Pivovaru Dudák klesl kvůli EET výstav, Samsonu evidence nevadí

Na pivo do jižních Čech. Kraj láká na nové turistické trasy

Místo Budvar arény Samson aréna? Město jedná o názvu stadionu s oběma pivovary

Solnice v centru Budějovic se promění v restauraci. Muzeum motorek zůstane

Dovolená v Pošumaví, díl 2.: Volary a Prachatice

Pivní poznámky z jihu Čech: Český Krumlov, Svachova Lhotka, Žumberk

V Jihočeském kraji je 20 minipivovarů, nejvíc v novodobé historii

Jihočeské pivovary navařily sezonní speciály na jaro

Med a višeň. To je příchuť vánočních speciálů z jihu Čech

Ukradl pivo v areálu pivovaru

Za kvalitu některých lahvových piv ručí podle etikety sládek. I když už v pivovaru nepracuje

Plnohodnotná adventní návštěva Českých Budějovic

Měšťanský pivovar nesmí používat v názvu Budweiser

Anheuser-Busch, který vede spor s Budvarem o značku, chce prý koupit pivovar Samson

Pivaři ochutnávají už i jakuba a gloknera

V Jindřichově Hradci ožila pivovarská tradice

Piva z jihu Čech ceny udrží. Aspoň letos

První ročník pivních slavností zkloubili pořadatelé s tradiční poutí.

V Radimovicích u Želče se letos poprvé konaly pivní slavnosti. Během dvou dnů mohl každý z příchozích ochutnat pivo z jedenácti pivovarů (pozn. PI: mj. i z Pacova a Dražíče) s nabídkou 35 druhů tradičních i netradičních piv. Z těch netradičních bylo možné okoštovat například pivo mandarinkové, švestkové, višňové nebo pivo s limetkou.

Pivní degustace se mohli účastnit například i ti, kteří na akci přijeli autem. K mání zde byla i piva nealkoholická.

V průběhu slavností se pořádalo i několik soutěží. „Proběhlo jich asi šest typů. Z těch nejzajímavějších byla soutěž degustátorská, při které soutěžící poznávali značky piv. Dále takzvaná exáda. V níž šlo o to, kdo z mužů vypije nejrychleji půllitr piva na ex. Dámy měly zase vypít třetinku piva brčkem na ex. Zajímavou soutěží byl také souboj v držení tupláku a jeho následného vypití, také na čas," popsal pivní soutěžní disciplíny jeden z organizátorů Petr Blažek.

„Přiznám se, že nejsem sice pivař, ale nedalo mi to a ochutnala jsem. Nejvíce mi asi chutnalo černé pivo, jelikož je sladší a to mám ráda," prozradila starostka Radimovic, Jana Hnojnová.

„Je tady moc fajn atmosféra a myslím si, že se lidé skvěle baví. Nejvíce asi u těch pivních soutěží. I moje dcera se zúčastnila pití piva brčkem a umístila se na prvním místě," říká radostně starostka Jana Hnojnová, která je spolu s Petrem Boháčem a Petrem Blažkem organizátorem celé akce.

Kromě slavností piva se v Radimovicíh konala i tradiční pouť. Uvnitř v kulturním domě se tedy konala prezentace a degustace zlatavého moku a venku na návsi byly pouťové atrakce a řemeslné trhy. Součástí doprovodného programu bylo i hudební vystoupení rockových kapel Ruleta a Big Papa. Celé slavnosti moderoval DJ Vladimír "Kosťa" Kostínek.

Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: Michala Nováčková

http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/v-radimovicich-teklo-pivo-proudem20110820.html

Podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven se v loňském roce snížil export piva z České republiky o 12 procent. Některé jihočeské pivovary si naopak připsaly nejúspěšnější roky.

Nejvyšší export za celou dobu své 115 let dlouhé existence zaznamenal v roce 2010 Budějovický Budvar, n. p. Pivovar vyvezl celkem 604 791 hektolitrů pěnivého moku, což je meziroční navýšení o 4,3 procenta. Úspěšné byly i jiné jihočeské podniky v oboru.

Sice v nesrovnatelně menších objemech, ale přesto úspěšně exportoval v minulém roce i třeboňský pivovar. „Loni se export maličko pohnul kupředu,“ uvedla za pivovar Bohemia Regent manažerka exportu Hana Průšová. Firma vyvezla 10 700 hektolitrů, což je asi 14 procent celkové produkce. Předloni vyvezli z Regentu 8700 hektolitrů. Nejvíce to bylo ležáku. Do Itálie, Anglie, Finska nebo Francie ale směřoval i další sortiment. Zhruba dvě třetiny vývozu byly v lahvích.

Budějovický Budvar si loňský rok pochvaluje i proto, že výrazně posílil svou pozici předního českého exportéra. Jeho produkce směřovala do 58 států světa.

„Vlajkovým produktem exportu je prémiový ležák Budweiser Budvar, který se v některých teritoriích prodává také pod označeními Budějovický Budvar nebo Czechvar,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Ležák se na celkovém exportu podílel z 90 procent. Největšími zahraničními trhy byly v roce 2010 Německo, Spojené království, Slovensko, Rakousko a Rusko.

Rekord v Německu

„Naším největším úspěchem je nárůst prodejů v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním teritoriem. Dosáhli jsme tam nejvyššího objemu prodeje v historii na úrovni 214 408 hektolitrů,“ říká Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení Budvaru. Spotřeba piva v Německu přitom klesá – v roce 1990 vypili Němci 142 litrů piva na hlavu, předloni jen asi 106 litrů.

„V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image,“ doplnila Pánková.

Firma si vede dobře i na Slovensku, kde její vývoz vykazuje trvalý růst od roku 2004. „Během šesti let se zvýšil téměř o polovinu,“ zmínila Pánková. Budweiser Budvar zůstává nejprodávanějším českým pivem v Rakousku a například do Polska vzrostl vývoz o 69 procent, do Austrálie o 32 procent a do Ruska o 20 procent.

V roce 2010 byl nově zahájen vývoz piva do Indie a Budějovický Budvar například také realizoval historicky první dodávky tmavého ležáku do Číny a Austrálie nebo speciálního silného piva Budějovický Budvar Premier Select (16° s obsahem alkoholu 7,6 % a dobou zrání 200 dnů) do Indie, Itálie a Austrálie.

Vývoz loni vzrostl i u Budějovického měšťanského pivovaru (BMP). „U exportu došlo k nárůstu o 30 procent,“ uvedl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Jiří Oubrecht. Vývoz činil u menšího budějovického pivovaru zhruba 90 000 hektolitrů, což je poloviční podíl na celkovém výstavu.

„Export nejvíce směřuje do Evropské unie a Ruska,“ doplnil Oubrecht. Konkrétně se pivo vyváží do Rakouska, Anglie, Německa, Skandinávie, Slovenska nebo do Kanady či Brazílie. Nejvíce zastoupeným produktem je i u BMP prémiový ležák.

Spíše symbolických 100 hektolitrů piva vloni vyvezl do ciziny Měšťanský pivovar Strakonice. „V roce 2010 jsme exportovali přibližně 100 hektolitrů piva do Rakouska, což odpovídá exportu roku 2009,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

„Náš pivovar se orientuje výhradně na tuzemský trh. O rozšíření exportu se uvažuje až po realizaci investic do výroby, které zajistí prodloužení trvanlivosti piva minimálně na šest měsíců,“ dodal na vysvětlenou Tůma.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

V muzikálové verzi Postřižin se na nádvoří pivovaru v Třeboni představí Jan Rosák, Pavel Vítek či Pavel Landovský.

Živá zvířata na jevišti, stařičký náklaďáček, historickou stříkačku, koupel Maryšky v sudu, skok z pivovarského komína i zabijačkové pochoutky. To všechno slibuje muzikál Postřižiny, který hrají divadelníci z Berounska na nádvoří třeboňského pivovaru.

U jeho zrodu stál ochotnický soubor nadšenců z několika poberounských obcí. Ten nejprve v roce 2002 nazkoušel muzikál Noc na Karlštějně. „Bylo to hodně výpravné, se šermíři, koni a ohni. U diváků to mělo úspěch a pro náš soubor to znamenalo přelom,“ popisuje scénárista a režisér Miloslav Frýdl. O dva roky později se ochotníci rozhodli nazkoušet novou hru. Frýdl vybral Hrabalovu předlohu a během jedné jediné zimní noci podle ní napsal scénář.

I Postřižiny uvádí soubor v muzikálovém kabátě, autorem hudby je Jan Martínek. „Protože se muzikál Noc na Karlštejně lidem líbil, chtěli jsme i Postřižiny oživit písničkami. Nejprve jsme se inspirovali známými melodiemi, nyní je tam původní autorská hudba zcela v duchu doby, v níž se příběh odehrává,“ vysvětluje Frýdl.

V roce 2008 se ochotníci rozhodli Postřižiny ozvláštnit a spojit v nich své síly s profesionály. Důležité ale bylo, aby mezi účinkujícími byli stále jen lidé, kteří žijí okolo Berounky. „Zjistil jsem si, kdo tu bydlí. Zaťukal u všech na dveře a zeptal se, jestli s námi nechtějí hrát,“ vypráví Frýdl. Tímto způsobem se mu podařilo získat Jana Rosáka, Petra Jančaříka, Pavla Vítka či Pavla Landovského. „Tu nabídku nešlo odmítnout, pan Frýdl byl velmi vytrvalý a přestože jsem ho několikrát vyhodil, pokaždé se vrátil,“ vzpomíná s úsměvem Landovský, který v Postřižinách hraje člena správní rady pivovaru.

Nejprve napětí

První zkoušky ochotníků s profesionály však podle Frýdla provázelo napětí. „Ani jedna skupina nevěděla, co má od té druhé čekat. Obě party jsou navíc zvyklé zkoušet jinak,“ říká. Nakonec se ale herci dobře sehráli, což dokazuje také to, že Postřižiny společně uvádějí již třetí sezonu a téměř vždy mají vyprodáno.

Divadelníci hrají Postřižiny venku, nejčastěji v pivovarech, které se pro příběh nejvíce hodí. „Dostali jsme spoustu nabídek do kamenných divadel, ale ty vždy odmítám. Je to typicky exteriérové představení,“ podotýká Frýdl. V třeboňském pivovaru se byl před představením podívat a je to podle něj jedno z nejmalebnějších míst, kde se budou Postřižiny hrát.

Kromě přirozených kulis zaplňují berounští divadelníci scénu technikou, objeví se motocykl z 20. let i více než sto let stará hasičská stříkačka. „K tématu hry se to nabízí, Hrabal byl velký poeta, knihu takovými věcmi zaplnil a já jsem se toho nechtěl vzdát,“ vysvětluje Frýdl. Na jevišti se objeví i zvířata. Francina na porouchané motorce například přitáhne koza.

Jediné, co by mohlo divácký zážitek trochu pokazit, je nepřízeň počasí. Podle Frýdla se ale lidé nemusí bát, že by o Postřižiny přišli. „Máme pro diváky připravené pláštěnky,“ říká. Pokud by ani ty nestačily, mají divadelníci v záloze nouzový plán. „Loni nás v Nymburku přepadla průtrž mračen. Lidé ale nechtěli odejít, tak jsme se přesunuli do sladovny a tam improvizací dohráli. Nakonec to bylo fantastické, vládla skvělá atmosféra. Takže to je druhá varianta,“ uzavírá Frýdl.

Představení je součástí Třeboňského divadelního festivalu, začíná ve 20 hodin. Vstupenky stojí 200 korun. Bližší info zde .

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Andrea Zajíčková