Přestavba pivovaru začala v roce 2006 a letos byla dokončena. Na zhruba třech hektarech společnost ING Real Estate proinvestovala 2,2 miliardy korun. Ceny bytů se pohybují od 80 do 100 tisíc korun za metr čtvereční. V rekonstruované historické budově pivovarské spilky otevřela v dubnu ukázkový loftový byt, do kterého si zájemci mohou přijít na vlastní oči prohlédnout netradiční a originální bydlení loftového typu. Všechnhy lofty jsou prozatím bez majitele.

Původní budova pivovarské spilky architekty renomované kanceláře CMC architects svou podstatou přímo vybídla k originálnímu řešení. Proto se sem rozhodli zasadit atraktivní loftové byty v industriálním duchu, které nabízejí možnost vytvořit si jedinečný prostor "Loftové byty představují netradiční zajímavé bydlení, které původně vzešlo z konce 60. let minulého století z newyorských uměleckých kruhů, kdy zdejší umělci vyznávali trend ateliérového bydlení v opuštěných továrnách a skladech. Pro mnoho lidí je dnes představa, jak takový loft vypadá, nezřetelná a nekonkrétní, známá pouze z amerických filmů. To byl také jeden z důvodů, který nás vedl k otevření ukázkového loftového bytu. Zde se zájemci seznámí s tím, co přesně loftové bydlení nabízí a budou si moci vytvořit jasný obrázek,“ říká tisková mluvčí ING Real Estate Renáta Kodadová. Zařízení ukázkového loftového bytu navrhl architekt Evžen Dub z ateliéru CMC architects a interiér bytu vybavil designovými solitéry a nábytkem italské značky Berloni a švýcarské značky Vitra.

Rekonstruovaný historický dům zahrnuje celkem 40 bytů, z toho 20 loftových a 6 podkrovních. V jižním křídle budovy se ve 2. podlaží nachází 6 loftových bytů se zachovanými původními litinovými sloupy o rozměrech 76 m2 až 88 m2. Ve 3. nadzemním podlaží se v tomto křídle nalézá 6 větších podkrovních bytů s přiznanými krovy a kovovými táhly o výměře 131 m2 až 177 m2. V těchto bytech je vždy ve spodní části obývací prostor a sociální zázemí a na galerii je situována klidová zóna pro spaní. Tyto rozlehlé podkrovní byty poskytnou dostatek prostoru pro individuální vyjádření.

Druhé, západní křídlo budovy je určeno pro 7 dvoupodlažních loftových bytů s atriem a lodžií o průměrné rozloze 135 m2 a pro 7 loftových bytů, které mají ve třetím podlaží navíc rozlehlou střešní terasu. Tyto třípodlažní loftové byty jsou výjimečné a umožní svému majiteli vytvořit svébytný domov podle vlastních představ. V prvním podlaží má každý loftový byt vstupní atrium, pracovnu, velkou obývací část s kuchyňským koutem, lodžii, komoru, šatnu, koupelnu a toaletu. Galerie je přístupná točitým schodištěm a nachází se zde otevřená ložnice.

U poloviny loftových bytů je součástí vstupního atria druhé točité schodiště, kterým lze vystoupit až do 3. podlaží loftového bytu na střešní zahradu o výměře cca 132 m2. Vysoké prosklené stěny, typický znak loftů, nabízí výhled podle orientace bytu buď na vnitřní nádvoří nebo do přilehlých klidných ulic. Budova má střešní nástavbu, ve které je umístěno 14 standardních bytů v dispozicích 2+kk a 3+kk.

"Loftové byty podle našich zkušeností ocení především lidé s touhou po netradičním a zajímavém bydlení. Například umělci či lidé kreativní, kteří chtějí při zařizování svého nového domova popustit uzdu fantazii a vytvořit zcela jedinečný prostor. Mezi zájemci ovšem vidíme i manažery a podnikatele, kteří chtějí bydlet komfortně, a přitom zcela netypicky a originálně,“ dodává Renáta Kodadová.

V přízemí budovy je vybudováno několik nebytových prostor určených k prodeji. Devět obchodních jednotek o průměrné výměře 123 m2 přes chodbu doplňuje 6 prostor o výměře cca 125 m2, které lze využít jako skladové zázemí. Obchody jsou řešeny stejně jako bytová část netradičně a zajímavě. Stropy jsou klenuté a celý prostor trochu připomíná vinné sklípky, ovšem s přístupem denního světla. Vstupy a prosklené výlohy vedou na nádvoří se zelení a fontánou. Malé obchůdky či drobné provozovny tu zajisté pomohou dotvořit živoucí centrum lokality.

Společnost ING Real Estate realizuje v Holešovicích rezidenční projekt A7 Holešovický pivovar, který je součástí multifunkčního městského centra. Komplex se rozprostírá mezi ulicemi U Průhonu, Komunardů, U Uranie a Na Maninách, na pozemcích bývalého Prvního pražského měšťanského pivovaru. Přestavba původních objektů a výstavba nových bytových domů byla zahájena na konci roku 2006. V současné době jsou rezidenční budovy Plaza s věží Tower a Rezidence hotovy a byty již obývají noví majitelé. Nyní se dokončuje poslední budova s loftovými byty.

Přeměna celého areálu v sobě zdařile spojila rekonstrukci původních památkově chráněných budov a výstavbu několika nových kancelářských a bytových objektů. Architektonický návrh je dílem renomovaného studia CMC architects. Na přípravách projektu spolupracovali i světově uznávaní architekti Frank O. Gehry, autor Tančícího domu, a Jean Nouvel, autor Zlatého Anděla.

"Byla to pro nás velmi dobrá a zajímavá zkušenost, kdy jsme mohli zblízka vidět práci světových architektů,“ komentuje Vít Máslo ze CMC architects. Cílem architektů Davida Chisholma a Víta Másla bylo maximálně využít historického genia loci a neobvyklosti místa i původních budov a citlivě je doplnit moderními domy, které se optimálně začlení do zástavby pražských Holešovic. "Bývalý pivovar, sestávající z čistě utilitárních staveb, považuji za výtvarně jedinečný areál s vynikajícím stavebním detailem. Proto jsme v rámci revitalizace zachovávali původní charakter staveb a rušili jsme pouze nepůvodní dostavby, které vznikly během století. Jejich odstraněním mohly stávající budovy více vyniknout. Věříme, že se nám podařilo zachovat celkový výraz staveb, obnovit funkčnost areálu a navrátit tak do něj život,“ říká k projektu architekt Vít Máslo. "Podařilo se nám vytvořit prostor, který dýchá historickou industriální atmosférou, a přitom se tu dá pracovat a žít moderně, v tempu 21. století. Komplexnost celého areálu nám také umožnila využít různorodé architektonické přístupy. U původních budov bylo zajímavé vymýšlet, jak vložit novou funkci do historické budovy. U novostaveb nás lákalo například vytváření 17patrové výškové dominanty areálu.“

S originálním loftovým bydlením se mohou zájemci seznámit při prohlídce ukázkového bytu. Přestože loftové byty budou nabízeny v kolaudačním minimu, aby si je majitelé mohli dokončit individuálně zcela podle svých představ, ukázkový loftový byt má plně zařízený interiér pro lepší představu.

Autorem návrhu interiéru je architekt Evžen Dub, taktéž ze studia CMC architects. Interiérové vybavení je vybráno ve stejném duchu jak působí celý loftový byt - tedy zajímavé, originální a velmi kvalitní. Kuchyňská linka, vybavení ložnice a barové židle jsou z dílny italského nábytku Berloni. Další vybavení a nábytek je od firmy Vitra, která se již desítky let zabývá prodejem nábytku od světoznámých designérů, svítidla od italského výrobce Inside a elektronika Pioneer je dodávkou společnosti BaSys.

Celá bytová jednotka je realizována v nadstandardním provedení. V obývacím pokoji a v hale je na podlaze položena dubová kantovka; v koupelně, na WC, v šatně a komoře je použito teakové dřevo. Do pracovny bylo zvoleno jako moderní materiál antracitové tkané PVC značky Bolon Now, pobyt v ložnici zpříjemňuje celoplošný koberec Belakos Jersey. Koupelnu a WC zdobí bílé lesklé obklady s květinovým dekorem od Villeroy & Boch, sanita a baterie pocházejí od výrobců Laufen, Kaldewei a Grohe. V ložnici byla pro zvýraznění jedna stěna otapetována zelenostříbrnou tapetou Flair. Vstupní patio je navrženo v japonském stylu, s venkovním sezením od společnosti Donate.

Zdroj: Stavitel iHNed.cz | Autor: Jiří Kučera

Společnosti Pramerica Real Estate Investors a BarHill Real dokončily přeměnu bývalého holešovického pivovaru v Praze na moderní komplex kancelářských a obchodních ploch s názvem A7 Office Center. V areálu vzniklo deset tisíc čtverečních metrů kanceláří a 4500 čtverečních metrů obchodních ploch. Pramerica Real Estate Investors působí na celém světě a spravuje reality v hodnotě 725 miliard korun.

Zdroj a foto: iHNed.cz

Začalo to roku 1895, kdy v Praze - Holešovicích došlo k položení základů Prvního pražského měšťanského pivovaru. Práce na něm probíhaly rychle a již v roce 1897 došlo k výstavu piva, které se zde pak vařilo více než století, konkrétně do března 1998. Areál prošel od té doby mnoha změnami (sídlí zde nyní mj. vydavatelství Ringier), ale já jsem chtěl zavzpomínat na časy, kdy zde teklo pivo proudem. A ke vzpomínání jsem vyzval muže z nejpovolanějších – posledního ředitele, respektive vrchního sládka, Milana Bílka.

Jaké jsou předpoklady k tomu, aby se člověk mohl stát „šéfem“ pivovaru?

V prvé řadě by měl už v mládí jako elév o pivu něco vědět. Musí se učit řemeslu na střední, posléze vysoké škole a získávat praxi, která mu umožní dostat se do takové pozice, aby mohl ovlivňovat kvalitu výroby a následně se stát sládkem.

Buďme konkrétní. Jakými cestami jste k této metě došel vy?

U mě ta cesta byla jednoduchá, já jsem se u piva narodil. Můj otec pracoval dlouhá léta jako sládek v mnoha českých pivovarech, naposledy působil ve funkci ředitele ve Velkých Popovicích. V chlapeckém věku jsem prošel tři pivovary – Kostelec nad Černými lesy, Kolín a Velké Popovice, kde pracoval můj táta, a tím jsem vlastně byl předurčen k tomuto řemeslu. Vyučil jsem se v Budvaru, absolvoval jsem průmyslovou školu a v roce 1976 jsem nastoupil v holešovickém pivovaru. Zde jsem zažil obě éry – socialistickou i kapitalistickou. Bohužel jsem tu jako ředitel dostal nepopulární úkol pivovar uzavřít, když se anglická firma Baas rozhodla v únoru 1998 ukončit výrobu. Úkol o to těžší, že v pivovaru tehdy pracoval skvělý kolektiv a pivo oproti minulosti dosáhlo vysoké kvality. Navíc došlo ke zkvalitnění technického zázemí velkými finančními investicemi. Pivovar se zavíral při výstavu 337 tisíc hektolitrů piva, což je na dnešní poměry skvělá bilance. Pracovalo tu téměř sto šedesát zaměstnanců…

A ty jste opustil?

Byl jsem pozván do Průhonic, kde jsme měli zasedání nejvyššího vedení firmy včetně britských majitelů a tam jsem byl postaven před nelehký úkol: Uděláš, co chceme a dostaneš možnost restruktualizovat pivovar Braník, nebo to neuděláš a udělá to někdo jiný. V tu chvíli to pro mě bylo těžké, v Braníku se investovaly miliony korun a šlo o to, aby se tyto kapacity využily. Z hlediska nových majitelů to bylo pochopitelné, ale z hlediska našeho, kteří jsme vyrostli v klasické výrobě, ne. Nicméně zde existovala šance přejít sem s holešovickým týmem a podílet se dál, řekněme, na slávě pražského pivovarnictví. Bohužel, když nyní děláme tento rozhovor, víme, že i pivovar Braník je také uzavřen.

Pak jste se stal ředitelem pivovaru v Benešově, jenže ani tam není situace zrovna růžová a ve funkci jste skončil…

S Benešovem, respektive Ferdinandem, se problémy spíše ekonomického rázu táhnou již delší dobu. Tyto problémy má však dneska kdejaký malý či střední český pivovar, neboť je velmi těžké obstát v konkurenci velkých nadnárodních společností, které dělají všechno pro to, aby zardousily ten stále se zmenšující zbytek našeho národního klasického pivovarnictví.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: bigBloger | Autor: Aleš Presler | Foto: Oldřich Teringer

Přestože dnes to tak ještě nevypadá, už za dva roky by měl v areálu bývalého měšťanského pivovaru v Holešovicích vyrůst komplex obytných domů a kanceláří. „Kolaudaci plánujeme na prosinec 2007,“ popsala Kamila Šarmirová z prodejního centra ING Centrum bydlení.

Na projektu nazvaném A7 Arena Holešovický pivovar, který počítá s výstavbou multifunkčního městského centra, se podíleli světoví architekti Frank O. Ghery, jeden z autorů Tančícího domu, a Jean Nouvel, který je autorem komplexu Zlatý Anděl na Smíchově.

Celý projekt, který začal už v roce 2003, byl rozdělen do dvou po sobě následujících etap. První zahrnovala rekonstrukci dosavadních památkově chráněných průmyslových objektů a okolní plochy včetně dostavby volných nároží. Tato etapa bude dokončena v polovině příštího roku. Druhá etapa pak počítá s výstavbou bytových domů v severní části areálu.

„Zde vzniknou tři samostatné budovy, ve kterých kromě luxusních bytů vzniknou i originální lofty v americkém stylu a samozřejmě že i podzemní garáže,“ popsala Šarmirová.

Obchody? Názory se různí

Součástí celého komplexu budou i obchody. „V současné době tu už funguje supermarket Albert a sídlí tu vydavatelství Ringier,“ vysvětlila Šarmirová.

Názory místních obyvatel na to, zda jsou tu obchody skutečně potřeba, se však různí.

„Obchodní centrum bych jen uvítala,“ říká například Jiřina Bálková, která bydlí nedaleko nově vznikajícího areálu.

Opačný názor má však další místní obyvatel Vladimír Greiner. „Žádné obchody tu nechci,“ říká. „Nejsou potřeba. Je tu spousta malých obchůdků, které úplně stačí. Ty velké hypermarkety je všechny zničí,“ říká Greiner. „Co bych ale uvítal, je nějaké zábavní centrum,“ dodává.

Podle Šarmirové počítá projekt nejen s výstavbou podzemních garáží, ale i se vznikem menšího parku s lavičkami uprostřed celého souboru budov. „Celý komplex bude během dne normálně průchozí, ale v noci střežený,“ upozornila.

Pivo tu už neuvaří

Historie areálu holešovického pivovaru, který se do roku 2008 změní téměř k nepoznání, sahá až do druhé poloviny 19. století.

První křídlo jeho budovy bylo postaveno v roce 1895. Holešovice, tehdy nejmladší městská část, se postupem času rozvinuly v průmyslovou oblast Prahy a pivo ze zdejšího pivovaru získalo oblibu nejen v Čechách, ale i ve Vídni a Chicagu.

Tato tradice byla přerušena v dobách socialismu, kdy byl pivovar znárodněn a svou činnost obnovil jen na devět let po roce 1989.

„Ve třech samostatných budovách vzniknou kromě luxusních bytů i originální lofty v americkém stylu.“ (MF Dnes)

První pražský měšťanský pivovar v Holešovicích se přibližně do dvou let promění v centrum s obchody, byty, kancelářemi a restauracemi. Počítá se i s malým náměstím se zelení a vodními prvky. Přestavba už začala.

Tento týden se v jedné z hal, kde se dlouhé roky vyrábělo pivo Měšťan, sešli zástupci obce a investora, aby odpovídali na zvídavé dotazy lidí z okolí. Uvnitř se jich shromáždilo kolem 150. Dotaz padal jeden za druhým. "Má tu prý vzniknout velký supermarket. To nechceme," ozval se šedovlasý muž ze třetí řady. "Žádný hypermarket neplánujeme. Jedná se o obchod s potravinami na ploše 1700 m 2, což je asi desetkrát méně než Carrefour na Smíchově," ujistil Tomáš Kadeřábek, ředitel Ing Real Estate, která akci organizuje. "Co kino? V Holešovicích žádné nemáme," chtěla vědět žena v krátkých kalhotách. Kadeřábek ji zklamal, protože kino v Areně nebude. "Máme dojem, že je toho v Praze už víc než dost," vysvětlil. Šedovlasou dámu zajímalo, zda okolí nové stavby ozdobí mozaikové chodníky anebo zůstanou životu nebezpečné asfaltové slepeniny. "Investor si jistě udělá chodníky co nejhezčí, ne pane inženýre?" obrátil se starosta Prahy 7 Tomáš Mikšík (ODS) na vedle sedícího Kadeřábka. Ten to odkýval. Muž, který žije v ulici U Průhonu, se zeptal, zda v budoucnu nebudou silnice obsypány zaparkovanými auty a co je pravdy na tom, že se ulice Na Maninách promění ve čtyřproudou silnici. Podle Kadeřábka se samozřejmě počítá s parkovištěm uvnitř areálu. "To je fáma," reagoval na druhý dotaz. "Říkáte, že se o projektu jedná od roku 1999. Jak to, že se o něm dozvídáme až nyní," ptala se další paní. "Rozhodně nic netajíme. Materiály jsou přístupné. Řízení u takových akcí se nevyhlašuje vyhláškou," sdělil Kadeřábek. "Řekla bych, že kanceláří už je dost. Na každém rohu vidím Kanceláře k pronájmu ," uvedla pro Právo šedovlasá žena, mezitím co si prohlížela obrázky budoucí podoby pivovaru, který byl založen v roce 1895. (Právo)