V prvej fáze štartuje v petrohradskom pivovare výroba 10-stupňového piva tejto značky a jeho stáčanie do sudov a plechoviek, plniaca linka aj na fľaše sa v Petrohrade rozbehne v januári roku 2006.

Spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. začne v najbližších dňoch v petrohradskom pivovare Heineken Brewery s výrobou piva značky Zlatý Bažant, ktorú má vo svojom portfóliu.

"V prvej fáze štartuje v petrohradskom pivovare výroba 10-stupňového piva tejto značky a jeho stáčanie do sudov a plechoviek," uviedol pre agentúru SITA hovorca firmy Heineken Slovensko Peter Švec. Dodal, že plniaca linka aj na fľaše sa v Petrohrade rozbehne v januári roku 2006. Týmto krokom ukončí Pivovar v Hurbanove export fľaškového piva značky Zlatý Bažant na ruský trh.

Dôvodom začatia licenčnej výroby Zlatého Bažanta v Rusku bol podľa Šveca výrazne sa zvyšujúci dopyt po tejto značke a neustály nárast exportu zo Slovenska. Zlatý Bažant bude po značkách Heineken a Buckler len treťou značkou z celosvetového portfólia skupiny Heineken N.V. vyrábaným lokálne v Rusku.

Spustenie licenčnej výroby bude sprevádzať aj marketingová podpora, ktorá má za úlohu zvýšiť akceptáciu značky. "K zvýšeniu konkurencieschopnosti Zlatého Bažanta nepochybne prispeje aj jej zaradenie do ponuky kompletnej distribučnej siete Heineken Rusko. Doteraz sa jeho distribúcia zabezpečovala prostredníctvom troch nezávislých importérov," vysvetlil Švec.

Ako pokračoval, spoločnosti Heineken Slovensko sa okrem Zlatého Bažanta darí na ruský trh v segmente prémiových pív úspešne umiestňovať aj pivo Kelt. Ten sa však bude pre ruský trh naďalej variť na Slovensku a exportovať vo fľaši a v plechovke.

Rusko je podľa Šveca jedným z najdynamickejšie rastúcich pivných trhov na svete. Aktuálne figuruje v prvej päťke podľa objemu predaného piva za USA, Čínou, Nemeckom a Brazíliou.

"Po intenzívnejšej sérii akvizícií v rokoch 2004 až 2005 je sieť Heineken Rusko so svojimi už desiatimi pivovarmi tretím najsilnejším hráčom s ambíciou naďalej rásť," komentoval Švec. V roku 2004 dosiahla podľa neho spotreba piva na obyvateľa 58 litrov a postupne sa bude zvyšovať na úroveň obvyklú v krajinách s pivovarníckou tradíciou.

Skupina Heineken N.V. je na Slovensku zastúpená spoločnosťou Heineken Slovensko, ktorá na slovenskom trhu pôsobí od roku 1995. Do portfólia spoločnosti Heineken Slovensko patria značky Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner, Gemer, Heineken, Amstel, Desperados a Starobrno. (e-Trend)

Před Vánocemi se objeví v některých hospodách speciální piva.

Jakou dobrotou vybočit na Vánoce z běžných pochutin? Výrobci na střední Moravě to vyřešili za vás. Na předvánoční trh chystají například speciální malinovici či pivo. I k němu se bude možné zakousnout do speciální variace pocházejí z loštické tvarůřkárny.

Sváteční speciály už zrají i v pivovaru v Litovli či hanušovické Holbě. "Sváteční speciál je vlastně třináctistupňové pivo, které obsahuje kolem šesti procent alkoholu. Byl o něj velký zájem, tak jsme ho opět zařadili do prodeje v zimních měsících, neboť takto silné pivo zahřeje," slibuje ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. Ležák se bude prodávat od prosince do května.

Hanušovičtí už uvařili Holbu Šerák Speciál 13,51 stupně. Jeho síla se podle tradice odvíjí od výšky jesenického vrcholu Šerák. "Aby získal správný říz, zraje dva měsíce v ležáckých sudech," tvrdí Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru. Před Vánocemi se do hospod dostane kolem osmi set hektolitrů a pivovar předpokládá, že na čepu vydrží do konce tohoto roku.

Pivovary vaří speciální piva v limitovaných sériích pouze několikrát do roka. "Oblíbili si je především znalci. Etikety speciálů jsou také vyhledávaným sběratelským artiklem," podotkl mediální zástupce litovelského pivovaru Miroslav Slaný.

Pozadu nezůstávají ani další firmy. Například prostějovská palírna U Zeleného stromu nabídne speciální malinovici a tvarůžkárna v Lošticích vyrábí sváteční tyčinky (iDnes)

Heineken ho do tejto krajiny presúva len ako svoju tretiu novú značku

Po dávnejšom spustení licenčných výrob hurbanovského piva Zlatý Bažant v Maďarsku a Česku rozbieha holandský Heineken produkciu tejto svojej slovenskej značky už aj v Rusku. Koncern začal Bažanta od začiatku tohto mesiaca variť vo svojom petrohradskom pivovare Heineken Brewery.

Predpokladaný úspech projektu má zabezpečiť to, že Heineken do Ruska dlhšie vyvážal Bažanta aj priamo zo slovenskej výroby. Navyše, značka bola v tejto krajine známa ešte z čias, keď oba štáty patrili do socialistického bloku.

Z hurbanovského pivovaru, dcérskej firmy Heinekenu Slovensko, sa v posledných rokoch vozilo do Ruska vždy niekoľko desiatok tisíc hektolitrov piva.

Najdôležitejším zahraničným trhom však stále pre Heineken Slovensko ostáva susedné Česko, kde ročne predá zhruba stotisíc hektolitrov piva. Rusko sa však tiež priraďuje k prioritným oblastiam.

Táto svetová veľmoc patrí k najdynamickejšie rastúcim pivárskym trhom a aj predaj Zlatého Bažanta sa tam za prvých deväť mesiacov tohto roku zvýšil takmer o dve tretiny. Holandský koncern okrem slovenskej značky priniesol do Ruska už iba dva nové brandy – Heineken a Buckler. (eTrend)

Napriek 7-% poklesu spotreby piva na Slovensku sa bratislavský Pivovar Stein, a. s., neobáva hospodárskeho výsledku. Od januára do októbra Stein predal 121 417 hektolitrov (hl) piva, čo predstavuje 84,91 % ročného plánu. Ako uviedol predseda predstavenstva spoločnosti Marian Beňo, index rastu v porovnaní s rovnakým obdobím minulého roku je 104,5. Očakáva, že koncoročný plánovaný hospodársky výsledok Stein mierne prekročí.

Spoločnosť Stein je majetkovo plne vo vlastníctve slovenského kapitálu, čo v konkurencii dvoch kľúčových medzinárodných reťazcov, vyrábajúcich pivo na Slovensku, vytvára zložitejšie konkurenčné prostredie. Trh však neváha obohatiť o nové segmenty. Pred Vianocami prichádza Stein so 14-stupňovým svetlým Ležiakom špeciál, ktorý by mal osloviť najmä labužníkov kvalitného piva. Odporúčaná maloobchodná cena za pol litra je len 13,90 Sk. (Orange)

Na téměř dvojnásobek loňského výstavu piva zřejmě uvaří letos hlučínský pivovar, který má nového majitele, ostravskou firmu Avar Plus s.r.o. (jediný společník: Jarmila Kociánová, Rakouská republika). Společnost se jmenuje podle piva, s kterým hlučínský pivovar prorazil do sítě hypermarketů. Z ní ovšem letos zmizel, neboť bývalý majitel se nedohodl o dalších dodávkách piva kvůli ceně lahve. Avar byl první české pivo, které se točilo do lahví se speciálním uzávěrem. Neboť obchodní řetězec chtěl cenu výkupu lahve snížit z patnácti korun na sedm, odstoupil minipivovar od dodávek pro hypermarkety. Firma Avar plus se nyní soustředila na dodávání svého piva do velkoskladů, většinou v sudech. Velkosklady ho pak prodávají dál. Lahvové tmavé pivo pod názvem Dérer však dál dodávají do Německa, kde si našlo své konzumenty. (MF Dnes)

Před 108 lety byl v Ostravě založen pivovar Ostravar. „Tak bohatou historií a tradicí se už dnes ve městě může pochlubit málokdo,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. První pivo se v Ostravaru začalo stáčet na jaře roku 1898. Od té doby se roční produkce více než zdesetinásobila. V současné době uvaří pivovar Ostravar ročně kolem půl miliónu hektolitrů zlatavého moku.

Základ produkce pivovaru tvoří značka Ostravar, která je nabízena ve třech variantách: Premium, Originál a Strong. Dále pivovar vaří také pivní speciály - sametový Velvet a tajemný černý Kelt.

Před měsícem dostal pivovar Ostravar k sto osmým narozeninám od Českého svazu pivovarů a sladoven ten nejhezčí dárek. Pivovarští experti mu udělili titul České pivo roku 2005. ”Je vidět, že naše receptura spodního kvašení se silnějším řízem, plnou chutí a středně hořkým dozníváním stále i po více než 100 letech oslovuje zákazníky, a na to jsme velmi pyšní,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Kužela. (Agris)

Hanušovičtí pivovarníci začali ve čtvrtek stáčet do sudů vánoční Holbu Šerák Speciál. Jedná se o pivo o stupňovitosti 13,51 s jedinečnými chuťovými vlastnostmi. V pivovaru Holba ho vaří pouze při výjimečných příležitostech a v omezeném množství.

Letos jsou to čtyři várky, tedy 800 hektolitrů piva, které bude v restauracích k mání od začátku prosince. „Je to náš vánoční dárek všem milovníkům čepovaného piva a štamgastům našich hospod,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Celkový odbyt pivovaru za deset měsíců letošního roku představuje 366 tisíc hektolitrů piva, z toho 146 tisíc hektolitrů v sudech, ostatní pak v lahvích a plechovkách. Většinu produkce prodává pivovar na domácím trhu, především na střední Moravě a ve východních Čechách. (Právo)

Ochutnáváním vánočního třináctistupňového ležáku tráví již několik týdnů četař sklepa a degustátor Kamil Šlancar z litovelského pivovaru. O pivní speciál uložený ve 180 hektolitrových tancích se stará po dobu nejméně 80 dní. K zákazníkům se specialita dostane začátkem prosince. Čtyřiatřicetiletý Kamil Šlancar pracuje v litovelském pivovaru patnáct let. V roce 1990 začínal jako pomocník vařiče. "Později jsem se věnoval také vaření a spílání, což je vlastně chlazení mladiny. Četaře dělám už osmým rokem. Je to tradiční pivovarská funkce. Zřejmě se jí tak říká proto, že mám pod sebou četu několika pracovníků,"vysvětlil Šlancar. Protože pivo zraje při velmi nízkých teplotách, je už na "studený odchov"za léta praxe zvyklý. V ležáckých sklepích tráví většinu pracovní doby. "Teplota v nich po celý rok nepřesáhne jeden stupeň nad nulou. V prostorách, kde probíhá filtrace, je asi o čtyři stupně víc. Revma zatím nemám, angínu maximálně jednou ročně,"usmál se četař- degustátor. Kvalitu a průběh zrání pěnivého moku kontroluje několikrát denně. Jednou týdně pak společně se sládkem posuzují, která várka už je vhodná k filtrování a stáčení. "Někdy si lidé mylně myslí, že degustátor jen popíjí pivo a ještě za to bere peníze. Denně ale v práci dohromady nevypiji víc jak jedno nebo dvě piva. Každý vzorek totiž obnáší jen asi deci,"řekl Šlancar. Vždy po pěti letech si musí obnovovat odborné degustační zkoušky. "Rozlišujeme při nich stopová množství různých přísad přidaných do vody. Celoročně si proto dávám pozor například na vyšší konzumaci cibule nebo pálivé papriky. Mám zkušenost, že ostrá jídla dokáží moje chuťové buňky na další den úplně odrovnat. Na takové lahůdky jako je vánoční ležák si je musím šetřit,"usmál se Šlancar.

Práce degustátora Kamila Šlancara není o pití piva, ale o jeho ochutnávání. Tedy nic pro ty, kteří jich za večer "urazí"deset. (Olomoucký den)

Milovníci klasických českých piv budou mít nejen o vánočních svátcích jedinečnou příležitost vychutnat si pivní lahůdku. Litovelský Sváteční speciál, který byl poprvé uvařen v loňském roce u příležitosti 111 let od založení pivovaru, už opět zraje v ležáckých sklepích.

Uvařené várky již prošly hlavním kvašením a mají za sebou přes šedesát dnů zrání v ležáckém sklepě. Ještě si zde poleží až do začátku prosince. Speciální ležák zde zraje při teplotě jeden stupeň Celsia nad nulou, a to minimálně 80 dnů.

Odborníci očekávají opravdovou lahůdku

„Podle průběhu hlavního kvašení na spilce lze usuzovat, že speciál bude opravdovou lahůdkou,“ řekl sládek pivovaru Petr Kostelecký. „Sváteční speciál je vlastně třináctistupňové pivo, které obsahuje kolem šesti procent alkoholu. Vzhledem k jeho velikému úspěchu na trhu jsme ho opět zařadili do prodeje v zimních měsících. Jeho prodej plánujeme od prosince do května,“ prozradil ředitel pivovaru Miroslav Koutek.

Speciální piva jsou jedinečnými originály. Pivovary je vaří v limitovaných sériích vždy pouze několikrát do roka. Oblíbené jsou především u znalců piva, kteří si je vychutnávají při svátečních příležitostech. Také etikety speciálů jsou vyhledávaným sběratelským artiklem. (Právo)

Zhruba pět milionů korun investoval přerovský Pivovar Zubr do nové stanice na množení kvasinek. Pivovar se stal soběstačný, co se týče produkce kvasinek. První dvě várky z této stanice již šly do výroby, hotové pivo budou moci lidé ochutnat na konci roku.

"Hotové pivo bude na konci letošního roku. Jsem přesvědčen, že pivo nezmění svůj charakter," řekl ředitel pivovaru Pavel Svoboda uvedl ředitel. Dodal, že pivovar nyní nakoupí mateřské buňky ve Výzkumném ústavu v Praze a poté si je již sám kultivuje.

Pivovar Zubr letos investoval do nákupu technologie i rekonstrukce interiéru přes 70 milionů korun. Mezi nová zařízení patří například nová technologie vířivé kádě. Mezi nejrozsáhlejší investice patřila během uplynulých pěti let úplná rekonstrukce varny ze 60. let, oprava technologického povrchu na spilkách, a především rekonstrukce kvasničárny.

Pivovar Zubr tvoří společně s pivovary v Litovli a Hanušovicích čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu. Skupina loni vystavila stejně jako v roce 2003 téměř milion hektolitrů piva. Podobný výsledek očekává její vedení také letos.

Na českém pivním trhu jí patří zhruba šestiprocentní podíl. Přerovský pivovar Zubr je podle velikosti produkce v Česku na 14. pozici.

Ležák Zubr Premium nedávno získal Cenu absolutního vítěze v soutěži European Beer Star 2005 (Evropská pivní hvězda 2005) v Německu, kde porazil přes 400 vzorků pivovarů z celé Evropy.

Nejvyšší ocenění získal za vynikající chuť a výbornou kvalitu, kterou posuzovali experti z celé Evropy, a to v kategorii piv plzeňského typu Pilsner Bohemian Style. Stejné ocenění se podařilo přerovskému pivovaru získat i vloni. (iDnes)

Ocenění ležáku přisoudili návštěvníci veletrhu v Norimberku * Pivovar investuje do kvality

Titul Best of the Best (Nejlepší z nejlepších) má ležák Zubr Premium z přerovského pivovaru Zubr. Získal jej na veletrhu piva, který se uskutečnil v německém Norimberku.

O titulu rozhodovali hlasováním jeho návštěvníci. Přerovský ležák na veletrhu obhájil v kategorii piv plzeňského typu Pilsner Bohemian style také loňský titul European Beer Star (Evropská pivní hvězda), který udělují odborníci.

Hlavním smyslem akce v Norimberku je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti, a to zejména produkty malých a středních výrobců. Snahu o prosazení vysoké kvality a různorodosti chuti potvrzuje i zájem o účast v soutěži, do níž bylo letos přihlášeno více než 400 druhů piv nejen z Evropy, ale i z USA. Loni jich bylo 270.

„Dosáhli jsme velkého úspěchu, protože jde o velmi prestižní soutěž. Potěšilo nás přitom, že naše pivo zvítězilo jak u odborníků, tak i u konzumentů, většinou Němců, přičemž na veletrhu bylo mimo jiné zastoupeno množství německých pivovarů,“ řekl v úterý novinářům ředitel přerovského pivovaru Pavel Svoboda.

Klasická technologie

O tom, že kvalitě piva, které vyrábějí klasickou technologií, věnují Přerovští velkou pozornost, svědčí to, že v posledních pěti letech investoval pivovar zhruba 300 miliónů korun, z toho 200 miliónů korun do technologií.

V minulých letech patřila mezi nejrozsáhlejší investice kompletní rekonstrukce varny ze 60. let minulého století. Pivovar také vynaložil značné prostředky na opravy povrchů kádí a tanků ve spilce, investoval do nové myčky sudů a provedl mj. i rekonstrukci kvasničárny.

Letos již například uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojme až 400 hektolitrů tzv. mladiny. V těchto dnech byla v pivovaru uvedena do provozu nová, tzv. propagační stanice, v níž dochází k pomnožování kvasinek. Díky ní bude pivovar soběstačný z hlediska jejich produkce. První hotové pivo, při jehož výrobě budou kvasinky vyrobené v této stanici asistovat, budou moci konzumenti ochutnat na konci roku.

„První dvě dávky kvasinek již šly na spilku, kde prokvášejí mladinu. Hotové bude pivo na konci roku. Jsem přesvědčen, že nezmění svůj charakter,“ uvedl ředitel. Nová stanice přišla pivovar na více než pět miliónů korun. „Umožňuje nám získat mikrobiologicky čistou kulturu ve výborném fyziologickém stavu,“ poznamenala sládková pivovaru Nataša Rousková.

Areál i pro veřejnost

Letos končí i projekt modernizace a výstavby areálu pivovaru, který se následně opět otevře veřejnosti. „Již nyní připravujeme nový program exkurzí pro návštěvníky. Pivovarů s klasickou výrobou už není mnoho, takže zájem podívat se pod pivovarnickou pokličku je veliký,“ konstatoval Svoboda.

Pivovar Zubr je součástí čtvrté největší pivovarnické skupiny v ČR. Tu kromě něj tvoří pivovary v Litovli a v Hanušovicích. Loni tato skupina vystavila stejně jako v roce 2003 zhruba milión hektolitrů pěnivého moku. Na českém pivním trhu jí patří zhruba šestiprocentní podíl. Přerovský pivovar Zubr je podle velikosti produkce v ČR na čtrnáctém místě. (Právo)

Přerovský Zubr Premium obhájil své loňské vítězství v evropské pivní soutěži vyhlašované v Německu, ze které si také letos odvezl zlatou medaili a titul European Beer Star 2005 (Evropská pivní hvězda 2005). Nejvyšší ocenění získal za vynikající chuť a výbornou kvalitu, kterou posuzovali experti z celé Evropy, a to v kategorii piv plzeňského typu Pilsner Bohemian style. (MF Dnes)

Do černohorského pivovaru často chodíval na pivo básník Petr Bezruč - a to pěšky až z Brna. Pětadvacet kilometrů tam, dobře popil v tamní Pivovarské restauraci, a pak zas stejnou cestou zpátky. „Granátem na Černé Hoře můžem zapít každé hoře,“ tak ocenil kvality zdejšího zlatavého moku. Bezručovo jméno proto nese i turistická pivní stezka, která každého spolehlivě dovede z brněnských Řečkovic až k bráně černohorského pivovaru.

Milovníci tekutého chleba musí dát básníkovi za pravdu. Ostatně není divu, vždyť se tu vaří pivo už od r. 1530. A dnes včetně pivních specialit.

„Na našich pivních produktech si určitě pochutnají velcí i malí. Pánové třeba na některém ze světlých ležáků, ať už nejmladším Páterovi, či naopak na Ležáku, jehož recepturu si sládci předávají 600 let. Dámy jistě podlehnou delikátně nahořklému Black Hill, řezanému pivu z tmavého ležáku Granát, světlého piva Kvasar s přídavkem medu a bylinného výtažku, kde nechybí lékořice či koriandr,“ tvrdí Hubert Adámek z pivovaru Černá Hora.

I malí, poptali jsme se nedůvěřivě. To jim snad chcete nabídnout alkohol? „Jim jsou určeny chmelové limonády,“ nehne brvou H. Adámek. „V těchto ovocných nápojích není ani promile alkoholu, pivní část zastupuje malý přídavek chmele.“

Kpivu patří i dobré jídlo. A co by to bylo za pivovar, kdyby zde chyběla restaurace. Ta v Černé Hoře se jmenuje příznačně Sladovna a její kulinářské majstrštyky se, jak jinak, neobejdou bez piva.

Kraluje mezi nimi pivovarské koleno, dva dny naložené do marinády z koření a tmavého ležáku, v níž se pak upeče hezky do křupava. A což teprve vepřové medailónky. Tak ty se za naprosto úžasné vůně grilují na čerstvých bylinkách společně s anglickou slaninou a rajčaty. A všechna tahle lahoda se podlévá sósem z polotmavého piva Kern.

„Chuťové pohárky nalomí už ono skvělé aroma, aby po prvním zaboření vidličky host zcela propadl kypré šťavnatosti, jíž křehounké plátky grilovaného masa něžně polaskají jeho ústa. To všechno má na svědomí právě pivo,“ dušuje se provozovatel Sladovny Aleš Hauzar. (Právo)

Poslední pivo se ve Zlíně uvařilo ve starém pivovaru začátkem minulého století. Na jeho místě pak stával okresní soud.

Ve Zlínském kraji mají lidé rádi také slivovici a víno - produkty, které si mohou vyrobit sami. To je hlavní rozdíl oproti jižním nebo západním Čechám, kde má pivo zcela dominantní postavení. Přesto se nyní Černá Hora rozhodla do stavby minipivovaru, který by obklopovalo i sportovní a zábavní centrum, a teď vybírá nejvhodnější místo.

"Máme vytipovaná čtyři místa. Pokud se na některém z nich dohodneme, příští rok zahájíme přípravu a dokumentaci a v roce 2007 stavbu," prozradil své plány majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. O lokalitě pro pivovar by mělo být rozhodnuto do konce tohoto roku.

Do zlínského areálu chce Černá Hora investovat celkem 255 milionů korun. V areálu s pivovarem, zábavními středisky, sportovišti a nákupními pasážemi by podle něj mohla vzniknout pracovní místa zhruba pro sto dvacet místních lidí.

Také proto město nápad vítá s otevřenou náručí. "Postoj města je vstřícný. Bylo by to nesporně oživení kulturního a společenského života," ohodnotila Fuskovy plány mluvčí zlínského magistrátu Daňa Daňová. Pro radnici by to navíc byla ideální příležitost využít nedokončené obchodní centrum na sídlišti Jižní Svahy.

Pivovar Černá Hora už po Zlínu pokukuje delší čas. Několik let se tu totiž úspěšně prodává černohorské pivo a firma pronikla se svými minipivovary i do okolních regionů - do Přerova, Boskovic nebo Slavkova u Brna. Nyní stavbaři pracují i na projektech v Třinci, Valašském Meziříčí a v Bělé pod Bezdězem.

"Navíc Zlín je poměrně veliké podnikatelské město, ve kterém žijí bohatí lidé. A ti se musí někde bavit. Podobné aktivity městu zatím chyběly. Ve Zlíně máme také spoustu přátel, protože já jsem Kyjovják a manželka pochází z Rožnova pod Radhoštěm," doplnil Fusek.

Už nyní se tedy připravuje speciální receptura piva šitá Zlínu přímo na míru. "Bude se trochu odlišovat od klasického černohorského piva. Valašský pěnivý mok musí mít výrazný charakter a musí odpovídat degustační chuti místních pivařů," řekl.

A jak se na projekt černohorského pivovaru dívá sládek největšího regionálního pivovaru Janáček z Uherského Brodu Jaroslav Horehleď? "Základ je dostat se do povědomí místních obyvatel, pak můžou vzniknout i jakési patriotské vazby. Je to běh na dlouhou trať, ale v řádu zhruba deseti let to může být dobrá investice," řekl. (iDnes)

Export je pro malé pivovary jen doplňkem, hlavním předpokladem úspěchu je prosadit se na regionálním trhu a vydobýt si rovné podmínky v konkurenci s velkými firmami, tvrdí Stanislav Bernard. Jako spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard se stal neznámějším obhájcem menších nezávislých firem v oboru.

HN: Malé pivovary teď hlásí výrazné exportní úspěchy. Je pro ně orientace na vývoz tou správnou cestou, jak přežít v konkurenci?

Není to zdaleka to nejdůležitější. Výhodou těchto firem jsou přece hlavně jejich nízké náklady na reklamu a dopravu produkce do nejbližšího okolí. Toho musí využít především. A také potřebují transparentní prostředí v oboru, aby je velké firmy nezlikvidovaly.

HN: Narážíte na to, že velké firmy leckdy vnucovaly restauracím výhradně své zboží. Ale zákon už přece těmto firmám neumožňuje například požadovat, aby hostinský točil jen jejich značku.

Zákon se teď dá obejít třeba tak, že restauraci ve smlouvě stanovíte, kolik hektolitrů té vaší značky musí vytočit. Takže pro jiné pivo už nebude mít odbyt.

HN: Co s tím mohou dělat malé pivovary?

Například tlačit na antimonopolní úřad, aby rovný přístup na trh pro všechny značky zajistil. Dosud toho úřad moc neudělal.

HN: Vývoz tedy není pro menší firmy potřeba?

Ale určitě ano, vždyť české pivo má ve světě pořád výborný zvuk. Ale nárůst exportu je bohužel způsoben do velké míry tím, že se vyváží pivo za nesmyslně nízké ceny.

HN: Jinak se ale zejména do obchodních řetězců firmy s dodávkami neprosadí....

Ať si ale přitom dobře rozmyslí svoji strategii. Pokud konkurují jen cenou, tak se často stane, že je třeba za dva měsíce bez problémů nahradí jiný dodavatel, který cenu stlačí o padesátník ještě dolů. Podbízet se cenou nemá podle mého názoru perspektivu.

HN: Potřeba prodávat za nízkou cenu může pivovary nutit k tomu, aby tolik nedbaly na kvalitu. Může tak současná obchodní politika "levného exportu" poškodit i pověst českého piva v zahraničí?

Pokud se takové pivo prodává pod privátní značkou nějakého řetězce, tak to nevadí. Ale když je na etiketě spojeno s naší zemí, tak je to samozřejmě velice špatná reklama.

HN: Ale vaše vlastní firma také začala před dvěma lety s exportem...

Jenže nevyvážíme pod cenou, jdeme opačnou cestou. Budujeme prémiovou značku a patříme na exportních trzích mezi nejdražší.

HN: Jak se vám s takovým přístupem k cenové politice daří?

Zvýšili jsme letos prodej meziročně o devět procent, z toho v Česku o 1,5 procenta. Expandujeme na Slovensku, vyvážíme do Švédska a Ruska a dlouhodobě se připravujeme na vstup do Spojených států. Už dnes dělá vývoz 15 procent z celkového prodeje. (iHNed)

1. Pivo čepuj na vícekrát, pěna zhoustne, je krémová, přebytečný kysličník uhličitý stačí "utéct" a pivo nenadýmá.

2. Pivo ve sklenicích podávej hostům vychlazené na teplotu 5 - 8 oC.

3. Pivní sklo měj chladné, vymyté správným přípravkem a dokonale opláchnuté, aby pěna krásně "kroužkovala".

4. Pivo tlač do pípy Biogenem (doporučená směs kysličníku uhličitého a dusíku v poměru 50:50)

5. Tlak ve výčepním zařízení udržuj mezi 2,3 - 3 bary. Platí zásada: čím vyšší teplota piva v sudu - tím vyšší tlak.

6. Každý večer po ukončení čepování piva propláchni pivní vedení čistou vodou pomocí proplachové hlavy a přes noc ho nech pod vodou.

7. Výčepní zařízení udržuj čisté. Sanitaci svěř odborné firmě a prováděj ji nejlépe 1x týdně.

8. Pivní sklad měj čistý, s omyvatelnou podlahou a teplotou 5 - 15 oC.

9. dbej na to, aby logo na sklenici, čisté podtácky a ubrusy odpovídaly čepované značce piva Bernard.

10. Pivo čepuj s láskou a hostům ho podávej vždy s úsměvem.

(Propagační materiály pivovaru Bernard)

Pivovar Primátor dosáhl dalšího úspěchu. Po nedávném vítězství tmavého ležáku v soutěži, která byla součástí 8. ročníku akce The Stockholm Beer & Whisky Festival ve Švédsku, si nyní odváží z německého Norimberku stříbrnou medaili za své speciální šestnáctistupňové pivo Primátor Exklusiv v soutěži The European Beer Star Award 2005.

"Naše pivo uspělo v degustační soutěži v konkurenci 400 značek z Evropy a USA hodnocených ve 28 kategoriích," řekl nám manažer pivovaru František Meduna. Ocenění bylo pivu uděleno za vynikající chuť a výbornou kvalitu. Rozhodla o tom mezinárodní komise pivovarských odborníků celé Evropy.

Ziskané uznání je již 76. oceněním (20. zahraničním), které pivovar jako akciová společnost vlastněná městem Náchod, získal. Primátor tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv u nás. Náchodský pivovar v posledních měsících bodoval se svým pivem i na dalších významných soutěžích. Vysokou kvalitu své produkce potvrdil na soutěži pořádané Chmelařským institutem Žatec Dočesná 2005, kde získal ocenění hned ve čtyřech kategoriích. První místo získalo náchodské pivo v kategorii Nealkoholická piva, další první místo patřilo speciálnímu 16% pivu Primátor Exkluziv. V kategorii Výčepní světlá piva se umístilo pivo Primátor v konkurenci 33 piv na třetím místě. Vítězství v soutěžích by podle slov generálního ředitele pivovaru Josefa Hlavatého mělo především přispět k posílení pozice pivovaru při jednáních s potenciálními zahraničními obchodními partnery a samozřejmě i k posílení exportu jako celku. (Hradecké noviny)

O 44 % zvýšil za letošní tři čtvrtletí v porovnání s loňskými prvními devíti měsíci svůj vývoz náchodský pivovar.

Od ledna do září bylo vyvezeno 9367 hl piva a podíl exportu na celkovém výstavu, který za toto období představoval 101 325 hl, činil 9,2 %. Pivovar vyváží v současnosti do zemí jako je Velká Británie, Slovensko, Rusko (tři největší odběratelé), Polsko, Francie, Německo, Španělsko, Švédsko a Dánsko. Rozhodující část tvoří světlý ležák Premium.

K posílení vyjednávací pozice pivovaru při jednáních potenciálními zahraničními obchodními partnery a k posílení exportu jako celku by měla přispět řada ocenění, která získávají výrobky pivovaru.

Náchodský tmavý ležák nyní zvítězil ve své kategorii na soutěži, která byla součástí 8. ročníku akce The Stockholm Beer & Whisky Festival, když zde v l. 1999 a 2000 obsadil vždy 2. místo. Bylo to 75 ocenění (19 zahraniční) od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností vlastněnou městem Náchod. Krátce předtím bodovala náchodská piva na soutěži pořádané Chmelařským institutem Žatec - Dočesná 2005 ve čtyřech kategoriích, z toho první místa získala za nealkoholické pivo a za speciální 16% Primátor Exkluziv. (Haló noviny)

Piva řady SKALÁK z malorohozeckého pivovaru se dostala na seznam výrobků prodávaných v síti obchodů Hypernova.

Zalistování do známého řetězce hyper- a supermarketů je prvním úspěchem nové obchodní strategie, která byla zahájena po vstupu nového vlastníka do malorohozeckého pivovaru. Ta je součástí celkového procesu restrukturalizace pivovaru a změn v oblasti personální, výrobní a marketingové.

Pivovar Rohozec přistoupil v rámci změn na změnu designu výrobků a zejména názvu výrobkové řady. Cílem obchodní strategie je zvýšení tržního podílu pivovaru. V současné době probíhá rozhlasová reklamní kampaň a ochutnávka piva a podpora prodeje v prodejnách Hypernova v severovýchodních Čechách.

Umístění výrobkové řady SKALÁK, která zahrnuje světlé výčepní pivo Podskalák a světlý ležák, světlý ležák premium a světlé speciální pivo Skalák, do sortimentu obchodů Hypernova vyvolalo zájem dalších retailingových řetězců (Billa, Kaufland). Rostoucí obliba piva z Malého Rohozce otevírá prostor k růstu také na trhu sudového piva v restauracích. O pivo z pivovaru projevili zájem i zahraniční zákazníci, zejména v Německu, ale i ve Švédsku. (Web Rohozec)

Německé pivo Warsteiner za 70 rublů, český Zlatopramen za 60 a místní Efes za 50 rublů. Takové je srovnání základních pivních cen na ruském trhu. Návštěvníci ruských hospod a restaurací si mohou sice pochutnat na řadě zahraničních piv, stále populárnější jsou však právě ta česká. A v poslední době je to právě ústecká značka Zlatopramen 11°.

Nápojářská skupina Drinks Union posiluje svou obchodní pozici v Rusku, a protože na východním trhu je podle ředitele podniku Milana Hagana pro české pivo ještě místo, vaří tam Zlatopramen v licenci pivovar Efes. Roční produkce v jeho moskevském závodě má přesahovat 100 000 hektolitrů.

A české pivo je v Moskvě opravdu vidět. Na Tverského bulváru a před ruskou Dumou jsou desítky bilboardů se známou siluetou Hradčan a nápisem Krušovice, na plakátech se prezentuje také licenčně vyráběné pivo Kozel. Zlatopramen se čepuje přímo v centru Moskvy u Kremlu a před Dumou ve velmi oblíbených otevřených restauracích. Bar a několik stolů, které kryjí slunečníky, teď v začínající tuhé ruské zimě zahřívají teplomety.

„Dávám si efes, je levnější, ale vaše pivo jsem také ochutnal, je moc dobré," říká pětadvacetiletý Moskvan Sergej Petrovič, který sedí v baru, na jehož slunečnících je nápis Efes. Lze odtud dohlédnout na Rudé náměstí i s mauzoleem. V přepočtu na koruny vyjde Zlatopramen na 48 Kč. Barman Vasil říká, že se ústecké pivo prodává dobře. „Lidé hlavně ochutnávají, a pak si dají ruské,“ říká. A jaké je nejoblíbenější pivo v Moskvě? “No dost se tu pije naše ruské pivo Bočka,“ odtuší.

„Vstoupit na ruský trh nás přiměla jeho velikost, dynamika růstu a všeobecná oblíbenost českého piva," vysvětluje důvody expanze ředitel Hagan. „Ruský pivní trh je objemem 76 milionů hektolitrů pátým největším na světě. Pro české vývozce je ovšem špatně dostupný, protože je chráněn vysokými celními sazbami," připomíná.

S prodejem licenčního piva je ale ústecký podnik spokojen. Podle vyjádření technologa Drinks Unionu Jindřicha Chejna se postupně zvyšuje jeho prodej. Daří se také plnit základní podmínku pro udělení výrobní licence – a to, aby se kvalita ruského piva od Zlatopramenu z Krásného Března nelišila. České i ruské pivo musí mít stejné chuťové vlastnosti. Pivovar Efes proto používá stejné suroviny a technologický postup jako pivovar v Krásném Březně. Moskevský sládek navíc posílá do Ústí z každé várky vzorky stočeného piva, říkají ústečtí pivovarníci.

Drinks Union není jediným českým pivovarem, který vyrábí v Rusku licenční pivo. Stejný postup praktikuje i Plzeňský Prazdroj nebo Pivovary Staropramen. Drinks Union je pátým největším výrobcem piva v Česku s více než pětiprocentním podílem na trhu. Pod svou hlavičkou sdružuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Loni zvýšil výstav o 5 procent na 936 000 hektolitrů. Tržby společnosti se meziročně zvýšily o 8 procent a překročily 1,1 miliardy korun. (Olivier)

Pivo Baronka se neztratilo, opět se vyrábí. Poté, kdy skončila jeho výroba v litoměřickém pivovaru, začal pivo, jež vzniklo na počest lásky německého básníka Wolfganga Goetha, krásné Ulriky, vyrábět pivovar v Žatci.

Iniciátorem vzniku nového piva byla obec Třebívlice na Litoměřicku, kde baronka Ulrika von Levetzow strávila téměř celý život. Speciální pivo se vaří podle receptury z roku 1999, kdy mok vyráběl Korunní pivovar Litoměřice.

Poprvé jej pili v Třebívlicích návštěvníci oslav konaných k 250. výročí narození Goetha a 100. výročí skonu jeho poslední lásky v červenci 1999, sdělil starosta obce Josef Seifert. Korunní pivovar ale v roce 2002 zkrachoval.

"Patentovaný název Baronka jsme převzali z Litoměřic a hledali někoho, kdo by speciální pivo začal znovu vařit," uvedl starosta Třebívlic Josef Seifert. V Žatci obec uspěla. Před měsícem se začalo vyrábět. "Ochutnali jsme mok a je stejně dobrý jako ten původní," zdůraznil starosta.

Čepovat se Baronka bude hlavně na Litoměřicku. Samozřejmě v samotných Třebívlicích, kde Ulrika zemřela v roce 1899 ve věku 95 let. Zájem ale projevily restaurace, které spolupracovaly s Korunním pivovarem. Vyvážet by se Baronka mohla i do Německa, kde se Ulrika narodila.

Slavný německý básník Goethe (1749-1832) potkal krásnou Ulriku v roce 1821 v Mariánských Lázních. Tehdy jí bylo 17 let. Požádal o její ruku, i když historici tu a tam spekulují, že básníka zajímala i Ulričina matka. Každopádně byl Goethe rodinou odmítnut a Ulriku si nevzal. (iDnes)

Pivovar v Žatci letos plánuje navýšení výstavu na 30 tisíc hektolitrů. To znamená, že uvaří nejvíc piva za poslední roky. Zároveň v letošním roce přišel na domácí trh se svou už pátou značkou.

"Naším záměrem je každým rokem uvést na trh novou značku piva. Před rokem jsme začali vařit tmavý jedenáctistupňový ležák Lučan Premium, letos to je třináctistupňový světlý ležák Baronka, " uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru. Pivo Baronka se vaří podle receptury dnes už uzavřeného litoměřického pivovaru. Iniciátorem obnovení jeho vaření byla obec Třebívlice na Litoměřicku, kde baronka Ulrika von Levetzow, celoživotní láska německého básníka Wolfganga Goetha, strávila téměř celý život.

Také na příští rok připravuje Žatecký pivovar další novinku. "Pracujeme na pivu, jehož určitá složka se bude vyznačovat pozitivním vlivem na zdraví člověka. Takové složky v pivu jsou, my je chceme přirozenou cestou ještě vyzdvihnout. Žádné takové pivo se v Česku nevaří," sdělil R. Vincík. Novou značku chce pivovar připravit ve spolupráci se žateckým Chmelařským institutem a uvést na trh v příštím roce. Nyní je nová značka ve stádiu příprav varných zkoušek. (Deník Lučan)

V řadu let nevyužívaných historických sklepeních Chebského hradu má vzniknout restaurace s malým pivovarem. Nedávné výběrové řízení na pronájem těchto atraktivních podzemních prostorů vyhrál totiž chebský podnikatel Jiří Dymáček, který kromě vybudování restaurace počítá také s tím, že na Šance přesune z pivnice na Spáleništi svoji varnu přírodního nefiltrovaného piva.

"Pokud jde o ten pivovar, tak tam se zatím ještě jedná o rozsahu dalších prostor, které by si chtěl pronajmout. Není to tak úplně jednoduché, protože město chce využít pro své potřeby a pro potřeby kraje část sklepů na expoziční účely. Myslím si ale, že dohodu najdeme," řekl chebský místostarosta Pavel Vanoušek.

Restaurační zařízení fungovalo na Šancích již před několika lety. Potom ale do sklepů začala pronikat vlhkost, která tehdejšímu nájemci znemožnila další provoz. Situace se přitom nyní podstatně zlepšila.

"Je důležité říct, že došlo ke zkvalitnění těch prostor, protože v rámci úprav, které se zde provádějí v souvislosti s Přeshraniční krajinnou výstavou, došlo k odizolování a tím se zamezilo dalšímu pronikání vlhkosti," dodal Vanoušek.

Skutečnost, že sklepy jsou působením vlhkosti poměrně dosti poznamenány, byla také asi hlavní příčinou toho, že o nedávné výběrové řízení na jejich pronájem nebyl nikterak velký zájem.

"Pokud si dobře pamatuji, tak moc zájemců nebylo, konkrétně asi jenom dva nebo tři. Ono zrealizovat v těchto prostorách nějaký záměr je poměrně náročné," upřesnil Vanoušek.

Alespoň částečnou návratnost vložených investic by na druhou stranu mohlo zajistit to, že Šance budou jedním z center již zmiňované výstavy, kterou podle zkušeností ze sousedního Německa navštěvuje až několik set tisíc turistů. (západ.cz)

Jestli měli někde štěstí na osvíceného podnikatele, který netuneluje, naopak opravuje, rekonstruuje a povznáší historické památky a tradice, tak to bylo v Chyši. Vladimíra Lažanského, který je příbuzným šlechtického rodu Lažanských, by mohli Chyšským závidět například v Toužimi. Tam totiž úředníci prodali za babku zámek Rusům a dopadlo to tak, že historická památka je v havarijním stavu. Nedaří se majitele ani dohnat, natož se s nimi nějak domluvit.

Zato v Chyši je dnes po letech úsilí zámeckého pána zrekonstruovaný zámek, rozlehlý park, a za několik měsíců se v renovovaném historickém pivovaru bude opět vařit pivo. (Karlovarské noviny)

Domažlický pivovar napřesrok obnoví výrobu vlastního piva. Stane se tak 12 let poté, co Plzeňský Prazdroj kvůli malému zájmu o regionální značky přestal v chodské metropoli vařit pivo. Nyní bude na stejném místě minipivovar s velkou restaurací, hotelem a zábavním centrem.

Pražská realitní firma Kappel, která chátrající budovy pivovaru odkoupí od města za 7,2 mil. korun, začne s přestavbou v létě 2006 a skončí o rok později.

Informoval o tom místostarosta Jaroslav Bauer.

Po ročním jednání s mexickým investorem, který měl stejný záměr, tak radnice zřejmě získala definitivního investora, s nímž už podepsala smlouvu o smlouvě budoucí. Objekty, včetně pozemku, odkoupí Kappel až po vydání stavebního povolení.

Kappel využil původní studii úprav pivovaru, kterou pro mexického investora zpracovávaly plzeňské společnosti DAOS Plus a LUKR servis. Tento výrobce výčepních zařízení ve spolupráci s Kappelem pokračuje.

Pivovar, který zavřel brány v roce 1996, koupilo město od Prazdroje v roce 2002 za 2,8 mil. Radnice chce turisticky využít sedmisetletou tradici vaření místních piv Radní a Písař. (Moderní obchod)

V Plzni bude možné spatřit kolekci čítající dvacet tisíc pivních etiket

Plzeňské pivovarské muzeum získalo v těchto dnech rozsáhlou sbírku pivních etiket. Pochází z pozůstalosti soukromého sběratele Antonína Hajšmana a čítá na dvacet tisíc etiket. Dále ji tvoří několik stovek pivních tácků a menší kolekce pivovarských odznaků.

"Jde převážně o domácí etikety, najdou se mezi nimi ale i předměty spojené s pivem například z Argentiny a jiných zemí světa," řekl kurátor muzea Jiří Hána.

"Sbírku jsme vykoupili, protože je to sběratelsky cenná kolekce," poznamenal. Sbírka stála několik tisíc korun. Podle kurátora její část doplní fond základních sbírek pivovarského muzea; hodnotná je ale i jako celek.

Většina etiket pochází z několika posledních desetiletí, obsahuje ale i starší etikety. "Nejstarší kousky jsou tak z přelomu 19. a 20. století," uvedl Hána. (iDnes)

Se zcela novou a neotřelou promo kampaní pod názvem „JSME JEDEN TÝM“ vstoupila značka Gambrinus z portfolia Plzeňského Prazdroje 1. listopadu do ulic celé České republiky. Promotéři s velkými maketami soutěžních multipacků piva Gambrinus zaplavili ulice, nákupní centra, parkoviště i pražské metro. Do kampaně byly zapojeny desítky promotérů, kteří mají za úkol jediné – nosit či vozit v nákupních vozících velké makety multipacků všude, kde je to jen možné a být tak neustále na očích.

„Myšlenka maket několikanásobně zvětšených multipacků je velice jednoduchá a jsme přesvědčeni, že v jednoduchosti je síla,“ vysvětluje původ nápadu Brand Manager značky Gambrinus, Petr Božoň. Na vzniku nápadu se podílela reklamní agentura RUST2. V průběhu listopadu dodá Gambrinus na trh celkem 150 000 soutěžních multipacků piva Gambrinus. V soutěži „JSME JEDEN TÝM“ je možné vyhrát jednu ze 40 000 cen z kolekce oblečení značky Gambrinus. (iStrategie)

Čeští vyjednavači usilují o silnější ochranu zeměpisných označení v rámci Světové obchodní organizace (WTO), která bude příští týden jednat v Hongkongu. Pro EURO OnLine to uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Tato ochrana by měla mimo jiné posílit pozici českobudějovického Budvaru v jeho sporech s americkým Budweiserem. Česko se společně s dalšími státy zasadilo o to, aby větší ochrana zeměpisných označení byla zahrnuta do společné vyjednávací pozice Evropské unie. Jménem pětadvacítky totiž na půdě WTO vyjednává Evropská komise a její komisař Peter Mandelson. Právě ochrana duševního vlastnictví má být jedním z bodů jednání prosincové ministerské konference v Hongkongu.

Silnější ochrana geografických označení již byla dohodnuta v případě lihovin a vín, Češi ji však chtějí rozšířit o další produkty včetně piva. Takový postoj nicméně naráží na odpor Spojených států, Austrálie, Nového Zélandu a některých dalších zemí. O větší ochranu označení svých sýrů naopak usilují kupříkladu Švýcaři.

Česko dále považuje z hlediska svých zájmů za klíčové, aby WTO dospěla k dohodě o snížení cel u nezemědělských výrobků. Martin Tlapa uvádí, že tím by se mohly otevřít nové trhy kupříkladu pro český automobilový průmysl a dodavatele automobilových dílů. Praha také podporuje stanovisko Evropské komise ve vyjednávání o zemědělství. Brusel hodlá omezit ochranářská opatření EU a je kvůli tomu terčem kritiky z některých členských států, především Francie. Tlapa nicméně dodává, že také Česko hájí své specifické zájmy, pokud jde o některé zemědělské komodity - cukr, máslo, drůbež a hovězí maso. (Agris)

První rok bude chtít evropskou doménu až milión žadatelů. Firmy se shodným jménem budou muset o adresu bojovat.

Praha, 7. 12. 2005. O evropskou doménu se budou v první fázi ucházet stovky tuzemských firem. Získají ji ale jen některé z nich. Dnes v jedenáct hodin totiž odešlou žádost i desetitisíce dalších společností se sídlem v Evropské unii. O úspěchu bude rozhodovat nejdříve čas. Později se bude zkoumat nárok žadatelů.

Také tuzemské firmy vidí v doménách šanci, jak posílit světovou pozici. Například budějovický Budvar požádal o několik domén, mimo jiné i o budweiser.eu. "Žádosti opíráme o vlastnictví a registraci ochranných a mezinárodních ochranných známek a název podniku," vysvětluje ředitel Budvaru Jiří Boček. Pivovar je často napadán americkým konkurentem Anheuser-Busch, který svá piva rovněž vyrábí pod názvem Budweiser či Bud.

I v případě, že žádost společnosti o konkrétní doménu dorazí jako první, nemá firma vyhráno. V Evropské unii totiž sídlí mnoho firem se shodným jménem.

"Žádáme o doménu linet.eu, ale víme, že o ni budou žádat také softwarové firmy z Francie a jiných zemí. Může jich být až deset," říká Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet, která vyrábí nemocniční lůžka. Podle odhadů registrátorů se může s podobným problémem setkat přes dvacet tisíc evropských firem.

Spekulanti neuspěli

Jistější si může být Zentiva. Podle mluvčí farmaceutické firmy Věry Kudynové je v Evropě se stejným jménem jediná. Neohrozí ji ani spekulanti, kteří si letos chtěli u Úřadu průmyslového vlastnictví nechat registrovat ochrannou známku www.zentiva.eu.

Takových žádostí se objevilo několik, mimo jiné u firem Rawak, Sapeli či eBanka. U úřadu ale neuspěly. Spekulanti to nyní mají složitější. Evropská komise jim nekalé úmysly ztížila. Na domény .eu mají totiž přednostní právo držitelé ochranných obchodních známek a státní instituce registrované v zemích unie. "Státních institucí je asi pětina, zbytek jsou firmy," hodnotí asi 400 svých klientů Jan Hájek, ředitel společnosti Explorer. Ta je jednou z devíti českých registrátorů, kterým firmy platí přes 1500 korun za to, že budou žádosti posílat do evropského sdružení EURid.

V závodě o evropské prvenství bude mnoho velkých českých společností. Například ČEZ či Škoda Auto. Příponou .eu buď chtějí ukázat evropskou image, získat více návštěvníků svých stránek, nebo si jen zajistit, že jim doménu v budoucnu nikdo neobsadí. Od dubna 2006 o ně totiž bude moci žádat každý, bez doložení nároku.

"Podali jsme žádost o čtyři domény. Nebudeme je využívat hned, ale chceme si je zajistit do budoucna," říká například mluvčí Českých aerolinií Jitka Novotná.

Někdo dává přednost .com

Domény .eu bude první rok v celé unii podle odhadů chtít až milión žadatelů. "Je to významný mezník v historii internetu," říká Petr Staněk ze společnosti Net Travel, jeden z čekatelů na novou adresu.

Mnozí .eu přirovnávají zájmu o .com. Ta je ale pro jiné stále významnější. Přednost jí dává například řetězec Tesco.

Fáze registrací evropských domén

Sunrise I - 7. prosince 2005 - 6. února 2006

Žádat mohou držitelé ochranných známek a orgány veřejné správy.

Sunrise II - 7. února - 6. dubna 2006

Žádat mohou navíc také vlastníci jiných "přednostních práv", mezi které například patří názvy společností a obchodní značky.

Volná fáze od 7. dubna 2006

O registraci evropské domény bude moci požádat každý. (DigiWeb)

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci se blíží ke 100 tisícům litrů vyrobeného piva. "Dosáhnout bychom měli tohoto množství přibližně za deset dnů. Je to nejvyšší roční produkce, které poprvé dosahuje náš pivovar od doby, kdy byl vrácen v restituci původním majitelům, rodině Lobkowiczů," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek. Poznamenal, že ve sklepích již zraje pivo nejen pro český vánoční trh, ale pivo určené pro vánoční stůl si již objednali v pivovaru také obchodní partneři pivovaru ze Švédska, Velké Británie, Francie a Kanady. (Příbramský deník)

Od října přicházejí Pivovary Staropramen s novou originální sklenicí pro pivo Staropramen, a to v podobě džbánku, půllitrové a třetinkové sklenice. Navržena byla designérem Rony Pleslem. „Chtěl jsem vytvořit design chlapský, pevný, hrdý, ale přitom s jemným džentlmenským, inteligentním detailem, který lahodí oku i chuti. Vznikla tak sklenice s robustním dnem, které se zužuje směrem dolů a je prokresleno krajkou jemného loga. Rovné ucho džbánku s letopočtem připomíná tradici pivovaru Staropramen,“ uvádí Rony Plesl.

Společnost Pivovary Staropramen provedla v oblasti vnímání pivního skla spotřebiteli rozsáhlý průzkum, z jehož výsledků při přípravě nové sklenice vycházela. Nové sklenice Staropramen tak mají všechny atributy, které sami spotřebitelé označili za ideální: robustnost, jednoduchost, pohodlné pití a lákavý vzhled. Sklenice jsou dobře vyvážené a džbánek je při držení za ucho dokonce v optimálním úhlu pro čepování. (Moderní obchod)