Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj


Stavebnicové minipivovary

V muzikálové verzi Postřižin se na nádvoří pivovaru v Třeboni představí Jan Rosák, Pavel Vítek či Pavel Landovský.

Živá zvířata na jevišti, stařičký náklaďáček, historickou stříkačku, koupel Maryšky v sudu, skok z pivovarského komína i zabijačkové pochoutky. To všechno slibuje muzikál Postřižiny, který hrají divadelníci z Berounska na nádvoří třeboňského pivovaru.

U jeho zrodu stál ochotnický soubor nadšenců z několika poberounských obcí. Ten nejprve v roce 2002 nazkoušel muzikál Noc na Karlštějně. „Bylo to hodně výpravné, se šermíři, koni a ohni. U diváků to mělo úspěch a pro náš soubor to znamenalo přelom,“ popisuje scénárista a režisér Miloslav Frýdl. O dva roky později se ochotníci rozhodli nazkoušet novou hru. Frýdl vybral Hrabalovu předlohu a během jedné jediné zimní noci podle ní napsal scénář.

I Postřižiny uvádí soubor v muzikálovém kabátě, autorem hudby je Jan Martínek. „Protože se muzikál Noc na Karlštejně lidem líbil, chtěli jsme i Postřižiny oživit písničkami. Nejprve jsme se inspirovali známými melodiemi, nyní je tam původní autorská hudba zcela v duchu doby, v níž se příběh odehrává,“ vysvětluje Frýdl.

V roce 2008 se ochotníci rozhodli Postřižiny ozvláštnit a spojit v nich své síly s profesionály. Důležité ale bylo, aby mezi účinkujícími byli stále jen lidé, kteří žijí okolo Berounky. „Zjistil jsem si, kdo tu bydlí. Zaťukal u všech na dveře a zeptal se, jestli s námi nechtějí hrát,“ vypráví Frýdl. Tímto způsobem se mu podařilo získat Jana Rosáka, Petra Jančaříka, Pavla Vítka či Pavla Landovského. „Tu nabídku nešlo odmítnout, pan Frýdl byl velmi vytrvalý a přestože jsem ho několikrát vyhodil, pokaždé se vrátil,“ vzpomíná s úsměvem Landovský, který v Postřižinách hraje člena správní rady pivovaru.

Nejprve napětí

První zkoušky ochotníků s profesionály však podle Frýdla provázelo napětí. „Ani jedna skupina nevěděla, co má od té druhé čekat. Obě party jsou navíc zvyklé zkoušet jinak,“ říká. Nakonec se ale herci dobře sehráli, což dokazuje také to, že Postřižiny společně uvádějí již třetí sezonu a téměř vždy mají vyprodáno.

Divadelníci hrají Postřižiny venku, nejčastěji v pivovarech, které se pro příběh nejvíce hodí.Dostali jsme spoustu nabídek do kamenných divadel, ale ty vždy odmítám. Je to typicky exteriérové představení,“ podotýká Frýdl. V třeboňském pivovaru se byl před představením podívat a je to podle něj jedno z nejmalebnějších míst, kde se budou Postřižiny hrát.

Kromě přirozených kulis zaplňují berounští divadelníci scénu technikou, objeví se motocykl z 20. let i více než sto let stará hasičská stříkačka. „K tématu hry se to nabízí, Hrabal byl velký poeta, knihu takovými věcmi zaplnil a já jsem se toho nechtěl vzdát,“ vysvětluje Frýdl. Na jevišti se objeví i zvířata. Francina na porouchané motorce například přitáhne koza.

Jediné, co by mohlo divácký zážitek trochu pokazit, je nepřízeň počasí. Podle Frýdla se ale lidé nemusí bát, že by o Postřižiny přišli. „Máme pro diváky připravené pláštěnky,“ říká. Pokud by ani ty nestačily, mají divadelníci v záloze nouzový plán. „Loni nás v Nymburku přepadla průtrž mračen. Lidé ale nechtěli odejít, tak jsme se přesunuli do sladovny a tam improvizací dohráli. Nakonec to bylo fantastické, vládla skvělá atmosféra. Takže to je druhá varianta,“ uzavírá Frýdl.

Představení je součástí Třeboňského divadelního festivalu, začíná ve 20 hodin. Vstupenky stojí 200 korun. Bližší info zde .

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Andrea Zajíčková


Při kopání studny se našlo ohořelé dříví a spálené obilí

Historie mladovožických domů.

Vážení čtenáři, nabízíme vám unikátní možnost nahlédnout do téměř sto let starého rukopisu mladovožického rodáka, historika a spisovatele Richarda Hrdličky. Text se dostal šťastnou souhrou osudu do rukou vedení města, které chce ještě letos podle něj vydat knihu. Ještě před jejím vydáním se ale můžete i vy prostřednictvím pravidelného seriálu Táborského deníku seznámit s historií mladovožických domů a domků tak, jak ji popsal na začátku minulého století Richard Hrdlička (1868–1967).

Čís. nové 4, staré 4, josefinské 3. – Bývalý panský pivovar

Když stál zde královský hrad, měl snad podobně jako jiné hrady také své hospodářské příslušenství, k němuž patříval také pivovar.

Zdali při zboření hradu r. 1425 vzaly zkázu také jeho hospodářské budovy a zdali snad potom dělo se vaření piva v městečku měšťany, kteří měli společnou sladovnu u rybníka, kde louka neb zahrada znaná „sladovna“ dosud ji připomíná, o tom nezachovalo se žádných zpráv.

Sladovny pro nebezpečí ohně při sušení sladu stávaly vždy blíže vody, buď řeky nebo rybníka. Když majitel zahrady „sladovny“ při dělání studny kopal hluboko v zemi, přišel na ohořelé zbytky stavebního dříví a spálené obilí, což by potvrzovalo mínění, že tu skutečně sladovna stávala. Byla-li to sladovna panská, nebo obecní, nelze pověděti.

Zdali zápisní držitelové Vožice nemající zde stálého sídla pěstovali při statku pivovarnictví, o tom rovněž naše prameny mlčí, neboť ani ze století 16. nemáme listiny, která by nám něco pověděla o vnitřních poměrech městečka. V listině z r. 1559 čteme: „Když jmenovaný Šebestián z Leskovce v držení Vožice vejde, to bude s lidmi, s ouroky, kurmi, robotami, se cly nebo mejty, jakýmiž koli platy a dědinami, lukami všelijakými, pustinami, lesy, háji, rybníky, potoky a jiným příslušenstvím.

O pivovaře samotném není tu zmínky. V kupní smlouvě z r. 1579, kdy nestál tu ještě nový zámek s pivovarem, psáno je, že Michal Španovský koupil zámek pustý a městečko Vožici se clem a várkou piva. Těmto posledním slovům rozuměl bych tak, že značí snad jen poplatek z vaření piva, který odváděli měšťané k vaření piva oprávnění, ačkoli ve zprávách vožických nenalezl jsem zmínky, která by se k bývalému vaření piva vztahovala. Jedině při domě č. 100 n. čteme zprávu z r. 1629: „Berně z várek, kteráž je přijata z domu nebožtíka Adama Lykaona 2 denáry malý“. (V domě tom byla hospoda), r. 1620 z domu č. 25 n. platí se poplatek „z kotla“ za 7 let po 2 kopách.

Pivovar v zámku

Měšťané mívali snad právo pivovařiti a je šenkovati jeden po druhém, vařili je v pivovaru panském a měli sladovnu u rybníka. V privilegiu Michala Španovského daném obci r. 1581 praví se: „Jestliže by šenkování vína tak zhusta bylo, že by tudy překážka pivovaru panskému a vystavování piva se dála, tehdy to pán v moci sobě pozůstavuje, aby v té příčině řád se vymeziti mohl, aby podle vína šenkování várka přitom také mírným časem vycházeti mohla.

Jednalo se tu patrně o pivovar zřízený v novém zámku. R. 1590 v privilegiích Michalem Španovským potvrzených čteme zprávu o pivovaru tomto: „…. aby mohli sůl, železo nebo ocel kupovati a opět prodávati buď za peníze nebo obilí směňovati, však nečiníc pšenicemi nebo ječmeny újmu pivovaru mému vožickému nebo pacovskému.“ Také ve smlouvě o koupi panství z r. 1603 čteme jež o pivovaru, sladovně, humnech, spilkách atd.

Poplatek z kotle

V urbáři Fünfkircherově z r. 1620 čteme: „Šenkýři a hospodáři, kteříž hostinský domy mají, platí z haltýřů po 12 groších.“ Byly tu tedy domy šenkovní a hostinské, kde se ryby potřebovaly. V témže urbáři nalezl jsem také zápis o „poplatku z kotle“, který platili asi výrobci „páleného“ (kořalky). Bývalo to obyčejně zaměstnání žen, hlavně vdov.

V účtech čteme, že r. 1620 platil „každej vinopal z kotle 2 kopy, Dorota Brodníkova byla dlužna z kotle 1 kopu, 5 gr. V Táboře r. 1683 utržili pověrného z várek sousedských 67 zl. 30 kr., od kotlů v pivovaře 24 zl. Měšťané vařili pivo v pivovaře za plat. V té době jmenují se také „vejsadní krčmy“ ve vsích: Bělče, Buková, Bzová, Janov, Křtěnovice, Lbančice, Mutice, Pojbuky, Radostovice, Staniměřice, Třítež, Voldřichov.

Pokračování z min. týdne:

Když bylo řídké pivo na prodej, zvonilo se na zvonici

Sládkem byl ve Vožici r. 1606 Václav Špála, r. 1620 Václav Dvořáků. Z každé várky platívalo se tzv. posudné ve prospěch královské komory dle usnesení sněmu.

R. 1604 upomínán byl Mikuláš Španovský o zaplacení posudného do král. komory. (Arch. min. vn. S 139/23.) R. 1605 píše Václav Dvořecký z Olbramovic, Jacís. výběrčí posudného kraje bechyňského majiteli Vožice J. B. Fünfkircherovi, že ode dne Filipa Jakuba r. 1601 až do téhož dne r. 1605 z pivovaru vožického za 16 kvartálů posudného dluhuje. Aby je odeslal do Tábora do jeho domu a když by se to nestalo, píše „ …musil bych, ač nerad, MVti. list zatýkací na Vožici odeslati. Ale však vědouce o tom, nesmejšlím pro škodu Vaši, abyste k tomu přijíti dopustiti ráčili. S tím se VMti. na všem dobře šťastně míti vinšuji. Datum v městě Hradišti Hory Tábor v pondělí po květné neděli leta 1605“.

Teprve r. 1616 odvedl Fünfkircher 500 kop míš. za posudné a jiné škody a náklady s dobýváním jeho vzniklé. Omlouvá se, že mu od bratří Španovských při postupování statku vožického žádná varní registra odvedena nebyla. Tím byla věc vyřízena.

R. 1643 byl zde sládkem Pavel Hájek, před ním r. 1623 Václav Hošek. R. 1650 připomíná se Jan Sychra jinak Skřivan, sládek panský a Vít, bečvář panský. R. 1653 pokřtěna Anna, dcera Jana sládka zámku vožického (na jiném místě „při zámku vožickém“) a kmotrem byl jí sládek z Kamberka Jakub Nezavdal. R. 1656 při křtu dcery Alžběty zapsán otec Tomáš Holub, sládek panský v zámku a matka Dorota.

Chtěl do Tábora

R. 1667 je tu sládek Martin Lhoták zemřelý r. 1687. R. 1678 sládek z Ml. Vožice žádal o místo sládka „do verkštatu táborského“, ale byl povinen na tři léta od své vrchnosti povolení k tomu si objednati. R. 1680 byl sládek z Ml. Vožice do pivovaru táborského přijat. (K. Thir. Děj. pivov. táb. 40.), ale byl tu jen do r. 1683.

R. 1688 vařil pivo Vojt. Koníček a r. 1701 Jak. Hrach. R. 1742 zemřel Pavel Holub, sládek ve věku 78 let a r. 1745 jeho manželka Dorota.

Táborský děkan Bartoloměj Zelenka napsal ve svém deníku z r. 1681: „Vyprávěl mi uroz. pan Kryštof Přehořovský, že na panství vožickém, když je koupil jeho otec, zvyk měli zvoniti jedním z posvěcených zvonů, ve zvonici vožické, když řídké pivo bylo na prodej. Horlivý katolík ovšem ihned zlozvyk tento odstranil.“ (K. Thir ve Zprávě mus. táb.)

Nový pivovar

Stavba nového pivovaru projektována r. 1682. Hospod. inspektor Jan Ladislav Krinner píše vrchnosti z Krumlova dne 1. srpna 1682, že stavitel z Hluboké ( de Maggi) je nemocen a nemohl plán nakresliti, aby tedy vožický hejtman přijel na Hlubokou a Krumlov a zde věc projednal. Stavbu pivovaru se špýcharem nemůže stavitel pod 10 tisíc zl. dověsti a vystaví pivovar ve dvou letech.

Dne 24. března 1683 dokládá inspektor Krinner nutnost stavby Nového pivovaru: Je známo, že jest zde nutno vystaviti nový pivovar se špýcharem, který p. Přehořovský již dávno chtěl uskutečniti, když viděl a seznal, že panstvím vládnouti bude a sice z těchto důvodů:

1) že starý pivovárek v zámku je těsný a ohněm nebezpečný pro zámek, dvůr, kostel a městečko, také není dosti místa pro sladovnu a jiné.

2) Nemohou se dělati zásoby sladu, neboť není pro to místa, není tu byt pro sládka, dříví složené na zámeckém nádvoří zabírá místo a znečisťuje je.

3) V zámku pro slabost zdí nemůže se dáti více obilí na půdu, takže obilí se kazí a ztrácí. Zruší-li se pivovárek v zámku, může se pěkná galerie in quadro malým nákladem provésti a chodba ze zámku přímo do kostela skrze půdu nového pivovaru časem zříditi. Nyní je k tomu nejlepší příležitost a předkládá se k tomu plán.

Jelikož bude třeba velkého nákladu zvláště na sklepy a hluboké základy, sotva mohl by býti v pěti letech vystavěn. Stavitel p. Pausách chce býti za tři léta se stavbou hotov a náklad by byl 12 až 15 tisíc zlatých.

Zdroj: Táborský deník.cz | Foto: archiv města Mladá Vožice

Když bylo řídké pivo na prodej, zvonilo se na zvonici

Majitel rozpadajícího se objektu v Chýnově tu chce postavit ozdravné centrum. Zároveň ho nabízí na internetu ke koupi. Prý je to obchodní strategie.

Neví, co chce, nebo zkouší, která možnost je průchodnější? Zatímco na svých internetových stránkách informuje majitel objektu bývalého pivovaru v Chýnově na Táborsku o plánované velkolepé přestavbě na ozdravné zařízení a nabízí odprodej lukrativních podkrovních bytů, na realitních serverech nabízí za necelých 13 milionů korun celou nemovitost k prodeji.

Schován v malebných jižních Čechách, ale přitom velmi dobře dostupný, se nachází náš starý pivovar. Zcela unikátní stavba v sobě skrývá nečekaná tajemství... Pojďte je s námi objevovat...,“ takto láká v úvodu svých webových stránek společnost Walboria případné návštěvníky údajně ojedinělého wellness centra. Areál je ale ve skutečnosti z velké části prakticky před likvidací. Hrozí mu zřícení.

Nejjednodušší by bylo srovnat celý areál se zemí

Není na tom nic divného, jde o taktiku, jak nalákat případné investory. Je to součást obchodní strategie,“ reaguje na dotaz, co vlastně s objektem zamýšlí, majitel chýnovského areálu Stanislav Valek z Prahy, který vlastní společnost Walboria. Víc informací říci odmítá. Oficiální vyjádření prý poskytne až koncem září.

Obdobně pokulhává i nabídka na zakoupení apartmánu, který by v pivovaru umožňoval rekreaci či trvalé bydlení. „V obou případech vám pomůžeme s financováním. Nekupujete plány či nějaké představy jako u klasických developerských projektů, ale již konkrétní nemovitost,“ holedbá se na internetu společnost Walboria.

Namísto luxusních bytů však v Chýnově na náměstí stojí rozpadající se ruina, na jejíž záchranu by podle odborníků bylo potřeba okolo 100 milionů korun.

Části střechy hrozilo na jaře zřícení na dětské hřiště a hlavní silniční tah z Tábora do Pelhřimova. Na naše výzvy k jejímu odstranění majitel vůbec nereagoval. Částečnou nápravu sjednal teprve ve chvíli, kdy místní policie podala trestní oznámení na neznámého pachatele pro obecné ohrožení,“ přibližuje stav údajného budoucího originálního wellness centra starosta Chýnova Pavel Eybert.

Podle jeho názoru je málo pravděpodobné, že se podaří celý areál zachránit. „Myslím, že přežijí jen hospodářské budovy, které jsou docela zachovalé a v jejichž části už funguje kadeřnictví a masáže. Samotný objekt pivovaru nejspíš skončí demolicí,“ míní starosta. Podotýká přitom, že město svého času také uvažovalo o odkoupení objektu, ale při ekonomické rozvaze došlo k názoru, že neexistuje projekt, který by za současných nákladů potřebných k rekonstrukci byl životaschopný.

Musela by to být superzáležitost nadregionálního významu, ale na nic takového jsme nepřišli,“ dodal Eybert.

K záchraně objektu by bylo potřeba minimálně kolem 100 milionů korun. „Jen záchranné stavební práce odhaduji na 30 až 40 milionů korun. Nejjednodušší by bylo areál srovnat se zemí,“ uvedl zástupce jedné z táborských stavebních firem, který si ale přál zůstat v anonymitě.

FAKTA Historie pivovaru

Byl založen v roce 1581. Nechal jej vystavět majitel chýnovského hradu Zdeněk Malovec z Chýnova. Pivovar často střídal majitele. Rozmach mu přinesli Schwarzenbergové, kteří jej vlastnili do II. světové války - posledním majitelem byl Adolf, kníže Schwarzenberg. Poté byla na pivovar uvalena národní správa. Poslední várka zde byla uvařena tři dny před koncem roku 1948. Poté jej přeměnili na sklad třeboňského piva. Od 70. let využívalo jeho část JZD jako sklady a kanceláře. Od začátku 90. let objekt chátral. Společnost Walboria ho koupila začátkem léta loňského roku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: René Flášar


O jednu ve světě z nejznámějších českých značek, název pro pivo Budweiser, nebojuje státní pivovarnický podnik Budvar jenom s americkým konkurentem, společností Anheuser-Busch.

Boj o názvy piv, ve kterých se značka Budweiser objeví, zuří totiž v samotných Českých Budějovicích. Usiluje o ně také Budějovický měšťanský pivovar.

A po několika letech, kdy boj o značky jako jsou B.B. Anno 1795 Original světlý ležák Budweiser Bier nebo B.B. Originál světlý ležák Budweiser Burgerbrau (jde celkem o pět názvů pro piva) řešily úřady a soudy, se celý spor znovu otevírá

Znovu to prozkoumejte

Úřad průmyslového vlastnictví totiž všech pět sporů mezi Budějovickým měšťanským pivovarem a Budvarem vrátil na začátek k novému projednání.

Budvar totiž nechce, aby jeho menší konkurent mohl ve svých názvech pro piva značku Budweiser jako dominantní prvek na etiketách využívat. "Slovní spojení Budweiser Bier je zaměnitelné s ochranou známkou ve znění Budweiser," napsali zástupci Budvaru úřadu.

Ten jim v první fázi sporu vyhověl a rozhodl, že značky pro Budějovický měšťanský pivovar, který vyrábí například pivo Samson, chránit nebude. "V daném případě existuje pravděpodobnost záměny těchto označení na straně veřejnosti," rozhodl úřad.

Pivovar se ale odvolal a obrátil i na soud. Podle zástupců měšťanského pivovaru mu už úřad chránil některé názvy piv, ve kterých se značka Budweiser objevila. A to, že v pěti posuzovaných případech značku Budweiser na etiketách zvětšil, nemůže být důvodem pro zamítnutí ochrany.

"Budvar nemůže mít jako jediný monopol k užívání slovního prvku ve znění "Budweiser". Měšťanský pivovar je rovněž českobudějovickým pivovarem s dlouholetou tradicí (od roku 1795), takže mu k uvedenému slovnímu prvku svědčí stejná práva," uvedli zástupci měšťanského pivovaru.

Podle zástupců měšťanského pivovaru jsou lidé v Česku, kteří pijí pivo, velmi dobrou orientaci na trhu a dokáží rozlišit výrobky jednotlivých pivovarů, k záměně tak dojít nemůže.

Soud a nyní i Úřad průmyslové vlastnictví námitkám Měšťanského pivovaru vyhověl a rozhodl, že se celý spor bude rozhodovat znovu.

Poznají lidé rozdíl?

Experti tak znovu musí rozhodnout, jestli si zákazníci obě značky, ve kterých se vyskytuje slovo Budweiser, mohou poplést a může dojít k záměně piv od obou výrobců.

Experti musí také posoudit průzkumy mezi spotřebiteli, kteří ve 40 procentech spojují slovo Budweiser s výrobky pivovaru Budvar.

Zatímco v Česku se o názvy piv, ve kterých se objevuje slovo Budweiser, stále bojuje, v Evropské unii je na tom rozhodně lépe Budvar. Druhý nejvyšší soud EU totiž loni na jaře definitivně potvrdil, že americký pivovar Anheuser-Busch nemá právo na zapsání ochranné známky Budweiser. Právo na užívání této značky totiž bylo podle soudu přiznáno v Německu a Rakousku českému pivovaru Budějovický Budvar.

Budvar vlastní ochranné známky, ochranná označení původu, zeměpisná označení a obchodní jména, jako jsou Budweiser Budvar, Budweiser, Budvar, Bud a Budějovický Budvar. Pivovar jich má celkem registrováno na 380 ve více než 100 zemích celého světa.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek


Více než 420 vzorků piv v odborných degustacích z 92 pivovarů a minipivovarů, okolo pěti tisíc prodaných vstupenek.

Tak by se daly shrnout letošní jubilejní a opět rekordní Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře, ve kterých bodovali i jihočeští výrobci.

Specialitou letošního jubilejního ročníku bylo dvanáctistupňové pivo Jublák. Pořadatelé jej nechali uvařit výhradně pro tuto příležitost.

Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák. Chtěli jsme nabídnout výjimečné pivo vyrobené z českých surovin,“ popsal zakladatel slavností Alois Srb.

Návštěvníci si mohli v hotelu Palcát vybírat z více než stovky značek z produkce domácích i zahraničních pivovarů a minipivovarů. Dvaadevadesát ze 95 zúčastněných přihlásilo své vzorky do odborných degustací. V 16 kategoriích posuzovali degustátoři přes 420 vzorků piva.

V kategorii světlých výčepních piv získal Zlatou pivní pečeť Zlatopramen výčepní z pivovaru Krásné Březno. Mezi světlými ležáky nejvíce zaujal jedenáctistupňový Primátor z Pivovaru Náchod.

Sedmnáctou kategorií byla soutěž o Extra Zlatou pivní pečeť, kde velká porota složená z odborníků, novinářů a zástupců města, degustovala vítězná piva z jednotlivých kategorií,“ uvedla za organizátory Jana Kopřivová. Absolutním vítězem se stalo pivo Premium z pivovaru Litovel.

Z jihočeských pivovarů byl nejúspěšnější českokrumlovský pivovar Eggenberg, který vyhrál kategorii piv se sníženým obsahem cukru. V polotmavých pivech bodoval s druhým místem Měšťanský pivovar Strakonice s polotmavým ležákem Klostermann. Ostudu neudělal ani protivínský Platan, který v nealkoholických pivech obsadil třetí příčku.

V soutěži minerálních vod uspěl v ochucených minerálkách český výrobce Marienbad Waters z Mariánských Lázní s vodou Excelsior - višeň. V přírodních minerálkách byla úspěšná Brusnianka sýtená od slovenského výrobce Kapele Brusno.

Jublák nabídl to nejlepší a slavil úspěch

Je tomu už dvacet let, kdy se v Táboře uskutečnily pivní slavnosti poprvé. K tomuto jubileu nechali pořadatelé vyrobit speciální pivo s názvem Jublák. Více o něm prozradil zakladatel slavností Alois Srb.

Jaký vlastně Jublák je?

Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák, kterým jsme chtěli naše hosty oslovit. Je to pivo uvařené opravdu jednorázově, výjimečně, z českých surovin a tím nejpracnějším postupem. Za tuto námahu dostanete výjimečné pivo.

Kolik a ve kterém pivovaru jste ho nechali uvařit?

Nechali jsme vyrobit deset hektolitrů v pivovaru Zvíkovské podhradí.

Bude možné ochutnat ho i jinde než na táborských pivních slavnostech?

Když se v takovém minipivovaru uvaří takhle malá dávka piva, je to jako když vám doma maminka uvaří guláš. Nikdy už chuť toho guláše, ani při použití stejných surovin a postupu, nebude stejná.

Podle čeho jste vybírali, jaké pivo uvařit?

Radil jsem se s odborníky, kterým důvěřuji a s majitelem a sládkem pivovaru. Nabídli mi několik možností a já se rozhodl pro jednu z nich.

Uvažovali jste o něčem odvážnějším? Třeba o silnějším pivě?

Ne, to jsou speciality, které mohou mít své příznivce, ale také odpůrce. Chtěli jsme, aby Jublák oslovil širší veřejnost.

Byl o něj velký zájem?

I když už jsme neměli místo na to umístit ho přímo v hlavním sále, lidé si ho našli a vyprodal se všechen.

Když tak chutnal, není škoda ho už nevyrábět?

Ta možnost tu samozřejmě je, ale to bych předbíhal. Ale už to nebude to samé, bude to jiné pivo.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová


Ačkoliv se některé podniky už dlouhé měsíce potýkají s poklesem výroby kvůli krizi, dva pivovary na Českobudějovicku si nestěžují.

Nezájem zákazníků netrápí ani skutečného obra na trhu – Budějovický Budvar, n. p., ani malý rodinný podnik Pivovarský dvůr Lipan v Dražíči.

Vyšší tržby v Budvaru například stačily vyrovnat i nepatrný pokles výroby.

Pivovar vystavil během čtyř měsíců letošního roku celkem 374 538 hektolitrů piva. To je sice v meziročním srovnání oproti loňsku o 1,6 % méně, ale tržby za uvedené období ve srovnání s minulým rokem o 2,28 % vzrostly. „Je to hlavně díky exportu a příznivému kursu koruny,“ řekl k ekonomickým výsledkům tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Snížení produkce bylo způsobeno menším prodejem v lednu a únoru. Od března však pivovar výrazně zvyšuje výrobu. V březnu prodal Budějovický Budvar o čtyři procenta piva více a v dubnu dokonce o osm procent piva více, než ve stejných měsících loňského roku.

Úspěšný měsíc

Duben 2009 tak byl nejúspěšnějším dubnem v historii pivovaru. K rekordnímu výsledku výrazně přispěl export, který se zvýšil o 20 % ve srovnání s rokem 2008.

Věříme, že výpadek prodeje ze začátku roku se nám podaří nahradit. Dubnové výsledky exportu i prodeje v tuzemsku signalizují dobrý start do nadcházející sezóny,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

Stáčecí linky Budvaru pracují od dubna na plný výkon ve třech směnách a některé další provozy mají od počátku dubna nepřetržitý provoz. „S obdobným provozem se počítá i během následujících měsíců. Z důvodu výrazného zvýšení výroby bylo do výrobního úseku pivovaru přijato jedenáct pracovníků,“ poznamenal Samec.

Duben byl nadprůměrný i pro Pivovarský dvůr Lipan v Dražíči, který ale ve srovnání s Budvarem připomíná příslovečného Davida. „Na přelomu března a dubna jsme rozšiřovali výrobu,“ poukázal na jednoduchý důvod lepšího výsledku sládek Jan Papula s tím, že zvýšená kapacita by mohla roční výstav přiblížit metě 1000 hektolitrů.

Hlavní sezonu v Lipanovi očekávají v létě. „V létě prodáme třikrát víc piva než přes zimu,“ dodal Papula a připojil, že ve vesnických restauracích je podle jeho zkušenosti odbyt hlavně v létě, zato ve městech spíše v zimě.

Celkový roční výsledek si ale pro letošek zatím troufne předpovědět málokdo.

Na odhad celkových letošních výsledků je opravdu příliš brzy,“ říká Robert Chrt. „Prodejně nejdůležitější období je teprve před námi. Přesto jsme rádi, že jsme na počátku roku neztratili tempo nárůstu prodejů z loňského roku,“ dodává obchodní ředitel Budvaru.

Klíčovým produktem pivovaru zůstává světlý ležák Budweiser Budvar, který se v letošním roce podílí z 53 % na celkových prodejích.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta


Nevraživost budějovických výrobců piva se projevuje nejen známkovými boji například o „B. B.“ či „Budweiser“. Zasáhla i archivy.

Budějovický Budvar, n. p., a Jihočeské pivovary, a. s., uzavřely 17. října 2000 dohodu, kterou snad lze laicky označit jako „o vypořádání společné minulosti“.

Podle ní se Jihočeské pivovary zavázaly vyklidit nebytové prostory s archivem v přízemí budovy u areálu Budějovického Budvaru.

Co předat?

Budějovickému Budvaru měly dále do 30. listopadu 2000 předat část archivních dokumentů, týkající se výhradně činnosti tohoto pivovaru.

Má jít například o veškerou dokumentaci jeho známkoprávních sporů. Z listin týkajících se let, kdy byl Budějovický Budvar jen výrobním závodem Jihočeských pivovarů, má mít Budvar možnost na vlastní náklady si pořídit kopie.

Dohoda se opírala o rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR z 15. prosince 1994, které navazovalo na „delimitační“ jednání v rámci kontroly sekce archivní správy ministerstva vnitra v archivu Budějovického Budvaru.

Tehdy bylo rozhodnuto, že archivní fond Budvaru do roku 1948, uložený v podnikovém archivu Jihočeských pivovarů, bude předán Státnímu oblastnímu archivu v Třeboni a následně depozitní dohodou uložen v archivu Budějovického Budvaru.

Rozhodnuto bylo i o předisponování dalších archiválií, jak to později vyjádřila zmíněná dohoda pivovarů ze 17. října 2000.

Spor o pokutu

V této dohodě pak bylo dále sjednáno, že při prodlení v jejím plnění má Budvar právo žádat smluvní pokutu ve výši 500 korun za den do 31. března 2001, od 1. dubna 2001 pak 1000 korun za den.

V červnu 2001 Budvar konkurentovi nafakturoval podle těchto sazeb první smluvní pokuty za 272 dnů prodlení. BMP je v lednu 2002 zaplatil.

Plnění dohody pak „zamrzlo“. Budvar uplatil v lednu 2005 žalobou na Budějovický měšťanský pivovar jako právního nástupce Jihočeských pivovarů nárok na zaplacení další smluvní pokuty za období od 1. května 2002 do 30. září 2003.

„Měšťani“ namítali neplatnost dohody pro její neurčitost. Mluví sice o „veškeré dokumentaci“ a „veškerých písemnostech“, ale žalobce prý přes opakované výzvy nespecifikoval, jaké konkrétní dokumenty požaduje vydat.

Dohoda je tak prý absolutně neplatná

Budějovický Budvar oponoval, že text dohody je oběma stranám zcela srozumitelný, a pro případ potřeby upřesnění konkrétních listin navrhoval umožnění návštěvy archiváře Budvaru v archivu „měšťanů“ k pořízení jejich výčtu.

Okresní soud v Českých Budějovicích v listopadu 2005 Budvaru nárok na plnění ve výši 426.000 Kč přiznal a krajský soud odvolání zamítl. Oba soudy označily zmiňovanou dohodu o předání archiválií dostatečně určitou a platnou.

Mezi tím v roce 2004 Budvar začal rivalovi fakturovat další sjednanou smluvní pokutu.

Budějovický měšťanský pivovar platit odmítl a naopak požadoval vrácení dosud vyplacených částek. Ty prý při absolutní neplatnosti dohody představují obohacení Budvaru bez právního důvodu.

Opět k soudu

Budvar tedy loni v únoru znovu zažaloval.

Za navazující období od 1. října 2003 do konce roku 2005 uplatňuje nárok na 823.000 korun zmíněné pokuty.

Krajský soud mu 30. listopadu nárok znovu přiznal. Mimo jiné poukazoval na to, že v předchozí již pravomocně rozsouzené obdobné věci obou účastníků byla kladně vyřešena jako předběžná otázka platnost zmiňované dohody, podle níž je pokuta účtována. Mínil, že toto vyřešení je závazné i pro projednávání sporu o plnění ze smlouvy v dalším období.

Vrchní soud v Praze ale tentokrát rozsudek krajského soudu zrušil a přikázal mu, aby se zabýval platností zmíněné smlouvy z namítaného hlediska její (ne)určitosti.

Právní zástupci znesvářených pivovarů tedy znovu stanuli před českobudějovickým soudcem – se zakonzervovanými stanovisky.

Žalovaný tvrdil, že text dohody o předání dokumentů ze 17. října 2000, připravené Budvarem, nevyjadřoval vůli žalovaného.

K tezi o nemožnosti popsat přesně jednotlivé listiny dodal, že archivář žalobce měl ve společném archivu vždycky přístup k veškerým dokumentům a mohl tedy ty požadované přesně určit...

Pod nátlakem?

Podepsání dohody o vydání části archivu zarámoval předseda představenstva BMP Miroslav Leština do doby finanční krize společnosti, které hrozil konkurz. Tehdy byl BMP nucen prodat nemovitost v Ulici Karoliny Světlé,v níž se nacházel také archiv Jihočeských pivovarů. Kupující Budvar prý souhlas vázal podpisem dohody o archivu.

„To jsem řešil jen okrajově, prioritní bylo odvrátit konkurz,“ uvedl Leština. Dohodu prý podepsal, „aniž se zabýval samotnou možností požadované věci vydat“.

Zmiňované smluvní pokuty pak prý platili „v omylu“. Až následné šetření v archivu údajně ukázalo, že požadované dokumenty nejsou nezaměnitelně určeny.

Nechali si udělat právní rozbor a dozvěděli se, že dohoda je neplatná pro neurčitost. Tedy včetně ujednání o smluvní pokutě.

Soudce vyslechl tehdejšího finančního ředitele BMP Martina Trešla. I ten dohodu o předání archiválií podepsal.

Potvrdil, že se tehdy v tíživé situaci snažili prodat majetek nikoliv nezbytný pro provoz a mezi ním byla i bývalá budova ředitelství Jihočeských pivovarů v sousedství Budvaru.

Ten „z pozice silnějšího“ v té souvislosti mj. připravil i onu dohodu o archiváliích. Jejím uzavřením prý Budvar podmiňoval dohodu o koupi nemovitosti za 25 milionů korun. Kupní smlouva i dohoda byly podepsány ve stejný den.

Svědek sám se v této části dohody neangažoval.

Zástupce Budvaru u soudu zopakoval, že BMP bylo „za účasti orgánů veřejné moci“ (ministerstva vnitra) uloženo, aby vydal Budvaru jeho archiv, který spravoval.

To, že BMP dobrovolně uhradil 232.000 korun smluvní pokuty za období do 30. prosince 2001, podle Budvaru potvrzuje, že si byl vědom, že porušuje dohodu, jíž se zavázal archiválie vydat.

BMP v závěrečném návrhu zopakoval názor, že dohoda o vydání archivu je neurčitá a tedy absolutně neplatná. Nezavinil to žalovaný, ale Budvar, který dohodu zpracoval. Žalobce měl do archivu dlouhá léta přístup, mohl tedy vyhotovit přesný seznam toho, co požaduje.

První pokuty platil BMP

v omylu a proto, aby mu v době existenčního ohrožení nevznikaly další závazky k případnému vymáhání.

Dnes prý není možné určit, co se má z dokladů vydat. A je–li některá položka ve výčtu přece jen určitější, pak stanovená smluvní pokuta kryje celý závazek a bude–li BMP zavázán k nějakému plnění z ní, měla by prý být výše poměrně redukována.

Dohoda platí

Krajský soud poté vynesl rozsudek, jímž uložil BMP zaplatit Budějovickému Budvaru požadovaných 823.000 korun s úroky z prodlení.

Soud tedy rozhodl stejně jako v listopadu. Na pokyn Vrchního soudu se přitom znovu zabýval (ne)platností zmíněné dohody o archiváliích ze 17. října 2000.

„Na první pohled se zdá, že je neplatná pro neurčitost, když se v ní hovoří o ,všech´ dokladech, ,všech´ propagačních předmětech a tak dál,“ řekl soudce v odůvodnění.

Otázkou však podle něho je, zda je toto ujednání neurčité jako celek, nebo jen částečně. „A nelze říci, že by bylo neurčité ve svém celku,“ řekl soudce. BMP podle něho rozhodně mohl vydat alespoň některé z požadovaných věcí.

Soudce upozornil příkladmo na požadavek vydat archiválie týkající se výhradně problematiky Budvaru či jeho známkoprávních sporů. „To je jednoznačné vymezení, nelze říci, že by žalovaný nevěděl, o jaké konkrétní věci se jedná,“ pokračoval. Obdobně požadoval–li Budvar doklady o činnosti do roku 1948, kdy byl samostatným subjektem.

„Je možné, že by došlo k tomu, že žalovaný by tvrdil, že to či ono nemá k dispozici, a prokazoval to třeba seznamy svých archiválií. Možná by vznikly pochybnosti, zda vydal opravdu vše, co měl. O to tu ale nejde – on žalobci nevydal nic. Dohoda je přitom dostatečně určitá, aby věděl, co z ní má plnit...“

Nad rámec rozhodnutí soudce poznamenal, že by v atypické věci byla potřebná vstřícnost žalovaného k tomu, aby se ledy pohnuly. „Jenže nebyla dobrá vůle, v tom je problém,“ uzavřel.

Od věci by také nejspíš nebyl nějaký prostředník, nezávislá osoba, která by situaci v archivu prověřila. To už je ale nad kompetence a zadání soudu...

Rozhodnutí není pravomocné.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer


Budějovický měšťanský pivovar (BMP) lepí na své pivo už alespoň šest let označení Budweiser Bürgerbräu. K nelibosti Budějovického Budvaru jako vlastníka ochranné známky Budweiser.

K jeho námitkám zakázal v roce 2004 firmě BMP krajský soud užívání tohoto pojmu a Vrchní soud v Praze v roce 2007 uložil „měšťanům“ zaplatit Budvaru za toto užití odškodné 350.000 korun

BMP mezitím doplnil etiketu o dominantní písmena B. B. Ostatně už 7. června 2002 přihlásil na Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) k zápisu do rejstříku ochranných známek kombinované označení „B.B. ORIGINÁL SVĚTLÝ LEŽÁK Budweiser Bürgerbrau“.

Budweiser dál vadí

K námitkám Budvaru ÚPV 27. listopadu 2003 návrhu nevyhověl. Dospěl k závěru, že navrhované označení by bylo zaměnitelné se známkami Budvaru.

Předseda ÚPV 21. listopadu 2005 ale rozhodnutí změnil. Podle něho přihlašované barevné kombinované označení dostatečně identifikuje BMP jako výrobce a má rozlišovací způsobilost i přes shodný slovní prvek “Budweiser“, který tvoří slovní ochrannou známku Budvaru.

Ten je v označení BMP užit jako součást označení místa původu, a tudíž neplní funkci značky piva. Tu v přihlašovaném označení plní slovní prvek „B.B.“ Neexistuje prý tedy pravděpodobnost záměny u veřejnosti.

Budvar poté zažaloval u Městského soudu v Praze o zrušení tohoto rozhodnutí.

Shrnul, že je majitelem prioritně starších ochranných známek obsahujících slovní prvek „Budweiser“, z nichž dvě byly od února 1989 a od září 1991 prohlášeny za proslulé. Pojem Budweiser je v povědomí veřejnosti spjat s Budvarem.

B. B. je neodliší?

Prvek Budweiser obsažen i ve všech navrhovaných ochranných známkách BMP. Je situován v centrální části a tudíž nejnápadněji, jako dominanta. K odlišení pak nepostačí ani písmena „B.B.“.

Rozhodnutí předsedy ÚPV je podle Budvaru v rozporu se zákonem o ochranných známkách. Předseda ÚPV prý odmítl zkoumat, zda užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jí bylo na újmu.

Budvar připomněl minulé již pravomocné rozhodnutí o zamítnutí přihlášky BMP pro označení Budweiser Bürgerbräu.

Předseda ÚPV k žalobě namítl, že každé přihlašované označení je nutno posuzovat jako jeden celek a nelze z něho tedy vytrhávat jeho jednotlivé části. Slovo „Budweiser“ v posuzovaném návrhu není použito samostatně, nýbrž jako součást označení původu. Funkci značky piva v přihlašovaném označení plní slovní prvek „B.B.“

Pivař se prý vyzná

BMP tvrdí, že „Budweiser“ znamená v překladu „budějovický“ a je jen přídavným jménem, které k získání plného smyslu vyžaduje přiřazení podstatného jména.

V praxi si spotřebitel kupuje i objednává „Budvar“ (od žalobce) nebo „B.B.“, „bébéčka“ či „bíbíčka“ od přihlašovatele. Obě piva jsou vnímána jako „budějovická“.

Průměrného českého spotřebitele prý nelze podceňovat do té míry, že by nevěděl, jaké pivo pije, a že by si pletl výrobky Budvaru a BMP.

Je prý logické, že pocházejí-li oba konkurenti z jednoho místa, mají oba stejně silné právo na užívání názvu geografického místa. BMP pak za předpokladu, že dostatečně své označení odliší dalšími prvky.

Má zato, že dominantním prvkem jeho označení je „B.B.“ v horní části etikety uvedené největším písmem. Je prý víc než pravděpodobné, že spotřebitel při nákupu tohoto piva užije pouze první, nejvýraznější slovní prvek, a ten pak vysloví nejspíše jako „bé bé“ či „bíbíčko“.

O pravděpodobnosti

Městský soud v Praze připomněl zavedení institutu známky s dobrým jménem do českého právního řádu.

Dobré jméno je u ochranné známky vyjádřením toho, že veřejnost známku zná, spojuje ji s dobrými vlastnostmi a má k ní důvěru.

To zvyšuje hodnotu takové známky. Je jí poskytována vyšší, silnější ochrana.

K pojmu zaměnitelnosti soud zdůraznil, že zákon o ochranných známkách hovoří jen o „pravděpodobnosti záměny“. Za tu se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou.

Posuzované (přihlašované) označení je pokládáno za schopné vyvolat pravděpodobnost záměny, jestliže je natolik podobné ochranné známce s dřívějším právem přednosti, že spotřebitel může být uváděn v omyl, pokud jde o původ těchto výrobků.

Písmena B. B. mohou asociovat u průměrného spotřebitele vjem, že jde o zkratku označení Budvaru. V jeho známkách se vyskytuje spojení „Budweiser Budvar“ v různých obměnách, a B. B. tedy nemusí logicky vždy evokovat zkratku spojení „Budweiser Bűrgerbräu“.

Zpět na úřad

Posouzení této okolnosti ale ředitel ÚPV ve svém rozhodnutí blíže nerozvedl.

Dle soudu nevyhodnotil účinek ochranných známek Budvaru na povědomí veřejnosti, její známost a vžitost jako identifikátora výrobků namítatele. Nedošlo k vyhodnocení všech faktorů pro vyslovení existence či neexistence pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti. Proto soud shledal rozhodnutí ředitele ÚPV v tomto směru nepřezkoumatelným a zrušil je pro vady řízení.

Soud uzavřel, že BMP je oprávněn označovat své výrobky zapsaným označením zeměpisného původu. Způsob tohoto označení však nesmí jít na újmu majitele starší ochranné známky. Označení původu může být užito jen způsobem, který nebude u průměrného spotřebitele iniciovat možnost záměny se starší známkou Budvaru.

Nic BMP nebrání, aby označení zeměpisného původu na výrobku uváděl mimo okruh prvků přihlášených k ochraně jako ochrannou známku.

Soud uznává nárok BMP na registraci jeho ochranné známky. Je pouze na něm, jaký stupeň originality zvolí tak, aby výrobky takto označované nevyvolávaly možnost záměny s výrobky jeho konkurenta.

To, že vzhledem k příznačnosti označení „Budweiser“ pro výrobky Budvaru a k přiznání proslulosti jeho známkám je pro přihlašovatele obtížnější volba varianty skutečně originálního a nezaměnitelného označení pro sebe, není možno považovat za zkrácení jeho práv, uzavřel loni v březnu Vrchní soud v Praze. Věc vrátil ÚPV k novému rozhodnutí.

Kasační stížnost BMP proti tomuto rozhodnutí Vrchního soudu zamítl letos 23. prosince Nejvyšší správní soud.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer


Měšťani zaplatí Budvaru 350 000 korun

[čtvrtek, 27. listopad 2008]

Budějovický měšťanský pivovar, a. s. (BMP), neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR

Brojil proti uložení povinnosti zaplatit 350.000 korun Budějovickému Budvaru za neoprávněné užívání známky Budweiser Bürgerbräu.

Budvar se v řízení domáhal ochrany proti neoprávněnému zásahu „měšťanů“ do svých práv k ochranným známkám a proti nekalé soutěži konkurenta na trhu.

Žalovanému měla být uložena povinnost zdržet se prodeje piva pod značkou „Budweiser Bürgerbräu“, distribuce a užívání takto označených reklamních předmětů, povinnost zničit takové výrobky a zaplatit žalobci zadostiučinění jeden milion.

Krajský soud v Českých Budějovicích v roce 2004 zakázal BMP užívat označení Budweiser Bürgerbräu jako dominantního na hlavní břišní a krčkové etiketě láhví, v reklamě a v marketingu. Ostatní návrhy zamítl.

Vrchní soud v Praze (VS) zrušil jeho rozhodnutí co do zamítnutí poskytnutí zadostiučinění. Krajský soud pak v říjnu 2006 uložil BMP nahradit Budvaru nemajetkovou újmu ve „výchovné“ výši 100.000 korun. (Podrobnosti Deník z 20. října 2006.)

Přísnější „Pražané“

Vrchní soud loni v červnu tento výrok doplnil o povinnost BMP zaplatit poškozenému dalších čtvrt milionu korun. Ztotožnil se s tím, že jednání BMP bylo klamavým označením zboží a parazitováním na pověsti.

Užíváním zmíněného označení žalovaný jednoznačně navozoval mylnou domněnku, že jde o pivo Budějovického Budvaru. Žalovaný využil pověsti svého konkurenta a jeho produkce. Způsobená újma byla podstatně rozsáhlejší, než jak s ní uvažoval soud prvního stupně.

Uvedením údaje, jež je zapsaným označením původu výrobku, na etiketě a dalších předmětech jako značky piva jednal BMP v rozporu s dobrými mravy soutěže, obchodními zvyklostmi a své právo v konkurenčním boji zneužil, řekl Vrchní soud.

Za přiměřené zadostiučinění pak VS má celkovou částku 350.000 korun. Budějovický měšťanský pivovar podal dovolání k Nejvyšší soudu ČR (NS).

Budvar prý v řízení neprokázal, že mu byla jednáním žalovaného způsobena újma. Přiznaný „nárok“ pak prý má fakticky formu „sankce“ za porušení tvrzených práv žalobce, což ale český právní řád nezná. Nadto prý nebylo zkoumáno, zda zadostiučinění může být poskytnuto jinou formu, například omluvou.

NS ale konstatoval, že oba soudy shodně zcela správně uzavřely, že jednáním BMP došlo k zásahu do práv žalobce z ochranné známky a k nekalé soutěži.

Dovolání žalobkyně proti měnícímu výroku Vrchního soudu proto NS zamítl.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor: Bohumil Ortman


Pivovary tají, o kolik zdraží

[pondělí, 29. září 2008]

Ani jihočeským pivovarům se zřejmě nevyhne nová vlna zdražení. Postupně se asi přidají k poslednímu ohlášenému zvýšení cen Plzeňského Prazdroje, který je rozhodujícím hráčem na trhu. Jen se zdráhají mluvit o tom, kdy a o kolik by mohla cena narůst.

Inflace, dražší chmel a ječmen a nebo větší výdaje za dopravu. To jsou argumenty pivovarů. „Vývoj cen na trhu sledujeme, ale máme vlastní nezávislou cenovou politiku a rozhodně nekopírujeme další výrobce. Zajímají nás především naše výrobní náklady a ty bohužel rostou,“ zdůraznil tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p., Petr Samec.

Musíme udržovat špičkovou kvalitu našeho piva, proto musíme akceptovat ceny nejkvalitnějších surovin od našich dodavatelů,“ doplnil pro Deník Samec. Například cena žateckého chmele se letos podle Samce výrazně zvýšila – asi o jednu třetinu. „Růst výrobních nákladů budeme muset v dohledné době promítnout do cen piva. Nemohu ale sdělit, kdy k tomu dojde a jak bude zdražení velké,“ řekl Samec.

Podobně se o možném zdražení zdráhají hovořit ve druhém českobudějovickém pivovaru.

Právě jsme ve fázi vyhodnocování cen vstupů, takže zatím není možné úpravu cen námi vyráběných piv vyloučit ani potvrdit,“ uvedl za Budějovický měšťanský pivovar ředitel společnosti Daniel Dřevikovský.

Prazdroj plánuje zvýšení cen od 1. listopadu. „Udělali jsme maximum, abychom udrželi růst cen na rozumné úrovni,“ uvedl k průměrnému připravovanému zvýšení cen o čtyři procenta generální ředitel firmy Mike Short.

Rozdíly mezi pivovary ale postupně rostou. „První zdražení desítky si pamatuju ze dvou korun na dvě padesát. Dneska stojí některé i přes dvacet. Jenom podle ceny se to nedá brát, ale je fakt, že už kolikrát člověk zaváhá, jestli nemá zkusit levnější konkurenci,“ komentoval postupně se rozevírající cenové nůžky na českém pivním trhu Pavel Žírek z Českých Budějovic.

U některých malých pivovarů totiž půllitr stojí až o několik korun méně, než u velkých podniků.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta


Roky postupovaly Budějovický Budvar a místní konkurent Budějovický měšťanský pivovar spolu při přípravě prvního a v Evropské unii chráněného zeměpisného označení českých výrobků. Teď po dlouhých čtyřech letech, když Evropská unie a Ministerstvo zemědělství stále řeší technické detaily kolem označení piv z Českých Budějovic, nastává vzájemný boj o to, jak ochranná označení prezentovat v cizině.

Právo na používání zeměpisných označení Českobudějovické pivo, Budějovické pivo a Budějovický měšťanský var vzniklo už v roce 2004. Jde o první a jediná zeměpisná označení, která si česká strana zajistila už v přístupové dohodě s Evropskou unií.

Problematické překlady

Jde hlavně o označení Budějovické pivo, které mohou využívat oba pivovary současně a na etiketách je překládají třeba německým Budweiser Bier. Mají ale podmínku - nesmí v dané zemi užívat registrovanou ochrannou známku s názvem Budweiser, pokud jej má už z dřívějška zaregistrovánu někdo jiný.

Jenže na rozdíl od ostatních označení, které další české výrobky od té doby získaly, chybí těm budějovickým nezbytné "zveřejnění specifikace". Což znamená, že na úrovni unie dosud nebyly oficiálně zveřejněny podrobné podmínky, za jakých jsou označení chráněna. A jak se bránit v případě zneužití.

"Ctíme přístupovou dohodu a používáme náš pojem Českobudějovické pivo tak, aby to nenarušovalo v jednotlivých zemích tamní starší ochranné značky," říká generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Budějovický měšťanský pivovar ale nechce podle něj respektovat přístupovou dohodu a prostřednictvím specifikací chce prosadit používání zeměpisného označení i jazykových mutací. "Přestože v některých teritoriích je to v rozporu s tam registrovanou starší značkou. Ať už patří našemu pivovaru nebo našemu americkému konkurentovi," doplňuje Boček a připomíná giganta Anheuser-Busch, se kterým jeho pivovar vede řadu sporů.

Předseda představenstva měšťanského pivovaru Miroslav Leština to odmítá. Tvrdí, že zahraniční jazykovou verzi budějovického piva lze užívat a pivovar, známý například i značkou Samson, ji také už užívá. "Podle nás je přístupová dohoda dostatečná. A specifikace už jsou dány na národní úrovni," říká. Zveřejnění podrobných specifikací na té evropské úrovni, tedy v úředním věstníku EU, je podle něj následný krok, protože ochranu označení původu činí už samotná přístupová smlouva.

Jednání s EU pokračují

Magdalena Dvořáčková z ministerstva zemědělství potvrzuje, že specifikace nebyly v rámci unie ještě zveřejněny a jednání s Evropskou komisí stále pokračují. Připouští, že jde o komplikovanou právní otázku, ale cizojazyčný výraz pro chráněné označení Budějovické pivo podle Dvořáčkové lze už nyní v unii používat.

"Nesmí být ale dotčena žádná ochranná známka piva ani jiná práva existující v Evropské unii ke dni našeho přistoupení," říká.

V praxi by to znamenalo, že v zemi, kde má například Anheuser registrovanou už dříve značku Budweiser nesmí českobudějovické pivovary používat své zeměpisné označení s pojmem Budweiser. S tím narazil právě Budějovický měšťanský pivovar v Dánsku. Anheuser-Busch ho už žaloval, soud vydal předběžné opatření a pozastavil prodej piva se značkou B.B. Budweiser Bier.

Obrázek

Zdroj: iHNed.cz


Jihočeské pivovary zvednou ceny

[pondělí, 12. listopad 2007]

Pivo v jihočeských hospodách, restauracích a obchodech bude už za několik týdnů dražší. Ceny chtějí zvýšit všechny významné pivovary v regionu. Jako první oznámil jejich nárůst Budějovický měšťanský pivovar.

„Od 1. prosince zdražíme půllitr o jednu až dvě koruny dle druhu piva. Ceny vzrostou u lahvového i točeného,“ oznámil předseda představenstva společnosti Miroslav Leština.

Podobný krok chystá v nejbližší době také nejvýznamnější jihočeský pivovar Budějovický Budvar. O kolik a kdy pivo zdraží, ale zatím tají. „Je to jen otázka času. Výrazně, zhruba o čtyřicet procent, stouply ceny sladu. Sladovnický ječmen se prodává okolo šesti tisíc za tunu, loni stál 3,5 tisíce. Dražší budou i energie. Tak vysoké náklady musíme do ceny piva promítnout. V listopadu to ale ještě nebude,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Následují Prazdroj

I ostatní pivovary na jihu Čech chtějí dříve či později následovat největší českou pivovarnickou skupinu Plzeňský Prazdroj, která od včerejška prodává půllitr točeného piva Pilsner Urquell o jednu korunu dráž. Za nejprodávanější české pivo Gambrinus lidé zaplatí 12,20 koruny, jeho cena vzrostla o 70 haléřů.

„Čekali jsme na krok našeho největšího konkurenta. Předpokládáme mírné zdražení, ale až v novém roce,“ potvrdil ředitel protivínského Platanu Ladislav Rosmuller.

Naopak pivovar Regent zvýšil ceny už 1. září. Zákazníci za třeboňské pivo platí o několik desetihaléřů více. „Loni jsme nezdražovali vůbec, snažili jsme se držet ceny, ale už to nešlo. Další nárůst očekáváme příští rok na jaře,“ řekla obchodní ředitelka pivovaru Hana Hadačová. (MF Dnes)


Suroviny zdraží pivo

[středa, 12. září 2007]

Nemilá zpráva čeká na české milovníky pěnivého moku v jejich hospůdkách. Zřejmě všechny pivovary v několika nejbližších měsících zdraží pivo a budou tak následovat Plzeňský Prazdroj.

„Zvýšení cen našich výrobků bude bohužel nezbytné. Důvodem je výrazné meziroční zvýšení cen chmele a sladu,“ uvedl včera Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p.

Zdražení zmíněných surovin se pohybuje u Budvaru v rozmezí 15% – 46%. „Kvůli zachování trvale špičkové chuti a kvality našeho piva se nechceme uchýlit k nákupu lacinějších náhražek nejlepších českých surovin,“ zdůraznil Samec.

Podle mluvčího Budějovického Budvaru, n. p., rostou i ceny energií a dalších materiálů. Nárůst cen energií se ale snaží pivovar mírnit tím, že průběžně zavádí energeticky úsporné stroje.

„V minulém roce to byla renovace pasterizačních zařízení. Díky tomu nemusíme nárůsty cen energií promítat do konečných cen v plné výši,“ zmínil Samec a poukázal na to, že se tak zmírňuje dopad na spotřebitele. Budvar nové ceny ještě nezná, protože stále vede jednání s klíčovými dodavateli. Mluvčí pivovaru ale nevyloučil, že by zdražení mohlo přijít ještě letos.

Vyšší cenu začne účtovat i druhý českobudějovický pivovar. „Budějovický měšťanský pivovar je stejně jako ostatní pivovary nucen reflektovat rapidní nárůst cen surovin pro výrobu piva. Zdražení piva provedeme do konce roku 2007,“ vyjádřil se za Budějovický měšťanský pivovar, a. s., Daniel Dřevikovský. (Deník)


Budějovický Budvar neuspěl v Řecku před tamním nejvyšším soudem ve sporu s konkurenčním Budějovickým měšťanským pivovarem (BMP). Budvar o tom informovala v tiskové zprávě. Pivovary se přely o označení Budweiser Bürgerbräu na etiketách, v překladu budějovický měšťanský var.

Pivo s touto etiketou vyrábí a v Řecku prodává BMP. Budvar způsob užívání značky považuje za nekalou soutěž a tvrdí, že BMP klame spotřebitele. Jeho dovolání ale soud s konečnou platností zamítl.

Podle právničky Budvaru Heleny Lejtnarové je verdikt řeckého tribunálu překvapující. Soudy v jiných zemích, například v Německu, v Rusku, v Chorvatsku, ale i v Česku, se totiž ve stejných případech klonily na stranu Budějovického Budvaru a nekalou soutěž zakázaly.

"Zatím nemáme k dispozici odůvodnění rozsudku a nevíme, proč soud neuznal naše argumenty. Z průzkumů trhu víme, že zákazníci jsou mateni a výrobky označené jako Budweiser Bürgerbräu považují za pivo z našeho pivovaru," uvedla Lejtnarová.

Měšťanský pivovar má podle svého předsedy představenstva Miroslava Leštiny označení Budweiser Bürgerbräu chráněno v EU a zároveň i jako součást ochranných známek registrovaných v České republice, Rakousku, Švýcarsku, Slovensku a nyní i v Řecku. Registrační řízení se podle něj konají i v dalších státech. Po rozhodnutí řeckého soudu nabídl Leština Budvaru smír.

Oba pivovary jsounositeli označení Budweiser Bier

Oba pivovary jsou prý uživateli chráněného zeměpisného označení Budweiser Bier, které je registrováno v Evropské unii. Zpochybnit se jej snaží tradiční rival Budvaru, americký Anheuser-Busch.

"Přes naše vítězství na významném řeckém pivním trhu stále nabízíme konkurenčnímu státnímu pivovaru koexistenční smlouvu, která by tak jako v historii umožňovala společné užívání značky Budweiser Bier oběma budějovickými pivovary, a tím posílila postavení značky proti americkému konkurentovi," uvedl Leština.

Spory od počátku 90. let

Pře mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí již od roku 1991. Budvar za posledních 16 let uspěl ve 14 z celkem 17 soudních sporů a správních řízení.

Při jednom z posledních sporů vyhrál Budějovický měšťanský pivovar. Loni, po dlouhých šesti letech, dostal povolení Polsku prodávat svůj prémiový ležák pod označením BB Budweiser Bürgerbräu. Budějovický Budvar má u našich východních sousedů zemi zaregistrované čtyři ochranné známky včetně té vlajkové Budweiser. Zatímco ale měšťanský pivovar tvrdí, že jde o rozhodnutí konečné, Budvar to zpochybňuje. (Novinky)


Malé pivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií. Jsou proleželá, neředěná, obsahují víc alkoholu a mívají různé příchutě

Jihočeští zástupci si odnesli jedno druhé a dvě třetí místa z historicky první celonárodní soutěže o Jarní cenu českých sládků určené minipivovarům. Soutěž se uskutečnila v sobotu ve Zvíkovském Podhradí na Písecku.

Za Jihočechy bodoval Pivovarský dům Lipan Dražíč ve tmavých speciálech se čtrnáctistupňovým pivem, za které získal druhé místo a třetí za tmavý ležák. Třetí místo v extra speciálech náleží Pivovarskému dvoru Zvíkov.

„Je dobře, že soutěž bude i v příštích letech pokračovat, abychom si mohli vzájemně poměřovat síly. Konkurence je vždycky dobrá a věřím, že příště se do soutěže přihlásí víc minipivovarů,“ doufá sládek Jan Papula z Lipanu Dražíč.

V Česku dnes existuje více než padesát minipivovarů. Sládek Papula tvrdí, že minipivovarům na jihu Čech se nedaří příliš dobře.

Je téměř nemyslitelné prosadit se do obchodní sítě a restaurace také spíš dávají přednost větším distributorům. Pro malé pivovary je proto nutné mít i vlastní restaurační provoz kvůli odbytu vlastního piva,“ míní sládek čerstvými cenami ověnčeného Pivovarského domu Lipan Dražíč.

Všem, kteří by si chtěli zřídit vlastní minipivovar, doporučuje, aby se do takového projektu pustili jen v případě, že budou mít dostatek vlastních investic. „Vzít si úvěr, by byla sebevražda,“ tvrdí Papula. Návratnost investice je velmi dlouhá, a než se minipivovar dostane do povědomí lidí, trvá to dlouho.

Prvním držitelem Jarní ceny českých sládků pro rok 2007 v kategorii nejoblíbenějších světlých výčepních piv se stal Školní pivovar Podskalská z Prahy, v jehož provozu se například učí studenti pražské Střední průmyslové školy chemickotechnologické.

Soutěž navázala na mnohem větší pivní slavnosti v Táboře

V královské kategorii světlé ležáky vybojoval vavříny Pivovar Lomnice u Sokolova s pivem Permon. Celkem bylo vypsáno osm soutěžních kategorií.

Soutěž navázala na největší pivní slavnosti v Táboře. Zde ale není účast minipivovarů tak výrazná. Proto vznikla další soutěž, v níž organizátoři dali větší prostor minipivovarům, které zpestřují nabídku především pivy s vyšším obsahem alkoholu a s různými příchutěmi jako medu, višní a podobně.

„Minipivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií, jsou proleželá a neředěná. Většinou nejsou pasterovaná a neprocházejí ostrou filtrací, takže musejí být během dvou týdnů zkonzumovaná. Ročně nevyrobí víc než pět tisíc hektolitrů,“ charakterizuje produkci minipivovarů Richard Crha z Pivního kurýra, který si vzal na starost organizaci soutěže.

Do Zvíkovského Podhradí se sjeli zástupci dvaadvaceti minipivovarů a přihlásili třiašedesát vzorků. Jejich kvalitu, chuť a úroveň hodnotilo dvaatřicet sládků s degustátorskou licencí. Vzorky byly rozlity do dvanácti set sklenic. (MF Dnes)


Rozdáním ocenění a titulů Česká pivní pečeť a Zlatý český pramen vyvrcholil v pátek závěrečný večer letošních táborských slavností piva. Pouze dvě pečetě zamíří k jihočeským výrobcům tohoto oblíbeného nápoje. Mezi minipivovary s tmavým pivem zvítězil nováček soutěže Pivovarský dvůr Zvíkov a třetí místo za tmavý ležák si odvezl Měšťanský pivovar Strakonice. (Českobudějovický deník)


Jižní Čechy jsou krajem piva

[sobota, 12. srpen 2006]

Na jihu Čech má pivo dlouholetou tradici. Přestože dnes v kraji funguje už jen osm pivovarů, na začátku 20. století jich bylo kolem šedesáti. Malé pivovary byly téměř v každém městě i větší obci. Vařily jen pro své okolí.

Ještě před sto lety se vařilo pivo téměř v každém městě a větší obci. Na jihu Čech bylo na začátku 20. století okolo šedesáti pivovarů a teď se dají spočítat téměř na prstech jedné ruky - dva v Českých Budějovicích a po jednom v Třeboni, Protivíně, Českém Krumlově a Strakonicích. Dva malé pivovárky jsou ještě na Písecku v Záhoří a v Dražíči.

Na celém území České republiky bylo v roce 1901 789 pivovarů, v Čechách 643 a na Moravě 146. A v roce 1851 jich bylo dokonce 1056. Nyní je v Česku pouze okolo 50 pivovarů.

Pivovary byly například v Netolicích, Vodňanech, v Kaplici, v Lišově, v Kardašově Řečici, Táboře, Jindřichově Hradci, v Lomnici nad Lužnicí nebo Dačicích.

„V Kaplici byly dokonce dva, jeden městský a jeden soukromý. Ještě v prvních letech dvacátého století se pivo vařilo i třeba v obci Plavnice na Českobudějovicku,“ poznamenal archivář Budějovického Budvaru Ivo Hajn.

Například na území bývalého okresu Jindřichův Hradec bylo před rokem 1870 asi 22 pivovarů, v roce 1900 jich bylo 17 a nyní je zde pouze jeden - Regent v Třeboni. „Ve druhé polovině devatenáctého století začalo na českém území pivovarů ubývat, protože v roce 1869 bylo zrušeno takzvané propinační právo, které zajišťovalo bezpečnou existenci i těm nejmenším a špatně hospodařícím pivovarům,“ uvedl ředitel Muzea Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci Jaroslav Tikal.

„Tradiční filozofie pivovarů tenkrát byla, že pivovar si musí obhospodařit území takzvaně okolo svého komína. Nešlo jim o to, prodávat pivo do jiných měst. Vařily jen pro okolí a postupně krachovaly, protože ty velké moderní pivovary vyráběly hodně piva s menšími náklady a ty malé pak neunesly konkurenční boj,“ vysvětlil Hajn.

Další výhodou velkých podniků je, že pivo vaří ve velkém množství, a tím pádem má stálou kvalitu. Malé pivovary vyráběly v mnohem menších várkách a každá byla často jiná. To lidem vadilo, protože přišli do hospody na pivo a ono chutnalo pokaždé jinak.

Dalším černým obdobím pivovarů byla první polovina 20. století. Mohla za to hospodářská krize a především obě světové války. Dělníci rukovali na vojnu, z vybavení, která byla z bronzu a mosazi, se odlévaly kulky. Armáda zabrala povozy, potahy i nákladní auta. Navíc nebylo pořádně z čeho vařit pivo, protože stát si bral zásoby ječmene, pšenice a cukru.

Ani následné období, kdy byla u moci komunistická strana, neznamenalo rozkvět pivovarů. Spíše naopak. Budvar - Český akciový pivovar byl znárodněný, Měšťanský pivovar byl zkonfiskovaný jako majetek kolaborantů. Jeho začleněním do Budvaru vznikl podnik Jihočeské pivovary, který spravoval několik menších pivovarů v kraji.

„Podobně to chodilo i v dalších krajích. Vždycky byl vybrán jeden velký pivovar, kolem něhož se sdružilo několik menších. A postupem času se některé provozy rušily,“ popsal osudy pivovarů ve druhé polovině 20. století Hajn. V této době zanikly například pivovary v Táboře nebo Jindřichově Hradci.

Většina pivovarů vařila pivo jen pro hostince a restaurace ve svém kraji, po celé republice rozvážely většinou giganty z Plzně, Prahy a Budějovic.

A jak dopadly areály bývalých pivovarů? Z některých jsou ruiny, z dalších sklady firem, jiné jsou zbourané. V kraji jsou i chátrající objekty, s nimiž mají obce plány do budoucna. Například bývalý pivovar v Lomnici nad Lužnicí zařadila Regionální rozvojová agentura RERA do seznamu objektů, které by se daly využít pro rozvoj cestovního ruchu.

V Jihočeském kraji je šest větších pivovarů a podle Ivo Hajna přesto mohou vzniknout některé další malé pivovárky, jako jsou například v Záhoří a Dražíči.

Malé pivovárky mohou uspět speciálními pivy

„Podobný by mohl klidně být třeba ve Vyšším Brodě, kde chátrá areál bývalého pivovaru. Mohl by vařit pivo pro hospody ve městě a okolí nebo jenom pro areál kláštera, kde se pivovar nachází. Kdyby se zaměřil na speciální druhy piv, které jsou v poslední době poměrně v oblibě, věřím, že by se uchytil. Bylo by to zpestření nejen pro turisty,“ naznačil Hajn.

„V posledních letech vzniklo plno minipivovarů, ale řada z nich rychle zanikla. Vybavení není levná záležitost, a kdo si myslí, že pivovarnictví je výnosné, tak po pořízení pivovaru zjistí, že se mu budou investice vracet deset i patnáct let. Mezitím je třeba dokupovat další zařízení,“ přiblížil sládek třeboňského Regentu Ivan Dufek.

S novými druhy piv musejí přicházet i zavedené pivovary. Například Budějovický Budvar začal prodávat černé pivo, Regent přišel v loňském roce s polotmavým třináctistupňovým pivem. „V Česku se vaří na 480 druhů piva. Jsou pivovary s více než deseti druhy. Pro milovníky piva je dobře, že se nabídka stále rozšiřuje, protože si každý může najít to, co mu chutná. Byla by škoda, kdyby byl vývoj opačný. Zůstaly by tady koncerny, které by dodávaly po republice deset druhů,“ řekl Dufek.

***

Pivo na jihu Čech:

České Budějovice

Pivovar Budějovický Budvar

Budějovický měšťanský pivovar

Český Krumlov

Pivovar Eggenberg

Protivín Pivovar Platan

Třeboň Pivovar Regent

Strakonice Pivovar Strakonice

Záhoří u Písku Pivovar Zvíkov

Dražíč Pivovar Lipan

(MF Dnes)


Jihočeským pivovarům se daří, vaří stále více piva nebo udržují výrobu na stejné úrovni. Ale doma prodávají vlastního piva méně.

Daří se zde prosazovat největšímu českému pivovaru, Plzeňskému Prazdroji. Pivovary se také více zaměřují na levná piva prodávaná pod značkami obchodních řetězců.

O čtyři tisíce na 73 tisíc hektolitrů poklesl výstav Měšťanského pivovaru Strakonice, ale letos ho hodlá vytáhnout na 90 tisíc. Uzavřel totiž smlouvu na dodávku dvaceti tisíc hektolitrů piva, které si jeho zákazník stočí do vlastních lahví.

Podobně v posledních letech navyšuje výstav i protivínský Platan. Loni uvařil 383 tisíc hektolitrů, což je o šest tisíc více než předloni. „Více už výrobu posilovat nemůžeme, jsme vytížení,“ doplnil ředitel Platanu Ladislav Rosmüller.

Platan vaří levná piva pro Plzeňský Prazdroj

Pivovar totiž dělá i pivo prodávané pod značkou obchodního řetězce Lidl a pro Plzeňský Prazdroj vyrábí levná piva Primus a Klasik. Z celkové výroby představovalo pivo se značkou Platan sto pět tisíc hektolitrů, předloni to bylo o čtrnáct tisíc více.

Loňské prodeje navíc poznamenalo deštivé a studené počasí v létě. Nejmenší jihočeský pivovar Eggenberg prodal loni 42 tisíc hektolitrů, o tři tisíce méně než rok předtím. Třeboňský Regent udržel výrobu na dvaaosmdesáti tisících hektolitrů.

„Na celém trhu panuje stagnace až mírný pokles,“ uvedl mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. Největší jihočeský pivovar, který v roce 2004 vyrobil 1,112 milionu hektolitrů, měl loni výstav o jednadvacet tisíc hektolitrů nižší.

Jihočeské pivovary, vyjma Budvaru zaměřeného spíše na export, se musejí spoléhat na věrnost svých zákazníků v kraji. Malé pivovary totiž většinu piva prodají takzvaně pod komínem - tedy v blízkém okolí.

V jejich snaze představuje vážnou konkurenci Plzeňský Prazdroj s pivem Gambrinus, které je nejoblíbenější značkou v republice. Třetina všeho piva, které se v kraji vypije, je právě Gambrinus.

„Loni činil celkový nárůst prodeje pět až sedm procent. Je to výrazně více než v celé republice. Čísla ale nejsou meziročně úplně srovnatelná, protože jsme zmenšili působnost českobudějovického distribučního střediska,“ poznamenal mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. (MF Dnes)


V areálu zámku by mohl vzniknout pivovar. I tato varianta finančího využití padla na přetřes. Borovanští neustále hledají řešení, jak oživit celý komplex. V minulosti zamítly možnost zámek prodat. Bojí se, že by se majitel o komplex nestaral a na náměstí by pak stála cizí ruina. "Záměr zámek pronajmout se ukázal jako nereálný, ale zaznamenali jsme dílčí úspěchy u jednotlivých částí, jako je kino a Vejdovina," naznačil starosta Stanislav Malík. "Takže jsme vypsali výběrové řízení na studii co s tím. Ta by měla navázat na projekt současných funkčních celků a je nunté ji provázat s rekonstrukcemi," nastínil. Jedna z rad odborníků, která padla mimo protokol, je navázání na tradici vinařství v zámeckých sklepech. "Řekli nám, abychom zvážili variantu restauračního pivovaru, což by bylo určitě lákadlo," přednesl starosta. "Nevíme, jestli vybudujeme zrovna pivovar, ale cosi, co by bylo finančně soběstačné, bychom uvítali," uzavřel starosta. (Českobudějovické listy)


Regent už zdražil všechny druhy sudového piva o 55 haléřů za půllitr.

Budějovický měšťanský pivovar a protivínský Městský pivovar Platan chtějí zdražit pivo. Důvodem je nárůst cen energií a pohonných hmot. Oba podniky zatím tají, o kolik víc budou muset konzumenti jejich piva zaplatit.

Třeboňský Regent už zdražil všechny druhy sudového piva o 55 haléřů za půllitr.

Budějovický měšťanský pivovar zdraží možná už za měsíc. "Do konce února se rozhodneme o kolik, nyní to počítáme," uvedl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština.

Jako důvod zdražení uvedl nárůst cen energií. Vyloučil, že by reagoval na zdražení desítky Gambrinus a černého Velkopopovického Kozla o 60 haléřů, které od 1. února provedl Plzeňský Prazdroj.

Platan zvýší cenu všech piv

Naopak Platan by měl zdražit paušálně všechny výrobky. Hlavním důvodem jsou také rostoucí ceny energií a nafty.

"Mírně zdražujeme každý rok, počítáme s tím i letos. V současné době zpracováváme výsledky za minulý rok," potvrdil ředitel Městského pivovaru Platan Ladislav Rosmuller. Platan zdraží pravděpodobně od dubna nebo května.

Jediný pivovar, který se ke zdražení zatím odhodlal, je Regent. Zdražil sudové pivo. Lahvové pivo jeho zákazníci nakoupí stále za stejnou cenu.

Budvar zdražení nevyloučil. "Nemůžeme říkat, že v žádném případě nebudeme letos zdražovat, nicméně v tuto chvíli o tom neuvažujeme," uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Naopak Měšťanský pivovar Strakonice bude zcela jistě držet loňské ceny. (iDnes)


«« « Strana 2 z 2
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň