsal osudy pivovarů ve druhé polovině 20. století Hajn. V této době zanikly například pivovary v Táboře nebo Jindřichově Hradci.

Většina pivovarů vařila pivo jen pro hostince a restaurace ve svém kraji, po celé republice rozvážely většinou giganty z Plzně, Prahy a Budějovic.

A jak dopadly areály bývalých pivovarů? Z některých jsou ruiny, z dalších sklady firem, jiné jsou zbourané. V kraji jsou i chátrající objekty, s nimiž mají obce plány do budoucna. Například bývalý pivovar v Lomnici nad Lužnicí zařadila Regionální rozvojová agentura RERA do seznamu objektů, které by se daly využít pro rozvoj cestovního ruchu.

V Jihočeském kraji je šest větších pivovarů a podle Ivo Hajna přesto mohou vzniknout některé další malé pivovárky, jako jsou například v Záhoří a Dražíči.

Malé pivovárky mohou uspět speciálními pivy

„Podobný by mohl klidně být třeba ve Vyšším Brodě, kde chátrá areál bývalého pivovaru. Mohl by vařit pivo pro hospody ve městě a okolí nebo jenom pro areál kláštera, kde se pivovar nachází. Kdyby se zaměřil na speciální druhy piv, které jsou v poslední době poměrně v oblibě, věřím, že by se uchytil. Bylo by to zpestření nejen pro turisty,“ naznačil Hajn.

„V posledních letech vzniklo plno minipivovarů, ale řada z nich rychle zanikla. Vybavení není levná záležitost, a kdo si myslí, že pivovarnictví je výnosné, tak po pořízení pivovaru zjistí, že se mu budou investice vracet deset i patnáct let. Mezitím je třeba dokupovat další zařízení,“ přiblížil sládek třeboňského Regentu Ivan Dufek.

S novými druhy piv musejí přicházet i zavedené pivovary. Například Budějovický Budvar začal prodávat černé pivo, Regent přišel v loňském roce s polotmavým třináctistupňovým pivem. „V Česku se vaří na 480 druhů piva. Jsou pivovary s více než deseti druhy. Pro milovníky piva je dobře, že se nabídka stále rozšiřuje, protože si každý může najít to, co mu chutná. Byla by škoda, kdyby byl vývoj opačný. Zůstaly by tady koncerny, které by dodávaly po republice deset druhů,“ řekl Dufek.

***

Pivo na jihu Čech:

České Budějovice

Pivovar Budějovický Budvar

Budějovický měšťanský pivovar

Český Krumlov

Pivovar Eggenberg

Protivín Pivovar Platan

Třeboň Pivovar Regent

Strakonice Pivovar Strakonice

Záhoří u Písku Pivovar Zvíkov

Dražíč Pivovar Lipan

(MF Dnes)


Jihočeským pivovarům se daří, vaří stále více piva nebo udržují výrobu na stejné úrovni. Ale doma prodávají vlastního piva méně.

Daří se zde prosazovat největšímu českému pivovaru, Plzeňskému Prazdroji. Pivovary se také více zaměřují na levná piva prodávaná pod značkami obchodních řetězců.

O čtyři tisíce na 73 tisíc hektolitrů poklesl výstav Měšťanského pivovaru Strakonice, ale letos ho hodlá vytáhnout na 90 tisíc. Uzavřel totiž smlouvu na dodávku dvaceti tisíc hektolitrů piva, které si jeho zákazník stočí do vlastních lahví.

Podobně v posledních letech navyšuje výstav i protivínský Platan. Loni uvařil 383 tisíc hektolitrů, což je o šest tisíc více než předloni. „Více už výrobu posilovat nemůžeme, jsme vytížení,“ doplnil ředitel Platanu Ladislav Rosmüller.

Platan vaří levná piva pro Plzeňský Prazdroj

Pivovar totiž dělá i pivo prodávané pod značkou obchodního řetězce Lidl a pro Plzeňský Prazdroj vyrábí levná piva Primus a Klasik. Z celkové výroby představovalo pivo se značkou Platan sto pět tisíc hektolitrů, předloni to bylo o čtrnáct tisíc více.

Loňské prodeje navíc poznamenalo deštivé a studené počasí v létě. Nejmenší jihočeský pivovar Eggenberg prodal loni 42 tisíc hektolitrů, o tři tisíce méně než rok předtím. Třeboňský Regent udržel výrobu na dvaaosmdesáti tisících hektolitrů.

„Na celém trhu panuje stagnace až mírný pokles,“ uvedl mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. Největší jihočeský pivovar, který v roce 2004 vyrobil 1,112 milionu hektolitrů, měl loni výstav o jednadvacet tisíc hektolitrů nižší.

Jihočeské pivovary, vyjma Budvaru zaměřeného spíše na export, se musejí spoléhat na věrnost svých zákazníků v kraji. Malé pivovary totiž většinu piva prodají takzvaně pod komínem - tedy v blízkém okolí.

V jejich snaze představuje vážnou konkurenci Plzeňský Prazdroj s pivem Gambrinus, které je nejoblíbenější značkou v republice. Třetina všeho piva, které se v kraji vypije, je právě Gambrinus.

„Loni činil celkový nárůst prodeje pět až sedm procent. Je to výrazně více než v celé republice. Čísla ale nejsou meziročně úplně srovnatelná, protože jsme zmenšili působnost českobudějovického distribučního střediska,“ poznamenal mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. (MF Dnes)


V areálu zámku by mohl vzniknout pivovar. I tato varianta finančího využití padla na přetřes. Borovanští neustále hledají řešení, jak oživit celý komplex. V minulosti zamítly možnost zámek prodat. Bojí se, že by se majitel o komplex nestaral a na náměstí by pak stála cizí ruina. "Záměr zámek pronajmout se ukázal jako nereálný, ale zaznamenali jsme dílčí úspěchy u jednotlivých částí, jako je kino a Vejdovina," naznačil starosta Stanislav Malík. "Takže jsme vypsali výběrové řízení na studii co s tím. Ta by měla navázat na projekt současných funkčních celků a je nunté ji provázat s rekonstrukcemi," nastínil. Jedna z rad odborníků, která padla mimo protokol, je navázání na tradici vinařství v zámeckých sklepech. "Řekli nám, abychom zvážili variantu restauračního pivovaru, což by bylo určitě lákadlo," přednesl starosta. "Nevíme, jestli vybudujeme zrovna pivovar, ale cosi, co by bylo finančně soběstačné, bychom uvítali," uzavřel starosta. (Českobudějovické listy)


Regent už zdražil všechny druhy sudového piva o 55 haléřů za půllitr.

Budějovický měšťanský pivovar a protivínský Městský pivovar Platan chtějí zdražit pivo. Důvodem je nárůst cen energií a pohonných hmot. Oba podniky zatím tají, o kolik víc budou muset konzumenti jejich piva zaplatit.

Třeboňský Regent už zdražil všechny druhy sudového piva o 55 haléřů za půllitr.

Budějovický měšťanský pivovar zdraží možná už za měsíc. "Do konce února se rozhodneme o kolik, nyní to počítáme," uvedl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština.

Jako důvod zdražení uvedl nárůst cen energií. Vyloučil, že by reagoval na zdražení desítky Gambrinus a černého Velkopopovického Kozla o 60 haléřů, které od 1. února provedl Plzeňský Prazdroj.

Platan zvýší cenu všech piv

Naopak Platan by měl zdražit paušálně všechny výrobky. Hlavním důvodem jsou také rostoucí ceny energií a nafty.

"Mírně zdražujeme každý rok, počítáme s tím i letos. V současné době zpracováváme výsledky za minulý rok," potvrdil ředitel Městského pivovaru Platan Ladislav Rosmuller. Platan zdraží pravděpodobně od dubna nebo května.

Jediný pivovar, který se ke zdražení zatím odhodlal, je Regent. Zdražil sudové pivo. Lahvové pivo jeho zákazníci nakoupí stále za stejnou cenu.

Budvar zdražení nevyloučil. "Nemůžeme říkat, že v žádném případě nebudeme letos zdražovat, nicméně v tuto chvíli o tom neuvažujeme," uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Naopak Měšťanský pivovar Strakonice bude zcela jistě držet loňské ceny. (iDnes)


Pivovary se chrání před mrazem

[neděle, 12. únor 2006]

Dlouhotrvajícímu mrazu se musely přizpůsobit i jihočeské pivovary. Teploty hluboko pod nulou totiž ohrožují kvalitu piva. Pivovary jsou ale připravené.

„Jsou problémy s rozvozem. Minulý týden jsme ho na jeden den omezili, nejely se dlouhé trasy, třeba do Prahy, protože jsme měli obavu, že by pivo mohlo zmrznout. Ale počítáme s tím, jsme na to připraveni. Silné mrazy jsou každoročně, i když letos trvají dlouho,“ uvedl zástupce ředitele krumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora.

V protivínském Platanu s pivem nejezdí otevřená auta, jen zateplená skříňová. „Museli jsme také udělat opatření ve výrobě, není to ale nic drastického,“ přiblížil ředitel Městského pivovaru Protivín Jaroslav Kovaříček. Platan se zatepluje, aby nikde nebyl průvan, do sklepů umístil ohřívače, aby nenamrzaly podlahy a nepraskalo potrubí. „Naopak, pivo při ležení a zrání potřebuje, když se teplota blíží nule,“ doplnil Kovaříček.

Budějovický Budvar má na svých kamionech speciální izolační plachty, které jsou schopny pivo uchránit do -20°C. Těmi rozváží pivo do obchodních středisek po celé republice, odkud je do obchodů vozí menší skříňová auta - izolovaná také do -20°C. Odolnost nákladních prostor aut proti mrazu vyžaduje i od svých smluvních přepravců.

„Izotermické plachty máme na autech po celý rok, protože v létě mají stejný efekt - ochraňují pivo před horkem a udržují ho ve stálé teplotě,“ doplnil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Podchlazené pivo se může zakalit a může se změnit jeho chuť i barva. Velké škody na kvalitě nápoje mohou nastat zvláště při rychlém oteplení, když jde pivo například rovnou z podchlazeného auta do polic v obchodě. (MF Dnes)


Přes léto se kvůli chladnému počasí vypilo méně piva. Pro pivovary to podle předběžných údajů znamená snížení výstavu o několik procent.

„Na pivo chodím dost často, ale je fakt, že když v létě není hezky, neláká mě to jen tak si sednout na zahrádku, jako když je vedro. Takže těch piv vypiju opravdu méně. A když prší, nechce se mi jít ani do hospody pod střechu,“ poznamenal čtyřiadvacetiletý Josef Kolář z Českých Budějovic. Podobně uvažujících pivařů je více.

„Pro nápoje obecně bylo toto léto velice špatné. Počasí se projevilo nejen na odbytu, ale i na provozu restaurací a náladě hostinských, kteří rušili různé zvláštní akce,“ potvrdil obchodní manažer Městského pivovaru Protivín Vladimír Jindřich, že se letošní léto vzhledem k odbytu piva nevydařilo.

Vodáků bylo na Vltavě dost

Pro pivovary představuje chladnější počasí několikaprocentní ztrátu na výstavu. „Přes léto děláme pět tisíc hektolitrů měsíčně, z čehož se asi dva tisíce vypijí právě v rekreačních oblastech podél Vltavy. U vodáků problém nebyl, ti jezdili, horší to ale bylo v kempech a tábořištích kolem Lipna, kde nebyli lidé. Ztrátu na celoročním výstavu odhaduji asi tisíc hektolitrů,“ naznačil zástupce ředitele českokrumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora.

Eggenberg, který je kvůli své velikosti zaměřen především na okolí Českého Krumlova, tak na studeném létě přišel asi o dvě procenta svého výstavu, který činí čtyřicet pět tisíc hektolitrů. „Není to ale nějak závažné,“ poznamenal Zagora.

Největší jihočeský pivovar, Budějovický Budvar, své průběžné hospodářské výsledky nekomentuje. Loni však piva vyrobil o padesát osm tisíc hektolitrů méně než v roce 2003, tedy o pět procent. Jako hlavní důvod uvedl chladné počasí, které panovalo mezi loňským dubnem a červencem. (MF Dnes)


Milovníci piva mohou začít plánovat dovolenou do jižních Čech. Tamní centrála cestovního ruchu spustila projekt Pivních stezek, které spojují osm jihočeských pivovarů. Ty lákají turisty na ochutnávky, exkurze, kulinářské speciality, někdy nabízejí i vlastní ubytování. Pivní stezky spojují šestici velkých pivovarů - Budějovický měšťanský, Budvar, krumlovský Eggenberg, třeboňský Regent, protivínský Platan a strakonický Nektar. Nabídku doplňují ještě dva minipivovary - pivovarské dvory Zvíkov a Lipan z Týna nad Vltavou.

Všechny pivovary nabízejí exkurze spojené s výkladem o vaření piva a ochutnávkou. Budvar, Eggenberg, Zvíkov a Lipan mají v areálu i celoročně otevřené restaurace. Při pivní turistice je možné se bez obav vydat i za rakouské hranice. V hornorakouském Mühlviertelu funguje podobný program stezek, do kterého se zapojilo šest tamních pivovarů: Schlägl, Freistadt, Clam, Weinberg, Hofstetten a Neufelden.

http://www.jiznicechy.cz/docs/cz/pivste1.xml (iDnes)


Pivovary lákají na rock i dechovku

[pondělí, 12. červenec 2004]

Když Budějovický měšťanský pivovar nabízel na dvoře projekci přenosu z mistrovství Evropy ve fotbale, utkání měla neopakovatelnou náladu. Za zdí hučely varny a vzduch voněl sladem. Výčepní točili pivo, na grilu červenaly klobásy. Atmosféra jako v Postřižinách. Spojení veřejnosti s pivovarskými areály ale není nic nového. Alespoň od roku 1990, kdy se rozbíhaly pomalu v každém městě slavnosti piva.

Jeden z prvních pivovarů, který si na slavnostech založil tradici, je Městský pivovar Platan v Protivně, pojmenovaný podle aleje stromů. Zde také v polovině devadesátých let začínaly lidové slavnosti pod Platany. "Slavnosti pořádáme tradičně na Anenskou pouť. Jen tři dny a my vždycky připravíme slavnost Přijďte k nám pod platany," uvedl ředitel protivínského pivovaru Jaroslav Kovaříček. V protivínských alejích je zábava. Pivovar Platan přitom pořádá zajímavé akce i mimo svátek na svatou Annu, který je 26. července. Objekt zvaný Belveder uvnitř pivovaru pronajímá organizátorům hudebních koncertů, většinou typu country hudby, a to po celé léto. Slavnosti piva navíc doplňují jak jinak než soutěže hasičů a další atrakce. "S vedením pivovaru máme dobré vztahy. Patří sice do kategorie menších, vyrábí ročně kolem 400 tisíc hektolitrů piva, ale pro nás je to hodně důležitý podnik. Zaměstnává v sezoně až 150 lidí," chválí si starosta Protivína Jaroslav Hlaváč.

Podobně pečují města i o další malé pivovary, jako je Pivovar Strakonice, českokrumlovský Pivovar Eggenberg.

Budvar pořádá koncerty rockové i country hudby. U velkých podniků, jako Budějovický Budvar, je v roli toho, kdo podporuje okolí a město, zase pivovar. Budějovický Budvar nazval dny, kdy otevírá brány nejen svým zaměstnancům, Posezení na pivovarském dvoře. Ty jsou určeny příznivcům country. Letos zde zahrál například Banjo Band Ivana Mládka. Minulý měsíc se zde konal už třetí ročník festivalu Budvar Rock Revival a po ní už 12. Budvar Factory Party, kterou tradičně navštěvuje až tři a půl tisíce hlavně mladých lidí. Další Budvar Factory Party se připravuje na 28. srpna. "Vstup na všechny akce je volný a návštěvníci si mohou na místě koupit občerstvení," poznamenala mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová.

Své o významu pivovarského dvora ví i ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština. Stavba u řeky Malše pochází z poloviny 19. století a původně vyrostla na okraji zástavby na Lineckém předměstí. Dnes se do dvora dívají obyvatelé z nedalekých paneláků. Také jeho akcionáři se snaží oživit dvůr. Například zde pořádali sraz harlleyářů.

Nektarskou pouť nabízí lidem zase Pivovar Strakonice. "Hrají tady čtyři kapely, z toho dvě dechovky. Akci pořádáme vždy 29. června na našem pozemku vedle pivovaru. Schází se tu až pět tisíc lidí," uvedl ekonom pivovaru Jindřich Šašek.

Nové prostory pro návštěvníky otevřel v bývalé staré sladovně třeboňský Pivovar Bohemia Regent. Slavnost piva pořádá poslední červencový den. "Od srpna tu máme noční koncerty v době od půlnoci do tří. Kromě toho je vždycky pro návštěvníky otevřeno při každoročních slavnostech Okolo Třeboně," uvedl František Volner, který má na starost propagaci. Do starobylé sladovny se podle něho vejde až čtyři sta lidí, při slavnostech města mívají na dvoře kolem tisícovky návštěvníků.

Eggenberg rozšiřuje veřejnou plochu. Expanzi směrem k turistům chystá od letošního léta krumlovský pivovar Eggenberg. Nespokojil se jenom s půvabným dvorem a pivovarskou hospodou přímo v areálu. Letos zpřístupňuje ještě pivovarskou zahradu. Více než hektar plochy pojme až dvacet tisíc návštěvníků. Lidé zde budou trávit čas mezi stromy. "Přístup je zatím ze dvora, ale po všech úpravách bude samostatný. Zatím plochu zatravňujeme," uvedl provozní pivovarské restaurace Petr Šindelář. Kromě srazu motorkářů a otevření dvora pro Slavnosti pětilisté růže se v pivovaru střídají akce každý víkend. Kromě produkcí rockových kapel pořádá pivovar posledního července Keltskou noc, při níž vystoupí irské skupiny. První srpnový víkend bude patřit koncertům vážné hudby a Felixu Slováčkovi, po dalším týdnu vystoupí v pivovaru Čechomor a 27. srpna David Koller Band. Krumlovská pivovarská zahrada patřila původně drobným sadařům a zahrádkářům. Před několika lety dokonce pivovar uvažoval, že na své pozemky přestěhuje ze zámecké zahrady problematické otáčivé hlediště. Točna v pivovaru připadala otcům myšlenky jako geniální nápad.

Objekty pivovarů mají své kouzlo. Podle odborníků má průmyslová architektura českých pivovarů kouzlo, a pokud ji dokážou lidé oživit zajímavými nápady, nemá takové prostředí chybu. V českokrumlovském bývalém městském pivovaru, který se podobal ještě začátkem devadesátých let ruině, vyrostlo například světoznámé Centrum Egona Schieleho s půvabnou několikapodlažní galerií. V Českých Budějovicích je zase v objektu prvního měšťanského pivovaru známý hotel se stylovou pivnicí. Objekt bývalého pivovaru chtějí využít ke kulturním účelům také cisterciáci z Vyšebrodského kláštera. "I když sám nemám k pivu vztah, dobře udělanou adaptaci objektů pivovarů mám rád. Má to kouzlo a půvab. Pro architekturu měst mají význam každá podobná rozmanitost, každý dvorek, zákoutí. Důležité je, aby bylo takové místo využíváno. Jedině potom dokáže oslovit," míní českobudějovický architekt Zdeněk Urbanec. (iDnes)


«« « Strana 3 z 3
1 2 3

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI