Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

16. Den Postřižinského piva

Slavnosti piva, pivní slavnosti, dny otevřených dveří ...


verze pro tisk

16. Den Postřižinského piva

16. Den Postřižinského piva [p246]

Až do loňska patřila třetí červnová sobota hned třem malým průmyslovým pivovarům - rakovnickému Bakaláři s jeho Hudebním festivalem, malorohozeckému Skalákovi a jeho Slavnostem piva a také nymburskému pivovaru a jeho Dni Postřižinského piva. Protože Rakovník po loňské změně majitele zřejmě na nějaké pivní akce ve svých útrobách zanevřel a do Rohozce chci vyrazit jindy, v letošní nabídce tak zůstal nakonec jenom Nymburk a říkám: jeho návštěvy nelituji, byl jsem velmi spokojen. Ale nepředbíhejme a vezměme to pěkně od A do Z.

Nymburské pivo nikdy nepatřilo k mým vyloženě oblíbeným, to bych ho musel pít častěji, abych si zvykl na jeho divně nasládlý ocas, ale příležitost vidět pivovar nejen zpoza stánku u vrátnice mě lákala již delší dobu, proto jsem se domluvil s několika kamarády a 18. června jsme vyrazili směr Nymburk.

Odjezd z Prahy jsme si naplánovali tak, abychom na nymburském hlavním nádraží stihli odjezd prvního Postřižinského expresu. Jeden z kamarádů si však popletl hodiny, další dva to kvůli novým etiketám vzali nejdříve přes Rohozec, no a zbytek prostě nechtěl vstávat tak brzy, takže do pivovaru nakonec přijíždím úplně sám. Sotva jsem však vystoupil, už se ke mně hlásí "Rovermania" s kamarádkou a mé osamocení tak netrvá nikterak dlouho.

Cílová stanice: Pivovar Nymburk
Cílová stanice: Pivovar Nymburk

Rovermania již v ruce dřímá kelímek s pivem, ptám se tedy, jak to tak rychle stihl k nějakému stánku a zpět, když jsme jeli týmž vlakem, a on na to, že nastupovali už ve Stratově, tak to vzali rovnou přes Bixovnu, vagón s výčepem.

Dneska máme otevřeno, račte vstoupit
Dneska máme otevřeno, račte vstoupit

Byť piju raději ze skla, stejně závidím. Zrovna totiž začínají prohlídky a není nad to, když se člověk toulá pivovarem a přitom popíjí pivo.

Prohlídka pivovaru

Jedna skupinka, druhá a už jsme taky na řadě. Na sládka coby průvodce štěstí nemáme, ale za chvíli už nám to vůbec nevadí. Výklad pána důchodového věku je totiž velmi poutavý, občas proložený i nějakou tou příhodou z dob dávno minulých, a prohlídka je tak hnedle o něčem jiném, než kdybychom narazili na nějaké mladé ucho či nedejbože studentku na brigádě.

Pokud chcete na prohlídku, máte šanci, ale jen do 13:20
Pokud chcete na prohlídku, máte šanci, ale jen do 13:20

Vše probíhá klasicky, tedy od sladovny přes varnu, spilku až po sklep. Sladovna tu kupodivu neslouží k reprezentativním či jiným účelům, jak dneska bývá mnohde zvykem, ale opravdu k výrobě vlastního sladu, čemuž člověk nechce ani moc věřit, když mají Nymburští hned přes koleje velkovýrobnu firmy Soufflet. Ale je fakt, že co si uděláte sami, tomu můžete věřit, no a navíc to i lépe zní a možná to i vychází levněji.

Klimatizaci tady dle očekávání nemají a byť celkem teplý červen, na humnech je stále rozestřen slad. Ale prý už je to jedna z posledních šarží, za pár dnů jim končí kampaň a pak se má sladovat zase až v září. Náš průvodce hovoří také o sladovém květu, o který je prý díky rušení našich chovů stále menší a menší zájem, obdobně se vyjadřuje i v souvislosti s odbytem mláta, řešení situace v podobě chovu vlastních čuníků či kaprů ale nenabízí.

Přesouváme se na dvůr a odtud pokračujeme na varnu. Cestou ještě potkáváme píseckého Petra F., člena našeho sběratelského klubu a současně jednoho ze zdejších čtenářů a občasných přispěvatelů, který se k nám samozřejmě připojuje. A hned je o odborníka v naší skupince víc.

Nevkusné kachličky, zašlé dlaždičky a k tomu nerez v kombinaci s litinovými sloupy. Ano, i takto ošklivě může vypadat varna průmyslového pivovaru, dle našeho průvodce prý nejmodernější u nás. No posuďte sami, vám se to líbí? Mně tedy ne.

Prý nejmodernější varna u nás
Prý nejmodernější varna u nás

Na varně se dozvídáme základy zdejšího výrobního procesu - jenom stručně: voda není z Labe, jak se mezi lidmi stále traduje, ale z nedalekého vrtu, suroguje se cukrem, vaří na dva rmuty, chmelí natřikrát (peletami i extraktem, přičemž poslední část připadá na Žatecký poloraný červeňák), no a je-li potřeba, za den tady zvládnou i pět várek po 200 hl vyrážené mladiny.

Kromě 4 varných nádob se zde nachází také stoleček s ukázkou nejčastěji užívaných chmelových pelet, no a pro srovnání je vystaven i klasický nelisovaný hlávkovaný chmel. Ptám se průvodce, zda jím také chmelí, jako např. v Budvaru či Žatci, ale prý ne, že je náchylnější na úbytek silic a také je s ním víc práce, při pohledu na etiketu Svátečního speciálu ho však u složení vidím a logicky se musím ptát: Kdepak je asi pravda?

Od varny dále postupujeme na spilku. Zde také nacházíme ony nevkusné bílé kachličky, které jsme předtím viděli na varně, ale v tomto případě mi to ani nevadí, ke starému typu kvasných kádí to tak nějak patří a tolik to neruší. Kádě jsou dnes poloprázdné, ale pro představu a pokochání se to bohatě stačí.

Na spilce bylo dneska poloprázdno
Na spilce bylo dneska poloprázdno

Ze spilky jdeme do sklepa, jehož šest oddělení (dvě z nich byla kdysi lednicemi) je prý koncipováno na maximální úložnou kapacitu 15 003 hl, celková roční produkce pivovaru pak může být až 150 tis. hl piva.

Kromě nejčastěji konzumované 11ky, kterou tady po vzoru jiných pivovarů vyrábějí pomocí HGB, jsou prý všechna piva vařena na původní stupňovitost, příp. se to řeší mícháním různých druhů pomocí směšovacího zařízení, slangově označovaného jako kozel. Proč kozel, netuším, ale jedno je jisté: zatímco na HGB dneska narazíme téměř v každém větším pivovaru, na kozla málokde. Já osobně jsem ho viděl zatím jenom v Nové Pace, ale možná ho mají i jinde. Možná.

Některá piva tady vaří na původní stupňovitost...
Některá piva tady vaří na původní stupňovitost...
...jiná zase smícháním několika druhů na zařízení zvaném kozel
...jiná zase smícháním několika druhů na zařízení zvaném kozel

Tolik gratis prohlídka nymburského pivovaru. Ještě by se slušelo ukázat stáčírnu, tam nás však bohužel nevzali. Možná zase neměli klíče, jak bývá u mnoha středních pivovárků běžným důvodem, proč tam nemůžeme, možná je ale stav stáčírny natolik špatný, že se jím nechtějí chlubit, aby tím od konzumace Postřižinského náhodou někoho neodradili. Ale jenom hádám, na detailní dotazy už nezbyl čas, na prohlídku chtěli i další zájemci...

A pokud by toho na vás bylo co se nitra pivovaru týče málo, můžete prostudovat ještě tento článek, kde byste snad nějaké další informace také mohli najít.

Prohlídka za námi, můžeme ochutnávat

Jako obvykle jsem se rozhodl koštovat malá piva. Aktuální nymburský kelímek už ve sbírce mám a dokonce i několikrát na výměnu, volím tedy kulturnější pití z vlastního skla.

Postupně ochutnávám všechna nabízená piva (10ku, světlou i tmavou 11ku - třetinky byly po 15 Kč; 12ku obyč. i kvasnicovou či spíše nefiltrovanou, páč kvasnic tam zas až tak moc nebylo, Něžného Barbara, sváteční 14ku i překvapení pana sládka - třetinky byly po 18 Kč) vyjma Bogana, kterého jsem si nechával na úplný závěr a který jako naschvál pár minut předtím došel a dalšího už neměli. Nejvíc potěšilo pivo z tanku, byť zvenku dost oprýskaného a docela se i divím, že to trochu nepřetřeli, zcela zbytečná ostuda, pak mi moc chutnala i světlá jedenáctka a desítka, na opačném konci oblíbenosti oproti tomu Barbar, no a nejhorší byl dle předpokladu překvapení pana sládka, višňový ležák.

Samozřejmostí bylo i nefiltrované z cisterny...
Samozřejmostí bylo i nefiltrované z cisterny...
...mohli jste ovšem ochutnat i překvapení pana sládka, višňový ležák točený (s) láskou
...mohli jste ovšem ochutnat i překvapení pana sládka, višňový ležák točený (s) láskou

Chemickým míchaninám, u nás neblaze proslulým hlavně díky minipivovarům, se již z principu vyhýbám a nebýt slečny za výčepem, která byla natolik zmatená, že si popletla překvapení se speciálem, ani tady bych neudělal výjimku. Jenže stalo se. Na okamžité vylití to sice nebylo, ale náznaky ovoce-zeleniny jsem v tom vnímal, takže nespokojenost.

Ze začátku jsem si vymýval skleničku vlastní vodou, ta však brzy došla a vyvstala nutnost najít něco na vymytí zde. U hajzlbudek nikde nic, ptám se tedy obsluhy a ta mě posílá za stánek se suvenýry. Nějaké to korýtko sice nikde, ale i obyčejná trubka s kohoutkem plní svůj účel, takže úspěch a můžu pokračovat.

Když už jsem u stánku se suvenýry, neodolám a koukám, co zde mají nového. Ze skla nic, co bych neměl, z dalších zajímavůstek např. megapropiska, imitace kovového otvíráku ze socialistických dob, nějaké pohlednice a hlavně obálka s desítkami etiket za příjemných 20 korun, a že tam těch obálek prodali, sběratelé to brali i po pěti a více kusech.

V průběhu odpoledne potkávám mj. téměř všudypřítomného Pavla Jákla, který dorazil i s Martinem Vávrou, sládkem Pivovarského domu. Chvíli s nimi diskutuji o tom, co se dneska povedlo či nepovedlo, o Martinově někdejším působení zde v Nymburce a mnoha dalších věcech. Pavel nás na chvíli opouští, jde lovit informace do VIP stanu, kam sice nemá vstupenku, ale že prý si ji sežene. Martin vstupenku má, ale prý ho tam nic neláká, tak mi ji nabízí, já však s díky odmítám. Jednak o nějaké to pivo zdarma nestojím, no a jednak u pití raději chodím, abych taky něco viděl a něco se i dozvěděl. Plácnout sebou na lavici a za celý den se ani pořádně nehnout, jak to dělá většina tamního osazenstva, to by mě vůbec nebavilo.

Čas odjezdu se ale již blíží. Loučím se tedy s kamarády a s poděbradským Jardou vyrážíme ku vlaku a pak k němu domů, abych mu pomohl od přebytečných flašek od piva.

Bereme to nejprve přes pivovarský stánek, kde si chci koupit něco málo vzorků na doma, hlavně pak exportní Gallii, od níž jsem tu na podzim vypil hned 4 třetinky, páč byla moc dobrá a nechutnala vůbec jako Nymburk, ale bez šance, už ji nemají. Nedá se nic dělat, musím dát za vděk alespoň normální produkci - Zlatovaru, Francinově ležáku, Boganovi, sváteční 14ce a také Něžnému Barbarovi - a s poloplným batohem dávám nymburskému pivovaru alespoň symbolické sbohem.

Gallia, exportní pivo z Nymburka v lahvi od popovického Mastera
Gallia, exportní pivo z Nymburka v lahvi od popovického Mastera

Cestou od pivovaru se ještě stavujeme v nedalekém Žofíně, kde mívají patero Postřižinského na čepu, žel Bogana ne, otáčíme to tedy ve dveřích a pokračujeme přes most na náměstí Přemyslovců až k Elišce, tradiční pivnici nymburských sládků. Na čepu bohužel jenom Zlatovar, ale aby to nebylo jenom o obcházení hospod a žádné ochutnávce, dáváme v rychlosti aspoň třetinku, a chutná.

Ve městě potkáváme ještě automat na Eko-vodu, což vypadá moc lákavě, hlavně proto, že něco takového vidím vůbec poprvé, byť jich např. ve středních Čechách, kde se docela pohybuji, má být již několik desítek (v Dobřichově u Peček, Kostelní Lhotě u Sadské, Loučeni, Lysé nad Labem či Úvalech), ale transportní nádoba po ruce žádná, takže smůla. Kousek dál (na Palackého třídě) ještě míjíme Dělnický dům, kde by se Postřižinské sice dalo okoštovat, ale času se nám nedostává, jdeme tedy dál.

Jakousi poslední záchranou při čekání na příjezd vlaku bývá obvykle i nádražka, a také v Nymburce ji mají, k mému nepochopení však v sobotu zavírá již ve 12:00 a my tak s dalším pivkem musíme počkat až na Poděbrady, resp. na Jardovu ledničku.

Je libo Eko-vodu? V Nymburce žádný problém
Je libo Eko-vodu? V Nymburce žádný problém

V Poděbradech

Jsme u Jardy doma. Jeho lednička je jako vždy naditá samými zajímavými vzorky, PETkovými pivy z minipivovarů si však nechci kazit chuť, proto raději volím místní klasiku, Barbara a 14ku, no a s obojím opět spokojenost. Divné, že ano? Taky jsem tomu nechtěl věřit, ale asi jsem si za těch pár hodin na Postřižinské natolik zvykl, že už mi tak průměrné nepřipadalo, no a kdybych ho pil častěji, věřím tomu, že bych na něj ani nedal dopustit. Jenže nepiju, maximálně párkrát do roka na Smíchově v Jamajce či v Holeškách U Viaduktu, a to je sakra málo. Navíc obě místa mají v kvalitě nabízeného piva velké výkyvy - jednou vám podají téměř božský mok, jindy cosi zvětralého, co nazývají pivem a ještě po vás chtějí peníze. Bohužel, i o tom jsou pražské hospody s Postřižinským.

Krátké shrnutí

Pokud mám dnešek nějak shrnout, musím říci, že takhle spokojen jsem dlouho nikde nebyl. Pivovar akci pojal coby poděkování zákazníkům a cesta parním vlakem tak byla zdarma, vstup a prohlídka taktéž. Slušná byla i nabídka piv i pivních suvenýrů, ceny také. Nechyběla ani tekoucí voda, dostatek bylo i záchodů, i když za lepšího počasí by asi nestačily, o tom není pochyb. Kladů bylo tedy výrazně víc než záporů, a proto se do Nymburka velmi rád zase někdy vypravím. Příští rok asi ne, to bych chtěl zmáknout Rohozec, byť ohlasy na letošní ročník nebyly zrovna dobré, ale kdoví, co bude za rok...



[Marek Kamlar] [Zobrazeno 6831x] [14. červenec 2011]
[Pivní slavnosti] [comments: 5] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Rovermania

pondělí, 18. červenec 2011
10:08

Rovermania

Ahoj Marku,

nádherný článek, který jsem si s chutí přečetl, bylo super, že jsme slavnosti strávili částečně spolu..příště obědnám v Bixovně jedenáctku i pro Tebe:)).. Jinak ohledně m0ho tradičního Regentského monitoringu: v Troji je nová hospoda s Regentem - 10,12, Vok - Camp sokol Troja - je tam nádherná zahrádka a Regent je vynikající, snad se tam udrží...


napsal(a): Rovermania [Odpovědět]

BCH

pátek, 15. červenec 2011
16:10

BCH

Slavností se zúčastňuji +- každý rok a vždy maximální spokojenost. Troufám si dokonce tvrdit, že to jsou jedny z nejlepších pivních slavností v republice a pivovar se snaží pro pivaře udělat maximum a navíc zdarma je vstup, jízda parním vlakem a prohlídka :-) Který další pivovar třeba toto může nabídnout ? Na slavnostech jsem zaregistroval Slávistu, přítele Malakina Jardu, na Marka jsem štěstí neměl. Říkal jsem si Jarda zde je, ale Malakin asi dal přednost Rohozci. Ohledně WC, tak i když vyjdou slavnosti na parný den, tak záchody stačí. U prohlídek je vždy fundovaná osoba (ne nějaká kachnička, která toho o pivovaru ví pramálo, jako to někdy při prohlídkách jiných pivovarů bývá). Možná, že Malakin měl zrovna štěstí a jeho prohlídku vedl bývalý sládek pan Svoboda, který jak jsem si všiml taky prováděl. Ohledně točení piva jsem rád, že ikdyž např. točí ženy, tak se mi vždycky stalo, že fundovaně po sklenici, resp. po kelímku a ne jako většina žen, že z výšky natočí pivo a "kupodivu" řeknou "jé ono to pivo pění, musíte si počkat, až trochu opadne pěna, abych Vám mohla pivo dotočit...". Ohledně druhů-vyhýbám se jedenáctce (jasně, že jako na potvoru ji jako zlatou střední cestu točí většina restarací a pivnic), ale i tak přes výrobní postup s ní nemám problém. Tož asi tak.


napsal(a): BCH [Odpovědět]

Adsense

22. listopad 2017
22:50


posted by: Inzerce

Malakin

sobota, 16. červenec 2011
09:00

Malakin

to BCH: Někdejší nymburský sládek Svoboda nás neprovázel, toho bych podle mě poznal. Jinak je pravda, že spousta našich pivovarů neví, co by za vstupné na své slavnosti chtěla, ale naštěstí je pořád hodně takových, které si zákazníků váží a které jim tak svými slavnostmi chtějí poděkovat a ne z nich jenom tahat peníze. Litovel, Nová Paka, Nymburk, Rohozec, Vyškov a jiné budiž příkladem.

P.S.: Co "náš" výlet? Již před víc než týdnem jsem ti psal mail, ale odezva pořád žádná. :-)
---------------------------------
Zpráva byla upravena 16.07.2011 ve 09:01:28


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

BCH

sobota, 16. červenec 2011
19:04

BCH

to Malakin: Moc se omlouvám, ale e-mailů mám víc (jeden hlavní) a několik vedlejších jako je tento, které sleduji tak průměrně jednou za 2 měsíce...Budu to muset trochu zredukovat. Takže ohledně Harrachova-pojedu dopoledne vlakem, přičemž zubačka byla vloni z Tanvaldu zdarma. Nevím, jestli bude zdarma i letos, podrobnosti budu ještě dolaďovat (zítra). Pak výletním vláčkem pana Novosada ze stanice Harrachov ke sklárně. Pak se asi ubytuju v hotelu (nechám tam batoh) a následně půjdu na slavnosti. U Harrachovských slavností mě jde spíš o atmosféru (třeba sledovat skláře při akci má něco do sebe). Jak už jsem psal, je zastoupen místní minipivovar, vloni pak Nová Paka, Malý Rohozec, Svijany a stánek s pivovarem z Německa. Kořenov asi navštívím při zpáteční cestě do Liberce, kdy mám v plánu mj. Konráda a Krásnou Studánku.


napsal(a): BCH [Odpovědět]

Jakub.M

pátek, 15. červenec 2011
10:29

Do stáčírny se dříve pouštělo v rámci prohlídky, ale není tam nic překvapivého ani hezkého. Eko -voda je opravdu zhruba od Mělníka až po Kolín běžnou výbavou obcí i měst, vodu berou z Káranýho.


napsal(a): Jakub.M [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň