Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v súčasnosti kalkuluje ceny svojich pív a zvažuje či sú nevyhnutné úpravy distribučných cien, kvôli zmenám cien vstupov. Filozofiou pivovaru však je, aby aj v tejto ťažkej dobe hospodárskej krízy, bolo pivo dostupným tovarom pre najširšie vrstvy obyvateľstva a nestalo sa luxusným tovarom. Tejto filozofii sa podriadia aj prípadné cenové rozhodnutia tak, aby portfólio značiek pivovaru STEIGER naďalej ostalo medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Zdražovanie piva nebolo našim zámerom a ak by sme ceny menili, tak len v dôsledku nevyhnutného rozsahu. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky približne zdvojnásobenie cien sladovníckeho jačmeňa a chmeľu, cenami sme doteraz nehýbali. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý. Prejavilo sa to tým, že od roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo, sa jeho predaj na Slovensku znížil. Paradoxne sa tak deje pri neustálom raste výdavkov domácností za potraviny a zvyšujúcich sa nominálnych platoch“, konštatoval E.Mihálik.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne zaznamenal výstav (predanú produkciu) za rok 2008 v objeme 196 486 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 25 percent viac ako rok predtým. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,2 percenta za rok 2007, sa jeho podiel zvýšil na vlaňajších 5,5 percenta.

Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna 2008 na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tiusková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. Hurbanovo plánuje od marca 2009 zvýšiť ceny svojich produktov v priemere o 6,9 %.

Ako ďalej vyplýva z informácií zverejnených spoločnosťou, od poslednej úpravy cien produktov pred šestnástimi mesiacmi vstupné náklady pri výrobe piva výrazne vzrástli.

Ide predovšetkým o rast cien základných vstupných surovín a obalových materiálov, ktoré podľa údajov spoločnosti medziročne vzrástli v priemere o 7 %, cena chmeľu dokonca až o 45 %. "Okrem toho rast spotrebiteľských cien v roku 2008 predstavoval hodnotu 4,6 % a nominálne mzdy na Slovensku vzrástli o 7 %," dodáva spoločnosť s odvolaním sa na údaje Štatistického úradu SR.

Heineken Slovensko, a.s. Hurbanovo vznikla zápisom do Obchodného registra v júni 1998 a eviduje základné imanie v objeme 100 mil. Sk (3,319 mil. eur). Predmetom jej činnosti je výroba piva, sladu, nealkoholických nápojov a veľkoobchod so sladovníckym jačmeňom.

Zdroj: ETrend.sk | Autor: SITA

Pivovarský kalendář v podobě kapesních vydání má tradici dlouhou 135 let. Pivovarský kalendář 2009, který vydal Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze nabízí na více než 300 stranách Kalendárium, které obsahuje výročí významných osobností pivovarského, sladařského a chmelařského odvětví a také významných historických událostí pivovarského průmyslu u nás.

Pivovarský kalendář již tradičně uvádí nejnovější statistická data o pivovarství a sladařství u nás i ve světě a také adresář pivovarů, sladoven a vybraných institucí působících v pivovarském průmyslu. Nalezneme v něm rovněž přehledný seznam soutěží piv a jejich vítězů v roce 2008. Kalendář však má také část, kterou oceňuje především odborná veřejnost. Tvoří ji články o surovinách nezbytných k výrobě piva a především odborné statě o pivu a jeho výrobě. Ty představují výsledky nejnovějších výzkumů vědeckých a odborných institucí činných v pivovarství.

V kalendáři nalezneme rovněž některé zajímavosti z historie pivovarství u nás. Pivovarský kalendář není jen souhrn faktů a zajímavostí z pivovarského průmyslu, ale je to svým způsobem zrcadlo toho, co se v domácím pivovarství, sladařství i chmelařství událo a na co bychom v dnešním shonu díky jeho kalendáriu neměli zapomenout. Fakt, že obsahuje nejen důležité statistické údaje a přehledy, ale také odborné statě, z něj dělají cenný zdroj informací nejen pro odbornou veřejnost, ale i ty, kteří se o pivo a pivovarství hlouběji zajímají.

První vydání předchůdce pivovarského kalendáře jak jej známe dnes vyšlo na rok 1874 v Praze o rok dříve pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Obsahoval např. Seznam pivovarů a sládků v Čechách a Seznam pivovarů na Moravě. Již tehdy se v kalendáři objevila stať Pivovarnický průmysl v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly však jedno společné – snažily se především odborné veřejnosti nabídnout teoretické i praktické informace z pivovarství. Proto v nich často nalezneme články odborníků, kteří významnou měrou ovlivnili úroveň výroby piva u nás a zasloužili se o jeho věhlas doma a v zahraničí. Po určitou dobu u nás kalendáře vycházely rovněž v němčině, aby byly k dispozici širšímu okruhu odborníků působících v pivovarství.

Jako poslední vyšel Pivovarský kalendář 1950. Nová éra pivovarských kalendářů začala v roce 1998 a od té doby jsou tradiční součástí odborné i populárně-vědecké literatury pivovarského průmyslu u nás.

Zdroj: Kultura21.cz | Autor: Ctibor Čejpa

V pražském klubu Lávka bylo dnes slavnostně pokřtěno již druhé vydání unikátního průvodce hospodami Pilsner Urquell Pub Guide 2009. Průvodce vzniká na základě spotřebitelského internetového hlasování. Největší sympatie hostů si na stránkách www.pilsner-urquell.cz získal pražský Švejk Restaurant Malostranská pivnice.

O stovce nejoblíbenějších restaurací v ČR rozhodlo 138 765 hlasů, což je dvojnásobek oproti předcházejícímu ročníku. Unikátní charakteristikou průvodce jsou aktuální komentáře spotřebitelů ke každému z podniků.

„Pilsner Urquell Pub Guide byl vytvořen na základě celoročního internetového hlasování spotřebitelů. Počet hlasů se oproti loňsku zdvojnásobil, což nás velice mile překvapilo,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell, a dodává: „Publikace slouží nejen pro hosty, aby věděli, kam zajít na dobré pivo. Přispívá i k motivaci majitelů restaurací a hospůdek, aby se více a lépe starali o pivo, prostředí a servis.“

Slavnostního křtu se zúčastnily významné osobnosti z oblasti gastronomie, pivovarnictví, kultury a sportu. Pavel Maurer, vydavatel prestižního průvodce Maurerův výběr Grand Restaurant, zveřejnil v publikaci Pilsner Urquell Pub Guide 2009 i své vlastní Top 10 a stal se jedním z kmotrů průvodce.

„Vítězství si nesmírně vážím a nadále budu dělat všechno pro to, aby se u mě příznivci plzeňského piva cítili dobře,“ prozradil Josef Med, majitel vítězného Švejk Restaurantu Malostranská pivnice.

Pilsner Urquell Pub Guide 2009 obdrží všech 100 restaurací a hospod zařazených do průvodce, ale také zájemci, kteří budou hlasovat alespoň pro pět restaurací na www.pilsner-urquell.cz v sekci „Pub Guide“. Všem, kteří splní tuto podmínku, bude publikace zdarma zaslána až domů. Publikace je neprodejná a je distribuována zdarma.

Základní informace o projektu Pilsner Urquell Pub Guide 2009

Pilsner Urquell Pub Guide 2009 je již druhý ročník spotřebitelského hlasování, které probíhalo celý loňský rok na webových stránkách www.pilsner-urquell.cz, přičemž 100 hospod s nejlepším hodnocením bylo zařazeno do tištěného průvodce.

Publikace Pilsner Urquell Pub Guide 2009 budou k dispozici všem 100 restauracím a hospodám z průvodce. Dále mohou tuto publikaci získat ti, kdo ohodnotí alespoň pět restaurací na www.pilsner-urquell.cz. Prvním třem tisícům spotřebitelů, kteří splní tuto podmínku, bude publikace zdarma zaslána až domů. Publikace je neprodejná a je distribuována zdarma. Vychází v nákladu 15 000 kusů.

Samotný průvodce pak přináší navíc i soutěž pro ty, kterým se podaří navštívit alespoň 50 restaurací z TOP 100. Svou návštěvu si hosté mohou nechat potvrdit speciálním razítkem do archů, jež jsou součástí průvodce. Prvních deset, kteří odešlou vyplněnou hrací kartu s 50 potřebnými razítky, získají pivo na rok zdarma (365 půllitrových plechovek Pilsner Urquell) a poukaz na exkluzivní prohlídku pivovaru za doprovodu Václava Berky, staršího obchodního sládka Plzeňského Prazdroje. Ten, kdo jako první nasbírá a odešle vyplněnou hrací kartu se všemi 100 razítky, získá kromě piva na rok a prohlídky pivovaru také poukaz pro sebe a pro své čtyři kamarády k exkluzivnímu posezení u piva v historických sklepích plzeňského pivovaru.

V době hodnocení, které skončilo 30. listopadu 2008, bylo v databázi 1056 provozoven čepujících Pilsner Urquell z celé České republiky. Ovšem pouze 100 nejlépe hodnocených se dostalo do knižního vydání. Na stránkách www.pilsner-urquell.cz v sekci Pub Guide je nyní možné hodnotit všechny hospůdky i restaurace do dalšího ročníku. Hodnotí se celkem pět kategorií, a to kvalita piva, kuchyně, služeb a prostředí a také možnosti vyžití. Na stránkách si lze prohlížet fotografie jednotlivých provozoven, zjistit GPS souřadnice nebo přidávat komentáře, přičemž nejvýstižnější příspěvky se vždy objeví v tištěném průvodci. Z důvodu zájmu zahraničních návštěvníků českých hospůdek a restaurací je Pilsner Urquell Pub Guide 2009 rozšířen také o anglické texty.

Pilsner Urquell Pub Guide přispívá k pozvednutí pivní kultury. Cílem projektu je umožnit hostům (nikoli odborníkům z oboru pivovarnictví) vytvořit si vlastního průvodce, ocenit kvalitní podniky a ukázat pravé bohatství hospod a restaurací s Pilsner Urquell.

Pilsner Urquell Pub Guide 2009 – fakta a detailní informace

Celkem 138 765 hlasů rozhodlo o stovce nejoblíbenějších restaurací, hospod a hospůdek, které byly zařazeny do jedinečného průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2009.

Celkové pořadí (TOP 10):

1. Švejk Restaurant Malostranská pivnice, Praha 1, Cihelná 3

2. U Vejvodů, Praha 1, Jilská 4

3. Restaurace Na Spilce, Plzeň, U Prazdroje 7

4. Šenk Na Parkánu, Plzeň, Veleslavínova 4

5. Restaurace U Reinerů, Písek, Heydukova 98

6. Restaurace U Veverky, Praha 6, Eliášova 14/324

7. Švejk Restaurant U Věžičky, Kadaň, Poštovní 741

8. Hostinec U Bláhovky, Brno, Gorkého 96/54

9. Hotel Bílá Růže, Poděbrady, Pražská 16

10. U Houbaře, Praha 7, Dukelských hrdinů 30

Nejlepší pivo čepují:

• U Zlatého tygra, Husova 17, Praha 1

• Jelínkova Plzeňská pivnice, Charvátova 1, Praha 1

• U Pinkasů, Jungmannovo nám. 16, Praha 1

Nejlepší služby nabízí:

• Jelínkova Plzeňská pivnice, Charvátova 1, Praha 1

• Švejk Restaurant Malostranská pivnice, Cihelná 3, Praha 1

• Pivnice U Hrocha, Thunovská 10/178, Praha 1

Nejlepší kuchyni mají:

• Švejk Restaurant Malostranská pivnice, Cihelná 3, Praha 1

• U Vejvodů, Jilská 1, Praha 1

• Restaurace U Reinerů, Heydukova 98, Písek

Zajímavé statistiky v TOP 100:

69% restauračních zařízení má zahrádku

63% provozoven má samostatný salonek

61% zúčastněných podniků má vyhrazené prostory pro nekuřáky

64% restauračních zařízení je umístěno v centru města

18% je v širším centru města

14% je na periferii

4% jsou na venkově a výletních místech

Geograficky nejseverněji je umístěna restaurace Ve Dvoře v Děčíně. Naopak nejjižněji se ze zúčastněných podniků nachází restaurace Hotel Zámek Čejkovice v jihomoravských Čejkovicích. Nejzápadnější cíp patří Švejk Restaurantu U Věžičky v Kadani. Nejvýchodněji leží Hostinec Harcovna ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Největší prostor se svými 550 místy nabízí Restaurace Na Spilce, U Prazdroje 7, Plzeň. Průměrná kapacita restaurace zařazené do žebříčku Pilsner Urquell Pub Guide je 110 hostů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Přímo v areálu pivovaru Staropramen bude počátkem února otevřeno nové moderní školicí středisko První pivovarské školy, která je unikátním projektem společnosti Pivovary Staropramen a.s. Škola si klade za cíl zvýšit teoretické a praktické znalosti o pivu jak u obchodních zástupců společnosti, tak u jejích zákazníků a spotřebitelů.

Školicí středisko, které prošlo výraznou modernizací, je vybavené podle aktuálních gastronomických trendů. Středisko má ve svých prostorách tři nezávislé čepovací barové pulty, prosklený pivní sklep a moderní audio vizuální technologii. „Hlavním cílem První pivovarské školy bylo a je zvýšit teoretické a praktické znalosti členů našich obchodních týmů v celém rozsahu, zejména pak u sudového piva,“ říká Libor Vávra, obchodní sládek společnosti a hlavní lektor školy.

Proškolení zástupci společnosti předávají odborné znalosti v oblasti péče o pivo a jeho ošetřování svým zákazníkům. Snaží se tak zajistit maximální kvalitu čepovaného piva na provozovnách. „Filosofií naší společnosti je být našim zákazníkům partnerem v podnikání. Kvalitně ošetřené pivo je základem úspěchu provozovny nabízející některou z řady našich značek piv,“ dodává Vávra.

Zvýšení znalostí o širokém portfoliu piv z nabídky pivovarů Staropramen ze strany obchodních týmů, zákazníků, spotřebitelů i laické veřejnosti je dalším z úkolů pivovarské školy. Každá ze značek v portfoliu je určena pro odlišné příležitosti konzumace. „Systematickým gastronomickým poradenstvím chceme motivovat naše zákazníky i spotřebitele k loajalitě ke společnosti Pivovary Staropramen,“ potvrzuje Vávra.

První pivovarská škola je také určená pro veřejnost, která ji má možnost absolvovat z pozice vybraných „štamgastů“. „Do pivovarské školy se můžou dostat také spotřebitelé, a to prostřednictvím majitelů hospod, kteří čepují některou z našich značek a do školy je přihlásí. I oni pak mohou načerpat znalosti a informace o tom, jak s pivem správně zacházet,“ komentuje výhody pivovarnické školy Pavel Barvík, tiskový mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

Z důvodů značného rozsahu témat, která popisují problematiku piva a gastronomie, je cyklus Prvních pivovarských škol rozdělen do specializovaných školících seminářů. Zájem o školu dokládá fakt, že ji již absolvovalo téměř 13 000 lidí.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Vyškovský pivovar hodlá rozšířit výčet zemí, do kterých exportuje své pivo, a štěstí chce zkusit i v Číně. Ve čtvrtek o tom agenturu Mediafax informoval ředitel pivovaru David Kaprál.

Pivovar vyváží zhruba třetinu roční produkce, přičemž v roce 2008 uvařil přes 33 000 hektolitrů piva. „Exportujeme především do Ruska, Maďarska a Německa, rádi bychom se ale prosadili i jinde,“ uvedl Kaprál.

Pivovar chce podle něj posílit svoji pozici v Rusku, zaměří se ale i na země bývalého východního bloku, také na Pobaltí, Itálii či Španělsko. „Rádi bychom pivo vyváželi i do Číny, hledáme obchodního partnera, který by nám v tom pomohl,“ upřesnil ředitel. Podle něj už přitom několik nabídek pivovar k exportu do Číny dostal. „Nebylo to ale pro nás dostatečně zajímavé,“ vysvětlil.

Pivovar Vyškov vaří devět základních druhů piva plus limonády. V roce 2008 uvařil zhruba 33 000 hektolitrů piva, což bylo o 15 procent méně než o rok dříve. Odbyt mu klesá dlouhodobě, a to od roku 2000, kdy uvařil přes 78 000 hektolitrů piva.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela

Dovolujeme si oznámit, že na přelomu roku 2008/2009 byl zahájen zkušební provoz MINIPIVOVARU. Prvá ochutnávka rychnovského piva se uskuteční v Hotelu HAVEL a v pivnici Hotelu HAVEL v Rychnově nad Kněžnou dne *20.2.2009*. V Hotelu HAVEL a v pivnici bude probíhat týden rychnovského piva. Na čepu budou kvasnicová piva:

RYCHNOVSKÝ ZILVAR, polotmavý RYCHNOVSKÝ KAŠTAN a RYCHNOVSKÁ KNĚŽNA.

Další ochutnávka spojená s možností exkurze minipivovaru se uskuteční v objektu areálu pivovaru v Rychnově nad Kněžnou dne *21.3.2009*. V rámci této ochutnávky bude v areálu kulturní program, s jehož obsahem Vás seznámíme v co nejkratší době na také stránkách pivovaru.

Zdroj: Pivovar Rychnov.cz

Pivo z vyškovského pivovaru se v posledních letech potýká s nevalnou pověstí, podle jeho ředitele za to může i výrok Bolka Polívky z filmu Dědictví, rád by proto od herce revanš.

S větou z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag, kdy Bolek Polívka označí pivo v hospodě za „patoky vyškovské“, se vyškovský pivovar potýká dodnes. „Je to v hlavách lidí, vždy když někam přijdu, tak se mne ptají, zda stále vaříme ty patoky vyškovské,“ posteskl si ředitel vyškovského pivovaru David Kaprál. „Přitom naše pivo je kvalitní a v tuzemsku i v zahraničí posbíralo řadu cen,“ doplnil.

Ředitel by byl proto rád, kdyby se pivovaru herec Polívka nějakým způsobem revanšoval. „Film je asi 15 let starý, po těch letech s tím už moc neuděláme, nicméně zvažujeme, že Bolka s žádostí o revanš oslovíme,“ vysvětlil ředitel.

Pivovar Vyškov vaří devět základních druhů piva plus limonády, odbyt mu dlouhodobě klesá od roku 2000. V roce 2008 uvařil 33 400 hektolitrů piva, což bylo o 15 procent méně než o rok dříve. Zhruba třetinu produkce vyváží, a to do Ruska, Maďarka či Německa.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Praha se rozhodla zatočit s provozovateli nonstop heren a barů s výherními automaty. Úředníci proto od Nového roku striktně vyžadují, aby v těchto podnicích dostali po půlnoci alkohol jen ti hosté, kteří aktivně hrají na automatech.

Podmínit noční popíjení gamblingem se pražští radní rozhodli kvůli tomu, aby provozovatelům heren odehnali zákazníky. Je možné, že v centru, kde je síť nočních podniků hustá, bude nové opatření fungovat. Už nyní se ale ukazuje, že v řadě barů, a to převážně na okraji Prahy, může napáchat více škody než užitku. K hazardu totiž svádí i ty, kteří s ním normálně nechtějí mít nic společného.

Příkladem může být jeden pražský sídlištní nonstop. Má zhruba čtyřicet míst k sezení a tři automaty k tomu. Po dvanácté hodině bývá pravidelně plný, jde totiž o jediné místo široko daleko, kde si lze poručit pivo. Až donedávna automaty v noci nikoho nezajímaly. Nyní si ale musí zahrát každý, kdo si chce dát poslední pivo a nestojí o zhruba kilometrový noční pochod k nejbližší konkurenci.

„Dřív tu v noci nehrál nikdo, teď ale musí každý. Až do minulého týdne jsem ten nesmysl ignorovala. Pak mi šéf dal pokutu, že prý se bojí úřadů,“ řekla LN pod podmínkou zachování anonymity místní výčepní Věra.

I přes pokutu je Věra uznalá a své, často notně opilé, hosty do tvrdého gamblingu nenutí. Stačí, když do „stroje“ čas od času hodí desetikorunu, a mohou se v klidu věnovat popíjení. I tak se podle Věry výdělky z gamblingu výrazně zvedly. Hosté se totiž prý nechají často zlákat a u symbolické desetikoruny nezůstanou.

Eva Kubátová z tiskového odboru magistrátu nařízení obhajuje: „Jde především o to, co nejvíce ztížit provozování hracích přístrojů a postihnout také ty negativní jevy, které je bohužel provázejí, jako je třeba zvýšená spotřeba alkoholu.“ Ideálem je podle ní stav, kdy by sami provozovatelé uznali, že na automatech kvůli různým obstrukcím ze strany města nevydělají, a vzdali se jich.

Odborníci nařízení, na které upozornila televize Prima, vesměs kritizují. „Nelíbí se mi to. Může to opravdu fungovat kontraproduktivně. Já osobně bych automaty zakázala všechny,“ míní Dobrila Hrůzová, expertka na léčbu automatové závislosti. Ještě nesmlouvavější je zavilý odpůrce gamblingu – bývalý senátor Josef Novotný: „Je to kombinace obou zel: alkoholu a hraní. Pro hraní je to velice výborné.“

Alkohol s gamblingem spojili pražští radní loni v dubnu. Striktně vyžadovat tuto povinnost začaly úřady podle Kubátové od 1. ledna, kdy začala platit nová vyhláška upravující hru na automatech. Vyhláška povolila celkem 1344 pražským podnikům provozování výherních automatů. Většina z nich smí fungovat nonstop.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Václav Drchal

Kromě ocenění Stavba roku zvítězil tento projekt i v hlasování veřejnosti na internetu. Rozsáhlá rekonstrukce několika objektů bývalého hradeckého pivovaru na okraji historického jádra lidi zaujala natolik, že jí poslali více než 18 tisíc hlasů. Investorem této stavby byl Immorent ČR s.r.o., projektantem ateliér 3Q Project a.s. a generálním dodavatelem Skanska CZ a.s.

Kulturní památka chátrala

Stavba Regiocentra je unikátní v tom, že dává nové mnohostranné využití zaniklému pivovaru. Lidem se otevřelo příjemné místo v historickém centru krajského města, kam mohou chodit za svými úředními záležitostmi i za odpočinkem. Díky rekonstrukci se podařilo nahradit chátrající objekt příjemným veřejným prostorem. "Byla tato stavba pro vaši společnost něčím výjimečná?" zeptali jsme se projektového manažera společnosti Skanska CZ, závod Morava, Martina Krumnikla.

"Byla, a to jak polohou, tak i rozsahem rekonstrukce. Jednalo se totiž o zhotovení stavebního díla od vypracování dokumentace a získání stavebního povolení přes realizaci až po kolaudaci a předání díla k užívání. Vlastní rekonstrukční práce se týkaly areálu bývalého pivovaru Hradec Králové, který již několik let chátral a byl v podstatě ostudou města. Areál se nachází v samém historickém centru Hradce Králové, nad soutokem řek Labe a Orlice, v městské památkové zóně a jeho některé objekty byly zapsány na listině kulturních památek České republiky," uvedl.

Projekt představuje rozsáhlou rekonstrukci několika pivovarských objektů. Vycházel z rozhodnutí vrátit celý soubor do původní hmotnosti a půdorysu, v jakém historicky vznikl. Jeho autoři vyšli z nutnosti odstranit z jinak architektonicky zajímavého komplexu hospodářských budov zcela devalvující dostavby ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, tedy varnu, sladovnu, lahvovnu a trafostanici. Tyto historicky bezcenné a hyzdící objekty stavbaři zbourali a některé z nich nahradili novými. Všechny zajímavé části komplexu však zůstaly zachovány a v principu byly i velmi pietně - ovšem s ohledem na potřeby moderního života - renovovány. Tím se podařilo celý areál odlehčit.

Úřad, univerzita i komerční plochy

Regiocentrum Nový pivovar má půdorys ve tvaru písmene C s navazujícími garážemi, restaurací a univerzálním sálem pro 150 lidí. Další prostory jsou určeny pro instituce, univerzitu a komerční plochy. Součástí areálu je výstavní galerie, malý pivovar s restaurací, několik komerčních prostor a banka. Nově vzniklé Pivovarské nádvoří se stalo přirozeným místem pro setkávání lidí a pod jeho úrovní je k dispozici několik stovek parkovacích míst, která v centru města doposud chyběla.

Do objektu přesídlili úředníci Královéhradeckého kraje a Katedra výtvarné kultury Univerzity Hradec Králové. Krajský úřad bude nemovitost splácet a následně se stane jejím vlastníkem. Předtím sídlil v domě po někdejším krajském výboru KSČ, který si nechal za 150 milionů korun opravit. Do budovy se však vešly jen necelé dvě třetiny zaměstnanců, zbytek úředníků pracoval na dvou jiných místech ve městě.

Třetí historické náměstí

"Stavba administrativního centra byla výjimečná složitostí a rozsahem - šlo o investici zhruba jedna miliarda korun. Při vytváření koncepce jsme si mohli vybrat variantu, při které byl vytvořen nový vnitřní prostor. Tím vznikl novodobý útvar - třetí náměstí v rámci městské památkové rezervace města. Tato nová struktura byla dopravně zapojena do urbanismu města pěšími vstupy, schodištěm a vjezdy. Soubor budov je historickým vývojem místa od gotiky do 19. století se soudobými dostavbami, které změnilo své funkční využití a po dvou stoletích umožnilo vstup veřejnosti do této části města. Touto stavbou jsme dostali možnost vytvořit nové náměstí s použitím historických budov, což je v Evropě mimořádné," informoval nás ing. arch. Pavel Tušl z ateliéru 3Q Project a.s.

Nové prostory a pohledy

Co bylo na stavbě nejzajímavější a co nejobtížnější? Podle Martina Krumnikla nejobtížnější byla asi logistika pro celý, téměř hektarový areál. "Přístupová cesta vede přes Malé a Velké náměstí v Hradci Králové a to ještě s omezením váhy vozidla na maximálně 3,5 tuny. Pro názornost si zkuste představit zásobování stavby, kdy se předpokládá, že na stavbě bude denně pracovat téměř tisíc lidí. Areál a budovy byly více než 150 let využívány pro výrobu piva, přičemž po rekonstrukci měly sloužit pro administrativní účely. To zahrnuje mimo jiné i zasedací sály, jednací místnosti, učebny a ateliéry, které měla využívat Univerzita pro svou Katedru kultury. Jen díky precizní přípravě a nasazení, které jsme koordinovali s generálním projektantem - 3Q Project a.s. - a s jejich vybranými externími projektanty, jsme mohli celé dílo zdárně dokončit. Zároveň se touto rekonstrukcí otevřely pro obyvatele i návštěvníky Hradce nové prostory a pohledy na část města, která dlouhou dobu nebyla pro každého přístupná," uvedl.

Propojili staré s novým

Architekt Tušl zase soudí, že nejzajímavější a nejobtížnější bylo provozně a architektonicky spojit do funkčního areálu budovy, které prošly historickým vývojem po osm století, a dodržet platné požární a hygienické normy, předpisy a požadavky památkové péče, archeologů a současně vytvořit parkování pro 480 aut, které je z části pro veřejnost, a tím současně řeší deficit parkování v centru města.

"Stavba používá všechny současné stavební technologie. Nejzajímavější bylo použití milánských stěn při hloubení vnitřního prostoru, které jeden metr od nejstarších budov stabilizovaly staveniště ve výšce 18 metrů mezi okolními budovami. Dále způsob zajištění archeologických památek, které zůstaly zavěšeny v prostoru parkingu a vstupní haly - in situ. Tyto památky byly provizorně stabilizovány ve své poloze a během výstavby byly postupně vyneseny novými nosnými konstrukcemi tak, že byly splněny požadavky archeologů," uvedl Pavel Tušl.

Práci měli i archeologové

Netradičním postupem se dá nazvat zachování dvou artefaktů, které musely být zachovány "in situ", a to doslova. "V této lokalitě jsme předpokládali, že se objeví dobové odkazy, ale jejich význam a náročnost jejich zachování si neuměl představit před stavbou nikdo. Komplex budov je postaven tak, že část budov leží na návrší a část zasahuje i pod toto návrší přibližně 14 metrů níže. Proto jsme plánovali zeminu z vnitřní části odtěžit a vzniklý prostor využít pro parkování automobilů. Ještě před odtěžením zeminy zde místní archeologové objevili téměř 2500 kusů různých pozůstatků, které vypovídaly o dějinách Hradce. Mezi jinými se našla jedna téměř zachovalá dělová koule nebo části nádob z dob, kdy zde žili Keltové. Největším objevem byl asi poměrně dobře zachovalý dřevohlinitý val z doby před přibližně 5000 lety. Část tohoto valu jsme zakonzervovali a zakomponovali do celé stavby v jeho původní poloze," informoval nás dále Martin Krumnikl. Druhým artefaktem je zachování částí středověkého opevnění. Přibližně metr vysoká parkánová bašta je rovněž zakomponována do stavby a zároveň je prezentována veřejnosti jako výrazná dominanta ve vstupní hale areálů.

"Dá se říci, že zachování těchto nálezů je ojedinělé a šité na míru pro danou stavbu. Unikátnost zachování těchto artefaktů spočívá právě v jejich prostorovém uchycení tak, aby zůstaly v původní poloze a všude okolo nich mohla vyrůst nová stavba. Pod těmito archeologickými nálezy se navíc nacházejí prostory pro parkování aut a nepřicházelo v úvahu, abychom o ně přišli. Proto jsme museli vymyslet speciální metodu, jakým způsobem tyto "drobečky" s hmotností okolo 70 a 40 tun podchytíme, podezdíme a zakomponujeme do stavby. Jak projektanti, tak i stavaři se hodně zapotili, ale výsledek myslím stojí za tu námahu. Celý areál je architektonicky a hlavně urbanisticky výjimečný, ale tato specialita z něj dělá i stavařský unikát," uvedl na závěr Martin Krumnikl.

Regiocentrum Nový pivovar

Projektant: Ing. arch. Pavel Tušl, spoluautoři ing. arch. Jiří Dařbuján, ing. arch. Miloslav Dědek, ing. arch.Helena Dařbujánová, ateliér 3Q Project a.s.

Generální dodavatel: Skanska CZ a.s., závod Morava

Investor: Immorent ČR s.r.o.

Zahájení výstavby: Duben 2005

Ukončení a kolaudace: Říjen 2007

Náklady stavby: 917,14 milionu korun

Zdroj: Hospodářské noviny iHNed.cz

Vybudovat novou naučnou stezku, dovybavit koutek pro děti v ostravské zoo, pomoci handicapovaným nebo podpořit pěvecký sbor. Právě těmto projektům poslali lidé svůj hlas v dárcovském programu Prazdroj lidem.

Radost všech, kteří na slavnostním večeru převzali symbolické šeky, byla obrovská. Do letošního ročníku bylo přihlášeno více než pět desítek projektů, z nichž pětadvacet postoupilo do užšího výběru. Mezi třináct z nich bylo letos rozděleno dva a půl milionu korun. Rekord byl i v počtu zaslaných hlasů. Do hlasování se zapojilo více než jedenáct tisíc lidí, což je téměř dvakrát více než loni.

Milion míří na Ostravsko

„Prazdroj lidem je program, který snad v České republice nemá obdobu. Tím, že sami občané mají možnost rozhodnout, na co půjdou peníze, získává tento program punc kvality a prestiže. Žádná sebedokonalejší porota nedokáže objektivně posoudit, jestli si víc pozornosti zaslouží třeba senioři, nebo handicapovaní,“ oceňuje člen rady reprezentantů, náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý. Jen na Ostravsku se letos podělí pět neziskových organizací o téměř milion korun. Nejvíce hlasů se podařilo získat salesiánskému středisku Don Bosco na projekt Dikh More, klubovna Archa – místo pro všechny, kam putuje 450 tisíc korun. Více než deset tisíc korun získali salesiáni také z dárcovských SMS, které byly další letošní novinkou.

Dvě stě tisíc korun jistě udělá radost handicapovaným dětem, pro které letos již po šestnácté připravují ostravští rotariáni tradiční týdenní tábor s uměleckým zaměřením Stružielka. Ostravané se mohou rovněž těšit například na novou naučnou stezku, která povede po nejzajímavějších místech Slezské Ostravy. Tu by měli turisté slavnostně otevřít v květnu, a již dnes jsou přesvědčeni, že se stane nejnavštěvovanější stezkou v Moravskoslezském kraji.

Nejvíce hlasů dostala Baška

O více než jeden milion korun se letos podělily neziskovky z Frýdecko-Místecka. Absolutně nejvíce hlasů se podařilo získat Lašskému pěveckému sboru z Bašky na nové stejnokroje. „Máme z toho obrovskou radost, do hlasování se zapojila celá obec a pomohli i všichni naši známí z celé republiky,“ netají radost předseda sboru Michal Válek. Dvě stě dvacet tisíc korun získala základní a mateřská škola Naděje na úpravu školní zahrady, uspěl i soubor Ostravička a Škola života. Obyvatelé Frýdku-Místku nyní mohou navštívit novou kavárnu Empatie, která je projektem Slezské diakonie, a v níž je budou obsluhovat lidé s handicapem. „Chtěla bych Plzeňskému Prazdroji poděkovat za vynikající nápad. Již sedm let pomáhá především občanským sdružením realizovat jejich aktivity. Už teď se těším na spolupráci v dalším ročníku,“ uvedla primátorka Frýdku-Místku a senátorka Eva Richtrová. Úspěšné bylo i Třinecko, kam letos putuje téměř pět set tisíc korun. Peníze pomohou zejména domu dětí a mládeže a také seniorům z penzionu na Sosně. „Třinec tím každoročně doslova žije. Když se naši lidé do něčeho pustí, stojí to za to,“ tvrdí starostka Třince a členka rady reprezentantů Věra Palkovská. Projektem rady reprezentantů se stal již zmiňovaný projekt Stružielka a zaměstnanci pivovaru Radegast letos dali nejvíce hlasů projektu TJ Sokol Dobrá na vybudování automatického zavlažovacího systému pro fotbalové hřiště.

Další ročník opět s novinkami

Společnost Plzeňský Prazdroj, která zde má svůj pivovar Radegast, tak za uplynulých sedm let jen v tomto kraji podpořila více než šest desítek projektů, mezi něž rozdělila dvanáct milionů korun. Díky tomu mají malí sportovci na Visalajích dětský lyžařský vlek a snowpark, na Lysé hoře jsou cykloturistické a běžecké trasy, byla vybudována naučná stezka K pramenům řeky Morávky, sportovní klub vozíčkářů z Frýdku-Místku si mohl pořídit mikrobus pro dopravu postižených dětí, nemalé částky putovaly do zdravotnictví a sociální péče.

„Úroveň letošních projektů byla opět velmi vysoká. Vybrat ty nejzajímavější bylo velmi těžké. Jsem rád, že každoročně o tento program roste zájem, přibývá projektů a zvyšuje se i jejich kvalita,“ hodnotí úroveň letošního ročníku Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje. Osvědčila se i letošní novinka – možnost hlasování prostřednictvím DMS. Jen přes DMS letos poslali lidé svým vybraným projektům téměř padesát tisíc korun. Za jeden z nejúspěšnějších ročníků považuje ten letošní i manažer Radegastu Ivo Kaňák. „Mám z toho velmi dobrý pocit. Projekty byly letos velmi zajímavé a jsem rád, že to ocenili i lidé a poslali jim své hlasy,“ dodal.

Ten, kdo neuspěl, bude mít znovu šanci v dalším, v pořadí již osmém ročníku, který bude vyhlášen již v červnu a bude mít opět několik novinek.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková

Udržet si pozici lídra českého pivního trhu. I nadále se zaměřovat na prémiová piva a vývoz. To jsou priority Plzeňského Prazdroje pro rok 2009, konstatoval jeho generální ředitel Mike Short.

Jak se situace v roce, kdy Česko naplno zasáhla světová hospodářská krize, bude vyvíjet pro největšího exportéra českého piva a jeho předního výrobce, je podle Shorta velmi obtížné předem říci. Nicméně věří, že je Česká republika před dopady krize lépe chráněna než ostatní země v regionu.

„Například zdejší banky byly prozíravější než ty v USA,“ říká Mike Short, který nicméně předpokládá, že nepříznivá ekonomická situace ovlivní i český pivní trh. Připouští, že spotřeba chmelového moku v tuzemsku může letos o něco málo klesnout, ale na rozdíl od Českého svazu pivovarů a sladoven neočekává, že by výrazně vzrostl prodej levných piv.

„Věřím, že i v době krize budou naši konzumenti pít kvalitní pivo. Možná o něco méně, ale budou. Především při zvláštních příležitostech, stejně jako pivní speciály,“ tvrdí generální ředitel.

Obdobně se bude podle něj vyvíjet také vývoz. V zahraničí navíc obsazuje další místa, kam Plzeňský Prazdroj dosud nepronikl a země, kde společnost teprve začíná expandovat. „Znamená to, že náš zahraniční prodej může ještě narůst. I díky volné kapacitě čtyř licenčních pivovarů, kterou můžeme při rostoucí poptávce využít a navýšit tak výrobu,“ uvažuje Short.

Letos ale Prazdroj žádné nové licence na výrobu českého piva v zahraničí udělit neplánuje. „Výjimkou bude tmavého pivo Kozel v Rusku, kde jeho spotřeba velice roste,“ dodal Mike Short.

Prodej Prazdroje

uplynulé tři roky (v mil. hl)

Tuzemsko - 2006 8,11 - 2007 8,15 - 2008 7,90

Licenční výroba v zahraničí - 2006 1,79 - 2007 1,91 - 2008 1,91

Export do zahraničí - 2006 0,79 - 2007 0,85 - 2008 0,88

CELKOVÝ PRODEJ - 2006 10,69 - 2007 10,90 - 2008 10,70

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Zdroj dat: Plzeňský Prazdroj, a.s.

Plzeňský Prazdroj si s loňským exportem 881 milionů hektolitrů drží pozici největšího vývozce českého piva. Na špičku se společnost vyhoupla díky mnohamiliardovým investicím do výrobní kapacity.

„V předchozím fiskálním roce (pozn. redakce duben 2007 - březen 2008) jsme do rozvoje investovali 2,77 miliardy korun, což byla druhá nejvyšší částka od vstupu mateřské firmy SABMiller do Plzeňského Prazdroje,“ informoval mluvčí pivovaru Jiří Mareček. Více než třetinu z toho použil Prazdroj na rozšíření výroby pivovarů a další třetina směřovala na dokončení modernizace obalů.

Přímo v Plzni investovala firma do varny Pilsner Urquell, kvasicích tanků, stáčírny i skladů.

„Kapacita výroby plzeňského pivovaru tak vzrostla z původních pěti na více než šest milionů hektolitrů za rok. Toho pivovar dosáhl loni v červnu po dokončení instalace ležáckých tanků,“ uvedl Jiří Mareček.

O měsíc později bylo dokončeno i rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny. Investice za 215 milionů korun téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků.

Investici do dopravy „Současně s rozšířením skladu jsme zreorganizovali sklady hotových výrobků. Tím jsme navíc získali skladovací prostor na dalších 25 tisíc hektolitrů stočeného piva pod střechou,“ pochvaloval si manažer závodu Pavel Šemík.

Snížením převozů mezi jednotlivými sklady pivovar ročně ušetří na pohonných hmotách 2,4 milionu korun.

Aktuálně Plzeňský Prazdroj investuje 54 milionů do zlepšení dopravní situace v pivovaru i jeho nejbližším okolí. „Cílem je ulevit provozu na Rokycanské třídě tím, že funkci dnešní kamionové brány převezme nový objekt hlouběji uvnitř areálu,“ popsal Mareček. Čekající kamiony tak budou parkovat přímo v pivovaru. Pořadí jejich nakládky bude určovat informační systém, který bude také obstarávat kontrolu naložených aut před výjezdem.

V rámci poslední investice došlo i na rekonstrukci takzvaných Kroftových domů na Rokycanské třídě, které do letošního března získají nejen novou fasádu, ale i okna.

Od svého vstupu před šesti lety investovala nadnárodní společnost SABMiller do rozvoje Plzeňského Prazdroje a jeho značek více než 14 miliard korun. „Hlavní investice jsou již za námi. Nyní máme vytvořené optimální podmínky a dostatečné výrobní kapacity s důrazem na rostoucí objemy vývozu,“ uvedl generální ředitel Prazdroje Mike Short.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Tradiční české pivo z malých pivovarů je ve světě stále více žádaným zbožím, které ale musí být přizpůsobováno požadavkům zahraničních konzumentů a podmínkám na tamních trzích. Proto se v nymburském pivovaru vaří pro francouzské zákazníky Postřižinské pivo s karamelovou nebo citronovou příchutí, pro Švédy zase lehké výčepní pivo s obsahem alkoholu 2,8%.

Postřižinský pivovar vyváží své pivo do mnoha zemí celého světa, jako je např. Německo, Francie, Itálie, Švédsko, Dánsko, Rumunsko, Finsko, Izrael, USA nebo Austrálie. Aby bylo možné prorazit na místní trhy, musí sládek v nymburském pivovaru uvařit nejen kvalitní a dobré pivo, ale také co možná nejvíce vyjít vstříc potřebám – zejména těm chuťovým – konkrétních zákazníků z jednotlivých zemí. Vaření tradičního českého piva tak lze bez nadsázky v dobrém slova smyslu označit za alchymii.

Jako kterýkoli jiný produkt lze i pivo „uzpůsobit“ požadavkům, resp. chuti, zákazníka. Protože Francouzům jako milovníkům vína hořkost piva vadí, dodává Postřižinský pivovar na francouzský trh dva druhy ochucených piv, a to s karamelovou a citronovou příchutí. V případě karamelového piva se jedná v podstatě o tradiční 11° pivo s obsahem alkoholu asi 4-7 %, které je dodáváno do země galského kohouta po celý rok. V případě piva s citronovou příchutí se jedná o čistě sezonní záležitost. Toto pivo je totiž určeno ke konzumaci na písečných plážích francouzských riviér za horkých letních dnů, a proto byl obsah alkoholu snížen na 3-3,5%. „Umíme samozřejmě uvařit pivo s různými dalšími příchutěmi, nebo dokonce s guaranou. Pravidelní účastníci červnových slavností Postřižinského piva tak mohli už ochutnat např. pivo s příchutí ananasu, jahod, třešní nebo banánů. Pivo s příchutí je ale téměř výhradně exportní záležitostí, český pivař je velmi konzervativní,“ říká ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák.

S jiným specifikem se zase setkáváme u Postřižinského piva, které směřuje na švédský trh. Zdejší zákon o spotřební dani totiž říká, že slabší piva s nízkým obsahem alkoholu jsou osvobozena od spotřební daně. Ve srovnání s „vícealkoholickými“ pivy jsou tak tato lehká výčepní piva velmi levná, a proto se jich prodá a vypije v této severské zemi nejvíce. Z tohoto důvodu vaří Postřižinský pivovar speciálně pro švédský trh exportní pivo Gold Bohemia Beer s obsahem alkoholu 2,8 %.

Oproti Francouzům mají Němci zase rádi, když má pivo říz a je pořádně hořké. Na německý trh je dodáváno nymburské pivo pod názvem Gold Bohemia Beer. Protože se všechny druhy Postřižinského piva vaří klasickým způsobem dvoustupňovým kvašením z vody, sladu, chmele a s přídáním kvasnic, je dodržen pro německého zákazníka velmi důležitý zákon o čistotě piva, tzv. Reinheitsgebot, který jmenovitě určuje, z jakých surovin musí být pivo uvařeno.

V blízké budoucnosti by se chtěl nymburský pivovar prosadit se svým pivem také na dalších zahraničních trzích, a to zvláště na těch východoevropských trzích, především pak na ukrajinském a ruském. „Hledáme distribuční kanály, jak se na tyto trhy dostat. České pivo je zde hodnoceno jako jedno z nejlepších a jeho pití má už dlouhou tradici,“ říká ředitel Postřižinského pivovaru Pavel Benák.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Neprůhledný maraton prodeje náchodského pivovaru s tržbami přes 180 milionů ročně pokračuje. Původně chtěla radnice prodat Primátora bez výběrového řízení. Pak na tendr přistoupila. Nyní ale ze tří zájemců zůstal ve hře jediný – zbylé dva komise vyřadila pro formální nedostatky v jejich nabídkách.

Sledovat příběh o prodeji náchodského pivovaru musí být namáhavé i pro hodně otrlého čtenáře detektivek. Navíc když mu na chuti do obracení dalších stránek ubírá fakt, že ani po uzavření tendru nejsou oficiálně známa jména hlavních postav, neboli uchazečů o koupi městského pivovaru.

"Tuto skutečnost jim však oznámíme až poté, co podklady dostane rada města," říká starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka.

Vyřazené firmy, ale třeba i zastupitelé, kteří budou mít v otázce pivovaru poslední slovo, se tak informace o průběhu tendru dozvědí až v momentě, kdy padne rozhodnutí městské rady.

"Už teď se objevuje řada neověřených informací. Utajování vůbec nechápu, vždyť se přece nejedná o tendr na obrněné transportéry, ale o prodej městského pivovaru," kritizuje postup vedení radnice zastupitel opoziční ČSSD Miroslav Brát.

Ten byl jedním z nejhlasitějších oponentů proti původnímu záměru města prodat pivovar společnosti LIF bez výběrového řízení. Návrh nakonec vedení města z jednání zastupitelstva stáhlo a dalo šanci i dalším zájemcům.

Pivovar bude stát minimálně 150 milionů

Ani napodruhé však záměr na prodej pivovaru přes zastupitelstvo neprošel. Opozici mimo jiné vadilo, že vedení města nenechalo vypracovat znalecký posudek na cenu, za niž by měl být pivovar prodán.

"Antimonopolní úřad nám sdělil, že vyjádřením tržní ceny jsou právě jednotlivé nabídky," brání se kritice starosta Čtvrtečka. Už ty však byly o desítky milionů korun vyšší než původní návrh LIF na odkup pivovaru za 135 milionů korun.

Nyní si město stanovilo jako podmínku, že zájemce musí za 13. největší pivovar v Česku nabídnout nejméně 150 milionů korun.

"Vedle ceny, která je hlavním kritériem, se bude přihlížet i k tomu, zda bude zachována výroba v pivovaru," říká Čtvrtečka.

Účastník tendru pochybuje o transparentnosti

Jaká byla výše jednotlivých nabídek včetně těch vyřazených, však zatím zůstává utajeno. Podle starosty město nikdy nedeklarovalo, že budou při otevírání obálek s nabídkami zveřejňovány také jednotlivé částky. To se nelíbí Pivovaru Holba, který je jedním ze zájemců o koupi náchodského pivovaru.

"Nesdělení ceny vyvolává přinejmenším vážné pochybnosti o transparentnosti celého procesu," tvrdí šéf Holby Zdeněk Konečný.

Podle všeho si na bližší informace bude muset ještě zhruba týden počkat, zatím ani netuší, zda vůbec ještě v soutěži jeho nabídka zůstává.

"Při otevírání obálek jsem se dozvěděl, že dokumenty předložené námi a společností LIF jsou v pořádku, k vyřazení jedné z nich došlo až později," dodává Konečný.

Podle informací MF DNES byl mezi těmito dvěma nabídkami cenový rozdíl v řádu desítek milionů korun. Oficiálně to však zástupci města nechtějí potvrdit.

"Kdybychom zveřejnili už teď ceny, vznikaly by jen různé fámy a spekulace," vysvětluje starosta.

Pivovar na prodej

Množstvím uvařeného piva je Pivovar Náchod 13. největší v zemi. Své pivo prodává pod značkou Primátor a zaměřuje se na pivní speciály. V roce 2007 utržil přes 180 milionů korun a dosáhl čistého zisku půl milionu korun.

O prodeji se začalo poprvé mluvit loni na jaře, když firma LIF (patří jí třeba pivovar Svijany) nabídla 135 milionů korun. Záměr vedení města nakonec padl a šanci dostali i další uchazeči. Ani napodruhé však k prodeji nedošlo. Nyní se do tendru přihlásili tři zájemci, ale dva byli pro formální nedostatky nabídek vyřazeni.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Ojedinělý projekt Pivovaru Ostravar, vznik "fotbalového" piva fanoušků Baníku Ostrava s názvem Bazal, je těsně před dokončením. Pivovar Ostravar oficiálně představil etikety polotmavého ležáku, který bude v prodeji zhruba do deseti týdnů.

Fandové Baníku Ostrava a štamgasti hospod dosud v anketách a ochutnávkách vybrali nejen chuť a sílu piva, ale také jeho jméno a podobu sklenic, do kterých se pivo bude čepovat. Do všech anket se dosud zapojilo bezmála devatenáct tisíc respondentů.

A fandové ostravského fotbalového klubu budou nakonec také tváří piva Bazal - pivovar je nedávno vyzval, aby se zúčastnili jakéhosi konkurzu na tvář piva. "Fotografovat se přišlo přes sto zájemců, přišly manželské páry, jednotlivci, mladí i starší, ženy i muži a také větší party fandů," říká manažerka projektu piva Bazal Zuzana Bečková.

Pivo Bazal nebude mít jednotnou etiketu, bude jich celá řada, pivovar v pondělí představil první tři. Na jedné je fanoušek sám, na dalších dvou jsou dvojice fandů. Pod fotografií je nápis: BANÍK PIVČO...

"Nyní máme zhruba dvacet dva druhů etiket s fanoušky, ještě vybíráme, které a kolik jich nakonec půjde do prodeje na lahvích," dodává Bečková.

Říká, že pivovar nabídl v anketách o vzhledu etiket varianty s fanoušky spíše v popředí fotografie, anebo v pozadí. "Většina hlasujících ale chtěla, ať jsou fandové na etiketách dobře vidět, a proto jsme jim nakonec vyhověli."

Pivo Bazal se bude prodávat v lahvích a čepovat pouze v Moravskoslezském kraji, manažeři pivovaru zatím nevědí, jak dlouho bude na trhu. "Předpokládáme, že nejzazším termínem, ve kterém bude pivo Bazal na trhu, je letošní prosinec," řekl Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, kam ostravský pivovar patří.

Nevyloučil ale, že v případě většího zájmu, než jaký manažeři zatím očekávají, by se pivo Bazal mohlo vařit v Ostravě ještě o něco déle.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura | Foto: Jaroslav Ožana a Ivana Žáková

Radegast oslaví v lednu 38. výročí. Od uvaření první várky si pivaři vychutnali již 51,5 milionů hektolitrů a Radegast si jako tradiční nápoj moravských pivařů vybudoval postavení nejoblíbenějšího a nejprodávanějšího piva na celé Moravě.

Úspěch slavila značka i v minulém roce. Zatímco prodeje celého pivního trhu poklesly meziročně přibližně o tři procenta, popularita Radegastu šla vzhůru a prodeje se zvýšily o více než tři procenta. Dařilo se také nealko pivu Radegast Birell, které zaznamenalo nárůst o 15 procent.

„Tradice Radegastu trvá již 38 let. Po celou tu dobu pečlivě hlídáme recepturu piva, jehož hořká chuť tak zachutnala všem na Moravě, ale i v Čechách. Domácí značkou jsme ale hlavně na severu Moravy, na Ostravsku,“ vysvětluje důvody prodejních nárůstů manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Podle jarního výzkumu agentury TNS Aisa totiž téměř tři čtvrtiny obyvatel Ostravy vnímají Radegast jako pivní značku, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region. Více než 80 procent dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě.

V roce 2008 Radegast také úspěšně reprezentoval rodné Nošovice v zahraničí. V květnu byl Radegast Birell v německém Höhr-Grenzhausenu na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008 rovnou vyhlášen za nejlepší nealko pivo na světě.

Leden je tradičně měsícem, kdy si nošovický pivovar připomíná výročí uvedení první várky na trh. Od roku 1971 již pivovar Radegast vystavil 51,5 milionů hektolitrů piva.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Přes sto nejvýznamnějších manažerů největšího výrobce piva na světě - skupiny Anheuser Busch InBev - opustí belgickou Lovaň a přestěhuje se na newyorský Manhattan. Má jít o 116 řídících pracovníků z finančního, obchodního, právního a personálního oddělení skupiny.

Až dosud pracovalo na zmiňovaných pozicích 86 Belgičanů a 27 cizinců. Zatím není jasné, kdo z nich bude ochotný opustit Belgii a přesunout se do Ameriky a kdo raději společnost opustí.

K zásadnímu rozhodnutí přemístit většinu managementu do USA došlo poté, co belgická skupina InBev loni v listopadu převzala amerického výrobce piva Anheuser Busch, a získala tak rázem polovinu "pivního" trhu ve Spojených státech.

V Belgii i nadále zůstane sedmdesát firemních manažerů a 2900 zaměstnanců místních firemních pivovarů (značky Stella Artois, Hoegaarden...).

Kořeny skupiny Anheuser Busch InBev (v Česku vlastní Pivovary Staropramen) ale i nadále zůstávají v Belgii. Hlavním akcionářem je skupina několika bohatých místních rodin.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tomáš Hořejší

Nejznámější slavnosti piva v České republice, s nejdelší tradicí a největším setkáním všech pivovarníků Vás zvou do Tábora. Pro veřejnost bude ve všech prostorách Hotelu Palcát po čtyři dny od 3. února 2009 do 6. února 2009 uspořádáno setkání s výrobci piva a minerálních vod.

V prostorách Jihočeské univerzity proběhnou od 3. února do 6. února 2009 největší degustace piv a minerálních vod v České republice.

Reprezentační slavnosti pořádá: Město Tábor, Revel produkční agentura, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Střední škola obchodu, služeb a řemesel v Táboře a Hotel Palcát a umělecká agentura RichArt

Záštitu nad konáním slavností převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism

Mediálními partnery slavností je Český rozhlas a Rádio Blaník. Oficiálním garantem odborných degustací je světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r.o.

Slavnosti piva v Táboře jsou z hlediska účasti pivovarů v odborné soutěži největší v České republice a mají nejdelší tradici – 19. ročník.

Odborná část slavností

Do odborných degustací je přihlášeno 67 pivovarů, z toho 5 ze Slovenské republiky, 1 z Belgie, 2 z Polska a 1 pivovar z Itálie. Zbývající pivovary a minipivovary jsou z České republiky.

Soutěžit se bude o titul „Česká pivní pečeť“ ve 13 kategoriích:

nealkoholické pivo

pivo se sníženým obsahem cukru

světlé výčepní pivo

světlý ležák

světlý ležák prémium

tmavé výčepní pivo

polotmavé pivo

tmavý ležák

tmavé speciální pivo

světlé speciální pivo

světlé pivo z minipivovaru

tmavé pivo z minipivovaru

kvasnicové pivo

Vítězná piva se utkají v pátek 6. února 2009 o zvláštní cenu „Extra česká pivní pečeť“ za účasti zahraničních degustátorů, novinářů, veřejnosti a zástupců pivovarů. O tituly a právo užívat příslušné označení bude soutěžit 280 vzorků piv.

V soutěži minerálních vod bude ve 2 kategoriích soutěžit o titul „Zlatý český pramen“ 5 největších výrobců minerálních vod z České republiky a dva výrobci ze Slovenské republiky přihlášeno je 21 vzorků.

Závěrečná tisková konference /pro novináře/ spojená se setkáním zástupců pivovarů s vedením města se bude konat 6. února od 12,00 hod. v kongresovém sále Jihočeské univerzity.

Vyhlášení výsledků proběhne 6 února 2008 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Ve veřejné části slavností, která se koná od 3. února – 6. února 2009 budeme nabízet hostům a odborníkům na 30 stáncích výrobky z 35 pivovarů. A přestože zatím nemáme upřesněný celkový sortiment jistě přesáhne 85 druhů piva.

Pro návštěvníky je připraven doprovodný zábavný program, ve kterém vystoupí 5 hudebních souborů, 2 různé diskotéky, řada speciálních hostů, ozvučení celého hotelu Palcát, přenosná plátna.

Vstupenky jsou v předprodeji v Infocentru města Tábora na Žižkově náměstí /tel. 381 486 230/ od 12. ledna 2009.

Další informace, zejména o minulých ročnících naleznete na webových stránkách slavností: http://slavnostipivatabor.cz/

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva

Český národní mok je s tímhle místem spojován už od poloviny 15. století a najdete ho v pražské ulici Na Perštýně... A když ještě doplníme název U Medvíků, budete okamžitě doma...

Kdysi se tu vařívalo "žaludeční“ pivo. Jak by nám chutnalo dnes je otázka. Přispívalo sice k dobrému trávení, ale bylo prý poměrně nahořklé. Přesto se na něj scházela celá Praha. Prostí lidé, radní a popíjela ho tu i pražská bohéma. Prameny uvádějí, že se tu občas zastavil dokonce i Franz Kafka, který, jak je všeobecně známé, zdravím zrovna nepřekypoval.

Ale pivo nebylo jediným místním tahákem. Tohle místo proslulo jedním z prvních pražských kabaretů, ve kterém se tančil hříšný tanec - kankán. Velká vývěsní tabule před restaurací lákala návštěvníky šantánu slovy: "První český tingltangl, který řídí Bachmann a Frankl.“ Když zlatý věk kabaretů skončil, popularita pivnice přetrvávala. O kterém místě je řeč?

O minipivovaru U Medvídků

A tady jsou jeho tři NEJ. Je jedním z našich nejstarších pivovarů, je nejmenší v Česku a …? Vaří se tu asi nejsilnější pivo v Evropě! Zdejší X Beer má totiž 33 stupňů.

Chybělo málo a byl by zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Prestižní záznam ho minul jen z toho důvodu, že v Londýně takovou kategorii vůbec nevypisují. A tak se stal X Beer „"jen“ českým pivním rekordem. Vaří se podle starých receptur a všechno je "hand made“. K jeho kvašení, zrání i stáčení se používají dobové nádoby a přístroje. Pivo, které se podává ve třetinkových sklenicích se doporučuje jen usrkávat. Je to opravdu síla!

Musí minimálně půl roku zrát a protože - stejně jako u kvalitního vína - platí, že čím je starší, tím je lepší, čeká v sudech na zákazníky třeba i dva roky.

(Při své návštěvě Prahy ho ochutnal například i hrdina amerických akčních filmů Jean Claude van Damme.)

Minipivovar najdete v pražské restauraci U Medvídků v ulici Na Perštýně 7.

Zdroj: tn.cz

Ačkoliv uplynulý rok nebyl z hlediska prodeje pro nymburský pivovar tím úplně nejúspěšnějším, jeho ředitel Pavel Benák neztrácí optimismus. „Letos plánujeme zvýšit prodej ve srovnání s předchozím rokem o 5 procent,“ říká ředitel. Týká se to jak sudového, tak lahvového piva.

Ohledně exportu pivovar znovu navázal na úspěšné kontrakty z minulých let se sousedním Německem. Tam jsou ovšem zvyklí pít velmi silná piva. „Je možné, že ještě na jaře začneme vyrábět historicky nejsilnější pivo, jaké se kdy v Nymburce vyrábělo,“ uvedl Benák. To by na druhou stranu znamenalo omezení, případně skončení výroby třináctistupňového Bogana.

Z dalších oblastí, kde rádi pijí postřižinské pivo, jsou silně zastoupeny skandinávské země. „První dodávky jsme exportovali v prosinci do Finska a v dalších pokračujeme. Vyvážíme i do Švédska a Dánska. Z tohoto pohledu chybí vlastně pouze Norsko,“ usmíval se šéf pivovaru.

Z dalších spíše kuriozních zemí pokračuje spolupráce pivovaru s partnery například v Izraeli nebo USA. Jedná se o případných dodávkách do Ruska.

Benák však neskrývá, že prioritou je domácí trh, a to zejména nymburský region. Pivovar má nově pod svými křídly dvě hospody v Poděbradech.

Bohužel se poněkud vleče chystaná stavba pivovarské hospody s hotelem přímo v areálu pivovaru u silnice. „Máme zpracovaný projekt, vázne to ale na změně územního plánu. Hotel s hospodou nemohou stát v průmyslové zóně. Bohužel tak přicházíme o možnost požádat o peníze na výstavbu z grantů,“ konstatoval Benák. Přesto věří, že potřebné věci budou v letošním roce schváleny a se stavbou se co nevidět začne.

A jak se projevila na odbytu ekonomická krize? Ceny v dohledné době pivovar zvedat nehodlá. „Pokud by k tomu podle kalkulací došlo v létě, tak maximálně v řádu 40 až 50 haléřů,“ míní ředitel.

A že by Češi kvůli nedostatku peněz přestali pít pivo? „Statistiky říkají, že když je krize, tak spotřeba neklesá. Jen se lidé častěji orientují na méněstupňová piva. Nebo si dají jen tři, ačkoliv jsou zvyklí na víc,“ uzavřel Benák.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav S. Jilemnický

Dreherův pivovar v Měcholupech

Obec Měcholupy leží 7 kilometrů jižně od Žatce. Kromě zámku, ve kterém je speciální škola, zde zaujme především budova bývalého Dreherova pivovaru. Nedávno prošla částečnou rekonstrukcí a v současnosti je na prodej.

Bývalý Dreherův pivovar leží přímo v centru obce naproti zámku. Je to dvoupatrová trojkřídlá budova, která na první pohled vypadá spíš jako honosný palác než průmyslový objekt. Stavba je zděná, krytá valbovou střechou. U středního křídla vystupuje do dvora schodišťový výstupek s přístavbami po obou stranách. Místnosti mají převážně trámové stropy a dřevěné podlahy. Podsklepeno je částečně jen levé křídlo.

Pivo se zde vařilo do roku 1926, dále fungovala pouze sladovna. Přízemní prostory v levé části byly upraveny na byty a v pravé vznikla kuchyň s jídelnou. Zbytek místností sloužil jako sklady. O údržbu stavby se však dlouhou dobu nikdo nestaral a začalo chátrání. Nezbytná rekonstrukce (zatím pouze exteriérů) proběhla teprve po roce 1989.

Současný majitel Roman Běhal měl s bývalým pivovarem velké plány. Do obnovy interiérů se ale nyní již pouštět nehodlá a nabízí nemovitost k prodeji. Cena je 10,9 milionu korun.

V rukou pivovarníka

První zmínka o Měcholupech pochází ze 13. století, kdy na jedné z listin vystupuje jako svědek Hrdibor z Měcholup. Do třicetileté války se v držení obce vystřídala řada majitelů, z nichž poslední, Sekerkové ze Sedčic, již sídlili na tvrzi.

Za hrabat z Paaru byl objekt v 17. století přestavěn na zámek, největší rozmach ale nastal teprve po roce 1860, kdy zdejší panství koupil žatecký průmyslník Anton Dreher. Narodil se roku 1810 ve Vídni. Sladovníkem se vyučil v rakouském Simmeringu a zkušenosti sbíral v pivovarech v Německu a Anglii. Byl majitelem pivovarů ve Schwechatu u Vídně a v Žatci, do Měcholup tedy přišel především za obchodem.

V obci již od středověku jeden pivovar stál, byl ale poničen povodněmi a jeho obnova by byla velmi drahá. Dreher proto hned roku 1861 začal naproti zámku stavět nový pivovar se sladovnou, který měl vhodně doplnit jeho pivovarské impérium.

Hotel, či bytový dům?

Záměr se vydařil a měcholupské pivo (Drehers Michelob Beer) se s úspěchem vyváželo i do Spojených států. Sladovna produkovala na export okolo 100 vagonů sladu ročně a výstav se v sezoně 1897 až 1898 vyšplhal až na 51 tisíc hektolitrů piva.

Značný vliv na rozvoj podniku mělo i napojení obce na železnici v 70. letech 19. století. Po rozpadu Rakouska-Uherska a ztrátě odbytišť ale začala výroba postupně upadat, až se roku 1926 zcela zastavila. Rodina Dreherů poté pokračovala už jen v produkci sladu.

Po znárodnění v roce 1948 byla budova pivovaru upravena na byty a sklady. Roku 1958 byla zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek, nutná rekonstrukce ale začala teprve po roce 1989 a stále není dokončena. V budoucnu by objekt mohl sloužit jako hotel, bytový dům či administrativní centrum. V původní sladovně by mohlo vzniknout i malé muzeum.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Přemysl Houžvička

Téměř na dvojnásobek vzrostl loni proti předchozímu roku výstav piva bez alkoholu, které vyrábí Pivovar Černá Hora. Pivovar vyrobil také podstatně víc destilátů – loni to bylo 168 hektolitrů, o rok dříve jen 51 hektolitrů. O sedm procent vzrostl prodej limonád. Výroba piva se držela na zhruba stejné výši jako předloni – pivovar loni vyrobil přes 162 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Deník.cz

Jako půllitr v moři piva ztvárnili grafici Deníku Plzeňský kraj v grafice Česka udělaném jako Czechtropa. Deník tak zkusil otestovat smysl lidí pro humor, po kterém volali čeští politici poté, co plastika Entropa výtvarníka Davida Černého, znázorňující různými symboly země EU, vyvolala v Evropě velkou polemiku.

Půllitr v moři piva však nepohoršil zřejmě nikoho a oslovení lidé v Plzeňském kraji ho považují za výstižný. „Nejsem žádný umělec, ale nijak mi to nevadí. Myslím si, že je to docela trefné. Co si budeme nalhávat, když se v zahraničí řekne Česko, lidem se vybaví plzeňské pivo. Je to takové naše lákadlo. A nakonec nezáleží, kvůli čemu se k nám přijedou lidé podívat, nakonec zjistí že je tu i spousta jiných krásných věcí,“ uvedl starosta Bělé nad Radbuzou na Domažlicku Libor Picka.

„Proč ne? Líbí se mi to. Jsme kraj piva, což koresponduje s tím, že chceme obnovit nejstarší pivovar v Domažlicích. Jeho založení v roce 1431 je důkazem této tradice. Kde jinde se tím mohou pochlubit,“ řekl starosta Domažlic Mirolav Mach.

Symbol půllitru piva pro Plzeňský kraj vnímá starosta Kostelce František Trhlík s úsměvem. „Pivo je přece pro Plzeňsko příznačné. A protože si na pivíčku rád pochutnám, nevidím v tom žádný problém. Jiný pohled na to ale může mít někdo, kdo se pozastaví nad tím, že se takto vlastně preferuje alkohol,“ řekl.

„Když se řekne Plzeňský kraj, každý si vybaví Plzeň a tím pádem i zdejší pivo. Čím jiným by se tedy kraj měl prezentovat než právě pivem,“ míní místostarosta Stříbra Pavel Tóth.

Starostovi Rokycan Janu Balounovi grafické ztvárnění Plzeňského kraje včera zvedlo náladu. „Karikatutu České republiky jsem prohlédl důkladně a znázornění Plzeňského kraje hodnotím jako věrohodné. Jsme spojováni s regionem piva, tak proč se nad tím nepovznést. Každopádně mi to vylepšilo náladu,“ řekl Baloun.

Plzeňský primátor Pavel Rödl míní, že Plzeňský kraj je hlavním krajem alkoholu. „Je tu nejznámější pivovar na světě, největší české vinařství a jedna z největších českých likérek. I když já toho piva zase tolik nevypiji, určitě si nebudu na Czechtropu stěžovat a Plzeňáci ten půllitr jistě pochopí,“ vysvětlil Rödl.

Půllitr nevadí ani Rudolfu Salvetrovi, starostovi Klatov. „Plzeňský kraj coby pivo? Podobný nápad mě vůbec neuráží, myslím si, že právě plzeňské pivo je to, s čím si nás většina republiky i v zahraničí spojuje,“ řekl.

Karel Šidlo, poslanec Parlamentu ČR, zastupitel Plzeňského kraje z Bezděkova na Klatovsku, míní, že v rámci republiky je Plzeňský kraj hodně vnímán ve spojitosti s pivem a jeho výrobou.

„Kdybych ale měl objektivně popsat náš region, pak bych hledal jiné připodobnění – jsme kraj strojírenský, zemědělský, pečujeme o životní prostředí, dalšími atributy je turismus, Šumava, Český les... Přirovnání by bylo více, ale neumím si představit nejvýhodnější ztvárnění. Proto si myslím, že pivo bude zřejmě to nejlepší, co nejvíce Plzeňsko charakterizuje,“ konstatoval Šidlo.

Zdroj: Plzeňský deník.cz

Kraj ryzího piva z hor je název unikátního kalendáře, který vydal hanušovický pivovar Holba v letošním roce. Nabízí pohled na Jeseníky v různých obdobích objektivem místních fotografů. Nejmladším autorem je teprve patnáctiletý Marek Hudec ze Šumperka, jemuž patří dubnový snímek Bílá Opava a na první straně kalendáře se hrdě tyčí Šerák od Jana Valchaře. „Je to nejen symbol Jeseníků, ale také výborné pivo, které k našemu kraji patří,“ říká Valchař.

Nejraději fotí přírodu a má na kontě stovky zajímavých záběrů. Dobrý nápad vydat kalendář s motivy Jeseníků vzešel ze spolupráce se správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ekologové nejprve zapůjčili fotky nejprve pro expozici v pivovaru a její úspěch podnítil vznik kalendáře. „Dlouhodobě podporujeme projekty na ochranu Jeseníků a našli jsme další příležitost jak ukázat jejich krásu,“ uvedla Lenka Krellerová z marketingu Holby.

Hanušovický pivovar má na ochraně krajiny velký podíl a je dokonce iniciátorem projektu Holba Jeseníkům, který je zaměřen na omlazování horských porostů, sponzoruje také CHKO a Horskou službu. Letos vyšel kalendář v omezeném množství 1200 kusů a v příštím roce se plánuje navýšení nákladu.

Zdroj: Šumperský deník.cz

Díky reklamní kampani, kterou v minulém roce spustil Pivovar Velké Březno, se do povědomí milovníků piva opět dostala tvář vousatého chlapíka s půllitrem zlatavého moku. Málokdo však ví, že tento vousáč skutečně žil a pomohl proslavit velkobřezenské pivo i v zahraničí. To rodina Chotků, které patřil zdejší zámek, má díky hraběnce Žofii, provdané za následníka rakouského trůnu Ferdinanda d’Este, zápis v učebnicích světových dějin jistý.

Velkobřezenský pivovar je zmiňován už roku 1606, neboť právě tímto rokem je datována kupní smlouva na pivovar. V roce 1753 byl přesunut o kousek dál a do dvacátého století vstoupil s nabídkou 18 druhů piv.

Dnes už nejsou pamětníci, kteří by řekli, jak chutnal velkobřezenský Senátor. Zato by se možná ještě našli žijící vojáci Rommelových „lišek pouště“, kteří v roce 1943 vyklidili severní Afriku. Ti by si na pivo z Velkého Března určitě vzpomněli. Pivovar pod vedením zámeckého pána totiž dokázal zásobovat africké jednotky wehrmachtu pivem, což byl z obchodního hlediska vyloženě dobrý tah. A láhev piva byla v afrických válečných peripetiích bezesporu jedním z opravdu silných podpůrných prostředků. Navíc se jednalo o kvalitní značku, což dokládala jeho roční trvanlivost.

Tváří za 30 piv týdně

Věčná škoda, že v pivovaru dnes už neslouží sládková Jana Rostová, která pivo Březňák opečovávala s nebývalou láskou a hlubokými znalostmi až do roku 2006, kdy odešla na zasloužený odpočinek. Nejenže jako žena byla mezi sládky republikovým unikátem, ale pivo jí bylo předurčeno už jménem. Vždyť za svobodna se jmenovala Chmelová. Zkrátka nomen omen.

Pivovaru však asi nejvíc pomohl k proslulosti hustopečský rodák Victor Cibich. Ten neměl s výrobou piva nic společného, zato měl co do činění s jeho konzumací. Tento kontrolor rakouské severozápadní dráhy a pozdější přednosta stanice Velké Březno byl milovníkem zdejšího piva a roku 1906 dostal nabídku, aby se stal „tváří pivovaru“. Nabídku rád přijal, zvlášť když s ní byla spojena renta třicet piv týdně. Jeho tvář s blýskavou pleší dodnes zdobí pivní etikety, pivní tácky, ubrusy i vývěsní štíty.

A kam na velkobřezenské pivo zajít? Stejně jako Victor Cibich si zdejší zlatavý mok můžete vychutnat v tamní restauraci Tivoli, další možností je pak hospoda přímo v areálu pivovaru, která ale slouží jen potřebám exkurzí. Komu by březňák zachutnal, může si na něj zajít také do několika pražských restaurací a po jedné „březňácké“ hospodě najde i v Mladé Boleslavi, v Sázavě, v Pardubicích nebo Žluticích.

Vyzkoušet z produkce pivovaru lze světlé i tmavé výčepní pivo a samozřejmě světlý ležák. Speciálním tipem je polotmavý vánoční speciál, který se v pivovaru vaří jen jednou ročně. Polotmavá barva se získává přidáním speciálních tmavých sladů. Ovšem správný poměr a množství pivovar prozradit nechce. Nejsilnějším pivem je nasládlý Březňák 21° s deseti procenty alkoholu. Takovým množstvím alkoholu se tedy březňácký speciál blíží vínu. Mimochodem, Březňák je jedním z nejprodávanějších piv v Německu. V roce 2007 se tu prodalo 195 tisíc hektolitrů.

Zdroj In iHNed.cz | Autor: Topí Pigula | Kráceno

Díky turistickému ruchu a zakázkám Američanů nemusí harrachovská Sklárna a minipivovar Novosad a syn propouštět. Samotná sklářská výroba, pivovar, pivní lázně a další turistické aktivity poskytují práci 105 lidem.

„Ač se stále hovoří o ekonomické krizi a jejím začátku v Americe, tak Američané jsou jediní, kdo nám nyní dali potvrzené zakázky,“ tvrdí František Novosad. Provoz v harrachovské sklárně začal orientovat na turisty již před 10 lety. Sklářům se ale zvědavé oči turistů příliš nelíbily. „Mohli si vybrat. Buď budou doma, kde na ně nikdo neuvidí, nebo budou ve sklárně, kde na ně budou koukat turisté, ale budou mít práci a tedy i peníze,“ říká Novosad.

Se sklárnou sousedící minipivovar se úspěšně rozrůstá. Loni zde uvařili 122 tisíc litrů piva, které se prodává prakticky jen v Harrachově. S pivem souvisí i zdejší lázně, kam měsíčně přijde kolem 200 lidí a kde tržby za loňský rok dosáhly dvou milionů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

V uplynulém roce prodal Plzeňský Prazdroj na domácím trhu a v zahraničí celkem 10,7 milionů hl piva.

Zatímco prodeje v tuzemsku meziročně mírně poklesly o 3 procenta v souladu s celkovým trendem pivního trhu, zahraniční prodeje narostly o 1 procento.

„Naše strategie se zaměřením na prémiový segment a na export se ukázala jako správná. Zatímco na domácím trhu je trend prodejů mírně sestupný, v exportu se nám dařilo a zaznamenali jsme nárůst o více než 4 procenta i přes finanční krizi, která začala ztěžovat naši pozici ke konci roku.

I v uplynulém roce jsme investovali ve všech třech pivovarech, takže v této chvíli máme vytvořené optimální podmínky a dostatečné výrobní kapacity s důrazem na rostoucí objemy vývozu", upřesnil Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

"Meziroční snížení prodejů na domácím trhu zapříčinila zejména nižší poptávka po levných značkách. Naše zaměření na prémiový segment jsme deklarovali již vloni. I v těžkých podmínkách domácí konkurence a konsolidace trhu se nám dařilo a prodeje prémiového ležáku Pilsner Urquell jsme zvýšili o 1 procento. Roste také zájem o pivní speciály a novinky v našem portfoliu,“ uvedl Mike Short.

Plzeňský Prazdroj prodal na domácím trhu celkem 7,9 milionů hl piva. Příčinou 3 procentního meziročního poklesu prodejů jsou zejména nižší prodeje levných značek a některých výčepních piv.

„Celý pivní trh v Česku zaznamenal v porovnání s rekordním rokem 2007 mírný pokles prodejů. V roce 2007 se na spotřebě velmi příznivě projevilo teplé počasí v jarních měsících, kdy padaly objemové rekordy. V roce 2008 byl prodejně vynikající naopak konec roku,“ vysvětluje obchodní ředitel Jaromír Žáček.

Dlouhodobě nejúspěšnější značkou českého pivního trhu je samozřejmě Gambrinus, na Moravě si vyrovnanými prodeji drží titul nejprodávanějšího piva Radegast.

Pilsner Urquell zaznamenal rekordní prodeje v prosinci a celkové objemy za uplynulý rok narostly přibližně o 1 procento. V prémiovém segmentu posílil svoje postavení také Radegast Birell, nejprodávanější nealko pivo v České republice. Prodané objemy narostly o více než 15 procent.

"Více než 4 procentní nárůst exportu znamená, že se v roce 2008 vypilo mimo území ČR celkem 881 tisíc hl piva uvařeného ve třech pivovarech Plzeňského Prazdroje. Objem vývozu se tedy opět přehoupl přes příčku nastavenou rokem 2007 a zaznamenal rekord celé 166 let trvající historie.

Mezi více než 50 exportními trhy jsou klíčovými i nadále Německo, USA, Slovensko, Skandinávie, ale také Maďarsko, Itálie a Španělsko. Nově ochutnali plzeňské pivo také v Kataru," dodává Jaromír Žáček.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Radka Böhmová | Foto: Vlastimil Leška

Všichni milovníci piva a dobré zábavy se mohou těšit na první ročník soutěže Mistr výčepní Pelhřimovska. Ta se uskuteční už tuto sobotu.

Hlavní pořadatel akce Václav Háva prozradil, že na své si přijdou jak účastníci soutěže, tak i diváci. Porota určí vítěze, který si odnese padesátilitrový sud piva Poutník. Na další pak čekají ceny jako dárkové balíčky, trička a barmanské zástěry.

„Hodnotit se bude především správně natočená míra piva, pěna a jiskra piva. Porota ocení i originalitu oblečení a pracovní nasazení každého soutěžícího. Odvážní diváci si na konci večera již mimo soutěž mohou zkusit, že natočit správnou míru piva není zdaleka tak lehké, jak se na první pohled může zdát,“ prozradil Háva. Celá akce je bez vstupného. Veškeré načepované pivo vypijí diváci zdarma.

K dobré náladě přispěje i moderování bývalého hospodského a kapela Slávy Koláře Singl Band. Pro účastníky je dále připravena ukázka stolování, kterou připraví Vyšší odborná škola a hotelová škola Pelhřimov.

Prostory Staré tiskárny v Pelhřimově se pro zájemce o titul Mistr výčepní a pro diváky otevřou ve dvě hodiny odpoledne.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz

Architektonicky i stavebně unikátní komplex bývalého pivovaru v Plzni na Světovaru se stal kulturní památkou. V Plzeňském kraji jich loni přibylo celkem čtrnáct. Často k malé radosti jejich majitelů.

Stát začal držet ochrannou ruku nad řadou technických staveb, od náhonu v Dobřívi po pivovar v Domažlicích.

Třeba právě v případě Světovaru byla radnice, které dotčená část areálu patří, proti památkové ochraně. Marně. „Za kulturní památku byla prohlášena sladovna, varna a strojovna, komín, sklepy s vodojemem, bývalý výstav piva a administrativní budova,“ řekla Jana Bukovská z plzeňského Národního památkového ústavu (NPÚ).

Objekty byly postaveny těsně před první světovou válkou a podle Pavla Domanického z NPÚ jsou příkladem architektonicky zdařilé a esteticky působivé průmyslové stavby. „Mimořádný je i rozsah železobetonových konstrukcí,“ podotkl Domanický.

Město se obává komplikací

Město se teď obává komplikací při využití komplexu – areál naposledy obhospodařovali vojáci, do budoucna by zde mohly být například byty, archívy či depozitáře. „Památkáře chápu, ale ochrana Světovaru pro nás znamená velké omezení, hlavně ty budovy, kde jsou chráněné i interiéry, budou obtížně využitelné,“ upozornil náměstek plzeňského primátora Petr Rund (ODS).

Podle Domanického nebude možné měnit vnější vzhled budov. „Z interiérů je chráněná jen bývalá varna,“ doplnil. Další z primátorových náměstků Petr Náhlík (KDU-ČSL) považuje rozsah památkové ochrany za přiměřený. „Vztahuje se na jen ty objekty, které si to asi zaslouží. A i když nám to samozřejmě ztěžuje život,“ poznamenal Náhlík.

Další pivovarské památky

Světovar není jedinou pivovarskou památkou – loni se dočkala i světoznámá Jubilejní brána a vodárenská věž Prazdroje. „Za památku byl prohlášen i domažlický pivovar,“ doplnila Bukovská, podle níž minulý rok vůbec přál technickým památkám. „Dostal se mezi ně i mlýn v Chrástu, v němž se mimo jiné dochovala i prvorepubliková elektrárna,“ sdělila Bukovská.

Na seznamu je také náhon známého dobřívského hamru, zámek v Janovicích nad Úhlavou, fara v Ošelíně, kostel v Pernolci, kamenný kříž v Kočově nebo socha sv. Jiří ve Studánce na Tachovsku. Počet nově prohlášených památek zhruba odpovídá roku 2007 – tehdy jich přibylo třináct.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Ivan Blažek

Devadesát procent mužů v České republice pije pivo, podíl žen je mezi 50 až 60 procenty. Informace vyplývá z průzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR (CVVM) a včera zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven.

Podíl mužů a žen pijících pivo alespoň občas se významně neliší podle kategorií jako věk, vzdělaní nebo příjem. Také množství konzumovaného piva se v uvedených letech pohybovalo mezi 7,9-9,5 půllitru týdně u mužů a 1,9-2,4 u žen. Mírně nižší spotřebu vykazují nejmladší ročníky (18-29 let), naopak největšími konzumenty jsou muži ve věku 45-59 let. Potvrdilo se, že pivo nadále zůstává nápojem, který je nejčastěji konzumován ve společnosti jiných lidí.

Podle zveřejněných výzkumů je názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarnictví dlouhodobě poměrně optimistický. Z výzkumu vyplývá, že 69% obyvatel se přiklání k názoru, že některé české pivovary prorazí na zahraniční trhy. Zhruba tři čtvrtiny obyvatel se neobávají, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. V horizontu deseti let se však zvětšila skupina těch, kteří sdílejí určité obavy. V této souvislosti má 42% obyvatel obavy z ohrožení menších pivovarů.

Podle průzkumu se zdá, že se veřejnost již smířila s tím, že ceny piva porostou. Dokonce stoupá počet těch, kteří jsou o tom silně přesvědčeni. U konzumentů piva je dlouhodobě patrná preference při volbě piva, které pijí. V letech 2004 až 2008 osciluje kolem 80% u mužů, u žen se oscilace pohybuje kolem 53%.

Konkrétní značku si vybírají konzumenti s vyšším vzděláním a vyšší životní úrovní domácnosti. Výzkumy CVVM také potvrdly, že tradičně nejdůležitějším kritériem pro výběr piva je podle hodnocení samotných spotřebitelů jeho chuť. Aspekty ceny nebo reklamy se umisťují až na konci seznamu právě za chutí, značkou, zvykem nebo stupňovitostí. Chuť je při výběru piva důležitější u mužů než u žen. Ty naopak při výběru více zohledňují aspekt ceny. Obecně bylo vysledováno, že s růstem životní úrovně roste preference chuti, v nižších příjmových kategoriích naopak nabývá na síle aspekt ceny nápoje.

Na českém trhu piva se stalo v posledních dvou letech významným fenoménem nealkoholické pivo, jehož spotřeba dramaticky stoupá. Je to způsobeno především mnohem lepší kvalitou piva, dále přísnějším postihem řidičů konzumujících alkohol a v neposlední řadě i stále se rozšiřujícím počtem míst, kde je nealkoholické pivo k dispozici, ať již lahvové, nebo točené. Nealkoholické pivo není pro české obyvatele samozřejmou náhradou piva, avšak 45% mužů a 16% žen jej volí jako nápoj v okamžiku, kdy normální pivo konzumovat nemohou.

Ženy dávají více přednost černému pivu (11%) oproti mužům (jedno procento). Padesát procent mužů pije více než 14 ležáků za týden. Ležák má v oblibě 79% mužů s příjmem nad 32 tisíc korun. Muži s příjmy pod 14 tisíc pijí ležák z 57 procent. Čím jsou lidé starší, tím častěji pijí pivo o samotě, u mužů nad 60 se jedná o 38%. Naopak lidé v rozmezí 30 - 44 let pijí pivo sami jen ze 17 procent. Muži z 60% považují za důležitější chuť než cenu, u žen je to 48%.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Výrobcom piva v malých nezávislých pivovaroch na Slovensku obmedzenia dodávok plynu vážnejšie škody nespôsobili. Ako pre TASR uviedol zástupca malých nezávislých pivovarov v prezídiu Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Ján Šimonovič, vážnejšie problémy by výrobcom nastali, keby sa dodávky plynu obmedzili v jarných mesiacoch.

"Keby to bolo v marci, tak je zle a to by boli škody," dodal Šimonovič, výrobný riaditeľ a hlavný sládek pivovaru Steiger. Podľa pivovarníckeho odborníka zo stredoslovenskej obce Vyhne by väčšie škody nemali mať ani dvaja najvýznamnejší výrobcovia piva na Slovensku. Následky poklesu dodávok plynu pocítili viac v sladovniach. "U nás sme limitujúci objem dodávok plynu vyriešili presunom výroby aj na sobotu a nedeľu a tak sme si udržali výrobu bez vážnejších strát, v sladovniach je výrobný proces viac odkázaný na dodávky plynu," dodal Šimonovič.

Pivovarníkom paradoxne pomohlo v plynovej kríze počasie. Povianočné obdobie a nízke denné teploty začiatkom januára sa podpísali pod znížený dopyt po penivom moku. "V našom sektore, keď budem hovoriť za malých výrobcov piva, v uplynulých dňoch k veľkým škodám neprišlo," skonštatoval Šimonovič.

Zdroj: Ekonomika SME.sk | Autor> TASR

Vedení vyškovského pivovaru zveřejnilo plány, jimiž chce zabránit propadu prodeje. Má podporu města, horší už je to se zájmem restaurací.

Vylepšit recepturu, zvýšit prodej, získat nové odběratele a hlavně dokázat, že vyškovské pivo je kvalitní. To jsou plány nového vedení vyškovského pivovaru, jak čelit krizi a propadu odbytu svých produktů.

Nový ředitel David Kaprál chce touto strategií vyškovský pivovar dostat z prohlubující se krize. Tím, že ještě v roce 2007 podnik hospodařil s více než sedmimilionovým propadem, si hlavu neláme.

„Předpokládám, že i loňský rok bude ztrátový, i když ještě nemáme účetní uzávěrku. Důležité je ale hledět do budoucna,“ uvedl Kaprál.

Dodal, že v současnosti management připravuje komunikační plán. „Chceme objasnit světu, že tady vyškovský pivovar je a že umí vyrobit dobré a kvalitní pivo. Za první úspěch budu považovat, když se podaří alespoň trochu zvednout výstav piva. První výsledky bych rád viděl po létě tohoto roku. V současné chvíli také zvažuji, jestli trochu nezměním nynější recepturu,“ nastínil Kaprál.

Tradice

Problémy pivovaru znepokojují také město. Pro starostu Vyškova Petra Hájka by znamenal jeho krach velkou ztrátu. „Jde o tradici a také o problematiku prostoru, kde dnes pivovar sídlí. Je to v centru a v městské památkové zóně. Pokud by došlo ke změně majitele, je otázkou, jak by s tímto majetkem naložil. Nedovedu si to představit,“ řekl Hájek.

Pro město je podle něj zásadní, aby výroba v pivovaru zůstala zachovaná. „Samozřejmě sledujeme, jak si vyškovský pivovar vede. Na toto téma jsem se bavil s novým vedením pivovaru. Domluvili jsme se, že nás bude informovat. Osobně doufám, že současnému vedení se podaří zvednout výstav piva už jenom kvůli tomu, že vyškovský pivovar patří k historickému jádru města,“ doplnil Hájek.

Vyškovský pivovar nicméně ztratil mnohé pozice přímo v regionu. A někteří hospodští nechtějí o tom, že by točili vyškovské pivo, ani slyšet. „To bych rovnou mohl zavřít, protože by sem nikdo nechodil. Kdo ví, jak chutná vyškovské pivo, musí vědět, o čem mluvím,“ řekl třeba majitel pivnice Na Brněnské ve Vyškově Radek Prokeš.

Zákazníci prý o vyškovské pivo prostě nejeví zájem. „Točíme jen takové pivo, které jde na odbyt. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé o vyškovském pivu moc dobré mínění nemají,“ tvrdil například vedoucí pracovník restaurace Besední dům ve Vyškově Jaroslav Ivan.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Aneta Dědičová

Krize ve firmách stále pokračuje, a to nejen ve strojírenských. Snad jednou z mála společností, kde se zatím s problémy nepotýkají, je havlíčkobrodský výrobce piva Rebel.

O pivo je zájem vždy

Krize se naopak neobává Jiří Hušek, ředitel měšťanského pivovaru Rebel. „Vyrábíme potravinu, zboží každodenní spotřeby. V této oblasti se obecně krize neprojevuje,“ říká.

U zákazníků pozorují trend rostoucí poptávky po kvalitních produktech za nízkou cenu, kterému vycházejí vstříc. „Letos očekáváme mírný nárůst výstavu, naším cílem je upevnit si dominantní postavení v regionu,“ nastiňuje ředitel plány pro rok 2009.

Pro novou sladovnu nedávno přijali 6 nových pracovníků, takže v současnosti zaměstnávají zhruba stovku lidí. „Jediné, co jsme v souvislosti s krizí zaznamenali, je několikanásobný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání u nás,“ konstatuje Jiří Hušek.

S vlastními pracovníky jsou ale spokojeni, váží si jejich velké loajality, kterou také dokážou ocenit. „V roce 2008 byl u nás průměrný plat lehce pod 20 tisíc korun, což je v rámci Vysočiny velice slušné. Navíc si myslím, že možnost pracovat pro společnost Rebel je pro naše zaměstnance i otázkou prestiže,“ líčí záviděníhodné poměry v pivovaře ředitel Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Magdaléna Pecnová | Kráceno

Radnice v Žirovnici udělala další krok k uskutečnění renovace bývalého pivovaru. Po získání dotace z evropských peněz ve výši třiceti devíti milionů korun teď hledá stavitele, který renovaci budovy provede.

O zvelebení kulturní památky, které spolkne celkem čtyřicet devět milionů korun je podle starosty Žirovnice Františka Plešáka velký zájem.

„Do výběrového řízení se už přihlásilo dvanáct firem. A ještě můžou přibýt další. O tom, která z nich se do renovace pivovaru nakonec pustí, rozhodneme v pondělí,“ potvrdil Plešák. Pokud všechno půjde podle plánu, mělo by se s opravou památky začít za tři měsíce.

Dokumentace volně k nahlédnutí

Historická budova si vyžádá kompletní rekonstrukci. Je ve velmi špatném stavu. Hroutí se stropy a opadávají omítky. Práce na opravách skončí v roce 2011. Zvelebený pivovar poslouží jako muzeum.

„Své místo v něm najdou stálé expozice knoflíkářství, šicích strojů a pivovarnictví. Od přebudování nevyužívané budovy na muzeum očekáváme zvýšení turistického ruchu ve městě,” sdělila Ivana Musilová, ředitelka žirovnických kulturních zařízení.

Do projektové dokumentace na opravu pivovaru může kromě zájemců z řad stavebních firem nahlédnout také široká veřejnost. Kompletní dokumentace je totiž k dispozici na oficiálních webových stránkách města.

Záchrana památky stojí dost peněz

A co na renovaci pivovaru říkají Žirovničtí? Někteří obyvatelé jí fandí, jiní si myslí, že stojí zbytečně moc peněz.

Oprava se zamlouvá například Lucii Pánové. „Myslím si, že pivovar si rekonstrukci zaslouží. Byla by věčná škoda, kdyby úplně zchátral,“ mínila Pánová.

Líbí se jí i myšlenka využití budovy jako muzea. „Na expozici šicích strojů a knoflíků už jsem docela zvědavá. Podle mého názoru je to rozumný nápad, že se pivovar po renovaci využije pro muzejní účely. Pro výstavy tam bude jistě více místa než na zámku,” dodala Pánová.

„Rekonstrukce sice není nejlevnější záležitost, ale hlavní je zachránit kulturní památku. Kdybychom budovu neudržovali, museli bychom za to platit pokuty,” uzavřel starosta Plešák.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Nela Kyselová

Jediný ze tří zájemců o koupi 100 procent akcií společnosti Pivovar Náchod podle výběrové komise splňuje všechna potřebná kritéria výběrového řízení.

"Další dva zájemci nesplnili hned několik z devíti stanovených podmínek, což je podle komise závažný nedostatek," řekl náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka (ODS). Nesplněné podmínky ovšem nechtěl upřesnit, ani neuvedl, o jaké zájemce se konkrétně jedná. Tři obálky s nabídkami na odkup 100 procent akcií náchodského pivovaru, které obdržela náchodská radnice do včerejší 14. hodiny, otevřela výběrová komise dnes dopoledne. Do odpoledních hodin pak členové komise projednávali jednotlivé nabídky.

Komise předala stanovisko o výsledku svého jednání městské radě a doporučila jí vyžádat si právní rozbor smlouvy zahrnuté v třetí nabídce. Náchodští radní by se měli doporučením komise zabývat na svém příštím zasedání za dva týdny. "Pokud vše půjde hladce, mohli by o osudu pivovaru hlasovat zastupitelé na svém příštím zasedání koncem února," řekl Čtvrtečka.

Náchodská radnice odsouhlasila prodej 100 procent společnosti Pivovar Náchod před koncem loňského roku. Mezi devíti podmínkami stanovenými pro nabídky je například minimální cena 150 milionů korun, nejméně pět let prokazatelného podnikání zájemce na trhu s pivem či zachování výroby a značky Primátor po dobu pěti let v provozu Pivovaru Náchod.

Jednání radnice kolem osudu pivovaru v minulosti kritizovali zastupitelé z řad ČSSD. "Je zajímavé, že chtěli, abychom zohlednili jejich podmínky. Když je přinesli na stůl a hlasovalo se o nich, ve finále hlasovali proti vlastním požadavkům," řekl starosta.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Prvú časť projektu za 5,48 milióna eur (165 miliónov Sk), ktorý je zameraný na modernizáciu osivárskych kapacít a sladovne v Leviciach, má za sebou spoločnosť Osivo Zvolen. Projekt má za cieľ zlepšiť kvalitu osív a zvýšiť objem vyrobeného jačmenného sladu asi o polovicu na 25.000 ton ročne.

"V prvej etape, ktorá sa realizovala vlani, sme investovali približne 2,32 milióna eur (70 miliónov Sk)," povedal TASR riaditeľ pre ekonomiku a služby spoločnosti Osivo Ján Slančík. "Ešte predtým sme ale do prípravných prác a samotného projektu vložili 132.776 eur (4 milióny Sk)," dodal. Firma investovala najmä do logistiky a úspor energií. Len modernizácia technológií na sušenie sladu stála asi 1,19 milióna eur (36 miliónov Sk). Najväčšia časť výdavkov, viac ako 2,99 milióna eur (90 miliónov Sk), ich ale čaká tento rok.

Osivo realizuje projekt za pomoci eurofondov a štátu, vlastných zdrojov a úveru. Z prostriedkov EÚ a štátu prefinancujú polovicu nákladov.

Spoločnosť predáva slad z Levíc najmä malým pivovarom so slovenskou účasťou. Najväčším odberateľom je Pivovar Urpín v Banskej Bystrici. Podstatnú časť, asi 85 %, ale vlani vyviezli do zahraničia, predovšetkým do Maďarska, Rumunska, na Ukrajinu a tiež na Kubu. "Priestor na predaj sladu doma i v zahraničí tu stále je," podotkol Slančík.

Výroba jačmenného sladu plzenského typu tvorí pre Osivo významnú zložku tržieb. Jeho cena sa vlani pohybovala na úrovniach 432 až 465 eur (13.000 až 14.000 Sk) za tonu.

Firma kúpila sladovňu v Leviciach len pred niekoľkými rokmi a nadviazala tak na tradíciu výroby sladu v regióne, ktorej počiatok sa datuje do roku 1973. Dôležitá zložka výroby piva sa vtedy z tohto mesta vyvážala do viacerých krajín Európy, Ázie a Severnej aj Južnej Ameriky.

Zdroj: oPeniazoch.sk | Autor TASR

Rekordní zájem o vstupenky zaznamenali pořadatelé 19. ročníku Reprezentačních slavností piva, který se od 3. do 6. února odehraje v hotelu Palcát v Táboře. Během čtyř hodin byly téměř vyprodány vstupenky na závěrečné dva dny slavností.

Po vstupenkách se doslova zaprášilo i přesto, že organizátoři letos rozšířili slavnosti do celého hotelu Palcát, díky čemuž se na jeden z největších pivních festivalů v Česku dostane denně 1000 lidí. Ti budou moci ochutnat 85 druhů piva od 35 pivovarů a čeká je i bohatý doprovodný program či tradiční pivní soutěže.

Podle pořadatele slavností Aloise Srba z firmy Revel se během 19 let existence pivního festivalu mění přístup milovníků pěnivého moku: "Dochází k tomu, že lidé, kteří dříve byli zvyklí konzumovat poměrně velké množství piva, se už s přibývajícím věkem mění. Nastupující mladá generace má od tohoto oboru jiné požadavky, především hledá lepší, speciální či nestandardní konzumaci piva. Myslím si, že právě myšlenka představení našim hostům pivní nabídky a různých specialit byla nadčasová a překročila stín, který se na obor přinesl z minulé doby."

Zdroj: Rozhlas.cz

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, zní staré přísloví. Bílina by se mohla opět stát pivovarnickým městem. Město se ve spolupráci s Němci bude totiž snažit získat dotace z EU v rámci přeshraniční spolupráce na rekonstrukci pivovaru.

Jan Boháč z oddělení rozvoje města nastínil základ projektu. „Jednou z podmínek pro přijetí finanční dotace je nalézt vhodného partnera, který by se podílel na revitalizaci bílinského pivovaru. Našli jsme vážné zájemce ze Saska v rámci přeshraniční spolupráce. Jedná se o dotační titul Cíl 3 a rekonstrukce pivovaru by měla mít několik etap. Většinový podíl by v tomto projektu mělo město a menšinový saská strana.“

Včera proběhlo setkání zástupců města s německým zájemcem. Hlavním důvodem včerejší návštěvy zatím bylo zmapování situace. Starosta Bíliny Josef Horáček vysvětlil, že návštěva z Německa si z prohlédla areál pivovaru a také bílinských lázní. Nyní budou chtít, aby město připravilo konkrétní představy o tom, jak by se pivovar dal rekonstruovat a co by z něj po rekonstrukci mělo být. Německá strana pak vše posoudí a na základě toho se rozhodne, zda bude možné projekt rozjet. Němci budou přemýšlet i o bílinských lázních. „Je to vše ve startovací fázi,“ zmiňuje starosta. Dodal, že je tedy potřeba nechat vypracovat studii, která by se v případě neúspěchu se současným zájemcem dala využít i pro jednání s dalšími investory. Samotný projekt je již možné zpracovávat pro konkrétního investora. Je jasné, že jde opět o dlouhodobější záležitost. Město v současnosti čeká ještě na stanovisko ministerstva kultury, které by se mělo vyjádřit k vyjmutí několika částí objektu ze statutu kulturní památky. Na tom stojí veškerá další práce. Přeshraniční spolupráce by nabízela možnost získání velkého objemu finančních prostředků a pro chátrající pivovar velkou šanci. Pokud by se zadařilo, budova pivovaru by se opět stala místem, kde se bude vařit lahodný mok.

Historie bílinského pivovaru se datuje od roku 1615 do roku 1977. V roce 1948 byl pivovar znárodněn, odebrán Lobkowiczům a přeměněn na státní podnik. Již v té době bylo jeho zařízení zastaralé. Pivovar prošel poslední rekonstrukcí na konci 19. stol. Po roce 1989 byl pivovar vrácen původním majitelům, ale v roce 1997 získalo pivovar město. Od té doby hledá bílinská radnice vhodného investora, neúspěšně.

Jan Boháč dodal, že je potřeba postupovat velmi opatrně a vše pečlivě promyslet, aby byl projekt přizpůsoben především potřebám města. „Musí to být realizovatelné, ale také provozovatelné,“ vysvětluje základní požadavky. Aby se investice opravdu vyplatila. Pro zařazení projektu do žádostí o dotace, musí tento splňovat určité podmínky.

Zdroj: Teplický deník.cz | Autor: Jana Šimková a Lada Laiblová | Foto: Zdeněk Traxler

Akciový pivovar v Nové Pace si navzdory „zamrzlé době“ nevybírá pauzu ani v lednu nového roku.

Po úspěšném uvedení nového nealkoholického piva v závěru roku 2008, jehož prodeje mimochodem zaznamenaly trojnásobný nárůst oproti prodeji stejného sortimentu v minulém období, bude rodina novopackých Brouků rozšířena o dalšího člena.

Po Moto Broukovi přijde co nevidět na svět Hemp Brouczech, speciální ochucené pivo, jež je alternativou současného Hemp Valley Beer. Na otázku, v čem je odlišnost obou značek, odpověděl sládek pivovaru pan Klazar poněkud tajemně: „Ochutnejte a uvidíte.“

Na krizi máme natrénováno

Další otázka směřovala na ředitele pivovaru Ing. Jaromíra Bulka: „Jak hodnotíte současnou světovou hospodářskou recesi, jak se projevuje na fungování pivovaru?“ „Nevím, o jaké recesi, či snad krizi hovoříte. Jsme zvyklí na „skvělé“ podnikatelské prostředí u nás, stejně tak i legislativu a jako proexportní pivovar jsme dostali tvrdé rány již před rokem, kdy abnormální, ničím nepodložená revalvace české měny dala možnost vydělat spekulantům a zároveň poškodila ekonomické subjekty, na nichž byla (a je) založena výkonnost českého hospodářství. Když k tomu přidáme komoditní stresy, tak výsledkem je to, že máme takzvaně natrénováno a budeme optimisticky doufat, že se nedočkáme sice v brzké době světlých zítřků, ale mohli bychom se třeba dočkat termínu přijetí jednotné evropské měny, když už se nad Tatrami zablýsklo…“ řekl ředitel novopackého pivovaru.

Na marketingu jsme se od Pavlíny Krejčové dověděli, že Pivovar Nová Paka byl osloven velvyslanectvím České republiky v Maďarsku ohledně dodávek piva u příležitosti setkávání velvyslanců, jejich zástupců či jiných diplomatů během českého předsednictví Evropské unie.

„Novopacké pivo jsme v Maďarsku poprvé prezentovali loni v květnu během festivalu „Dny Prahy v Budapešti“. Maďarům natolik zachutnalo, že si obchodní rada Tamás Csémy vybral novopacký ležák jako tradiční české pivo, kterým bude uctívat své hosty na pravidelném setkávání různých diplomatů během českého předsednictví.“

Diplomatům chutnalo

Pivovar Nová Paka proto nemohl chybět ani na zahajovacím večírku, který české velvyslanectví v Budapešti pořádalo v pondělí 12. ledna 2009. Diplomaté si při setkání pochutnávali na světlém ležáku, velký úspěch sklízel také tmavý Podkrkonošský speciál.

Novopacký pivovar tak kromě navázání slibných mezinárodních obchodních kontaktů úspěšně prezentoval náš region.

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Pavlína Krejčová

Ani plížící se krize, ani vyšší ceny piva neovlivnily v Česku produkci pivovarů. Zatím je to spíš naopak. A tak není divu, že se staví další pivovary. Už v únoru zahájí provoz dva nové minipivovary - Tambor ve Dvoře Králové a Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou.

V dubnu odstartuje v Chotěboři nový regionální pivovar od developerské firmy Ross Holding a v příštích letech se chystá na zvýšení produkce světový gigant Heineken v Královském pivovaru Krušovice.

Rychnov i královédvorský Tambor budou v pořadí už 79. a 80. malým pivovarem v zemi. Investor a královédvorský podnikatel Nasik Kiriakovský by rád spustil výrobu několika značek Tambora 28. února - přesně třicet let poté, co ve Dvoře Králové skončila produkce piva. Ve městě bude sice Tambor jediný pivovar, ale v blízkém okolí mu budou konkurovat třeba pivovary Náchod, Trutnov, Nová Paka.

Příprava na stavbu začala v roce 2007 pořízením vlastního zdroje vody ze 130 metrů hlubokého vrtu. Dnes už je prakticky vše hotovo. "Zpočátku budeme vařit kolem tisíce hektolitrů ročně," připomíná Kiriakovský. Další podrobnosti - třeba o výši investice - si prý nechá až na termín spuštění.

V Rychnově je většinovým vlastníkem pivovaru tamní Podorlická sodovkárna. Ročně tisíc hektolitrů piv s názvem Rychnovský Zilvar, Klášter, Kněžna nebo Habrovák bude vznikat v prostorách bývalého pivovaru, který získal v restituci vnuk původních majitelů pivovaru a nynější vlastník Podorlické sodovkárny Jan Mikš.

Boom minipivovarů v Česku tím ale nekončí. Podle Václava Potěšila z firmy Pivo Praha, která se zabývá i stavbou minipivovarů, se jich v následujících dvou letech připravuje ještě minimálně deset. Přitom na začátku 90. let existoval u nás jen jeden - v Praze U Fleků.

"Před lety jsme říkali, že tyhle malé restaurační pivovary mají šanci hlavně v místech s velkou návštěvou turistů. Lokálně vařená piva patří u nás k těm dražším," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. "Ale ukazuje se, že i tuzemští konzumenti zatím ještě mají peníze a jsou ochotni utrácet za různé místní pivní speciality," dodává.

Jde jen o rozšíření pestrosti na pivním trhu, ovládaném často unifikovanými značkami velkých koncernů. Samotný podíl všech minipivovarů na celkové tuzemské produkci piva je totiž zanedbatelný. Necelých sto tisíc hektolitrů v porovnání s téměř 20 miliony hektolitrů.

Celková domácí spotřeba piva přitom dál stagnuje a největší průmyslové pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem u nás rostou v posledních letech především díky posilování exportu.

Investice v Chotěboři

Viditelnějším konkurentem na českém trhu má být od dubna pivovar, jehož výstavbu zahájila loni s pomocí zkušených sládků v Chotěboři společnost Ross Holding.

Roční výroba má dosáhnout 25 tisíc hektolitrů. Jde přitom v pořadí už o 49. průmyslový pivovar v zemi. První na zelené louce od doby, kdy zahájil provoz ještě v minulém režimu pivovar v Nošovicích.

Stavba nového pivovaru má podle ředitele Ross Holdingu Romana Stryka smysl i v době, kdy nadnárodní skupiny u nás zavírají po jejich ovládnutí menší pivovary. "Pozice pro další průmyslový pivovar tu je. Tím spíš, že budeme těm velkým konkurovat klasickou staročeskou technologií," říká Stryk.

Projekt stavby průmyslového pivovaru a za tímto účelem speciálně vytvořenou společnost Pivotech koupil nynější investor loni od Angličana Iana Jefferyho. Tento velký fanda českého piva provozuje v Anglii síť prodejních řetězců, ale sen o vlastní výrobě v Česku kvůli vážnému onemocnění vzdal.

Rozšiřovat výrobu piva se chystají i velké pivovary. Například nizozemský Heineken v ovládaném Královském pivovaru Krušovice, který má vyšší kapacitu, než zatím vyrábí. Rozšířit produkci chce Heineken především díky masivnímu nárůstu exportu do Ruska. "Díky značným investicím v minulosti je naštěstí pivovar kapacitně zcela schopen pokrýt současné nároky," říká mluvčí českého zastoupení Heinekenu Kateřina Eliášová.

O průnik na zahraniční trhy se vedle velkých koncernů snaží i menší pivovary. Včera Pivovar v Černé Hoře uzavřel smlouvu s čínským partnerem a do Asie vypravil první dva kontejnery piva za zhruba půl milionu korun.

Zatímco počet průmyslových pivovarů v zemi klesl ze 176 v roce 1950 na nynějších 48, průměrná produkce na jeden pivovar prudce narostla. Za stejné období z 53 tisíc hektolitrů na nynějších více než 400 tisíc.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Finančná kríza a príchod eura vraj na plány investora nemajú vplyv. Projekt sa však ešte pripravuje. Areál pivovaru láka nielen bezdomovcov, ale aj zlodejov. Kontroluje ho bezpečnostná služba. Zabezpečil ju investor.

Investor, Orco Property Group, chce na mieste pivovaru Stein na Blumentálskej ulici vystavať byty, kancelárie, hotel a priestory pre obchod a služby. Žiadne povolenia na plánovanú stavbu ešte vydané neboli.

Na stavebný úrad sa investor zatiaľ ani neobrátil, tvrdí Alena Kopřivová hovorkyňa Starého Mesta.

Zmena územného plánu

„Pracujeme na zmene územného plánu," povedala Lucia Švecová riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group. „Prerokúvame zadanie urbanistickej štúdie."

Čistopis urbanistickej a dopravnej štúdie by mal byť podľa Švecovej dokončený v priebehu troch mesiacov. „Momentálne prebiehajú rokovania s dotknutými úradmi štátnej správy a magistrátu."

Finančná kríza a príchod eura nemá podľa investora na projekt žiaden vplyv. „Práve prebieha príprava projektu," dodala Švecová.

Zlodeji i bezdomovci

V bývalom pivovare a jeho okolí sa zvyknú schádzať bezdomovci. Počas teplejších mesiacov sa zdržiavajú na schátranom ihrisku, parkovisku a v neďalekom parčíku na Kmeťovom námestí.

Dnes sa chodia ohrievať aj do blízkeho Nového evanjelického kostola na Legionárskej ulici. „Bezdomovci navštevujú pravidelne toalety v zborových priestoroch na Legionárskej ulici počas služieb Božích," povedala členka Cirkevného zboru evanjelickej cirkvi. „Vykonávajú tu osobnú hygienu."

Polícia, nie mestská časť

Prípadné problémy s bezdomovcami má podľa Kopřivovej za úlohu riešiť polícia, nie mestská časť. Potvrdil to aj hovorca mestskej polície Peter Pleva, ktorý ľudom odporúča volať v takýchto situáciách na číslo 159. Pravidelnejšie pre problémy s bezdomovcami volajú vraj obyvatelia okrajových sídlisk, menej z centra.

K najčastejším hláseniam patrí hlučné popíjanie alkoholu na verejnosti, prespávanie v domových chodbách a pivniciach či ukrývanie sa v nemocniciach.

Pleva tiež upozorňuje, že sa medzi komunitou bezdomovcov často schovávajú aj osoby, ktoré sa vyhýbajú zákonu.

Naposledy takýto prípad riešili mestskí policajti túto nedeľu, keď obyvatelia Rače z Jurkovičovej ulice nahlásili skupinku rušných bezdomovcov, zabávajúcich sa večer pod ich balkónmi. Podľa Plevu bola medzi bezdomovcami aj políciou hľadaná osoba.

Privolaná policajná hliadka môže nahlásené problémy riešiť buď blokovou pokutou alebo vykázaním bezdomovca z priestoru. Okrem toho hliadka overuje jeho totožnosť.

Stein pod dozorom

Opustený areál Steinu je pre vnikanie cudzích osôb do bývalého pivovaru strážený. Počas vianočných sviatkov tu bola prichytená osoba vynášajúca z areálu materiál. „V objekte máme zazmluvnenú externú bezpečnostnú firmu," povedala Švecová. „Ich hliadky sa posilnili."

Počas leta horelo v niekdajšom Steine trikrát, naposledy 18. septembra minulého roku. Požiare boli o to nebezpečnejšie, že opustený areál sa nachádza v blízkosti obytných domov. Všetky vznikli počas prebiehajúcej demontáže, ktorú vykonávala firma K+B Slovakia. Najväčší bol prvý požiar, keď tu horelo takmer osem hodín.

„Demontážne práce technológie sú už dokončené," dodala Švecová.

Požiare a Stein

* Všetky požiare vznikli počas demontáže

* 9. júl 2008 - prvý a najväčší požiar. Počas neho tu horelo viac než osem hodín. Likvidovalo ho 40 hasičov. Legionárska ulica musela byť dočasne uzavretá.

* 28. júl 2008 - menší oheň, ktorý vznikol v suteréne

* 18. september 2008 - zatiaľ posledný požiar. Pri jeho likvidácii zasahovalo 17 hasičov a tri cisterny. V priestoroch horelo asi dve hodiny.

V bývalom pivovare majú vzniknúť byty, kancelárie, obchodné priestory aj hotel.

Zdroj: SME.sk | Autor a foto: Lucia Tkáčiková

Tři vážní zájemci zaslali radnici do dnešního odpoledne své nabídky na odkoupení městského Pivovaru Náchod. Původně bylo pět poptavatelů.

Starosta Oldřich Čtvrtečka se k totožnosti zájemců nechtěl vyjadřovat. "Zatím jsou obálky v trezoru a komise je bude otevírat za přítomnosti notáře zítra," řekl Čtvrtečka. O vítězi výběrového řízení rozhodne komise podle několika kritérií, z nichž bude zřejmě nejdůležitější cena a zachování výroby a značky Primátor po dobu pěti let v provozu Pivovaru Náchod. Mezi dalšími podmínkami je například i to, že zájemce prokazatelně podniká na trhu s pivem minimálně pět let. "Chceme se vyhnout tomu, aby se pivovar prodal například firmě zabývající se výrobou CD nosičů, jako byl jeden z poptavatelů v minulosti," řekl starosta.

Městští zastupitelé odsouhlasili prodej 100 procent akcií městského pivovaru koncem loňského roku za minimální cenu 150 milionů korun. Jednání radnice kolem osudu pivovaru v minulosti kritizovali zastupitelé z řad ČSSD. "Je zajímavé, že chtěli, abychom zohlednili jejich podmínky. Když je přinesli na stůl a hlasovalo se o nich, ve finále hlasovali proti vlastním požadavkům," řekl starosta.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Spoločnosť Pilsberg Investment, s.r.o. Prešov, ktorá je väčšinovým vlastníkom popradského pivovaru, požiadala mesto Poprad o zmenu územného plánu v lokalite, kde sa nachádza pivovar.

Podľa návrhu zmeny územného plánu by sa táto lokalita mala zmeniť zo zóny priemyslu na zónu polyfunkcie. V území s rozlohou viac ako 121 000 štvorcových metrov by mali v budúcnosti vyrásť hotel, byty, nákupno-spoločenské centrum a administratívne priestory. Podľa spoluvlastníka popradského pivovaru Ladislava Lazára „zmena územného plánu neznamená odsťahovanie pivovaru, je to len zmena využitia daného územia.“ Podľa neho popradský pivovar minimálne najbližšie dva roky zostane na tom mieste, kde je teraz. Napriek návrhu zmeny územného plánu definitívne rozhodnutie o budúcnosti celého pivovaru ešte nepadlo. "Je otázka na najbližších päť rokov, či sa to vôbec bude realizovať, vzhľadom na súčasnú situáciu na trhu v Európe a vo svete,“ povedal Lazár.

Spoločnosť Pilsberg ešte minulý rok uvažovala o zásadnej rekonštrukcii popradského pivovaru, ale vzhľadom na situáciu na trhoch tieto plány pozastavila. Momentálne sa pivo vyrába v licencii mimo Popradu. Popradský pivovar sa v súčasnosti zaoberá výrobou nealkoholických nápojov, predajom piva, výrobou a predajom sladu a veľkoobchodu s liehovinami. Spoločnosť chce v blízkej budúcnosti výrazne zvýšiť výrobu sladu, ktorú plánuje presťahovať do Mlynice v okrese Poprad. "Na súčasnom území je nevhodné rozširovať priemyselnú výrobu a bol by to príliš drahý pozemok v centre mesta na výstavbu sladovne, preto sme sa rozhodli pre Mlynicu,“ povedal Lazár. V pivovare v Poprade sa podľa Lazára nebudú stavať nové priemyselné budovy.

Podľa návrhu zmeny územného plánu mesta Poprad v lokalite pivovaru by mali byty tvoriť takmer polovicu celého projektu. Nákupné stredisko približne štvrtinu. Hotel a administratívne priestory približne po 12 % plánovanej investície. Zmenou územného plánu sa budú zaoberať poslanci mestského zastupiteľstva na jednom z najbližších zasadnutí.

Areál popradského pivovaru sa nachádza na západnom okraji centra Popradu, na križovatke ciest I/18 a I/67. História popradského pivovaru siaha do roku 1812.

Zdroj: Aktuality.sk | Zdroj: SITA

I když svou práci sládka Budějovického Budvaru předal na konci roku kolegovi, každý o něm v pivovaru dál mluví jako o panu starém. Ani bývalá „sládkovská“ kancelář Josefa Tolara se téměř nezměnila.

„Zmizelo jen křeslo, ani nevím, kde je. Kolegovi Adamu Brožovi jsem tu nechal obraz prvního sládka Budvaru Antonína Holečka. Kontroloval mě, abych nešvindloval, bude kontrolovat i jeho,“ vysvětluje šestašedesátiletý Tolar.

Protože jeho výminek, jak nazývá novou kancelář, ještě není zabydlený, povídáme si v malé zasedací místnosti. Na zdi za bývalým sládkem a zároveň novým poradcem Budvaru visí různé diplomy a ceny, které pivovar získal. Téměř všechny „za Tolara“.

„Poznal jsem spoustu zajímavých lidí i zemí. Třeba když jsem v létě v porotě pivního festivalu v Británii seděl proti členovi britského parlamentu, tak jsem si říkal, že to se každému nestane,“ vypráví Tolar. Jako penzista rozhodně nevypadá. Spíš jako člověk, který za sebou vidí kus dobře odvedené práce a těší se na trochu jiný život. Mluví otevřeně a s nadhledem.

„V každé práci člověk dělá chyby, jde jen o to, aby nepřevážily nad tím, co udělal dobře,“ říká.

Přitom jako sládek řídil rekonstrukci a rozšíření výroby Budvaru. Ta se od začátku devadesátých let minulého století ztrojnásobila. Jako pivovarnického odborníka ho uznávají nejen v Česku, ale i v cizině.

Ochutnal možná stovky druhů piv v desítkách zemí světa. S kolegou fotografem si notují - pro každého správného pivaře je prý zemí zaslíbenou Belgie. I když Budvar je samozřejmě Budvar.

„Belgie je naprostý fenomén. To je něco, co si musí každý, kdo má o pivo zájem, vyzkoušet. Když se probírá těmi nejrůznějšími chutěmi a vůněmi nebo způsoby výroby, to je něco úžasného,“ zasní se Tolar.

S manželkou si prý doma rád občas otevře i lahev dobrého vína.

„Třeba po sportu na žízeň je ale jednoznačně nejlepší pivo,“ tvrdí Tolar.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová

Vařit pivo není jako vyrábět hřebíky, je to živý proces, říká odcházející sládek Budvaru Josef Tolar. Měl prý obrovské štěstí, protože přišel do doby velkých proměn. V roce 1965 Budvar vyráběl 270 tisíc hektolitrů piva ročně, v roce 1990 už to bylo 450 tisíc.

V Budějovickém Budvaru strávil více než čtyřicet let svého života. Z toho téměř čtvrtstoletí v roli sládka. Nyní se s podnikem pomalu loučí. „Těch téměř 21,5 milionu hektolitrů piva mi stačilo. Nového pana starého kontrolovat nehodlám,“ říká Josef Tolar.

* Proč jste se rozhodl opustit roli sládka v období, kdy se vám i podniku daří?

Je mi 66 let. Došel jsem do doby, kdy už se člověk jen rozhoduje, jestli přidá větší, nebo menší kousek práce. Už to není plánování na pět nebo deset let dopředu. Chtěl jsem práci ukončit v rozumnou dobu. Raději v poloze, kdy ostatní říkají: Ještě to o kousek prodloužíme, než aby říkali: Už abychom se vás zbavili.

* S jakými pocity odcházíte?

Snad můžu říci, že něco dobrého tady po mně zůstává. Spousta věcí se podařila vybudovat. Právě to jsou momenty, které takové rozhodnutí usnadňují.

* Přesto byl pro vás minulý rok velmi zajímavý. Zasedl jste v porotě britského pivního festivalu, získal titul Sládek roku 2008. Chtěl jste schválně odejít na vrcholu kariéry?

Tak krátkodobě jsem to neplánoval. První termín jsem viděl už na konci roku 2007. Požádali mě ale, abych pokračoval dál. Další přidávání let nebo měsíců už by určitě nebylo to pravé.

* Pokud byste zůstal ještě rok, stal by se z vás nejdéle sloužící sládek v historii pivovaru.

To ano. Nejdéle sloužícím je kolega Miloš Heide, s nímž jsem se střídal. Je zajímavé, že za dobu více než 110 let historie pivovaru jsme téměř polovinu jeho existence pracovali jako sládci my dva. S nikým jsem ale závodit nechtěl.

* Celkem vám jako sládkovi prošlo pod rukama 21,5 milionu hektolitrů piva. Jak člověk zabrání, aby se z takové práce nestala rutina?

Výroba piva je biochemický proces založený na funkci živých organismů - kvasinek. Vždycky říkám, že tu nevyrábíme hřebíky. Je to živý proces, který je třeba sledovat. V tom je práce v pivovaru zajímavá.

* Co všechno se za dobu vašeho působení v pivovaru změnilo?

Měl jsem obrovské štěstí, protože jsem přišel do doby velkých proměn. V roce 1965 Budvar vyráběl 270 tisíc hektolitrů piva ročně, v roce 1990 už to bylo 450 tisíc. Od té doby se jeho kapacita ztrojnásobila. Nyní je na 1,35 milionu hektolitrů za rok. Měnilo se téměř všechno a já se toho účastnil a ovlivňoval výběr technologií a strojů. Období změn v 90. letech bylo úžasné.

* Budvar se vyváží do více než padesáti zemí světa. Kolika cizími jazyky hovoříte?

Není to zas tak velká sláva. Když jsem přišel ze školy, uměl jsem takovou školní angličtinu. Pak jsem začal studovat němčinu, udělal jsem si z ní státnici a pak i z angličtiny. Ze staré doby umím ještě rusky. Také jsem se začal učit franouzsky, ale skončil jsem po roce. Je to nádherná řeč, ale velmi složitá.

* Který jazyk je pro sládka nejdůležitější?

České pivovarnictví je technologicky vázáno na německy mluvící země. Takže němčina je nutná. To jsem tloukl do hlavy i všem svým následovníkům.

* Byly to právě cizí jazyky, které vám otevřely cestu ke kariéře?

V 70., 80. a na začátku 90. let byl problém najít někoho, kdo by byl schopný jet s našimi dodavateli třeba do Brazílie a mít tam přednášku o českých pivovarnických surovinách. To byla šance. Paradoxně mi pomohlo to, že jsem se účastnil studentského hnutí a po roce 1968 mi to při kádrování spočítali. Tím, že mě strčili pod vodu, jsem měl možnost a čas si jazyky dodělat a dostat se na úroveň, která už je použitelná.

* Která země vás při cestách nejvíce zaujala?

Určitě Anglie. Na toto prostředí nejvíce vzpomínám. Je zároveň naším druhým největším zahraničním trhem. Cítím, že tam jsem nejvíce něčemu pomohl.

* Na co si například vzpomenete?

Třeba když jsem před spoustou let na letišti Heathrow v Londýně přecházel přes imigračního úředníka. Dával mi různé otázky. Říkal jsem, že přijíždím pracovně kvůli značce, kterou tam prodáváme. Měl jsem tehdy s sebou tašku s logem Budvaru, tak jsem mu ji ukázal a řekl, že ji asi zná. Odpověděl: Znám ji více, než by možná pro mě bylo dobré.

* Na jaké rozhodnutí v roli sládka jste nejvíce pyšný?

Třeba když se v Budvaru instalovaly nové tanky pro kvašení piva nebo horizontální tanky pro ležení piva. Ty bych mohl možná označit tak trochu za své. Měl jsem nápad s jejich netradiční velikostí. Nechtěl jsem, aby mezi nimi bylo spousta nevyužitého místa. Před námi to ještě nikdo nevyzkoušel.

* Je ještě něco dalšího, co po vás v Budvaru zůstane?

Na výrobu piva používáme vodu z artéských studní. Budějovická voda má v sobě vždy určitý obsah železa. Řešili jsme, jak ho při čerpání odstraňovat. Přišli jsme na princip, který se používá při čeření mladiny. Odborníci tvrdili, že tak to určitě nepůjde. My jsme to ale nakonec podle pivovarnického principu udělali a funguje to dodnes.

* Co byste naopak změnil?

Právě když jsme rozhodovali o horizontálních tancích, tak tu bylo oddělení s novými nerezovými káděmi. Ty tenkrát představovaly technologický vrchol. Přemýšleli jsme, jestli ty tanky dát i místo kádí. Mně jich bylo líto, proto tam dodnes stojí nevyužité. Byla to chyba.

* Mohou obyvatelé exotických zemí rozumět českému pivu?

Přístup je rozmanitý. Třeba v Japonsku jsme nabízeli naše pivo zájemci, který řekl, že máme přijít, až bude budvar takový jako piva, která se v zemi vyrábí a konzumují. Nešlo mu vysvětlit, že piva se importují právě proto, že jsou jiná než ta místní. Třeba v Německu je přístup přesně opačný.

* Proč je Budvar úspěšný třeba v Austrálii nebo na Novém Zélandu?

Jako stále důležitější se ukazuje právě to, že my si díky postavení národního podniku můžeme dovolit pracovat tak, jak ostatní nemohou. Sládek v jiném pivovaru nesmí ani pomyslet, že by nakupoval tak drahý chmel jako já. Pak z té mimořádné suroviny děláme mimořádné pivo, za které si také můžeme říci mimořádnou cenu.

* Nebojíte se toho, že prodejem, o němž se stále mluví, Budvar tuto pozici ztratí?

Pokud by se privatizoval tak, jak o tom nyní mluví vláda, tedy, že by se změnil z národního podniku na státem vlastněnou akciovou společnost, pak se nic nezmění. Horší by bylo, pokud by budějovický pivovar koupila nějaká velká zahraniční společnost.

* V čem?

Takovéto koncerny mají na všechny své společnosti stejný metr. Sledují především ekonomické tabulky. Nezabývají se tím, jestli je něco výjimečné. Netroufl bych si tvrdit, že by na Budvar, v případě jeho převzetí, uplatňovaly jiná pravidla a pohledy.

* Co by to pro Budvar znamenalo?

Z pozice výjimečnosti by se posunul do středního proudu. Stal by se jedním z davu.

* Pivo je tedy úspěšné právě tím, jak moc je zvláštní?

Vezměte si, kolik značek je třeba v Americe. Objednáte si u baru třetinkovou lahev. Poprvé se napijete a zjistíte, že tomu pivu nic nechybí. Pak dopijete do třetiny, řeknete si, že je to docela fajn. Jenže pak zjistíte, že ta zajímavost rychle mizí. Když je lahev prázdná, tak si říkáte, že na další už chuť nemáte. Všichni zvenčí nám závidí právě to, že naše piva jsou pitelná. To znamená, že máte chuť na další.

* Je právě touha po zvláštním pivu důvod, proč přibývá různých minipivovarů?

Je to odpověď konzumenta na stále větší sjednocení chutí. Lidi zajímá jiná chuť nebo třeba netradiční etikety. Na jihu Čech má malý pivovar docela dobrou šanci se udržet. Pokud je ve vlastním prostředí, majitel nemusí platit nájem a má hospodského kamaráda, který mu to pivo bude prodávat.

* Co třeba Tolar? To zní jako docela dobrá značka.

Čirou náhodou, bez jakéhokoli mého přičinění se stalo, že pražští šlechtitelé vyprodukovali sladovnický ječmen s tímto názvem. V Budvaru ho také používáme. Vždy se z legrace sladařů ptám, kdy mi začnou platit nějaké provize.

* Takže po vlastním minipivovaru netoužíte?

Těch 21,5 milionu hektolitrů mi stačí. Myslím, že piva už bylo docela dost.

* S Budvarem spolupracujete dál. Co konkrétně děláte?

Chodím na jednání o různých investicích, protože spousta práce začala už za mě. Třeba na pozemku za Kněžskodvorskou ulicí plánujeme vybudovat stavbu stáčecího komplexu. I při tom bych měl vypomáhat. Dále zastupuji podnik ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském v Praze.

* Zdá se, že vám práce moc neubylo?

Jak kdy. Pokud nebude žádné jednání a jiná práce, zůstanu doma. Nechci nového pana starého kontrolovat ani budit dojem, že si tu chci nějaké hodiny odsedět.

* Přestěhoval jste se do nové kanceláře. Co jste v té staré novému kolegovi nechal?

Zůstal tam obraz prvního sládka Budvaru Antonína Holečka. Vždycky, když se mě lidé ptali, co tu ten pán dělá, tak jsem říkal, že dohlíží, jestli nešvindluji. Teď bude dohlížet i na pana kolegu. Zůstalo tady i čelo sudu s pivovarnickými nástroji, které jsem dostal od mistra bednářského k padesátinám. To řemeslo už dnes neexistuje, nicméně taková připomínka k pivovaru patří.

* Co zdobí vaši novou kancelář?

Keramický korbel s věnováním k šedesátinám, který zatím stojí u mě na vejminku na stole. Vzal jsem si také stříbrný korbel, který jsem dostal od britského cechu spisovatelů. Do třetice také třeba měděná nádoba s tepaným povrchem, takzvaný mazák. Ten jsem dostal od ředitele Bočka ke svému odchodu.

* Mohl jste mluvit do výběru svého nástupce?

Těší mě, že se se mnou ředitel radil. Rozhodnutí ale bylo na něm. Sládek je totiž jeho nejbližší spolupracovník. Já byl jen konzultant.

* Když si za pět let objednáte Budvar, bude chutnat pod vedením nového sládka Adama Brože stejně?

Potěšilo mě, že pan starý Brož prohlásil, že chce zachovat výjimečnost budějovického piva a to, co se zde v minulosti vytvořilo. Pokud to takhle bude chápat, bude to jenom dobře.

* Čemu se chcete nyní ve volném čase věnovat?

Zatím jsem hodně cestoval služebně a manželku s dětmi nechával doma. V poslední době si říkám, že bych měl ten čas dohnat. Rád bych manželce některé země ukázal. Už jsme spolu byli třeba v Londýně.

* Vaše dcery už asi mají jiné zájmy?

Obě už dostudovaly. Starší nám před rokem pořídila vnučku. I u mě to funguje stejně jako u všech ostatních. Vlastní děti člověk nějak vychová a protlačí životem. Nakonec si sotva na něco vzpomene, naštěstí jsme si tenkrát psali deníčky. Vnučku si ale vysloveně užívám.

* Josef Tolar (66) Narodil se v Počátkách na Vysočině. Absolvoval Fakultu potravinářské technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Od roku 1965 pracuje v Budějovickém Budvaru, posledních 24 let v roli sládka. Z tohoto postu odešel k 31. prosinci 2008 do důchodu. S podnikem dál spolupracuje jako poradce. V 70. letech pracoval v týmu, který vyvíjel první nealkoholické pivo v tehdejším Československu. V prosinci 2002 převzal cenu Britského cechu spisovatelů a novinářů píšících o pivu - stříbrný korbel. Vloni v srpnu jako první Čech v historii zasedl v odborné porotě, která volila Nejlepší pivo Velké Británie. Získal také titul Sládek roku 2008. Tolar je ženatý, s manželkou, středoškolskou učitelkou, žije v Budějovicích. Má dvě dcery a těší se z první vnučky.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová

Pro 18. ročník mezinárodního veletrhu turistických možností v regionech Regiontour 2009, který byl zahájen ve čtvrtek 15. ledna na brněnském Výstavišti, připravil Plzeňský kraj opět jedinečnou a netradičně pojatou prezentaci svého stánku. Námětem respektuje tradici pivovarnictví v kraji, která má silné historické kořeny právě v našem kraji.

Celkové téma podtrhuje i vlastní motto „Kde se pivo vaří…“. Návštěvníci expozice Plzeňského kraje č. 016 v pavilonu „V“ tak mohou kromě řady zajímavých propagačních materiálů o kraji získat i informace z „Pivníku aneb Pivní jízda Plzeňským krajem“, z materiálu, který je pouze k nahlédnutí na stánku Plzeňského kraje a který zájemce provede celým naším kraje po malých i větších pivovarech, jejichž pivo budou moci ochutnat přímo i na výstavišti v Brně. Tento materiál je vydaný právě při příležitosti prezentace kraje na tomto veletrhu.

„Dnešní turista se již nespokojí pouze s návštěvou historických měst, starobylých památek, procházkou naučných tras po přírodních zajímavostech, ale k dotvoření té správné nálady potřebuje cosi navíc, něco netradičního a zajímavého. Což může být právě návštěva menšího pivovaru, kde může před samotným ochutnáním pozorovat uvaření várky piva. A to nabízejí četná místa v našem kraji“, řekla hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová.

Široká nabídka velkých i malých pivovarů přímo nabízí k poznávání Plzeňského kraje z pohledu tohoto specifického odvětví stále populárnější gastroturistiky. Návštěvníci stánku Plzeňského kraje zde budou moci ochutnat nejenom světově proslulé pivo Pilsner Urquell, ale porovnat i řadu produktů z regionálních pivovarů, které se zde budou prezentovat - jako je např. pivní mok z rodinného pivovaru Chodovar z Chodové Plané, Purkmistr z Pivovarského dvora Plzeň, pivo uvařené v rodinném pivovaru U rybiček ve Stříbře, v železnorudském pivovaru Belveder, v pivovaru Groll či dobřanské pivo z pivovaru Modrá hvězda.

Plzeňský kraj vytvořil v omezeném počtu kusů jako sběratelskou kuriozitu i originální pivní tácek - z jedné strany je motto prezentace kraje, z druhé strany loga všech pivovarů v kraji.

Samotná expozice kraje je provedena v jednotném stylu, dominantu tvoří dřevěný pivovarnický sud větších rozměrů, kde bude ukryto zázemí vystavovatelů.

Nová prezentace Plzeňského kraje pro následující léta 2009 a 2010 mohla vzniknout i díky finanční podpoře Evropské unie z Regionálního operačního programu v rámci úspěšně podaného projektu „Komplexní propagace PK“.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Loňský rok byl pro Rodinný pivovar BERNARD velice úspěšný.

K rekordnímu výstavu 188.092 hl. piva přidal pivovar zisk celkem 19 významných ocenění. Největší počet získaných cen - 15, bylo tradičně za kvalitu nepasterizovaného piva Bernard na různých degustačních soutěžích v České republice a v zahraničí. Dvě ocenění dostala značka BERNARD v rámci CZECH TOP 100, když se stala posedmé v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl. Druhé místo získal pivovar v soutěži popularity značky Naše pivo 2008 pořádané ČSPaS a v soutěži PR klubu ČR - Zlatý středník dokonce vyhrál, když magazín Vlastní cestou vyhrál kategorii zaměřenou na zákazníka.

"Získaných umístění v degustačních soutěžích si samozřejmě velice vážíme, ale rozhodně je nepřeceňujeme," hodnotí úspěšný rok generální ředitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: "Významným ukazatelem úspěchu je druhé místo v jediné české novinářské anketě popularity jednotlivých značek piva v České republice s názvem Naše pivo 2008, pořádané v rámci každoroční soutěže České pivo. Je to pro nás velká výzva, zabojovat a stát se nejpopulárnějším pivem v České republice."

Seznam ocenění:

- 2.místo - Česká pivní pečeť, Tábor - Speciální černé pivo 13°

- 2. místo - The Australian International Beer Awards, Melbourne - Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních krvinek

- 2. místo - The Australian International Beer Awards, Melbourne - Bernard Jantarový ležák s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 3. místo - The Australian International Beer Awards, Melbourne - Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 1.místo v soutěži Zlatý středník - 2006 v kategorii B2C, Praha - Rodinný pivovar Bernard

- CZECH TOP 100, nejobdivovanější firma Vysočiny 2008 - Rodinný pivovar Bernard

- CZECH TOP 100, 3.místo v ČR v oboru potr.a tab.průmysl - Rodinný pivovar Bernard

- 2.místo Pivo České republiky 2008, České Budějovice - Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 2.místo Pivo České republiky 2008, České Budějovice - Bernard Jantarový ležák s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 1.místo - Gothenburg beerfestival 2008, Göteborg, Švédsko - Bernard dark, Speciální černé pivo Bernard

- 1.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Bernard s čistou hlavou

- 2.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Bernard s čistou hlavou jantar

- 2.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Světlý ležák 11°

- 3.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Polotmavý ležák

- 2.místo - Novinářská anketa "Naše pivo 2007" Praha - značka Bernard

- 1. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Bernard s čistou hlavou jantar

- 2. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Bernard s čistou hlavou

- 1. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 2. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních krvinek

Zdroj: Protext.cz

Slovenské pivovary varia z roka na rok menej piva. Vlani vyrobili pivovarníci takmer 3,6 milióna hektolitrov piva, čo je najmenej od rekordného roku 2002. Vtedy z rámp pivovarov odišlo k zákazníkom 4,85 milióna hektolitrov piva.

Pivovarníci tvrdia, že za poklesom výroby bolo prudké zvýšenie spotrebných daní v roku 2003, ktoré sa zhoduje s meniacim sa životným štýlom ľudí.

"Vzťah ľudí k pivu sa mení. Vyjadruje to v posledných rokoch rastúci podiel desaťpercentných pív oproti kedysi bezkonkurenčne vládnucej dvanástke," povedal riaditeľ Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. Vlani sa podľa údajov združenia vyrobilo 67 percent desiatky, zvyšok pripadol na jedenástku a dvanástku.

"Za rastúcou spotrebou menejalkoholického desaťpercentného piva je jeho vyššia kvalita, ale aj snaha ľudí o zdravší životný štýl. Voľbu spotrebiteľov ovplyvňuje aj to, že desiatka je lacnejšia ako dvanástka, preto ide viac na odbyt," uviedla hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková.

Minulý rok potvrdil aj dlhodobý trend poklesu predaja čapovaného piva. "Pivo v sklených fľašiach, plechovkách a najmä plastových fľašiach má už väčší ako 50-percentný podiel z celkového predaja," ilustroval situáciu na trhu s pivom hovorca spoločnosti Heineken Slovensko Roman Krajniak.

Pivo naplnené do plastových fliaš sa stalo vlani hitom sezóny. "Zabodovalo tým, že netreba platiť štvorkorunovú zálohu za sklenú fľašu a odpadli aj starosti s vracaním obalu," povedal predseda COOP Jednoty Bratislava Adrián Ďurček.

Na Slovensku sú stále populárne licenčné české pivá, ktoré má vo svojom sortimente tak spoločnosť Pivovary Topvar (Kozel a Gambrinus), ako aj Heineken Slovensko (Starobrno). Podiel dovozových pív, medzi ktorými jednoznačne prevažuje české pivo, sa udržal ako v predchádzajúcich rokoch na úrovni vyše pol milióna hektolitrov piva.

"Na Slovensko sa nedovážajú len tradičné značky, ako je Plzenský Prazdroj či Budvar, ale prúdi sem najmä sudové pivo z malých českých pivovarov," konštatovala Mandíková. Česi využívajú nižšiu spotrebnú daň na pivo vyrobené v malých pivovaroch, čo im umožňuje v krčmách konkurovať cenou nadnárodným pivovarníckym spoločnostiam.

Jednotkou na trhu s pivom zostáva aj po vlaňajšku spoločnosť Heineken Slovensko. Hurbanovský pivovar vyrobil vlani 53 percent zo všetkého piva. Nasledujú Pivovary Topvar s 36 percentami. Zvyšných 11 percent si rozdelili malé pivovary, kde je jednotkou Steiger Vyhne (5,5 percenta), úspešne rozvíjajúci pivnú turistiku. Rebríček uzatvára Popper Bytča a Banskobystrický pivovar.

Zdroj: Tvoje Peniaze Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák