Pivní kulér se dělá za pomoci amonikau a sacharin je karcinogenní.. skvělé.. Chodovar Zámecké tmavé má obě látky obsažený a na etiketě píše, že pivo vyrábí podle Reinheitsgebot..

Otázkou i je, co v pivu může ještě chybět, aby to stále bylo pivo. Před cca 10-12 jsem kdesi na internetu našel seznam látek obsažených v pivu, tuším, že to byl Budvar a souviselo to s aktivitami amerického AB proti Budvaru, a byl to seznam vytvořený jakousi zkušebnou či výzkumákem v Británii na zakázku anglické CAMRA. Dnes jej na netu žel marně hledám. A tam bylo stovky látek, mnohé samozřejmě ve stopovém množství. Zajímalo by mě srovnání obsahu látek dnešních dvanáctek plzeňského typu z různých našich pivovarů, ale počítám, že studie by byla drahá a její vytvoření není v zájmu nejbohatších pivovarských subjektů...

Malá vysvětlení a zároveň omluva odborníkům za to, jak laicky a trochu zjednodušeně zde odpovím.

CUKR - jeho používání v pivovarech je většinou dvojí. Velmi dobře pomáhá při rozbíhání hlavního kvašení. A někde (to je i příklad Poličky) je používán z kapacitních důvodů na varně. Jde o záležitost nosnosti rmutoscezovací kádě. Jeho užití, ale v žádném pivu NEMŮŽETE poznat z hlediska sladkosti. A to z jednoduchého důvodu. Je jako první cele sežrán kvasnicemi a rozložen na alkohol a CO2.

IZOEXTRAKT - v našich podmínkách se jedná o čtyřskok (tetrahop). Jeho užití: významně pomáhá stabilizovat pěnu, což je vhodné, pokud pivovar užívá HGB. Také pomáhá dochmelovat (po HGB) jednotlivé druhy piva, aby měly optimální hořkost. Představte si kmenovou várku např 13,5% a vy ji nějak na varně nachmelíte, pak ji ředíte na 12, 11 apod. a poměr hořkosti v závislosti na ředění je jiný, pak je vhodné užití tohoto produktu.

KULÉR - vysvětlovat netřeba. Pro dosažení tmavější barvy tak, abych nemusel užívat moc barevného sladu, který ovlivňuje chuť do kávově pražena a pokud tam takovou chuť nechci mít (tak výraznou) tak jiných možností moc není. Dosáhnu tím také větší zakulacenosti chuti. Případně můžu ze světlého piva udělat tmavé.

KYSELINA ASKORBOVÁ - jde o antioxidant, jedná se o přírodní záležitost. Pomáhá pro zvýšení senzorické trvanlivosti piva. Kyslík je smrt pro pivo a antioxidanty pomáhají pivu, aby trochu déle vydrželo.

SACHARIN - oproti cukru jej kvasnice nemají rády a sacharin přečká v pivu veškeré výrobní procesy. Užívá se, potřebuji-li mít sladkost v pivu i přes výrazné prokvašení (tedy přes požrání všech přírodních cukrů ze sladu, cukru, kukuřice, ...). Například u tmavého piva aby bylo sladší, protože díky užití barevného sladu, případně jiných více dotahovaných sladů posunu chuť do "připálena".

GLUKÓZOVÝ SIRUP - jde o "sirup" vyrobený z jiných obilovin jako náhražka sladu. U nás se zpravidla používá glukózový sirup vyrobený z kukuřice (cena). Takže má-li některý pivovar tuto látku v označení, je to skoro jakoby vařil ležák typu Bohemia lager s přídavkem kukuřice, což je protimluv, protože ta do něj nepatří.

Pro doplnění:
UPRAVENÝ CHMEL - není nic jiného, než rozemleté a slisované šištice chmele (studenou cestou bez jakýchkoli dalších úprav) do peletek (granulí).
CHMELOVÉ PRODUKTY - většinou se pod tímto výrazem skrývá to samé jako pod výrazem CHMELOVÝ EXTRAKT. Tedy například pomocí louhu získané hořké kyseliny z chmelových šištic.

Toho co vše se do piva přidává je více, ale výše jmenované se u nás objevuje nejčastěji.
Tož tak...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 04.12.2010 ve 13:18:43

to Roman Holoubek:Ale proč vidíš glukózový sirup jako problematickou záležitost? Glukóza ti přece taky hned prokvasí, stejně jako sacharóza. Kukuřice nebo řípa, stejně je z toho špiritus a kysličník uhličitý...

U bodu IZOEXTRAKT musím ocenit, jak sis jemně rýpnul do jistého pivovaru

Konrad a Becherovka? Nemůžu souhlasit... A ten cukr stejně prokvasí, takže nemůže být řeč o nějakém slazení. Konrad mi přijde celkem v pohodě, v té lepší půlce.

K tomu kuléru - ten v tom řezaném Rohozci pochází právě z toho tmavého piva, kterým se to řeže. Mám dojem, že kulér a to, co způsobuje barvu poctivého tmavého piva je v zásadě totéž, jen v tom poctivém pivu to pochází ze speciálních sladů. Tím to ale neobhajuji, taky se mi to nelíbí.

Autorovi doporučuji prostudovat ještě etiketu malinového Rohozce. To se teprv osype ble

Já taky nejsem chemik, ale ohledně Rohozce s tebou bohužel musím souhlasit. To složení už jsem zmiňoval jinde a je opravdu spíš jako u produktu firem typu Lipo Liberec nebo Kaučuk Kralupy než z pivovaru. Řezaný Rohozec už jsem nepil minimálně dva roky, ale ty hrůzy na etiketě si pamatuji. Přesto musím napsat, že pitelný celkem byl. Žádný zázrak na pochutnání, ale ani vyloženě bída. Třeba půllitr Svijanského Mázu do sebe nejsem schopný namordovat. V něm je izoextraktu alias Tetrahopu pětinásobek maximální doporučené dávky a to fakt nedávám, ale dávím.

To, jak cítíš cukr u Konrada, mě ale docela překvapuje. Já ho piju ze všech piv nejčastěji a nic takového nepozoruji. Složení jsem tedy nezkoumal a nějaký cukr v něm asi bude, ale od lidí, kteří se vyznají v technologii výroby piva a kteří znají výrobu v Konradu, vím, že tam vaří poctivě. A nejde o lidi s nějakou vazbou na Konrada. Třeba tmavý Konrad je pro mě jediné tmavé pivo, které se mi z těch, co znám, vůbec nezdá nesmyslně přeslazené, jak tomu bývá u běžných produkčních tmavých piv. Speciály a produkty z minipivovarů jsou samozřejmě jiná kategorie.

to Allegro.g.: Pokud se nepletu, tak ta rovnice izoextrakt=tetrahop takto jednoduše neplatí, protože izoextrakty jsou obecně nějaká skupina chemikálií a Tetrahop patří do této skupiny. Pivovary nemají povinnost uvádět, jaký konkrétní izoextrakt v pivu je, ale jenom to, že tam nějaký izoextrakt je. Pokud se ale do piva žádné jiné izoextrakty nedávají, tak by tato rovnice vlastně platit mohla - to já ale nevím - to je otázka pro někoho zasvěcenějšího.

S Konradem si nemůžu pomoct ani já - pravidelně piju kvasničák a často mlsám i dvanáctku, čtrnáctku a tmavé. Desítku neznám. Je fakt, že já moc nemusím vyloženě trpce hořká piva, ale rovněž nemám rád piva přeslazená. Chuťově to samozřejmě můžeme mít posazené jinde. Rozhodně ale já osobně nemám problém se sladkostí ani v chuti, ani s bolehlavem druhý den, pokud je piv víc - a to s bolehlavem mívám u uměle slazených piv problém pravidelně. Zkusím ale o přislazování Konrada něco zjistit přes "špióny", protože by mě to samotného zajímalo. V každém případě vím, že v Konradu patří ředění piva sodovkou (HGB) a Tetrahop mezi nejsprostší slova