Po zhruba čtyřech letech existence dosáhl server www.beerborec.cz ve čtvrtek 28.2.2008 významného milníku - přesně ve 20:28 hod. bylo zaevidováno miliónté vypité pivo.

U této příležitosti se poprvé v historii beerborce uskutečnil online přenos, jehož záznam si můžete prohlédnout zde ...

Zájemci tak mohli sledovat, jak zapisovaná piva přibývala a přibývala, až se nakonec přes onu bájnou hranici přelila... Tím vyvoleným se stal pivař Sigi-ACS, jenž ostatním taktizujícím vypálil rybník tím, že zadal naráz 10 piv vypitých den předtím

a bylo to.

Gratulace k překonání této hranice však náleží všem 4577 borcům, kteří se na jejím dosažení za ty čtyři roky větší či menší měrou podíleli!

Zdroj: beerborec.cz | Autor: beerie

Namísto rezavého nápoje typické nahořklé chuti poteče zítra z více než tří tisíc píp tekutina zelenkavá. Jen jediný den v roce, na Zelený čtvrtek, si mohou lidé vychutnat specialitu brněnského pivovaru Starobrno - zelené pivo. Letos už potřetí.

"V prvním roce jsme vyrobili pouze pětaosmdesát hektolitrů této speciality. Vloni už to bylo šest set padesát hektolitrů a letos dva tisíce. Sudy také poprvé zamíří nejen na Moravu, ale také do Čech. Bude se prodávat na třech tisících míst," uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Na Zelený čtvrtek něco zeleného

Třináctistupňový zelený nápoj je brněnskou specialitou - podobný nevyrábí žádný jiný v pivovar v České republice a nejspíš ani na světě.

"Je to způsob, jak doplnit starou tradici, která velí pojíst na Zelený čtvrtek něco zeleného. Receptura je samozřejmě tajná," podotkl vrchní sládek a vynálezce zeleného piva Petr Hauskrecht.

Pivo světle zelené barvy se neprodává v lahvích, ale pouze v sudech. To proto, aby ho nebylo možné pít jindy než v určený den.

Před dvěma lety se k moku dostali jen šťastlivci, kteří přišli do té "vyvolené" hospody, která i tak měla jen omezené množství. Od loňska už žádné limity neplatí.

"Specialitu si mohli objednat majitelé hospod a restaurací, kde se točí Starobrno nebo Krušovice. Ty patří od loňska spolu s námi pod společnost Heineken," vysvětlila Eliášová. Podle ní však zelené pivo nebude k dostání všude, kde se tyto značky prodávají.

Recept? Tajný!

Listy eukalyptu neboli blahovičníku, které s oblibou pojídá medvídek koala, stály u zrodu nápadu na zelené pivo. Pochází z hlavy Petra Hauskrechta, dnes vrchního sládka brněnského pivovaru Starobrno, a je starý je skoro osmnáct let.

"Sáček eukalyptových listů jsem si přivezl z výletu do Portugalska v roce 1990. Původně mi měly posloužit jako odpuzovač molů - to se o nich totiž říká. Ale když jsem se vrátil do práce, tehdy to bylo v Praze, napadlo mě, jak by asi chutnalo pivo s přídavkem těchto listů," popisuje cestu od nápadu k půllitru plnému zeleného piva Hauskrecht.

Chuť, která z tohoto pokusu vzešla, charakterizuje jako "zajímavou". Po eukalyptu byla navíc trochu větrová. "Pohrávali jsme si tehdy s myšlenkou, že takové pivo si chlapi dají jako poslední, než půjdou z hospody domů. Aby jim z pusy příjemně vonělo. Ale tehdy šlo spíš o zárodek nápadu, kdežto dnešní zelené pivo je už dospělý jedinec," přemítá sládek.

Výroba zeleného piva se od toho běžného liší už od prvního kroku. Všechny ingredience se do zeleného piva přidávají už při vaření. Jejich počet prozradí sládek jen velmi neochotně a přibližně.

"Jsou to jednotky. Nic bližšího vám neřeknu," usmívá se tajemně.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Veronika Skálová | Foto: Monika Tomášková

O nadcházejícím víkendu budou mít návštěvníci Pivovarského muzea možnost zapojit se do Velikonoční hry a zažít tak netradiční prohlídku.

Součástí programu bude také unikátní dřevěný trojrozměrný model města Plzně. Ti nejhravější návštěvníci tak budou mít možnost postavit si centrum města ve zmenšeném měřítku. Do zábavné hry se bude moci zapojit každý návštěvník Pivovarského muzea od soboty 22.3. do pondělí 24.3. 2008. Soutěžící bude plnit úkoly související s expozicí i Velikonocemi. Bude například hledat mezi exponáty odpovědi na otázky, měřit hradby nebo skládat hlavolamy. Prohlídka jistě zaujme a pobaví návštěvníky všech věkových kategorií. Na každého soutěžícího čeká malý dárek. „Kromě zábavné hry budou mít návštěvníci možnost postavit si i centrum města ve zmenšeném měřítku. Veřejnosti bude totiž zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni. Netradiční prohlídky jsou již v Pivovarském muzeu zvykem. Pod názvem „Muzeum nespí“ se zde například konají podzimní noční prohlídky, muzeum se zapojuje i do programu plzeňského Historického víkendu a jiných akcí. „Již tradičně se při nejrůznějších příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku zábavnými prvky. S podzimem jsou již spojené hrané noční prohlídky, k jaru a příchodu nové sezóny zase patří Velikonoce. Stejně jako vloni, rozhodli jsme se i letos nabídnout během svátků každému návštěvníkovi hrát si a bavit se,“ říká Jitka Matějovicová. Cena zvýhodněného velikonočního vstupného: Dospělí 100 Kč Děti do 18 let zdarma

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje

V roce 2007 vyvezl Plzeňský Prazdroj 675 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell, nejvíce v jeho 165leté historii. Zúročuje se tak řada kroků, kterými největší výrobce českého piva a jeho vlastník SABMiller již několik let reagují na silnou nasycenost tuzemského trhu: zakládání poboček v zemích s prodejním potenciálem, centralizovaný mezinárodní marketing značky Pilsner Urquell a péče o kvalitu piva včetně vzdělávání majitelů barů a restaurací.

Na domácím trhu, kde je příležitostí ke zvyšování prodaných objemů velmi málo, se Prazdroj chce dlouhodobě zaměřit na zvyšování podílu v prémiovém segmentu. Že se to daří, dokládá např. loňský nárůst domácích prodejů Pilsner Urquell o téměř 3 % i přes zvýšení cen piva.

Klíčovou oblastí k růstu jsou však zahraniční prodeje. S cílem zvýšit vývoz proběhla reorganizace systému prodeje v zahraničí. Dříve probíhal prodej plzeňského piva jen dvěma způsoby: buďto s podporou SABMiller nebo přes výhradního distributora. Nyní vznikají i menší pobočky v zemích, kde je velký potenciál pro prodej značek SABMiller

a Plzeňského Prazdroje. Od května 2006 funguje pobočka ve Španělsku, od loňského února ve Francii. Například španělská pobočka ještě v roce 2006 stihla export Pilsner Urquell meziročně zdvojnásobit, vloni už prodala 11.200 hl (+ 62 %).

O celosvětový marketing značky Pilsner Urquell pečuje speciální oddělení, které funguje od roku 2003 v Londýně. „Stará se o budování a rozvoj globální marketingové strategie značky, abychom dosáhli maximálně konzistentní komunikace a využívali synergie z toho plynoucí, např. pouze jeden vývoj nákladných reklam,“ říká Luboš Kastner, manažer marketingu pro export Plzeňského Prazdroje. Jen v uplynulém fiskálním roce (F07) byla značka Pilsner Urquell podporována mezinárodními marketingovými a reklamními aktivitami za 250 milionů Kč, z toho například 84 milionů šlo na aktivity značky ve Velké Británii. Vloni spustil Prazdroj rozsáhlou reklamní kampaň na podporu prodeje piva Pilsner Urquell v Německu, vedenou známým sloganem „Ohne Lemon. Ohne Cranberry. Ohne Bullshit.“

V oblasti rozšíření výrobní kapacity i posílení chuťové stability piva dokončil Prazdroj řadu investičních projektů v plzeňském pivovaru. Letos se ještě rozšíří kapacita výroby piva Pilsner Urquell instalací šesti nových velkokapacitních tanků s celkovým objemem 28 800 hl.

Do podpory exportu byla zahrnuta i mezinárodní péči o kvalitu piva. „Na tomto poli podnikáme vlastní technická opatření, ať už jde o komplexní projekt chuťové stability nebo jednotlivosti typu speciální 25 litrový KEG sud s průměrem pouhých 28 cm, který se vejde do chlazeného prostoru v barech amerických restaurací a klubů. Zároveň vzděláváme a motivujeme samotné hostinské, barmany a majitele restaurací ke správné péči o pivo a kulturní prostředí k jeho konzumaci. Tomuto účelu slouží například soutěž

o nejlepší evropskou restauraci Pilsner Urquell, klání Pilsner Urquell Master Bartender, Evropská liga kvality i její národní úrovně,“ říká Luboš Kastner. Zároveň po světě jezdí tým obchodních sládků Plzeňského Prazdroje, který vzdělává distributory, zákazníky a zaměstnance v historii, výrobě, péči a čepování piva plzeňského typu. Každoročně takto vyškolí tisíce lidí.

Značka Pilsner Urquell se nyní prodává v 56 zemích, klíčovými trhy zůstávají SRN, USA, Slovensko a skandinávské země. Vloni přibyly tři nové trhy (Albánie, Gruzie a Srbsko), v Německu je Pilsner Urquell nejprodávanější značkou mezi dováženými pivy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Milionové investice, například robotizace výroby, výrazné zvyšování výroby piva, dodávání svijanského piva novým odběratelům. To jsou plány, které v letošním roce čekají Pivovar Svijany. Ba co víc, prakticky vše ještě v první polovině letošního roku.

„V loňském roce jsme vyrobili 265 916 hektolitrů piva, o rok dříve 227 785 hektolitrů. A plán na letošní rok je vyrobit 300, možná i 310 tisíc hektolitrů,“ prozrazuje Boleslavskému deníku smělé plány ředitel Pivovaru Svijany Josef Horák.

K tomu, aby pivovar poprvé v historii překonal hranici tří set tisíc hektolitrů, má v prvních dvou měsících letošního roku dobře nakročeno. „V lednu letošního roku jsme oproti lednu loňského roku vyrobili 117 procent piva, v únoru dokonce 125 procent,“ pokračuje ředitel. První letošní čísla jsou tudíž nejlepším důkazem toho, že nárůst výroby bude i v roce 2008 pokračovat.

Současná maximální kapacita pivovaru se však pohybuje okolo tří set tisíc vyrobených hektolitrů ročně. Aby bylo možné třísettisícovou hranici překročit, je potřeba přikročit k investicím. „Počítáme s investicemi za zhruba padesát milionů korun – prakticky všechny v prvním pololetí letošního roku,“ říká ředitel.

Co vše se během několika následujících měsíců v Pivovaru Svijany chystá? V květnu se mají rozšiřovat takzvané studené prostory, tedy ležácký sklep, kde přibude šest nových tanků. Každý pojme 630 hektolitrů piva. Další investicí, plánovanou už na příští měsíc, je paletizace a depaletizace. „Jde vlastně o robotizaci výroby. Láhve už se nebudou na palety nandávat ručně, totéž platí i o sudech,“ vysvětluje Horák.

Tento krok ušetří i několik pracovních sil. Neznamená to však, že by pivovar propouštěl. „Vzhledem k plánovanému navyšování výroby počítáme s těmito pracovníky jinde ve výrobě,“ ujišťuje ředitel.

Během prvního pololetí se rovněž plánuje postavit větší pivovarskou prodejnu a větší sklad. Všechny tyto úpravy budou znamenat, že v pivovaru bude možné ročně vyrobit zhruba 350 tisíc hektolitrů piva ročně.

I přes všechny investice a smělé plány do nejbližší budoucnosti se pivovar hodlá i nadále soustředit pouze na tuzemský trh. „Kromě severní Moravy jsme všude v České republice. Například v Brně a okolí zásobujeme zhruba padesát restaurací, v Plzni asi dvanáct. A stále se hlásí noví odběratelé,“ říká Horák.

V letošním roce se svijanské pivo, stejně jako každý rok, zúčastní i mnoha soutěží. Ta nejprestižnější, v Českých Budějovicích, pivovar teprve čeká. Už nyní v březnu se však může pyšnit některými čerstvými oceněními. Jde například o první místo pro nealkoholické pivo Vozka, které Svijany získaly v Táboře. Tam získaly i Pivní pečeť 2008.

Nealkoholického piva Vozka vyrobil pivovar v roce 2006 téměř 2,3 tisíce hektolitrů, v loňském roce už zhruba 3,5 tisíce hektolitrů. „Lahvové nealkoholické pivo Vozka dodáváme například i do areálu závodu Škoda Auto,“ připomíná Horák.

Stejně jako každý rok nebude ani letos chybět ve Svijanském Újezdu monstrózní akce Pivovaru Svijany. Dvanáctého července se uskuteční oblíbené Slavnosti piva. Loni přišlo patnáct tisíc platících diváků. A letos? Účast určitě nezůstane za očekáváním, z patnácti kapel, které budou hrát na dvou pódiích, se představí například Kryštof, Rangers či Anna K. Už devatenáctý ročník slavností bude, co se týče hudby, žánrově velmi pestrý.

A na co se mohou těšit přímo obyvatelé Mladé Boleslavi? Svijanské pivo už je snad ve všech supermarketech, také v mnoha boleslavských restauracích se Svijany točí. A na duben roku 2008 se chystá úplná novinka, která potěší každého svijanského fajnšmekra.

„V Mladé Boleslavi na Ptácké ulici vznikne během dubna nový krámek čistě s pivem Svijany, ale i dalším svijanským zbožím a propagačními materiály. Jde například o trička, cyklistické dresy, pětilitrové soudky a různé suvenýry,“ láká Horák.

Půjde teprve o třetí svijanskou prodejnu v regionu. Jedna je přímo u pivovaru, druhá v Mnichově Hradišti. „Například krámek v Mnichově Hradišti má naprosto nevídané úspěchy,“ předpovídá Horák úspěch i boleslavské prodejně a připomíná, že například jen cyklistických dresů s logem Svijan už pivovar prodal zhruba tisíc.

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Jan Lastovička

Sto dnů od zahájení provozu už mají za sebou českobudějovické Masné krámy. Po celkové rekonstrukci si proslulá restaurace na nezájem návštěvníků nemůže stěžovat.

„Hosté vypili přes sto tisíc velkých a malých piv,“ ohlédl se Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro Budějovického Budvaru, n. p., za sto dny provozu, které uplynuly minulý týden. V restauraci se vypilo 533 hektolitrů čepovaného piva, nejoblíbenějším druhem je kroužkovaný ležák Budweiser Budvar, který má na prodeji podíl 91% – celkem 486 hektolitrů.

Za sto dnů naplnili výčepní 99 703 půllitrů a číšníci naservírovali hostům 23 212 porcí hlavních pokrmů. „Pečených vepřových kolen si hosté objednali sedm set dvacet,“ uvedl mluvčí pivovaru Petr Samec. Doplnil, že nejvíce se vydalo porcí „Pivovarského guláše“, na kterém si pochutnalo 1838 jedlíků.

Turisté už se zajímají i o pohlednice pivnice, která byla uvedena do provozu po dlouhých pěti letech. „Připravují se,“ potvrdil včera Marcel Getz z Turistického a mapového centra na náměstí Přemysla Otakara II. „Jakmile budou hotové, okamžitě se stanou součástí naší prodejní expozice pohlednic,“ doplnil Getz na adresu novinky, která by měla být hotova do měsíce.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Edwin Otta | Foto: Jaroslav Sýbek

Prodeje českých pivovarů v Rusku rostou. Například Budějovický Budvar loni na tamním trhu zaznamenal meziroční nárůst 25 procent.

Nejúspěšnějším českým pivem na ruském trhu se pak stal Velkopopovický Kozel společnosti Plzeňský Prazdroj. Za poslední rok se ho tu prodalo přes jeden milion hektolitrů. Značku Kozel uvedl Prazdroj na ruský trh v roce 2002, dnes je pivo k dostání na celém území Ruska. Vyrábí se v místních pivovarech podle tradiční české receptury a pod dohledem českých sládků.

Rusko je perspektivní trh Prazdroj je největším českým vývozcem piva. Za ním následují pivovary Staropramen a Budějovický Budvar. I jejich prodeje v Rusku v loňském roce rostly. Staropramen má přesné výsledky pouze pro východoevropský trh jako celek; výroba jejich piva v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině loni vzrostla o 31,5 procenta.

Rusko je podle mínění odborníků perspektivním trhem, jelikož tamní spotřeba v posledních letech stále stoupá. Loni Rusové vypili 67 litrů piva na osobu, pivo pije více než polovina dospělých. Spotřeba piva by měla růst i nadále, přestože od ledna platí v Rusku vyšší spotřební daň z piva.

V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších uvaří 84 procent českého piva.

Zdroj: Lidové noviny

Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy na zahraničních trzích. Od roku 2002, kdy byl v rámci licenční výroby uveden na ruský trh, dosáhl pozice nejúspěšnějšího a podle průzkumů již také nejznámějšího českého piva. Objem výroby zaznamenává obrovský nárůst a za období posledních 12 měsíců překročil hranici 1 000 000 hl. Velkopopovický Kozel se stal v Rusku „domácí“ značkou a je k dispozici po celém obrovském ruském území.

"Je pro nás velké uspokojení, že v Rusku dosahuje značka Velkopopovický Kozel výsledků, které potvrzují, že ruským spotřebitelům chutná a mají ho rádi. Díky svým kvalitám a marketingové podpoře dokáže úspěšně konkurovat jak místním, tak importovaným pivům v prémiovém segmentu. Velkopopovický Kozel je dnes nejprodávanějším českým pivem v Rusku,“ uvedl Sergej Gazarian, manažer značky Velkopopovický Kozel v Rusku.

Na ruském trhu je Velkopopovický Kozel k dostání ve dvojím 0,5l balení – v lahvi a plechovce – a také čepované v sudech. Velkopopovický Kozel se v zahraničí (kromě Ruska také například v Maďarsku) licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků. Jeho výrobu kontrolují nejzkušenější sládci z velkopopovického pivovaru a pravidelné testovací panely expertů.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 25 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje silnou tradiční českou značku, která je velmi dobře prodávána na zahraničních trzích. Velké popularity již tradičně dosuje na Slovensku, ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivné slávnosti patria neodmysliteľne k pivu ako takému. Tradičný Oktoberfest v Mníchove, Pivné slávnosti v Tábore, alebo aj Junifest v Bratislave stále lákajú pivného gurmána a milovníka pivnej rôznorodosti k včasnému naplánovaniu termínu zúčastniť sa týchto atraktívnych slávností dobrého piva.

Pivovar Kaltenecker organizoval svoje prvé pivné slávnosti v januári 2007 k okrúhlemu 10. výročiu založenia pivovaru. Rožňava sa tak stala na tri dni centrom pivnej rôznorodosti na Slovensku, nakoľko okrem vlastného sortimentu piva Kaltenecker sme do ponuky mohli zahrnúť aj zaujímavé hosťujúce pivá od našich priateľov z partnerských minipivovarov z Českej republiky a Maďarska. Úspech nielen inšpiruje, ale aj zaväzuje a preto sme sa rozhodli za pravidelné organizovanie pivných slávností v pivovare Kaltenecker v Rožňave.

Nakoľko január kvôli studenému počasiu nie je celkom ideálny termín na podobné hromadné oslavy dobrého piva (aj keď práve vtedy pivovar oslavuje svoje narodeniny), rozhodli sme sa, že spojíme naše pravidelné májové burzy zberateľov pivných suvenírov s termínom pivných slávností.

Čo teda chystáme na 2.ročník pivných slávností v pivovarskej reštaurácii Kaltenecker? V prvom rade zaujímavú ponuku pivných špeciálov z vlastného portfólia : 8 druhov čapovaného piva Kaltenecker vrátane jednej super novinky, ktorá bude mať premiéru až v prvý deň pivných slávností. Utajenie tohto ultra špeciálu je z jediného dôvodu: klub zberateľov pivných suvenírov „Kaltenecker club“ oslavuje v máji svoje okrúhle 15. výročie od svojho vzniku. Tento pivný špeciál bol navarený jednak ako darček k tomuto peknému okrúhlemu jubileu pre našich priateľov zberateľov a zároveň bude oficiálnym pivom 2.pivných slávností. Prezradíme snáď len toľko, že pivo tohto typu ešte na Slovensku varené nebolo a taktiež nemá žiadnu tradíciu konzumácie v našich končinách.

Okrem našich ôsmych druhov piva Kaltenecker znovu obohatia ponuku aj pivá zo zahraničných minipivovarov, napr. určite nájdete špeciály z nového českého pivovaru Kocour z Varnsdorfu , z pivovaru Pivovarský dum Praha, z pivovaru Permon zo Sokolova, z maďarských pivovarov nebudú chýbať Serforrás z Miskolca, alebo Palóc z Ballasagyarmatu. Okrem už menovaných ešte stále rokujeme aj s ďalšími zaujímavými malými pivovarmi a veríme, že ponuka bude ešte bohatšia.

Okrem zaujímavých pivných špeciálov každý večer ponúkame atraktívne pivné súťaže, živú hudbu rôznych štýlov a tradičnú sobotnú medzinárodnú burzu zberateľov pivných suvenírov s novinkami z nášho pivovaru, ako aj so zaujímavými cenami v tombole.

K výnimočnému pivu patrí aj lahodné jedlo, preto 2.pivné slávnosti budú aj v znamení špecialít k pivu a rozšírenému menu v ponuke jedál.

Zdroj: Kaltenecker.sk | Autor: Laco Kovács

Barokní pivovar v Buštěhradu je na odstřel. Myslí si to jeho vlastník. Chce ho nechat strhnout a na jeho místě postavit byty. Už o povolení k demolici požádal kladenský magistrát. Obyvatelé města se brání.

Proč je bývalý pivovar v Buštěhradu tak významný?

"Jednak je to významná městská dominanta, jedna z nejrozsáhlejších a nejstarších staveb ve městě, jednak má velikou architektonickou hodnotu. Dokonce ve zrovna vyšlé knize 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje měli autoři na výběr asi z deseti pivovarů a vybrali si Buštěhrad," vysvětluje Daniela Javorčeková, členka stavebního výboru města Buštěhrad a autorka petice proti demolici. "Dokonce když vyplulo na povrch, že má být pivovar stržen, volali mi a byli velmi rozhořčeni," dodává.

Petice teď koluje nejen po Buštěhradě, ale po celém Středočeském kraji. Po neděli ji organizátoři chtějí doručit kladenskému magistrátu na stavební úřad, kam vlastník, firma Level, podal oznámení o demolici.

Kladno ještě může demolici zamítnout. Podle všeho se tak nestane. "Stavební zákon nijak neošetřuje, jak nakládat s peticí, a pokud vlastník dodrží všechny náležitosti, stavební úřad nemá důvod mu nevyhovět," sdělila mluvčí kladenského magistrátu Petra Kučerová. "Ovšem v tuto chvíli ještě petice na magistrát nedorazila. Až se tak stane, budeme se jí zabývat."

Bytovky místo baroka

Proč má být pivovar stržen?

Firma Level, která ho koupila v roce 1993 a provozuje v něm sklady, chce na místě významné barokní stavby architekta Anselma Luraga vystavět bytovky. Podle projektmanažerky firmy Ivety Foffové je pivovar zchátralý a nevhodný k rekonstrukci, protože některé sklepy jsou podmáčené.

"Vzhledem k tomu, že pivovar stojí u rybníka, jsou ty sklepy podmáčené už asi tři sta let," oponuje Daniela Javorčeková. "Důležité je, že má udržované střechy a že objekty jsou dlouhodobě užívané. Havarijní stav poznám, protože rekonstrukce památkových objektů je moje profese. Pivovar v havarijním stavu není," dodává.

Kulturní památka?

Další problém je, že pivovar Ministerstvo kultury překvapivě neprohlásilo za kulturní památku, i když pro byli jak památkáři, tak město, tak Středočeský kraj. Tím vlastníku rozvázalo ruce. I proti tomu se protestuje. "Jednak jsme podali žádost o přezkoumání a minulý týden ještě stížnost k ombudsmanovi," popisuje Daniela Javorčeková.

Autoři petice přitom nejsou proti bytům v bývalém pivovaru za každou cenu. Jen nechtějí bourat. Podle Javorčekové dokonce památkáři udělali směrem k vlastníkovi vstřícný krok a nabídli mu, že se spokojí s tím, když zachová obvodové zdivo a nejvýznamější stavbu v areálu. To vlastník odmítl a místo toho navrhl o něco vyšší repliku. Javorčeková se ovšem obává, že když bude pivovar stržen, není žádná kontrola nad tím, co se skutečně postaví - avizované repliky, nebo mnohapatrové bytovky, které by náměstí třítisícového městečka úplně rozbily. Jak dodává, podobné případy už se staly.

Zámek zachránili

Město Buštěhrad už má za sebou jednu "památkovou záchrannou misi" - úspěšnou. V roce 2003 odkoupilo od soukromého vlastníka zdejší zámek, protože se o něj nestaral a přivedl ho do takového stavu, že hrozilo, že už oprava nebude možná.

Teď se rekonstruuje a bude v něm kulturní a společenské centrum a městský úřad.

Pivo z Buštěhrad pila i pražská šlechta. Vaření ukončil komunismus

- pivovar směl vařit pivo od roku 1497

- za třicetileté války byl zpustošen a vyrabován, varný kotel zavlečen až do Drážďan

- v roce 1755 ho přestavěl Anselmo Lurago, který se podílel i na přestavbě zdejšího zámku

- po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 byly postaveny nové ležácké sklepy

- v roce 1905 byla "zastaralá" technologie vaření piva přebudována na "parní"

Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá

- už od roku 1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a knížecího dvora a paláce v Praze

- vyváželo se i na jiná panství, přestože poddaným bylo tenkrát zakázáno čepovat cizopanská piva

Vaření piva ukončila ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace, která dávala zákazníkům větší volnost ve výběru dodavatelů. Buštěhradský pivovar nevydržel konkurenci větších pivovarů s lepšími ekonomickými podmínkami a v roce 1967 poklesl odběr piva natolik, že byl dán návrh na jeho zrušení.

Poslední pivo bylo vyexpedováno 9. 9. 1967. Likvidace pivovaru dokončena 31. 12. 1967.

Zdroj: Týden | Autor: Tereza Šimůnková | Foto: Město Buštěhrad

V Pivovarském dvoře ve Zvíkovském Podhradí se zítra uskuteční druhý ročník soutěže Jarní cena českých sládků. Tu vypsal časopis Pivní kurýr pro pivovary s výstavem do pěti tisíc hektolitrů ročně. Degustační soutěž začíná v 15 hodin. Přihlásilo se třicet minipivovarů z celé země, které přivezou na ochutnávku 116 značek piv.

Zdroj. MF Dnes

Banskobystrický pivovar plánuje v roku 2008 hospodáriť so ziskom vyše 10 miliónov Sk a medziročne zvýšiť predaj o 10 %. Na tuzemský trh chce dodať 70 000 hektolitrov a maďarským zákazníkom 19 000 hl piva.

Najmenší slovenský pivovar s 2-% podielom na domácom trhu preinvestuje v tomto roku 20 miliónov Sk do novej technológie. Okrem vlastných zdrojov sa bude usilovať získať financie z eurofondov.

"Pivovar v konkurze sme získali v máji 2007 s dožívajúcou zastaranou technológiou ešte z čias jeho vzniku v 70. rokoch minulého storočia. V 90. rokoch ho sprivatizoval miestny podnikateľ Pavol Čupka. Počas 4 roky trvajúceho konkurzu správca konkurznej podstaty sanoval výrobu a zachránil firmu pred likvidáciou. Takmer 40 rokov sa však do fabriky neinvestovalo," uviedol konateľ spoločnosti Branislav Cvik.

Poznamenal, že v roku 2007 investovali v pivovare vyše 20 miliónov Sk z vlastných zdrojov najmä do výmeny starých vykurovacích telies a nákupu novej plniacej linky za asi 5 miliónov Sk z Českej republiky. "Muzeálnu technológiu nahrádzame postupne modernou. Doteraz sme vymenili asi jednu tretinu starých zariadení," povedal konateľ.

Celkovú výrobnú kapacitu 350 000 hl piva ročne využívajú v pivovare zatiaľ na asi 20 %. Okrem zlatistého moku vyrába ročne približne 13 000 hl nealkoholických nápojov. V roku 2007 vykázal Banskobystrický pivovar zisk 5 miliónov Sk a vyrobil 66 000 hl piva. Vlaňajšok bol prvým za ostatných 10 rokov, kedy spoločnosť nezaznamenala medziročné zníženie produkcie.

Terajší manažment prevzal pivovar s pôvodnými 84 zamestnancami. Dnes zamestnáva takmer 100 ľudí. Priemerná mzda dosiahla 18 900 Sk. S postupným zvyšovaním výroby bude prijímať aj nových zamestnancov.

Pivovarnícka tradícia sa v meste pod Urpínom začala ešte v roku 1501 udelením mestu takzvaného varečného práva ako privilégia. Novodobý Pivovar Urpín v Radvani - Kráľovej uviedli do prevádzky v roku 1971. Od mája 2007 pôsobí pod názvom Banskobystrický pivovar, s.r.o. Nové vedenie spoločnosti začalo celkovú obnovu firmy zahŕňajúcu reštrukturalizáciu technologického vybavenia a revitalizáciu obchodných a marketingových aktivít.

Zdroj: Dnes.sk

... Salima 2008, Zlatá chuť jižní Moravy 2008 a Zlaté plody jižní Moravy 2008

Pivovar Černá Hora vyrábí nealkoholické pivo Forman. Protože toto pivo neobsahuje alkohol, můžeme označit tento nápoj jako pivo bez alkoholu.V současnosti existují při výrobě nealkoholického piva několik různých metod. Nejužívanější metodou je tzv. výroba skokem. Nejprve se připraví nízkostupňová mladina o původní stupňovitosti 4% extraktu. Ta se vyrobí ve varně dvourmutovým dekokčním způsobem a nechá se 1 až 1,5 dne zkvasit ve spilce. Namísto běžných 7-10 dní u výčepních piv. Poté se pivo přečerpá do ležáckého sklepa, kde se při dokvašování pohlídá jeho stupňovitost. Během procesu se hlídá objem alkoholu. Ten by neměl přesahovat 0,5 % obj. alkoholu.

Dalšími, méně využívanými metodami výroby nealkoholického piva jsou:

Metoda použití speciálních kvasnic, které nezkvašují sladový cukr a tudíž nevytváří v pivu alkohol.

Metoda přidávání enzymů. Při rmutování se dodají do sladiny enzymy, které nevytváří tolik sladového cukru vytvořeného ze škrobu.

Čtvrtou, poměrně málo používanou metodou je vymrazování alkoholu. Z důvodu energetické a tudíž i ekonomické náročnosti se tato metoda téměř nepoužívá.

Pátou metodou, která je rovněž velice finančně náročná je metoda membránová filtrace založená na filtraci alkoholu přes speciální membrány.

Pivovar Černá Hora nepoužívá žádnou z výše uvedených metod, ale vyrábí pivo technologií membránové vakuové destilace. Ve vakuovém prostředí při sníženém tlaku se alkohol odpařuje při teplotě 40-45 %. Tím vzniká pivo s maximálním objemem do 0,04% obj. alkoholu. Tato technologie je nejlepší pro zachování chuťových vlastností piva. Chuťově by se mělo pivo více podobat pivu tradičnímu alkoholickému. Navíc jako vedlejší produkt je získán destilát, který má 40% alkoholu. Tento destilát s chuťovými vjemy sladu a chmelu je využíván k přípravě výrobku pod názvem Pivní režná.

V České republice nepoužívá žádný pivovar tuto posledně zmíněnou metodu. Pivovar Černá Hora je u nás vůbec první.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz

Emma zabijačkové hody neodnesla

Dne 1.2.2008 se na nádvoří pardubického pivovaru uskutečnil první ročník Zabijačkových hodů. I přes nepřízeň počasí a výpadky elektrického proudu se na akci dostavilo přes tisíc lidí, kteří si pochutnali na různých vepřových specialitách a hlavně pivu Pardubický Porter, které šlo ze všech nabízených druhů nejvíce na odbyt. Úspěch sklidila také soutěž v pojídání jitrnic, kterou s pěti a půl snědenými jitrnicemi za 15minut vyhrál pan Josef, který tak získal 100 piv zdarma.

Připravte se na Velikonoce

Nepřehlédněte naši akční nabídku prodejen Pivovarka, která je přizpůsobena pro období Velikonoc. V nabídce naleznete stáčená vína, stále oblíbenější „zelenou“ a hlavně Pernštejn Světlý ležák, který je za cenu, která se nemusí již nikdy opakovat. Navštivte naše prodejny a užijte si společně s výrobky Pernštejn Ten nejlepší velikonoční relax!!

Tmavý ležák Pernštejn uspěl v Táboře

Každoročně se v Táboře pořádají pivní slavnosti, jejichž součástí je i degustační soutěž „Pivní pečeť“. Stejně jako v roce 2007 i letos Pivovar Pernštejn a.s. získal jedno ocenění. Na bronzovém místě se umístilo pivo Pernštejn Tmavý ležák. Výroba tohoto piva byla započata teprve v roce 2006 a i toto ocenění je důkazem toho, že se v pardubickém pivovaru pivo vařit umí a uvedení Tmavého ležáku na trh bylo správným tahem.

Akční nabídky v prodejnách Pivovarka

Pivovar Pernštejn a.s. provozuje již 7 prodejen Pivovarka, které Vám nabízí piva z pardubického pivovaru za nejlepší ceny ve městě. V rámci zlepšení služeb Vám budeme navíc každý měsíc nabízet 3 akční výrobky, za ještě lepší ceny. Aktuální nabídku pro daný měsíc naleznete vždy na našich internetových stránkách.

Zdroj: Pernštejn.cz

Známá pražská restaurace „U Medvídků“ dokončila ve spolupráci s pivovarem Budějovický Budvar rekonstrukci svého pivního hospodářství. Do prostoru pivnice bylo instalováno pět pivních tanků, každý z nich o objemu 10 hektolitrů. Díky nové technologii bude nyní restaurace „U Medvídků“ nově nabízet čepovaný nepasterovaný ležák Budweiser Budvar. Restaurace „U Medvídků“ je v pořadí již čtvrtou restaurací v Praze, která nabízí tankové pivo z Budějovického Budvaru. Další „zatankované“ budvarské restaurace v Praze jsou „U Šumavy“ (Štěpánská 3), „Pod Slavínem“ (Svobodova 144) a „Rocky o’Reily (Štěpánská 32).

České Budějovice, 7. března 2008 – Známá pražská restaurace a hotel „U Medvídků“ dokončila ve spolupráci s pivovarem Budějovický Budvar rekonstrukci svého pivního hospodářství. Do prostoru pivnice bylo instalováno pět pivních tanků, každý z nich o objemu 10 hektolitrů. Díky nově vybudované technologii skladování piva bude nyní restaurace „U Medvídků“ nabízet čepovaný nepasterovaný ležák Budweiser Budvar z tanků. „Zavedení tankového hospodářství přispěje k lepší kvalitě čepovaného piva, což nám umožní lépe konkurovat restauracím v okolí,“ říká Jan Göttel, spolumajitel restaurace „U Medvídků“.

Systém „U Medvídků“ je výjimečný tím, že tanky se staly nedílnou součástí interiéru pivnice a zákazníci je mohou vidět. Protože tanky nejsou tradičně umístěné v chladném sklepě, jsou jejich pláště izolovány a aktivně chlazeny. „Pokud vím, funguje taková technologie ve střední Evropě pouze na dvou místech – v českobudějovických Masných krámech a

U Medvídků. Jinak se využívá pouze v restauracích na zaoceánských lodích,“ říká Bohumil Maťha, technik a projektant Budějovického Budvaru, který za projekt odpovídal. Tankové hospodářství „U Medvídků“ zajišťuje skladování piva za ideálních podmínek a zabraňuje jeho kontaminaci nežádoucími mikroorganismy. Mikrobiologická čistota (sterilita) celého systému je pro zákazníka zárukou, že na stůl vždy dostane ležák nejvyšší kvality a čerstvosti. Senzorické a chuťové vlastnosti takového piva se blíží vlastnostem piva natočeného přímo z ležáckého tanku v pivovaru.

Zásobování restaurace „U Medvídků“ je realizováno pomocí originálního kontejnerového systému, který vyvinul Budějovický Budvar v roce 2007. Podstatou systému jsou tepelně izolované kontejnerové zásobníky na pivo o objemu 10 hl. Pivo v nich vydrží studené nejméně 24 hodin. Kontejnery se, spolu s příslušenstvím, sterilují a následně plní v pivovaru. Po naplnění se kontejnery převezou do regionálního centrálního skladu. Do restaurace se pivo zaváží unikátním rozvozním automobilem s vlastním přečerpávacím a plnícím zařízením. Na místě určení se kontejner připojí přímo na pivní tank. Systém je, na rozdíl od většiny konkurenčních systémů rozvozu piva koncipován tak, aby na místě odběru odpadlo finančně i časově náročné čištění přívodního potrubí mezi tankem a přepravním kontejnerem před každým plněním. Přečerpávání piva z kontejneru do tanku trvá jen 12-14 minut.

Restaurace „U Medvídků“ je již čtvrtou restaurací v Praze, která nabízí tankové pivo z Budějovického Budvaru. Další „zatankované“ budvarské restaurace v Praze jsou „U Šumavy“ (Štěpánská 3), „Pod Slavínem“ (Svobodova 144) a „Rocky o’Reily (Štěpánská 32).

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Společnosti Pivovar Broumov z Broumova se loni snížila produkce o 30 procent na 26 000 hektolitrů.

Hlavní příčinou byl propad odběru od obchodních řetězců Tesco a Coop Ústí nad Orlicí, kam podnik dodal asi polovinu své produkce. „Vedle nižšího prodeje do řetězců se na poklesu projevila také sílící konkurence velkých pivovarů,“ řekl jednatel a spolumajitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Nižší výroba se promítla i ve snížení počtu zaměstnanců z původních více než 30 lidí na nynějších 23. S dodávkami do řetězců Pivovar Broumov, který je nejmenší v Hradeckém kraji, začal v roce 2004. Krátce nato mu odbyt výrazně narostl, ze zhruba 13 500 hektolitrů v roce 2003 na 43 000 hektolitrů v roce 2005.

Ještě letos podnik kvůli dalšímu snížení dodávek řetězcům čeká mírný pokles výroby. Snížení by chtěl částečně vyrovnat novými kontrakty v Polsku.

Loni export pivovaru činil asi 1 000 hektolitrů a směřoval vedle Polska také do Německa a Ruska. Pod značkou Opat podnik vyrábí sedm druhů piv, z toho tři speciální.

Zdroj: MF Dnes

Po namáhavém dni, kdy se plně soustředily na to, aby upevnily osobní kult Kim Čong-ila a aby potrápily svět jadernými hrozbami, není pro severokorejské kádry lepší věc než si odpočinout u vychlazeného piva.

Chudá Severní Korea, známá především komunistickou propagandou, již několik let vaří jedno z nejlepších piv na Korejském poloostrově. Avšak kvůli mizerné infrastruktuře, nedostatku obchodních partnerů a neznalosti zákonů kapitalistického světa zůstane její Taedonggang, jak se toto pivo jmenuje, ve světě téměř neznámý.

Úsilí severokorejského režimu mít své vlastní velmi kvalitní pivo začalo získávat reálné obrysy v roce 2000, kdy KLDR začala jednat s britskou společností Ushers, aby získala jeden její uzavřený pivovar, který sloužil již 180 let.

Severokorejci ho rozebrali a doslova kus po kuse ho poslali do Pchjongjangu. Tam ho zase složili. Ovšem pod názvem - pivovar Taedonggang. Pojmenovali ho podle řeky Tedong, jež protéká metropolí KLDR.

V roce 2002 bylo dílo hotové. Dokonce ho osobně navštívil muž, který je jinak známý zálibou v drahém brandy a víně - vůdce Kim Čong-il.

"Když se delší dobu díval, jak pivo vytéká, s velkým potěšením poznamenal, že teď budou lidé moci dostávat čerstvé pivo ve všech ročních obdobích," citovala tehdy slova vůdce oficiální agentura KCNA.

V KLDR se sice vyrábí více značek piv, ale Taedonggang se stal tou nejznámější. V předraženém hotelu v Pchjongjangu si láhev Taedonggangu můžete koupit za půl eura.

Podle Pak Mjong-čina, distributora nápojů Vintage Korea, si Kim Čong-il přál, aby v zemi vznikl opravdu špičkový pivovar. "Používají ty nejlepší suroviny a ingredience bez ohledu na cenu," tvrdí. Ty pivovar získává v zahraničí. Voda je však velmi kvalitní i v Severní Koreji. Díky nerozvinutému průmyslu ji neměl kdo příliš znečistit.

S vývozem tohoto piva to ale jinak není příliš slavné. Hezké etikety se musí dovážet z Jižní Koreje a kvalitní lahve z Číny.

Taedonggang je oblíbené pivo komunistických pohlavárů. Běžní lidé si za stejnou cenu radši koupí alkohol vyrobený z rýže. Je prý levnější a má rychlejší účinky.

Zdroj: iHNed | Foto: Wigipedia

Pokud budou chtít milovníci pěnivého moku ochutnat o Velikonocích nějaké speciální sváteční pivo, budou mít šanci u dvou východočeských pivovarů. Trutnovský pivovar Krakonoš a Pivovar Broumov letos uvařily speciální čtrnáctistupňové světlé pivo a medový ležák.

Většinu tohoto piva v lahvích či sudech prodají ve východních Čechách, část dodají do Prahy či Brna.

"Věříme, že naše medové pivo bude mít úspěch. Ačkoliv obsahuje lesní, luční a kaštanový med, není sladké," řekl jednatel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek. Medového piva podnik vyrobil asi 100 hektolitrů. Speciální piva podle Noska oslovují stále více lidí. Kladný ohlas podnik sklidil už o Vánocích se speciálním polotmavým sedmnáctistupňovým pivem.

Pivní perličky od minipivovarů

Již několik let vaří k Velikonocům čtrnáctistupňový speciál trutnovský pivovar Krakonoš. "Dříve jsme vařili jednu várku. Pivo mělo úspěch a nyní vaříme várky dvě," řekl ekonom pivovaru František Pechek. Jedna várka představuje asi 180 hektolitrů. Ani u jednoho pivovaru však výroba na pivu k Velikonocům nestojí. Výstav Krakonoše činí přes 90 tisíc hektolitrů, Pivovaru Broumov kolem 26 000 hektolitrů.

Zvláštní speciální piva pocházejí především z produkce minipivovarů. Například v závěru loňského roku začal v Hradci Králové pivovarník Milan Rambousek vařit speciální Eliščino královské pivo s přídavkem kaštanového medu. Další piva výjimečných chutí vaří na východě Čech například minipivovary ve Vrchlabí na Trutnovsku a Dětenicích a Miletíně na Jičínsku.

Zdroj: Týden

Někdy i komerční klienti zvolí pro svou propagaci upozornění na nějaký sociální problém. Tento typ reklamy budí mediální pozornost, ale nese i svá rizika.

Když v některých restauracích v Humpolci nebo v okolí přebere host trochu přes míru a začne se rozkřikovat, donese mu vrchní místo obyčejného půllitru zvláštní sklenici. Je na ní ženský obličej. Chytí-li sklenici za ucho, vypadá to, jako by svou pěst zabořil ženě do tváře. Vedle tváře je na sklenici nápis: „Prosím, ne, nenechte se ovládnout alkoholem.“ Kromě varování před domácím násilím pod vlivem alkoholu upozorňuje tato neobvyklá reklama na nealkoholické pivo Bernard Free.

„Nealkoholické pivo se většinou propaguje upozorňováním na to, že v opilosti nesmíte řídit. Bernard se ale takto postavil k jinému velmi aktuálnímu problému,“ říká Filip Kukla, copywriter agentury Euro RSCG Prague, která tuto reklamu vyrobila. „Kolegu to napadlo, když jsme seděli přímo v restauraci. Sklenice jsou v současnosti k dispozici v hospodách Rodinného pivovaru Bernard, ale nedostane je do ruky každý, výčepní jsou instruováni, aby je podávali opravdu jen těm hostům, kteří se začínají chovat agresivně.“ Euro RSCG Prague nyní soutěží s touto reklamou na newyorském kreativním festivalu NYF, jehož výsledky by měly být vyhlášeny ještě během jara.

Trend reklamy na komerční značku, který se současně snaží upozorňovat na nějaký sociální problém, odstartovaly pravděpodobně reklamy United Colors of Benetton v 80. letech minulého století. Značka svetrů, jejíž reklamy vytvářel fotograf Oliviero Toscani, se začala vyjadřovat k otázkám AIDS, rasismu, válčení, vždy prostřednictvím pokud možno šokujícího vizuálu. Toscani mimochodem u tohoto trendu zůstal i poté, co přestal pracovat pro Benetton – loni vzbudila pozornost jeho kampaň pro milánský módní dům Nolita, která ukazovala dívku s anorexií.

Ačkoli v ukazování drastických snímků italský fotograf mnoho následovníků nenašel, snaha propagovat svou značku přes společenský problém zůstala. Loni tak obletěla svět známá kampaň značky Dove Evolution, upozorňující na to, že svět reklamy a modelingu vytváří často nereálné vzory ženské krásy, jimž se mladé dívky zbytečně přizpůsobují. Současně však znovu začala sílit kritika – tyto koncepty přitahují pozornost, ale nepomáhají prodávat značku.

Stejně jako Benetton i Dove musel čelit v některých zemích poklesu zájmu o své výrobky, přestože informace o kampani letěly prakticky všemi médii. „Tento typ reklamy může být funkční, protože pomůže značku odlišit, ovšem ruku v ruce s tím jde riziko, že spotřebitel přehlédne značku a soustředí svou pozornost jen na ono sociální poslání,“ míní marketingový specialista Ivan Tomek.

„Podle výzkumů, které máme k dispozici, osloví týdně člověka kolem 1500 unikátních reklamních sdělení. Takovému množství už se lidský mozek brání. Za šest let klesla schopnost vybavit si včera viděnou reklamu z 25 na osm procent,“ pokračuje Tomek. „Pokud tedy značka není dostatečně vidět, může ji spotřebitel opominout, byť si pamatuje sdělení kampaně.“

Podle Filipa Kukly však podobné kampaně mají šanci. „Pokud značka dobrovolně upozorní na problém, který je obecně známý a v určité míře se jí i týká, spotřebitelé ocení, že se k nim chová fér. Jde ale o to, aby reklama měla pravdivý základ a její sdělení se značkou souviselo.“

S názorem, že schopnost pamatovat si reklamu u spotřebitelů klesá, Kukla souhlasí – právě proto však u kampaní s menším rozpočtem doporučuje silný a třeba i provokativní nápad: „S nadsázkou říkám, že reklama je droga, kterou podáváte spotřebitelům a oni si na ni stále více zvykají. Máte-li pak dosáhnout stejného účinku, musíte buď zvýšit dávku, nebo najít něco nového.“

Zdroj a foto: Lidové noviny | Autor: Jaroslav Krupka

Velký benefiční koncert, který chce propagovat a zároveň podpořit rekonstrukci bývalého zámeckého pivovaru, se uskuteční tuto sobotu v Horažďovicích.

Začátek hudební akce naplánovali pořadatelé na 20. hodinu.

Koncert se uskuteční v unikátních prostorách sklepení bývalého zámeckého pivovaru v Komenského ulici. Areál byl po léta využíván jako sklad a veřejnosti byl proto nepřístupný. Poté, co sklad přestal existovat, je historický objekt v podstatě bez využití.

A jak se zrodila myšlenka přivést do bývalého pivovaru život? V nedávné době přišlo několik lidí s nápadem pivovar zrekonstruovat a poté v něm zřídit regionální kulturní centrum. To je velmi dobrá myšlenka, ovšem zároveň velmi nejednoduchá.

Radnice nemá na opravu areálu dostatek peněz Areál sice vypadá, že je v relativně dobrém stavu, ale je velice rozsáhlý a je nutné ho přestavět. Jeho rekonstrukce v plánovaný multifunkční kulturní objekt by si vyžádala velkého množství peněz, které si vlastník, město Horažďovice, v současnosti nemůže ze svého rozpočtu dovolit. Vize jsou takové, že v budoucnosti by v areálu mohlo sloužit kino, hudební klub, umělecké dílny, ateliéry, zkušebna či dokonce nahrávací studio. Mohly by se zde odehrávat různé kulturní akce jako jsou koncerty, výstavy, promítání, čtení, semináře a další.

Faktem je, že z nalezených prostor jsou unešeni jak odborníci na architekturu, tak lidé, kteří měli šanci prostory spatřit na podzim minulého roku, a to při několikadenním pilotním pokusu o zviditelnění pivovarského areálu. K vidění zde byla videoinstalace a promítání Martina Zet, loutkové divadlo místního souboru Rolnička a také koncerty známých kapel jako Sabot či Phil Shoenfelt se svou formací Southern Cross.

Právě tuto sobotu bude další příležitost si areál prohlédnout a nechat se inspirovat hudebním programem. Ten připravilo nově vzniklé horažďovické občanské sdružení Provoque. Celá akce se odehraje bez použití elektrického proudu. Její výtěžek bude použit výhradně k rekonstrukci zařízení pivovaru.

Čistě akusticky, tedy bez aparatury, svou účastí podpoří česko-americká kapela Kačkala, což je ženský vokální soubor se žánrovým rozptylem od spirituálu až po punk. Představí se ale také plzeňské bubenické uskupení Muerta Mente a hráč na didgeridoo Jiří Vlažný.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Lukáš Marek

Rumunský Chargé d´Affaires Dan Balanescu si při své návštěvě Ústeckého kraje prohlédl i velkobřezenský pivovar. V pondělí 3. března jej v něm spolu s obchodním radou rumunského velvyslanectví Mirceam Borzaem, druhým tajemníkem téhož velvyslanectví Gabrielem Maresem a Andreou Kalasovou z kanceláře hejtmana kraje přivítali zástupci skupiny DRINKS UNION Jaroslav Rottenborn a Josef Vejlupek.

Rumunská delegace si prošla prohlídkovou trasu v místním pivovaru a detailně se zajímala o všechny technologické postupy, které do výroby zlatavého moku vstupují. Při posezení nad sklenicí jantarového speciálu jí pak Josef Vejlupek představil historii velkobřezenského pivovaru, která je neodmyslitelně spojena s tváří přednosty stanice Victora Cibicha. Rumunský Chargé d´Affaires Dan Balanescu se zajímal i o současnost pivovarnické skupiny DRINKS UNION s poukazem na rostoucí oblibu piva mezi rumunskými konzumenty. Zástupci pivovaru byli informováni, že jednání o vstupu značek Zlatopramen a Březňák na rumunský trh jsou reálná, ovšem na přesný termín, kdy budou obě piva dostupná i v Rumunsku je ještě nutné si počkat.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Podpora cestovního ruchu, kulturních a společenských vztahů, ochrana životního prostředí, rozvoj komunitní činnosti a dopravy – to jsou hlavní oblasti, na nichž se dohodli spolupracovat představitelé Pivovaru Velké Popovice a obce Velké Popovice. Svým podpisem tyto závazky stvrdili Jaroslav Gubiš, manažer velkopopovického pivovaru, a starosta obce František Hotový.

Společným cílem obce Velké Popovice a Pivovaru Velké Popovice, který je součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, je rozvoj a zkvalitnění života obyvatel obce Velké Popovice. Ve společné deklaraci proto specifikovaly oblasti, které budou hlavním předmětem jejich spolupráce v roce 2008. Jedná se například o systematickou propagaci regionu a rozvoj cestovního ruchu cílený na tuzemské i zahraniční turisty, upevňování kulturních a společenských vztahů v regionu nebo rozvoj komunitní činnosti.

Zcela zásadním bodem spolupráce je pak péče o životní prostředí, která se bude konkrétně dotýkat využívání čistírny odpadních vod Pivovaru Velké Popovice, dodávek pitné vody nebo zkvalitnění bezpečnosti provozu v obci. Do rozvoje komunitní činnosti Pivovar Velké Popovice investuje celkem 1 milion Kč ročně, v rámci programu Občanská volba společnosti Plzeňský Prazdroj.

Koordinaci a realizaci aktivit rámcově definovaných v jednotlivých bodech deklarace mají na starosti řídící výbor a výkonný výbor pro spolupráci Plzeňského Prazdroje – Pivovaru Velké Popovice a obce Velké Popovice.

Příklady závazků specifikovaných v Deklaraci o vzájemné spolupráci:

Spolupráce v rámci cestovního ruchu DSO Ladův kraj, společná příprava akcí Pochod krajinou barona Ringhoffera, Den Kozla a Den otevřených dveří.

Vytvoření informačního materiálu pro individuální turisty z ČR i zahraničí.

Podpora při propagaci obce Velké Popovice na tuzemských a zahraničních prezentacích – na veletrzích cestovního ruchu, prezentacích , konferencích atd.

Propojení internetových prezentací: http://www.velkepopovice.cz , http://www.kozel.cz a http://www.prazdroj.cz .

Pivovar Velké Popovice investuje do rozvoje komunitní činnosti v obci Velké Popovice a Petříkov celkem 1 milion Kč ročně v rámci programu Občanská volba společnosti Plzeňský Prazdroj.

Pivovar Velké Popovice poskytne Zimnímu stadionu dodání čpavku pro výrobu ledu v celkové hodnotě 625 000 Kč.

Pivovar Velké Popovice bude na základě odhody s obcí participovat na investičních akcích obce směřujících ke zkvalitnění bezpečnosti provozu v obci, a to v odhadované výši příspěvku Pivovaru Velké Popovice 1 milion Kč za kalendářní rok.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Je to kulaté a nikdy nevíš, kdy Ti přiletí výhra …

Od dnešního dne až do 30. března můžete v českých hospodách a restauracích narazit na originální promotion značky Gambrinus. Fotbalová tématika je patrná téměř na všech aktivitách české pivní jedničky a nová kampaň není výjimkou. Za pět piv na hospodské účtence mohou konzumenti vyhrát zajímavé „fotbalové“ ceny.

Fotbalová pivní sklenice, Air soccer disk, Power ball – gyroskop, kšiltovka, stojan na mobil, hodinky či tepelný polštářek - i takové budou odměny pro konzumenty piva Gambrinus. Všechny budou vynikat především originálním fotbalovým designem. Stačí si dát dohromady s přáteli alespoň pět „kousků” a mít trochu štěstí během losování, které probíhá přímo v provozovně a výherce může domů odejít s originálním dárkem. „Fotbal je jednou z hlavních komunikačních platforem značky Gambrinus, proto jsme volili fotbalové motivy také pro letošní promotion v on-trade provozovnách,“ říká Magda Pančochová, Junior Brand Manager značky Gambrinus.

Intenzivní třítýdenní kampaň se objeví přibližně na třech tisících místech, v restauracích a barech po celé ČR, bude podpořena televizními a rozhlasovými spoty a celou řadou POS materiálů. Promotion pro Gambrinus připravila společnost RUST2.

Ve druhém týdnu za spotřebiteli do vybraných restaurací vyrazí i promo týmy, které spotřebitelům piva Gambrinus přinesou nejen zábavu, ale odmění i ty nejloajálnější a nejvěrnější značce.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ne, nebojte se. Nejedná se o žádnou černou kroniku alkoholu za volantem. Po zimní přestávce totiž zahájilo svůj provoz Automuzeum v Liberci-Vratislavicích nad Nisou. „Jednalo se o skvělou příležitost, jak současně s dnem otevřených dveří v pivovaru Konrád zahájit letní sezónu“. Sdělil Milan Bumba kurátor muzea.

Na co se mohou návštěvníci těšit? Představilo se zde několik novinek. Například hned u vstupu tzv. Síň závodních tradic na Liberecku, kde se představuje závodní minulost až po současnost, kterou uzavírá Tomáš Enge. Ovšem mezi mnoha vystavenými exponáty, tu největší pozornost budil tzv. Koráb herce Jana Wericha. Vůz teprve čeká na radikální rekonstrukci, ale už nyní je ho možno v expozici spatřit. „V 50.letech se jednalo o největší osobní vůz v Československu. Werich ho však využil pouze krátkou dobu, protože díky politickému nátlaku ho byl nucen prodat.“ Dodal Milan Bumba.

Návštěvnost jak dne otevřených dveří Vratislavického pivovaru, tak i Automuzea byla velká. V pivovaru dokonce museli rozdělovat zájemce o prohlídku na více skupin. Chvílemi, zde byla delší čekací doba, ale čekání se vyplatilo. Automuzeum bude otevřené každou neděli od 10 do 16 hodin a nachází se v areálu pivovaru Konrád.

Zdroj: Liberec

Skalní konzumenty piva bezesporu potěší, že jejich oblíbený pěnivý mok nachází zastání i u představitelů lékařské profese. Vědci totiž zjistili, že chmelový nápoj ohřátý na maximálně 40 stupňů Celsia skutečně zmírňuje nejen rýmu a nachlazení, ale má silný uklidňující vliv a přispívá ke zdravému a hlubokému spánku.

Zásluhu na tom má obsah éterických olejů a hořkých substancí, které ještě navíc působí antibakteriálně a efektivně bojují s původci onemocnění. Po požití teplého piva člověk pociťuje příjemnou únavu, tělo začíná vylučovat pot, s nímž z organismu rychleji odcházejí i jedovaté zplodiny. Vyšší teploty však účinné látky ničí.

Zdroj: Morava24 | Autor: Korzo

Tradiční soutěž Král výčepních Starobrno je každoroční součástí potravinářských veletrhů Salima v Brně. Letošní dvanáctý ročník se konal minulé pondělí a skončil fenomenálním úspěchem znojemských hostinských, kteří získali zlatou i stříbrnou medaili. Královskou korunu si letos nasadil Tomáš Huss. Obhájil tak své vítězství z roku 2006. Překvapením však bylo druhé místo, které získal bratr vítěze Ladislav. Tomáš Huss se totiž finále účastní pravidelně, Ladislav se mezi nejlepších šest dostal letos poprvé a za úspěch považoval samotný postup. Nakonec s bratrem porazili víc než dvacet výčepních z celé republiky.

Cílem soutěže je správné načepování takzvaného „pěkného piva“. Hodnotí se kvalita a umění výčepních. Soutěžící museli načepovat svá piva do třetinky a půllitru ve stanoveném časovém limitu. Rozhodčí měřili správnou míru a výšku pěny a odborná porota hodnotila vizuální („umělecký“) dojem. Dvojčata Tomáš a Ladislav Hussové provozují Olympic bar na Vídeňské ulici a sezonní restauraci na hrázi Vranovské přehrady.

Zdroj: Znojemsko.cz

Britský výrobca liehovín Diageo a holandský pivovar Heineken sa dohodli na vytvorení dvoch spoločných podnikov v Juhoafrickej republike (JAR). Prvý spoločný podnik, pod obchodným menom DHN Drinks, vytvoria spoločne s namíbijským pivovarom Namibia Breweries Ltd (NBL). Nový spoločnosť zlúči ich obchodné aktivity v oblasti produkcie piva či hotových miešaných nápojov. V DHN Drinks by mali Heineken a Diageo vlastniť po 42,25 % a zvyšný 15,5-percentný podiel by mal pripadnúť NBL.

Cieľom druhého spoločného podniku je výstavba a prevádzkovanie pivovaru v juhoafrickej provincii Gauteng. Pivovar by mal disponovať začiatočnou výrobnou kapacitou 3 mil. hektolitrov, pričom 75-percentný podiel v tomto podniku by patril Heinekenu a štvrtinový podiel by získal Diageo. Heineken by mal do obidvoch firiem celkovo investovať 260 mil. eur, zatiaľ čo Diageo by mal počas prvých dvoch rokov do spoločných podnikov vložiť 100 mil. britských libier (GBP).

Skupina Heineken pôsobí aj na slovenskom trhu, a to prostredníctvom spoločnosti Heineken Slovensko, ktorá má v ponuke pivo značiek Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zo zahraničných značiek reprezentuje Heineken Starobrno a Desperados. Heineken Slovensko je zároveň najväčším domácim výrobcom a vývozcom sladu.

Zdroj: SME

Mezi Evropany představuje pivo silný socializující prvek. Pro každé pohlaví ale trochu jiným způsobem. 41 procent žen na pivo zajde nejraději se svým partnerem. Pivo s přítelkyní sice není tabu ani pro evropské muže, 24 procent mužů zajde na jedno nejraději právě s ní, ale větší část pivního času muži přece jen věnují přátelům. Na rozdíly ve vnímání pivní kultury u evropských mužů a žen poukazuje výzkum SABMiller*.

Nikoho nepřekvapí, že muži konzumují pivo častěji a ve větším množství než ženy. Evropané vypijí ročně v průměru 143 litrů piva, Evropanky pak méně než polovinu (63 litrů). Co ovšem sbližuje nejen ženy a muže, ale všechny evropské země, je způsob konzumace piva. V porovnání s USA, kde se pivo pije nejčastěji přímo z láhve či plechovky, dají Evropané přednost pivu ve sklenici. Pivo přímo z láhve preferuje pouze 6 procent evropských mužů, respektive 5 procent Evropanek.

Polovina Evropanek nikdy nepije pivo sama

Když evropské ženy sedí v restauraci nebo v baru samy (například na někoho čekají nebo jdou samy na oběd), 46 procent z nich si nikdy nedá pivo. Naopak mezi muži by jen čtvrtina nikdy nepila pivo sama, pro většinu z nich to tedy není situace, kdy by si oblíbený nápoj měli odepřít.

Záleží na příležitosti

Na rodiném obědě si pivo vychutnají stejně často muži (81 procent) i ženy (82 procent). Na obchodním jednání však v Evropě moc často sklenici piva na stole neuvidíte. Při schůzce s obchodním partnerem si pivo objedná třetina Evropanů, ale pouze 21 procent Evropanek. Ještě méně obvyklé bývá pivo při sportovních akcích. Pivo při sportu si dá 12 procent a o polovinu méně žen, tedy pouhých 6 procent.

*Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zdar Pifkapifci a Pifkapifky !

Uš mi i vyčítaly (hlavně ony) proč je uvádím aš na druhém místě, ale je vás, holky moje, fakale míň (alespoň co se milek pifka týče) a tak sorráč.

Na tento mejl jsem se chystal poměrně dlouho. A ejhle je to tady. Oč jde ? O nic menšího než o změnu desiny v Tramu !!! Skoro celou dobu co máme v hospodě štvrtou pípu, tak jsme čelili otázkám : Proč pořád Gambrinus ?, A nechtělo by to změnit ?, Ta druhá pípa Vám kazí dojem z té čtvrté !, Je tolik skvělých desítek a Ty točíš ten Gambrihnus atd., atd. No jo, ono se to hezky radí, když nemáš co ztratit a když Ti Tvá rada nevyjde, tak pokrčíš rameny, žes to jako myslel dobře… Mě, ač se to nezdá, tak pořád výtoč stojí a padá s desítkou a tak jsem byl opatrnost sama a šel na to pomalu a zlehka. Nicméně jsem slíbil už loni a nejenom členům SPP, že po Novém roce s tím něco udělám. A hle první nástřel je tu ! Určitě znáte z reklam, jak se rodil Pardál a tak s tím otravovat nebudu jen musím říc, že ať už je to pravda či není, tak PR co si na to ti Budvaráci najali odvedla sqělou práci !!!. Spíš napíšu jak jsem se k němu dostal. Loni něgdy na jaře byla pravidelná ochutnáfka pif v Piv. domě pod vedením H+H a tam jako přequapení se ochutnával i Pardál. Já z Budějic od Budvarů jsem snad dobrou desinu nepil a tak jsem k tomu přistupoval velmi skepticky… Ale musel jsem konstatovat : Tak jestli vám vydrží tahle chuť i při velkovýrobě, tak klobouk dolů. No a letos v lednu jsem ho ochutnal znovu (hned jak ho uvolnili pro celou ČR) a už s kloboukem dole jsem přivítal Pardála nejdříf na štyrce a gdyž fšem pro hospodu důležitejm štamgastům chutnal, tak jsem utnul Géčko a nasadil tohle zvíře…

Jak dlouho vydrží bude záležet na vás. Jestli vám zachutná tak, že ho budete chtít ve výběhu na stálo, či mě s ním za čas pošlete se vycpat a já se budu poohlížet po jiném nevycpaném drafci… To fše se teprf hukáže. Jen jedno vím jistě: Géčkem Vaše ctěné chuťové pohárky už otravovat nebudu .

Jen dovětek. Je mi to na jednu stranu docela líto, co během pár let provedli s (ne)chutí desiny Gambrinusu, (že Pepuško) ale takovej už je asi život, že to co je dobrý dneska nemusí být dobrý za pár let. A to je škoda . Ostatně se přesvědčíme po Pardálofsku co s tou chutí bude za pár let, že…

O dalších pifkách co budou na štyrce zase jindy. Jen (aby měli vzteka ti co nechodí ) co jsme točili naposled : po STOfkovém úžasném Joe’s Garážofským Freak Outu (dle mne i mnohých štamgastů mnohem lepčí jak Guinness!!!), byl zase po dlouhé době Bitter 11° kvasnicový – ňamina a pak mi dovezl svoji úplně sqělou zlatou vídeňskou 14° Tomáš Mikulica z Chýně !!! Tak to prý byla taky bomba. Já nevím – byl únor, ale kdyš jsem to ochutnal 1. 3., byť z Petky – co mi Martinka zachránila -, tak mi nezbývá než souhlasit. Pak ještě proběhla 28 minutová čepovačka Pepřového pifka od Opatů = Raduna veliká !!!

Toť fše.

S pozdravem:

Českému pifku zdar !

Jirka Bejček Stehlíček.

První Pivní Tramway.

Hospoda sta druhů pif.

Zdroj: Klub PIVO na diskusním serveru Lopuch | Autor: Kacir

Banky lákají investory na podílové fondy zaměřené na přitažlivé obory. ČSOB vsadila na vztah Čechů k pivu.

Speciální podílový fond obsahující výhradně akcie významných světových pivovarů představila Československá obchodní banka. Reaguje tak na sílící zájem investorů o fondy zaměřené pouze na jedno odvětví.

„Vybíráme především fondy, které lze aplikovat na české prostředí. Češi jsou velkými konzumenty piva, takže věříme, že je tato příležitost zaujme,“ vysvětlil mluvčí ČSOB Tomáš Kopecký.

Banka se novým produktem snaží navázat například na velký úspěch fondu, který byl zaměřen na firmy obchodující s vodou. Ten byl předčasně vyčerpán již po dvou týdnech, kdy do něj klienti investovali průměrně 54 milionů korun denně. Celkem to bylo 880 milionů korun.

„Tento druh fondů se v posledních letech těší obrovské, stále rostoucí popularitě. Je to ideální cesta pro aktivní investory, jak zužitkovat své znalosti v oboru,“ uvedl David Marek, analytik společnosti Patria Finance.

Odvětvové fondy jsou lákavé zejména pro investory, kteří sice mají obecný přehled o daném sektoru, ale nemají již tolik informací o jednotlivých titulech. Některé investiční banky se na tyto produkty přímo specializují a připravují pro banky fondy na konkrétní objednávku.

„Je to zajímavé z hlediska marketingu i tím, že klientům jsou tyto fondy bližší. U běžných fondů si pod názvy firem mnohdy nedokážou nic konkrétního představit,“ řekla mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková.

Boj o pozornost investorů Česká spořitelna nabízí například fond zaměřený na farmacii, informační technologie nebo biotechnologie. Velký zájem nyní banka očekává o akcie společností, které působí v oblasti ochrany životního prostředí. Klimatický fond, který je specializovaný na firmy bojující proti znečištění ovzduší, již uvedla také ČSOB.

Tyto investice poměrně snadno přitahují pozornost klientů i médií, a podle Gajduškové proto mají velkou budoucnost. Akciové fondy se tak postupně stávají oblastí, kde kromě znalosti situace na trhu rozhoduje i přitažlivost oboru.

Omezení portfolia na jeden obor přináší rovněž ekonomické výhody. „Odvětvové fondy mohou dobře reagovat na to, co se děje v ekonomice. Ne každý obor je totiž vývojem ovlivněn stejně,“ upozornil Dalibor Mátl ze společnosti Atlantik FT. Rozvoj podle něj zaznamenaly fondy především poté, co přestaly rozlišovat firmy podle země původu. V dnešní globalizované ekonomice tak nahradily regionální diverzifikaci.

Nestabilita na světových burzách nyní akciovým fondům příliš nesvědčí, a odvětvové fondy tak nabízejí možnost, jak zájem investorů oživit. Během ledna totiž akciové fondy celkově prodělaly, například největší tuzemský akciový fond ING ztratil téměř 16 procent.

Češi během minulého roku do podílových fondů přidali 44 miliard korun a celkový objem takto uloženého kapitálu se vyhoupl na 315 miliard.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Vojtěch Bednář

Pivní sklenice Pilsner Urquell dostaly nový háv od známého designéra Ronyho Plesla. Jejich novou podobu dnes představil Plzeňský Prazdroj. V českých restauracích a hospodách se sklenice začnou objevovat od června letošního roku.

Sklenice budou o polovinu lehčí než nyní. Nový vzhled získá půllitrové i třetinkové provedení.

"Kromě snížení hmotnosti bylo hlavním záměrem sjednocení designu s ostatními prvky portfolia značky, jako je například džbánek nebo pohár s nožkou. Proto jsou sklenice vyráběny technikou lisofoukání, která umožňuje dosáhnout tenkostěnného provedení," řekl manažer marketingu Plzeňského Prazdroje Vladimír Přibil.

Nové sklenice nahradí původní typy během následujících dvou let. Celkem jich Plzeňský Prazdroj na trh uvede téměř 1,2 milionu.

Výrobcem sklenic je sklárna z italského Borgonova. "Tvar sklenice je vysoce ergonomický, velmi dobře se drží při konzumaci, ale i následně při mytí. Paprskovité výbrusy," řekl designér Rony Plesl.

Pro pivo Pilsner Urquell se nyní používá celkem sedm různých modelů. Nové budou na trh uváděny postupně, původní typy ukončí svou životnost přirozeným opotřebením.

Pivní sklenice v číslech

Hmotnost sklenice:

váha původní sklenice 0,5 l = 620 g

váha nové sklenice 0,5 l = 340 g

váha původní sklenice 0,3 l = 450 g

váha nové sklenice 0,3 l = 250 g

Plzeňský Prazdroj má na tuzemském trhu asi 8,5 milionu kusů všech typů sklenic v rámci celého portfolia. Z toho 2,6 milionů tvoří sklenice Pilsner Urquell.

Video zde ...

Další fotky zde ...

Zdroj: iDnes.cz

Chcete se stát profesionálními ochutnavači piva? Budete asi zklamaní, ale taková profese dnes v Česku neexistuje. „Kvalitu hodnotí sládci, mistři, zkrátka lidé z výroby,“ boří sen mnoha pivařů o ideálním zaměstnání sládková Nataša Rousková z přerovského Zubra, který na soutěži Zlatý pohár Pivex získal v pondělí několik ocenění.

„Odborník totiž ví, co má v pivu hledat a co za kterou složkou chuti stojí.“ Na soutěži vzorky nejdříve projdou laboratorní kontrolou, kde vědci z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského zjistí, zda vůbec splňují zákonné normy.„Ale podle vědců je dnes pivo skoro všechno,“ směje se vedoucí laboratoře Zubru Šárka Svobodová.

Proto poté nastupují právě degustátoři, aby posoudili kvalitu piva. Hodnotí vždy pět anonymních vzorků, pak následuje pauza na regeneraci chuťových pohárků. Degustátor nejdříve posoudí kvalitu pěny, tedy její soudržnost, trvanlivost a výšku. Pak pozvedne sklenici proti světlu a zjistí čirost a barvu piva. Speciálně barva je u většiny českých piv sytější než v zahraničí. „Je to dáno tradiční výrobou, při níž v pivu zůstává více extraktů, které určují jeho barvu a chuť,“ dodává Svobodová. Dále degustátor zamíchá sklenkou, aby uvolnil vůni. Ta by měla souznít s chutí piva. A nakonec přichází na řadu vlastní chuť. U té se hodnotí nejen hořkost piva, ale i plnost chuti, intenzita a charakter hořkosti. „Zkušený degustátor například pozná, z jakého chmele jsme pivo uvařili. Ten je ale každý rok jiný, záleží na počasí. Není proto jednoduché vařit z něj pořád to stejné pivo,“dodává Svobodová.

Billboardy řady značek dnes tvrdí, že právě jejich pivo je pivem roku. Jak poznat, že je to pravda? „Každý pivovar se chce pyšnit touto značkou. Dokládá to i počet pivních soutěží. Ale všechna kritéria, tedy vědeckou analýzu, degustaci a dohled notáře dnes splňují pouze dvě soutěže. Pivex a České pivo,“ říká Rousková.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Martinec

Pivovar Ostravar vstoupil na trh plechovkového piva.

„Vycházíme vstříc poptávce našich spotřebitelů, kteří stále více preferují tento typ balení,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci manažer značky Ostravar Pavel Barvík,.

Podle zástupců pivovaru si značka Ostravar v kraji dlouhodobě udržuje velmi silnou pozici.

„I přes velmi mírný růst celého českého pivního trhu se v loňském roce prodeje piva Ostravar zvýšily meziročně o tři a půl procenta. Podobné nárůsty vykazujeme už několik posledních let,“ dodal Barvík.

V plechovkách bude na trhu Ostravar Originál,který v roce 2004 získal certifikát kvality na soutěži Pivex a o rok později obsadil první místo v soutěži České pivo.

Ostravské pivo v plechovkách se právě v těchto dnech dostává na regály prodejen. Uvedení na trh bude provázet reklamní kampaň Valime ven. „Chceme umožnit, aby naše pivo nebylo jen v hospodách, ale všude tam, kde lidé tráví volný čas,“ řekl Barvík.

Zdroj: MF Dnes

Aktivita pivného Kalt Bier klubu pokračuje, čoho svedkom bolo druhé stretnutie jeho členov a priaznivcov dobrého piva dňa 1. februára tohto roku v košickom podniku Vigvam pub.

Prvé (zatiaľ druhé v poradí) stretnutie na košickej pôde zorganizovali spoločne, materský klub z Rožňavy a košický Kalt Bier klub Vigvam pub. Hosťom večera bol Ing. Ján Pokrievka, prezident SAHP a popredný slovenský homebrevár (domáci varič piva) s prednáškou o vzniku, dôvodoch a praktizovaní varenia piva v domácich podmienkach.

Úvodom p. Bc Kovács zhodnotil účasť a výsledky slovenských zástupcov na jednej z najpresížnejších pivných súťaží v strednej Európe “Česká pivní pečeť” Tábor 2008 ako úspešnú, veď v kategórii svetlé výčapné pivo sa na 2. mieste umiestnil Urpiner 10% z Banskobystrického pivovaru s.r.o., Banská Bystrica, v kategórii tmavé výčapné pivo na 3. mieste Steiger 10% tmavý z Pivovaru Steiger a.s., Vyhne a v kategórii tmavé špeciálne pivo na 3. mieste Brokát tmavý 13% z Pivovaru Kaltenecker Rožňava.

Účastníci mali možnosť ako prví ochutnať 14 stupňové polotmavé kvasnicové pivo typu India Pale Ale z pivovaru Kaltenecker, tento špeciál nebol na Slovensku podľa dostupných informácií doteraz uvarený.

Hlavnou témou večera bola prednáška: Domáce varenie piva, ktorú predniesol skúsený homebrevár p. Ing. Pokrievka. Prednáška zasvetila účastníkov do histórie, vývoja a praxe varenia piva v domácnosti, ktoré v súčastnosti zaznamenáva vo svete zvýšený záujem. V susednom Česku je niekoľko desiatok varičov domáceho piva, na Slovensku je to pomenej, ale odvážlivci, či skôr zanietenci sa nájdu aj tu (p. Ing. Pokrievka, JUDr. Postha, Ing. Dalibor Hanzel, Jaroslav Štofko, Ladislav Mókoš, Gabriel Marencsák, Jaroslav Krsek, Ivan Ozábal a iste aj iní, o ktorých nemám vedomosť).

Homebrewing ako taký začali oživovať v USA z dôvodu globalizácie a uniformity produkcie tamojších pivovarníckych spoločností a poznaniu, že v dobách minulých sa bežne pivo varilo aj v malom, teda v domácich podmienkach. Dnes je homebrewing v USA veľmi populárny, je zastrešený organizačne, ročne sa usporiadava niekoľko festivalov varičov domáceho piva a má aj túto činnosť ošetrenú legislatívne. V Čechách je ako som spomínal situácia taktiež priaznivá, množstvo varičov domáceho piva si môže svoj mok variť až do množstva 200l ročne a podľa informačného šuchu aj v budúcom ročníku pivnej degustačnej súťaže v Tábore má byť zaradená aj nová kategória - homebreving.

Podľa p. Ing. Pokrievku domáce varenie piva sa dá v základe rozdeliť na dve kategórie, varenie z hotových koncentrátov a varenie piva zo základných surovín. Ďaľším dôležitým rozdelením je typ kvasenia, spodné alebo vrchné. Všeobecne sa dá povedať, že variči, ktorí uprednstňujú varenie piva v domácich podmienkách z hotových koncentrátov využívajú skôr vrchné kvasenie a variči zo základných surovín, ktoré je pracnejšie a zložitejšie, časovo náročnejšie, využívajú spodný typ kvasenia.

Ing. Pokrievka využíva na varenie piva v domácich podmienkach varenie z koncentrátov, ktoré sa mu osvedčilo, je časovo menej náročné a hlavne pri dodržaní postupu bol s výsledkom vždy spokojný a nie len on. Ako ukážku svojho umenia doniesol na ochutnanie dva druhy ním uvareného piva Pokrovar, vareného z koncentrátov Cooper Draught a Cooper Stout. Taktiež detailne, aj s fotodokumentáciou predstavil postup varenia piva.

Ako na minulom stretnutí v Rožňave, aj na tomto stretnutí bola súčasťou aj anonymná degustácia pív, ktorú tentoraz riadil autor článku “bobo” v spolupráci s majiteľom Vigvam pubu p. R. Čechom. Na degustáciu bolo pripravených 12 vzoriek piva rôznych kategórií a krajín (Nemecko, Rakúsko, Francúzsko, Rusko, Ukrajina, Švédsko a Tunisko). Samotná degustácia bola rozdelená do troch častí, kde účastníci posudzovali a hodnotili po 4 pivá z ktorých nakoniec po sčítaní bodov určili nakoniec tri najlepšie, podľa nich víťazné.

V prvej časti prvé miesto obsadila vzorka č. 2 Marstons Pedigree 4,5% s 19 bodmi, v druhej časti vzorka č.8 Spendrups Julbrygd 5,3% s 18 bodmi a v tretej časti vzorka č.9 Paulaner Hefeweissbier 5,6% s 13 bodmi.

Konečné poradie hodnotenia bolo nasledovné:

1. miesto Paulaner Hefeweissbier 5,6%

2. miesto Spendrups Julbrygd 5,3%

3. miesto Marstons Pedigree 4,5%

Účastníci po degustačnom hodnotení pív, ich rôznorodých štýlov a získaných skúsenostiach, sa zhodli na tom, že v budúcnosti sa budú hodnotiť pivá v daných zaužívaných kategóriách.

Zoznam pív a ich poradie v akom boli degustované:

1. SKOL, svetlé výčapné pivo, 4,0% alk., Braun Union Ostereich, Rakúsko

2. Marstons Pedigree, bitter ale, 4,5% alk., Marstons plc, Staffordshire, Anglicko

3. Erdinger Champ, pšeničné pivo, 4,7% alk., Erdinger Weissbräu, Erding, Nemecko

4. Kronenbourg 1664, svetlý prémiový ležiak, 5,0% alk., Brasseries Kronenbourg, Francúzsko

5. Kolekcija Ziberta Klasične Nimetske Pšenične, pšeničný špeciál, 5,2% alk., Obolon, Fastiv, Ukrajina

6. Obolon Magnat, svetlý prémiový ležiak, 5,2% alk., Obolon, Kiev, Ukrajina

7. Nils Oscar God Lager, svetlý ležiak dortmundského typu, 5,3% alk., Nils Oscar, Nykoping, Švédsko

8. Spendrups Julbrygd, ležiak viedenského typu, 5,3% alk., Spendrups Bryggeri, Grängesberg, Švédsko

9. Paulaner Hefeweissbier, pšeničné pivo, 5,6% alk., Paulaner Brauerei, Mníchov, Nemecko

10. 33 extra Dry, svetlý ležiak plzeňského typu, 6,0% alk., SFBT, Tunis, Tunisko

11. Swedish Elk Brew X-Strong, špeciál ležiak Malt Liquor, 7,5% alk., Kopparbergs Bryggeri, Švédsko

12. Baltika 9 Krepkoe, svetlý ležiak špeciál, 9,0% alk., Baltika Brewery - BBH, St. Peterburg, Rusko

Na záver členovia klubu, priaznivci a pivní gurmáni zakončili stretnutie družnou debatou pri dobrom pive a očakávaním na ďaľšiu novinku na slovenskom pivnom trhu, pivom typu Märzen.

Zdroj a foto: KaltBier Košice

Velkou šanci najít trvalé místo přináší lidem bez práce začátek letní sezony v pivovarech.

„Pro sezonní práce plánuje pivovar přijmout šedesát zaměstnanců, těm nejlepším pak umožní stát se součástí týmu pivovaru,“ řekl mediální zástupce nošovického pivovaru Radegast Pavel Sobol.

Nové zaměstnance pivovar přijímá hlavně kvůli nárůstu výroby v letních měsících. „Tito lidé pracují zejména jako obsluha stáčecí linky, skladníci, případně vykonávají další pomocné práce,“ přiblížil náplň činnosti sezonních zaměstnanců manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Hlavní sezona v pivovaru začíná 1. dubna a končí 30. září a možnost získání trvalého pracovního poměru by měla lákat hlavně nezaměstnané v bývalém okrese Frýdek-Místek, kde pivovar leží.

Zdroj: MF Dnes

Nejlepšími tuzemskými pivy pro letošní rok jsou Zubr, Litovel a Primátor Nealko. Rozhodli o tom profesionální degustátoři v rámci šestnáctého ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo roku 2008.

Pivo Zubr Premium je podle poroty nejlepším ležákem a pivo Zubr Gold je pak absolutním vítězem mezi světlými výčepními pivy u nás a může se tak pyšnit titulem Pivo roku 2008. Pivovarnický koncern ze střední Moravy získal ocenění už v minulých letech, letos si ale odváží pět z celkově devíti udělovaných medailí.

„Loni jsme na Pivexu získali většinu udělovaných ocenění a letos je úspěch skutečně mimořádný. Jen vzácně se totiž podaří získat dvakrát zlato pro jednu značku a navíc si odvézt většinu udělovaných medailí,“ komentoval výsledky Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarnické skupiny Zubr, Holba, Litovel. Za úspěchem podle něj stojí především dodržování tradičních pivovarských postupů, které sice prodražují výrobu, ale konečnému spotřebiteli přináší daleko lepší chuťový zážitek.

„V porovnání s běžnými europivy je výroba těch našich až dvakrát delší a tedy náročnější nejen kapacitně a energeticky. Dostatečně dlouhé procesy vaření, kvašení i zrání dávají pivu jeho plnou vyváženou chuť, kterou konzumenti požadují a dokáží ji ocenit,“ informovala Deník sládková přerovského Zubru Nataša Rousková. Hegemonii piv ze střední Moravy dokázal letos na prvních příčkách soutěže narušit v kategorii nealkoholických piv jen Primátor Nealko z produkce pivovaru Náchod. Právě piva s minimálním množství alkoholu nyní v Česku zažívají velký rozmach, jen loni jich pivovary vyprodukovaly dvojnásobné množství proti roku 2006.

ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2008, výsledky:

Kategorie světlý ležák

Vítěz ZUBR Premium

2. místo LITOVEL Premium

3. místo HOSTAN Hradní

Kategorie světlé výčepní pivo

Vítěz ZUBR Gold

2. místo STAROPRAMEN světlý

3. místo ZUBR Classic

Kategorie nealkoholické pivo

Vítěz PRIMÁTOR Nealko

2. místo LITOVEL Free

3. místo RADEGAST BIRREL

Zdroj: Deník | Autor: Jan Klička

Raritní pikopivovar,o v roce 2008 a umístěný v areálu penziónu Letohrádek ve Frýdlantě nad Ostravicí, se řadí s jednou várkou o objemu cca 40 l mezi nejmenší komerční pivovárky u nás.

Ačkoliv se zdánlivě jedná pouze o funkční model vybavení varny, včetně celomosazných kotlů, lze i tady uvařit klasickou technologií "na starý způsob" chutné pivo. Na

konci roku 2007 a začátkem roku 2008 proběhly ve zdejších prostorách zkušební várky nefiltrovaného tmavého speciálu s názvem Pivo z Letohrádku. Následné spodní kvašení a dozrávání piva pak probíhá při optimálních teplotách v prostorách Městského pivovaru ve Štramberku.

Naším záměrem je výrazně odlišit chuť Piva z Letohrádku od běžně dostupných produktů ve zdejší oblasti a tím zvýraznit jeho výjimečnost. Tomu je přizpůsobeno i použití celkem čtyř různých druhů ječného sladu a vysoký stupeň prokvašení mladiny.

Předpokládaná výroba jedné várky tmavého piva týdně bude pravidelně vyčepována po dozrání piva (cca po 4 týdnech ) v prostorách penziónu Letohrádek. Pivo z Letohrádku je nabízeno od 16.2. každou sobotu v prostorách penzionu Letohrádek.

Zdroj: Relax v Podhůří Beskyd

V letošním roce bude dokončena rekonstrukce hospodářských budov kozlovického fojtství, které jsou mimo jiné určeny k vybudování malého pivovaru. Očekávání obyvatel Kozlovic a příznivců speciální nabídky našeho národního nápoje z širokého okolí bude naplněno 20. prosince 2008. V tomto dni určeném kozlovické části festivalu Souznění bude slavnostně otevřen i pivovar v areálu na fojtství.

Provozovatel pivovaru oslovuje širokou veřejnost v zájmu nalezení nejvhodnějšího názvu pro jednotlivé druhy piv vařených v Kozlovicích.

Nabízíme vám účast v anketě, kterou chceme zjistit odezvu na návrhy názvů piv základní nabídky a nalézt zajímavý název pro pivo speciální. Návrhy pojmenování dvou hlavních typů piv se odkazují k tradicím Kozlovic a dosud jsou tyto pojmy v povědomí veřejnosti s obcí pevně spojeny díky aktivitám jejích obyvatel.

Navrženy jsou názvy "Valašský vojvoda" pro světlé a "Kozlovický fojt" pro tmavé pivo.

Název pro sváteční pivo, které by se v areálu Fojtství vařilo příležitostně - například v rámci oslav a

festivalů - vzejde výhradně z nejlepších návrhů účastníků ankety.

Prosíme o vyplnění anketního lístku a odevzdání do schránek umístěných na těchto sběrných místech: Areál Fojtství, Kozlovice č.p. 1; Areál Na mlýně, Kozlovice č. p. 130; Infocentrum Relax v podhůří Beskyd, Náměstí 40, Štramberk; dále do sběrné schránky v prostorách OÚ Kozlovice. Vyplněný anketní lístek můžete zaslat i do redakce Trubače (Náměstí 30, 742 66 Štramberk). Anketa bude uzavřena 10. dubna 2008.

Vítěz ankety bude vyhlášen prostřednictvím stránek květnového Trubače a cena předána při slavnostním otevření pivovaru v Kozlovicích 20.12. 2008.

Více informací podá Infocentrum relax v podhůří Beskyd, Náměstí 30, 742 66 Štramberk, tel:. 556 801 935, infocentrum@relaxvpodhuri.cz.

Zdroj: Relax v Podhůří Beskyd

Vichřice Emma zkomplikovala montáž tří obřích pivních tanků v areálu pivovaru. Nakonec se to zdařilo pouze u jednoho. Zbylé dva přijdou na řadu dnes.

Vzhůru do pivovaru! Nadměrný náklad, který vezl tři obří pivní tanky projel v sobotu ráno také kruhovým objezdem u obchodního centra Globus.

Tanky dopravila do pivovaru kolona v sobotu kolem třetí hodiny ranní. Doprovázely ji zaměstnanci elektráren, kteří na některých místech museli nadzvedávat či stříhat dráty elektrického vedení.

Unikátní náklad dosud největších tanků pro zrání piva bylo třeba přesunout ze severočeských Lovosic do Plzně. Cesta začala ve čtvrtek ve dvacet hodin.

„Délka soupravy je 34 metrů, konvoj váží 68,4 tun a dosahuje 6,35 metru do šířky a 7,5 metru do výšky. Délka trasy je 171 km,“ informovala Soňa Hendrychová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy.

V obcích, kudy transport projížděl, vypínali pracovníci ČEZu elektrické vedení. „Měsíc před transportem pracovníci vyhodnocovali trasu a zjišťovali, kde bude náklad křižovat vedení,“ uvedla Hendrychová.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaind | Foto: Zdeněk Vaiz

Za špatně označenou jízdenku v budějovické MHD už nehrozí pokuty. Do vozu může víc kočárků.

Speciálním autobusem Pardál jezdí od víkendu cestující městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích. K nástupu do vozu je láká celkem třicet 'pijáků', kteří se na vývoji stejnojmenného piva Budějovického Budvaru podíleli.

„Slavíme tím i první narozeniny této značky. Chtěli jsme, aby byl autobus hlavně legrační. Například na stropě vznikla iluze díry, odkud na cestující spolutvůrci piva jakoby shlížejí,“ popsal mluvčí pivovaru Petr Samec.

Nový nízkopodlažní autobus U Pardála lidé potkají téměř na všech linkách. Dopravní podnik ho bude využívat podle potřeby. Pivo zdarma v něm cestující sice nedostanou, zato mohou využívat další novinky, které jim jízdu městskou hromadnou dopravou zpříjemní.

Ti, kteří ztratí časovou předplatní jízdenku do autobusů, mohou od 1. března požádat dopravce o její kopii. Zatímco dříve si museli koupit nový kupon za plnou cenu, nyní zaplatí jen sto korun za vydání duplikátu.

Kopie kuponu bude nyní místo 1 370 stát jen 75 korun „Když někdo ztratil například čtvrtletní kupon pro dvě zóny, nenávratně přišel až o 1 370 korun. Chceme tímto opatřením vyjít našim zákazníkům vstříc,“ upřesnil novinku Daniel Jírovec z dopravního podniku města.

Dodal, že za vystavení nové průkazky s fotografií zaplatí lidé 25 korun, kopie kuponu je bude stát 75 korun. S sebou si musí vzít jen občanský průkaz. Další informace už obsluze za přepážkou ukáže počítač.

Předplatitelé, kteří nemohli časový kupon využívat, mohou navíc požádat o vrácení části peněz. Musí ale dokázat, že autobusy skutečně nejezdili, například že se odstěhovali nebo byli v době jeho platnosti v nemocnici.

Tisícikorunová pokuta už nehrozí člověku, který si ve voze špatně označil kusovou jízdenku. Stačilo lístek do strojku vložit špatnou stranou a revizoři ho už považovali za neplatný.

„Nyní jen člověka vyzvou, aby si lístek znovu označil na správném místě. Pokutu platit nebude,“ vysvětlil českobudějovický primátor Juraj Thoma.

Ulehčí i maminkám s kočárky Cestování městskými autobusy by mělo být lehčí také pro maminky s kočárky. Podle přepravního řádu totiž mohl být ve voze jen jeden kočárek s dítětem, další už řidiči často odmítali.

„Několikrát se mi stalo, že jsem zůstala na zastávce a musela čekat na další autobus. Přitom bychom se do vozu k dalšímu kočárku vešli. Záleží hodně na šoférech. Teď už budu mít důvod se ohradit,“ řekla matka dvou malých dětí Simona Kovářová z Rožnova.

Pokud totiž nebude autobus plný lidí, bude podle nových pravidel moci vzít kočárků více. Město chce navíc co nejdříve prosadit, aby maminka nebo tatínek, kteří je doprovázejí, mohli s malým dítětem cestovat zdarma.

Obyvatelé Českých Budějovic tyto změny vítají. Podle nich ale mohl dopravní podnik takové služby zavést už dávno.

„Konečně se po velkém zdražení udělalo něco i pro zákazníky. Dvanáct korun za nejlevnější jízdenku se mi ale zdá pořád moc,“ poznamenal Petr Škoda, který žije v centru města.

Zdroj: MF Dnes

Jedna z nejmenších sladoven v České republice ze sebe oprášila poslední zbytky popela a znovu rozjíždí výrobu.

Přesně před dvěma roky se sladovna místního pivovaru ocitla v plamenech. Přestože tu na smutnou událost nikdo ze zaměstnanců už nechce vzpomínat, ohořelé, zčernalé dveře si tu jako memento nechávají dál.

„Bylo to tu jedno velké spáleniště. Původní masivní trámoví, unikátní systém výtahů i zásoby ječmene a sladu skončily v ohni. Z budovy zbyly jen obvodové zdi,“ vzpomíná ředitel pivovaru Milan Vedra.

Krátce po rozsáhlém požáru sladovny propukl v areálu další, tentokrát ve varně piva. Založil ho jeden z tehdejších zaměstnanců pivovaru. Celkem způsobil škody za 10 milionů korun.

Vratislav Novotný pracoval v pivovaru i před požárem. Podílel se na odklízení jeho následků.

„Od podzimu minulého roku tu jsem čtyři roky. Já jsem rád, že už je to za mnou, pro nikoho tady to nebylo jednoduché,“ odpověděl na otázku, zda zná motiv paličova jednání.

„My už se k tomu nechceme vracet, nebyla to příjemná etapa. Díváme se raději dopředu,“ ukončil téma požáru ředitel Vedra.

V současné době se v Dobrušce připravují k tomu, aby se zde opět vařilo pivo. Celá budova prošla rekonstrukcí za téměř 12 milionů korun.

„I když už nejsme v památkové zóně, tak jsme se při opravách snažili přiblížit původnímu vzhledu pivovaru,“ uvedl ředitel Vedra. Takzvaná humnová sladovna je už v provozu.

„Nejprve ječmen namáčíme. Poté se rozprostře na podlaze z pískovcových kvádrů, kde klíčí. Musí se přitom pravidelně orat, tedy obracet. Naše sladovna je opravdu jedna z mála, kde se pracuje takhle tradičně. V této fázi je podíl ruční práce při výrobě sladu největší,“ popsal postup přímo v prostorách s hromadami rozprostřeného klíčícího ječmene Vedra.

Dodal, že při další fázi, sušení, už není příliš potřeba dohled člověka. Vše totiž řídí počítač, který kontroluje teplotu ječmene i jeho vlhkost.

Přestavbou prošly i další prostory pivovaru. V podzemním sklepení vzniklo několik místností s posezením a restaurace a menší varnou piva.

Sklepy bude pivovar využívat i tradičně. Pro výrobu menšího množství zlatavého moku tu jsou připraveny ve zdech zazděné nádrže, pivovarské tanky, kde by už letos měl zrát dobrušský ležák.

Fotogalerii naleznete zde ...

Zdroj: Deník

Tmavá jedenástka Steiger získava ocenenia a je ťahákom pivovaru

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne si za rok 2007 udržal tretiu priečku medzi pivovarmi na Slovensku, keď v ňom výstav piva (predaná produkcia) dosiahol 157 516 hektolitrov. Pred ním sa umiestnili veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (1 835 100 hl) a Pivovary Topvar, a.s. (1 316 391 hl). Steiger má na slovenskom trhu výroby piva 4,3- percentný podiel, ale v sortimente tmavých pív je to až 16,7 percenta. Vďačí za to svojmu 11-percentnému tmavému ležiaku, ktorý je mimoriadne obľúbený hlavne medzi ženami. Vlani ho vo Vyhniach vyrobili 11 147 hl. Začiatkom februára tohto roku získal v českom Tábore tmavý Steiger ocenenie bronzová ,,Česká pivní pečeť“ Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Lahodná chuť tohto čierneho piva spočíva v harmonickej kombinácii plzenského, bavorského, karamelového a darebného sladu. Výrazná tmavá farba, originálny buket a príjemná mäkká sladkastá chuť vyhovuje práve nežnejšej časti spotrebiteľov. Vyšší obsah alkoholu s nízkou špecifickou hmotnosťou - inou, akú majú ležiaky, umožňuje pri čapovaní vytvárať rezané - dvojfarebné pivo v jednom pohári. Takto načapované pivo má nádherný vizuálny efekt a zvláštnu príjemnú chuť. Ocenili ho aj značkou Slovak Gold“, konštatoval J.Vysloužil.

Napriek tomu, že celkový výstav piva sa medziročne takmer nezmenil, v porovnaní s rokom 2006 vzrástol v minulom roku vo Vyhniach podiel sudového piva o 7 percent, čím jeho podiel prekročil 50 percent celej produkcie. Zaujímavosťou je aj podiel ležiakov – 12%-ných pív, ktorý dosahuje až 52 percent, čo je jedna z popredných pozícií medzi pivovarmi na Slovensku. Práve tieto dva ukazovatele, podiel sudového piva a podiel ležiakov, sú dôkazom upevňovania stability na trhu, dodal J.Vysloužil.

Spoločnosť Pivovar Steiger, a.s., Vyhne zaznamenala za rok 2007 celkové tržby 278 miliónov Sk a v tomto roku by ich chcela zvýšiť o ďalších viac 100 miliónov Sk. Priniesť by to mal dôraz na kvalitu produkcie, ale aj výroba a distribúcia značiek iných pivovarov. Za posledných päť rokov pivovar investoval viac ako 140 miliónov Sk a ďalšie investičné akcie prebiehajú, alebo sa pripravujú.

Pivovar Steiger, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva 154 pracovníkov. Pivovar vo Vyhniach nadväzuje na tradíciu varenia piva v tejto obci, ktorá je známa od roku 1473. Okrem piva spoločnosť vyrába aj nealkoholický nápoj KolaLoka. Aj v januári 2007 sa vyhniansky Steiger umiestnil na treťom mieste v rebríčku predaja pivovarov pôsobiacich v SR, kedy jeho podiel na trhu predstavoval 4,3 percenta. Predaj za január 2008 dosiahol 8 804 hl piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Holandský pivovar Heineken NV kúpi rumunského výrobcu piva Bere Mures. V piatok o tom informoval Heineken bez zverejnenia finančných detailov kontraktu.

Bere Mures zamestnáva 400 ľudí a vlani predal 1,2 milióna hektolitrov piva, uviedol Heineken. Medzi jeho značky patrí Neumarkt, čo je jedno z najpopulárnejších pív v Rumunsku, a Dracula.

Heineken je už v súčasnosti najväčším predajcom piva v Rumunsku. Transakciu ešte musia schváliť regulačné úrady. V prípade jej úspešnej realizácie vzrastie podiel Heinekenu na rumunskom trhu z 26 % na 31 %. Holandský koncern predpokladá, že akvizícia prispeje k rastu zisku v roku 2009.

Zdroj: Dnes.sk

Vyběhnutím hokejisty HC Lasselsberger na pivovarskou vodárenskou věž skončí v neděli 2. března 2. ročník programu „Znáte svou plzeň?“. Zájemci mohli po tři měsíce navštívit plzeňský pivovar a Pivovarské muzeum za zvýhodněné vstupné. Jednou z doprovodných aktivit byla soutěž o pivo na celý rok zdarma. Kdo vyhraje se dozví návštěvníci pivovaru v neděli od 13 do 15 hod., kdy bude v Návštěvnickém centru autogramiáda hokejistů HC Lasselsbergeru a vybraný hokejista vyběhne až na ochoz vodárenské věže.

Od 6. prosince 2007 do konce února 2008 probíhal již program „Znáte svou plzeň?“. „Již podruhé jsme obyvatelům plzeňského regionu nabídli výhodnou návštěvu Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea v turisticky klidnějším zimním období a možnost seznámit se detailně s fenoménem, který Plzeň proslavil po celém světě,“ říká Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Plzeňského Prazdroje a dodává: „Jako novinku jsme připravili ojedinělou prohlídku interiéru vodárenské věže, která právě oslavila sté jubileum. Navíc jsme připravili tipovací soutěž o pivo na rok zdarma.“

Návštěvníci využívali snížené vstupné 100 Kč pro oba okruhy – tedy pro pivovar Plzeňský Prazdroj i Pivovarské muzeum. Každý starší 18 let se mohl zúčastnit soutěže o pivo na rok zdarma: po absolvování obou prohlídkových okruhů vyplnil kartičku s odpovědí na soutěžní otázku: „Za jak dlouho vyběhne hokejista HC Lasselsberger na vodárenskou věž?“

O plzeňském hokejistovi, který má vyběhnout na ochoz pivovarské vodárenské věže, hlasovala veřejnost na internetových stránkách www.hcplzen.cz. Na výběr byli hokejisté: Michal Důras, Roman Málek, Peter Fabuš, Tomáš Vlasák a Jan Dresler. Hlasující nakonec na věž vyšlou pravděpodobně Michala Důrase, který má zatím suverénně nejvíce hlasů. Hlasování bude definitivně skončí v pátek 29. února 2008. V neděli 2. března 2008 od 13 hod budou moci být všichni (nejen tipující) osobně přítomni finále soutěže. Akce potrvá do 15 hodin a vstup do Návštěvnického centra je zdarma.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Nůžky mezi cenami piva koupeného v obchodech a restauracích se rozevírají

Ceny lahvového desetistupňového piva prodávaného v obchodech se po výrazném zvyšování v 90. letech minulého století stabilizovaly a v poslední době se podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v průměru pohybují kolem 8,50 koruny.

Ačkoli tato loňská průměrná cena lahvové desítky byla ve srovnání s rokem 1989 více než trojnásobná, přesto lahvové pivo vyjde výrazně levněji než pivo čepované v restauracích. Obliba lahvového piva proto v poslední době roste a stále více Čechů si místo návštěvy restaurace raději vychutná láhev pěnivého moku v klidu domova.

Za průměrný plat až třikrát více piv

Podle ČSÚ byla průměrná cena lahvové desítky na pultech obchodů před rokem 1989 kvůli centrálně plánované ekonomice dlouhé roky neměnná. Například v roce 1960 stála lahvová desítka v obchodech 1,40 koruny a až v roce 1966 podražila na 1,70 koruny. Tato cena vydržela do roku 1984. V roce 1985 poskočila cena desetistupňového lahvového piva na 2,50 koruny a na této úrovni se udržela do roku 1992. Poté šly ceny lahvové desítky prudce nahoru. Již v roce 1993 se v průměru zvýšily na 4,04 koruny, o rok později na 4,81 koruny a v roce 1995 na 5,80 koruny. Od roku 1996 se ale tempo zdražování lahvové desítky zpomalilo.

I když průměrná cena lahvové desítky byla loni šestkrát vyšší než v roce 1960, Češi si jí mohli dopřát mnohem více. V roce 1960 totiž průměrná měsíční mzda 1303 koruny vystačila na nákup 930 lahvových desítek. Loni bral průměrný Čech zhruba 21 500 korun měsíčně, za což si při průměrné ceně 8,50 koruny mohl v obchodě pořídit 2529 těchto piv.

Růst brzdí řetězce

Podle odborníků růst ceny desetistupňového lahvového piva začaly v polovině 90. let minulého století brzdit obchodní řetězce, které tehdy v Česku zahájily expanzi a do své nabídky zařadily levné pivo prodávané často pod svými značkami. Například v diskontních prodejnách a některých hypermarketech lze již několik let sehnat lahvovou desítku i za méně než pět korun.

Spotřeba lahvového piva v České republice v posledních letech roste. Souvisí to s tím, že se čím dál více rozevírají nůžky mezi cenami lahvového piva zakoupeného v obchodech a cenami točeného piva v hospodách a restauracích.

Rozdíl mezi cenou půllitru stejného druhu piva zakoupeného v obchodě a v restauraci je dnes větší než deset korun, někdy však může činit až několik desítek korun. Za stejné peníze tak lze v supermarketu pořídit přinejmenším dvakrát větší množství piva v lahvích než u čepu.

Zdroj: MF Dnes